Infraštruktúra - všeobecne
Na slovensku sme na tom dosť zle.Hlavné elektrifikované trate sú preťažené a na ostatné nikto ani nepomyslí.To spôsobuje že fabriky ktoré nie sú napojené na hlavnú infraštruktúru používajú kamionovú dopravu, ktorá potom upcháva naše cesty a je nákladnejšia a aj NEBESPEČNEJŠIA ako vlaková.Mali by stým niečo robiť.
bude opravovať stan. budovy :
http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Budalostia&c=udalostia_5_1
pravda.sk
http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Budalostia&c=udalostia_5_1
pravda.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217737/
NIZOZEMSKO A BELGIE
V Nizozemsku a Belgii se staví vysokorychlostní trať (VRT) v návaznosti na trasu LGV-N ve Francii, a vytváří se tak nové železniční spojení v relaci Paříž/Londýn – Brusel – Kolín nad Rýnem/Amsterdam. Páteřní VRT v Nizozemsku z belgických Antverp přes Bredu, Rotterdam, letiště Schiphol do Amsterdamu je označována jako HSL-Zuid (Hogesnelheidslijn Zuid) a je určena pro osobní vlaky, jimž umožňuje jízdu maximální rychlostí 300 km/h. Nizozemský úsek trati dlouhý 125 km bude od 10. prosince 2007 v plném komerčním provozu. Ačkoliv je území Nizozemska rovinaté, kvůli minimalizaci záboru půdy je 75 % délky trati vedeno tunely a na mostech.
Na rozdíl od klasických elektrifikovaných železničních tratí v Nizozemsku, které používají stejnosměrnou trakční soustavu o napětí 1,5 kV, na trati HSL-Zuid je budována střídavá soustava 25 kV/50 Hz. Kromě krátkého úseku u belgických hranic je celá trať vybavena pevnou jízdní dráhou typu Rheda 2000. Výstavba trati HSL-Zuid je financována metodou PPP. Belgický úsek VRT Rotterdam – Antverpy, dlouhý 35 km, byl budován v letech 2000–2006, svými parametry umožňuje rychlost vlaků 300 km/h a prostavěné náklady dosáhly částky 684 milionů eur. Trať je trasována od státní hranice s Nizozemskem u města Meer podél dálnice A1/E19 k železniční stanici Antwerpen-Luchtbal, kde klesá novým tunelem z roku 2005 k antverpskému hlavnímu nádraží. Úsek mezi Antverpami a Bruselem byl zmodernizován na rychlost 160 km/h.
Propojení belgické a francouzské vysokorychlostní železniční sítě je provedeno tratí Brusel – Lille. Z Bruselu (resp.
Halle) do města Tubine je trať po modernizaci čtyřkolejná, přičemž dvě koleje jsou určeny pro vysokorychlostní vlaky.
Nová VRT na rychlost až 300 km/h z Tubine na státní hranici s Francií je dlouhá 71 km a byla budována v letech 1993 až 1997.
Ve stavbě jsou traťové úseky modernizované a nové vysokorychlostní z Bruselu přes Lutych (Liege) k německé hranici a dále do Kolína nad Rýnem. Od 15. prosince 2002 je v provozu vysokorychlostní úsek mezi Lovaní (Louvain) a Biersetem u Lutychu (traťová rychlost 300 km/h), vedoucí paralelně s dálnicí A3/E40. Úsek z Bruselu do Lovaně je po modernizaci čtyřkolejný, úsek z Lutychu až téměř po státní hranici s Německem bude tvořen novou tratí na rychlost 250 km/h.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
V Německu se uskutečňuje zvyšování rychlosti na hlavních železničních tazích jednak modernizacemi stávajících tratí (Ausbaustrecke – ABS) na rychlost zpravidla 200 km/h a jednak výstavbou nových VRT (Neubaustrecke – NBS) na rychlost 250–350 km/h.
Výraznou charakteristikou systému VRT v Německu je smíšený provoz na těchto tratích, který je většinou rozdělený během dne (v noci VRT využívají převážně nákladní vlaky, přes den pak vlaky osobní), mimo trať Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem, jež je určena výhradně pro osobní dopravu. Železniční svršek se staví buď klasický se štěrkovým ložem, nebo jako pevná jízdní dráha (Feste Fahrbahn – FF) a trakční soustava se používá totožná jako na konvenční železniční síti, tj. jednofázová střídavá 15 kV/16,7 Hz.
Radikální rekonstrukce tratí byly v Německu zahájeny v šedesátých letech minulého století. V létě roku 1991 byly uvedeny do provozu první tratě NBS Hannover – Kassel – Würzburg (327 km, 280 km/h) a Mannheim – Stuttgart (99 km). V roce 1998 byla zprovozněna trať mezi Hannoverem a Berlínem v délce 263 km, z toho 170 km s parametry VRT, jež je zvláštní jednak první masovou výstavbou pevné jízdní dráhy systému Rheda na 90 km trati a jednak použitím výhybek s odbočnou větví ve tvaru přechodnice. V rámci projektu Německá jednota byl na trati Berlín – Norimberk zmodernizován úsek Lipsko – Erfurt – Lichtenfels.
Na VRT Kolín – Frankfurt nad Mohanem (177 km + 42 km přípojných tratí) byl zahájen zkušební provoz na podzim roku 2001 a k plnému uvedení do provozu došlo 1. srpna 2002. Trasu z hlavního nádraží v Kolíně nad Rýnem na letiště ve Frankfurtu na
V Nizozemsku a Belgii se staví vysokorychlostní trať (VRT) v návaznosti na trasu LGV-N ve Francii, a vytváří se tak nové železniční spojení v relaci Paříž/Londýn – Brusel – Kolín nad Rýnem/Amsterdam. Páteřní VRT v Nizozemsku z belgických Antverp přes Bredu, Rotterdam, letiště Schiphol do Amsterdamu je označována jako HSL-Zuid (Hogesnelheidslijn Zuid) a je určena pro osobní vlaky, jimž umožňuje jízdu maximální rychlostí 300 km/h. Nizozemský úsek trati dlouhý 125 km bude od 10. prosince 2007 v plném komerčním provozu. Ačkoliv je území Nizozemska rovinaté, kvůli minimalizaci záboru půdy je 75 % délky trati vedeno tunely a na mostech.
Na rozdíl od klasických elektrifikovaných železničních tratí v Nizozemsku, které používají stejnosměrnou trakční soustavu o napětí 1,5 kV, na trati HSL-Zuid je budována střídavá soustava 25 kV/50 Hz. Kromě krátkého úseku u belgických hranic je celá trať vybavena pevnou jízdní dráhou typu Rheda 2000. Výstavba trati HSL-Zuid je financována metodou PPP. Belgický úsek VRT Rotterdam – Antverpy, dlouhý 35 km, byl budován v letech 2000–2006, svými parametry umožňuje rychlost vlaků 300 km/h a prostavěné náklady dosáhly částky 684 milionů eur. Trať je trasována od státní hranice s Nizozemskem u města Meer podél dálnice A1/E19 k železniční stanici Antwerpen-Luchtbal, kde klesá novým tunelem z roku 2005 k antverpskému hlavnímu nádraží. Úsek mezi Antverpami a Bruselem byl zmodernizován na rychlost 160 km/h.
Propojení belgické a francouzské vysokorychlostní železniční sítě je provedeno tratí Brusel – Lille. Z Bruselu (resp.
Halle) do města Tubine je trať po modernizaci čtyřkolejná, přičemž dvě koleje jsou určeny pro vysokorychlostní vlaky.
Nová VRT na rychlost až 300 km/h z Tubine na státní hranici s Francií je dlouhá 71 km a byla budována v letech 1993 až 1997.
Ve stavbě jsou traťové úseky modernizované a nové vysokorychlostní z Bruselu přes Lutych (Liege) k německé hranici a dále do Kolína nad Rýnem. Od 15. prosince 2002 je v provozu vysokorychlostní úsek mezi Lovaní (Louvain) a Biersetem u Lutychu (traťová rychlost 300 km/h), vedoucí paralelně s dálnicí A3/E40. Úsek z Bruselu do Lovaně je po modernizaci čtyřkolejný, úsek z Lutychu až téměř po státní hranici s Německem bude tvořen novou tratí na rychlost 250 km/h.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
V Německu se uskutečňuje zvyšování rychlosti na hlavních železničních tazích jednak modernizacemi stávajících tratí (Ausbaustrecke – ABS) na rychlost zpravidla 200 km/h a jednak výstavbou nových VRT (Neubaustrecke – NBS) na rychlost 250–350 km/h.
Výraznou charakteristikou systému VRT v Německu je smíšený provoz na těchto tratích, který je většinou rozdělený během dne (v noci VRT využívají převážně nákladní vlaky, přes den pak vlaky osobní), mimo trať Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem, jež je určena výhradně pro osobní dopravu. Železniční svršek se staví buď klasický se štěrkovým ložem, nebo jako pevná jízdní dráha (Feste Fahrbahn – FF) a trakční soustava se používá totožná jako na konvenční železniční síti, tj. jednofázová střídavá 15 kV/16,7 Hz.
Radikální rekonstrukce tratí byly v Německu zahájeny v šedesátých letech minulého století. V létě roku 1991 byly uvedeny do provozu první tratě NBS Hannover – Kassel – Würzburg (327 km, 280 km/h) a Mannheim – Stuttgart (99 km). V roce 1998 byla zprovozněna trať mezi Hannoverem a Berlínem v délce 263 km, z toho 170 km s parametry VRT, jež je zvláštní jednak první masovou výstavbou pevné jízdní dráhy systému Rheda na 90 km trati a jednak použitím výhybek s odbočnou větví ve tvaru přechodnice. V rámci projektu Německá jednota byl na trati Berlín – Norimberk zmodernizován úsek Lipsko – Erfurt – Lichtenfels.
Na VRT Kolín – Frankfurt nad Mohanem (177 km + 42 km přípojných tratí) byl zahájen zkušební provoz na podzim roku 2001 a k plnému uvedení do provozu došlo 1. srpna 2002. Trasu z hlavního nádraží v Kolíně nad Rýnem na letiště ve Frankfurtu na
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217147/
Vláda schválila prodej nemovitostí v odhadované hodnotě 16 milionů korun, které vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Po jednání vlády to dnes řekl premiér Mirek Topolánek. Podle generálního ředitele SŽDC Jana Komárka správa prodává majetek, který se kvůli modernizaci stal pro železniční dopravu nepotřebným.
V materiálu, kterým se vláda zabývala, je více než 60 položek. Podle Komárka jsou to pouze drobné nemovitosti, jako bývalé strážní domky nebo malé zahrady, které se prodávají majitelům sousedních pozemků. Seznam obsahuje také pozemky pod stavbami, které patří cizím vlastníkům, nebo i části zrušených tratí, které obvykle kupují města či obce.
Na seznamu je třeba prodej náspu po zrušené trati městu Cheb, které zde hodlá zřídit cyklostezku, jiný pozemek chce koupit obec Mariánské Radčice pro zřízení oddechové zóny. K větším transakcím patří odprodej pozemku v Praze 6 pražskému magistrátu, který zde do budoucna počítá se stavbou pražského okruhu.
Kromě drobných nemovitostí kolem kolejí za miliony korun však SŽDC občas prodává i lukrativní budovy a pozemky za miliardy korun a z výnosů tohoto prodeje umořuje dluh po bývalé státní organizaci České dráhy. Paradoxně tyto "velké" akce nemusí posvětit vláda, neboť vlastnictví těchto nemovitostí přímo nesouvisí s udržováním dopravní cesty.
Kvůli splácení dluhu prodala SŽDC již pozemky za několik miliard. Největší transakcí byl zřejmě prodej plochy nádraží Bubny v pražských Holešovicích, za kterou správa inkasovala 1,1 miliardy korun.
SŽDC pro stát buduje a spravuje tzv. železniční dopravní cestu. Tu tvoří například koleje, výhybky, mosty, tunely, nástupiště, pozemky kolem tratí, trakční vedení nebo zabezpečovací zařízení. Organizace vznikla v lednu 2003 odštěpením od Českých drah, jejichž dluhy ve výši 11 miliard Kč převzala.
(Zpravodajství ČTK)
V materiálu, kterým se vláda zabývala, je více než 60 položek. Podle Komárka jsou to pouze drobné nemovitosti, jako bývalé strážní domky nebo malé zahrady, které se prodávají majitelům sousedních pozemků. Seznam obsahuje také pozemky pod stavbami, které patří cizím vlastníkům, nebo i části zrušených tratí, které obvykle kupují města či obce.
Na seznamu je třeba prodej náspu po zrušené trati městu Cheb, které zde hodlá zřídit cyklostezku, jiný pozemek chce koupit obec Mariánské Radčice pro zřízení oddechové zóny. K větším transakcím patří odprodej pozemku v Praze 6 pražskému magistrátu, který zde do budoucna počítá se stavbou pražského okruhu.
Kromě drobných nemovitostí kolem kolejí za miliony korun však SŽDC občas prodává i lukrativní budovy a pozemky za miliardy korun a z výnosů tohoto prodeje umořuje dluh po bývalé státní organizaci České dráhy. Paradoxně tyto "velké" akce nemusí posvětit vláda, neboť vlastnictví těchto nemovitostí přímo nesouvisí s udržováním dopravní cesty.
Kvůli splácení dluhu prodala SŽDC již pozemky za několik miliard. Největší transakcí byl zřejmě prodej plochy nádraží Bubny v pražských Holešovicích, za kterou správa inkasovala 1,1 miliardy korun.
SŽDC pro stát buduje a spravuje tzv. železniční dopravní cestu. Tu tvoří například koleje, výhybky, mosty, tunely, nástupiště, pozemky kolem tratí, trakční vedení nebo zabezpečovací zařízení. Organizace vznikla v lednu 2003 odštěpením od Českých drah, jejichž dluhy ve výši 11 miliard Kč převzala.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215438/
Proti plánovanému rozšíření dopravy na místní železnici, takzvané optimalizaci dráhy, se bouří kromě dalších obcí i obyvatelé Dobré. Obávají se hluku, rozdělení obce i znehodnocení pozemků. Stovky se jich podepsaly pod petici proti plánovaným úpravám tratě. Před několika dny skončil termín, kdy mohli dráze předat své připomínky.
„Úpravy trati v rámci takzvané optimalizace vycházejí vstříc požadavkům firmy Hyundai. Naše životní prostředí ale výrazně zhorší. Ceny nemovitostí v okolí tratí ztratí hodnotu na minimum, mimoto plánované protihlukové stěny vytvoří „berlínskou zeď„ o výšce čtyři metry procházející centrem obytných zón v obci,„ konstatoval iniciátor petice Vladimír Novák z Dobré. Obec je už teď ohraničená z jedné strany dálnicí a z druhé průmyslovou zónou. „Čtyřicet let jsme trpěli tím, že centrem obce jezdily kamiony, než se podařilo postavit obchvat. A sotva se toto vyřešilo, má začít další horor. Pod petici se podepsali skoro všichni lidé z okolí, kterých se to týká,„ sdělila občanka Dobré, která bydlí blízko tratě, ale nechtěla být jmenovaná.
Starostka obce Alice Tancerová (KDU-ČSL) upozornila, že v Dobré nemá dojít k rozšíření počtu kolejí. „Budou tu pořád jen jedny koleje. Má vzniknout nákladní nádraží, ale to bude na katastru Nošovic v průmyslové zóně. Trať se má elektrifikovat, což znamená, že provoz bude ekologičtější, než při provozu dieselových lokomotiv. Pravda je, že by tu vlaky měly jezdit častěji a rychleji a to s sebou přináší riziko zvýšení hlučnosti, prašnosti a vibrací,„ vypočítávala starostka. „Zatím se ale nejedná o územní řízení ani o stavební povolení, ale jen o zjišťovací řízení o dopadu tohoto provozu na životní prostředí,„ upozornila. Podotkla, že ale obec je, stejně jako zdejší občané, pouhým účastníkem řízení a o věci nerozhoduje. „Proto nemohu říct, nakolik můžeme situaci ovlivnit. Věřím tomu, že pokud vyjádření obce podpoří i vyjádření občanů, bude mít větší váhu,„ dodala Alice Tancerová.
Poté, co občané podali petici proti optimalizaci dráhy, v obci minulý měsíc proběhla veřejná schůze k tomuto problému. Zástupci Českých drah na ni lidem přišli vysvětlit své záměry. Občané Dobré pak do poloviny října mohli své připomínky sepsat, předat je obecnímu úřadu a ten je potom najednou poslal Českým drahám.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
„Úpravy trati v rámci takzvané optimalizace vycházejí vstříc požadavkům firmy Hyundai. Naše životní prostředí ale výrazně zhorší. Ceny nemovitostí v okolí tratí ztratí hodnotu na minimum, mimoto plánované protihlukové stěny vytvoří „berlínskou zeď„ o výšce čtyři metry procházející centrem obytných zón v obci,„ konstatoval iniciátor petice Vladimír Novák z Dobré. Obec je už teď ohraničená z jedné strany dálnicí a z druhé průmyslovou zónou. „Čtyřicet let jsme trpěli tím, že centrem obce jezdily kamiony, než se podařilo postavit obchvat. A sotva se toto vyřešilo, má začít další horor. Pod petici se podepsali skoro všichni lidé z okolí, kterých se to týká,„ sdělila občanka Dobré, která bydlí blízko tratě, ale nechtěla být jmenovaná.
Starostka obce Alice Tancerová (KDU-ČSL) upozornila, že v Dobré nemá dojít k rozšíření počtu kolejí. „Budou tu pořád jen jedny koleje. Má vzniknout nákladní nádraží, ale to bude na katastru Nošovic v průmyslové zóně. Trať se má elektrifikovat, což znamená, že provoz bude ekologičtější, než při provozu dieselových lokomotiv. Pravda je, že by tu vlaky měly jezdit častěji a rychleji a to s sebou přináší riziko zvýšení hlučnosti, prašnosti a vibrací,„ vypočítávala starostka. „Zatím se ale nejedná o územní řízení ani o stavební povolení, ale jen o zjišťovací řízení o dopadu tohoto provozu na životní prostředí,„ upozornila. Podotkla, že ale obec je, stejně jako zdejší občané, pouhým účastníkem řízení a o věci nerozhoduje. „Proto nemohu říct, nakolik můžeme situaci ovlivnit. Věřím tomu, že pokud vyjádření obce podpoří i vyjádření občanů, bude mít větší váhu,„ dodala Alice Tancerová.
Poté, co občané podali petici proti optimalizaci dráhy, v obci minulý měsíc proběhla veřejná schůze k tomuto problému. Zástupci Českých drah na ni lidem přišli vysvětlit své záměry. Občané Dobré pak do poloviny října mohli své připomínky sepsat, předat je obecnímu úřadu a ten je potom najednou poslal Českým drahám.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211575/
Tak to vyratajme.
Koridor po Zilinu: volakedy davno sa pisalo, ze ma byt hotovy do konca roka 2006. Teraz do konca roka 2007 bude koridor hotovy tak max. po PN, v buducom roku snad po NM. Medzitym sa budu riesit projekty, ako trencinska otazka, tunel Turecky vrch, modernizacia ZST Puchov a ine vesele veci.
takze skor ako po roku 2010 to nebude (osobny tip: 2015-2020)...
Koridor po Zilinu: volakedy davno sa pisalo, ze ma byt hotovy do konca roka 2006. Teraz do konca roka 2007 bude koridor hotovy tak max. po PN, v buducom roku snad po NM. Medzitym sa budu riesit projekty, ako trencinska otazka, tunel Turecky vrch, modernizacia ZST Puchov a ine vesele veci.
takze skor ako po roku 2010 to nebude (osobny tip: 2015-2020)...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211296/
Vďaka modernizácii železnice sa vybuduje podjazd.
LADCE - V súvislosti s výstavbou rýchlostnej železnice, ktorá sa pripravuje do budúcnosti, sa bude v obci popod železnicu budovať podjazd pre autá aj chodcov. Železničná trať bude totiž z oboch strán z bezpečnostných dôvodov oplotená a od obce aj hlavnej cesty by potom zostali odrezaní obyvatelia horných Ladiec, cementáreň aj kameňolom. „Vstup do podjazdu sa bude budovať neďaleko miesta, ktoré sa volá Pri kríži. Je to za železničnou traťou neďaleko odbočky na Podhorie. Kríž s lipou sa dostane na ostrovček medzi cestami. Podjazd bude vyúsťovať v miestach za budovou pošty, ktorá je na Cementárskej ulici. Pri pošte sa vybuduje odbočka, ktorá bude pokračovať na Cementársku ulicu. Tá je spojená s hlavnou cestou cez obec,“ informoval nás starosta. Komunikácia sa bude budovať na súkromných pozemkoch, ktoré sú už kvôli realizácii výstavby vykúpené.
(Noviny stredného považia)
LADCE - V súvislosti s výstavbou rýchlostnej železnice, ktorá sa pripravuje do budúcnosti, sa bude v obci popod železnicu budovať podjazd pre autá aj chodcov. Železničná trať bude totiž z oboch strán z bezpečnostných dôvodov oplotená a od obce aj hlavnej cesty by potom zostali odrezaní obyvatelia horných Ladiec, cementáreň aj kameňolom. „Vstup do podjazdu sa bude budovať neďaleko miesta, ktoré sa volá Pri kríži. Je to za železničnou traťou neďaleko odbočky na Podhorie. Kríž s lipou sa dostane na ostrovček medzi cestami. Podjazd bude vyúsťovať v miestach za budovou pošty, ktorá je na Cementárskej ulici. Pri pošte sa vybuduje odbočka, ktorá bude pokračovať na Cementársku ulicu. Tá je spojená s hlavnou cestou cez obec,“ informoval nás starosta. Komunikácia sa bude budovať na súkromných pozemkoch, ktoré sú už kvôli realizácii výstavby vykúpené.
(Noviny stredného považia)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211249/
V Matejovciach nad Hornádom (okres Spišská Nová Ves) nemajú v súčasnosti žiadne obecné pozemky na individuálnu bytovú výstavbu. Vedenie obce na čele so starostom Ambrózom Frankom (NEKA) sa snaží získať pozemky, ktoré by mohli poskytnúť súčasným, ale aj budúcim záujemcom. Stavebné parcely chcú získať od štátu. Pomôcť by k tomu mohlo aj nové trasovanie železnice prechádzajúce obcou, ktorého realizácia je naplánovaná po roku 2011.
„Pokiaľ máme informácie, nová železničná trať prechádzajúca obcou popri ceste má byť posunutá o niekoľko metrov dozadu. Tak by vznikli voľné plochy, ktoré by slúžili ako budúce parcely na výstavbu rodinných domov. Navyše tu bude aj dostatok miesta na výstavbu bytovky, ktorá v obci momentálne chýba," načrtol budúce plány A. Franko.
Záujemcov o pozemky je veľa
Ako zdôraznil starosta, v obci, ktorá má niečo vyše 500 obyvateľov, momentálne evidujú hneď niekoľko žiadostí o kúpu pozemku. Popri písomných žiadostiach v uplynulých dňoch zaevidovali aj ústne od obyvateľov zo susedných obcí.
„Za jeden deň máme minimálne 5 telefonických žiadostí o kúpu pozemku zo susedných Rudnian," uviedol matejovský starosta.
Železnice majú viac alternatív
Uvoľnené pozemky po zmene trasovania železnice chce obec získať do svojej správy a ponúknuť ich záujemcom na výstavbu domov.
O to, ako sa železnice postavia k plánom Matejovčanov, je podľa Martiny Pavlíkovej z odboru komunikácie riaditeľstva Železníc SR predčasné hovoriť.
„V súčasnosti sú rozpracované študijné dokumentácie s posudzovaním vplyvov na životné prostredie, sú to variantné riešenia. Na úsek Poprad - Krompachy - Prešov sú rozpracované tri varianty, ktoré sa teraz posudzujú zo všetkých hľadísk - investičné náklady, cestovná doba, dĺžka...
Po definitívnom výbere konečnej varianty budeme informovať," uviedla M. Pavlíková.
(Korzár)
„Pokiaľ máme informácie, nová železničná trať prechádzajúca obcou popri ceste má byť posunutá o niekoľko metrov dozadu. Tak by vznikli voľné plochy, ktoré by slúžili ako budúce parcely na výstavbu rodinných domov. Navyše tu bude aj dostatok miesta na výstavbu bytovky, ktorá v obci momentálne chýba," načrtol budúce plány A. Franko.
Záujemcov o pozemky je veľa
Ako zdôraznil starosta, v obci, ktorá má niečo vyše 500 obyvateľov, momentálne evidujú hneď niekoľko žiadostí o kúpu pozemku. Popri písomných žiadostiach v uplynulých dňoch zaevidovali aj ústne od obyvateľov zo susedných obcí.
„Za jeden deň máme minimálne 5 telefonických žiadostí o kúpu pozemku zo susedných Rudnian," uviedol matejovský starosta.
Železnice majú viac alternatív
Uvoľnené pozemky po zmene trasovania železnice chce obec získať do svojej správy a ponúknuť ich záujemcom na výstavbu domov.
O to, ako sa železnice postavia k plánom Matejovčanov, je podľa Martiny Pavlíkovej z odboru komunikácie riaditeľstva Železníc SR predčasné hovoriť.
„V súčasnosti sú rozpracované študijné dokumentácie s posudzovaním vplyvov na životné prostredie, sú to variantné riešenia. Na úsek Poprad - Krompachy - Prešov sú rozpracované tri varianty, ktoré sa teraz posudzujú zo všetkých hľadísk - investičné náklady, cestovná doba, dĺžka...
Po definitívnom výbere konečnej varianty budeme informovať," uviedla M. Pavlíková.
(Korzár)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209526/
Svah pod Větruší si vyžádá asi 90 milionů
Zajištění ujíždějícího svahu pod zámečkem Větruše přijde asi na 90 milionů korun. Terasa u zámečku se sesunula 2. srpna 2007, další část spadla o týden později.
Ústecký viceprimátor Jan Řeřicha včera řekl, že část peněz na zajištění svahu zaplatí České dráhy a část získá Ústí od pojišťovny. „Dráhy - a tedy stát - pomohou proto, že je sesuvy ohrožena rychlostní železnice pod Větruší. Jde o působení přírodní vlivů podobně, jako při sesuvech ve Hřensku,“ vysvětlil Řeřicha.
Město má hotový projekt na 1. etapu zajištění svahu za 60 milionů korun. Plán na 2. etapu bude podle náměstka primátora hotov koncem října. Odborníci odhadují cenu těchto prací na 30 milionů korun.
Do dvou týdnů mají skončit jednání s drahami o tom, jakou část nákladů uhradí. Řeřicha tvrdí, že podle dosavadních výsledků jednání nebude částka, kterou nakonec Ústí zaplatí, nijak závratná. Část peněz získá od pojišťovny, protože terasu mělo pojištěnou. Zatím radnice dostala zálohu 2 miliony korun. Nezabrání-li dělníkům mrazy v práci, sanace svahu Větruše by mohla být hotova koncem roku 2008.
(Ústecký deník)
Zajištění ujíždějícího svahu pod zámečkem Větruše přijde asi na 90 milionů korun. Terasa u zámečku se sesunula 2. srpna 2007, další část spadla o týden později.
Ústecký viceprimátor Jan Řeřicha včera řekl, že část peněz na zajištění svahu zaplatí České dráhy a část získá Ústí od pojišťovny. „Dráhy - a tedy stát - pomohou proto, že je sesuvy ohrožena rychlostní železnice pod Větruší. Jde o působení přírodní vlivů podobně, jako při sesuvech ve Hřensku,“ vysvětlil Řeřicha.
Město má hotový projekt na 1. etapu zajištění svahu za 60 milionů korun. Plán na 2. etapu bude podle náměstka primátora hotov koncem října. Odborníci odhadují cenu těchto prací na 30 milionů korun.
Do dvou týdnů mají skončit jednání s drahami o tom, jakou část nákladů uhradí. Řeřicha tvrdí, že podle dosavadních výsledků jednání nebude částka, kterou nakonec Ústí zaplatí, nijak závratná. Část peněz získá od pojišťovny, protože terasu mělo pojištěnou. Zatím radnice dostala zálohu 2 miliony korun. Nezabrání-li dělníkům mrazy v práci, sanace svahu Větruše by mohla být hotova koncem roku 2008.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208969/
Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč jednal s náměstkem generálního ředitele Českých drah Jiřím Kolářem o komunikaci na západní most. Ale i o stavu nádraží a pořádku kolem tratí
Nová komunikace navazující na západní most by podle původního projektu měla na litoměřickém sídlišti Cihelna křížit železniční trať Litoměřice – Lovosice, což z hlediska plynulosti dopravy není ideální.
Projekt byl totiž zpracováván v době, kdy České dráhy (ČD) ještě počítaly s elektrifikací trati, což ovlivnilo celkové řešení. Zástupci města a vedení ČD proto na společné schůzce hledali řešení, jež by umožnilo souběžné vedení kolejí s komunikací. Vhodným řešením by proto byla přeložka části tratě. Pokud k ní dojde, koleje i komunikace zůstanou odděleny. Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek tuto variantu sice nezamítl, prozatím však ani nepodpořil.
„Složitá jednání na toto téma proto budou pokračovat,“ konstatoval starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.
Došlo i na další témata
Křížení tratě s novou komunikací však podle jeho informací nebylo jediným tématem rozhovorů s představiteli Českých drah.
S Jiřím Kolářem, náměstkem generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, například projednávali i neutěšený stav na dolním vlakovém nádraží, pořádek kolem tratí a způsob vylepšení vzhledu „buněk“ nacházejících se u železničních přejezdů.
„Shodli jsme se také na tom, že celková modernizace dolního vlakového nádraží by měla proběhnout zároveň s rekonstrukcí autobusového nádraží, kterou zrealizujeme v případě, že uspějeme se žádostí o dotaci,“ dodal starosta Ladislav Chlupáč.
(Litoměřický deník)
Nová komunikace navazující na západní most by podle původního projektu měla na litoměřickém sídlišti Cihelna křížit železniční trať Litoměřice – Lovosice, což z hlediska plynulosti dopravy není ideální.
Projekt byl totiž zpracováván v době, kdy České dráhy (ČD) ještě počítaly s elektrifikací trati, což ovlivnilo celkové řešení. Zástupci města a vedení ČD proto na společné schůzce hledali řešení, jež by umožnilo souběžné vedení kolejí s komunikací. Vhodným řešením by proto byla přeložka části tratě. Pokud k ní dojde, koleje i komunikace zůstanou odděleny. Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek tuto variantu sice nezamítl, prozatím však ani nepodpořil.
„Složitá jednání na toto téma proto budou pokračovat,“ konstatoval starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.
Došlo i na další témata
Křížení tratě s novou komunikací však podle jeho informací nebylo jediným tématem rozhovorů s představiteli Českých drah.
S Jiřím Kolářem, náměstkem generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, například projednávali i neutěšený stav na dolním vlakovém nádraží, pořádek kolem tratí a způsob vylepšení vzhledu „buněk“ nacházejících se u železničních přejezdů.
„Shodli jsme se také na tom, že celková modernizace dolního vlakového nádraží by měla proběhnout zároveň s rekonstrukcí autobusového nádraží, kterou zrealizujeme v případě, že uspějeme se žádostí o dotaci,“ dodal starosta Ladislav Chlupáč.
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208043/
Zprávy koordinátorů projektu TEN - Koordinátoři projektu Transevropských dopravních sítí TEN předložili počátkem září dopravnímu komisaři EK J. Barrotovi své druhé roční zprávy. Mají mandát EK k usnadnění realizace určitých prioritních projektů. Pokračují tak ve svých úkolech a předkládají řadu doporučení. Podle M. Barrota je evropský koordinátor nyní uznáván jako klíčový hráč v kontextu TEN. Domnívá se, že na základě dosavadní zkušenosti bude možno je zaměřit na jiné než drážní projekty; během příštích dnů budou jmenováni další dva koordinátoři pro “mořské dálnice“ a vnitrozemské vodní cesty. Práce koordinátorů prý začíná přinášet dobré výsledky, pokud jde o plánování a vývoj dopravní politiky. Zprávy koordinátorů jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/ten/transport/coordinators/index_en.htm .
EK dosud jmenovala 6 koordinátorů pro následující projekty: * K. V. Miert - prioritní projekt č. 1 (žel. trať Berlín - Milán - Neapol - Messina - Palermo), * Etienne Davignon - prioritní projekt č. 3 (jihozápadní evropská trať vysokých rychlostí), * L. J. Brinkhorst - prioritní projekt č. 6 (žel. trať Lyon - Terst -Koper - Ljubljana - Budapešť -ukrajinská hranice), * Péter Balázs - prioritní projekt č. 17 (žel. trať Paříž - Štrasburk -Vídeň - Bratislava), * Pavel Telička - prioritní projekt č. 27 (žel. trať Rail Baltica Varšava - Kaunas - Riga - Tallin - Helsinki), * Karel Vinck pro projekt ERTMS (řízení drážního provozu).
(Logistika)
EK dosud jmenovala 6 koordinátorů pro následující projekty: * K. V. Miert - prioritní projekt č. 1 (žel. trať Berlín - Milán - Neapol - Messina - Palermo), * Etienne Davignon - prioritní projekt č. 3 (jihozápadní evropská trať vysokých rychlostí), * L. J. Brinkhorst - prioritní projekt č. 6 (žel. trať Lyon - Terst -Koper - Ljubljana - Budapešť -ukrajinská hranice), * Péter Balázs - prioritní projekt č. 17 (žel. trať Paříž - Štrasburk -Vídeň - Bratislava), * Pavel Telička - prioritní projekt č. 27 (žel. trať Rail Baltica Varšava - Kaunas - Riga - Tallin - Helsinki), * Karel Vinck pro projekt ERTMS (řízení drážního provozu).
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207685/
Problémy s hlukem nemají jen lidé žijící u hlavních silničních tahů, ale i ti, kteří mají domy u frekventovaných železničních tratí. Mnozí z nich již také dostali nová plastová okna nebo i dveře.
Týká se to například domácností poblíž hlavního tahu mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi, nebo u trati z krajského města na Děčín. „Protihluková opatření provádíme vždy v rámci modernizace trati. Například na nově dostavěném koridoru z Prahy směrem na Ústí, dále na Děčín až k hranicím s Německem, jsme postavili stěny, případně lidem vyměnili okna a dveře,“ říká Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty.
Neznamená to však, že se lidé bydlící u trati mohou jednoduše přihlásit a čekat na nová plastová okna. Pro železničáře platí stejná pravidla jako pro Ředitelství silnic a dálnic, jež okna mění u hlavních tahů, kudy jezdí kamiony. „Každá úprava musí být podložena studií nezávislé hygienické stanice, která měří hluk, ve dne a v noci a zjišťuje, zda byla překročena norma,“ poznamenala Kodysová.
Protihlukové zábrany mohou žádat jen lidé, kteří již nyní u trati bydlí. Podle vyhlášky se v takzvaném ochranném pásmu dráhy, tedy do 60 metrů od kraje kolejí, další domy pro trvalé bydlení stavět nesmí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Týká se to například domácností poblíž hlavního tahu mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi, nebo u trati z krajského města na Děčín. „Protihluková opatření provádíme vždy v rámci modernizace trati. Například na nově dostavěném koridoru z Prahy směrem na Ústí, dále na Děčín až k hranicím s Německem, jsme postavili stěny, případně lidem vyměnili okna a dveře,“ říká Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty.
Neznamená to však, že se lidé bydlící u trati mohou jednoduše přihlásit a čekat na nová plastová okna. Pro železničáře platí stejná pravidla jako pro Ředitelství silnic a dálnic, jež okna mění u hlavních tahů, kudy jezdí kamiony. „Každá úprava musí být podložena studií nezávislé hygienické stanice, která měří hluk, ve dne a v noci a zjišťuje, zda byla překročena norma,“ poznamenala Kodysová.
Protihlukové zábrany mohou žádat jen lidé, kteří již nyní u trati bydlí. Podle vyhlášky se v takzvaném ochranném pásmu dráhy, tedy do 60 metrů od kraje kolejí, další domy pro trvalé bydlení stavět nesmí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207442/
v Leviciach s opravou nástupných hrán a koľajiska pokročili. Teraz sa pracuje na koľajách 2 a 4. Mimochodom, tento týždeň je výluka na trati 150 medzi Hr. Beňadikom a Veľkými Kozmálovcami. Opravujú tam most cez Hron. Zavedená ja tam NAD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205570/
Cyklisté by se mohli po opuštěné železniční trati dostat ze Zábřehu do romantického údolí Moravské Sázavy
Zábřeh/ Dva roky starý záměr proměnit opuštěný úsek železniční trati mezi Lupěným a Hněvkovem nedaleko Zábřehu v cyklostezku není úplně ztracený. Město o něm bude znovu jednat se Správou železniční dopravní cesty.
Cyklostezka dlouhá asi 2,6 kilometru, případně ve zkrácené verzi o kilometr kratší, by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březné.
Letos v dubnu však městské zastupitelstvo rozhodlo, že trať od Správy železniční dopravní cesty nepřevezme. Důvodem byly obavy z vysokých nákladů na vybudování stezky a na její údržbu. Město by se totiž muselo postarat také o několik mostů, po nichž opuštěná trať vede.
Po necelém půl roce se ale zastupitelstvo k plánu vrací. Jednat znovu s železničáři o převodu trati za symbolickou cenu doporučil i právník radnice Marek Látal.
„Správa železniční dopravní cesty změnila před dvěma lety projekt stavby nové trati. Vyjmula z něj na návrh města odstranění opuštěného drážního tělesa. V případě sporu by mohla správa uspět,“ varoval právník.
Obnovit jednání navrhnul svým kolegům zastupitel Karel Crhonek (ČSSD). „Konečně bychom udělali něco pro cyklisty. Navíc je možné získat na projekt dotace z evropských fondů,“ řekl Crhonek.
(Prostějovský deník)
Zábřeh/ Dva roky starý záměr proměnit opuštěný úsek železniční trati mezi Lupěným a Hněvkovem nedaleko Zábřehu v cyklostezku není úplně ztracený. Město o něm bude znovu jednat se Správou železniční dopravní cesty.
Cyklostezka dlouhá asi 2,6 kilometru, případně ve zkrácené verzi o kilometr kratší, by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březné.
Letos v dubnu však městské zastupitelstvo rozhodlo, že trať od Správy železniční dopravní cesty nepřevezme. Důvodem byly obavy z vysokých nákladů na vybudování stezky a na její údržbu. Město by se totiž muselo postarat také o několik mostů, po nichž opuštěná trať vede.
Po necelém půl roce se ale zastupitelstvo k plánu vrací. Jednat znovu s železničáři o převodu trati za symbolickou cenu doporučil i právník radnice Marek Látal.
„Správa železniční dopravní cesty změnila před dvěma lety projekt stavby nové trati. Vyjmula z něj na návrh města odstranění opuštěného drážního tělesa. V případě sporu by mohla správa uspět,“ varoval právník.
Obnovit jednání navrhnul svým kolegům zastupitel Karel Crhonek (ČSSD). „Konečně bychom udělali něco pro cyklisty. Navíc je možné získat na projekt dotace z evropských fondů,“ řekl Crhonek.
(Prostějovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203432/
Opuštěná železniční trať mezi městem Morkovice-Slížany a obcí Nezamyslice se změní na cyklostezku. Na projektu se podílejí obce podél trati, celkové náklady se pohybují kolem 60 milionů korun. Prodej trati ještě musí schválit vláda.
(Lidové noviny)
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/199884/
Pražské a středočeské Krajské centrum osobní dopravy, výkonná jednotka Českých drah Vlakový doprovod osobní dopravy a Regionální centrum vlakového doprovodu pro Prahu a Středočeský kraj používají nové pracovní prostory v rekonstruovaném areálu bývalé budovy Metrostavu. Součástí slavnostního otevření se stala i vernisáž fotografií známého českého fotografa Jana Zatorského (poinformujeme v příštím čísle).
Zmíněná tři pracoviště společnosti České dráhy sídlí na nové adrese na pražském Smíchově, poblíž terminálu veřejné dopravy Na Knížecí, několik desítek metrů od vchodu do stanice metra Anděl. Objekt se nachází ve starší jednopatrové budově bývalého nákladového obvodu připraveného k revitalizaci. Tato budova, která stojí na pozemcích Českých drah, sloužila původně jako zázemí pro zaměstnance Metrostavu při budování metra linky B. Po opuštění budovy Metrostavem pronajaly České dráhy tento objekt Technické správě komunikací, která zde sídlila do června letošního roku, říká vedoucí pražského KCOD Alois Kašpar.
Po opuštění objektu Technickou správou komunikací se spojenými silami odboru správního Českých drah, pražské Správy dopravní cesty a Regionální správy majetku podařilo zrekonstruovat interiér budovy. Měnily se stropy, podlahy a veškerý inventář. Budova byla v poněkud zanedbaném stavu, takže šlo o poměrně časově náročnou práci, která se ale zrealizovala během letošního léta. V současné chvíli je budova zcela funkční, včetně vlastního zdroje topení. Do objektu se tři složky Českých drah začaly postupně stěhovat od konce letošního září a od konce října jsme začali všichni fungovat v nových prostorách, dodává pan Kašpar.
Rychlému přestěhování z původních prostor v Opletalově ulici byli nápomocni sami zaměstnanci všech tří jednotek, kteří obětovali na nezbytné úpravy ze svého volna dva víkendy. Bylo to hlavně z toho důvodu, abychom nenarušili práce na přípravě nového jízdního řádu, který se právě v té době dokončoval, potvrzuje Alois Kašpar.
(Železničář)