Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Radnice v Zábřehu na Šumpersku se vrátila k myšlence přeměnit opuštěnou železniční trať mezi Lupěným a Hněvkovem na cyklostezku.
Plány radnice zkomplikoval náročný převod trati. Podle zástupců města se však rýsuje od Správy železniční dopravní cesty, které koridor patří, nová nabídka. Násep vede údolím Moravské Sázavy a pro cyklisty by byla stezka podle zástupců města velmi atraktivní. Její vybudování by přišlo zhruba na 12 milionů korun.
„Trať by nešla bezúplatně převést, domluvili jsme se proto na nájemní smlouvě. Nyní na ní pracujeme na úřadě. Podle dohody bychom se o trať za pronájem starali a udržovali ji,„ řekl místostarosta Lubomír Sommer.
Stezka vedoucí po náspu bývalé železniční trati by byla dlouhá zhruba tři kilometry. „Trať zanikla před dvěma roky, kdy byl dokončen železniční koridor. Násep vede velice zajímavým údolím Moravské Sázavy, do částí, které jsou cyklisty velmi vyhledávány, jako je oblast Drozdovské pily,„ doplnil mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
(Lidové noviny)
Plány radnice zkomplikoval náročný převod trati. Podle zástupců města se však rýsuje od Správy železniční dopravní cesty, které koridor patří, nová nabídka. Násep vede údolím Moravské Sázavy a pro cyklisty by byla stezka podle zástupců města velmi atraktivní. Její vybudování by přišlo zhruba na 12 milionů korun.
„Trať by nešla bezúplatně převést, domluvili jsme se proto na nájemní smlouvě. Nyní na ní pracujeme na úřadě. Podle dohody bychom se o trať za pronájem starali a udržovali ji,„ řekl místostarosta Lubomír Sommer.
Stezka vedoucí po náspu bývalé železniční trati by byla dlouhá zhruba tři kilometry. „Trať zanikla před dvěma roky, kdy byl dokončen železniční koridor. Násep vede velice zajímavým údolím Moravské Sázavy, do částí, které jsou cyklisty velmi vyhledávány, jako je oblast Drozdovské pily,„ doplnil mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242867/
Cesta mezi Hradcem Králové a Pardubicemi bude po zdvoukolejnění trati kratší o dvě až pět minut
Rychleji a bez čekání na křižující vlak. Tak by se mělo za pár let cestovat mezi Hradcem a Pardubicemi.
Umožní to zdvoukolejnění trati mezi městy, které připravuje Správa železniční dopravní cesty. Nejdříve přijde na řadu první etapa, která zahrne výstavbu druhé koleje a modernizaci zabezpečovacího zařízení mezi Opatovicemi a Stéblovou. „S výstavbou se počítá v letech 2011 a 2012,„ uvedl František Čejka z odboru strategie Generálního ředitelství ČD. Dodal však, že zahájení stavby mohou ohrozit případné potíže s výkupem pozemků.
„Záměr přinese zkrácení cestovní doby mezi Hradcem a Pardubicemi o dvě až pět minut. Nový úsek už bude navíc postaven na vyšší rychlost. Podstatnou výhodou je odstranění křižování vlaků, protože vlaky se budou míjet v tomto úseku. To zvýší plynulost a bezpečnost dopravy i stabilitu jízdního řádu,„ řekl ředitel hradeckého Krajského centra ČD Roman Moravčík.
(Hradecký deník)
To zdvoukolejnění se opakovaně plánuje už dlouhá léta. Kdysi padlo po omezení dopravy energetického uhlí po této trati a mělo být nahrazeno propojením trolejbusových sítí obou měst. Pak přišel "samet" a utřel i to. Snad se rychlejší dopravy ještě dožiji.
Rychleji a bez čekání na křižující vlak. Tak by se mělo za pár let cestovat mezi Hradcem a Pardubicemi.
Umožní to zdvoukolejnění trati mezi městy, které připravuje Správa železniční dopravní cesty. Nejdříve přijde na řadu první etapa, která zahrne výstavbu druhé koleje a modernizaci zabezpečovacího zařízení mezi Opatovicemi a Stéblovou. „S výstavbou se počítá v letech 2011 a 2012,„ uvedl František Čejka z odboru strategie Generálního ředitelství ČD. Dodal však, že zahájení stavby mohou ohrozit případné potíže s výkupem pozemků.
„Záměr přinese zkrácení cestovní doby mezi Hradcem a Pardubicemi o dvě až pět minut. Nový úsek už bude navíc postaven na vyšší rychlost. Podstatnou výhodou je odstranění křižování vlaků, protože vlaky se budou míjet v tomto úseku. To zvýší plynulost a bezpečnost dopravy i stabilitu jízdního řádu,„ řekl ředitel hradeckého Krajského centra ČD Roman Moravčík.
(Hradecký deník)
To zdvoukolejnění se opakovaně plánuje už dlouhá léta. Kdysi padlo po omezení dopravy energetického uhlí po této trati a mělo být nahrazeno propojením trolejbusových sítí obou měst. Pak přišel "samet" a utřel i to. Snad se rychlejší dopravy ještě dožiji.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241369/
Plánovaná protipovodňová opatření a s nimi související mírně zvýšená hladina Lipna se dotkne i železniční trati z Českých Budějovic do Volar. I kdyby zvýšená hladina fungovala jen pro extrémní situace a platila pouze 120 hodin, není zde místy dostatečná rezerva, přesněji, dostatečná výběhová vlna pro novou hladinu. Trať by se měla rekonstruovat kolem roku 2009.
(Českokrumlovský deník)
(Českokrumlovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239770/
Radim ŠVÁB, moderátor
--------------------
Úplně na začátek se vrátila jednání o opuštěné železniční trati Lupěné-Hněvkov. Zábřežská radnice má o ni zájem. Chce ji ale získat bezplatným převodem. Správa železniční dopravní cesty naopak hovoří o prodeji. Pokračuje redaktorka Zdeňka Jílková.
Zdeňka JÍLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Násep vedoucí údolím Moravské Sázavy chtělo už minulé vedení získat a využít na cyklostezku a v této souvislosti vedlo i jednání s majitelem, to je Správa železniční dopravní cesty. Jednání se ale zkomplikovala poté, co se původně plánovaný bezplatný převod změnil na jednání o prodeji. Za těchto podmínek současné zastupitelstvo odmítlo trať. Jednou z možností je i nájemní smlouva se Správou železniční dopravní cesty. Město nyní musí vyhodnotit finanční dopady spojené se zřízením a provozováním cyklostezky. Zabývat tímto materiálem se budou radní na zasedání 20. února.
(ČRo - Olomouc)
--------------------
Úplně na začátek se vrátila jednání o opuštěné železniční trati Lupěné-Hněvkov. Zábřežská radnice má o ni zájem. Chce ji ale získat bezplatným převodem. Správa železniční dopravní cesty naopak hovoří o prodeji. Pokračuje redaktorka Zdeňka Jílková.
Zdeňka JÍLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Násep vedoucí údolím Moravské Sázavy chtělo už minulé vedení získat a využít na cyklostezku a v této souvislosti vedlo i jednání s majitelem, to je Správa železniční dopravní cesty. Jednání se ale zkomplikovala poté, co se původně plánovaný bezplatný převod změnil na jednání o prodeji. Za těchto podmínek současné zastupitelstvo odmítlo trať. Jednou z možností je i nájemní smlouva se Správou železniční dopravní cesty. Město nyní musí vyhodnotit finanční dopady spojené se zřízením a provozováním cyklostezky. Zabývat tímto materiálem se budou radní na zasedání 20. února.
(ČRo - Olomouc)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239631/
Železniční trať 089 je významnou železniční tratí spojující Liberec s německým příhraničním městem Zittau pokračující přes německé území do Českého příhraničního města Varnsdorf a dále do Rybniště. 31. ledna 2008 bude ve Varnsdorfu podepsána Smlouva o společném postupu při zadávání zakázky na provozování veřejné železniční regionální dopravy na trati Liberec - Zittau - Varnsdorf - Rybniště.
(Děčínský deník)
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234700/
Tři kilometry nepoužívané železniční trati u Slapan nabídly České dráhy městu Cheb za sedm milionů korun. Na upraveném svršku by měla vzniknout část cyklostezky spojující město Cheb a bavorský Waldsassen. Podle místostarosty Chebu Michala Pospíšila chce město část peněz získat od Karlovarského kraje.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232606/
Stačil pouhý měsíc a opuštěnou železniční trať z Děčína do Oldřichovau Teplic si vyhlídli sběrači kovů. U Telnice na několika místech autogenem kolejnici rozřezali. Než si stovky kilogramů těžkou kolej stačili odvézt do sběrny, zarazili krádež železničáři při náhodné kontrole.
Natrati mají v březnu a květnu znovu vyjet vlaky. Kvůli zlodějům je doprava na železnici v ohrožení.
Podle ústecké mluvčí policie Veroniky Beranové sběrači kovů nařezali autogenem kolejnici na pěti místech v průběhu posledních čtrnácti dnů. „Na okolí trati nyní dohlíží pořádková a železniční policie,„ dodala Beranová. Po pachatelích, kterým hrozí odnětí svobody až na tři roky, policie pátrá. Asi dvě stě metrů od železničního mostu nad dálnicí D8 jsou stále koleje nařezány. Železničáři kolejnici zatím provizorně zajistili. Jestli tím zabránili dalšímu nájezdu sběračů kovů, se teprve ukáže. Na několika místech si zloději kolejnici označili a připravili na další rozřezání.
Jaroslav Doubrava (KSČM), starosta Telnice, se právě tohoto scénáře, kdy bude trať po neobjednání vlaků rozebírána, obával. „Jenom se potvrdilo to, čeho jsme se báli,„ řekl a jedním dechem dodal: „Jak je možné, že ve sběrnách takové kolejnice přijímají?„
I když vlaky na železnici nejezdí, Správa železniční dopravní cesty koleje náhodně kontroluje. „Železničáři budou muset trať zkontrolovat i před jízdou, kdy vlaky znovu vyjedou,„ sdělil místostarosta Telnice Rudolf Fiala (KSČM).
Vlak zde zatím pojede jen 22. března, 17. a 31. května. O dalších spojích radnice jednají. „Chtěli bychom zvýšit turistický ruch. Vlaky proto možná vyjedou i v letní turistické sezoně,„ sdělil Jaroslav Doubrava. Provoz vlaků by měly obce na trati od Krupky po Děčín dotovat z obecních rozpočtů.
Kromě trasy z Děčína do Oldřichova přestaly koncem loňského roku jezdit vlaky také na trati z Čížkovic na Litoměřicku do Obrnic u Mostu. Podle starosty Třebenic na Litoměřicku Václava Vobořila zde k žádnému rozkrádání trati zatím nedošlo. „Možná je to způsobeno tím, že na této trati začaly jezdit nákladní vlaky,„ řekl. Starostové přilehlých obcí na železniční trase z Čížkovic do Obrnic budou v nejbližších dnech jednat o zajištění vlaků v letní turistické sezoně.
(Děčínský deník)
Natrati mají v březnu a květnu znovu vyjet vlaky. Kvůli zlodějům je doprava na železnici v ohrožení.
Podle ústecké mluvčí policie Veroniky Beranové sběrači kovů nařezali autogenem kolejnici na pěti místech v průběhu posledních čtrnácti dnů. „Na okolí trati nyní dohlíží pořádková a železniční policie,„ dodala Beranová. Po pachatelích, kterým hrozí odnětí svobody až na tři roky, policie pátrá. Asi dvě stě metrů od železničního mostu nad dálnicí D8 jsou stále koleje nařezány. Železničáři kolejnici zatím provizorně zajistili. Jestli tím zabránili dalšímu nájezdu sběračů kovů, se teprve ukáže. Na několika místech si zloději kolejnici označili a připravili na další rozřezání.
Jaroslav Doubrava (KSČM), starosta Telnice, se právě tohoto scénáře, kdy bude trať po neobjednání vlaků rozebírána, obával. „Jenom se potvrdilo to, čeho jsme se báli,„ řekl a jedním dechem dodal: „Jak je možné, že ve sběrnách takové kolejnice přijímají?„
I když vlaky na železnici nejezdí, Správa železniční dopravní cesty koleje náhodně kontroluje. „Železničáři budou muset trať zkontrolovat i před jízdou, kdy vlaky znovu vyjedou,„ sdělil místostarosta Telnice Rudolf Fiala (KSČM).
Vlak zde zatím pojede jen 22. března, 17. a 31. května. O dalších spojích radnice jednají. „Chtěli bychom zvýšit turistický ruch. Vlaky proto možná vyjedou i v letní turistické sezoně,„ sdělil Jaroslav Doubrava. Provoz vlaků by měly obce na trati od Krupky po Děčín dotovat z obecních rozpočtů.
Kromě trasy z Děčína do Oldřichova přestaly koncem loňského roku jezdit vlaky také na trati z Čížkovic na Litoměřicku do Obrnic u Mostu. Podle starosty Třebenic na Litoměřicku Václava Vobořila zde k žádnému rozkrádání trati zatím nedošlo. „Možná je to způsobeno tím, že na této trati začaly jezdit nákladní vlaky,„ řekl. Starostové přilehlých obcí na železniční trase z Čížkovic do Obrnic budou v nejbližších dnech jednat o zajištění vlaků v letní turistické sezoně.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/232228/
Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka
--------------------
Na trati Liberec - Varnsdorf by mohla nově vzniknout zastávka i pro Poláky. Ti o to začali usilovat. Vlaky zatím polským územím jen projíždějí, a i proto je čtyřkilometrový úsek ve špatném stavu, Poláci se totiž o koleje zatím nestarají.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Shnilé, často i chybějící pražce, tak vypadá polský úsek železnice mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou. Vlaky tudy jezdí maximálně třicetikilometrovou rychlostí, podle odborníků tu hrozí i nebezpečí.
Jaroslav ŠRAJER, přednosta, ČD Liberec /červen 2007/
--------------------
Dojde k tomu, že se to v tom dřevě roztrhne a rozšíří se rozchod a tím pádem propadne ten vlak jako mezi kolejnice. Tato trať je ve velmi kritickém stavu, může dojít i k ohrožení bezpečnosti cestujících.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Poláci se o trať nestarají, protože na ni nenavazují žádné jejich spoje. Navíc vlak přes polské území jen projíždí. Nyní ale došlo k průlomu, lidé v Porajowě totiž chtějí, aby tu vlak stavěl.
Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou /SOS/
--------------------
By to mohla být motivace i pro polské dráhy k tomu, aby ten úsek opravily. A samozřejmě pro České dráhy by to bylo dobré v tom, že by nemusely za průjezd tím územím platit tak jako doposud.
Jaroslav ŠRAJER, přednosta, ČD Liberec /červen 2007/
--------------------
Ta částka jde do milionů korun ročně.
Karel DOLEJŠÍ, náměstek hejtmana Libereckého kraje /ČSSD/
--------------------
Tím, že tam bude zastávka, vzniknou určité povinnosti polskému státu zabezpečovat dopravu polských občanů.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Krajští úředníci jsou ale skeptičtí, tomu, že Poláci změní svůj přístup kvůli zastávce, nevěří.
Stanislava JAKEŠOVÁ, vedoucí odboru dopravy, Liberecký kraj
--------------------
V tenhle moment pro nás, myslím, bude velice dobře, pokud se podaří zmodernizovat tu trať. A už nechci říkat, jestli to bude platit německá strana, polská strana, česká strana.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Vznik zastávky na polském území podporují nejen obyvatelé Porajowa, ale také vedení radnice v Bogatyni. S tím, že bude oprava trati stát miliony eur, prý počítají.
(ČT 1 - Večerník z Čech)
--------------------
Na trati Liberec - Varnsdorf by mohla nově vzniknout zastávka i pro Poláky. Ti o to začali usilovat. Vlaky zatím polským územím jen projíždějí, a i proto je čtyřkilometrový úsek ve špatném stavu, Poláci se totiž o koleje zatím nestarají.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Shnilé, často i chybějící pražce, tak vypadá polský úsek železnice mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou. Vlaky tudy jezdí maximálně třicetikilometrovou rychlostí, podle odborníků tu hrozí i nebezpečí.
Jaroslav ŠRAJER, přednosta, ČD Liberec /červen 2007/
--------------------
Dojde k tomu, že se to v tom dřevě roztrhne a rozšíří se rozchod a tím pádem propadne ten vlak jako mezi kolejnice. Tato trať je ve velmi kritickém stavu, může dojít i k ohrožení bezpečnosti cestujících.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Poláci se o trať nestarají, protože na ni nenavazují žádné jejich spoje. Navíc vlak přes polské území jen projíždí. Nyní ale došlo k průlomu, lidé v Porajowě totiž chtějí, aby tu vlak stavěl.
Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou /SOS/
--------------------
By to mohla být motivace i pro polské dráhy k tomu, aby ten úsek opravily. A samozřejmě pro České dráhy by to bylo dobré v tom, že by nemusely za průjezd tím územím platit tak jako doposud.
Jaroslav ŠRAJER, přednosta, ČD Liberec /červen 2007/
--------------------
Ta částka jde do milionů korun ročně.
Karel DOLEJŠÍ, náměstek hejtmana Libereckého kraje /ČSSD/
--------------------
Tím, že tam bude zastávka, vzniknou určité povinnosti polskému státu zabezpečovat dopravu polských občanů.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Krajští úředníci jsou ale skeptičtí, tomu, že Poláci změní svůj přístup kvůli zastávce, nevěří.
Stanislava JAKEŠOVÁ, vedoucí odboru dopravy, Liberecký kraj
--------------------
V tenhle moment pro nás, myslím, bude velice dobře, pokud se podaří zmodernizovat tu trať. A už nechci říkat, jestli to bude platit německá strana, polská strana, česká strana.
Lucie POKORNÁ, redaktorka
--------------------
Vznik zastávky na polském území podporují nejen obyvatelé Porajowa, ale také vedení radnice v Bogatyni. S tím, že bude oprava trati stát miliony eur, prý počítají.
(ČT 1 - Večerník z Čech)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/230889/
Na pěti místech nařízl kolejnice železniční tratě na Telnici dosud neznámý pachatel. Pravděpodobně chtěl kolejnice nedávno přerušené železniční tratě prodat v některé z ústeckých sběren. Odnést se muje ale zatím nepodařilo.
Zloděj přesto poškozením kolejnic způsobil Českým drahám škodu, která se vyšplhala na 10 tisíc korun.
(Ústecký deník)
Zloděj přesto poškozením kolejnic způsobil Českým drahám škodu, která se vyšplhala na 10 tisíc korun.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/229351/
Udělat z trati 177 mezi Pňovany a Bezdružicemi na Tachovsku jednu z nejmalebnějších železničních tratí v zemi chce se svými partnery občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ - Souznění (AEF). Trať 177 proto zařadilo do programu Vlídná nádraží, který si dává za cíl zkrášlit a oživit okolí zastávek na dané trase. Projektová dokumentace pro první etapu obnovy mábýt hotova v březnu.
AEF chce oživovat vybrané trati po celé ČR. „Máme jednu z nejhustích železničních sítí ve světě a podél ní hodně starých objektů, které mají své kouzlo. Mnohé jsou ale zanedbané a to bychom chtěli napravit,„ říká ředitelka sdružení Drahomíra Kolmanová. První náprava se má týkat právě trati 177, zatím ve 12kilometrovém úseku mezi Cebiví a Bezdružicemi, kde je celkem šest zastávek. Největší část projektu by se měla zrealizovat už letos.
Projekt má řešit zvelebení okolí zastávek a dle možnosti i oživení. Podmínkou je vrátit zastávkám i funkčnost, tedy například zprovoznit záchodky, zpřístupnit čekárny a opravit nebo vyměnit lavičky. Dále bude důležité po dokončení oprav prostory udržovat. „Ohledně plánovaných úprav jsme v jednání s majiteli objektů a pozemků, což jsou především Správa železniční a dopravní cesty, České dráhy a obce,„ říká Kolmanová s tím, že instituce i starostové jsou zatím ke spolupráci vstřícní.
Například v Bezdružicích, kde se plánují největší změny, iniciuje město posunout k vlakovému nádraží i autobusový terminál. Sdružení Plzeňská dráha pak plánuje v objektu bývalého skladiště založit muzeum lokálky.
V Konstantinových Lázních navrhne AEF úpravy parkoviště u nádraží a umístění květinových mís k nástupišti. Složité bude oživit sousední Kokašice. V okolí zastávky žije málo lidí a ruch na zastávce je minimální. Existuje vize udělat z drážního objektu bytovou nebo rekreační jednotku. Úpravy se chystají i v zastávkách Břetislav, Strahov a Cebiv.
Investice do úprav budou záležet na majitelích pozemků. Mohou dosáhnout i pár stovek tisíc. Kromě vlastníků se bude finančně podílet i AEF a zřejměprostředky z grantů.
S bezdružickou tratí se AEF rozhodlo začít kvůli tomu, že v lokalitě našlo partnery a trať se může stát ještě více turisticky zajímavou stejně jako její okolí. Akce Vlídná nádraží má v budoucnu pokračovat na úseku Cebiv - Pňovany a AEF má vyhlídnuté další dvě trati, z nichž jedna je v Plzeňském a druhá ve Středočeském kraji.
(Plzeňský deník)
AEF chce oživovat vybrané trati po celé ČR. „Máme jednu z nejhustích železničních sítí ve světě a podél ní hodně starých objektů, které mají své kouzlo. Mnohé jsou ale zanedbané a to bychom chtěli napravit,„ říká ředitelka sdružení Drahomíra Kolmanová. První náprava se má týkat právě trati 177, zatím ve 12kilometrovém úseku mezi Cebiví a Bezdružicemi, kde je celkem šest zastávek. Největší část projektu by se měla zrealizovat už letos.
Projekt má řešit zvelebení okolí zastávek a dle možnosti i oživení. Podmínkou je vrátit zastávkám i funkčnost, tedy například zprovoznit záchodky, zpřístupnit čekárny a opravit nebo vyměnit lavičky. Dále bude důležité po dokončení oprav prostory udržovat. „Ohledně plánovaných úprav jsme v jednání s majiteli objektů a pozemků, což jsou především Správa železniční a dopravní cesty, České dráhy a obce,„ říká Kolmanová s tím, že instituce i starostové jsou zatím ke spolupráci vstřícní.
Například v Bezdružicích, kde se plánují největší změny, iniciuje město posunout k vlakovému nádraží i autobusový terminál. Sdružení Plzeňská dráha pak plánuje v objektu bývalého skladiště založit muzeum lokálky.
V Konstantinových Lázních navrhne AEF úpravy parkoviště u nádraží a umístění květinových mís k nástupišti. Složité bude oživit sousední Kokašice. V okolí zastávky žije málo lidí a ruch na zastávce je minimální. Existuje vize udělat z drážního objektu bytovou nebo rekreační jednotku. Úpravy se chystají i v zastávkách Břetislav, Strahov a Cebiv.
Investice do úprav budou záležet na majitelích pozemků. Mohou dosáhnout i pár stovek tisíc. Kromě vlastníků se bude finančně podílet i AEF a zřejměprostředky z grantů.
S bezdružickou tratí se AEF rozhodlo začít kvůli tomu, že v lokalitě našlo partnery a trať se může stát ještě více turisticky zajímavou stejně jako její okolí. Akce Vlídná nádraží má v budoucnu pokračovat na úseku Cebiv - Pňovany a AEF má vyhlídnuté další dvě trati, z nichž jedna je v Plzeňském a druhá ve Středočeském kraji.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/229340/
Vlaky mezi Brnem a Přerovem nyní jezdí maximálně stokilometrovou rychlostí. V některých úsecích musí ještě více zpomalit.
V budoucnu by však měly zrychlit, část tratě by dokonce mohly projet rychlostí až 230 kilometrů v hodině. Kvůli tomu se však trať musí upravit a nepůjde jen o to postavit na ní ještě druhou kolej.
Co všechno se bude muset udělat, to naznačuje studie, kterou již zpracovala brněnská firma SUDOP a se kterou se už seznamují zástupci obcí na této železniční trase.
Přemístí se i některá nádraží „Modernizovaná trať by měla i v některých úsecích opustit stávající stopu,„ uvedl Mojmír Nejezchleb ze Správy železniční dopravní cesty. Dodal, že přitom nechtějí rušit stávající zastávky a stanice, aby se zachovala dopravní obslužnost obcí na trati. Některé však kvůli zrychlení vlaků bude nutné přemístit jinam. Ovšem tak, aby se zachovala koncepce integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
U Vyškova tunelem?
Jedním z nejproblematičtějších úseků je trať kolem Vyškova. „Na jednáních jsme se dozvěděli, že se dokonce počítá s tím, že by trať mohla vést přes průmyslovou zónu Sochorova, která leží na severozápadním okraji města. To by ovšem hodně zkomplikovalo život investorům, kteří tam již mají postavené závody nebo počítají s tím, že je budou v příštích letech rozšiřovat,„ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek.
„Jedna z variant ve studii skutečně vede trať přes tuto průmyslovou zónu, ale vedla by pod ní, tunelem. Průchodnější se nám však zdá ponechání stávající trasy. I za cenu, že tady vlaky zpomalí, jejich rychlost se sníží pod 160 kilometrů v hodině,„ uvedl Mojmír Nejezchleb.
V tom případě by zdejší vlakové nádraží zůstalo na stejném místě, muselo by se však modernizovat.
Možná už za tři roky
Úprava železniční trati Brno-Přerov je rozdělena do tří staveb: Blažovice Nezamyslice, Nezamyslice Přerov a Brno-Blažovice. „Postupně by měla probíhat a v tomto pořadí. První stavba v optimálním případě zhruba v letech 2010-2013,„ uvedl Nejezchleb.
(Mladá fronta DNES)
V budoucnu by však měly zrychlit, část tratě by dokonce mohly projet rychlostí až 230 kilometrů v hodině. Kvůli tomu se však trať musí upravit a nepůjde jen o to postavit na ní ještě druhou kolej.
Co všechno se bude muset udělat, to naznačuje studie, kterou již zpracovala brněnská firma SUDOP a se kterou se už seznamují zástupci obcí na této železniční trase.
Přemístí se i některá nádraží „Modernizovaná trať by měla i v některých úsecích opustit stávající stopu,„ uvedl Mojmír Nejezchleb ze Správy železniční dopravní cesty. Dodal, že přitom nechtějí rušit stávající zastávky a stanice, aby se zachovala dopravní obslužnost obcí na trati. Některé však kvůli zrychlení vlaků bude nutné přemístit jinam. Ovšem tak, aby se zachovala koncepce integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
U Vyškova tunelem?
Jedním z nejproblematičtějších úseků je trať kolem Vyškova. „Na jednáních jsme se dozvěděli, že se dokonce počítá s tím, že by trať mohla vést přes průmyslovou zónu Sochorova, která leží na severozápadním okraji města. To by ovšem hodně zkomplikovalo život investorům, kteří tam již mají postavené závody nebo počítají s tím, že je budou v příštích letech rozšiřovat,„ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek.
„Jedna z variant ve studii skutečně vede trať přes tuto průmyslovou zónu, ale vedla by pod ní, tunelem. Průchodnější se nám však zdá ponechání stávající trasy. I za cenu, že tady vlaky zpomalí, jejich rychlost se sníží pod 160 kilometrů v hodině,„ uvedl Mojmír Nejezchleb.
V tom případě by zdejší vlakové nádraží zůstalo na stejném místě, muselo by se však modernizovat.
Možná už za tři roky
Úprava železniční trati Brno-Přerov je rozdělena do tří staveb: Blažovice Nezamyslice, Nezamyslice Přerov a Brno-Blažovice. „Postupně by měla probíhat a v tomto pořadí. První stavba v optimálním případě zhruba v letech 2010-2013,„ uvedl Nejezchleb.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/225080/
Silvie MIKULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé ve Stříteži na Frýdeckomístecku stále brojí proti rozšíření železnice na trati Frýdek-Místek - Český Těšín. Rozladěni zůstali i po schůzce svolané vedením kraje se zástupci investora, tedy Správy železniční dopravní cesty a také projektanta. Ti například vysvětlovali, jak velký bude dopravní hluk a vibrace, které zasáhnou okolní domy. Místní ale nepřesvědčili, že nákladní vlaky pro továrnu Hyundai obci neuškodí. Jak řekl za střítežské občany Eduard Sivý, lidi budou proti zvýšení kapacity trati dále bojovat.
Eduard SIVÝ
--------------------
Nám nenabídli žádné řešení. My jsme v rámci zjišťovací EIA proti tomu vystoupili. Hodně přes dvě stě dvacet rodin a občanů se proti tomu vyjádřilo a dvacet tři organizací a řešení zůstává pořád stejné. My jsme tam namítali, že podle zákona se neřeší variantní řešení vůbec. No, a nám bylo sděleno, že i nulová varianta, je varianta.
Silvie MIKULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Plánované rozšíření železnice na trati Frýdek-Místek - Český Těšín si vyžádá kompromisní ústupky na obou stranách. Tak komentoval náměstek krajského hejtmana Pavol Lukša protesty Stříteže na Frýdeckomístecku.
Pavol LUKŠA, náměstek krajského hejtmana
--------------------
Kraj nebude chtít bejt tím fackovacím panákem mezi na jedné straně občany Střítež a na druhé straně Správou železniční a dopravní cesty, ale i státem, který je garantem za průmyslovou zónu v Nošovicích a já jsem optimista a věřím, že k posunu i ve Stříteži dojde, protože je třeba si uvědomit, že to bude k velké škodě, budou-li tam jezdit tyto vlaky z Nošovic, aniž by došlo k technickým úpravám této tratě.
Silvie MIKULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé ve Stříteži využijí ještě zákonné možnosti a vyjádří svůj nesouhlasný názor v rámci finálního řízení EIA o dopadu stavby na životní prostředí.
(ČRo - Ostrava)
--------------------
Lidé ve Stříteži na Frýdeckomístecku stále brojí proti rozšíření železnice na trati Frýdek-Místek - Český Těšín. Rozladěni zůstali i po schůzce svolané vedením kraje se zástupci investora, tedy Správy železniční dopravní cesty a také projektanta. Ti například vysvětlovali, jak velký bude dopravní hluk a vibrace, které zasáhnou okolní domy. Místní ale nepřesvědčili, že nákladní vlaky pro továrnu Hyundai obci neuškodí. Jak řekl za střítežské občany Eduard Sivý, lidi budou proti zvýšení kapacity trati dále bojovat.
Eduard SIVÝ
--------------------
Nám nenabídli žádné řešení. My jsme v rámci zjišťovací EIA proti tomu vystoupili. Hodně přes dvě stě dvacet rodin a občanů se proti tomu vyjádřilo a dvacet tři organizací a řešení zůstává pořád stejné. My jsme tam namítali, že podle zákona se neřeší variantní řešení vůbec. No, a nám bylo sděleno, že i nulová varianta, je varianta.
Silvie MIKULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Plánované rozšíření železnice na trati Frýdek-Místek - Český Těšín si vyžádá kompromisní ústupky na obou stranách. Tak komentoval náměstek krajského hejtmana Pavol Lukša protesty Stříteže na Frýdeckomístecku.
Pavol LUKŠA, náměstek krajského hejtmana
--------------------
Kraj nebude chtít bejt tím fackovacím panákem mezi na jedné straně občany Střítež a na druhé straně Správou železniční a dopravní cesty, ale i státem, který je garantem za průmyslovou zónu v Nošovicích a já jsem optimista a věřím, že k posunu i ve Stříteži dojde, protože je třeba si uvědomit, že to bude k velké škodě, budou-li tam jezdit tyto vlaky z Nošovic, aniž by došlo k technickým úpravám této tratě.
Silvie MIKULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé ve Stříteži využijí ještě zákonné možnosti a vyjádří svůj nesouhlasný názor v rámci finálního řízení EIA o dopadu stavby na životní prostředí.
(ČRo - Ostrava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/225072/
V polovině června 2007 byly shodou okolností téměř současně slavnostně uvedeny do provozu dva dokončené velkoprojekty, významné pro transevropskou železniční nákladní dopravu - Lötschbergský patní tunel ve Švýcarsku a trať Betuwe v Nizozemsku. Obě velmi nákladné stavby mají přispět k přesunu části nákladní dopravy ze silnice na železnici.
LÖTSCHBERGSKÝ PATNÍ TUNEL Tento tunel o délce 34,6 km je významnou částí Nové železniční alpské transverzály (NEAT). Spojuje Frutigen v kantonu Bern a Raron v kantonu Wallis. Jeho stavba trvala osm let a stála v přepočtu 3,2 mld. EUR. Jen mírná stoupání, málo ostrých zatáček a tím značně kratší přepravní časy by nyní měly přispět ke zvýšení produktivity transevropské železniční nákladní dopravy. Tunelem budou zatím projíždět jen nákladní vlaky; s osobní dopravou se počítá od nového jízdního řádu v prosinci 2007.
(Poznamenejme, že na dokončení zatím čeká další část projektu NEAT - Gotthardský patní tunel o délce 57 km, nejdelší železniční tunel na světě, spojující Erstfeld na severu a Bodio na jihu. Na stavbě tohoto tunelu se intenzivně pracuje, má být otevřen v roce 2016. Jeho kapacita bude 260 nákladních vlaků denně; ročně by měl ušetřit 430 tis. jízd nákladních aut.)
Lötschbergský patní tunel značně zlepší kvalitu důležitého železničního koridoru Rotterdam - Janov. Denně jím může projet 110 vlaků (70 nákladních a 40 osobních). Nová kapacita představuje kolem 7 mil. tun zboží ročně, to odpovídá asi 180 tis. jízd nákladních aut. Protože objem dopravy přes Alpy stále roste, zůstane dosavadní horská trať s 14km tunelem nadále v provozu.
Nákladové porovnání přeprav po silnici a železnici vychází v závislosti na jednotlivých činitelích smíšeně. Pro náklad auta 40 tun je železniční dovozné příznivější, zejména kvůli velmi drahému silničnímu mýtnému ve Švýcarsku. Do úvah se ovšem musí zahrnout i časová přesnost a spolehlivost dopravy. Zde má železnice ještě nedostatky, například prioritu osobní dopravy a okolnost, že z nákladových důvodů jsou některé úseky nového tunelu jen jednokolejné.
Jsou otevřeny i další otázky. Navazující napojení do Itálie (jižní úsek trati do Domodossoly) není definitivně vyjasněno. Tunel připouští rychlost 250 km/h; ta však v Německu na jedné části trasy Porýním není možná, od Mnichova je to ještě problematičtější. TRAŤ BETUWE Podrobnější informace o projektu této nové trati, spojující přístav Rotterdam a Zevenaar na německých hranicích, lze najít v Logistice čís. 1/2001, s. 32. Stavba dvoukolejné trati o délce 160 km, určené pouze pro nákladní dopravu, stála 4,7 mld. EUR.
V příštích třech letech hodlá nizozemská vláda zdvojnásobit podíl železnice na přepravách z Rotterdamu a převést na ni ze silnice kolem 50 mil. tun zboží. Vedle kontejnerů se plánuje především přeprava těžkých nákladů. Provozovatel trati, společnost Keyrail, počítá pro rok 2009 se 110 vlaky denně; technické maximum je 480 vlaků.
Úzkým místem by mohl být přechod do Německa u Zevenaaru. Dosud mají německé navazující tratě kapacitu čtyři vlaky jedním směrem za hodinu. Rozšíření do Duisburgu lze očekávat nejdříve za pět let. Tento průtah však není jediným důvodem pro kritiku projektu. Uvádějí se také chyby při plánování tratě; může se stát, že se nadále budou muset používat i dosavadní trasy. Vytýká se vysoká složitost tratě a sporná pružnost úseků. Zabezpečovací systém je velmi složitý.
Pro provoz tratě Betuwe musí být lokomotivy vybaveny evropským vlakovým kontrolním systémem (ETCS). Fakticky by čtyřnásobná změna mezi systémy PZB, ATB a ETCS mohla v praxi ztížit provoz na trati. Ovšem problém zabezpečení se neomezuje jen na novou trať - patří do komplexu harmonizace evropských vlakových zabezpečovacích systémů, jejíž realizaci lze očekávat teprve za řadu let.
(Logistika)
LÖTSCHBERGSKÝ PATNÍ TUNEL Tento tunel o délce 34,6 km je významnou částí Nové železniční alpské transverzály (NEAT). Spojuje Frutigen v kantonu Bern a Raron v kantonu Wallis. Jeho stavba trvala osm let a stála v přepočtu 3,2 mld. EUR. Jen mírná stoupání, málo ostrých zatáček a tím značně kratší přepravní časy by nyní měly přispět ke zvýšení produktivity transevropské železniční nákladní dopravy. Tunelem budou zatím projíždět jen nákladní vlaky; s osobní dopravou se počítá od nového jízdního řádu v prosinci 2007.
(Poznamenejme, že na dokončení zatím čeká další část projektu NEAT - Gotthardský patní tunel o délce 57 km, nejdelší železniční tunel na světě, spojující Erstfeld na severu a Bodio na jihu. Na stavbě tohoto tunelu se intenzivně pracuje, má být otevřen v roce 2016. Jeho kapacita bude 260 nákladních vlaků denně; ročně by měl ušetřit 430 tis. jízd nákladních aut.)
Lötschbergský patní tunel značně zlepší kvalitu důležitého železničního koridoru Rotterdam - Janov. Denně jím může projet 110 vlaků (70 nákladních a 40 osobních). Nová kapacita představuje kolem 7 mil. tun zboží ročně, to odpovídá asi 180 tis. jízd nákladních aut. Protože objem dopravy přes Alpy stále roste, zůstane dosavadní horská trať s 14km tunelem nadále v provozu.
Nákladové porovnání přeprav po silnici a železnici vychází v závislosti na jednotlivých činitelích smíšeně. Pro náklad auta 40 tun je železniční dovozné příznivější, zejména kvůli velmi drahému silničnímu mýtnému ve Švýcarsku. Do úvah se ovšem musí zahrnout i časová přesnost a spolehlivost dopravy. Zde má železnice ještě nedostatky, například prioritu osobní dopravy a okolnost, že z nákladových důvodů jsou některé úseky nového tunelu jen jednokolejné.
Jsou otevřeny i další otázky. Navazující napojení do Itálie (jižní úsek trati do Domodossoly) není definitivně vyjasněno. Tunel připouští rychlost 250 km/h; ta však v Německu na jedné části trasy Porýním není možná, od Mnichova je to ještě problematičtější. TRAŤ BETUWE Podrobnější informace o projektu této nové trati, spojující přístav Rotterdam a Zevenaar na německých hranicích, lze najít v Logistice čís. 1/2001, s. 32. Stavba dvoukolejné trati o délce 160 km, určené pouze pro nákladní dopravu, stála 4,7 mld. EUR.
V příštích třech letech hodlá nizozemská vláda zdvojnásobit podíl železnice na přepravách z Rotterdamu a převést na ni ze silnice kolem 50 mil. tun zboží. Vedle kontejnerů se plánuje především přeprava těžkých nákladů. Provozovatel trati, společnost Keyrail, počítá pro rok 2009 se 110 vlaky denně; technické maximum je 480 vlaků.
Úzkým místem by mohl být přechod do Německa u Zevenaaru. Dosud mají německé navazující tratě kapacitu čtyři vlaky jedním směrem za hodinu. Rozšíření do Duisburgu lze očekávat nejdříve za pět let. Tento průtah však není jediným důvodem pro kritiku projektu. Uvádějí se také chyby při plánování tratě; může se stát, že se nadále budou muset používat i dosavadní trasy. Vytýká se vysoká složitost tratě a sporná pružnost úseků. Zabezpečovací systém je velmi složitý.
Pro provoz tratě Betuwe musí být lokomotivy vybaveny evropským vlakovým kontrolním systémem (ETCS). Fakticky by čtyřnásobná změna mezi systémy PZB, ATB a ETCS mohla v praxi ztížit provoz na trati. Ovšem problém zabezpečení se neomezuje jen na novou trať - patří do komplexu harmonizace evropských vlakových zabezpečovacích systémů, jejíž realizaci lze očekávat teprve za řadu let.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224326/
Po týdenní přestávce opět ožila část železniční tratě 132 z Děčína do Telnice. Uplynulou neděli na trať vyjela německá parní lokomotiva s pěti vagony. A zájemců bylo tolik, že by záviděl i rychlík na Prahu.
Už ve 13.30 se telnické nádražíčko, které osiřelo před týdnem, začalo plnit prvními zájemci s fotoaparáty. Mezi nimi nechyběl ani starosta Telnice Jaroslav Doubrava. „Tuhle událost si nemohu nechat ujít,„ řekl, když parní lokomotiva o sobě dávala vědět dlouhým troubením v lese před obcí.
A skutečně mezi stromy se vynořila nablýskaná parní lokomotiva. Původně měla přijet ta česká, kterou má ve správě Spolek železniční nostalgie výtopny Podmokly. Ta se ale při sobotní akci do Prahy porouchala. „Museli jsme vypravit náhradní německou parní lokomotivu,„ řekl předseda spolku David Morc.
Oproti avizovaným třem vagonům jich vyjelo skoro jednou tolik. „Byl velký zájem, a tak jsme operativně přistavili ještě další dva vagony. Kdybychom vystavili celkem šest vozů, nevešli bychom se na nádraží v Telnici. Ale hodily by se,„ dodal Morc. Vzpomínková jízda se uskutečnila díky iniciativě spolku. Ve vlaku se platilo zvláštní jízdné: 80 korun dospělí, děti jen polovinu.
Akci si nenechal ujít například Gunter Lachmann z Drážďan. Prý se o akci dozvěděl z internetu, a protože věděl, že je pravidelný provoz na trati zastaven, na nostalgickou jízdu se vydal fotografovat.
Ještě pořídit poslední exemplární fotky a ve 14.20 hodin se vlak podle svého jízdního řádu mírně opožděn vydal zpět do Děčína. A ještě dlouho o sobě dával vědět hlasitým houkáním v lese.
Železniční doprava na trati byla k 9. prosinci zastavena. Krajský úřad podle slov vedoucího odboru dopravní obslužnosti kraje Jakuba Jeřábka neobjednal dopravu kvůli ztrátovosti a nevyužívanosti spojů. Místo toho v části trasy zavedl autobusovou linku, jinde autobusy mírně posílil.
I přesto se však starostové obcí, přes které koleje železniční trati 132 vedou, pokusí o obnovení provozu.
„Před Vánocemi bude jisté, v jakém rozsahu vlaky vyjedou. Měl by to být zatím jen víkendový provoz, vše ale ještě budeme projednávat,„ řekl Doubrava.
(Ústecký deník)
Už ve 13.30 se telnické nádražíčko, které osiřelo před týdnem, začalo plnit prvními zájemci s fotoaparáty. Mezi nimi nechyběl ani starosta Telnice Jaroslav Doubrava. „Tuhle událost si nemohu nechat ujít,„ řekl, když parní lokomotiva o sobě dávala vědět dlouhým troubením v lese před obcí.
A skutečně mezi stromy se vynořila nablýskaná parní lokomotiva. Původně měla přijet ta česká, kterou má ve správě Spolek železniční nostalgie výtopny Podmokly. Ta se ale při sobotní akci do Prahy porouchala. „Museli jsme vypravit náhradní německou parní lokomotivu,„ řekl předseda spolku David Morc.
Oproti avizovaným třem vagonům jich vyjelo skoro jednou tolik. „Byl velký zájem, a tak jsme operativně přistavili ještě další dva vagony. Kdybychom vystavili celkem šest vozů, nevešli bychom se na nádraží v Telnici. Ale hodily by se,„ dodal Morc. Vzpomínková jízda se uskutečnila díky iniciativě spolku. Ve vlaku se platilo zvláštní jízdné: 80 korun dospělí, děti jen polovinu.
Akci si nenechal ujít například Gunter Lachmann z Drážďan. Prý se o akci dozvěděl z internetu, a protože věděl, že je pravidelný provoz na trati zastaven, na nostalgickou jízdu se vydal fotografovat.
Ještě pořídit poslední exemplární fotky a ve 14.20 hodin se vlak podle svého jízdního řádu mírně opožděn vydal zpět do Děčína. A ještě dlouho o sobě dával vědět hlasitým houkáním v lese.
Železniční doprava na trati byla k 9. prosinci zastavena. Krajský úřad podle slov vedoucího odboru dopravní obslužnosti kraje Jakuba Jeřábka neobjednal dopravu kvůli ztrátovosti a nevyužívanosti spojů. Místo toho v části trasy zavedl autobusovou linku, jinde autobusy mírně posílil.
I přesto se však starostové obcí, přes které koleje železniční trati 132 vedou, pokusí o obnovení provozu.
„Před Vánocemi bude jisté, v jakém rozsahu vlaky vyjedou. Měl by to být zatím jen víkendový provoz, vše ale ještě budeme projednávat,„ řekl Doubrava.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224028/
Na modernizace koridorů a hlavních tratí jsme si již zvykli a bereme je jako průvodní jev jednadvacátého století. Potěšením je proto každá změna na lokálních (regionálních) tratích, kde jakoby se po dlouhá léta zastavil čas.
Pro šumavské tratě, provozované podle předpisu D3, to platí více než dvojnásob. Práce dirigujících dispečerů, odkázaná na kreslení grafikonu a telefon s kličkou, dostává nový kabát, moderní a důstojný dnešní době. Přechod na nové traťové telefonní spojení systému Inoma zlepšil a zkvalitnil komunikaci mezi strojvedoucím a dispečerem, osazování výhybek samovratnými přestavníky urychlilo křižování.
Od roku 2006 je stanice Prachatice vybavena staničním zabezpečovacím zařízením ESA 11 a již skoro rok vedou všichni šumavští dispečeři (Volary, Prachatice, Vimperk) elektronický dopravní deník. Pro někoho jsou výše popsané „novinky„ denní samozřejmostí, pro šumavské lokálky je to však probuzení po sto letech spánku.
Od 1. prosince přibyla na našich lokálkách další zdánlivá maličkost. Po zkušebním provozu byl zahájen rutinní provoz elektronického splněného grafikonu vlakové dopravy, takže u dispečerů zmizely „plachty„ a pracoviště se změnila v malý „Houston„, plný monitorů a počítačů.
Další modernizace se projevila v dopravně D3 Černý Kříž, ať samotnou celkovou rekonstrukcí tratě do Nového Údolí, tak i zabezpečením výhybek samovratnými přestavníky.
A co přinese budoucnost? Pokud se vyplní všechny plány, pak nás na Šumavě čeká zkušební provoz digitálního traťového systému, celková rekonstrukce stanice Volary, se změnou staničního zabezpečovacího zařízení na JOP (jednotné obslužné pracoviště) včetně zapojení dopravny Černý Kříž, vybudování nových přejezdových zabezpečovacích zařízení a rekonstrukce vozidlového parku. Všechny tyto změny přinášejí zkvalitnění výkonu dopravní služby a věřím, že přinesou též zkvalitnění cestování po krásném kraji, kde vlaky dávají dobrou noc, Šumavě.
(Železničář)
Pro šumavské tratě, provozované podle předpisu D3, to platí více než dvojnásob. Práce dirigujících dispečerů, odkázaná na kreslení grafikonu a telefon s kličkou, dostává nový kabát, moderní a důstojný dnešní době. Přechod na nové traťové telefonní spojení systému Inoma zlepšil a zkvalitnil komunikaci mezi strojvedoucím a dispečerem, osazování výhybek samovratnými přestavníky urychlilo křižování.
Od roku 2006 je stanice Prachatice vybavena staničním zabezpečovacím zařízením ESA 11 a již skoro rok vedou všichni šumavští dispečeři (Volary, Prachatice, Vimperk) elektronický dopravní deník. Pro někoho jsou výše popsané „novinky„ denní samozřejmostí, pro šumavské lokálky je to však probuzení po sto letech spánku.
Od 1. prosince přibyla na našich lokálkách další zdánlivá maličkost. Po zkušebním provozu byl zahájen rutinní provoz elektronického splněného grafikonu vlakové dopravy, takže u dispečerů zmizely „plachty„ a pracoviště se změnila v malý „Houston„, plný monitorů a počítačů.
Další modernizace se projevila v dopravně D3 Černý Kříž, ať samotnou celkovou rekonstrukcí tratě do Nového Údolí, tak i zabezpečením výhybek samovratnými přestavníky.
A co přinese budoucnost? Pokud se vyplní všechny plány, pak nás na Šumavě čeká zkušební provoz digitálního traťového systému, celková rekonstrukce stanice Volary, se změnou staničního zabezpečovacího zařízení na JOP (jednotné obslužné pracoviště) včetně zapojení dopravny Černý Kříž, vybudování nových přejezdových zabezpečovacích zařízení a rekonstrukce vozidlového parku. Všechny tyto změny přinášejí zkvalitnění výkonu dopravní služby a věřím, že přinesou též zkvalitnění cestování po krásném kraji, kde vlaky dávají dobrou noc, Šumavě.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223149/
Ústecký kraj se rozhodl neobjednat dopravu na některých prý nevýdělečných tratích. Na té s číslem 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova se v Telnici pravidelně až do soboty křižovaly vlaky. V sobotu zde ale vládl smutek. Naposledy se zde potkaly vlaky řady 810 a nyní zde už bude jen růst tráva. Možná.
Ústecký kraj si objednal od nového grafikonu několik změn. Podle něj byly některé tratě na jeho území ztrátové a jejich provoz nehodlal dál dotovat. V budoucnu by se zde měly o dopravu postarat autobusy.
Trať č. 132 tak zažila v sobotu skutečnou tryznu. Od časných hodin tudy projížděly poslední den vlaky. A byly plné. V každé stanici z nich totiž vyskočilo několik desítek fanoušků železnice, lidí, kterým není lhostejný osud této lokálky i celých rodin a všichni si udělali několik fotografií na rozloučenou. Odpoledne musely dráhy nasadit i posilové vozy, takže „osm set desítky„ přijížděly i s přívěsnými vozy. A přece byly plné.
Děčín - Oldřichov u Duchcova. To je trať na které už vlak jezdit pravidelně nebude.foto: Novinky/Jan Čech
Jediné křížení na trati je v Telnici. Zde se potkávaly vlaky a obsluha z místní zastávky (která nyní přechází pracovat do Teplic v Čechách) oba vlaky pouštěla dál na jednokolejné trati.
Někomu se možná může zdát osud této jedné trati nudný a zbytečný. Mnohým však přinese jen svízele a problémy. Trať totiž obsluhovala všechny obce nad severočeským tříměstím Teplice-Ústí nad Labem-Děčín.
Výdej jízdenek byl ukončen v Telnici již v pátek.foto: Novinky/Jan Čech A jak je to s dopravou skutečně?
Dnes už můžeme na trať jen vzpomínat díky fotografiím, nebo se projít po kolejovém svršku. Stanice jsou však zavřené a bude se zde provozovat pouze občasná nákladní doprava.
Počátky zrušení „kozí trati„, jak se jí říkalo, jsou však již staršího data. Ústecký kraj v roce 2005 bojoval s Českými drahami, které chtěly zrušit 22 nevýdělečných spojů v celém kraji. Kraj navíc chtěl dotovat tyto spoje menší částkou, což ČD nehodlaly akceptovat.
Velké rozbroje však ustaly a Ústecký kraj sáhl po kompromisu. Omezil spoje na některých tratích. Na naší sledované č 132 byl zaveden taktový provoz, který měl však velmi nevyhovující časování. Tím se snížilo zatížení vozů a podle kraje se lidé přestali zajímat o dopravu vlakem.
Posledním argumentem hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce bylo to, že náklady na provozování vlakové dopravy jsou neúměrně vysoké. Podle hejtmana jsou náklady na provoz jednoho km železnice 48,19 Kč, zatímco u autobusů je to pouze 17,83 Kč. Tato čísla jsou však odborníky považována jen za úmyslně zmanipulovaný přelud.
Do vlakové částky je totiž započítán i náklad na údržbu kolejového svršku a technické zázemí, do autobusového však náklady na opravy a údržbu silnic započítány nejsou. Co za tím vězí?
Je paradoxem, že za koncem železnice vězí dálnice. Česko s Dráždany spojuje nový úsek dálnice D8, který však prochází asi 20 km od Děčína. Jediná vhodná spojnice mezi Děčínem a dálnicí vede údolím Jílovského potoka. Zde ale již stojí stará a kapacitně nevyhovující silnice a železniční trať 132.
Původní projekty na stavbu větší silniční spojnice Děčín-D8 počítaly s několikanásobným mimoúrovňovým křížením nové silnice a lokální železnice. Jenže náklady by byly příliš vysoké, stejně jako ekologické zatížení. Tak se přešlo v tichosti k variantě, která počítala se zrušením železnice a vedením nové silnice v trase železniční trati. Grafikon byl upraven, počet cestujících se snížil, veřejnosti bylo prostřednictvím médií bylo řečeno, že železnice je nevýdělečná.
Kdo se chce i přes zrušení ještě jednou projet po „kozí trati„, ten má možnost v rámci historické jízdy parní lokomotivy dne 16.12., odjíždějící z děčínského nádraží.
(Novinky)
Neměli by se už novináři naučit odlišovat pojmy "zrušená trať" a "zastavená osobní doprava"?
Ústecký kraj si objednal od nového grafikonu několik změn. Podle něj byly některé tratě na jeho území ztrátové a jejich provoz nehodlal dál dotovat. V budoucnu by se zde měly o dopravu postarat autobusy.
Trať č. 132 tak zažila v sobotu skutečnou tryznu. Od časných hodin tudy projížděly poslední den vlaky. A byly plné. V každé stanici z nich totiž vyskočilo několik desítek fanoušků železnice, lidí, kterým není lhostejný osud této lokálky i celých rodin a všichni si udělali několik fotografií na rozloučenou. Odpoledne musely dráhy nasadit i posilové vozy, takže „osm set desítky„ přijížděly i s přívěsnými vozy. A přece byly plné.
Děčín - Oldřichov u Duchcova. To je trať na které už vlak jezdit pravidelně nebude.foto: Novinky/Jan Čech
Jediné křížení na trati je v Telnici. Zde se potkávaly vlaky a obsluha z místní zastávky (která nyní přechází pracovat do Teplic v Čechách) oba vlaky pouštěla dál na jednokolejné trati.
Někomu se možná může zdát osud této jedné trati nudný a zbytečný. Mnohým však přinese jen svízele a problémy. Trať totiž obsluhovala všechny obce nad severočeským tříměstím Teplice-Ústí nad Labem-Děčín.
Výdej jízdenek byl ukončen v Telnici již v pátek.foto: Novinky/Jan Čech A jak je to s dopravou skutečně?
Dnes už můžeme na trať jen vzpomínat díky fotografiím, nebo se projít po kolejovém svršku. Stanice jsou však zavřené a bude se zde provozovat pouze občasná nákladní doprava.
Počátky zrušení „kozí trati„, jak se jí říkalo, jsou však již staršího data. Ústecký kraj v roce 2005 bojoval s Českými drahami, které chtěly zrušit 22 nevýdělečných spojů v celém kraji. Kraj navíc chtěl dotovat tyto spoje menší částkou, což ČD nehodlaly akceptovat.
Velké rozbroje však ustaly a Ústecký kraj sáhl po kompromisu. Omezil spoje na některých tratích. Na naší sledované č 132 byl zaveden taktový provoz, který měl však velmi nevyhovující časování. Tím se snížilo zatížení vozů a podle kraje se lidé přestali zajímat o dopravu vlakem.
Posledním argumentem hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce bylo to, že náklady na provozování vlakové dopravy jsou neúměrně vysoké. Podle hejtmana jsou náklady na provoz jednoho km železnice 48,19 Kč, zatímco u autobusů je to pouze 17,83 Kč. Tato čísla jsou však odborníky považována jen za úmyslně zmanipulovaný přelud.
Do vlakové částky je totiž započítán i náklad na údržbu kolejového svršku a technické zázemí, do autobusového však náklady na opravy a údržbu silnic započítány nejsou. Co za tím vězí?
Je paradoxem, že za koncem železnice vězí dálnice. Česko s Dráždany spojuje nový úsek dálnice D8, který však prochází asi 20 km od Děčína. Jediná vhodná spojnice mezi Děčínem a dálnicí vede údolím Jílovského potoka. Zde ale již stojí stará a kapacitně nevyhovující silnice a železniční trať 132.
Původní projekty na stavbu větší silniční spojnice Děčín-D8 počítaly s několikanásobným mimoúrovňovým křížením nové silnice a lokální železnice. Jenže náklady by byly příliš vysoké, stejně jako ekologické zatížení. Tak se přešlo v tichosti k variantě, která počítala se zrušením železnice a vedením nové silnice v trase železniční trati. Grafikon byl upraven, počet cestujících se snížil, veřejnosti bylo prostřednictvím médií bylo řečeno, že železnice je nevýdělečná.
Kdo se chce i přes zrušení ještě jednou projet po „kozí trati„, ten má možnost v rámci historické jízdy parní lokomotivy dne 16.12., odjíždějící z děčínského nádraží.
(Novinky)
Neměli by se už novináři naučit odlišovat pojmy "zrušená trať" a "zastavená osobní doprava"?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222894/
Na místě bývalé železniční tratě a nádraží chtějí vybudovat cyklostezku a in-line dráhu.
Otvicím se podaří po dlouhých letech vyjednávání směnit pozemky pod bývalou železniční tratí. Obec se tak může pusti do projektu cyklostezky a in-line stezky, napřed ale musí za dvanáct milionů dát pozemky do pořádku.
Otvicím se podařil výhodný obchod. „Od Správy železniční dopravní cesty jsme dostali příslib, že od nich dostaneme pozemky po bývalé dráze. My jim zase na oplátku převedeme pozemky současné tratě, jejich pozemky jsou rozlohou větší, budeme jim ještě muset doplatit přes milion korun,„ vysvětloval starosta Otvic Pavel Ašenbrener.
S pozemky mají Otvice velké plány. Měla by přes ně v budoucnu vést desetikilometrová cyklostezka do Strupčic, obec zde chce vybudovat in-line dráhu a hřiště pro in-line sporty. „Malou část pozemků prodáme pro výstavbu rodinných domků,„ dodal k tomu Ašenbrener.
Celá věc má ale ještě jeden háček a tím jsou jak jinak peníze. Aby se na pozemcích začalo něco dít, obec je bude muset za miliony dát do pořádku. „Budeme muset zbourat staré nádraží a mostek, uklidit černé skládky a odtěžit kontaminovanou zeminu. Podle loňských cen by to všechno stálo zhruba dvanáct milionů korun,„ řekl otvický starosta.
Jak dále uvedl , obec bude žádat o dotace. V případě, že uspěje, na konci příštího roku by pozemky mohly být již sanovány a v dalším roce se obec začne administrativně připravovat na výše popsané projekty. „Pokud dotace nebudou, sanování pozemků rozložíme do několika let,„ dodal na závěr starosta.
(Chomutovský deník)
Otvicím se podaří po dlouhých letech vyjednávání směnit pozemky pod bývalou železniční tratí. Obec se tak může pusti do projektu cyklostezky a in-line stezky, napřed ale musí za dvanáct milionů dát pozemky do pořádku.
Otvicím se podařil výhodný obchod. „Od Správy železniční dopravní cesty jsme dostali příslib, že od nich dostaneme pozemky po bývalé dráze. My jim zase na oplátku převedeme pozemky současné tratě, jejich pozemky jsou rozlohou větší, budeme jim ještě muset doplatit přes milion korun,„ vysvětloval starosta Otvic Pavel Ašenbrener.
S pozemky mají Otvice velké plány. Měla by přes ně v budoucnu vést desetikilometrová cyklostezka do Strupčic, obec zde chce vybudovat in-line dráhu a hřiště pro in-line sporty. „Malou část pozemků prodáme pro výstavbu rodinných domků,„ dodal k tomu Ašenbrener.
Celá věc má ale ještě jeden háček a tím jsou jak jinak peníze. Aby se na pozemcích začalo něco dít, obec je bude muset za miliony dát do pořádku. „Budeme muset zbourat staré nádraží a mostek, uklidit černé skládky a odtěžit kontaminovanou zeminu. Podle loňských cen by to všechno stálo zhruba dvanáct milionů korun,„ řekl otvický starosta.
Jak dále uvedl , obec bude žádat o dotace. V případě, že uspěje, na konci příštího roku by pozemky mohly být již sanovány a v dalším roce se obec začne administrativně připravovat na výše popsané projekty. „Pokud dotace nebudou, sanování pozemků rozložíme do několika let,„ dodal na závěr starosta.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222646/
„S hlubokým zármutkem oznamujeme všem občanům, že nás opustí naše malebná trať Kozí dráha. Přijďte se naposledy svézt a prožít poslední společnou jízdu, než naše Kozina na přání hejtmana pana Šulce navždy dojezdí.“ Netradiční parte s tímto sdělením se před čtrnácti dny objevilo v e-mailové schránce řady Severočechů. Oznamovalo konec provozu na železniční trati číslo 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova a zvalo veřejnost na poslední křížení motoráčků ve stanici Telnice, k němuž došlo v sobotu před sedmou hodinou večer.
Průvodčí: Museli jsme přidávat vagony
Přestože rušení předcházela řada protestů i petice, na nádraží Teplice - Lesní brána to vypadalo, že lidí, kteří na výzvu zareagovali, bude minimum. Ve vagonu sedělo totiž jen pět pasažérů.
„Během dneška ale byl vlak vždy plný. Lidi se s námi chtěli prostě naposledy projet. Musely se proto dokonce přidat i vagony. Mezi cestujícími bylo i dost Němců,“ říká průvodčí.
Všichni absolvovali trasu motorovým vlakem řady 810, který je zřejmě jedním z důvodů, proč této železnici výrazně ubylo cestujících. Čtyřicetikilometrový úsek z Oldřichova do Děčína urazí osmsetdesítka za jednu hodinu a třináct minut. Průměrná rychlost tedy vychází na necelých 33 kilometrů za hodinu. Od některých lidí si vláček kvůli své „rychlosti“ vysloužil poněkud škodolibou přezdívku Telnický šinkanzen.
Své příznivce ale dráha vedoucí po úbočí Krušných hor neztratila. Jak se vlak blíží k Telnici, cestujících přibývá. V Unčíně a Chlumci motorák pózuje zhruba dvěma desítkám fotografů. Když průvodčí odpíská odjezd, lidé mávají a volají: „Tak naposledy, ahój!“.
Poslední křížení motoráků v Telnici
Na malinkém nádraží v Telnici očekávají příjezd motoráku dobré dvě stovky diváků. Právě tady proběhne největší atrakce dnešního dne: poslední křížení. Dva motoráky vyrážejí z Děčína a Oldřichova vždy proti sobě. V Telnici se pokaždé potkají a po přehození výhybek pokračují dál. Děje se tomu tak už desítky let, nyní, až poslední dva vlaky odjedou, zůstane nádraží prázdné. Příjezd vlaku do této stanice tak provází bouřlivý aplaus. Zatímco na palubě „Koziny“ vládne veselá nálada, venku na nástupišti je atmosféra bouřlivá.
Většina shromážděných nesouhlasí s tím, že vedení Ústeckého kraje nahradí vlaky levnějšími autobusy, a dávají to hlasitě najevo. „Hanba úředníkům, pryč se Šulcem,“ ozývají se výkřiky z davu. Nepřítelem číslo jedna je zde hejtman Jiří Šulc.
Před nádražní budovou stojí i starší pán, který přes třicet let pracoval jako strojvedoucí a jezdil právě po této trati. Když se za zatáčkou objeví světla druhého přijíždějícího vláčku, nepodaří se mu udržet slzy.
Ani v soupravě, která míří zpět do Teplic, už není veselo. V zadním vagonu sedí trampové a hrají na kytary. Texty jejich písní jsou přímo symbolické, objevují se v nich prázdná nádraží a opuštěné koleje. Motorák projíždí znovu stanicemi, kde hloučky lidí mávají poslednímu vlaku. V Novosedlicích mu dokonce jeden člověk na rozloučenou zatroubí na trubku.
Tečku za posledním vlakem dělá na teplickém nádraží Lesní brána výpravčí. Mezi kolejemi sundává plachtu z připravené značky - bílého obdélníku v červeném rámu. „To znamená, že už tu není železniční stanice. Dopravní kancelář se zde ruší, posun nákladních vlaků se bude řídit z Oldřichova,“ vysvětluje mi.
Tak končí život na trati, která byla slavnostně otevřena před 136 lety jakožto Duchcovsko-podmokelská dráha.
Vlak už nevyjede ani na dráhu Čížkovice - Obrnice Není jediná v kraji, kterou se změnou jízdního řádu potkal stejný osud. Od neděle se přestalo jezdit také na trase z Čížkovic na Litoměřicku do Obrnic u Mostu.
Dráhy od neděle omezily také množství spojů mezi Žatcem a Podbořany, vlaky z Chomutova do Vejprt nyní budou jezdit pouze o víkendu. Celkem dráhy v kraji ujedou v následujícím roce o šest procent méně kilometrů než dosud, což je největší pokles v Česku. Obyvatelé však nezůstanou bez spojení, vlaky totiž nahradí autobusové lin
Průvodčí: Museli jsme přidávat vagony
Přestože rušení předcházela řada protestů i petice, na nádraží Teplice - Lesní brána to vypadalo, že lidí, kteří na výzvu zareagovali, bude minimum. Ve vagonu sedělo totiž jen pět pasažérů.
„Během dneška ale byl vlak vždy plný. Lidi se s námi chtěli prostě naposledy projet. Musely se proto dokonce přidat i vagony. Mezi cestujícími bylo i dost Němců,“ říká průvodčí.
Všichni absolvovali trasu motorovým vlakem řady 810, který je zřejmě jedním z důvodů, proč této železnici výrazně ubylo cestujících. Čtyřicetikilometrový úsek z Oldřichova do Děčína urazí osmsetdesítka za jednu hodinu a třináct minut. Průměrná rychlost tedy vychází na necelých 33 kilometrů za hodinu. Od některých lidí si vláček kvůli své „rychlosti“ vysloužil poněkud škodolibou přezdívku Telnický šinkanzen.
Své příznivce ale dráha vedoucí po úbočí Krušných hor neztratila. Jak se vlak blíží k Telnici, cestujících přibývá. V Unčíně a Chlumci motorák pózuje zhruba dvěma desítkám fotografů. Když průvodčí odpíská odjezd, lidé mávají a volají: „Tak naposledy, ahój!“.
Poslední křížení motoráků v Telnici
Na malinkém nádraží v Telnici očekávají příjezd motoráku dobré dvě stovky diváků. Právě tady proběhne největší atrakce dnešního dne: poslední křížení. Dva motoráky vyrážejí z Děčína a Oldřichova vždy proti sobě. V Telnici se pokaždé potkají a po přehození výhybek pokračují dál. Děje se tomu tak už desítky let, nyní, až poslední dva vlaky odjedou, zůstane nádraží prázdné. Příjezd vlaku do této stanice tak provází bouřlivý aplaus. Zatímco na palubě „Koziny“ vládne veselá nálada, venku na nástupišti je atmosféra bouřlivá.
Většina shromážděných nesouhlasí s tím, že vedení Ústeckého kraje nahradí vlaky levnějšími autobusy, a dávají to hlasitě najevo. „Hanba úředníkům, pryč se Šulcem,“ ozývají se výkřiky z davu. Nepřítelem číslo jedna je zde hejtman Jiří Šulc.
Před nádražní budovou stojí i starší pán, který přes třicet let pracoval jako strojvedoucí a jezdil právě po této trati. Když se za zatáčkou objeví světla druhého přijíždějícího vláčku, nepodaří se mu udržet slzy.
Ani v soupravě, která míří zpět do Teplic, už není veselo. V zadním vagonu sedí trampové a hrají na kytary. Texty jejich písní jsou přímo symbolické, objevují se v nich prázdná nádraží a opuštěné koleje. Motorák projíždí znovu stanicemi, kde hloučky lidí mávají poslednímu vlaku. V Novosedlicích mu dokonce jeden člověk na rozloučenou zatroubí na trubku.
Tečku za posledním vlakem dělá na teplickém nádraží Lesní brána výpravčí. Mezi kolejemi sundává plachtu z připravené značky - bílého obdélníku v červeném rámu. „To znamená, že už tu není železniční stanice. Dopravní kancelář se zde ruší, posun nákladních vlaků se bude řídit z Oldřichova,“ vysvětluje mi.
Tak končí život na trati, která byla slavnostně otevřena před 136 lety jakožto Duchcovsko-podmokelská dráha.
Vlak už nevyjede ani na dráhu Čížkovice - Obrnice Není jediná v kraji, kterou se změnou jízdního řádu potkal stejný osud. Od neděle se přestalo jezdit také na trase z Čížkovic na Litoměřicku do Obrnic u Mostu.
Dráhy od neděle omezily také množství spojů mezi Žatcem a Podbořany, vlaky z Chomutova do Vejprt nyní budou jezdit pouze o víkendu. Celkem dráhy v kraji ujedou v následujícím roce o šest procent méně kilometrů než dosud, což je největší pokles v Česku. Obyvatelé však nezůstanou bez spojení, vlaky totiž nahradí autobusové lin
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222085/
Sobotní nehoda pendolina, které ve stokilometrové rychlosti vykolejilo v Dolních Počernicích v Praze kvůli prasklé výhybce, způsobila zřejmě vyšší škodu, než se původně odhadovalo.
»Odhad zatím zůstává stejný, 25 milionů korun. Je ale možné, že se náklady na opravu pendolina vyšplhají výš,« řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
K tomu se však musí připočítat i statisícová suma za škodu na kolejích. Problém je však v tom, že nehoda způsobená vadnou kolejnicí není v poslední době na drahách ničím výjimečným a navíc se může stát kdykoli.
Kontroly budou pečlivé
Když letos v únoru vylétla ve Skotsku z kolejí celá souprava Pendolina kvůli závadě na kolejích, policie věděla už pár hodin po nehodě, co ji způsobilo a hlavní britský dopravce nařídil okamžitou kontrolu všech výhybek ve Velké Británii.
Když u anglického Hatfieldu vykolejil kvůli zlomené kolejnici v roce 2000 vlak téměř ve dvousetkilometrové rychlosti a zemřeli tak čtyři lidé, na čas v Anglii přestaly jezdit vlaky.
V Česku se však žádná zvláštní opatření po takových nehodách nedělají. »To, co se s kolejnicí stalo přímo pod projíždějícím vlakem, je naprosto nestandardní a neobvyklé,« reaguje Kubala na sobotní nehodu.
Budou probíhat tedy nějaké speciální kontroly? »Musíme odeslat zbytky roztříštěné kolejnice do Výzkumného ústavu železničního a zjistit, co se s kolejnicí stalo. Všichni zaměstnanci musí provádět pochůzky a kontroly tratí s maximální pečlivostí,« říká Kubala.
A jak probíhaly pochůzky doposud? Nehody, při nichž vykolejí vlak kvůli prasknutí kolejnice, totiž nejsou ojedinělé.
Stejně překvapivé a neobvyklé bylo pro Kubalova předchůdce ve funkci mluvčího drah, Aleše Ondrůje, zlomení výhybky loni v Děčíně. Tehdy tam vykolejil nákladní vlak s novými škodovkami a celková škoda se vyšplhala na 15 milionů korun.
Koleje se prostě lámou
Čtvrt roku po této nehodě vyjelo v Praze na úpatí Vítkova kvůli zlomené výhybce z kolejí Eurocity jedoucí z Prahy do Varšavy. Reakce drah? Opět to byla náhoda. »Lom kolejnic je jev, který se v tomto podnebném pásmu vyskytuje u všech železničních správ v Evropě, Česko není nijak výjimečné,« uklidňuje cestující Kubala. Kontroly podle něho probíhají pravidelně, a to i speciální technikou.
Jenže zaručí se někdo za to, že kontroly probíhají, jak mají? »Všichni provozovatelé dráhy nám pravidelně předkládají zprávy, že kontroly provádí. Za kvalitu kontrol ovšem nemůžeme ručit, protože u nich nejsme,« říká náměstek šéfa Drážní inspekce Jan Kučera.
Je otázkou, nakolik se dá věřit tvrzení drah. Ty například trvaly na tom, že před sobotní nehodou pendolina byla kolejnice napilovaná, přestože pro to neměly důkazy. »Naši inspektoři, kteří se na místě domnívali, že je na koleji opracovaný řez, se pravděpodobně zmýlili,« říká nyní Kubala.
(Hospodářské noviny)
»Odhad zatím zůstává stejný, 25 milionů korun. Je ale možné, že se náklady na opravu pendolina vyšplhají výš,« řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
K tomu se však musí připočítat i statisícová suma za škodu na kolejích. Problém je však v tom, že nehoda způsobená vadnou kolejnicí není v poslední době na drahách ničím výjimečným a navíc se může stát kdykoli.
Kontroly budou pečlivé
Když letos v únoru vylétla ve Skotsku z kolejí celá souprava Pendolina kvůli závadě na kolejích, policie věděla už pár hodin po nehodě, co ji způsobilo a hlavní britský dopravce nařídil okamžitou kontrolu všech výhybek ve Velké Británii.
Když u anglického Hatfieldu vykolejil kvůli zlomené kolejnici v roce 2000 vlak téměř ve dvousetkilometrové rychlosti a zemřeli tak čtyři lidé, na čas v Anglii přestaly jezdit vlaky.
V Česku se však žádná zvláštní opatření po takových nehodách nedělají. »To, co se s kolejnicí stalo přímo pod projíždějícím vlakem, je naprosto nestandardní a neobvyklé,« reaguje Kubala na sobotní nehodu.
Budou probíhat tedy nějaké speciální kontroly? »Musíme odeslat zbytky roztříštěné kolejnice do Výzkumného ústavu železničního a zjistit, co se s kolejnicí stalo. Všichni zaměstnanci musí provádět pochůzky a kontroly tratí s maximální pečlivostí,« říká Kubala.
A jak probíhaly pochůzky doposud? Nehody, při nichž vykolejí vlak kvůli prasknutí kolejnice, totiž nejsou ojedinělé.
Stejně překvapivé a neobvyklé bylo pro Kubalova předchůdce ve funkci mluvčího drah, Aleše Ondrůje, zlomení výhybky loni v Děčíně. Tehdy tam vykolejil nákladní vlak s novými škodovkami a celková škoda se vyšplhala na 15 milionů korun.
Koleje se prostě lámou
Čtvrt roku po této nehodě vyjelo v Praze na úpatí Vítkova kvůli zlomené výhybce z kolejí Eurocity jedoucí z Prahy do Varšavy. Reakce drah? Opět to byla náhoda. »Lom kolejnic je jev, který se v tomto podnebném pásmu vyskytuje u všech železničních správ v Evropě, Česko není nijak výjimečné,« uklidňuje cestující Kubala. Kontroly podle něho probíhají pravidelně, a to i speciální technikou.
Jenže zaručí se někdo za to, že kontroly probíhají, jak mají? »Všichni provozovatelé dráhy nám pravidelně předkládají zprávy, že kontroly provádí. Za kvalitu kontrol ovšem nemůžeme ručit, protože u nich nejsme,« říká náměstek šéfa Drážní inspekce Jan Kučera.
Je otázkou, nakolik se dá věřit tvrzení drah. Ty například trvaly na tom, že před sobotní nehodou pendolina byla kolejnice napilovaná, přestože pro to neměly důkazy. »Naši inspektoři, kteří se na místě domnívali, že je na koleji opracovaný řez, se pravděpodobně zmýlili,« říká nyní Kubala.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220772/
„Do příštího zastupitelstva půjde návrh na rozpočtové opatření, které by umožnilo peníze uvolnit. V rozpočtu jsme sice s výkupem pozemků na cyklostezky počítali, ale jen ve výši čtyř milionů korun,„ uvedl Plevný.
Cheb chce do konce roku dodělat projektovou dokumentaci pro stavbu cyklostezky, požádat o dotaci a projekt dotáhnout až ke stavebnímu povolení.
„Letos ještě se stavbou nepočítáme, ale chceme vše připravit, aby se v příštím roce mohla stezka postavit. Naváže na již hotový úsek od státní hranice,„ doplnil Plevný.
Náklady na cyklostezku mají být zhruba 16 milionů korun. Cheb se ale předběžně dohodl s Karlovarským krajem na tom, že se v případě získání dotace z přeshraničního programu Cíl III bude na stavbě podílet.
Město by pak mělo se samotnou stavbou už minimální nebo žádné výdaje.
Cheb v současné době má dokončeno několik úseků městské cyklostezky.
(Metro)