Infraštruktúra - všeobecne
Na slovensku sme na tom dosť zle.Hlavné elektrifikované trate sú preťažené a na ostatné nikto ani nepomyslí.To spôsobuje že fabriky ktoré nie sú napojené na hlavnú infraštruktúru používajú kamionovú dopravu, ktorá potom upcháva naše cesty a je nákladnejšia a aj NEBESPEČNEJŠIA ako vlaková.Mali by stým niečo robiť.
Splavnění Labe? Zbytečnost
Splavnění Labe z Přelouče do Pardubic spolyká stovky milionů korun a změní ráz krajiny na březích řeky. Přitom je možná zbytečné. Zatím nám totiž kompetentní úředníci a politici nedokázali říci, co přesně budou lodě po Labi převážet. To budí obavy, že nic.
Chvaletický přístav je už řadu let opuštěný a uhlí do nedaleké elektrárny se vozí vlakem. Je to totiž jednodušší, a hlavně lacinější. Vagon najede po vlečce až do dolu, kde je naložen, a pak putuje k zásobníku elektrárny bez toho, že by se muselo s nákladem manipulovat.
Mohlo by se stát, že z plavebního kanálu za několik miliard korun ze státní pokladny vznikne pomník.
Podobný osud už potkal pardubické zdymadlo, které používají pouze výletní parník Arnošt z Pardubic a lodní bagry čistící říční koryto. To je trochu drahá legrace, která mě jako daňového poplatníka netěší.
O autorovi| Vítězslav Dittrich, redaktor MF Dnes
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Splavnění Labe z Přelouče do Pardubic spolyká stovky milionů korun a změní ráz krajiny na březích řeky. Přitom je možná zbytečné. Zatím nám totiž kompetentní úředníci a politici nedokázali říci, co přesně budou lodě po Labi převážet. To budí obavy, že nic.
Chvaletický přístav je už řadu let opuštěný a uhlí do nedaleké elektrárny se vozí vlakem. Je to totiž jednodušší, a hlavně lacinější. Vagon najede po vlečce až do dolu, kde je naložen, a pak putuje k zásobníku elektrárny bez toho, že by se muselo s nákladem manipulovat.
Mohlo by se stát, že z plavebního kanálu za několik miliard korun ze státní pokladny vznikne pomník.
Podobný osud už potkal pardubické zdymadlo, které používají pouze výletní parník Arnošt z Pardubic a lodní bagry čistící říční koryto. To je trochu drahá legrace, která mě jako daňového poplatníka netěší.
O autorovi| Vítězslav Dittrich, redaktor MF Dnes
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/130182/
Splavné Labe? 2011 * U Přelouče se začne stavět kanál pro velké lodě. Labe bude splavné až do Pardubic
Nasednout v Pardubicích na loď a vystoupit až v Hamburku? Zatím utopie. Za čtyři roky to však bude možná běžná záležitost. Do roku 2011 by totiž firma Skanska měla splavnit Labe z Chvaletic až do Pardubic. Tím by se labská vodní cesta z německého Hamburku prodloužila na téměř 870 kilometrů.
Úprava říčního koryta, tak aby v něm mohly jezdit i velké lodě, bude stát asi dvě miliardy korun. Projektu zatím ale chybí stavební povolení. „To by mělo být vydáno zhruba v polovině letošního roku,“ řekl krajský radní odpovědný za dopravu Ivo Toman.
Za dvě miliardy má vzniknout u Přelouče více než tříkilometrový kanál, nová plavební komora s vraty či nová přemostění. Obří stavbu financuje stát, respektive Státní fond dopravní infrastruktury.
Skanska nejspíš začne stavět už letos a stavba by měla být dokončena v červnu 2011. „Splavnění Labe až do Pardubic je pro kraj prioritou. Doufám, že vodní dílo naplánované už za první republiky se podaří konečně vybudovat,“ přeje si Toman.
Řeka je mělká a nákladní lodě jsou pasé, říkají odpůrci
Odpůrci stavby však namítají, že řeka nemá potřebnou hloubku 160 centimetrů celý rok. „Tato tvrzení považuji za spekulativní a účelová,“ ohradil se Toman.
Na velkolepé plány stavařů se dívají s obavami také ekologové. Ti se bojí zničení slepých ramen řeky, kde žijí chráněné druhy rostlin a živočichů. Stavba by měla navíc procházet přes biocentrum Slavíkovy ostrovy, které leží přibližně kilometr od Přelouče. „Máme velkou obavu z toho, že zbytečně dojde k likvidaci evropsky cenné obrovské populace motýla modráska očkovaného,“ řekl nedávno Michael Kousal ze Svobody zvířat Hradec Králové.
V Pardubicích má vyrůst obří překladiště
V rámci zavedení lodní dopravy až do Pardubic by v krajském městě mělo vzniknout také velké překladiště. V něm by se na lodě mohl nakládat nebo vykládat materiál z vlaků nebo kamionů. „Velké logistické centrum by mělo stát nedaleko Svítkova mezi Labem a železničním koridorem. Ještě se řeší zda by železniční vlečka do přístavu vedla z hlavního nádraží nebo z Rosic nad Labem,“ řekl primátor Pardubic Jaroslav Deml.
Přístav by udělal z Pardubic skutečný dopravní uzel. Městem vede významná železniční trať, přibližuje se dálnice a nechybí ani mezinárodní letiště.
„Výhodou přístavu by byla blízkost letiště. Dále bychom z přístavu udělali silnici na budoucí mimoúrovňovou křižovatku u Hypernovy,“ vysvětlil Deml.
Politici se už i zabývali otázkou co by remorkéry mohly do Pardubic vozit. „Lodní doprava je vhodná pro přepravu těžkých a objemných nákladů, u kterých se nespěchá na datum doručení. Doprava po vodě není totiž dvakrát rychlá,“ uvedl Deml.
„Splavnění Labe je prospěšné pro rozvoj průmyslu, podnikání, obchodu, turistiky i pro životní prostředí,“ dodal Toman.
A co je třeba všechno pro splavnění Labe do Pardubic udělat? Nejvíce práce budou mít stavaři u Přelouče. Tam se totiž bude muset vystavět plavební kanál v délce 3150 metrů po pravém břehu Labe a plavební komora. U ní vyroste také nový velín. Součástí stavby jsou i dva nové mosty, jeden přes plavební kanál a jeden přes Labe. A také přeložka, asi osm set metrů silnice mezi Přeloučí a obcí Břehy, a zhruba stejný úsek silnice do Lohenic.
Labská trasa Hamburk -Pardubice bude měřit 870 kilometrů. Stavět se začne v roce 2007 a hotovo má být v roce 2011. Celkové náklady se odhadují na 1,95 miliardy korun. Stavbaři budou muset vybudovat tříkilometrový kanál u Přelouče. Přístav bude v Pardubicích mezi Svítkovem a Rosicemi nad Labem.
O autorovi| MILAN ZLINSKÝ, s využitím agentury ČTK
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Nasednout v Pardubicích na loď a vystoupit až v Hamburku? Zatím utopie. Za čtyři roky to však bude možná běžná záležitost. Do roku 2011 by totiž firma Skanska měla splavnit Labe z Chvaletic až do Pardubic. Tím by se labská vodní cesta z německého Hamburku prodloužila na téměř 870 kilometrů.
Úprava říčního koryta, tak aby v něm mohly jezdit i velké lodě, bude stát asi dvě miliardy korun. Projektu zatím ale chybí stavební povolení. „To by mělo být vydáno zhruba v polovině letošního roku,“ řekl krajský radní odpovědný za dopravu Ivo Toman.
Za dvě miliardy má vzniknout u Přelouče více než tříkilometrový kanál, nová plavební komora s vraty či nová přemostění. Obří stavbu financuje stát, respektive Státní fond dopravní infrastruktury.
Skanska nejspíš začne stavět už letos a stavba by měla být dokončena v červnu 2011. „Splavnění Labe až do Pardubic je pro kraj prioritou. Doufám, že vodní dílo naplánované už za první republiky se podaří konečně vybudovat,“ přeje si Toman.
Řeka je mělká a nákladní lodě jsou pasé, říkají odpůrci
Odpůrci stavby však namítají, že řeka nemá potřebnou hloubku 160 centimetrů celý rok. „Tato tvrzení považuji za spekulativní a účelová,“ ohradil se Toman.
Na velkolepé plány stavařů se dívají s obavami také ekologové. Ti se bojí zničení slepých ramen řeky, kde žijí chráněné druhy rostlin a živočichů. Stavba by měla navíc procházet přes biocentrum Slavíkovy ostrovy, které leží přibližně kilometr od Přelouče. „Máme velkou obavu z toho, že zbytečně dojde k likvidaci evropsky cenné obrovské populace motýla modráska očkovaného,“ řekl nedávno Michael Kousal ze Svobody zvířat Hradec Králové.
V Pardubicích má vyrůst obří překladiště
V rámci zavedení lodní dopravy až do Pardubic by v krajském městě mělo vzniknout také velké překladiště. V něm by se na lodě mohl nakládat nebo vykládat materiál z vlaků nebo kamionů. „Velké logistické centrum by mělo stát nedaleko Svítkova mezi Labem a železničním koridorem. Ještě se řeší zda by železniční vlečka do přístavu vedla z hlavního nádraží nebo z Rosic nad Labem,“ řekl primátor Pardubic Jaroslav Deml.
Přístav by udělal z Pardubic skutečný dopravní uzel. Městem vede významná železniční trať, přibližuje se dálnice a nechybí ani mezinárodní letiště.
„Výhodou přístavu by byla blízkost letiště. Dále bychom z přístavu udělali silnici na budoucí mimoúrovňovou křižovatku u Hypernovy,“ vysvětlil Deml.
Politici se už i zabývali otázkou co by remorkéry mohly do Pardubic vozit. „Lodní doprava je vhodná pro přepravu těžkých a objemných nákladů, u kterých se nespěchá na datum doručení. Doprava po vodě není totiž dvakrát rychlá,“ uvedl Deml.
„Splavnění Labe je prospěšné pro rozvoj průmyslu, podnikání, obchodu, turistiky i pro životní prostředí,“ dodal Toman.
A co je třeba všechno pro splavnění Labe do Pardubic udělat? Nejvíce práce budou mít stavaři u Přelouče. Tam se totiž bude muset vystavět plavební kanál v délce 3150 metrů po pravém břehu Labe a plavební komora. U ní vyroste také nový velín. Součástí stavby jsou i dva nové mosty, jeden přes plavební kanál a jeden přes Labe. A také přeložka, asi osm set metrů silnice mezi Přeloučí a obcí Břehy, a zhruba stejný úsek silnice do Lohenic.
Labská trasa Hamburk -Pardubice bude měřit 870 kilometrů. Stavět se začne v roce 2007 a hotovo má být v roce 2011. Celkové náklady se odhadují na 1,95 miliardy korun. Stavbaři budou muset vybudovat tříkilometrový kanál u Přelouče. Přístav bude v Pardubicích mezi Svítkovem a Rosicemi nad Labem.
O autorovi| MILAN ZLINSKÝ, s využitím agentury ČTK
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/130181/
Úvodní referát na 11. konferenci Železnice 2006 v Praze v hotelu Olšanka přednesl Ing. Vojtěch Kocourek, Ph. D., náměstek ministra dopravy. Ve zkráceném znění referát otiskujeme.
Aktualizace priorit do roku 2015
Význam a rozvoj železniční dopravy v České republice deklaruje Dopravní politika České republiky na léta 2005–2013. Role železniční dopravy na teritoriu ČR se neliší od obecného názoru na roli tohoto oboru na přepravním trhu. V nákladní dopravě je preferován návrat přeprav hromadných a nadrozměrných (i hmotnostně) nákladů na železnici především ve středních a dlouhých přepravních vzdálenostech.
V osobní dopravě je úkol železniční dopravy v zajištění přeprav na střední vzdálenosti, tedy v rámci ČR ve veškeré tuzemské přepravě, případně vlaky vyšší kvality do vzdáleností 500–800 km dle kvality dopravní infrastruktury.
Trend napovídá tomu, že osobní doprava bude hlavně zaměřena na příměstské relace v rámci integrovaných dopravních systémů. Odpadá tedy dříve zaváděný druh osobních vlaků na dlouhé vzdáleností, např. Praha–Přerov a podobně. Intervalová doprava jak v dálkové, tak i v příměstské dopravě je dnes již samozřejmostí, případně by být měla. Na některých úsecích tomu brání právě nevyhovující dopravní infrastruktura.
Celý článek je k dispozci na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_2finan.htm
Aktualizace priorit do roku 2015
Význam a rozvoj železniční dopravy v České republice deklaruje Dopravní politika České republiky na léta 2005–2013. Role železniční dopravy na teritoriu ČR se neliší od obecného názoru na roli tohoto oboru na přepravním trhu. V nákladní dopravě je preferován návrat přeprav hromadných a nadrozměrných (i hmotnostně) nákladů na železnici především ve středních a dlouhých přepravních vzdálenostech.
V osobní dopravě je úkol železniční dopravy v zajištění přeprav na střední vzdálenosti, tedy v rámci ČR ve veškeré tuzemské přepravě, případně vlaky vyšší kvality do vzdáleností 500–800 km dle kvality dopravní infrastruktury.
Trend napovídá tomu, že osobní doprava bude hlavně zaměřena na příměstské relace v rámci integrovaných dopravních systémů. Odpadá tedy dříve zaváděný druh osobních vlaků na dlouhé vzdáleností, např. Praha–Přerov a podobně. Intervalová doprava jak v dálkové, tak i v příměstské dopravě je dnes již samozřejmostí, případně by být měla. Na některých úsecích tomu brání právě nevyhovující dopravní infrastruktura.
Celý článek je k dispozci na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_2finan.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129891/
Když už jsem to načal, tak přihodím další článek na vodní téma:
Výstavba kanálu začne už letos na jaře
Do čtyř let by měly Pardubice získat nejen přístup k moři, ale i na celou síť evropských vodních cest. Nový kanál za dvě miliardy prodlouží plavební cestu po Labi z Hamburku až do východních Čech.
Nový plavební stupeň, nazvaný Přelouč II, zahrnuje jak výstavbu plavebního kanálu s plavební komorou, tak i nový biokoridor pro ohrožené druhy živočichů nacházející se v této lokalitě. Výstavba by měla začít na jaře a dokončena v červnu 2011.
Spory vedené deset let s občanskými ekologickými aktivisty by měly tímto konečně skončit. Ředitelství vodních cest České republiky již k tomuto projektu získalo v těchto dnech právoplatné územní rozhodnutí a může tudíž zahájit stavební práce. Po jejich dokončení se prodlouží plavební cesta po Labi na téměř 870 kilometrů a lodě z Pardubic doplují až do Severního moře.
Boj o každé rozhodnutí
„Pro zahájení stavby jsou rozhodující dvě skutečnosti,“ řekl Právu náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman (ODS) zodpovědný za dopravu.
„Schváleno je právoplatné územní rozhodnutí a stát již vyčlenil na zahájení prací 200 miliónů korun. Projekt, který vznikl již za první republiky tak konečně může dojít ke svému naplnění. Těžko jen chápu, proč se tato stavba, která by měla být pro náš kraj velkým ekonomickým přínosem, stala trnem v oku takřka všech ekologických sdružení, která mohou do povolení stavby nějak promlouvat a stavbu převážně účelově blokovat. Je to tvrdý boj o každý papír, o každé rozhodnutí. Pro ochranu životního prostředí v této lokalitě se však udělalo maximum, a tak pevně věřím, že celé dlouhodobé martyrium přece jen skončí úspěchem,“ dodal Toman.
Výstavbu blokuje i modrásek očkovaný
Plavební kanál po pravém břehu Labe bude dlouhý 3150 metrů, široký ve dně 38,5 metru a hluboký 3,7 metru. Umožnit by měl plavbu lodí do délky 115 a šířky 12,5 metru. Součástí stavby bude i vybudování plavební komory se spádem 8,4 metru, nového velínu a dvou mostů přes plavební kanál a stávající tok Labe.
Spory ohledně výstavby kanálu řeší od roku 2001 jak tuzemské úřady a soudy, tak i Evropská komise. Ekologové tvrdí, že stavba zničí část slepého říčního ramene, což vážně ohrozí šestadvacet chráněných druhů živočichů a rostlin v biocentru Slavíkovy ostrovy včetně celoevropsky chráněného modráska očkovaného.
(Právo)
Pokud se nepodaří "ekologům" zhatit stavbu ekologické dopravní cesty, tak by to mohlo být zajímavé i z hlediska návaznosti železnice. V kladném i záporném smyslu...
Výstavba kanálu začne už letos na jaře
Do čtyř let by měly Pardubice získat nejen přístup k moři, ale i na celou síť evropských vodních cest. Nový kanál za dvě miliardy prodlouží plavební cestu po Labi z Hamburku až do východních Čech.
Nový plavební stupeň, nazvaný Přelouč II, zahrnuje jak výstavbu plavebního kanálu s plavební komorou, tak i nový biokoridor pro ohrožené druhy živočichů nacházející se v této lokalitě. Výstavba by měla začít na jaře a dokončena v červnu 2011.
Spory vedené deset let s občanskými ekologickými aktivisty by měly tímto konečně skončit. Ředitelství vodních cest České republiky již k tomuto projektu získalo v těchto dnech právoplatné územní rozhodnutí a může tudíž zahájit stavební práce. Po jejich dokončení se prodlouží plavební cesta po Labi na téměř 870 kilometrů a lodě z Pardubic doplují až do Severního moře.
Boj o každé rozhodnutí
„Pro zahájení stavby jsou rozhodující dvě skutečnosti,“ řekl Právu náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman (ODS) zodpovědný za dopravu.
„Schváleno je právoplatné územní rozhodnutí a stát již vyčlenil na zahájení prací 200 miliónů korun. Projekt, který vznikl již za první republiky tak konečně může dojít ke svému naplnění. Těžko jen chápu, proč se tato stavba, která by měla být pro náš kraj velkým ekonomickým přínosem, stala trnem v oku takřka všech ekologických sdružení, která mohou do povolení stavby nějak promlouvat a stavbu převážně účelově blokovat. Je to tvrdý boj o každý papír, o každé rozhodnutí. Pro ochranu životního prostředí v této lokalitě se však udělalo maximum, a tak pevně věřím, že celé dlouhodobé martyrium přece jen skončí úspěchem,“ dodal Toman.
Výstavbu blokuje i modrásek očkovaný
Plavební kanál po pravém břehu Labe bude dlouhý 3150 metrů, široký ve dně 38,5 metru a hluboký 3,7 metru. Umožnit by měl plavbu lodí do délky 115 a šířky 12,5 metru. Součástí stavby bude i vybudování plavební komory se spádem 8,4 metru, nového velínu a dvou mostů přes plavební kanál a stávající tok Labe.
Spory ohledně výstavby kanálu řeší od roku 2001 jak tuzemské úřady a soudy, tak i Evropská komise. Ekologové tvrdí, že stavba zničí část slepého říčního ramene, což vážně ohrozí šestadvacet chráněných druhů živočichů a rostlin v biocentru Slavíkovy ostrovy včetně celoevropsky chráněného modráska očkovaného.
(Právo)
Pokud se nepodaří "ekologům" zhatit stavbu ekologické dopravní cesty, tak by to mohlo být zajímavé i z hlediska návaznosti železnice. V kladném i záporném smyslu...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129388/
Splavněním Labe v úseku mezi Chvaleticemi a Pardubicemi by mělo prodloužit labskou vodní cestu z Hamburku na téměř 870 kilometrů. Pardubice, které jsou spolu s Hradcem Králové hospodářským centrem východních Čech, tak posílí svoji roli významného dopravního uzlu. Městem již prochází jeden z hlavních železničních tahů, je tam mezinárodní letiště a od konce minulého roku má i dálniční spojení s Prahou. Po splavnění Labe budou Pardubice přímo napojeny nejen na významný námořní přístav Hamburk, ale také na celou síť evropských vodních cest.
Celá obšírná informace je na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=230624
a související pak pod titulkem "Skanska získala miliardový kontrakt na labský kanál" na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=230541
To není vůbec příspěvek o.t., neboť pardubický "konec" (spíš začátek) labské plavební cesty bude zbudován ve formě terminálu kombinované dopravy.
Není to ostatně myšlenka nikterak nová - Přístav Pardubice oficiálně sháněl potenciální zákazníky (a současně spoluinvestory) už v roce 1984, což vím z tehdejší své osobní pracovní zkušenosti.
Celá obšírná informace je na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=230624
a související pak pod titulkem "Skanska získala miliardový kontrakt na labský kanál" na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=230541
To není vůbec příspěvek o.t., neboť pardubický "konec" (spíš začátek) labské plavební cesty bude zbudován ve formě terminálu kombinované dopravy.
Není to ostatně myšlenka nikterak nová - Přístav Pardubice oficiálně sháněl potenciální zákazníky (a současně spoluinvestory) už v roce 1984, což vím z tehdejší své osobní pracovní zkušenosti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/128388/
článok, zdroj , od p. gen. riaditeľa :http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61455/zeleznice-budu-budovat-infrastrukturu-s-ucastou-eurofondov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/127992/
V pondělí 1. srpna 2005 byla částečně zprovozněna další významná stavba spojovací větve II. tranzitního koridoru. V 18:41 byl ze žst. Rudoltice v Čechách vypraven EC 106 jako první vlak do Třebovic v Čechách po nové 2. traťové koleji, která překonává Třebovické sedlo po zcela nově postavené trase přeložené do hlubokého zářezu oboustranně zpevněného milánskými stěnami, který je v nejhlubší části v délce 95 metrů překrytý železobetonovou deskou a zasypán zeminou.
Celý článek najdete na
http://spz.logout.cz/infra/pjd_1.html
Celý článek najdete na
http://spz.logout.cz/infra/pjd_1.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/125029/
systém ešte od Tesly, ovšem už sú aj Motoroly, s kompatibilitou na staré základňové rst v lv a v dop. kanc. Neviem, či je dovolené zverejniť frekvencie. Len toľko môžem povedať, že v časoch, keď ešte fungovali mobily na systéme NMT, nás z Maďarska , 1,5 km , rušili taxikári a dopr. polícia, prípadne prístavácky dispečing . V starom systéme Tesla bolo zaujímavé to, že OTV, TO, alebo NS nemali priame spojenie s dopravou. Keď sa konala nejaká akcia, vždy nám na pult dodali jednu svoju rst, oni už mali Motoroly skôr ako doprava.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/124029/
stefanii: V TTP v tabuľke 2 sú údaje o frekvenciách rádiových spojení. http://www.zsr.sk/generate_page.php?page_id=160
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123905/
„Královéhradeckému kraji by to pak mohlo pomoci v tlaku vyvíjeném na pokračování stavby dálnice D 11 na polské hranice či na výstavbu rychlostní silnice R 35. Tyto komunikace by se měly stát právě součástí tohoto dopravního koridoru,“ ozřejmil význam této aktivity pro kraj náměstek Petr Kuřík (ODS).
Středoevropský dopravní koridor se skládá ze všech druhů dopravy. Měl by představovat příležitost pro dynamický rozvoj všech regionů, které se nacházejí podél jeho trasy. Teritorium koridoru konkrétně směřuje z jižního Švédska přes polské regiony, které se nacházejí podél polsko-německých hranic; vede dále českými a slovenskými západními regiony, Maďarskem, Rakouskem, Chorvatskem, Itálií a Řeckem.
(Právo)