Otázky + odpovede

Jednopásové KO už jenom dožívají na vedlejších tratích se střídavou soustavou..

Nikoliv. Pouze na neelektrifikovaných tratích. Na elektrifikovyných, ještě k tomu střídavých, by jednopásové KO vůbec nefungovaly. (já osobně jsem se s nimi u AŽD, kde jsem začal pracovat v r. 1976, vůbec nesetkal). Aby totiž trakční proud mohl procházet z obvodu do obvodu a neovlivňoval zabezpečovací zařízení, musí být středy těch vinutí kolejových transformátorů, které jsou připojeny ke kolejnicícm, u sousedních traf vzájemně propojeny a právě tudy prochází trakční proud.

ktora cast celej napajacej sustavy, teda vratane kolajnice a vsetkeho toho okolo ma najnizsiu elektricku pevnost? Kadial najskor ten spätny prud do TNSky prerazi do zeme, ked uvazujeme o situacii, ze nie je zabezpecena celistvost kolaje (tej jednej ktora vedie spätny prud) a jej prepojek?
V zásadě (i v kyselině :-)) vedou zpětný proud obě kolejnice. Jednopásové KO už jenom dožívají na vedlejších tratích se střídavou soustavou.
Dále pak bych neřekl, že v případě přerušení kolejnic (obou) těsně před vlakem dojde k nějakému "průrazu" někde. I za vlakem je dost kolejnic, takže i při poměrně kvalitní izolaci vůči zemi je ten odpor "nějaký rozumný". Ale ono stačí, aby tenhle odpor byl pár ohmů, a je to pro zpětný proud absolutně nezajímavá cesta, a to i v případě, že se proud uzavírá přes "jinou měnírnu" - prostě kolejemi do vzdálenější měnírny, v ní do země a zemí do té správné měnírny, to jde lépe než přes štěrk.

Alebo si to mam predstavit tak, ze za mokra ten prieraz prudu niekolko kA do zeme nastava vpodstate s malymi hodnotami prudu kontinualne po celej dlzke mokrej kolajnice?
Nejen za mokra. Kolejnice jsou dlouhé, pražců mnoho, takže styková plocha mezi kolejnicí a zemí je velká, a proudová hustota teda malá.

poruchovy stav znamena ohrozenie len v pripade nedodrzania predpisanej obuvi zo strany zamestnanca alebo nepouzitia obuvi cestujucim? Da sa to takto zovseobecnit?
Asi nedá, protože "předpisovou obuv" nikdo nedefinuje (z pohledu její el. pevnosti). A už vůbec ne pro cestujícího.
(SPPO, Hlava XXII: Povinnost cestujícího nosit dielektrickou obuv :-))

lebo ta moja otazka sa tykala prave uvahy, ze by ten prud kolajnicou tiect nemohol kvoli jej preruseniu medzi HDV a TNS. A prave to prerusenie kolajnice by premostil clovek sam sebou dotykom medzi kolajnicou a skrinou HDV.
Samozřejmě, lze dělat teoretické úvahy co by kdyby. Můžeme i najít podobné situace v praxi (v Moravanech 2008 by stačilo, aby sypal písečník i na druhé straně, a měli bychom soupravu hezky podsypanou v obou kolejnicích). Takže bych to shrnul tak, že odizolování vozidla prasklou kolejnicí je velmi málo pravděpodobné, ale může nastat situace ("jenom" málo pravděpodobná), kdy dojde k nanesení izolačního materiálu na temeno kolejnice, a pak tu opravdu reálné nebezpečí úrazu el. proudem hrozí.
Stačí?
Nicméně bych řekl, že nebezpečí, že vás přejede auto cestou na nádraží je o mnoho řádů vyšší, než že vás zabije proud z odizolovaného vozidla.
("Průměrný Maďar viděl za život víc živých mimozemšťanů než živých uprchlíků")

Ja si myslim ze masina pojde dalej lebo elektrinu mat bude a obvod sa uzavrie mimo toho lomu zemou vdaka nejakemu prierazu z kolajnice do zeme.
Alebo pozna niekto z rusnovodicov pripad, ze kvoli uplnemu lomu kolajnice / ukradnutej prepojke ostala masina bez napatia? - tzn. po dopyte na elektrodispecera napatie v troleji je ale vsetky masiny v danom useku ukazuju 0 Voltov?

Persing

Ty si myslis, ze masina pojde dalej, ked nema elektriku?. Ked sa iskri bud sa uzavrie okruh ( zvari sa spoj), alebo je prechod medzi napajacimi usekmi i, kde nie su celkom dobre vyrovnane potencialy - styk dvoch okruhov. Ak sa okruh neuzavrie masina ostane stát!
Mozno, ze padne aj kopa isticov v masine. Takze vtedy kolega musi nieco podniknut.

Pozri sa. Spojky atd boli vymyslene len po druhej sv vojne, ale elektricka trakcia vtedy uz pomali 40 rokov fungovala. Na zaciatku ani spätne vodice neboli, ale vyuzivali len zem na spätny prud - islo to. Tzn ze tie veci boli dodatocne pridane na zlepsenie stavu elektrickych obvodov a na zvysenie bezpecnosti. Samozrejme ak niekto celu trat rozoberie bude to havária alebo sabotaz a vtedy bude uraz elektrickym prudom len vedlajsi zmatok.
Jazdi sa elektricky uz viac ako 100 rokov a tazko najdes v analoch jeden jediny pripad ked doslo k urazu elektrickym prudom pri nastupe alebo vystupe z masiny alebo vagonu. Takze riesite tu pripad ktoryr sice teoreticky by mohol existovat, ale zatial nie su ziadne zaznamy o tom, ze sa nieco take stalo. - to prave preto, lebo je vsetko viacnasobne istene. Preto je väcsia pravdepodobnost ze trojel ci spadne na hlavu ( treba zrusit!) ako uraz kvoli tomu, ze masina stoji na izolovanej kolaji ( ).

Cmelak
a preco by taky stav nemohol nastat? Aby si teda rozumel, ja nehovorim o tom ze sa taka situacia stane 2x do tyzdna a skope polku zamestnancov zeleznic, ale je vylucene ze sa take nieco nikdy nestane?
362.001 spominal ze videl natiahnutie obluka na stykoch / vyhybkach, uplne nezavisle na nom som toto videl aj ja, takze su to realne situacie ktore nastali. A keby ten spoj bol aspon aky taky, tak ten obluk by sa nenatiahol. A ze by ten vzniknuty obluk "zvaril" kolajnicu, ktora bola predtym oddelena hoci aj len 1cm medzerou... To asi nie . A keby aj som pripustil ze by zvaril, tak minimalne do prechodu toho prveho vlaku by taka situacia bola realna.

Myslis ze rusen ostane bez napatia pri poruseni celistvosti kolajnice? Teoreticky ano lebo nema N vodic, ale prakticky? Podla mna urcite nie a N-ko bude zem do ktorej to niekde prerazi. Otazka je kde.

cmelak .......ale on o voze a ty o koze.!!!!!!!

PS: ze indicke nase obyvatelstvo raz v noci ukradne ocelove spojky a aj medene prepojky na oboch kolajniciach tyzden pred socialnymi davkami je docela mozne.......podla mna je to realne.

Persing

Skutocne nesmierne teoretizujes:
HOVORIM O PRIPADE, KEDY JE KOLAJNICA VEDUCA SPäTNY PRUD DO TNS Z NEJAKEHO DOVODU MEDZI HDV A TNS PRERUSENA (LOM, ODPADNUTA PREPOJKA A POD.)

Myslis si, ze taky stav moze vobec vzniknut. Medzera v lome bude okamzite zvarena ak pride masina ( to je ten ohnostroj o com sa tu hovorilo). Prepojky ked chybaju su tam este kolajnicove spojky dve zeleza a 4 skrutky). Naviac su rozne zariadenia v TNS, ktore v podobnych pripadoch zaberu, a aj vlak ostane stát ked je preruseny obvod - a masinista bude vediet co robit.

rk_kn.....nemali smrtelny uraz (vsak chvala Bohu), ale ci za tu dobu nekopla("nezamrvila") masina neakeho posunovaca by si mohol napisat?????

mikulik, prave tam smerovala ta otazka, ja si tiez myslim ze moze a aj bude kopat, ale bol som kdesi na zaciatku debaty presviedcany ze nebude (ci nebol som presviedcany? ja uz neviem ). Moj nazor je ze bude, a tam sa uz, predpokladam, nebudeme bavit o rozdieli +/- par voltov, ale, hoci aj pri stojacom vlaku, s masinou bez trakcneho odberu so zapnutym kurenim supravy, medzi skrinou a tou spravnou kolajnicou, podla mna, kludne moze byt aj niekolko stoviek voltov.
P.S. pre tych co neciataju celu debatu - HOVORIM O PRIPADE, KEDY JE KOLAJNICA VEDUCA SPäTNY PRUD DO TNS Z NEJAKEHO DOVODU MEDZI HDV A TNS PRERUSENA (LOM, ODPADNUTA PREPOJKA A POD.)

Pracoval som v stanici, kde všetky koľaje boli zatrolejované, 9 koľají, pos. rušeň bola žehlička 210.0 8 rokov. Za ten čas sme nemali smrteľný úraz medzi zamestnancami . Jediný smrteľný úraz sme mali, keď mokrý výr si sadol pod mostom na trolej, otrepával sa a spadlo nám 200 m troleja. Trolejári mali čo robiť od polnoci do 10. h rána.
Pamätám sa na jeden úraz, keď známeho rušňovodiča z NZ spálil trolej v Trnovci. Na čmelákovi na posune vyliezol na kapotu . Odvtedy dávali na koniec rebríka zábrany. Bolo to ešte na začiatku elektrickej prevádzky v 70. rokoch.

A prave to prerusenie kolajnice by premostil clovek sam sebou dotykom medzi kolajnicou a skrinou HDV.
Ak vydržíš napätie do 550 V, si určite v suchu.
Pri napätí v nastaviteľnom rozmedzi 20-550 V by sa mala otvoriť prierazka na najbližšom stĺpe. Za predpokladu, žeby základ stĺpu bol dobre uzemnený a hlavne žeby tá prierazka nebola tyristorová, polarizovaná len pre smer toku stožiar-koľajnica. Čiže aby som nasral ostatných, v princípe diódová!

Ved preto som to o tej obuvi napisal tak decentnejsie (povodne som to chcel napisat inak)

persing ak obe kolajnice elektricky odpojis (lom, ukradnutie spojok aj s prepojkami) a masina bude zantym to oddelenim (z pohladu napajacky) tak kasna moze veeeeelmi kopat podla mna

..alebo rozmyslajuceho cestujuceho (nie boseho)..
Máme jedného takého spoločného kamaráta, čo rád chodí všade bosý..
Kraken, tu si..?

Aleš_Liesk.
Vaša odpoved na "Ak by sme sa mali drzat "cesty najmensieho odporu", tak si myslim ze jednoznacne moznost B, ci nie?" je ale vytrhnuta z kontextu, lebo ta moja otazka sa tykala prave uvahy, ze by ten prud kolajnicou tiect nemohol kvoli jej preruseniu medzi HDV a TNS. A prave to prerusenie kolajnice by premostil clovek sam sebou dotykom medzi kolajnicou a skrinou HDV.

Človek socializmom odchovaný predsa musí čosi vydržať!

V suvislosti s moznym uzavretim obvodu cez cloveka mi este napadla otazka, ktora cast celej napajacej sustavy, teda vratane kolajnice a vsetkeho toho okolo ma najnizsiu elektricku pevnost? Kadial najskor ten spätny prud do TNSky prerazi do zeme, ked uvazujeme o situacii, ze nie je zabezpecena celistvost kolaje (tej jednej ktora vedie spätny prud) a jej prepojek?

Bavme sa o situacii ze je sucho, za mokra by to bolo cele posunute asi do uplne inej roviny, ale zaroven si ani za mokra neviem predstavit tiect trakcny prud niekolko kA do zeme po nejakom stekanci vody. Alebo si to mam predstavit tak, ze za mokra ten prieraz prudu niekolko kA do zeme nastava vpodstate s malymi hodnotami prudu kontinualne po celej dlzke mokrej kolajnice?

Len tak sa zamyslam - hoci by tu najnizsiu elektricku pevnost mali aj podkladnice (aj ked predpokladam ze sa najde aj nieco s mensou pevnostou), tak skor by do zeme nastal prieraz cez prvky infrastruktury ako cez predpisovo ustrojeneho zelezniciara (s predpisanou obuvou) alebo rozmyslajuceho cestujuceho (nie boseho), ked berieme ze podrazka topanky je nasobne hrubsia v porovnani s hrubkou podkladnice.

Čiže vo vseobecnosti - stav bez poruchy na zariadeni infrastruktury znamena z pohladu mozneho urazu el. prudom (medzi HDV/voznom a zemou/kolajnicou) bezpecny stav a poruchovy stav znamena ohrozenie len v pripade nedodrzania predpisanej obuvi zo strany zamestnanca alebo nepouzitia obuvi cestujucim? Da sa to takto zovseobecnit?

A ta Mirova otazka to je vlastne jedna z tych dvoch otazok to co som sa pytal uplne na zaciatku, takze tiez sa potesim odpovedi :)

o rebrovanych izolatoroch: ked som "sluzil vlasti" ako pohranicny pes (pomahal strazit hranice vo VZS) tak sme mali nafasovane infra- dalekohlady (aby sme chytali tych co chcu sami od seba pokracovat zo SR na zapad ) a slapli sme po hranici aj popod 110kV vedenie, stacilo aby troska padla rosa a na tych izolatoroch bolo krasne divadlo ako z hviezdnych vojen, behali tam po nich mini blesky ako ked vo filme niekoho "zelektrizuje" ......volnym okom to nebolo vidiet ale cez ten infra- dalekohlad sme na to kukali ako do "krasohladu". a urcite to nebolo v mA. takze to rebrovanie a velkost niekolkokrat vacsia ako dlzka iskry daneho napatia cez vzduch ma zmysel.

sorry za OT

Presne tak, ak tie hrozostrasne teorievby boli pravdive, by sme mali pomerne velky ubytok posunovacov, sprievodcov a posazierov. Nastastie sme od toho velmi daleko a nebyt idiotov ktori lezu pod trolejom na vagony, by sme ani nevedeli ake nebezpecne je to trolejove napätie....