Priecestia/přejezdy
Nový Čas priniesol zprávu z Indie, kde indický minister dopravy osobne poďakoval hinduistickému bohovi strojov za to, že v Indii sa stalo menej nehôd ako predtým. Škoda, že my nemáme takého skvelého odborníka na dopravu. Keby sme mali boli by sme v doprave lepšie na tom ako teraz.
Podradené diskusné témy
Ahojky, nenašel by se tu, někdo, kdo by vytvořil nějaký seriál o PZZ.
(Od ručních stahovaček, SSSR, VÚD, AŽD71 a AŽD moderní typ)
Můžu přispět pár fotkami VÚD A AŽD71. Budu vděčná, když se ke
mě někdo přidá, když tak zanechte vzkaz na vlakynet-emailu.
Díky.
(Od ručních stahovaček, SSSR, VÚD, AŽD71 a AŽD moderní typ)
Můžu přispět pár fotkami VÚD A AŽD71. Budu vděčná, když se ke
mě někdo přidá, když tak zanechte vzkaz na vlakynet-emailu.
Díky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263773/
Historickou raritou na Jablonecku je přejezd v Pasekách. Dodnes je ke spuštění závor potřebná lidská síla. Za každého počasí, v dešti i za vánice, musí jít obsluha k závorám a točit klikou.
Dvoje poslední závory na Jablonecku pohání lidská síla. Zatímco v Jabloneckých Pasekách vyjde před každým příjezdem a po každém odjezdu vlaku obsluha ven až ke klice, na trati Tanvald - Harrachov dozorce výhybek ručně spouští a zvedá závory na dálku z krytého pracoviště. Ale klikou točí také.
Ozubené soukolí ale za několik let zmizí. „V rámci projektu rekonstrukce tratě Liberec - Tanvald jej nahradí moderní zařízení,„ uvedl specialista Českých drah Jindřich Berounský. Miliardový projekt počítá s úpravou hlavně přejezdů, ale také s rekonstrukcí výhybek a se zlepšením parametrů tratě. „Na Paseky dojde, odhaduji, v letech 2010 - 2012,„ dodal Berounský.
Přestože je další část projektu úprav na trati Jablonec -Tanvald ve fázi studie, na Liberecku už poslední ručně obsluhované závory nadobro zmizely. „Ty byly ve Vratislavicích,„ dodal Berounský.
Na technickou raritu se chodí dívat i rodiny s dětmi. „Vodil mě sem táta. Vůbec nic se nezměnilo. Teď sem chodím se synem já,„ řekl pětačtyřicetiletý Jablonečan. Poznamenal, že pokud se jeho těhotné dceři narodí kluk, stihne to ještě i s vnukem.
Chodí sem cíleně nejen Jablonečané. Přes málo frekventovaný přejezd musí i všichni, kdož pokračují na Kynast nebo míří do nedalekého Domova důchodců. Není výjimkou, že se s obsluhou zastaví turisté na pár slov.
„Musím za každého počasí ven k závorám před příjezdem vlaku i po jeho odjezdu, ale jsem tu spokojená,„ chválí si práci Jana Morávková. Přestože je ve hře lidský faktor, možná právě proto nikdy na tomto přejezdu nedošlo k žádnému neštěstí.
Až závory s ručním ovládáním nahradí plně automatické zařízení, zřejmě zmizí „železničáři„ z budovy nádraží Jablonecké Paseky úplně. Nebude potřeba ani okénko s výdejem jízdenek.
(Jablonecký deník)
Dvoje poslední závory na Jablonecku pohání lidská síla. Zatímco v Jabloneckých Pasekách vyjde před každým příjezdem a po každém odjezdu vlaku obsluha ven až ke klice, na trati Tanvald - Harrachov dozorce výhybek ručně spouští a zvedá závory na dálku z krytého pracoviště. Ale klikou točí také.
Ozubené soukolí ale za několik let zmizí. „V rámci projektu rekonstrukce tratě Liberec - Tanvald jej nahradí moderní zařízení,„ uvedl specialista Českých drah Jindřich Berounský. Miliardový projekt počítá s úpravou hlavně přejezdů, ale také s rekonstrukcí výhybek a se zlepšením parametrů tratě. „Na Paseky dojde, odhaduji, v letech 2010 - 2012,„ dodal Berounský.
Přestože je další část projektu úprav na trati Jablonec -Tanvald ve fázi studie, na Liberecku už poslední ručně obsluhované závory nadobro zmizely. „Ty byly ve Vratislavicích,„ dodal Berounský.
Na technickou raritu se chodí dívat i rodiny s dětmi. „Vodil mě sem táta. Vůbec nic se nezměnilo. Teď sem chodím se synem já,„ řekl pětačtyřicetiletý Jablonečan. Poznamenal, že pokud se jeho těhotné dceři narodí kluk, stihne to ještě i s vnukem.
Chodí sem cíleně nejen Jablonečané. Přes málo frekventovaný přejezd musí i všichni, kdož pokračují na Kynast nebo míří do nedalekého Domova důchodců. Není výjimkou, že se s obsluhou zastaví turisté na pár slov.
„Musím za každého počasí ven k závorám před příjezdem vlaku i po jeho odjezdu, ale jsem tu spokojená,„ chválí si práci Jana Morávková. Přestože je ve hře lidský faktor, možná právě proto nikdy na tomto přejezdu nedošlo k žádnému neštěstí.
Až závory s ručním ovládáním nahradí plně automatické zařízení, zřejmě zmizí „železničáři„ z budovy nádraží Jablonecké Paseky úplně. Nebude potřeba ani okénko s výdejem jízdenek.
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261391/
Umíralo by méně lidí, vlaky by jezdily rychleji a šetřilo by se i životní prostředí. To vše jsou výhody, které by přineslo rušení železniční přejezdů v Česku. Zatímco státy západní Evropy razantně omezují počet křížení silnice a tratí, u nás něco podobného naráží na neochotu majitelů komunikací.
Neochota
Těmi jsou kraje, obce, ale i soukromníci. „Nikdo ten přejezd nechce zrušit, říkají, co kdybychom tam někdy chtěli jet,„ stěžuje si Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která má údržbu přejezdů na starosti. V Česku je přitom jedna z největších hustot železničních přejezdů na světě: na devět tisíc kilometrů kolejí připadá zhruba stejný počet přejezdů. Zákonitě tak roste riziko nehod a zároveň to zpomaluje samotné vlaky. „Existují i extrémní případy na regionálních tratích, kde na půl kilometru tratě musí náš motoráček brzdit hned u dvou přejezdů. To samozřejmě značně zpomaluje cestování,„ potvrzuje mluvčí Českých drah (ČD) Ondřej Kubala. „Navíc pokud musíme těsně za sebou opakovaně brzdit a znovu se rozjíždět, roste počet vypouštěných emisí a zátěž životního prostředí se zvětšuje,„ zdůrazňuje mluvčí.
Největší problémy však přejezdy představují na vysokorychlostních koridorech. Vlaky kvůli nim mohou jezdit pouze rychlostí 160 kilometrů v hodině, namísto dvoustovky, kterou by technicky zvládly tratě i lokomotivy.
Přitom v sousedním Německu počty přejezdů razantně omezují. Německé dráhy (DB) dávají na bezpečnostní opatření na přejezdech ročně kolem 170 milionů eur.
Další třetinu připojuje stát a třetinou se podílí i majitel silnice, zpravidla obec nebo město. Jen za loňský rok Němci zrušili přibližně 1200 přejezdů a postupně se to projevuje i ve statistice nehodovosti. Ještě v roce 1994 evidovaly německé dráhy 628 nehod ročně. Jakmile se přejezdy začaly rušit, klesl jejich počet na polovinu.
„Počet přejezdů kontinuálně klesá. Naším cílem je odstraňovat je všude tam, kde je to možné. A kde to má smysl,„ řekla Deníku Diana Scharl z odboru komunikace DB.
Některé přejezdy se ruší úplně, místo dalších vznikají nadjezdy či podjezdy.
Dráhy by podle něj uvítaly, kdyby se velká část přejezdů zrušila. Vesměs jde totiž o místa, která jsou nevyužívaná, v lesích či na polních cestách. Železničářům navíc vadí, že veškerá finanční váha za kontroly a údržby přejezdů leží na bedrech SŽDC.
„Kdyby se na opravě a kontrolách přejezdů museli podílet i majitelé komunikací, třebas jednou či dvěma tisícovkami měsíčně, hned by si rozmysleli, zda přejezd u chaty či na poli chtějí,„ myslí si Kodysová ze SŽDC. O takové zákonné úpravě se ale zatím v Česku neuvažuje.
(Brněnský deník)
Dokonalejší metoda je už jen rušení samotných tratí.
Neochota
Těmi jsou kraje, obce, ale i soukromníci. „Nikdo ten přejezd nechce zrušit, říkají, co kdybychom tam někdy chtěli jet,„ stěžuje si Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která má údržbu přejezdů na starosti. V Česku je přitom jedna z největších hustot železničních přejezdů na světě: na devět tisíc kilometrů kolejí připadá zhruba stejný počet přejezdů. Zákonitě tak roste riziko nehod a zároveň to zpomaluje samotné vlaky. „Existují i extrémní případy na regionálních tratích, kde na půl kilometru tratě musí náš motoráček brzdit hned u dvou přejezdů. To samozřejmě značně zpomaluje cestování,„ potvrzuje mluvčí Českých drah (ČD) Ondřej Kubala. „Navíc pokud musíme těsně za sebou opakovaně brzdit a znovu se rozjíždět, roste počet vypouštěných emisí a zátěž životního prostředí se zvětšuje,„ zdůrazňuje mluvčí.
Největší problémy však přejezdy představují na vysokorychlostních koridorech. Vlaky kvůli nim mohou jezdit pouze rychlostí 160 kilometrů v hodině, namísto dvoustovky, kterou by technicky zvládly tratě i lokomotivy.
Přitom v sousedním Německu počty přejezdů razantně omezují. Německé dráhy (DB) dávají na bezpečnostní opatření na přejezdech ročně kolem 170 milionů eur.
Další třetinu připojuje stát a třetinou se podílí i majitel silnice, zpravidla obec nebo město. Jen za loňský rok Němci zrušili přibližně 1200 přejezdů a postupně se to projevuje i ve statistice nehodovosti. Ještě v roce 1994 evidovaly německé dráhy 628 nehod ročně. Jakmile se přejezdy začaly rušit, klesl jejich počet na polovinu.
„Počet přejezdů kontinuálně klesá. Naším cílem je odstraňovat je všude tam, kde je to možné. A kde to má smysl,„ řekla Deníku Diana Scharl z odboru komunikace DB.
Některé přejezdy se ruší úplně, místo dalších vznikají nadjezdy či podjezdy.
Dráhy by podle něj uvítaly, kdyby se velká část přejezdů zrušila. Vesměs jde totiž o místa, která jsou nevyužívaná, v lesích či na polních cestách. Železničářům navíc vadí, že veškerá finanční váha za kontroly a údržby přejezdů leží na bedrech SŽDC.
„Kdyby se na opravě a kontrolách přejezdů museli podílet i majitelé komunikací, třebas jednou či dvěma tisícovkami měsíčně, hned by si rozmysleli, zda přejezd u chaty či na poli chtějí,„ myslí si Kodysová ze SŽDC. O takové zákonné úpravě se ale zatím v Česku neuvažuje.
(Brněnský deník)
Dokonalejší metoda je už jen rušení samotných tratí.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261386/
České dráhy přeruší o nadcházejícím víkendu kvůli opravě železničního přejezdu v Žíželicích na Lounsku dopravu na regionální trati 124 mezi Chomutovem a Lužnou u Rakovníka.
„Cestující musejí počítat v úseku Žatec–Hořetice na Lounsku s výlukou vždy od 8 do 20 hodin. Vlakové spoje budou nahrazeny autobusy,„ uvedl ředitel ústeckého krajského centra osobní dopravy ČD Petr Hinterholzinger. Zatímco osobní vlaky nahradí autobusy jen v úseku Žatec–Hořetice, cestující sedmi sobotních vlakových spojů dálkové dopravy a jednoho nedělního přepraví autobusy ze Žatce až do Chomutova. České dráhy provozují regionální tratě na základě poptávky Ústeckého kraje.
V letošním roce kraj vyčlení na úhradu prokazatelné ztráty veřejné drážní dopravy 375 miliónů korun, což je meziročně srovnatelný údaj.
(Právo)
„Cestující musejí počítat v úseku Žatec–Hořetice na Lounsku s výlukou vždy od 8 do 20 hodin. Vlakové spoje budou nahrazeny autobusy,„ uvedl ředitel ústeckého krajského centra osobní dopravy ČD Petr Hinterholzinger. Zatímco osobní vlaky nahradí autobusy jen v úseku Žatec–Hořetice, cestující sedmi sobotních vlakových spojů dálkové dopravy a jednoho nedělního přepraví autobusy ze Žatce až do Chomutova. České dráhy provozují regionální tratě na základě poptávky Ústeckého kraje.
V letošním roce kraj vyčlení na úhradu prokazatelné ztráty veřejné drážní dopravy 375 miliónů korun, což je meziročně srovnatelný údaj.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260041/
Ahojky, fotí tady taky někdo přejezdy, teď nemyslím mechanické
šraňky, myslím ty s těmi frýdy (světelné).
Přesnějí typ VÚD, budu ráda když mi někdo napíšete co si o těchto
přejezdech myslíte, případně uvítám nějaký dokument, fotku/ky,
rostě cokoliv, ale hlavně jsem zvědavá na vaše komentáře na tohle
PZZ a vaši kritiku.
Ale prosím trochu mírněji kritizovat ať si potom nepřipadám jako něco na tenhle způsob (alias- válečný hrdina)
A po přečtení komentářů výraz takový
Díky za odpovědi.
šraňky, myslím ty s těmi frýdy (světelné).
Přesnějí typ VÚD, budu ráda když mi někdo napíšete co si o těchto
přejezdech myslíte, případně uvítám nějaký dokument, fotku/ky,
rostě cokoliv, ale hlavně jsem zvědavá na vaše komentáře na tohle
PZZ a vaši kritiku.
Ale prosím trochu mírněji kritizovat ať si potom nepřipadám jako něco na tenhle způsob (alias- válečný hrdina)
A po přečtení komentářů výraz takový
Díky za odpovědi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258808/
Na podzim bude klid. To vzkazují České dráhy lidem, kteří bydlí blízko železniční trati u poděbradských skláren. Na hlučný přejezd nainstalují takzvané tlumicí prvky. Místní si na hluk od projíždějících vlaků, hlavně pak nákladních, stěžují už několik let. Obrátili se proto i na hygieniky, kteří drahám instalaci protihlukových opatření do konce roku nařídili.
(Prima TV)
(Prima TV)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258663/
Na železničním přejezdu v Březně byly v sobotu část dne vyloučeny z činnosti závory. Důvodem byl přejezd soupravy takových úctyhodných rozměrů, jako je výška i šířka 4, 5 metrů, délka 72 metrů a celková váha 420 tun.
Generátor, který převážel z Lovosic do elektrárny Tušimice II, je potřebný totiž pro její rekonstrukci.
Zabezpečit převoz tak nadměrného nákladu, vyžadovaly hodiny příprav. Přestože se pohyboval po silnici, pro zabezpečovací tým byl jedním z větších problémů, železniční přejezd v Březně u Chomutova.
„Museli jsme demontovat přejezdové zabezpečovací zařízení,„ vysvětluje technik chomutovských Českých drah Jan Sekera.
Díky sehrané práci železničářů projel transport přes koleje během několika minut, a stejně tak rychle byl obnoven i železniční provoz.
„Před 14 dny byl takto dovezen již stator generátoru pro blok 23. Další dva generátory budou obdobným způsobem dopraveny v příštím roce během druhé etapy komplexní obnovy ETU II,„ doplňuje informaci tiskový mluvčí Skupiny ČEZ Oto Schnepp.
Samotný generátor měřil sedm metrů a vážil sto sedmdesát tun. Byl vyrobený v Německu a do Lovosic se dostal po Labi.
(CV týden)
Generátor, který převážel z Lovosic do elektrárny Tušimice II, je potřebný totiž pro její rekonstrukci.
Zabezpečit převoz tak nadměrného nákladu, vyžadovaly hodiny příprav. Přestože se pohyboval po silnici, pro zabezpečovací tým byl jedním z větších problémů, železniční přejezd v Březně u Chomutova.
„Museli jsme demontovat přejezdové zabezpečovací zařízení,„ vysvětluje technik chomutovských Českých drah Jan Sekera.
Díky sehrané práci železničářů projel transport přes koleje během několika minut, a stejně tak rychle byl obnoven i železniční provoz.
„Před 14 dny byl takto dovezen již stator generátoru pro blok 23. Další dva generátory budou obdobným způsobem dopraveny v příštím roce během druhé etapy komplexní obnovy ETU II,„ doplňuje informaci tiskový mluvčí Skupiny ČEZ Oto Schnepp.
Samotný generátor měřil sedm metrů a vážil sto sedmdesát tun. Byl vyrobený v Německu a do Lovosic se dostal po Labi.
(CV týden)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258459/
Přenášení kol, kočárků nebo vozíků přes železniční koleje.Tto je každodenní rutina pro zahrádkáře a obyvatele z kolonie za tratí v břeclavské městské části Poštorná. České dráhy tu totiž zrušili z bezpečnostních důvodů přechod přes koleje a tak místním nezbývá nic jiného než porušit zákaz nebo využít pětikilometrovou objížďku.
(TELEVIZE RTA)
(TELEVIZE RTA)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256874/
Obyvatelé nejfrekventovanější ulice v Prostějově, výpadovky na Olomouc, se budou cítit bezpečněji. Prostějovská radnice opraví důležitou světelnou křižovatku, kudy chodí například děti do školy, hejtmanství navíc na nebezpečný železniční přejezd v této ulici namontuje závory.
„Rozhodli jsme se, že světelnou křižovatku k sídlišti Edvarda Valenty okamžitě opravíme. Než k tomu dojde, budou na přechodu hlídkovat strážníci městské policie. Elektronická část signalizace je už zastaralá a potřebuje vyměnit,„ řekl místostarosta Prostějova Pavel Drmola. Městskou kasu to přijde zhruba na tři sta padesát tisíc korun.
Železniční přejezd v této ulici si za svou existenci vyžádal již několik lidských životů a těžkých havárií. Předloni zde vlak srazil dvě jedenáctileté dívky. Jedna nepřežila.
„Dlouhodobě se neřeší problém, jak zajistit bezpečný přístup obyvatel celého sídliště do centra, a to nejen přes současný železniční přejezd,„ myslí si například Pavel Šnágl, který u výpadovky bydlí. Prostějovská radnice ovšem namítá, že zdejší obyvatelé nejsou opatrní. „Závory budou letos stát. Okolo trati je kromě toho plot, který je rozebraný. Lidé, kteří si tak krátí cestu, zbytečně riskují,„ řekl místostarosta Vlastimil Uchytil.
(Mladá fronta DNES)
„Rozhodli jsme se, že světelnou křižovatku k sídlišti Edvarda Valenty okamžitě opravíme. Než k tomu dojde, budou na přechodu hlídkovat strážníci městské policie. Elektronická část signalizace je už zastaralá a potřebuje vyměnit,„ řekl místostarosta Prostějova Pavel Drmola. Městskou kasu to přijde zhruba na tři sta padesát tisíc korun.
Železniční přejezd v této ulici si za svou existenci vyžádal již několik lidských životů a těžkých havárií. Předloni zde vlak srazil dvě jedenáctileté dívky. Jedna nepřežila.
„Dlouhodobě se neřeší problém, jak zajistit bezpečný přístup obyvatel celého sídliště do centra, a to nejen přes současný železniční přejezd,„ myslí si například Pavel Šnágl, který u výpadovky bydlí. Prostějovská radnice ovšem namítá, že zdejší obyvatelé nejsou opatrní. „Závory budou letos stát. Okolo trati je kromě toho plot, který je rozebraný. Lidé, kteří si tak krátí cestu, zbytečně riskují,„ řekl místostarosta Vlastimil Uchytil.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255088/
Zbytky bývalé vlečky do cukrovaru a také železniční přejezd v Mladoboleslavské ulici v Mělníku mizí. Silnice je v křižovatce se Sportovní ulicí uzavřena, dnes večer by měla být oprava hotová.
Přejezd a koleje, které nikam nevedou a končí pár metrů za hranicí vozovky, vadily řidičům. Místem museli projíždět maximálně desetikilometrovou rychlostí nebo naopak příliš rychle, při porušování předpisů si navíc podle odborníků na dopravu ničili podvozky aut. Dříve po kolejích mířily vlaky do cukrovaru, ty byly nedávno odstraněny. Zbyl ale přejezd a pár metrů kolejí. Včera řemeslníci pracovali v jednom jízdním pruhu, dnes ve druhém. Uzavírka proto nebyla úplná, doprava byla řízena kyvadlově.
(Mladá fronta DNES)
Přejezd a koleje, které nikam nevedou a končí pár metrů za hranicí vozovky, vadily řidičům. Místem museli projíždět maximálně desetikilometrovou rychlostí nebo naopak příliš rychle, při porušování předpisů si navíc podle odborníků na dopravu ničili podvozky aut. Dříve po kolejích mířily vlaky do cukrovaru, ty byly nedávno odstraněny. Zbyl ale přejezd a pár metrů kolejí. Včera řemeslníci pracovali v jednom jízdním pruhu, dnes ve druhém. Uzavírka proto nebyla úplná, doprava byla řízena kyvadlově.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254495/
Přechod přes železniční trať poblíž lesoparku Lapák v Kladně je již bezpečný. Po dlouhých jednáních mezi kladenským magistrátem a Drážním úřadem České republiky je konečně výsledek na světě a místní lidé si ho velice pochvalují.
„Přechod je hotový a dokonce to vypadá i hezky,„ vyjádřila se na víkendové procházce lesoparkem starší žena.
A bylo na čase. O nebezpečném přechodu přes trať, kde za pěkného počasí denně proudí desítky a možná stovky lidí Kladenský deník informoval řadu let. Lidé zde ani neměli obavy z toho, že by projíždějící vlak někoho srazil, jako spíš o to, že při překonávání trati může dojít ke zranění.
„Často vidím maminky s kočárky, pro které je cesta přes koleje docela problém. O víkendu se jedna dost rozčilovala,„ uvedl již dříve cyklista Petr Novotný z Kladna.
„Při procházce se psem jsem tu jednou v létě viděla rodinu na kolech. Paní měla sedačku pro dítě a když se snažila kolo přenést, v kolejišti zakopla. Kolo i dítětem spadly jako pytel brambor. Naštěstí se nikomu nic nestalo,„ uvedla svědkyně.
Průtahy s výstavbou přechodu způsobilo především dlouhé čekání Magistrátu města Kladna na stavební povolení od drážního úřadu. Před necelými dvěma měsíci však zástupci města slíbili, že do začátku turistické sezony, tedy do konce března, by měl být přechod hotový. Tak se i stalo.
„Vzhledem k tomu, že se zde budou ještě provádět některé dokončovací práce, stavbu jsme zatím oficiálně nepřebrali,„ uvedla mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová s tím, že pokud už přechod pro veřejnost funguje, je to jen dobře.
(Kladenský deník)
„Přechod je hotový a dokonce to vypadá i hezky,„ vyjádřila se na víkendové procházce lesoparkem starší žena.
A bylo na čase. O nebezpečném přechodu přes trať, kde za pěkného počasí denně proudí desítky a možná stovky lidí Kladenský deník informoval řadu let. Lidé zde ani neměli obavy z toho, že by projíždějící vlak někoho srazil, jako spíš o to, že při překonávání trati může dojít ke zranění.
„Často vidím maminky s kočárky, pro které je cesta přes koleje docela problém. O víkendu se jedna dost rozčilovala,„ uvedl již dříve cyklista Petr Novotný z Kladna.
„Při procházce se psem jsem tu jednou v létě viděla rodinu na kolech. Paní měla sedačku pro dítě a když se snažila kolo přenést, v kolejišti zakopla. Kolo i dítětem spadly jako pytel brambor. Naštěstí se nikomu nic nestalo,„ uvedla svědkyně.
Průtahy s výstavbou přechodu způsobilo především dlouhé čekání Magistrátu města Kladna na stavební povolení od drážního úřadu. Před necelými dvěma měsíci však zástupci města slíbili, že do začátku turistické sezony, tedy do konce března, by měl být přechod hotový. Tak se i stalo.
„Vzhledem k tomu, že se zde budou ještě provádět některé dokončovací práce, stavbu jsme zatím oficiálně nepřebrali,„ uvedla mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová s tím, že pokud už přechod pro veřejnost funguje, je to jen dobře.
(Kladenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254484/
Výstavba nové lávky pro pěší v Kolíně přes hlavní železniční trať u zastávky Kolín zastávka je dlouho očekávanou stavební akcí. Jelikož stávající železniční přejezd, který bude v rámci modernizace průjezdu Kolínem zrušen, je vzhledem k neobyčejně silné frekvenci železniční dopravy téměř neustále uzavřen, riskují denně stovky lidí chůzi přes trať kolem stažených závor.
Článeček s obrázkem:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13koli.htm
Článeček s obrázkem:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13koli.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/252130/
Houkající soupravy na přejezdu u Přítočna jsou noční můrou desítek lidí
Týdny bezesných nocí, kdy desítky Kladeňáků žijících v zóně Kladno-jih budí houkání a pískání vlaků, budou podle vyjádření Českých drah zanedlouho minulostí. Světelná signalizace na nechráněném přejezdu vedle kladenských Delta pekáren v sousedství obce Velké Přítočno bude prý co nevidět dána znovu do provozu.
„Už je skutečně na čase. Bydlíme vedle v Přítočně u rybníka a když vlak v noci pokaždé šestkrát zahouká, vytrhne mě to ze spánku a znovu usnout je těžké,„ postěžovala si Klára Novotná z Velkého Přítočna.
Stejně jako ona i další sousedé jsou nebývalým nočním hlukem znepokojeni. O houkání vlaku, které se rozléhá nočním městem, hovoří i lidé ze zdánlivě vzdálené Hřebečské ulice.
„Nezdá se to, ale vzduchem se ten zvuk nese pěkně daleko. Trvá už to dva měsíce a jsem zvědavý, kdy už se vyspíme. Až bude teplo a budeme více otevírat okna, neumím si to představit,„ uvedl obyvatel zmíněného kladenského sídliště. Vlak houká kvůli zachování bezpečnosti obyvatel a řidičů, kteří by mohli v nestřežené chvíli vjet na koleje. Na dotaz Kladenského deníku nás vedení Českých drah včera ujistilo, že situace bude co nevidět vyřízena. „Devětadvacátého ledna kolem desáte hodiny večerní narazilo auto do domku ČD, kde je umístěn ovládací systém přejezdu s ten se tím pádem stal nefunkčním. Intenzivně jsme pracovali na opravě jak domku, tak i technického zázemí, což je velmi odborná práce. Náklady oprav se vyšplhaly až na 1,2 milionu korun. Viníka šetří Policie ČR. Do konce měsíce bude přejezd opět funkční a vlaky již nebudou muset z bezpečnostních důvodů houkat a tím upozorňovat řidiče na svůj příjezd k přejezdu,„ uvedla za tiskový odbor Českých drah Markéta Krausová.
(Kladenský deník)
Týdny bezesných nocí, kdy desítky Kladeňáků žijících v zóně Kladno-jih budí houkání a pískání vlaků, budou podle vyjádření Českých drah zanedlouho minulostí. Světelná signalizace na nechráněném přejezdu vedle kladenských Delta pekáren v sousedství obce Velké Přítočno bude prý co nevidět dána znovu do provozu.
„Už je skutečně na čase. Bydlíme vedle v Přítočně u rybníka a když vlak v noci pokaždé šestkrát zahouká, vytrhne mě to ze spánku a znovu usnout je těžké,„ postěžovala si Klára Novotná z Velkého Přítočna.
Stejně jako ona i další sousedé jsou nebývalým nočním hlukem znepokojeni. O houkání vlaku, které se rozléhá nočním městem, hovoří i lidé ze zdánlivě vzdálené Hřebečské ulice.
„Nezdá se to, ale vzduchem se ten zvuk nese pěkně daleko. Trvá už to dva měsíce a jsem zvědavý, kdy už se vyspíme. Až bude teplo a budeme více otevírat okna, neumím si to představit,„ uvedl obyvatel zmíněného kladenského sídliště. Vlak houká kvůli zachování bezpečnosti obyvatel a řidičů, kteří by mohli v nestřežené chvíli vjet na koleje. Na dotaz Kladenského deníku nás vedení Českých drah včera ujistilo, že situace bude co nevidět vyřízena. „Devětadvacátého ledna kolem desáte hodiny večerní narazilo auto do domku ČD, kde je umístěn ovládací systém přejezdu s ten se tím pádem stal nefunkčním. Intenzivně jsme pracovali na opravě jak domku, tak i technického zázemí, což je velmi odborná práce. Náklady oprav se vyšplhaly až na 1,2 milionu korun. Viníka šetří Policie ČR. Do konce měsíce bude přejezd opět funkční a vlaky již nebudou muset z bezpečnostních důvodů houkat a tím upozorňovat řidiče na svůj příjezd k přejezdu,„ uvedla za tiskový odbor Českých drah Markéta Krausová.
(Kladenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251291/
Na nové závory v těchto dnech narazí řidiči, kteří v obci Červenka přejíždějí železniční přejezd u podjezdu ve směru na Uničov. „Součástí přejezdu je také moderní elektronické zabezpečovací zařízení. Drážní úřad rozhodl, že jej nově doplní také o závory. Úpravy jsou součástí prací při výstavbě železničního koridoru na trati Červenka – Zábřeh na Moravě,„ uvedl hlavní inženýr stavby Jan Selinger z olomouckého pracoviště Správy železniční a dopravní cesty.
(Olomoucký deník)
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249732/
Před časem jsem se jako většina fanoušků aut dočetl, že expertní skupina Ministerstva dopravy ČR vymyslela geniální způsob, jak ještě více ochránit chodce před .jezdci" na přechodech, a k plné přednosti chodců před motorovými vozidly doporučuje přidat také přednost před tramvajemi. Říkal jsem si, že někdo určitě straší, a i když jsem o tomto dobrovolném sdružení expertů od té doby již nic neslyšel, tak se začínám obávat, že se jim to vážně podaří protlačit do nějaké příští novely zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Omámen a zcela zaslepen touto bezpochyby geniální myšlenkou jsem se rozhodl, že si vyzkouším jízdu tramvají a užiji šiji, dokud to ještě jde. A že taky přispěji nějakým dobrým nápadem, jak zvýšit bezpečnost na českých silnicích. Vymyslel jsem tedy.jak zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech. Závory jsou již zastaralý způsob a signalizace osvětlení je moc drahá. Mnohem efektivnější je prostě zavést plnou přednost přejíždějících vozidel před projíždějícími vlaky. Geniální nápad to určitě je. Myslím, že až se přestanu chvástat svojí genialitou, asi si zažádám o místo v nějaké expertní komisi, a nejlépe pro něco, čemu vůbec nerozumím.
(CARAUTO)
Omámen a zcela zaslepen touto bezpochyby geniální myšlenkou jsem se rozhodl, že si vyzkouším jízdu tramvají a užiji šiji, dokud to ještě jde. A že taky přispěji nějakým dobrým nápadem, jak zvýšit bezpečnost na českých silnicích. Vymyslel jsem tedy.jak zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech. Závory jsou již zastaralý způsob a signalizace osvětlení je moc drahá. Mnohem efektivnější je prostě zavést plnou přednost přejíždějících vozidel před projíždějícími vlaky. Geniální nápad to určitě je. Myslím, že až se přestanu chvástat svojí genialitou, asi si zažádám o místo v nějaké expertní komisi, a nejlépe pro něco, čemu vůbec nerozumím.
(CARAUTO)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249720/
Tady by se chytalo!
Jde už o letitý problém, ale každý zřejmě dělá, že ho nevidí. Vlečkový, dnes už vlastně železniční přejezd na silnici vedoucí z Kostelce na Hané do Prostějova, jistě každý z prostějovských řidičů zná. Podle zákona by přes tyto koleje mělo vozidlo projíždět rychlostí pouhých 30 kilometrů v hodině. Ve skutečnosti se ale tak neděje a doslova každý prosviští přes přejezd devadesátkou. A to ještě v tom lepším případě. Rovný úsek komunikace totiž často svádí šoféry pořádně dupnout na plyn a výjimkou tady není ani stopadesátikilometrová rychlost. Včetně přejezdu přes zmíněný přejezd.
O problému ví i policie, přesto její ředitel Zdeněk Riedinger neuvažuje o tom, že by do zmíněné lokality nasměroval dopravní hlídky s radarem. "Je to pravda a jsem si jist, že bychom ze sta kontrolovaných řidičů devětadevadesát z nich přistihli, jak přejíždějí přejezd větší rychlostí než třicet kilometrů za hodinu. Přitom se mi ale tento přejezd zdá naprosto zbytečný, protože tudy projedou maximálně dva vlaky za rok. My tady ale rychlost neměříme. Kdyby šlo o klasický železniční přejezd, určitě by tady kontroly byly, ale takhle bychom se asi nesetkali s velmi příznivými ohlasy řidičů. Nechci říct, že by se z naší strany jednalo o buzeraci, ovšem skutečně nám měření v této lokalitě připadá nevhodné," sdělil Zdeněk Riedinger, ředitel Policie ČR v Prostějově. "My nechceme dělat na řidiče žádné "boudy". Já osobně jsem spíše navrhoval, aby z hlediska bezpečnosti provozu na zmíněné komunikaci bylo rychlostní omezení na 70 kilometrů v hodině ve směru z Kostelce prodlouženo až k budově veterinární správy. Bohužel, dopravní inženýr z našeho dopravního inspektorátu byl proti," dodal policejní ředitel.
Řidiči jedoucí z Kostelce na Hané do Prostějova a naopak tak mohou zůstat v klidu. Policie na ně žádnou radarovou boudu u kolejí nechystá. Ale pozor, čert nikdy nespí a přes málo využívaný přejezd může opravdu projet vlaková souprava. Takže buďme opatrní.
(Prostějovský večerník)
Jde už o letitý problém, ale každý zřejmě dělá, že ho nevidí. Vlečkový, dnes už vlastně železniční přejezd na silnici vedoucí z Kostelce na Hané do Prostějova, jistě každý z prostějovských řidičů zná. Podle zákona by přes tyto koleje mělo vozidlo projíždět rychlostí pouhých 30 kilometrů v hodině. Ve skutečnosti se ale tak neděje a doslova každý prosviští přes přejezd devadesátkou. A to ještě v tom lepším případě. Rovný úsek komunikace totiž často svádí šoféry pořádně dupnout na plyn a výjimkou tady není ani stopadesátikilometrová rychlost. Včetně přejezdu přes zmíněný přejezd.
O problému ví i policie, přesto její ředitel Zdeněk Riedinger neuvažuje o tom, že by do zmíněné lokality nasměroval dopravní hlídky s radarem. "Je to pravda a jsem si jist, že bychom ze sta kontrolovaných řidičů devětadevadesát z nich přistihli, jak přejíždějí přejezd větší rychlostí než třicet kilometrů za hodinu. Přitom se mi ale tento přejezd zdá naprosto zbytečný, protože tudy projedou maximálně dva vlaky za rok. My tady ale rychlost neměříme. Kdyby šlo o klasický železniční přejezd, určitě by tady kontroly byly, ale takhle bychom se asi nesetkali s velmi příznivými ohlasy řidičů. Nechci říct, že by se z naší strany jednalo o buzeraci, ovšem skutečně nám měření v této lokalitě připadá nevhodné," sdělil Zdeněk Riedinger, ředitel Policie ČR v Prostějově. "My nechceme dělat na řidiče žádné "boudy". Já osobně jsem spíše navrhoval, aby z hlediska bezpečnosti provozu na zmíněné komunikaci bylo rychlostní omezení na 70 kilometrů v hodině ve směru z Kostelce prodlouženo až k budově veterinární správy. Bohužel, dopravní inženýr z našeho dopravního inspektorátu byl proti," dodal policejní ředitel.
Řidiči jedoucí z Kostelce na Hané do Prostějova a naopak tak mohou zůstat v klidu. Policie na ně žádnou radarovou boudu u kolejí nechystá. Ale pozor, čert nikdy nespí a přes málo využívaný přejezd může opravdu projet vlaková souprava. Takže buďme opatrní.
(Prostějovský večerník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247776/
Poděbrady se snad už dočkají stavby nadjezdu nad tratí v Koutecké ulici. Řidiči tak plynule projedou místem, kde museli často čekat u závor.
Poděbrady/ Možná už letos získá město stavební povolení na stavbu nadjezdu v Koutecké ulici. Ten by nahradil současný frekventovaný přejezd a umožnil by tak plynulý provoz v místech, kde je železniční doprava hustá a často stažené závory moc klidu řidičům nepřidají. Podle starosty lázeňského města Josefa Ďurčanského město čekalo čtyři měsíce na schválení posudku, který se týkal vlivu stavby na životní prostředí. Kraj v těchto dnech souhlas skutečně dal. „Netroufám si termín přesněji odhadovat, ale letos bychom povolení mohli dostat,„ řekl starosta Ďurčanský.
Souhlasný verdikt kraje je podle starosty prvním krokem k uskutečnění celého projektu. „Kromě žádosti o stavební povolení jsou na programu dne například majetkové záležitosti,„ vysvětlil Ďurčanský.
Novostavba se týká nadjezdu silnice druhé třídy přes trať Českých drah ve směru Praha - Lysá nad Labem - Kolín. „Součástí návrhu je kromě silničních a mostních objektů také úprava odvodnění, potřebné přeložky inženýrských sítí, úpravy zařízení Českých drah, rekultivace a vegetační úpravy,„ píše se v tiskové zprávě Středočeského kraje.
Záměr je v souladu s územním plánem města Poděbrad.
(Nymburský deník)
Poděbrady/ Možná už letos získá město stavební povolení na stavbu nadjezdu v Koutecké ulici. Ten by nahradil současný frekventovaný přejezd a umožnil by tak plynulý provoz v místech, kde je železniční doprava hustá a často stažené závory moc klidu řidičům nepřidají. Podle starosty lázeňského města Josefa Ďurčanského město čekalo čtyři měsíce na schválení posudku, který se týkal vlivu stavby na životní prostředí. Kraj v těchto dnech souhlas skutečně dal. „Netroufám si termín přesněji odhadovat, ale letos bychom povolení mohli dostat,„ řekl starosta Ďurčanský.
Souhlasný verdikt kraje je podle starosty prvním krokem k uskutečnění celého projektu. „Kromě žádosti o stavební povolení jsou na programu dne například majetkové záležitosti,„ vysvětlil Ďurčanský.
Novostavba se týká nadjezdu silnice druhé třídy přes trať Českých drah ve směru Praha - Lysá nad Labem - Kolín. „Součástí návrhu je kromě silničních a mostních objektů také úprava odvodnění, potřebné přeložky inženýrských sítí, úpravy zařízení Českých drah, rekultivace a vegetační úpravy,„ píše se v tiskové zprávě Středočeského kraje.
Záměr je v souladu s územním plánem města Poděbrad.
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247774/
(Slovácký deník)