Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Starosta Telnice uvádí, že se dohodl s ostatními starosty na jejím zachování
Železniční doprava mezi Krupkou a Děčínem zůstane zachována. Starosta Telnice, Jaroslav Doubrava, uvádí, že se s ostatními starosty dohodl na jejím zachování. Takto začíná článek, který byl před časem publikován v Ústeckém deníku. V závěru je však tato skutečnost zpochybněna zástupcem Českých drah. Jde o to, zda se povede zprovoznit dopravu na trati již od desátého prosince, kdy ji nebude dotovat kraj.
Je pro mne záhadou výrok „povede zprovoznit„. Snad by byl přesnější výrok „povede zachovat„. Rozhodně tímto nehodlám někoho poučovat, ale obce nabídnou peníze na dotování spojů a České dráhy zaujmou postoj „snad se podaří zprovoznit„.
Jako by někdo silně stál o přerušení, aby se později našel důvod, proč se vlak znovu nerozjede. Tak třeba ukradená výhybka, kdo jí zaplatí ?
Výroky některých politiků, kteří mají v rukách moc, jednoznačně a tvrdě bojují za zrušení, protože nejsou peníze na dotaci Kozí dráhy. Působí to trochu alibisticky. Na co není, to zrušíme. Možná to bude také tím, že autobusová doprava, která má problém, je plně soukromou společností oproti Českým drahám. A od takové soukromé společnosti se dají získat nějaké ty prostředky, ať pro soukromé či například politické účely.
Další tlaky jsou také na vybudování již vyprojektovaného návrhu přivaděče na dálnici z Děčína, která má vést právě místo tratě Kozí dráhy. A tam zase vládne „betonové„ loby. A opět peníze od soukromých stavebních společností. Raději „podarujeme„ naše úspěšné prvoligové hráče, kteří budou hrát v (dle nového názvu) alkoholové aréně, kde při křtu teklo pivo.
Sport a vedle propagace alkoholu i u mladistvých návštěvníků arény?
Ona se lépe dělá politika za peníze daňových poplatníků v hokejové aréně, než ve vlaku jedoucím po Kozí dráze.
Zajímal by mne roční finanční rozpočet. Kolik peněz z dotací připadne na jednoho návštěvníka hokejového zápasu v Ústí a vedle toho, kolik peněz z dotací na jednoho cestujícího Kozí dráhou.
Na závěr bych chtěl vysvětlit srovnání. Proč Kozí dráha a hokej ?
Oboje je o sportu. Jenže Kozí dráhou jezdí mimo jiné také lidé, kteří se aktivně zabývají pěší turistikou, lyžováním a cyklistikou. To vím zmé několikaleté zkušenosti. Naproti tomu ve Zlatopramen aréně se sportu v daný moment věnují snad jen ti hráči.
Pane hejtmane a vážení politici, kolikrát jste jeli Kozí dráhou ?
(Ústecký deník)
Železniční doprava mezi Krupkou a Děčínem zůstane zachována. Starosta Telnice, Jaroslav Doubrava, uvádí, že se s ostatními starosty dohodl na jejím zachování. Takto začíná článek, který byl před časem publikován v Ústeckém deníku. V závěru je však tato skutečnost zpochybněna zástupcem Českých drah. Jde o to, zda se povede zprovoznit dopravu na trati již od desátého prosince, kdy ji nebude dotovat kraj.
Je pro mne záhadou výrok „povede zprovoznit„. Snad by byl přesnější výrok „povede zachovat„. Rozhodně tímto nehodlám někoho poučovat, ale obce nabídnou peníze na dotování spojů a České dráhy zaujmou postoj „snad se podaří zprovoznit„.
Jako by někdo silně stál o přerušení, aby se později našel důvod, proč se vlak znovu nerozjede. Tak třeba ukradená výhybka, kdo jí zaplatí ?
Výroky některých politiků, kteří mají v rukách moc, jednoznačně a tvrdě bojují za zrušení, protože nejsou peníze na dotaci Kozí dráhy. Působí to trochu alibisticky. Na co není, to zrušíme. Možná to bude také tím, že autobusová doprava, která má problém, je plně soukromou společností oproti Českým drahám. A od takové soukromé společnosti se dají získat nějaké ty prostředky, ať pro soukromé či například politické účely.
Další tlaky jsou také na vybudování již vyprojektovaného návrhu přivaděče na dálnici z Děčína, která má vést právě místo tratě Kozí dráhy. A tam zase vládne „betonové„ loby. A opět peníze od soukromých stavebních společností. Raději „podarujeme„ naše úspěšné prvoligové hráče, kteří budou hrát v (dle nového názvu) alkoholové aréně, kde při křtu teklo pivo.
Sport a vedle propagace alkoholu i u mladistvých návštěvníků arény?
Ona se lépe dělá politika za peníze daňových poplatníků v hokejové aréně, než ve vlaku jedoucím po Kozí dráze.
Zajímal by mne roční finanční rozpočet. Kolik peněz z dotací připadne na jednoho návštěvníka hokejového zápasu v Ústí a vedle toho, kolik peněz z dotací na jednoho cestujícího Kozí dráhou.
Na závěr bych chtěl vysvětlit srovnání. Proč Kozí dráha a hokej ?
Oboje je o sportu. Jenže Kozí dráhou jezdí mimo jiné také lidé, kteří se aktivně zabývají pěší turistikou, lyžováním a cyklistikou. To vím zmé několikaleté zkušenosti. Naproti tomu ve Zlatopramen aréně se sportu v daný moment věnují snad jen ti hráči.
Pane hejtmane a vážení politici, kolikrát jste jeli Kozí dráhou ?
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212728/
BOJ O KOZÍ DRÁHU. Proti záměru postavit místo regionální železniční tratě dálniční přivaděč se staví někteří krajští zastupitelé, občanská sdružení i vedení obcí na Děčínsku. Ideální však není ani druhá varianta, přes Chrochvické údolí. Jak dlouho ještě může být oblast bez přivaděče?
Kvůli dlouhotrvajícím dohadům o tom, kde vlastně postavit přivaděč k dálnici D8 může Děčínsko přijít o dvě miliardy korun, které zatím hodlá stát jako investor věnovat na tuto stavbu. Pak by se mohlo stát, že tisíce kamionů i osobních aut bude z Děčínska na dálnici směřovat po současné silnici, tedy že doprava zahltí například obce Libouchec nebo Jílové.
Na tento problém upozornil náměstek děčínského primátora Miroslav Samler při veřejném jednání v Telnici. Samler zde vysvětloval postoj děčínské radnice při jednání, které svolali krajští zastupitelé za KSČM. Ti spolu s několika občanskými sdruženími a s řadou starostů obcí na Děčínsku protestují proti rušení vlakové dopravy na trati č.132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Zatím poslední uvažovaná varianta počítá s tím, že právě vmístě této trati by mohl vést dálniční přivaděč.
O železniční dopravě bude jednat krajské zastupitelstvo příští středu. Vedení kraje už ale dalo najevo, že na tuto trať příští rok osobní dopravu u Českých drah neobjedná. Její provoz je údajně neekonomický.
Někteří zastupitelé však tvrdí, že se tak děje jen proto, aby bylo možné nakonec tuto trať zlikvidovat a místo ní vybudovat přivaděč.
„Byly vytvořeny umělé nepřípoje, které mají zřejmě cestující od železniční dopravy odradit, aby pak bylo možno operovat tím, že spoje nejsou využívány,„ míní Miroslava Švubová ze sdružení PPP (Podmokly proti přivaděči).
Samler na zmíněném setkání uvedl, že vlakem na diskutované trati jezdí asi 300 až 400 lidí denně, což krajský úřad dotuje částkou 10,6 milionu ročně. Autobusy ve stejném čase využívá 6600 cestujících, přičemž dotace činí 1,5 milionu. „Kraj v tomto ohledu chápu,„ řekl náměstek děčínského primátora. Přidal také dvě další čísla - náklady na 1 kilometr autobusem jsou prý asi 30 korun, u vlaku je to mezi 55 až 65 korunami. Odpůrci omezování železniční trati v kraji přišli s novým argumentem. Totiž že do ceny železniční dopravy je započítáno také používání kolejí, u autobusové dopravy nejsou započítány náklady na opravy silnic, které autobusy používají. Na druhou stranu je ale nutné připomenout, že autobusoví dopravci platí státu silniční daň.
S rozvojem průmyslu bude trať chybět
Za zachování trati 132 je starosta Telnice Jaroslav Doubrava. „Domnívám se, že s rozvojem průmyslových zón se na tuto trať vrátí i nákladní doprava,„ uvedl. Podobně smýšlí také Jindřich Berounský z Klubu pro podporu kolejové dopravy. „Pokud by se podařilo napojit tuto trať na Teplice, měla by velký potenciál,„ řekl.
Jednou z možností, jak zachovat provoz na trati, které se říká kozí, je, že by obce, které na ní leží a nepřejí si její zrušení, ze svých rozpočtů její provoz hradily.
Starostové Krupky, Telnice, Libouchce a Jílového již společně požádali České dráhy o vyčíslení nákladů na provoz. S tím pak hodlají seznámit svá zastupitelstva, která zváží, zda si obce nakonec dráhu neobjednají ze svých rozpočtů.
Varianta číslo 2
Druhou nyní zvažovanou možností pro dálniční přivaděč je takzvaná chrochvická varianta. To se pochopitelně nelíbí občanům městských částí Chrochvice a Želenice, mezi kterými by pak nová silnice vedla. Podle Jarmily Markové ze Sdružení občanů za udržitelný rozvoj města Děčína s sebou doprava přinese hluk, exhalace, prach. „Prostudovali jsme EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn.red.). Ministerstvu životního prostředí jsme zaslali stanovisko, že přeložku silnice není vhodné vést touto cestou. Doporučujeme využít stávající levobřežní komunikaci Děčín - Ústí a zákaz průjezdu automobilů nad 7,5 tuny Teplickou ulicí,„ uvedla Marková.
Dálniční přivaděč by měl výrazně pomoci obcím na silnici I/13
Kvůli dlouhotrvajícím dohadům o tom, kde vlastně postavit přivaděč k dálnici D8 může Děčínsko přijít o dvě miliardy korun, které zatím hodlá stát jako investor věnovat na tuto stavbu. Pak by se mohlo stát, že tisíce kamionů i osobních aut bude z Děčínska na dálnici směřovat po současné silnici, tedy že doprava zahltí například obce Libouchec nebo Jílové.
Na tento problém upozornil náměstek děčínského primátora Miroslav Samler při veřejném jednání v Telnici. Samler zde vysvětloval postoj děčínské radnice při jednání, které svolali krajští zastupitelé za KSČM. Ti spolu s několika občanskými sdruženími a s řadou starostů obcí na Děčínsku protestují proti rušení vlakové dopravy na trati č.132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Zatím poslední uvažovaná varianta počítá s tím, že právě vmístě této trati by mohl vést dálniční přivaděč.
O železniční dopravě bude jednat krajské zastupitelstvo příští středu. Vedení kraje už ale dalo najevo, že na tuto trať příští rok osobní dopravu u Českých drah neobjedná. Její provoz je údajně neekonomický.
Někteří zastupitelé však tvrdí, že se tak děje jen proto, aby bylo možné nakonec tuto trať zlikvidovat a místo ní vybudovat přivaděč.
„Byly vytvořeny umělé nepřípoje, které mají zřejmě cestující od železniční dopravy odradit, aby pak bylo možno operovat tím, že spoje nejsou využívány,„ míní Miroslava Švubová ze sdružení PPP (Podmokly proti přivaděči).
Samler na zmíněném setkání uvedl, že vlakem na diskutované trati jezdí asi 300 až 400 lidí denně, což krajský úřad dotuje částkou 10,6 milionu ročně. Autobusy ve stejném čase využívá 6600 cestujících, přičemž dotace činí 1,5 milionu. „Kraj v tomto ohledu chápu,„ řekl náměstek děčínského primátora. Přidal také dvě další čísla - náklady na 1 kilometr autobusem jsou prý asi 30 korun, u vlaku je to mezi 55 až 65 korunami. Odpůrci omezování železniční trati v kraji přišli s novým argumentem. Totiž že do ceny železniční dopravy je započítáno také používání kolejí, u autobusové dopravy nejsou započítány náklady na opravy silnic, které autobusy používají. Na druhou stranu je ale nutné připomenout, že autobusoví dopravci platí státu silniční daň.
S rozvojem průmyslu bude trať chybět
Za zachování trati 132 je starosta Telnice Jaroslav Doubrava. „Domnívám se, že s rozvojem průmyslových zón se na tuto trať vrátí i nákladní doprava,„ uvedl. Podobně smýšlí také Jindřich Berounský z Klubu pro podporu kolejové dopravy. „Pokud by se podařilo napojit tuto trať na Teplice, měla by velký potenciál,„ řekl.
Jednou z možností, jak zachovat provoz na trati, které se říká kozí, je, že by obce, které na ní leží a nepřejí si její zrušení, ze svých rozpočtů její provoz hradily.
Starostové Krupky, Telnice, Libouchce a Jílového již společně požádali České dráhy o vyčíslení nákladů na provoz. S tím pak hodlají seznámit svá zastupitelstva, která zváží, zda si obce nakonec dráhu neobjednají ze svých rozpočtů.
Varianta číslo 2
Druhou nyní zvažovanou možností pro dálniční přivaděč je takzvaná chrochvická varianta. To se pochopitelně nelíbí občanům městských částí Chrochvice a Želenice, mezi kterými by pak nová silnice vedla. Podle Jarmily Markové ze Sdružení občanů za udržitelný rozvoj města Děčína s sebou doprava přinese hluk, exhalace, prach. „Prostudovali jsme EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn.red.). Ministerstvu životního prostředí jsme zaslali stanovisko, že přeložku silnice není vhodné vést touto cestou. Doporučujeme využít stávající levobřežní komunikaci Děčín - Ústí a zákaz průjezdu automobilů nad 7,5 tuny Teplickou ulicí,„ uvedla Marková.
Dálniční přivaděč by měl výrazně pomoci obcím na silnici I/13
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212709/
Odlehčený vzhled by měly mít připravované protihlukové stěny, které budou lemovat železniční trať na území města Zábřehu od křížení dráhy s ulicí ČSA až po ulici Leštinskou.
Vybudování protihlukových stěn bude součástí elektrifikace železniční trati mezi Zábřehem a Šumperkem, pro niž už je vydáno územní rozhodnutí. Nyní se pracuje na projektu ke stavebnímu řízení. Radní města na svém posledním zasedání posuzovali návrh projektanta, jak by měly protihlukové bariéry vypadat.
„S návrhem se radní ztotožnili. Stěny bude tvořit kombinace klasických betonových dílců s rastrovou úpravou povrchu a cementotřískových desek s izolací, které pocitově působí jako materiál na bázi dřeva, a celou bariéru tak zlidšťují,„ uvedl mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
Z venkovní strany bude protihluková stěna doplněna zelení, především popínavými rostlinami a keři.
(Šumperský a jesenický deník)
Vybudování protihlukových stěn bude součástí elektrifikace železniční trati mezi Zábřehem a Šumperkem, pro niž už je vydáno územní rozhodnutí. Nyní se pracuje na projektu ke stavebnímu řízení. Radní města na svém posledním zasedání posuzovali návrh projektanta, jak by měly protihlukové bariéry vypadat.
„S návrhem se radní ztotožnili. Stěny bude tvořit kombinace klasických betonových dílců s rastrovou úpravou povrchu a cementotřískových desek s izolací, které pocitově působí jako materiál na bázi dřeva, a celou bariéru tak zlidšťují,„ uvedl mluvčí radnice Milan Kratochvíl.
Z venkovní strany bude protihluková stěna doplněna zelení, především popínavými rostlinami a keři.
(Šumperský a jesenický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211080/
Investor slibuje dostatečné kompenzace pro lidi, kterých se dotknou úpravy na železnici
Nejen Doberští bojují s plánovanou optimalizací železnice na trase z Frýdku-Místku do Českého Těšína. Pokud to není boj předem prohraný, jistě je velmi nerovný.
Plánovaná optimalizace trati má spočívat především ve zpevnění železničních náspů a narovnání trati tak, aby splňovala normy, kterým se dnes už poměrně citelně vzdaluje. Především ale musí koleje unést desítky nákladních souprav, které budou zanedlouho proudit ve směru do a z nošovické Hyundaie.
Co ale změní běžný život v obcích nejvíce, jsou plánované protihlukové bariéry. Ty sice budou chránit před lomozem nákladních vlaků, například v Dobré však fakticky rozdělí obec na dvě části neprostupnou, tři metry vysokou hranicí.
Občané Dobré už protestovali proti záměru peticí se zhruba pěti sty podpisy. V minulých týdnech také prostřednictvím obecního úřadu poslali investorovi, Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) desítky připomínek a požadavků. Vzniklo tu i občanské sdružení V Dobré chceme žít dobře, které mimochodem chystá další velkou petici. Ta bude znovu vyjadřovat nesouhlasné stanovisko Doberských. „Naším stěžejním požadavkem je, aby se zvážilo odklonění nákladní dopravy jinudy,„ řekl mluvčí občanské iniciativy Vladimír Novák.
Tato varianta padla v několika obměnách i na nedávné schůzce ředitele olomoucké pobočky SŽDC Jiřího Mlynáře s občany. „Dostali jsme poměrně hodně připomínek, kterými jsme se začali okamžitě zabývat. Projektant nyní zpracovává různé alternativy, které pak vyhodnotíme a neprodleně s nimi seznámíme občany,„ řekl minulý týden Mlynář. V Dobré padl i návrh na přesunutí kolejí do jiné části obce, ten by však podle ředitele znamenal faktickou demolici jedenácti domů. „Bohužel bychom tím postihli zase jiné občany, což platí v podstatě u všech alternativ, které se chtě nechtě vždy nějakých lidí dotknou,„ dodal. Podle Mlynáře však není možné po SŽDC požadovat, aby odklonila nákladní dopravu mimo katastr obce. „S tímto požadavkem se musí lidé obrátit na vládu. Já jsem si tam tu fabriku nevymyslel,„ řekl ředitel poněkud žoviálně, nicméně trefně.
Obyvatelé Dobré, ale také Hnojníku, Střítěže, Ropice a dalších obcí, které optimalizace postihne, se však podle Jiřího Mlynáře nemusí obávat, že by nedostali kompenzace za případnou újmu, spojenou se změnami na železnici. „Děláme to tak vždycky a děláme to poctivě. Existují hygienické normy, a když jsou překročeny, hradíme majitelům domů například výměny oken i jiné stavební úpravy, jsou-li potřeba,„ uklidnil ředitel.
Lidé z Dobré se však domnívají, že měření hluku a vibrací nemusí být objektivní. „Už tady v obci nějaká namátková měření prováděli, měřili však v objektech v takové vzdálenosti od trati, kde už vlaky ani nejsou slyšet. V jednom případě dokonce měřili jen v době, kdy neprojel jediný nákladní vlak,„ posteskl si Novák.
(Listy moravskoslezské)
Nejen Doberští bojují s plánovanou optimalizací železnice na trase z Frýdku-Místku do Českého Těšína. Pokud to není boj předem prohraný, jistě je velmi nerovný.
Plánovaná optimalizace trati má spočívat především ve zpevnění železničních náspů a narovnání trati tak, aby splňovala normy, kterým se dnes už poměrně citelně vzdaluje. Především ale musí koleje unést desítky nákladních souprav, které budou zanedlouho proudit ve směru do a z nošovické Hyundaie.
Co ale změní běžný život v obcích nejvíce, jsou plánované protihlukové bariéry. Ty sice budou chránit před lomozem nákladních vlaků, například v Dobré však fakticky rozdělí obec na dvě části neprostupnou, tři metry vysokou hranicí.
Občané Dobré už protestovali proti záměru peticí se zhruba pěti sty podpisy. V minulých týdnech také prostřednictvím obecního úřadu poslali investorovi, Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) desítky připomínek a požadavků. Vzniklo tu i občanské sdružení V Dobré chceme žít dobře, které mimochodem chystá další velkou petici. Ta bude znovu vyjadřovat nesouhlasné stanovisko Doberských. „Naším stěžejním požadavkem je, aby se zvážilo odklonění nákladní dopravy jinudy,„ řekl mluvčí občanské iniciativy Vladimír Novák.
Tato varianta padla v několika obměnách i na nedávné schůzce ředitele olomoucké pobočky SŽDC Jiřího Mlynáře s občany. „Dostali jsme poměrně hodně připomínek, kterými jsme se začali okamžitě zabývat. Projektant nyní zpracovává různé alternativy, které pak vyhodnotíme a neprodleně s nimi seznámíme občany,„ řekl minulý týden Mlynář. V Dobré padl i návrh na přesunutí kolejí do jiné části obce, ten by však podle ředitele znamenal faktickou demolici jedenácti domů. „Bohužel bychom tím postihli zase jiné občany, což platí v podstatě u všech alternativ, které se chtě nechtě vždy nějakých lidí dotknou,„ dodal. Podle Mlynáře však není možné po SŽDC požadovat, aby odklonila nákladní dopravu mimo katastr obce. „S tímto požadavkem se musí lidé obrátit na vládu. Já jsem si tam tu fabriku nevymyslel,„ řekl ředitel poněkud žoviálně, nicméně trefně.
Obyvatelé Dobré, ale také Hnojníku, Střítěže, Ropice a dalších obcí, které optimalizace postihne, se však podle Jiřího Mlynáře nemusí obávat, že by nedostali kompenzace za případnou újmu, spojenou se změnami na železnici. „Děláme to tak vždycky a děláme to poctivě. Existují hygienické normy, a když jsou překročeny, hradíme majitelům domů například výměny oken i jiné stavební úpravy, jsou-li potřeba,„ uklidnil ředitel.
Lidé z Dobré se však domnívají, že měření hluku a vibrací nemusí být objektivní. „Už tady v obci nějaká namátková měření prováděli, měřili však v objektech v takové vzdálenosti od trati, kde už vlaky ani nejsou slyšet. V jednom případě dokonce měřili jen v době, kdy neprojel jediný nákladní vlak,„ posteskl si Novák.
(Listy moravskoslezské)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211061/
Regionální trati spojující Hodonín a Zaječí prý zrušení nehrozí. Má se stát součástí integrovaného dopravního systému
Břeclavsko, Hodonínsko/ Parní lokomotiva, historické vagóny z přelomu čtyřicátých a padesátých let, houkání, oblaka páry a davy lidí. To byl obrázek sobotního odpoledne, kdy vrcholily oslavy kulatého výročí železniční trati spojující Břeclavsko a Hodonínsko. Z Hodonína do Zaječí se totiž vlakem jezdí už sto deset let.
Trať, která vede přes Brumovice, Kobylí, Bořetice a Velké Pavlovice, je významná z hlediska historie železnice. „Prováděly se na ní první pokusy s motorizací osobní dopravy. První motorové vlaky na tuto trasu vyjely v roce 1925. Otři roky později už po ní jezdily pravidelně,“ sdělil pracovník Českých drah Jiří Kotrman. Jinde po republice podle něj parní vlaky sloužily až do sedmdesátých let.
Na oslavu výročí připravili železničáři pro příznivce dráhy pestrý program. Kromě parního vlaku, který v sobotu vyjel, si lidé mohli prohlédnout pojízdné výstavy o historii železnice a výdeje jízdenek. „Výstava mapuje historii od příjezdu prvního vlaku do Brna. Snažíme se ji přizpůsobit místu, kde vystavujeme. Takže k vidění jsou například historické fotografie železniční stanice Hodonín. Takový sběr je celoživotní záležitost,“ přiblížil expozici majitel sbírky Václav Simbartl.
Sobota na železnici sklidila úspěch zvláště u dětí. „Nejvíce se mně líbily pamětní mince a fotky starých lokomotiv. Parní lokomotivu jsem nikdy předtím neviděl,“ sdělil své dojmy Tomáš Hala, který se na nádraží vypravil s dědečkem.
Přestože trasa už má za sebou více než sto let provozu. Před několika měsíci se však objevily spekulace o zrušení trati Hodonín - Zaječí. Podle pověřeného pracovníka Českých drah Jiřího Kotrmana jsou ale obavy o osud dráhy zbytečné. „Osobní doprava na této trati je poměrně hustá. Do budoucna se má stát součástí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje,“ uvedl Kotrman.
***
Trať Hodonín - Zaječí v datech:
polovina 90. let 19. století - úvahy o zbudování místní dráhy Hodonín - Zaječí
21. srpen 1896 - vydání koncese ke stavbě a provozu, zahájení stavebních prací
16. květen 1897 - otevření tratě Hodonín - Zaječí
1925 - nasazení prvního motorového vozu
1928 - zahájení pravidelného motorového provozu
60. léta 20. století - zavedení přímého spojení Brno - Zaječí -Hodonín
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Břeclavsko, Hodonínsko/ Parní lokomotiva, historické vagóny z přelomu čtyřicátých a padesátých let, houkání, oblaka páry a davy lidí. To byl obrázek sobotního odpoledne, kdy vrcholily oslavy kulatého výročí železniční trati spojující Břeclavsko a Hodonínsko. Z Hodonína do Zaječí se totiž vlakem jezdí už sto deset let.
Trať, která vede přes Brumovice, Kobylí, Bořetice a Velké Pavlovice, je významná z hlediska historie železnice. „Prováděly se na ní první pokusy s motorizací osobní dopravy. První motorové vlaky na tuto trasu vyjely v roce 1925. Otři roky později už po ní jezdily pravidelně,“ sdělil pracovník Českých drah Jiří Kotrman. Jinde po republice podle něj parní vlaky sloužily až do sedmdesátých let.
Na oslavu výročí připravili železničáři pro příznivce dráhy pestrý program. Kromě parního vlaku, který v sobotu vyjel, si lidé mohli prohlédnout pojízdné výstavy o historii železnice a výdeje jízdenek. „Výstava mapuje historii od příjezdu prvního vlaku do Brna. Snažíme se ji přizpůsobit místu, kde vystavujeme. Takže k vidění jsou například historické fotografie železniční stanice Hodonín. Takový sběr je celoživotní záležitost,“ přiblížil expozici majitel sbírky Václav Simbartl.
Sobota na železnici sklidila úspěch zvláště u dětí. „Nejvíce se mně líbily pamětní mince a fotky starých lokomotiv. Parní lokomotivu jsem nikdy předtím neviděl,“ sdělil své dojmy Tomáš Hala, který se na nádraží vypravil s dědečkem.
Přestože trasa už má za sebou více než sto let provozu. Před několika měsíci se však objevily spekulace o zrušení trati Hodonín - Zaječí. Podle pověřeného pracovníka Českých drah Jiřího Kotrmana jsou ale obavy o osud dráhy zbytečné. „Osobní doprava na této trati je poměrně hustá. Do budoucna se má stát součástí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje,“ uvedl Kotrman.
***
Trať Hodonín - Zaječí v datech:
polovina 90. let 19. století - úvahy o zbudování místní dráhy Hodonín - Zaječí
21. srpen 1896 - vydání koncese ke stavbě a provozu, zahájení stavebních prací
16. květen 1897 - otevření tratě Hodonín - Zaječí
1925 - nasazení prvního motorového vozu
1928 - zahájení pravidelného motorového provozu
60. léta 20. století - zavedení přímého spojení Brno - Zaječí -Hodonín
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208054/
Velmi dlouho plánovaná stavba Cyklostezky Varhany včera oficiálně začala. Svazku měst a obcí, které stavbu připravovalo, se podařilo sehnat peníze na první ze tří etap cyklostezky.
Sedmnáct milionů na zpevněnou cyklostezku z České Lípy od Střelnice, přes Manušice do Horní Libchavy financuje z části Státní fond dopravní infrastruktury (60 procent), zbytek tvoří příspěvky obcí a měst, kterými cyklostezka prochází. Šesti miliony přispěla Česká Lípa ze svého rozpočtu. Náklady na tuto etapu jsou vyčísleny na 17 mil. Kč. „V současné době stále probíhají intenzivní jednání o možnosti získání dalších dotací pro nadcházející etapy ze státních, případně evropských zdrojů,“ doplňuje starostka Hana Moudrá. Celkové náklady na kompletní realizaci cyklostezky se odhadují na 70 milionů korun.
První cyklisté vyjedou na novou část cyklostezky v příštím roce na jaře. Sedmnáct kilometrů dlouhá cyklostezka povede od Střelnice v České Lípě k parkovišti pod Panskou skálou v Kamenickém Šenově.
„Práce na první etapě začnou vyčištěním bývalého tělesa železniční trati. Na něj pak firma položí podkladové vrstvy a finální asfaltobetonový povrch,“ popsal místostarosta Jana Stejskal. Stavbu dokončí firma ještě letos.
„Druhá etapa cyklostezky je dále naplánována z Horní Libchavy do Volfartic a poslední, nejdražší část, bude zahrnovat trasu do Kamenického Šenova,“ doplnil projektový manažer města Česká Lípa Jiří Samšiňák. Financování poslední části cyklostezky bude nejtěžší, bude stát 41 mil.
Na dokončení cyklostezky se těší i starostka Nového Oldřichova Marcela Novotná. „Máme nápady na přilákání turistů do obce,“ řekla Marcela Novotná.
Stavbu provádí firma Strabag Liberec, vítěz výběrového řízení.
(Liberecký deník)
Sedmnáct milionů na zpevněnou cyklostezku z České Lípy od Střelnice, přes Manušice do Horní Libchavy financuje z části Státní fond dopravní infrastruktury (60 procent), zbytek tvoří příspěvky obcí a měst, kterými cyklostezka prochází. Šesti miliony přispěla Česká Lípa ze svého rozpočtu. Náklady na tuto etapu jsou vyčísleny na 17 mil. Kč. „V současné době stále probíhají intenzivní jednání o možnosti získání dalších dotací pro nadcházející etapy ze státních, případně evropských zdrojů,“ doplňuje starostka Hana Moudrá. Celkové náklady na kompletní realizaci cyklostezky se odhadují na 70 milionů korun.
První cyklisté vyjedou na novou část cyklostezky v příštím roce na jaře. Sedmnáct kilometrů dlouhá cyklostezka povede od Střelnice v České Lípě k parkovišti pod Panskou skálou v Kamenickém Šenově.
„Práce na první etapě začnou vyčištěním bývalého tělesa železniční trati. Na něj pak firma položí podkladové vrstvy a finální asfaltobetonový povrch,“ popsal místostarosta Jana Stejskal. Stavbu dokončí firma ještě letos.
„Druhá etapa cyklostezky je dále naplánována z Horní Libchavy do Volfartic a poslední, nejdražší část, bude zahrnovat trasu do Kamenického Šenova,“ doplnil projektový manažer města Česká Lípa Jiří Samšiňák. Financování poslední části cyklostezky bude nejtěžší, bude stát 41 mil.
Na dokončení cyklostezky se těší i starostka Nového Oldřichova Marcela Novotná. „Máme nápady na přilákání turistů do obce,“ řekla Marcela Novotná.
Stavbu provádí firma Strabag Liberec, vítěz výběrového řízení.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207777/
Jana CHALUPOVÁ, moderátorka
--------------------
V Manušicích nedaleko České Lípy dnes zahájilo pět starostů z Českolipska výstavbu nové cyklostezky nazvané Varhany. Trasa stezky povede z České Lípy na Panenskou skálu v Práchni a po dokončení by měla mít sedmnáct kilometrů. Českolipská starostka Hana Moudrá vzpomíná na vznik tohoto dlouho připravovaného projektu.
Hana MOUDRÁ, českolipská starostka
--------------------
Nabízelo se to po zrušení železniční trati, která vedla vlastně z České Lípy do Kamenického Šenova, protože tato trať byla nevyužitá, město Česká Lípa si od drah tuto trať pronajala, potom vytvořilo dobrovolný svazek, který se začal zaobírat myšlenkou vybudovat na této zrušené trati cyklostezku. Celkové rozpočty na celou cyklostezku sedmnáct kilometrů je zhruba kolem osdesáti milionů. Česká Lípa do toho vloží nějakých dvacet milionů.
Jana CHALUPOVÁ, moderátorka
--------------------
První cyklisté se po dokončené cyklostezce Varhany svezou ja jaře roku 2010.
(ČRo - Sever)
--------------------
V Manušicích nedaleko České Lípy dnes zahájilo pět starostů z Českolipska výstavbu nové cyklostezky nazvané Varhany. Trasa stezky povede z České Lípy na Panenskou skálu v Práchni a po dokončení by měla mít sedmnáct kilometrů. Českolipská starostka Hana Moudrá vzpomíná na vznik tohoto dlouho připravovaného projektu.
Hana MOUDRÁ, českolipská starostka
--------------------
Nabízelo se to po zrušení železniční trati, která vedla vlastně z České Lípy do Kamenického Šenova, protože tato trať byla nevyužitá, město Česká Lípa si od drah tuto trať pronajala, potom vytvořilo dobrovolný svazek, který se začal zaobírat myšlenkou vybudovat na této zrušené trati cyklostezku. Celkové rozpočty na celou cyklostezku sedmnáct kilometrů je zhruba kolem osdesáti milionů. Česká Lípa do toho vloží nějakých dvacet milionů.
Jana CHALUPOVÁ, moderátorka
--------------------
První cyklisté se po dokončené cyklostezce Varhany svezou ja jaře roku 2010.
(ČRo - Sever)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207766/
Mezi Havlíčkovým Brodem a Okrouhlicí začne v nejbližších dnech rekonstrukce železniční trati. Práce zhruba za sto milionů korun potrvají několik měsíců. Po jejich ukončení by se měl snížit hluk z vlakové dopravy, na nějž si stěžují lidé v části Havlíčkova Brodu.
Podle údajů, které poskytla jihlavská Správa dopravní cesty (SDC), nepřetržitá výluka jedné traťové koleje zřejmě začne v pondělí.
Další velká investice na železnici v kraji má být zahájena v příštím roce. Rekonstrukce asi za 220 milionů korun se bude týkat úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Šlapanovem. Železniční svršek u obou tratí je opotřebený. Po ukončení rekonstrukcí budou tyto úseky bezpečnější a pro cestující bude jízda vlakem klidnější.
Do podzimu příštího roku má skončit modernizace trati mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou, která bude stát asi 450 milionů korun. Provoz na celé trati pak bude řízen z jednoho pracoviště v Jihlavě. Vlaková doprava v tomto úseku bude bezpečnější i levnější, protože nová zařízení zastanou práci několika desítek železničářů. Bude to druhá racionalizovaná trať v kraji. Modernizace zabezpečovacích zařízení a přejezdů nedávno skončila mezi Horní Cerekví na Pelhřimovsku a jihočeským Táborem, stála 225 milionů korun. Na trati ubyly asi čtyři desítky pracovních míst, protože odešli výpravčí a signalisté.
Během letošního podzimu má začít také rekonstrukce mostu mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou na Třebíčsku, bude stát asi 15 milionů korun. Podle SDC se plán investic a oprav u železničních mostů aktualizuje podle výsledků pravidelných revizí.
Kolem roku 2010 by mohla začít elektrifikace trati mezi Jihlavou a Rapoticemi, náklady na ni zatím nebyly vyčísleny. Na Vysočině byla dosud elektrifikována necelá třetina tratí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Podle údajů, které poskytla jihlavská Správa dopravní cesty (SDC), nepřetržitá výluka jedné traťové koleje zřejmě začne v pondělí.
Další velká investice na železnici v kraji má být zahájena v příštím roce. Rekonstrukce asi za 220 milionů korun se bude týkat úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Šlapanovem. Železniční svršek u obou tratí je opotřebený. Po ukončení rekonstrukcí budou tyto úseky bezpečnější a pro cestující bude jízda vlakem klidnější.
Do podzimu příštího roku má skončit modernizace trati mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou, která bude stát asi 450 milionů korun. Provoz na celé trati pak bude řízen z jednoho pracoviště v Jihlavě. Vlaková doprava v tomto úseku bude bezpečnější i levnější, protože nová zařízení zastanou práci několika desítek železničářů. Bude to druhá racionalizovaná trať v kraji. Modernizace zabezpečovacích zařízení a přejezdů nedávno skončila mezi Horní Cerekví na Pelhřimovsku a jihočeským Táborem, stála 225 milionů korun. Na trati ubyly asi čtyři desítky pracovních míst, protože odešli výpravčí a signalisté.
Během letošního podzimu má začít také rekonstrukce mostu mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou na Třebíčsku, bude stát asi 15 milionů korun. Podle SDC se plán investic a oprav u železničních mostů aktualizuje podle výsledků pravidelných revizí.
Kolem roku 2010 by mohla začít elektrifikace trati mezi Jihlavou a Rapoticemi, náklady na ni zatím nebyly vyčísleny. Na Vysočině byla dosud elektrifikována necelá třetina tratí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203554/
O propojení Hranic na Moravě a Žiliny přes Púchov se uvažovalo již v roce 1862, ale teprve v letech 1935–1937 dostávala tato trať svou podobu. Přípravné práce na její výstavbě začaly na jaře roku 1935, v provozu je od 2. května 1937.
Dvoukolejná trať, dlouhá 28,5 km, stoupá z Púchova pozvolna údolím říčky Biela voda a přes Dohňany a Záriečie, kde zastávka slouží i pro nedalekou obec Mestečko, se dostává do železniční stanice Lúky pod Makytou (345 m n. m.). Obec tvoří jakýsi střed na této trati v údolí rozdělujícím pohoří Bílých Karpat od Javorníků. Následuje Lysá pod Makytou a trať pokračuje v největším stoupání do Lyského průsmyku ve výšce 528 m n. m., kde překonává hranici, vede jediným tunelem ve Střelné a klesá do Horní Lidče.
V sobotu 12. května si mohli občané na obou stranách státní hranice a četní návštěvníci připomenout 70. výročí od zahájení provozu trati. Tento projekt pod názvem Historie psaná na kolejích vznikl z podnětů primátora Púchova Mariána Michalce, starosty Lúk Antona Hrebíka, obecních úřadů přilehlých obcí a starosty Horní Lidče Josefa Tkadlece ve spolupráci přednostů žst. Púchov a uzlové žst. Valašské Meziříčí Ivana Berníka a Vítězslava Nesvadby. Byl spolufinancován z prostředků Visegrádského fondu.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_21trat.htm
Dvoukolejná trať, dlouhá 28,5 km, stoupá z Púchova pozvolna údolím říčky Biela voda a přes Dohňany a Záriečie, kde zastávka slouží i pro nedalekou obec Mestečko, se dostává do železniční stanice Lúky pod Makytou (345 m n. m.). Obec tvoří jakýsi střed na této trati v údolí rozdělujícím pohoří Bílých Karpat od Javorníků. Následuje Lysá pod Makytou a trať pokračuje v největším stoupání do Lyského průsmyku ve výšce 528 m n. m., kde překonává hranici, vede jediným tunelem ve Střelné a klesá do Horní Lidče.
V sobotu 12. května si mohli občané na obou stranách státní hranice a četní návštěvníci připomenout 70. výročí od zahájení provozu trati. Tento projekt pod názvem Historie psaná na kolejích vznikl z podnětů primátora Púchova Mariána Michalce, starosty Lúk Antona Hrebíka, obecních úřadů přilehlých obcí a starosty Horní Lidče Josefa Tkadlece ve spolupráci přednostů žst. Púchov a uzlové žst. Valašské Meziříčí Ivana Berníka a Vítězslava Nesvadby. Byl spolufinancován z prostředků Visegrádského fondu.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_21trat.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169294/
Včera som si prečítal na teletexte STV, že ministerstvo dopravy oficiálne vyradilo trať Poltár-Rimavská Sobota zo zoznamu železničných tratí. Táto trať mala dlhodobo zlý technický stav a doprava na nej sa zastavila v roku 2000. Potom ju postupne rozkradli "počernejší" "spoluobčania".....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163411/
Kralupan:
Napis svoj dopyt na http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=1760 alebo podtemy - budes mat vacsiu sancu na uspech ...
Napis svoj dopyt na http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=1760 alebo podtemy - budes mat vacsiu sancu na uspech ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162562/
Když byla 12. 9. 2007 zveřejněna Dokumentace EIA, kterou zpracoval jako odpovědný řešitel Petr Anděl z firmy Evernia se sídlem v Liberci, zdálo se na první pohled, že jde o seriózní studii.
Jenže celá dokumentace je vedena tak, aby dokázala, že vést spojku k dálnici D8 od Děčína je nejlepší po naší železniční trati. Podvodem je nejen to, že varianta výstavby přeložky do míst stávající železnice se objevila až v průběhu řízení tak, že se k tomu nemohli vyjádřit občané. A zveřejněna byla teprve až v rámci dokumentace EIA v září 2007. Ostatně rozmrzelost z toho, že se občané o jejím zpracování dozvěděli relativně včas, je zřejmá.
Dalším signálem čachrů je materiál s názvem: „Silnice I/13 Děčín - Knínice - Varianta trasy vedené tratí ČD Děčín - Novosedlice. Popis a vyhodnocení„. Zpracovala ji firma Valbek již v červenci 2006. Současně obsahuje ekologické zhodnocení provedené Petrem Andělem. Již tehdy Anděl pracoval na budoucí legalizaci zničení naší trati ve jménu výstavby silnice na jejím místě. Mám za to, že Anděl je v dané věci podjatý, protože si o věci varianty likvidace trati vytvořil již předtím jednoznačný závěr a „náhodou„ se tento názor objevil v rámci EIA jako ekologický vítěz. Anděl nepostupoval objektivně, jak mu přikazuje zákon, a svůj názor mimo rozsah procesu EIA nakonec prosadil do Dokumentace EIA. Jsem zvědav, jak se s tím Ministerstvo životního prostředí vyrovná.
(Ústecký deník)