Infraštruktúra - všeobecne
Na slovensku sme na tom dosť zle.Hlavné elektrifikované trate sú preťažené a na ostatné nikto ani nepomyslí.To spôsobuje že fabriky ktoré nie sú napojené na hlavnú infraštruktúru používajú kamionovú dopravu, ktorá potom upcháva naše cesty a je nákladnejšia a aj NEBESPEČNEJŠIA ako vlaková.Mali by stým niečo robiť.
aspoň záruku, že Vám nezrušia vonkajšieho výpravcu, výhybkárov a dozorcov výhybiek. Tak ako u nás , v KN. Výmeny na kľúčiky, mech. spol. návestidlá , jedny mech. závory, na ukážku. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198591/
) 
Ad jeffer:
V zásade máš pravdu, no v tých končinách zase až taký nával na "cyklostezkách" nebýva. Osobne som si viackrát prešiel už existujúcu trasu zo Sázavy do Hamrov n./Sáz. v lete aj v zime a žiadna tlačenica ani kolízne situácie sa nekonali.
Takže palce hore
nápadu a samozrejme aj úspešnej realizácii cyklo cesty, už keď sa nepodarilo zachrániť samotnú trať.
Zaujímalo by ma však, ako budú riešené mosty, keďže pôvodné boli/sú rozoberané, repasované a odpredávané tuším do Poľska...
V zásade máš pravdu, no v tých končinách zase až taký nával na "cyklostezkách" nebýva. Osobne som si viackrát prešiel už existujúcu trasu zo Sázavy do Hamrov n./Sáz. v lete aj v zime a žiadna tlačenica ani kolízne situácie sa nekonali.
Takže palce hore
nápadu a samozrejme aj úspešnej realizácii cyklo cesty, už keď sa nepodarilo zachrániť samotnú trať.Zaujímalo by ma však, ako budú riešené mosty, keďže pôvodné boli/sú rozoberané, repasované a odpredávané tuším do Poľska...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198546/
ad zbynkova citacia MF: tomu teda hovorim cyklotrasa - vyuzitie aj pre in-line, pesich, kociky... napadlo niekoho, ze pre tolko roznych foriem pohybu by museli postavit autostradu aby nedochadzalo ku koliziam? (cyklista je 2x rychlejsi ako in-line, ten 2x ako chodec, ten 2x ako kocik...) fuj!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198507/
mám čerstvú info, ktorú dám sem: v Leviciach ťažia z pod koľají 1 a 3 štrk a nanovo ich podbíjajú. K tomu sa budujú nové nástupné ostrovčeky.Konečne!! Lebo stav koľajiska na levickej stanici je jedným slovom strašný (voľným okom vidieť poprehýbané koľajové pásy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198472/
Stará železniční trať z Přibyslavi do Sázavy už pomalu mizí z povrchu země. Odborná firma postupně vytrhává kolejiště. Ke světlu světa se však dosud nepřiblížil náhradní záměr zdejších obcí: vybudování cyklostezky.
„Nedohodli jsme se na odkupu pozemků. Navržená cena pro nás byla neakceptovatelná,“ informoval přibyslavský místostarosta Michael Omes. „Ale jednání ještě zdaleka neskončila,“ dodává si odvahu do dalších kol.
A co že vlastně vůbec jde?
O jedenáct kilometrů dlouhou starou železniční trať v malebném údolí Sázavy. V posledních letech na ní Klub přátel kolejových vozidel z Brna provozoval výletní dopravu historickými vláčky. Jenže před dvěma lety vlak vyjel naposledy.
Stará trať se statutem vlečky nemohla splnit parametry moderní železnice. Investice by byly tak obrovské, že by je vlastník trati, sázavská společnost SaZ, ani okolní obce nemohly zaplatit. Bez rekonstrukce nemohlo být vydáno povolení k provozu, bez povolení zase vlaky na trať vyjet nemohly.
Plán alternativního využití
Patová situace skončila nešťastně. Stará trať po více než sto letech existence zanikla. Vlastník jí prodal odborné firmě, která zajišťuje vytrhání kolejiště i navezeného svršku. Tři nejzachovalejší mosty už se podařilo prodat zahraničním kupcům.
S koncem turistické atrakce se obce v okolí nemínily smířit a vymyslely plán jejího alternativního využití. „Po náspu by mohla vést cyklostezka,“ oznámil už před časem přibyslavský starosta Jan Štefáček.
„Máme s tím zkušenosti. Mezi Sázavou a Hamry vede cyklostezka taky po staré železniční trati,“ tvrdí i starosta Sázavy František Ledvinka. Záměr se setkal s širokou podporou všech obcí ležících podél celé trati. Jenže než vůbec může dojít k budování cyklostezky, musí obce pozemky odkoupit. První jednání však výsledek nepřineslo.
Vlastník chce za jedenáct kilometrů dlouhou trasu na železničním náspu téměř patnáct milionů korun. „Budeme se snažit dostat cenu alespoň na polovinu. Není možné, aby se malé obce s milionovým rozpočtem zadlužily na dlouhá léta jen kvůli pozemkům,“ uvedl Omes.
Problém je zatím i ve způsobu stanovení ceny a zaplacení. Majitel pozemků určil cenu za metr čtvereční, obce se měly složit podle toho, jak velkou část bývalé trati mají na svém území. „To už je úplně nepřijatelné,“ dodává místostarosta Omes.
Největší díl trati leží na území nejmenších obcí, zatímco třeba bohatší Přibyslav má jen několik metrů čtverečních. Snahou obcí tak nyní bude vytvořit sdružení, peníze dát dohromady a vystupovat jako jeden subjekt. „Výrazně by nám v tom pomohl i Žďár nad Sázavou,“ pochvaluje si Omes.
A to i žďárská radnice potvrzuje. Pro ni i pro radnici v Přibyslavi je totiž cyklistické propojení Zelené Hory, památky UNESCO, s přibyslavským zámkem v oblasti cestovního ruchu stěžejní.
„Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová.
Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky. Takže by zbývalo dokončit pouze úsek ze Sázavy do Přibyslavi.
A to bude úsek daleko nejsložitější. A to zejména z finančního hlediska. „Kalkulace na položení asfaltového povrchu na jedenácti kilometrech vyšla na třicet až čtyřicet milionů,“ vypočetl Michael Omes.
Nezpevněný povrch totiž obce nechtějí. Asfalt by sloužil nejen cyklistům, ale i in-line bruslařům, maminkám s kočárky a v zimě běžkařům. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová. Obce chtějí hledat prostředky v evropských dotačních programech.
Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům, s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.
Pokud vše půjde podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem př
„Nedohodli jsme se na odkupu pozemků. Navržená cena pro nás byla neakceptovatelná,“ informoval přibyslavský místostarosta Michael Omes. „Ale jednání ještě zdaleka neskončila,“ dodává si odvahu do dalších kol.
A co že vlastně vůbec jde?
O jedenáct kilometrů dlouhou starou železniční trať v malebném údolí Sázavy. V posledních letech na ní Klub přátel kolejových vozidel z Brna provozoval výletní dopravu historickými vláčky. Jenže před dvěma lety vlak vyjel naposledy.
Stará trať se statutem vlečky nemohla splnit parametry moderní železnice. Investice by byly tak obrovské, že by je vlastník trati, sázavská společnost SaZ, ani okolní obce nemohly zaplatit. Bez rekonstrukce nemohlo být vydáno povolení k provozu, bez povolení zase vlaky na trať vyjet nemohly.
Plán alternativního využití
Patová situace skončila nešťastně. Stará trať po více než sto letech existence zanikla. Vlastník jí prodal odborné firmě, která zajišťuje vytrhání kolejiště i navezeného svršku. Tři nejzachovalejší mosty už se podařilo prodat zahraničním kupcům.
S koncem turistické atrakce se obce v okolí nemínily smířit a vymyslely plán jejího alternativního využití. „Po náspu by mohla vést cyklostezka,“ oznámil už před časem přibyslavský starosta Jan Štefáček.
„Máme s tím zkušenosti. Mezi Sázavou a Hamry vede cyklostezka taky po staré železniční trati,“ tvrdí i starosta Sázavy František Ledvinka. Záměr se setkal s širokou podporou všech obcí ležících podél celé trati. Jenže než vůbec může dojít k budování cyklostezky, musí obce pozemky odkoupit. První jednání však výsledek nepřineslo.
Vlastník chce za jedenáct kilometrů dlouhou trasu na železničním náspu téměř patnáct milionů korun. „Budeme se snažit dostat cenu alespoň na polovinu. Není možné, aby se malé obce s milionovým rozpočtem zadlužily na dlouhá léta jen kvůli pozemkům,“ uvedl Omes.
Problém je zatím i ve způsobu stanovení ceny a zaplacení. Majitel pozemků určil cenu za metr čtvereční, obce se měly složit podle toho, jak velkou část bývalé trati mají na svém území. „To už je úplně nepřijatelné,“ dodává místostarosta Omes.
Největší díl trati leží na území nejmenších obcí, zatímco třeba bohatší Přibyslav má jen několik metrů čtverečních. Snahou obcí tak nyní bude vytvořit sdružení, peníze dát dohromady a vystupovat jako jeden subjekt. „Výrazně by nám v tom pomohl i Žďár nad Sázavou,“ pochvaluje si Omes.
A to i žďárská radnice potvrzuje. Pro ni i pro radnici v Přibyslavi je totiž cyklistické propojení Zelené Hory, památky UNESCO, s přibyslavským zámkem v oblasti cestovního ruchu stěžejní.
„Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová.
Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky. Takže by zbývalo dokončit pouze úsek ze Sázavy do Přibyslavi.
A to bude úsek daleko nejsložitější. A to zejména z finančního hlediska. „Kalkulace na položení asfaltového povrchu na jedenácti kilometrech vyšla na třicet až čtyřicet milionů,“ vypočetl Michael Omes.
Nezpevněný povrch totiž obce nechtějí. Asfalt by sloužil nejen cyklistům, ale i in-line bruslařům, maminkám s kočárky a v zimě běžkařům. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová. Obce chtějí hledat prostředky v evropských dotačních programech.
Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům, s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.
Pokud vše půjde podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem př
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193284/
Modernizácia železnice prinesie štyri mosty a dva tunely
Hoci modernizácia železničnej trate na 160 km/h v úseku Trenčín – Žilina je pre mnohých možno ešte hudbou budúcnosti, nezadržateľne sa blíži čas, kedy sa stavebné práce rozbehnú aj na strednom Považí. Modernizácia železničnej infraštruktúry na celom Slovensku je nevyhnutná. Slovenské železnice sú totiž zastarané a nespĺňajú kritériá Európskej únie pre vlakovú dopravu.
Ak sa chceme zapojiť do systému tranzitných európskych železníc a byť konkurencieschopní na európskom trhu, nesmie nám, obrazne i doslovne, ujsť vlak. Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) si tento fakt uvedomujú a už niekoľko rokov trvá modernizácia železničnej trate v úseku Bratislava – Čierna nad Tisou. V súčasnosti sa robia práce v úseku Trnava – Piešťany a Piešťany – Nové Mesto nad Váhom. Ako nás informovala hovorkyňa ŽSR Martina Pavlíková, modernizácia úseku trate Trenčín – Púchov je v štádiu spracovávania dokumentácie pre realizáciu stavby, práce by mali začať najneskôr v roku 2010.
Na úsek Považská Teplá – Žilina sa spracováva dokumentácia pre územné rozhodnutie. Najkomplikovanejšou časťou celej modernizácie bude úsek Púchov – Považská Teplá. Na dielo v hodnote viac ako desať miliárd korún sa momentálne spracováva dokumentácia pre územné rozhodnutie a jeho súčasťou budú štyri mosty a dva tunely. Dva železničné mosty preklenú Nosický kanál a staré koryto Váhu, ďalší šesťstometrový most spojí nimnický a milochovský breh Nosickej priehrady a štvrtý most povedie ponad najväčší rybník vodnej nádrže v Považskej Teplej. Prvý, 1170-metrový tunel by mal ísť poza Nimnické kúpele a druhý, menší, od začiatku Milochova po koniec Považských strojární. Podľa projektového manažéra Romana Lička zospoločnosti Reming consult, súčasné vedenie trasy železnice kopírujúce Nosickú priehradu bolo koncipované na rýchlosť maximálne 100 km/h. Pretrasovanie železnice zvýši rýchlosť na Európou požadovaných 160 km. „Pri projektovaní preložky treba brať do úvahy množstvo faktorov, ktoré boli zistené v procese posudzovania vplyvov na životné prostredie. Zosuvné územia, zvetrávanie, vplyv na režim podzemných vôd (kúpele Nimnica), vplyvy na biotop, obyvateľstvo a neposlednom rade vplyv na zmenenú scenériu krajiny sme museli akceptovať a prijať opatrenia na ich vylúčenie, resp. minimalizovanie,“ povedal Ličko.
Preloženie trasy železnice skráti podľa Lička úsek Púchov – Považská Teplá zo súčasných 19 na 16 km, novú tvár i miesto dostanú zastávky Nosice a Milochov, zruší sa železničná stanica v Považskej Teplej a nahradí ju iba zastávka. Jediné rýchlostné obmedzenie zo 160 na 140 km bude v železničnej stanici v Považskej Bystrici. „Projekt modernizácie železníc je celým komplexom úloh. Hlavným dôvodom je samozrejme zosúladenie technických parametrov kladených na tieto trate v rámci EÚ, no nezanedbateľná je i bezpečnosť a kultúra cestovania. Úrovňové priecestia a priechody nahradia mimoúrovňové objekty – nadjazdy a podchody, nevyhnutná bude prestavba železničných staníc (nástupištia, podchody), úprava prístupu pre zdravotne postihnutých, ako aj skvalitnenie oznamovacej a zabezpečovacej techniky,“ dodal Ličko.
Práce na modernizácii úseku Púchov – Považská Teplá by sa mali začať v roku 2011 a predpokladané ukončenie je naplánované na rok 2015. Investorom sú Železnice Slovenskej republiky a celá modernizácia bude spolufinancovaná z fondov Európskej únie.
(OBZOR)
Hoci modernizácia železničnej trate na 160 km/h v úseku Trenčín – Žilina je pre mnohých možno ešte hudbou budúcnosti, nezadržateľne sa blíži čas, kedy sa stavebné práce rozbehnú aj na strednom Považí. Modernizácia železničnej infraštruktúry na celom Slovensku je nevyhnutná. Slovenské železnice sú totiž zastarané a nespĺňajú kritériá Európskej únie pre vlakovú dopravu.
Ak sa chceme zapojiť do systému tranzitných európskych železníc a byť konkurencieschopní na európskom trhu, nesmie nám, obrazne i doslovne, ujsť vlak. Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) si tento fakt uvedomujú a už niekoľko rokov trvá modernizácia železničnej trate v úseku Bratislava – Čierna nad Tisou. V súčasnosti sa robia práce v úseku Trnava – Piešťany a Piešťany – Nové Mesto nad Váhom. Ako nás informovala hovorkyňa ŽSR Martina Pavlíková, modernizácia úseku trate Trenčín – Púchov je v štádiu spracovávania dokumentácie pre realizáciu stavby, práce by mali začať najneskôr v roku 2010.
Na úsek Považská Teplá – Žilina sa spracováva dokumentácia pre územné rozhodnutie. Najkomplikovanejšou časťou celej modernizácie bude úsek Púchov – Považská Teplá. Na dielo v hodnote viac ako desať miliárd korún sa momentálne spracováva dokumentácia pre územné rozhodnutie a jeho súčasťou budú štyri mosty a dva tunely. Dva železničné mosty preklenú Nosický kanál a staré koryto Váhu, ďalší šesťstometrový most spojí nimnický a milochovský breh Nosickej priehrady a štvrtý most povedie ponad najväčší rybník vodnej nádrže v Považskej Teplej. Prvý, 1170-metrový tunel by mal ísť poza Nimnické kúpele a druhý, menší, od začiatku Milochova po koniec Považských strojární. Podľa projektového manažéra Romana Lička zospoločnosti Reming consult, súčasné vedenie trasy železnice kopírujúce Nosickú priehradu bolo koncipované na rýchlosť maximálne 100 km/h. Pretrasovanie železnice zvýši rýchlosť na Európou požadovaných 160 km. „Pri projektovaní preložky treba brať do úvahy množstvo faktorov, ktoré boli zistené v procese posudzovania vplyvov na životné prostredie. Zosuvné územia, zvetrávanie, vplyv na režim podzemných vôd (kúpele Nimnica), vplyvy na biotop, obyvateľstvo a neposlednom rade vplyv na zmenenú scenériu krajiny sme museli akceptovať a prijať opatrenia na ich vylúčenie, resp. minimalizovanie,“ povedal Ličko.
Preloženie trasy železnice skráti podľa Lička úsek Púchov – Považská Teplá zo súčasných 19 na 16 km, novú tvár i miesto dostanú zastávky Nosice a Milochov, zruší sa železničná stanica v Považskej Teplej a nahradí ju iba zastávka. Jediné rýchlostné obmedzenie zo 160 na 140 km bude v železničnej stanici v Považskej Bystrici. „Projekt modernizácie železníc je celým komplexom úloh. Hlavným dôvodom je samozrejme zosúladenie technických parametrov kladených na tieto trate v rámci EÚ, no nezanedbateľná je i bezpečnosť a kultúra cestovania. Úrovňové priecestia a priechody nahradia mimoúrovňové objekty – nadjazdy a podchody, nevyhnutná bude prestavba železničných staníc (nástupištia, podchody), úprava prístupu pre zdravotne postihnutých, ako aj skvalitnenie oznamovacej a zabezpečovacej techniky,“ dodal Ličko.
Práce na modernizácii úseku Púchov – Považská Teplá by sa mali začať v roku 2011 a predpokladané ukončenie je naplánované na rok 2015. Investorom sú Železnice Slovenskej republiky a celá modernizácia bude spolufinancovaná z fondov Európskej únie.
(OBZOR)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192748/
o 56 miliónov Sk viac ! Nevadí, však máme na to !
http://www.aktuality.sk/ekonomika/ekonomika/zsr-zaplatia-za-podvaly-o-56-mil-sk-viac-ako-predpokladali
http://www.aktuality.sk/ekonomika/ekonomika/zsr-zaplatia-za-podvaly-o-56-mil-sk-viac-ako-predpokladali
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192163/
ŽSR plánuje modernizáciu tratí za 66 mld korún
Železnice slovenskej republiky plánujú modernizáciu pätnástich úsekov železničných tratí na Slovensku. Uskutočniť sa má v rokoch 2007 až 2013 a mala by stáť okolo 66 miliárd korún.
Železnice Slovenskej republiky chcú okrem modernizácie tratí v tomto sedemročnom období vybudovať štyri verejné kontajnerové prekladiská s celkovými nákladmi približne päť miliárd korún. 85 percent financií na realizovanie týchto investícií chcú železnice pokryť z Kohézneho fondu Európskej únie.
Zvyšných 15 percent bude spolufinancovaných zo štátneho rozpočtu. Začiatok stavieb je podmienený schválením operačného programu "Doprava" zo strany Európskej komisie. Železnice plánujú začiatok stavebných prác na rok 2008.
(www.ta3.com)
Železnice slovenskej republiky plánujú modernizáciu pätnástich úsekov železničných tratí na Slovensku. Uskutočniť sa má v rokoch 2007 až 2013 a mala by stáť okolo 66 miliárd korún.
Železnice Slovenskej republiky chcú okrem modernizácie tratí v tomto sedemročnom období vybudovať štyri verejné kontajnerové prekladiská s celkovými nákladmi približne päť miliárd korún. 85 percent financií na realizovanie týchto investícií chcú železnice pokryť z Kohézneho fondu Európskej únie.
Zvyšných 15 percent bude spolufinancovaných zo štátneho rozpočtu. Začiatok stavieb je podmienený schválením operačného programu "Doprava" zo strany Európskej komisie. Železnice plánujú začiatok stavebných prác na rok 2008.
(www.ta3.com)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186292/
Dnes uverejnila tlač. hovorkyňa ŽSR o.i. údaje o št. majetku, ktorý spravuje ŽSR :
ŽSR spravujú 6 877 kilometrov (km) koľají normálneho, širokého a úzkeho rozchodu tratí a 1 923 km tratí so zabezpečovacím zariadením. Ďalej majú v správe 1 159 priecestí so signalizáciou, 8 773 výhybiek, 76 tunelov s dĺžkou 43,3 km, 2 283 mostov s dĺžkou 46,7 km a 2 344 železničných priecestí. Portfólio objektov, ktoré ŽSR spravujú, tvorí 3 848 budov.
zdroj : bleskovky.sk 5.7.07
mimochodom, len 27,9 % tratí je vybavených trať. zab. zariadením.
ŽSR spravujú 6 877 kilometrov (km) koľají normálneho, širokého a úzkeho rozchodu tratí a 1 923 km tratí so zabezpečovacím zariadením. Ďalej majú v správe 1 159 priecestí so signalizáciou, 8 773 výhybiek, 76 tunelov s dĺžkou 43,3 km, 2 283 mostov s dĺžkou 46,7 km a 2 344 železničných priecestí. Portfólio objektov, ktoré ŽSR spravujú, tvorí 3 848 budov.
zdroj : bleskovky.sk 5.7.07
mimochodom, len 27,9 % tratí je vybavených trať. zab. zariadením.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/182672/
si dalo spraviť testy a merania v súvislosti s hlučnosťou v okolí tratí, staníc a p. prevádzok. Zaujímavé by bolo zistenie, ako by to dopadlo u nás .
http://www.zelpage.cz/zpravy/4873?PHPSESSID=d7d3e7084d5f0cab6361b50a67d7e7ad
http://www.zelpage.cz/zpravy/4873?PHPSESSID=d7d3e7084d5f0cab6361b50a67d7e7ad
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/175764/
Zdravím všechny,
potřeboval bych pomoct.
Mám vypracovat zápočtovou práci na téma výpravní budovy, přednádraží (stavební a technické vybavení, zásady návrhu).
Fotek mám kupy, ale co se týče textu, nic.
ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic toho o výpravních budovách neříká takřka nic - spíše nic.
Pomohla by nejspíše TNŽ 73 4955 : Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD.
Kde by se dala získat?
Případně nějaké odkazy, které by při zpracování zápočtovky pomohly. Díky moc.
potřeboval bych pomoct.
Mám vypracovat zápočtovou práci na téma výpravní budovy, přednádraží (stavební a technické vybavení, zásady návrhu).
Fotek mám kupy, ale co se týče textu, nic.
ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic toho o výpravních budovách neříká takřka nic - spíše nic.
Pomohla by nejspíše TNŽ 73 4955 : Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD.
Kde by se dala získat?
Případně nějaké odkazy, které by při zpracování zápočtovky pomohly. Díky moc.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169968/
Zpráva offtopická jen zdánlivě:
Ředitelství silnic a dálnic hrozí, že začne zavírat některé silnice v Česku. Jde především o zvlášť zatížené silnice, které procházejí centry měst a z nichž jde takový hluk, že překračuje povolené hlukové limity. Píšou to Hospodářské noviny. ŘSD spočetlo, že by za protihlukové stěny nebo okna muselo zaplatit víc než 10 miliard korun. "V poslední době nám leckde končí časově omezené výjimky od hygieniků k provozování silnic," uvedl ředitel ŘSD Alfred Brunclík. "Za stávající legislativy nám nezbývá nic jiného, než se seriózně zabývat myšlenkou, že bychom tyto úseky museli zcela zavřít," dodal Brunclík.
Hlavní republikový hygienik Michael Vít říká, že podobná tvrzení jsou absurdní. "To, že jim končí výjimky znamená, že se musí ŘSD s krajskými hygienickými stanicemi sejít znovu a u každé silnice individuálně zvážit, jestli jde u současného stavu setrvat, nebo jestli provést změny," cituje Víta deník.
Zkušenost má přitom ŘSD například z Hradce Králové, kde muselo po dlouhodobých sporech s hygieniky přistoupit na výměnu oken postižených domů. Protihluková okna mají přislíbeny i občané v Novém Městě, kam je provizorně svedena doprava z dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové. Podle ředitelství jsou podobných kauz ročně stovky.
(Autor: ČTK)
Doufám, že podobný nápad neutrpí SŽDC. Občanstvo přebývající u některých úseků tratí také touží po nových oknech.
Ředitelství silnic a dálnic hrozí, že začne zavírat některé silnice v Česku. Jde především o zvlášť zatížené silnice, které procházejí centry měst a z nichž jde takový hluk, že překračuje povolené hlukové limity. Píšou to Hospodářské noviny. ŘSD spočetlo, že by za protihlukové stěny nebo okna muselo zaplatit víc než 10 miliard korun. "V poslední době nám leckde končí časově omezené výjimky od hygieniků k provozování silnic," uvedl ředitel ŘSD Alfred Brunclík. "Za stávající legislativy nám nezbývá nic jiného, než se seriózně zabývat myšlenkou, že bychom tyto úseky museli zcela zavřít," dodal Brunclík.
Hlavní republikový hygienik Michael Vít říká, že podobná tvrzení jsou absurdní. "To, že jim končí výjimky znamená, že se musí ŘSD s krajskými hygienickými stanicemi sejít znovu a u každé silnice individuálně zvážit, jestli jde u současného stavu setrvat, nebo jestli provést změny," cituje Víta deník.
Zkušenost má přitom ŘSD například z Hradce Králové, kde muselo po dlouhodobých sporech s hygieniky přistoupit na výměnu oken postižených domů. Protihluková okna mají přislíbeny i občané v Novém Městě, kam je provizorně svedena doprava z dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové. Podle ředitelství jsou podobných kauz ročně stovky.
(Autor: ČTK)
Doufám, že podobný nápad neutrpí SŽDC. Občanstvo přebývající u některých úseků tratí také touží po nových oknech.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/168140/
Dobre citam..? ..zvolenskych.. 
Snad malo byt slovenskych? 
