Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Celý článek nejen o nové naději pro "Kozí dráhu": http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/obri-centrum-ma-vyrust-mezi-decinem-a-ustim.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288289/
Železniční trať Oldřichov - Děčín je ve špatném stavu. Obce ji chtěly zatím provozovat
Vlak na kozí dráze, aneb na trati z Oldřichova do Děčína, nejezdí. A je otázkou, kdy a zda vůbec vyjede. Starostové obcí, kterými železniční trať prochází, mají velký zájem na jejím zachování a hlavně provozování. Starostové se domluvili, že dokud to půjde, budou provoz financovat ze svých pokladen a vláček bude na trať vyjíždět každou sobotu. Bohužel se to nepovedlo. „Domlouvali jsme se na financích. I mně rada schválila dvacet tisíc,„ říká novosedlický starosta Karel Kalaš. Dodal, že v současnosti nezbývá než čekat, jak to nakonec s touto tratí dopadne. Důvodem, proč nyní každou sobotu nejezdí po této trase vláček, je prý neuspokojivý stav železniční trati. Některá místa volají po opravě a to by samozřejmě přišlo na nemalé peníze. Kalaš dodává, že více bude jasné až po volbách. Pak se ukáže, jak se k potřebám oprav na trati postaví nové vedení kraje.
Zatím se tedy bude vyčkávat na ortel nad oblíbenou trasou. Příznivci mohou jen doufat, že během dalších měsíců mimo provoz nedojde k dalšímu poškozování. Může se stát a také stává, že na nefunkčních (někdy i funkčních) tratích mizejí koleje. „Zatím nemám informace ohledně toho, že by se zde na této trati kradly koleje,„ vysvětluje Kalaš. Doufejme, že tomu tak bude i nadále. Trať vzbuzuje rozruch již delší dobu. Nachvíli ale zdá se bude mít klid. Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko, že trať nebude zrušena kvůli dálničnímu přivaděči. To je velmi důležitý krok vpřed. Nyní se však musí rozhodnout, co s touto železnicí bude dál. „Je v havarijním stavu. Experti musí vyčíslit, kolik by stála rekonstrukce do podoby, aby na ní mohly vlaky jezdit,„ řekl Jakub Ptačinský z tiskového odboru ministerstva dopravy. Zda trať zůstane zachována, nedokázal odhadnout. „To záleží také na tom, zda někdo projeví snahu ji provozovat. Zatím jsme to nezjišťovali, kraj ale zájem nemá,„ řekl Ptačinský. Doplnil, že v takovém případě by ji musel provozovatel udržovat na své náklady. Zatím je na trati tedy výluka, v některých místech je havarijní stav.
„Je otázka, zda vůbec ještě bude trať zprovozněna,„ říká smutně starosta Kalaš.
(Teplický deník)
Vlak na kozí dráze, aneb na trati z Oldřichova do Děčína, nejezdí. A je otázkou, kdy a zda vůbec vyjede. Starostové obcí, kterými železniční trať prochází, mají velký zájem na jejím zachování a hlavně provozování. Starostové se domluvili, že dokud to půjde, budou provoz financovat ze svých pokladen a vláček bude na trať vyjíždět každou sobotu. Bohužel se to nepovedlo. „Domlouvali jsme se na financích. I mně rada schválila dvacet tisíc,„ říká novosedlický starosta Karel Kalaš. Dodal, že v současnosti nezbývá než čekat, jak to nakonec s touto tratí dopadne. Důvodem, proč nyní každou sobotu nejezdí po této trase vláček, je prý neuspokojivý stav železniční trati. Některá místa volají po opravě a to by samozřejmě přišlo na nemalé peníze. Kalaš dodává, že více bude jasné až po volbách. Pak se ukáže, jak se k potřebám oprav na trati postaví nové vedení kraje.
Zatím se tedy bude vyčkávat na ortel nad oblíbenou trasou. Příznivci mohou jen doufat, že během dalších měsíců mimo provoz nedojde k dalšímu poškozování. Může se stát a také stává, že na nefunkčních (někdy i funkčních) tratích mizejí koleje. „Zatím nemám informace ohledně toho, že by se zde na této trati kradly koleje,„ vysvětluje Kalaš. Doufejme, že tomu tak bude i nadále. Trať vzbuzuje rozruch již delší dobu. Nachvíli ale zdá se bude mít klid. Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko, že trať nebude zrušena kvůli dálničnímu přivaděči. To je velmi důležitý krok vpřed. Nyní se však musí rozhodnout, co s touto železnicí bude dál. „Je v havarijním stavu. Experti musí vyčíslit, kolik by stála rekonstrukce do podoby, aby na ní mohly vlaky jezdit,„ řekl Jakub Ptačinský z tiskového odboru ministerstva dopravy. Zda trať zůstane zachována, nedokázal odhadnout. „To záleží také na tom, zda někdo projeví snahu ji provozovat. Zatím jsme to nezjišťovali, kraj ale zájem nemá,„ řekl Ptačinský. Doplnil, že v takovém případě by ji musel provozovatel udržovat na své náklady. Zatím je na trati tedy výluka, v některých místech je havarijní stav.
„Je otázka, zda vůbec ještě bude trať zprovozněna,„ říká smutně starosta Kalaš.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286669/
Ani po téměř deseti letech není jasné, jaký bude další osud zrušené železniční trati mezi Zábřehem a Lupěným na Šumpersku.
Bývalé železniční těleso chce město Zábřeh využít jako cyklostezku. Jednání o převodu pozemků se ale podle vedoucího odboru rozvoje zábřežské radnice Václava Doležala táhnou. Cyklostezka by měla vést z místní části Hněvkov do Lupěného, později možná až do Chocně. „Není to pro chod města životně důležité a jednání s dráhami je složité. Rádi bychom pozemky a opuštěné drážní těleso získali za symbolickou cenu,„ řekl Doležal. Cyklostezka měla podle propočtů v roce 1999 stát asi 12 milionů korun, nyní je její cena o čtyři miliony vyšší. Dráhy prý těleso doslova očesaly. „Nezůstal tam ani štěrk, který bychom využili,„ upřesnil Doležal. Zábřeh chce cyklistickou trasu vytvořit jako naučnou stezku zaměřenou na historii železnice.
O ceně zatím nechtěl hovořit vrchní přednosta z olomoucké Správy železniční dopravní cesty Václav John. „Kvůli požadavku města nebylo drážní těleso sneseno, takže tam zůstal násep a mosty, prakticky celý železniční spodek,„ řekl John. Podle něj se ale na skutečnou oficiální žádost stále ještě čeká.
České dráhy ukončily provoz na železničním úseku vedoucím kolem kopců mezi stanicemi LupěnéHoštejn, které jsou součástí železničního koridoru Česká TřebováZábřeh na Moravě, v červnu 2006 po 161 letech.
(Lidové noviny)
Bývalé železniční těleso chce město Zábřeh využít jako cyklostezku. Jednání o převodu pozemků se ale podle vedoucího odboru rozvoje zábřežské radnice Václava Doležala táhnou. Cyklostezka by měla vést z místní části Hněvkov do Lupěného, později možná až do Chocně. „Není to pro chod města životně důležité a jednání s dráhami je složité. Rádi bychom pozemky a opuštěné drážní těleso získali za symbolickou cenu,„ řekl Doležal. Cyklostezka měla podle propočtů v roce 1999 stát asi 12 milionů korun, nyní je její cena o čtyři miliony vyšší. Dráhy prý těleso doslova očesaly. „Nezůstal tam ani štěrk, který bychom využili,„ upřesnil Doležal. Zábřeh chce cyklistickou trasu vytvořit jako naučnou stezku zaměřenou na historii železnice.
O ceně zatím nechtěl hovořit vrchní přednosta z olomoucké Správy železniční dopravní cesty Václav John. „Kvůli požadavku města nebylo drážní těleso sneseno, takže tam zůstal násep a mosty, prakticky celý železniční spodek,„ řekl John. Podle něj se ale na skutečnou oficiální žádost stále ještě čeká.
České dráhy ukončily provoz na železničním úseku vedoucím kolem kopců mezi stanicemi LupěnéHoštejn, které jsou součástí železničního koridoru Česká TřebováZábřeh na Moravě, v červnu 2006 po 161 letech.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279564/
Cau chcel som sa spytat ci tu je niekdo kdo jazdi na trati Leopoldov - Prievidza ... mam na neho otazku ???
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277562/
Inu, hlukové emise jsou hitem doby...
Obyvatelé Lípy u Zlína se v blízkých letech dočkají protihlukové stěny. Ta by měla vzniknout podél železniční trati po celé délce obce v rozsahu třinácti set metrů.
Plánovaná stavba je součástí projektu rekonstrukce a elektrifikace železniční trati z Otrokovic přes Zlín do Vizovic. „Výrazně by se měla podílet na zlepšení životního prostředí v bezprostřední blízkosti železnice,„ uvedl starosta Lípy Jiří Křivinka.
Místní lidé žijící u kolejí by protihlukovou bariéru uvítali co nejdříve. „Už aby byla. Hluk je nejhorší v noci. Někdy nemůžu ani usnout. Nebo mě probudí ve čtyři ráno,„ postěžovala si Vlasta Hefková, která bydlí přibližně sto metrů od trati přes osmdesát let.
Někteří obyvatelé však o účinnosti nové stěny pochybují. „Nevěřím tomu, že by na sto procent zabránila vysoké hlučnosti,„ řekla Renata Plšková, která bydlí poblíž železnice spolu s dvěma malými dětmi.
V průměru tři metry vysokou zeď za šedesát milionů korun budou financovat České dráhy. Zahájení stavby však zatím není přesně stanoveno. „Je to velmi náročný legislativní proces. V současné době již máme připraven projekt pro stavební povolení. S vlastní stavbou vyčkáme, až bude známý časový harmonogram rekonstrukce celé trati,„ přiblížil Křivinka.
Pokud by ovšem došlo k výraznějšímu zpoždění zahájení prací, bude obec podle něj požadovat výstavbu protihlukové stěny jako samostatného objektu už v příštím roce.
Nyní se dokončuje vizualizace stěny a její estetické ztvárnění. „Řešíme povrchovou úpravu betonových ploch a míst, kde se bude dělat prosklení,„ dodal starosta Křivinka.
(Zlínský deník)
Obyvatelé Lípy u Zlína se v blízkých letech dočkají protihlukové stěny. Ta by měla vzniknout podél železniční trati po celé délce obce v rozsahu třinácti set metrů.
Plánovaná stavba je součástí projektu rekonstrukce a elektrifikace železniční trati z Otrokovic přes Zlín do Vizovic. „Výrazně by se měla podílet na zlepšení životního prostředí v bezprostřední blízkosti železnice,„ uvedl starosta Lípy Jiří Křivinka.
Místní lidé žijící u kolejí by protihlukovou bariéru uvítali co nejdříve. „Už aby byla. Hluk je nejhorší v noci. Někdy nemůžu ani usnout. Nebo mě probudí ve čtyři ráno,„ postěžovala si Vlasta Hefková, která bydlí přibližně sto metrů od trati přes osmdesát let.
Někteří obyvatelé však o účinnosti nové stěny pochybují. „Nevěřím tomu, že by na sto procent zabránila vysoké hlučnosti,„ řekla Renata Plšková, která bydlí poblíž železnice spolu s dvěma malými dětmi.
V průměru tři metry vysokou zeď za šedesát milionů korun budou financovat České dráhy. Zahájení stavby však zatím není přesně stanoveno. „Je to velmi náročný legislativní proces. V současné době již máme připraven projekt pro stavební povolení. S vlastní stavbou vyčkáme, až bude známý časový harmonogram rekonstrukce celé trati,„ přiblížil Křivinka.
Pokud by ovšem došlo k výraznějšímu zpoždění zahájení prací, bude obec podle něj požadovat výstavbu protihlukové stěny jako samostatného objektu už v příštím roce.
Nyní se dokončuje vizualizace stěny a její estetické ztvárnění. „Řešíme povrchovou úpravu betonových ploch a míst, kde se bude dělat prosklení,„ dodal starosta Křivinka.
(Zlínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277535/
Více než rok a půl se pokouší Ždánicko koupit od Českých drah zrušenou trať, aby tam vybudovalo cyklostezku
Připomínkou zrušené železnice by se mohla stát cyklostezka z Uhřic do Ždánic. Koleje nyní jen zarůstají a plán Mikroregionu Ždánicko vybudovat místo kolejí trasu pro cyklisty by cestě dal nový smysl. Poprvé si spolek obcí zažádal o cenovou nabídku na odkoupení náspu a kolejí před více než rokem a půl. Dodnes ji nemá.
„České dráhy nedávno svolaly schůzku všech zájemců o trať či zastávek u ní. Doufali jsme, že tam se vše už vyřeší, ale zástupci drah nám ani tam nedokázali říct, kolik by stála jen trať bez budov kolem ní,„ postěžovala si předsedkyně mikroregionu Vlasta Mokrá.
Dostala ale slib, že brzy kalkulaci dostane. Místo ní ale tento týden přišlo oznámení o povolení demolice.
„Není to z toho úplně jasné, ale myslím, že nejde jen o budovy. Týká se to i kolejí,„ domnívá se Mokrá.
To sice plán na vybudování trasy pro cyklisty nenaruší, ale bez přesné cenové nabídky se obce nemohou posunout dále. Budou potřebovat dotace a stále neví, kolik je bude stát nákup takzvaného svršku a spodku trati. „Doufám, že na nabídku nebudeme čekat další rok,„ věří předsedkyně svazku obcí.
Své zájemce už mají i bývalé zastávky a nádraží. V Želeticích by mohla být truhlářská dílna, v Uhřicích dokonce rodinný dům. Na ždánickém nádraží by chtěla firma z Vyškovska postavit recyklační linku.
„Ptali jsme se okolních firem i obyvatel a tento plán se jim nelíbí. I my bychom tam raději viděli něco, co by více ladilo s plánovanou cykloturistikou. Navíc má být brzy nová recyklační linka v blízkých Uhřicích,„ řekl tajemník ždánické radnice Eduard Medřický.
Cyklisté sice po zrušené železnici zřejmě ještě dlouho nevyjedou, ale lepší budoucnost pro zarůstající trať zřejmě není. „Železnice záměrně vedla mimo osídlení. Spojovala různé hospodářské statky. Už před sto lety tamní starostové prorokovali její zánik,„ tvrdí o trase Leoš Tomančák, který se o trasu ze Ždánic do Čejče dlouhodobě zajímá. Jako fanda železnice by raději viděl místem projíždět vlaky, ale ani cyklostezka mu není proti srsti.
„Byla by alespoň připomínkou toho, co tam bývalo. Nabízí krásnou krajinu a byla by také například spojením místa, kde byl po bitvě u Slavkova podepsán mír, a ždánickým muzeem,„ vyzdvihl Tomančák. Právě v muzeu je nyní k vidění kromě jiného výstava ke stému výročí tamní železnice.
Stezka by posloužila ale také v létě při cestě za koupáním. Do Ždánic jezdí děti z okolních obcí na koupaliště a v Uhřicích právě roste nový aquapark.
Přibližně desetikilometrová trasa by byla lehce přístupná pro obyvatele Věteřova, Želetic, Dražůvek, Stavěšic, Nenkovic či Násedlovic.
České dráhy zrušily v místě osobní dopravu už před deseti lety. Na konci roku 2006 skončila i doprava nákladní, ovšem jen v úseku Ždánice Uhřice.
Úsek Uhřice-Čejč stále ještě slouží Moravským naftovým dolům, které koleje používají pro převoz cisteren s naftou.
(Hodonínský deník)
Připomínkou zrušené železnice by se mohla stát cyklostezka z Uhřic do Ždánic. Koleje nyní jen zarůstají a plán Mikroregionu Ždánicko vybudovat místo kolejí trasu pro cyklisty by cestě dal nový smysl. Poprvé si spolek obcí zažádal o cenovou nabídku na odkoupení náspu a kolejí před více než rokem a půl. Dodnes ji nemá.
„České dráhy nedávno svolaly schůzku všech zájemců o trať či zastávek u ní. Doufali jsme, že tam se vše už vyřeší, ale zástupci drah nám ani tam nedokázali říct, kolik by stála jen trať bez budov kolem ní,„ postěžovala si předsedkyně mikroregionu Vlasta Mokrá.
Dostala ale slib, že brzy kalkulaci dostane. Místo ní ale tento týden přišlo oznámení o povolení demolice.
„Není to z toho úplně jasné, ale myslím, že nejde jen o budovy. Týká se to i kolejí,„ domnívá se Mokrá.
To sice plán na vybudování trasy pro cyklisty nenaruší, ale bez přesné cenové nabídky se obce nemohou posunout dále. Budou potřebovat dotace a stále neví, kolik je bude stát nákup takzvaného svršku a spodku trati. „Doufám, že na nabídku nebudeme čekat další rok,„ věří předsedkyně svazku obcí.
Své zájemce už mají i bývalé zastávky a nádraží. V Želeticích by mohla být truhlářská dílna, v Uhřicích dokonce rodinný dům. Na ždánickém nádraží by chtěla firma z Vyškovska postavit recyklační linku.
„Ptali jsme se okolních firem i obyvatel a tento plán se jim nelíbí. I my bychom tam raději viděli něco, co by více ladilo s plánovanou cykloturistikou. Navíc má být brzy nová recyklační linka v blízkých Uhřicích,„ řekl tajemník ždánické radnice Eduard Medřický.
Cyklisté sice po zrušené železnici zřejmě ještě dlouho nevyjedou, ale lepší budoucnost pro zarůstající trať zřejmě není. „Železnice záměrně vedla mimo osídlení. Spojovala různé hospodářské statky. Už před sto lety tamní starostové prorokovali její zánik,„ tvrdí o trase Leoš Tomančák, který se o trasu ze Ždánic do Čejče dlouhodobě zajímá. Jako fanda železnice by raději viděl místem projíždět vlaky, ale ani cyklostezka mu není proti srsti.
„Byla by alespoň připomínkou toho, co tam bývalo. Nabízí krásnou krajinu a byla by také například spojením místa, kde byl po bitvě u Slavkova podepsán mír, a ždánickým muzeem,„ vyzdvihl Tomančák. Právě v muzeu je nyní k vidění kromě jiného výstava ke stému výročí tamní železnice.
Stezka by posloužila ale také v létě při cestě za koupáním. Do Ždánic jezdí děti z okolních obcí na koupaliště a v Uhřicích právě roste nový aquapark.
Přibližně desetikilometrová trasa by byla lehce přístupná pro obyvatele Věteřova, Želetic, Dražůvek, Stavěšic, Nenkovic či Násedlovic.
České dráhy zrušily v místě osobní dopravu už před deseti lety. Na konci roku 2006 skončila i doprava nákladní, ovšem jen v úseku Ždánice Uhřice.
Úsek Uhřice-Čejč stále ještě slouží Moravským naftovým dolům, které koleje používají pro převoz cisteren s naftou.
(Hodonínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277525/
Na železniční trati mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem začne na podzim rekonstrukce části kolejí. Práce zhruba za 270 milionů korun se budou týkat sedmi kilometrů mezi Šlapanovem a Havlíčkovým Brodem. „Projekt bude dotovat Unie z operačního programu Doprava,„ tvrdí Pavel Paidar z plzeňské Správy železniční dopravní cesty.
Stavba zasáhne do evropsky chráněné lokality s chráněnými druhy živočichů a rostlin, proto její přípravy sledují ochránci přírody. Mezi Brodem a Šlapanovem se budou měnit koleje, rekonstrukce se bude týkat i železničního spodku.
Na více než stoleté trati mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou se jedná o další velkou investici. Letos v říjnu bude dokončena modernizace zabezpečovacích zařízení přibližně za 450 milionů korun, která začala předloni. Provoz stanic na trati pak bude řízen dálkově z Jihlavy.
(Profit)
Stavba zasáhne do evropsky chráněné lokality s chráněnými druhy živočichů a rostlin, proto její přípravy sledují ochránci přírody. Mezi Brodem a Šlapanovem se budou měnit koleje, rekonstrukce se bude týkat i železničního spodku.
Na více než stoleté trati mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou se jedná o další velkou investici. Letos v říjnu bude dokončena modernizace zabezpečovacích zařízení přibližně za 450 milionů korun, která začala předloni. Provoz stanic na trati pak bude řízen dálkově z Jihlavy.
(Profit)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277056/
Modernizace trati mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem nabrala několikaměsíční zpoždění.
Stát chce trať opravit, aby se po kolejích vozila alespoň část přepravovaných nákladů z nošovické automobilky a ulehčilo přetíženým silnicím. Lidem bydlícím podél trati se to však nelíbí.
Stavbu na úseku dlouhém zhruba třicet kilometrů zablokovala občanská a ekologická sdružení, na která se někteří obyvatelé obrátili s žádostí o pomoc. Jaký je hlavní důvod? Hluk.
Jedná se o regionální podhorskou trať, kde je celá oblast územními plány nasměrována k rozvoji turistiky. Jsou zde cyklistické stezky a penziony k rekreaci, majitelé se snaží nalákat klienty na klid, odpočinek a přírodu.
„A najednou někdo přijde a nápadem, udělat z této regionální trati významnou tepnu celoevropského významu. Tato železnice prochází přímo středem několika obcí. Územní plány v době, kdy se tvořily, neřešily velkokapacitní dopravu. Na pozemcích kolem trati si lidé postavili domky. Doposud tam projel dvakrát za hodinu osobní vlak. Nelze se divit, že odmítají pod okny až pět nákladních, dlouhých vlaků za hodinu,„ konstatuje zástupce ekologického sdružení Beskydčan Leo Košťál.
V Ropici stojí kousek od železnice dům s pečovatelskou službou. Oddělit od trati ho má protihluková bariéra. Sice by asi zmírnila rachot přicházející od nákladních vlaků, jenže pak se tam podle Košťála jeho obyvatelům bude odrážet hluk ze silnice.
Místostarosta Ropice Jan Bazgier uvedl, že stavba rozdělila obec na dva tábory. Ti, kteří bydlí u kamiony přetížené komunikace I/11, chtějí, ať se část dopravy převede na železnici a investiční akci vítají. Ti, kdo žijí blízko trati, její modernizaci pro nákladní dopravu odmítají. „Největší chybu udělal stát, když uvolňoval obrovské peníze na rozvoj podnikatelské sféry bez toho, aby předem odhadl dopady. U silnice I/11 se už prostě nedá žít a takových cest je plno. Proto jsem pro modernizaci trati,„ sdělil Bazgier. Podotkl, že ekologická sdružení by spíše měla vyvinout úsilí směrem k omezení kamionové dopravy, která splodinami zamořuje vesnice a města.
„Modernizace trati zahrnuje i výměnu kolejového svršku a mostních konstrukcí, snad tedy bude méně hlučná, než je teď, i když po ní bude jezdit více vlaků,„ podotýká ještě Bazgier.
Odpůrci modernizace trati navrhují, aby společnost Hyundai posílala své vlaky po jiné trase. „Náklad se do Českého Těšína může dostat jinudy, a sice přes Frýdek-Místek, Ostravu-Kunčice a dále na Havířov. To jsou tratě, kde už dneska nákladní vlaky jezdí, čili nejsou tolik obestavěny rodinnými domy,„ vysvětluje Košťál. Tato trať je však o zhruba dvacet kilometrů delší.
Nespokojení lidé a s nimi ekologové dosáhli toho, že České dráhy musí přepracovat posouzení vlivu na životní prostředí. Tomu se říká EIA. Získali tak několikaměsíční odklad. Kvůli tomu se stavba přesunula do roku 2009.
„V současné době se dopracovává EIA, neboli česky vliv stavby na životní prostředí, a v tomto případě jsou zde velmi náročné požadavky ekologů - třeba posouzení světelného smogu z lokomotiv a jiné,„ uvádí Anna Kodysová ze společnosti Správa železniční a dopravní cesty. EIA by měla být do konce tohoto roku hotová. Je součástí přípravné dokumentace stavby, na jejímž základě bude vydáno územní rozhodnutí. Potom bude následovat klasický přípravný proces stavby.
„Při hladkém průběhu všech těchto etap by modernizace mohla odstartovat v září 2009, nebo na jaře 2010,„ upřesňuje Kodysová. Košťál ze sdružení Beskydčan však míní, že vzhledem k odporu, který tato stavba vyvolává, to možná tak snadné a rychlé nebude.
(Horizont)
Stát chce trať opravit, aby se po kolejích vozila alespoň část přepravovaných nákladů z nošovické automobilky a ulehčilo přetíženým silnicím. Lidem bydlícím podél trati se to však nelíbí.
Stavbu na úseku dlouhém zhruba třicet kilometrů zablokovala občanská a ekologická sdružení, na která se někteří obyvatelé obrátili s žádostí o pomoc. Jaký je hlavní důvod? Hluk.
Jedná se o regionální podhorskou trať, kde je celá oblast územními plány nasměrována k rozvoji turistiky. Jsou zde cyklistické stezky a penziony k rekreaci, majitelé se snaží nalákat klienty na klid, odpočinek a přírodu.
„A najednou někdo přijde a nápadem, udělat z této regionální trati významnou tepnu celoevropského významu. Tato železnice prochází přímo středem několika obcí. Územní plány v době, kdy se tvořily, neřešily velkokapacitní dopravu. Na pozemcích kolem trati si lidé postavili domky. Doposud tam projel dvakrát za hodinu osobní vlak. Nelze se divit, že odmítají pod okny až pět nákladních, dlouhých vlaků za hodinu,„ konstatuje zástupce ekologického sdružení Beskydčan Leo Košťál.
V Ropici stojí kousek od železnice dům s pečovatelskou službou. Oddělit od trati ho má protihluková bariéra. Sice by asi zmírnila rachot přicházející od nákladních vlaků, jenže pak se tam podle Košťála jeho obyvatelům bude odrážet hluk ze silnice.
Místostarosta Ropice Jan Bazgier uvedl, že stavba rozdělila obec na dva tábory. Ti, kteří bydlí u kamiony přetížené komunikace I/11, chtějí, ať se část dopravy převede na železnici a investiční akci vítají. Ti, kdo žijí blízko trati, její modernizaci pro nákladní dopravu odmítají. „Největší chybu udělal stát, když uvolňoval obrovské peníze na rozvoj podnikatelské sféry bez toho, aby předem odhadl dopady. U silnice I/11 se už prostě nedá žít a takových cest je plno. Proto jsem pro modernizaci trati,„ sdělil Bazgier. Podotkl, že ekologická sdružení by spíše měla vyvinout úsilí směrem k omezení kamionové dopravy, která splodinami zamořuje vesnice a města.
„Modernizace trati zahrnuje i výměnu kolejového svršku a mostních konstrukcí, snad tedy bude méně hlučná, než je teď, i když po ní bude jezdit více vlaků,„ podotýká ještě Bazgier.
Odpůrci modernizace trati navrhují, aby společnost Hyundai posílala své vlaky po jiné trase. „Náklad se do Českého Těšína může dostat jinudy, a sice přes Frýdek-Místek, Ostravu-Kunčice a dále na Havířov. To jsou tratě, kde už dneska nákladní vlaky jezdí, čili nejsou tolik obestavěny rodinnými domy,„ vysvětluje Košťál. Tato trať je však o zhruba dvacet kilometrů delší.
Nespokojení lidé a s nimi ekologové dosáhli toho, že České dráhy musí přepracovat posouzení vlivu na životní prostředí. Tomu se říká EIA. Získali tak několikaměsíční odklad. Kvůli tomu se stavba přesunula do roku 2009.
„V současné době se dopracovává EIA, neboli česky vliv stavby na životní prostředí, a v tomto případě jsou zde velmi náročné požadavky ekologů - třeba posouzení světelného smogu z lokomotiv a jiné,„ uvádí Anna Kodysová ze společnosti Správa železniční a dopravní cesty. EIA by měla být do konce tohoto roku hotová. Je součástí přípravné dokumentace stavby, na jejímž základě bude vydáno územní rozhodnutí. Potom bude následovat klasický přípravný proces stavby.
„Při hladkém průběhu všech těchto etap by modernizace mohla odstartovat v září 2009, nebo na jaře 2010,„ upřesňuje Kodysová. Košťál ze sdružení Beskydčan však míní, že vzhledem k odporu, který tato stavba vyvolává, to možná tak snadné a rychlé nebude.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275896/
V posledních letech se ruší řada věcí,které využívají obyčejní lidé,aby ti bohatí nemuseli náhodou na něco doplácet. Ale máloco vyvolalo tolik protestů jako snaha zrušit železniční trať u Oldřichova u Duchcova -Telnice -Děčín. Krajskýúřad Ústeckého kraje na ni neobjednal od prosince osobní dopravu,a naopak se z Děčína objevily hlasy,aby v tělese dráhy byl z města vybudován dálniční přivaděč k dálnici D8.
Obce po celé trase se likvidaci brání a snaží se zatím zajistit alespoň víkendové jízdy. Ovšem najednou se zjistilo,že mezi Libouchcem a Jílovým jsou ve špatném stavu můstky a musí se opravit,a proto i na tyto víkendové spoje dostaly obce výluku.»Jsou tam sejmuté koleje,aby se zjistil stav můstků. Výluka má trvat do konce srpna. Podivné na tom je,že týden před tím,než se vydalo rozhodnutí o výluce a havarijním stavu tratě,jsme podali objednávku a dráhy ji přijaly na víkendovýprovoz po dobu celých prázdnin,«poukazuje na nesrovnalosti v postupu Českých drah starosta Telnice Jaroslav Doubrava (KSČM).
V stejné době bylo vydáno rozhodnutí Správy železničních dopravních cest (SŽDC)o sejmutí části kolejového svršku. Tím by se znemožnilo křižování spojů a z trati by se stala obyčejná vlečka.»Jako starostové jsme se obrátili na generálního ředitele,že s tím nesouhlasíme,že by to znamenalo likvidaci trati. Sice chápeme,že v některých dopravnách jsou zbytečná zařízení,ale odmítáme,aby se znemožnilo křižování vlaků. Stále čekáme na odpověď,«říká Doubrava.
Obce se rozhodly objednat přepravu alespoň z Oldřichova do Libouchce,aby navazovala na děčínskou městskou autobusovou dopravu. Zahájit má 5.července.
Trať budoucnost má
Zájem o trať je nejen mezi starosty a obcemi kolem ní. Objevil se i zájemce na odkoupení tratě a také zájemci na provozování nákladní přepravy.»Tím by se zvýšila cena využitelnosti tratě. A všechno ukazuje na to,že trať budoucnost má. Je však potřeba změn i ve vedení kraje,aby se vztah k této trati změnil. Hejtman řekl,že 10 milionů korun na dorovnání ztrátovosti této tratě neuvolní a zavedly se autobusy, které stojí 38 milionů. Tady pokulhává veškerá logika,«diví se Doubrava a připomíná,že se starostové obrátili i na ombudsmana a v jeho vyjádření stojí,že by se měl rozšířit provoz na této trati.»Zahraniční zkušenosti ukazují,že trať ožije. Vede lukrativním prostředím a při jízdách,které jsme jako obce organizovali,sice může působit i trochu nostalgie a snaha ji podpořit. Ale při prvním dnu,kdy jezdily dva páry vlaků,jsme dostali 6500 korun na dobrovolném jízdném. Požádal jsem i našeho kolegu starostu v družební obci v Německu,zda by nám nezprostředkoval nějakýkontakt. Zájem o trať z Německa není malý. Stále se dovoláme kulturního dědictví,ale zde máme něco jako technické dědictví,které s tím plně souvisí,«podotýká Doubrava.
Plnohodnotnou obnovu trati,která může v budoucnu výrazně plnit úlohu turisticky atraktivní záležitosti,má ve volebním programu pro podzimní krajské volby KSČM.»Trať považujeme za technickýodkaz našich předků,vede zajímavou přírodou a v příštích letech bude hlavně turisticky stále více využívána. Nyní je jen potřeba ji vůbec zachránit. Proto chceme prosadit obnovení provozu,«vysvětlil přístup komunistů jílovskýradní a kandidát do krajské zastupitelstva Josef Váňo (KSČM).
Právě nynější motorové vozy by se mohly stát výnosným turistickým artiklem. O tom,že se jedná o okamžité a účelové snahy o likvidaci trati,svědčí fakt,že při výstavbě dálnice D8 byly postaveny dva železniční mosty za zhruba 170 milionů korun.
(Haló noviny)
Obce po celé trase se likvidaci brání a snaží se zatím zajistit alespoň víkendové jízdy. Ovšem najednou se zjistilo,že mezi Libouchcem a Jílovým jsou ve špatném stavu můstky a musí se opravit,a proto i na tyto víkendové spoje dostaly obce výluku.»Jsou tam sejmuté koleje,aby se zjistil stav můstků. Výluka má trvat do konce srpna. Podivné na tom je,že týden před tím,než se vydalo rozhodnutí o výluce a havarijním stavu tratě,jsme podali objednávku a dráhy ji přijaly na víkendovýprovoz po dobu celých prázdnin,«poukazuje na nesrovnalosti v postupu Českých drah starosta Telnice Jaroslav Doubrava (KSČM).
V stejné době bylo vydáno rozhodnutí Správy železničních dopravních cest (SŽDC)o sejmutí části kolejového svršku. Tím by se znemožnilo křižování spojů a z trati by se stala obyčejná vlečka.»Jako starostové jsme se obrátili na generálního ředitele,že s tím nesouhlasíme,že by to znamenalo likvidaci trati. Sice chápeme,že v některých dopravnách jsou zbytečná zařízení,ale odmítáme,aby se znemožnilo křižování vlaků. Stále čekáme na odpověď,«říká Doubrava.
Obce se rozhodly objednat přepravu alespoň z Oldřichova do Libouchce,aby navazovala na děčínskou městskou autobusovou dopravu. Zahájit má 5.července.
Trať budoucnost má
Zájem o trať je nejen mezi starosty a obcemi kolem ní. Objevil se i zájemce na odkoupení tratě a také zájemci na provozování nákladní přepravy.»Tím by se zvýšila cena využitelnosti tratě. A všechno ukazuje na to,že trať budoucnost má. Je však potřeba změn i ve vedení kraje,aby se vztah k této trati změnil. Hejtman řekl,že 10 milionů korun na dorovnání ztrátovosti této tratě neuvolní a zavedly se autobusy, které stojí 38 milionů. Tady pokulhává veškerá logika,«diví se Doubrava a připomíná,že se starostové obrátili i na ombudsmana a v jeho vyjádření stojí,že by se měl rozšířit provoz na této trati.»Zahraniční zkušenosti ukazují,že trať ožije. Vede lukrativním prostředím a při jízdách,které jsme jako obce organizovali,sice může působit i trochu nostalgie a snaha ji podpořit. Ale při prvním dnu,kdy jezdily dva páry vlaků,jsme dostali 6500 korun na dobrovolném jízdném. Požádal jsem i našeho kolegu starostu v družební obci v Německu,zda by nám nezprostředkoval nějakýkontakt. Zájem o trať z Německa není malý. Stále se dovoláme kulturního dědictví,ale zde máme něco jako technické dědictví,které s tím plně souvisí,«podotýká Doubrava.
Plnohodnotnou obnovu trati,která může v budoucnu výrazně plnit úlohu turisticky atraktivní záležitosti,má ve volebním programu pro podzimní krajské volby KSČM.»Trať považujeme za technickýodkaz našich předků,vede zajímavou přírodou a v příštích letech bude hlavně turisticky stále více využívána. Nyní je jen potřeba ji vůbec zachránit. Proto chceme prosadit obnovení provozu,«vysvětlil přístup komunistů jílovskýradní a kandidát do krajské zastupitelstva Josef Váňo (KSČM).
Právě nynější motorové vozy by se mohly stát výnosným turistickým artiklem. O tom,že se jedná o okamžité a účelové snahy o likvidaci trati,svědčí fakt,že při výstavbě dálnice D8 byly postaveny dva železniční mosty za zhruba 170 milionů korun.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275895/
Opuštěný násep trati mezi Lupěným a Hněvkovem se zřejmě nakonec přece jen změní v cyklostezku. Zábřežské zastupitelstvo podruhé změnilo své rozhodnutí a záměru dalo opět zelenou. Na 2,6 kilometru dlouhém úseku bývalé trati se tedy v budoucnu zřejmě budou prohánět cyklisté, ale i bruslaři, v zimě možná i běžkaři.
Násep, z něhož zmizely koleje i pražce, se už na některých místech v krajině ztrácí. Je porostlý trávou a teprve při chůzi po jeho vrcholu si člověk uvědomí, po čem šlape, protože tráva prorůstá vrstvou štěrku. Na trase jsou také dva železniční mosty, dnes už jen s proděravělými pražci.
S nápadem na cyklostezku přišel v roce 2004 tehdejší starosta Zábřeha Petr Fabián a v září 2005 záměr posvětili zastupitelé. Jenomže v dubnu 2007 nově zvolené zastupitelstvo od projektu ustoupilo.
„Důvodem jsou nejen obavy z vysokých nákladů na koupi pozemků a na vybudování cyklostezky, ale také strach z provozních nákladů na její údržbu,„ vysvětlil tehdy rozhodnutí mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
V září 2007 se zastupitelé k záměru vrátili na radu právníka města Marka Látala. Ten doporučil jednat znovu se železničáři o převodu trati za symbolickou cenu.
Zda Správa železniční dopravní cesty předá městu násep bezúplatně, anebo za nějakou přijatelnou sumu, o tom se teprve bude rozhodovat.
Cyklostezka by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březné. Navíc existuje možnost jejího napojení na trasu, která by pokračovala až do Chocně.
(Moravský sever)
Násep, z něhož zmizely koleje i pražce, se už na některých místech v krajině ztrácí. Je porostlý trávou a teprve při chůzi po jeho vrcholu si člověk uvědomí, po čem šlape, protože tráva prorůstá vrstvou štěrku. Na trase jsou také dva železniční mosty, dnes už jen s proděravělými pražci.
S nápadem na cyklostezku přišel v roce 2004 tehdejší starosta Zábřeha Petr Fabián a v září 2005 záměr posvětili zastupitelé. Jenomže v dubnu 2007 nově zvolené zastupitelstvo od projektu ustoupilo.
„Důvodem jsou nejen obavy z vysokých nákladů na koupi pozemků a na vybudování cyklostezky, ale také strach z provozních nákladů na její údržbu,„ vysvětlil tehdy rozhodnutí mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
V září 2007 se zastupitelé k záměru vrátili na radu právníka města Marka Látala. Ten doporučil jednat znovu se železničáři o převodu trati za symbolickou cenu.
Zda Správa železniční dopravní cesty předá městu násep bezúplatně, anebo za nějakou přijatelnou sumu, o tom se teprve bude rozhodovat.
Cyklostezka by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březné. Navíc existuje možnost jejího napojení na trasu, která by pokračovala až do Chocně.
(Moravský sever)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275733/
Ministerstvo životního prostředí nevydá stanoviska k posudku EIA k dálničnímu přivaděči v Děčíně. Posečká s ním do doby, než se rozhodne o osudu trati. Uvedla to mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. Tvrdila, že o pozdržení požádalo Ředitelství silnic a dálnic České republiky a ministerstvo dopravy.
Celý článek:
http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/ministerstvo-zp-stanovisko-k-privadeci-zatim-nevyd.html
Celý článek:
http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/ministerstvo-zp-stanovisko-k-privadeci-zatim-nevyd.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273148/
Starostové na Děčínsku se shodují: trať má budoucnost
Další tři obce na ostře sledované železnici z Děčína do Oldřichova u Duchcova jsou ochotny trať financovat a zamezit jejímu zrušení.
Likvidaci trati plánuje ministerstvo dopravy a Ústecký kraj, kteří prosazují, aby místo kolejí vedl přivaděč dálnice D8.
Na společném setkání se dnes již třináct starostů shodlo, že u Českých drah objednají dopravu na trati na období prázdnin.
Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=608363
Další tři obce na ostře sledované železnici z Děčína do Oldřichova u Duchcova jsou ochotny trať financovat a zamezit jejímu zrušení.
Likvidaci trati plánuje ministerstvo dopravy a Ústecký kraj, kteří prosazují, aby místo kolejí vedl přivaděč dálnice D8.
Na společném setkání se dnes již třináct starostů shodlo, že u Českých drah objednají dopravu na trati na období prázdnin.
Celý článek:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=608363
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273143/
Opuštěná železniční trať mezi městem Morkovice-Slížany na Kroměřížsku a obcí Nezamyslice na Prostějovsku se změní na cyklostezku. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) už schválila převod celé trati na obce za 2,5 milionu korun, souhlas ještě musí dát ministerstvo dopravy a vláda. ČTK to dnes řekl starosta Morkovic Pavel Horák.
Obce si od vybudování cyklostezky slibují zvýšení zájmu turistů o region. Převedena by na ně měla být celá železniční trať včetně pozemků, kolejnic a staveb. "Je zarážející, že stát dovedl během několika měsíců převést objekty po zrušených kasárnách bezúplatně na velká města, ale zrušenou trať ani po osmi letech není schopen malým obcím prodat," posteskl si Horák.
Podle něho se na vybudování cyklostezky hodlá podílet všech sedm obcí ležících podél trati. Stávající stavby přitom odstraní na své náklady a poté na zhruba 12 kilometrů dlouhé trati nákladem asi 20 milionů korun postaví cyklostezku. "Hotova je již dokumentace pro územní řízení. Rádi bychom začali stavět na jaře příštího roku," dodal Horák s tím, že obce se hodlají ucházet o státní i evropské dotace.
Železniční trať spojující Nezamyslice a Morkovice-Slížany vznikla v roce 1909. Poslední vlak po ní projel v lednu 1998, v prosinci 2005 trať ministerstvo dopravy administrativně zrušilo.
(Zpravodajství ČTK)
Obce si od vybudování cyklostezky slibují zvýšení zájmu turistů o region. Převedena by na ně měla být celá železniční trať včetně pozemků, kolejnic a staveb. "Je zarážející, že stát dovedl během několika měsíců převést objekty po zrušených kasárnách bezúplatně na velká města, ale zrušenou trať ani po osmi letech není schopen malým obcím prodat," posteskl si Horák.
Podle něho se na vybudování cyklostezky hodlá podílet všech sedm obcí ležících podél trati. Stávající stavby přitom odstraní na své náklady a poté na zhruba 12 kilometrů dlouhé trati nákladem asi 20 milionů korun postaví cyklostezku. "Hotova je již dokumentace pro územní řízení. Rádi bychom začali stavět na jaře příštího roku," dodal Horák s tím, že obce se hodlají ucházet o státní i evropské dotace.
Železniční trať spojující Nezamyslice a Morkovice-Slížany vznikla v roce 1909. Poslední vlak po ní projel v lednu 1998, v prosinci 2005 trať ministerstvo dopravy administrativně zrušilo.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/272923/
Po povodni v roce 2002 došlo poblíž Železné Rudy na řece Řezná k sesuvu svahu a tělesa náspu v délce cca 50 metrů. Bohužel byly poškozeny i základy křídla mostu trati 183 Plzeň-Železná Ruda v km 2,664.
Situace vyžadovala velmi rychlé řešení. Byla oslovena firma Tchas, spol. s r. o., která na základě propočtů a návrhu řešení firmy Unigeo, a. s., provedla nezbytné opravy. Šlo hlavně o sanaci železničního spodku, úpravy železničního svršku, doplnění kolejového lože v délce 300 m, výstavbu vícestupňové gabionové stěny a opěrné zdi. Pětimetrová gabionová stěna o délce 32 m a šířce 4 m je umístěna za mikropilotovou stěnou. Prostor za stěnou byl vyplněn hutněným kamenným zásypem. Došlo i na zpevnění svahu, který navazuje na opěrnou stěnu. Podloží pod mostním křídlem bylo stabilizováno nízkotlakou cementovou injektáží.
Letos dne 30. dubna uplynula pětiletá záruční doba, během níž nedošlo k žádné poruše. Při této příležitosti se na Městském úřadě v Železné Rudě sešli zástupci SŽDC, s. o., SS Plzeň, SDC Plzeň, Tchas, spol. s r.o., a Unigeo, a. s., aby zhodnotili vynikající spolupráci. (Autorka Bc. Kašparová je asistentkou ředitele SŽDC, s. o., Stavební správy Plzeň.)
(Železničář)
Situace vyžadovala velmi rychlé řešení. Byla oslovena firma Tchas, spol. s r. o., která na základě propočtů a návrhu řešení firmy Unigeo, a. s., provedla nezbytné opravy. Šlo hlavně o sanaci železničního spodku, úpravy železničního svršku, doplnění kolejového lože v délce 300 m, výstavbu vícestupňové gabionové stěny a opěrné zdi. Pětimetrová gabionová stěna o délce 32 m a šířce 4 m je umístěna za mikropilotovou stěnou. Prostor za stěnou byl vyplněn hutněným kamenným zásypem. Došlo i na zpevnění svahu, který navazuje na opěrnou stěnu. Podloží pod mostním křídlem bylo stabilizováno nízkotlakou cementovou injektáží.
Letos dne 30. dubna uplynula pětiletá záruční doba, během níž nedošlo k žádné poruše. Při této příležitosti se na Městském úřadě v Železné Rudě sešli zástupci SŽDC, s. o., SS Plzeň, SDC Plzeň, Tchas, spol. s r.o., a Unigeo, a. s., aby zhodnotili vynikající spolupráci. (Autorka Bc. Kašparová je asistentkou ředitele SŽDC, s. o., Stavební správy Plzeň.)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268929/
Jiří TERŠ, moderátor
--------------------
Rekonstrukce kolejí a výhybek začne už zítra [27.5. . pozn. ed.] v železniční stanici Česká Kubice. Více redaktor Jiří Blažek.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Nejen koridory jsou pro nás důležité, ale i přechodové body do zahraničí, uvedl nedávno generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, inženýr Jan Komárek. Díky evropskému operačnímu programu doprava s podtitulem Investice do vaší budoucnosti poputuje na Domažlicko podle ředitele plzeňské Správy železniční dopravní cesty, inženýra Václava Šťastného dvě stě šest milionů korun.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Během rekonstrukce bude změněna konfigurace kolejiště stanice podle současných požadavků moderní dopravy tak, aby mohla být vybudována nová nástupiště. Celkem bude vyjmuto třináct a nově vloženo jedenáct výhybek.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Pro cestující bude nejviditelnější vybudování dvou nových nástupišť.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
O celkové délce sto čtyřiceti metrů, šířce tří metrů. Veškeré přístupy na nástupiště budou řešeny bezbariérově a cestující také jistě ocení i nové osvětlení a informační systémy.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Úplně nový bude systém řízení celé stanice Česká Kubice.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Funkci staničního zabezpečovacího zařízení bude plnit nově elektronické ústřední stavědlo.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Rekonstrukce by měla podle ředitele plzeňské Správy železniční dopravní cesty, inženýra Václava Šťastného skončit za rok. A náklady?
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Celkové investiční náklady činí dvě stě šest milionů korun, z čehož osmdesát pět procent bude z Evropské unie.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Rekonstrukce kolejí a výhybek začne už zítra [27.5. . pozn. ed.] v železniční stanici Česká Kubice. Více redaktor Jiří Blažek.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Nejen koridory jsou pro nás důležité, ale i přechodové body do zahraničí, uvedl nedávno generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, inženýr Jan Komárek. Díky evropskému operačnímu programu doprava s podtitulem Investice do vaší budoucnosti poputuje na Domažlicko podle ředitele plzeňské Správy železniční dopravní cesty, inženýra Václava Šťastného dvě stě šest milionů korun.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Během rekonstrukce bude změněna konfigurace kolejiště stanice podle současných požadavků moderní dopravy tak, aby mohla být vybudována nová nástupiště. Celkem bude vyjmuto třináct a nově vloženo jedenáct výhybek.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Pro cestující bude nejviditelnější vybudování dvou nových nástupišť.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
O celkové délce sto čtyřiceti metrů, šířce tří metrů. Veškeré přístupy na nástupiště budou řešeny bezbariérově a cestující také jistě ocení i nové osvětlení a informační systémy.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Úplně nový bude systém řízení celé stanice Česká Kubice.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Funkci staničního zabezpečovacího zařízení bude plnit nově elektronické ústřední stavědlo.
Jiří BLAŽEK, redaktor
--------------------
Rekonstrukce by měla podle ředitele plzeňské Správy železniční dopravní cesty, inženýra Václava Šťastného skončit za rok. A náklady?
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel plzeňské Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Celkové investiční náklady činí dvě stě šest milionů korun, z čehož osmdesát pět procent bude z Evropské unie.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268189/
Někomu vadí zrušené železnice, protože mu komplikují dopravu. Jinému je smutno, když vidí opuštěné koleje. Ti z druhé skupiny se proto pokouší připomínat historii. A tak mohli lidé před pár dny potkat v Želeticích, Věteřově či Dražůvkách na Kyjovsku šlapací drezínu.
Parta nadšenců vyrazila do polí. Chtěli zjistit, jestli je možné projet staré koleje ze Ždánic do Uhřic, kde doprava skončila před deseti lety.
Devítikilometrový úsek je už dva roky úplně zrušený, proto se o něj už pracovníci Správy železniční dopravní cesty vůbec nestarají. „Především známý zářez u Ždánic byl zabahněný, ale pár brigád před jízdou trať zprůjezdnilo,„ usmívá se Milan Řihánek. Ten na dálku poděkoval neznámému dobrodinci, který protáhl zabahněné místo.
„Asi mě tam viděl pracovat a rozhodl se, že mi pomůže. Za mé nepřítomnosti tam vyrazil s traktorem,„ řekl. Drezínu si parta půjčila v Ratíškovicích v muzeu.
Výlet zakončili tam, kde začali. Na nádraží ve Ždánicích. „Tato trať přežila válku, ale ne dobu, kdy prim hraje touha po zisku,„ dodal Řihánek.
(Brněnský deník)
Parta nadšenců vyrazila do polí. Chtěli zjistit, jestli je možné projet staré koleje ze Ždánic do Uhřic, kde doprava skončila před deseti lety.
Devítikilometrový úsek je už dva roky úplně zrušený, proto se o něj už pracovníci Správy železniční dopravní cesty vůbec nestarají. „Především známý zářez u Ždánic byl zabahněný, ale pár brigád před jízdou trať zprůjezdnilo,„ usmívá se Milan Řihánek. Ten na dálku poděkoval neznámému dobrodinci, který protáhl zabahněné místo.
„Asi mě tam viděl pracovat a rozhodl se, že mi pomůže. Za mé nepřítomnosti tam vyrazil s traktorem,„ řekl. Drezínu si parta půjčila v Ratíškovicích v muzeu.
Výlet zakončili tam, kde začali. Na nádraží ve Ždánicích. „Tato trať přežila válku, ale ne dobu, kdy prim hraje touha po zisku,„ dodal Řihánek.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266936/
V médiích několikrát proběhla zpráva o záměru Jihomoravského kraje ukončit dotování osobní přepravy na železniční trati z Hrušovan do Hevlína. Rada města Znojma ve svém usnesení z 10. března podpořila hevlínské zastupitelstvo v jeho snaze zachovat trať provozuschopnou. Dovolte mi vyjmenovat několik motivů, které mě osobně vedou k danému postoji. Objem silniční dopravy na silnicích Jihomoravského kraje vzrostl v posledním desetiletí několikanásobně, zatímco objem zboží a osob přepravovaných po železnici zaujímá kvůli velké zanedbanosti zdejších drah podružné místo. Je zřejmé, že pokud má být železniční doprava konkurenceschopnou alternativou vůči silniční, musí být zdejší železniční síť modernizována, a pokud možno logicky trasována. Železniční trať Brno-Moravský Krumlov-Hrušovany-Hevlín-Laa-Stadlau/ Wien byla postavena v poslední třetině 19. století kvůli nejkratšímu vlakovému spojení Brna a Vídně s napojením významných menších měst jižní Moravy a Dolních Rakous (Ivančice, Krumlov, Miroslav, Laa, Mistelbach). Poté, co komunistický režim po roce 1948 přerušil zcela provoz na úseku trati z Hevlína do Lávy, význam trati upadl v zapomnění. Nyní, v souvislosti se vstupem České republiky do EU a schengenského prostoru, by proto bylo záhodno, aby chybějící úsek trati mezi Hevlínem a Lávou byl obnoven a celá trať tak opět získala svůj někdejší smysl.
Osobní přeprava na daném úseku trati je mezi obyvateli jihomoravských obcí Hevlín, Hrabětice, Šanov a Hrušovany velmi oblíbená a využívaná. Vzhledem ke krátké délce traťového úseku je zcela pochopitelné, že i kdyby vlaky jezdily plně vytížené, ztrátovost provozu by existovala tak jako tak. Můžeme sice chápat, že v rámci úspor rozpočtu kraje se nyní vážně uvažuje o zrušení dotování tohoto ztrátového provozu. Ano, toto rozhodnutí vyřeší aktuální finanční bolístku. Nicméně neřeší problém směrem do budoucnosti. Zrušením provozu dojde zcela jistě k fyzickému zániku trati: technické vybavení bude vystaveno vandalismu, krádežím, koleje zarostou náletem, budovy budou chátrat rychleji... Jakákoli myslitelná budoucí obnova tedy bude finančně několikanásobně náročnější. Není rozumné uzavírat provoz na ztrátových železničních tratích, pokud existuje jasné koncepční a proveditelné řešení, jak provoz na nich zatraktivnit a udělat vůči autům konkurenceschopnější. Bývalý okres Znojmo má v rámci České republiky jednu z nejřidších sítí železnic. Dopravní napojení regionu Znojemska patří mezi nejzanedbanější v rámci celého státu. I schválené zadání zásad rozvoje Jihomoravského kraje pamatuje na nutné řešení tohoto nezáviděníhodného postavení Znojemska. Plánované zrušení trati jde tedy zcela proti této programové prioritě. Tento rozpor je o to výraznější, když si přečteme text memoranda o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v Jihomoravském kraji, které v březnu roku 2006 podepsali zástupci kraje, vlády ČR, Brna a Českých drah. V memorandu je obnova trati z Hevlína do Lávy jednoznačně deklarována. Ekonomický potenciál obnovené trati lze jistě předvídat a zaručit. Termální lázně v rakouské Lávě jsou dlouhodobě velkým lákadlem pro návštěvníky z širokého okolí. Jen z Brna či Znojma sem každý týden míří stovky automobilistů. Ve výhledu je i realizace golfového areálu u Hevlína. Právě ona alternativa pohodlného cestování po železnici by jihomoravským silnicím značně ulehčila. V úvahu by logicky připadalo využití obnovené trati také pro drobnou nákladní přepravu mezi regiony Brno-venkova, Znojemska, Mikulovska a rakouského Weinviertelu. Je možné si představit i provoz turisticky atraktivního sezonního vlaku, například v podobě historické parní soupravy, na přeshraničním „vinařskolázeňském„ okruhu Znojmo-HrušovanyHevlín-Laa-ZellerndorfRetz-Znojmo. Projekt rekonstrukce trati má jistě velkou šanci uspět v přidělení finančních prostředků z fondů Evropské unie, neboť se ideově stále jedná o překonávání bariér způsobených existencí železné opony.
V širších souvisloste
Osobní přeprava na daném úseku trati je mezi obyvateli jihomoravských obcí Hevlín, Hrabětice, Šanov a Hrušovany velmi oblíbená a využívaná. Vzhledem ke krátké délce traťového úseku je zcela pochopitelné, že i kdyby vlaky jezdily plně vytížené, ztrátovost provozu by existovala tak jako tak. Můžeme sice chápat, že v rámci úspor rozpočtu kraje se nyní vážně uvažuje o zrušení dotování tohoto ztrátového provozu. Ano, toto rozhodnutí vyřeší aktuální finanční bolístku. Nicméně neřeší problém směrem do budoucnosti. Zrušením provozu dojde zcela jistě k fyzickému zániku trati: technické vybavení bude vystaveno vandalismu, krádežím, koleje zarostou náletem, budovy budou chátrat rychleji... Jakákoli myslitelná budoucí obnova tedy bude finančně několikanásobně náročnější. Není rozumné uzavírat provoz na ztrátových železničních tratích, pokud existuje jasné koncepční a proveditelné řešení, jak provoz na nich zatraktivnit a udělat vůči autům konkurenceschopnější. Bývalý okres Znojmo má v rámci České republiky jednu z nejřidších sítí železnic. Dopravní napojení regionu Znojemska patří mezi nejzanedbanější v rámci celého státu. I schválené zadání zásad rozvoje Jihomoravského kraje pamatuje na nutné řešení tohoto nezáviděníhodného postavení Znojemska. Plánované zrušení trati jde tedy zcela proti této programové prioritě. Tento rozpor je o to výraznější, když si přečteme text memoranda o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v Jihomoravském kraji, které v březnu roku 2006 podepsali zástupci kraje, vlády ČR, Brna a Českých drah. V memorandu je obnova trati z Hevlína do Lávy jednoznačně deklarována. Ekonomický potenciál obnovené trati lze jistě předvídat a zaručit. Termální lázně v rakouské Lávě jsou dlouhodobě velkým lákadlem pro návštěvníky z širokého okolí. Jen z Brna či Znojma sem každý týden míří stovky automobilistů. Ve výhledu je i realizace golfového areálu u Hevlína. Právě ona alternativa pohodlného cestování po železnici by jihomoravským silnicím značně ulehčila. V úvahu by logicky připadalo využití obnovené trati také pro drobnou nákladní přepravu mezi regiony Brno-venkova, Znojemska, Mikulovska a rakouského Weinviertelu. Je možné si představit i provoz turisticky atraktivního sezonního vlaku, například v podobě historické parní soupravy, na přeshraničním „vinařskolázeňském„ okruhu Znojmo-HrušovanyHevlín-Laa-ZellerndorfRetz-Znojmo. Projekt rekonstrukce trati má jistě velkou šanci uspět v přidělení finančních prostředků z fondů Evropské unie, neboť se ideově stále jedná o překonávání bariér způsobených existencí železné opony.
V širších souvisloste
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265517/
V Krušných horách začne už jednou odložená oprava železniční tratě z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu. Zcela uzavřený zůstane od středy do 27. června úsek mezi Nejdkem a Potůčky. Obnova této důležité železnice využívané hojně turisty měla původně začít už loni v listopadu. Kvůli brzkému příchodu zimy a velkému množství sněhu ale musela být odložena až na letošek. ČTK to oznámil Pavel Hladík z krajského centra ČD v Karlových Varech.
Nepřetržitá výluka částečně zkomplikuje dopravu do Krušných hor. Veškeré vlakové spoje budou nahrazeny autobusy, jež budou jezdit podle výlukového jízdního řádu. Podle Hladíka ale vzhledem k jejich omezenému prostoru nelze stoprocentně garantovat rozšířenou přepravu zavazadel včetně jízdních kol. Přeprava dětských kočárků bude umožněna do vyčerpání kapacity autobusů. "Do stanice Nové Hamry - zastávka nebudou během výluky autobusy zajíždět," uvedl Hladík.
Na železnice čeká oprava novohamerský tunel a přejezd. Na železnici, kde zajišťují přepravu České dráhy, budou rovněž vyměněny kolejnice a výhybky včetně zřízení takzvané bezstykové koleje v úseku Nové Hamry - Pernink a Horní Blatná - Potůčky. Zakázku asi za 30 milionů korun získala ve výběrovém řízení společnost Viamont DSP od Správy železniční dopravní cesty. Investice do této krušnohorské dráhy jsou podle železničářů pro její stáří a klimatické vlivy, jimž je vystavena, nezbytné.
Dráha z Karlových Varů do Nejdku, Potůčků a Johanngeorgenstadtu už byla v loňském roce mezi Nejdkem a Potůčky jednou zcela uzavřena, a to také na 45 dní. Náklady v této první etapě modernizace trati představovaly přibližně 18 milionů korun. Opravovala se například první část novohamerského tunelu nebo modernizoval železniční svršek. Oprava krušnohorské železnice z Karlových Varů do Potůčků patřila v roce 2007 mezi největší na regionálních tratích v Karlovarském kraji a stejně tomu je i letos.
Horská část železnice z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu je v úseku od Nejdku druhá nejvýše položená trať v České republice. Nazývá se Krušnohorský semmering a byla dokončena v roce 1899. Z Nejdku přes Nové Hamry do Perninku překonává vlak na 15 kilometrech výškový rozdíl 360 metrů. Projíždí tu třemi tunely a takzvanou novohamerskou smyčkou. Tady se vlak otáčí do protisměru obloukem o poloměru 180 metrů a dostane se až do nadmořské výšky 915 metrů.
(Zpravodajství ČTK)
Nepřetržitá výluka částečně zkomplikuje dopravu do Krušných hor. Veškeré vlakové spoje budou nahrazeny autobusy, jež budou jezdit podle výlukového jízdního řádu. Podle Hladíka ale vzhledem k jejich omezenému prostoru nelze stoprocentně garantovat rozšířenou přepravu zavazadel včetně jízdních kol. Přeprava dětských kočárků bude umožněna do vyčerpání kapacity autobusů. "Do stanice Nové Hamry - zastávka nebudou během výluky autobusy zajíždět," uvedl Hladík.
Na železnice čeká oprava novohamerský tunel a přejezd. Na železnici, kde zajišťují přepravu České dráhy, budou rovněž vyměněny kolejnice a výhybky včetně zřízení takzvané bezstykové koleje v úseku Nové Hamry - Pernink a Horní Blatná - Potůčky. Zakázku asi za 30 milionů korun získala ve výběrovém řízení společnost Viamont DSP od Správy železniční dopravní cesty. Investice do této krušnohorské dráhy jsou podle železničářů pro její stáří a klimatické vlivy, jimž je vystavena, nezbytné.
Dráha z Karlových Varů do Nejdku, Potůčků a Johanngeorgenstadtu už byla v loňském roce mezi Nejdkem a Potůčky jednou zcela uzavřena, a to také na 45 dní. Náklady v této první etapě modernizace trati představovaly přibližně 18 milionů korun. Opravovala se například první část novohamerského tunelu nebo modernizoval železniční svršek. Oprava krušnohorské železnice z Karlových Varů do Potůčků patřila v roce 2007 mezi největší na regionálních tratích v Karlovarském kraji a stejně tomu je i letos.
Horská část železnice z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu je v úseku od Nejdku druhá nejvýše položená trať v České republice. Nazývá se Krušnohorský semmering a byla dokončena v roce 1899. Z Nejdku přes Nové Hamry do Perninku překonává vlak na 15 kilometrech výškový rozdíl 360 metrů. Projíždí tu třemi tunely a takzvanou novohamerskou smyčkou. Tady se vlak otáčí do protisměru obloukem o poloměru 180 metrů a dostane se až do nadmořské výšky 915 metrů.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264497/
Ma sa robiť preložka trate Nováky - Prievidza, nemá niekto bližšie informácie ( mapu ) ?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263992/
Zrušit Kozí dráhu. O tom hovoří dokument z roku 1975, jenž představil děčínský primátor Vladislav Raška děčínským zastupitelům na jejich posledním jednání.
„Už tehdy odborníci navrhovali stavět silnici v koridoru dráhy, proč z toho sešlo, netuším,„ řekl děčínský primátor Vladislav Raška. Odmítá tak útok aktivistů ze SHO a SED, kteří jeho a krajského radního Milana France za autory návrhu vést přivaděč místo kolejí neustále označují.
„Myslím, že by se nám měli omluvit a také lidem v Děčíně za to, že svými aktivitami zablokovali výstavbu. Nechápu, co je na tom zlého, že jsme oprášili tento starý návrh, není na tom nic zločinného, ani nic proti zákonu o obcích, o všech mých krocích týkajících se přivaděče věděli radní,„ řekl děčínský primátor Vladislav Raška. Dodal, že rovněž tak byla mylná domněnka aktivistů, že pátá varianta, tedy právě ta v Kozí dráze, byla do EIA zařazena protiprávně. „Správní soud jejich kasační stížnost neuznal a já pevně věřím, že tak dopadnou všechny žaloby, které aktivisti podali,„ poznamenal Raška. Stejně jako v roce 1975 z návrhu stavět přivaděč v Kozí dráze sešlo i nyní. Zatrhlo to ministerstvo životního prostředí, jež ve svém stanovisku tvrdí, že by nešlo o obchvat města, ale o průtah. Doporučilo vést přivaděč údolím Chrochvického potoka, ale až poté, kdy investor splní více než padesát podmínek ochrany životního prostředí.
Ihned poté, kdy ministerstvo životního prostředí zveřejnilo stanovisko, vydali děčínští radní prohlášení, že s ním nesouhlasí. „Ministerstvo životního prostředí i přes zjištění, že Nulová varianta, tedy stávající stav je tím nejhorším řešením a je nepřijatelná z hlediska dopadů na zdravotní stav obyvatel Děčína svým stanoviskem k záměru zablokovalo možnost statutárnímu městu Děčín připojit se k dálnici D8 a alespoň částečně vyřešit složitou dopravní situaci spojenou s nepříznivými vlivy z dopravy na životní prostředí a obyvatele v regionu,„ komentoval stanovisko Vladislav Raška. Radní ho pověřili k dalším jednáním.
Aktivisté požadovali, aby radní své stanovisko zrušili. Žádost předložili děčínským zastupitelům, ale ani přes pozvání na jejich jednání nepřišli. „To považuji za vrchol arogance, zpoza obrazovek svých počítačů jednání sledují a pak napadají každého, kdo se jim znelíbí,„ poznamenal sociálnědemokratický zastupitel Jaroslav Foldyna. I on se stanoviskem ministerstva částečně nesouhlasí. „Měli napsat, co konkrétně požadují,„ řekl. Dodal, že podle něj je varianta údolím Chrochvického potoka realizovatelná. „Není to stavba na pár let, prostě se do ní musí ty miliardy investovat,„ uzavřel Foldyna. Také Raška už před časem uvedl, že je potřeba o možnosti stavět přivaděč v tomto místě dál jednat. K tomu ho radní i pověřili, s jejich prohlášením zastupitelé souhlasili, až na jednoho, Pavla Sinka. „Cítím, že stále chtějí zvrátit stanovisko ministerstva životního prostředí a přivaděč stavět namísto trati,„ zdůvodnil svůj nesouhlas Sinko.
O osudu Kozí dráhy není stále rozhodnuto. Zatím po ní vlaky nejezdí, je na ní výluka kvůli špatnému technickému stavu.
(Děčínský deník)