Infraštruktúra - všeobecne

plánuje postaviť pri USS Steel v Košiciach Bočiari prekládkový terminál. Niečo zaplatí aj EU. Využije sa NR a aj ŠR trať. http://www.tvojepeniaze.sk/vazny-chce-pri-kosiciach-obri-terminal-dh5-/sk_pspravy.asp?c=A070413_143600_sk_pspravy_p17

hugo, moja poklona.
Preco si to nedal do aktualit? Sak tu sa davaju ine kraviny do aktualit a autor este caka reakcie typu "tleskejte mi mam to rad"!

pekný román...

Zriaďovacia stanica Žilina - Teplička nad Váhom
(komplet materiál na stránkach mesta Ža)

Základné údaje o navrhovanej činnosti KAPITOLA II
7 TERMÍN ZAČATIA A UKONČENIA VÝSTAVBY A PREVÁDZKY
Realizácia stavby zriaďovacej stanice je predbežne zaradená do finančného
a realizačného plánu na roky 2007-2013. Termíny začatia a dokončenia stavby sú len
orientačné a sú závislé na spôsobe zabezpečenia financovania celej stavby cestou
GR ŽSR. Predpoklad je nasledovný:
- začiatok výstavby: február 2008
- ukončenie výstavby a začiatok prevádzky: jún 2010
Časový harmonogram postupu stavebných prác je rozvrhnutý do dvoch etáp:
V prvej etape pôjde o dobudovanie napojenia vlečky závodu KIA na sieť ŽSR v priestore
existujúcej odbočky Váh, aby bola plne funkčná pre prepravu vlakov z vlečky
KIA do nákladového obvodu žst. Žilina osobná stanica. V tomto štádiu nepríde
k žiadnym zásahom do riešenia zriaďovacej stanice Žilina - Teplička. Všetky úpravy
sú predmetom samostatnej stavby - výstavby vonkajšej vlečky závodu KIA.
V druhej etape je predpokladané sprevádzkovanie zriaďovacej stanice Žilina -
Teplička s tým, že v projekte zriaďovacej stanice sa neuvažuje so žiadnymi
technologickými a ani technickými úpravami vzájomného prepojenia areálu KIA na
zriaďovaciu stanicu, aj keď realizáciou zriaďovacej stanice sa podmienky pre toto
prepojenie v zásade vytvoria.
8 STRUČNÝ OPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO
RIEŠENIA
História výstavby zriaďovacej stanice
Tvorba koncepcie vybudovania zriaďovacej stanice Žilina - Teplička siaha do 60-tych
rokov minulého storočia, kedy Ministerstvo dopravy bývalej ČSSR dalo vypracovať
štúdie na nové kapacitné vlakotvorné zariadenia v priestore Žilina - Vrútky, a to
v mieste dnešnej zastávky Teplička nad Váhom, medzi žst. Varín a Žilina.
Výsledná štúdia súboru stavieb bola spracovaná v roku 1973 (SUDOP Praha) a jej
aktualizácia v rokoch 1977-1980 a 1989. Podľa projektovej dokumentácie bola
realizácia súboru stavieb časovo rozdelená a nazvaná ako 1. - 6. stavba.
1. stavba
Bola zrealizovaná a uvedená do prevádzky v rokoch 1976-1977 v nasledovnom
približnom rozsahu:
• tranzitné koľajisko situované bezprostredne po ľavej strane trate v km 330,2-
331,5 v rozsahu siedmich priebežných koľají (č. 101-106, 108) a dvoch kusých
koľají (č.107, 109),
• spojovacia koľaj A1 zabezpečujúca vchody zo smeru Vrútky mimo žst. Varín,
poza areál Dolvapu,
• spojovacia koľaj C2 s jedným premostením trate v km 332,590, zabezpečujúca
odchody v smere Žilina,
• spojovacia koľaj D1 zabezpečujúca vchody zo žst. Varín,
• spojovacia koľaj D2 zabezpečujúca vchody zo smeru Žilina cez odbočku Váh,
• budova RZZ a budova vozmajstrov,
• cestné prístupy k uvedeným objektom v potrebnom rozsahu.
2. stavba
Enviconsult s.r.o. Žilina, tel. 041 - 7632 461, www.enviconsult.sk
4

Základné údaje o navrhovanej činnosti KAPITOLA II
Realizácia stavebných prác na 2. stavbe bola začatá cca v roku 1980 s predpokladaným
pôvodným termínom ukončenia v roku 1992. Termín dokončenia stavby nebol
dodržaný a stavba zostala v rozostavanom stave s ťažko definovateľným rozsahom
zrealizovaných, rozostavaných (nedokončených) a vôbec nezačatých stavebných
objektov a prevádzkových súborov.
2. stavba bola rozdelená do dvoch etáp, ktorých náplňou bolo vybudovanie 1. časti
zoraďovacích kapacít v nasledovnom rozsahu:
2. stavba - 1. etapa
• výstavba železničného spodku a zvršku vchodovej skupiny vľavo vedľa tranzitnej
skupiny v km 330,2-331,5 v rozsahu celkom šesť priebežných koľají (č. 201-204,
206, 208). Koľaje boli skolaudované a odovzdané do užívania.
• vybudovanie koľají č. 651, 652 a 653 medzi tranzitnou a vchodovou skupinou.
Nad koľajami boli vybudované dva portálové žeriavy. Celý areál b

uvádza v článku, že sú tam počítače náprav. Trať 129 bude na DOZZ ovládaná z Čadce. Načo ten pesimizmus ?!

Znamena to, ze po dlhych rokoch necinnosti sa ide pokracovat vo vystavbe el stavadla? Vratane trate do Zwardona? A ked tam pride koridor, tak sa vyhodi?

čo sa týka dokončenia výstavby SZZ píše marcové číslo ŽSemafor v článku na str. 6 autorka M. Paličková. Ide o elektron. stavadlo EBILOCK 950, dodávateľ fa Bombardier zo Švédska. Vonkajšie montáže sú ukončené, Vykonávajú sa kontrolné merania.

Jižní Morava - Osobní vlaky mezi Uhřicemi a Ždánicemi nejezdí už asi osm let. Železniční trať zarůstá a nádraží jsou tam opuštěná.

A České dráhy i obce v jejím okolí teď řeší, co s kolejemi, po kterých už žádné vlaky nejezdí, a co s prázdnými budovami, do kterých se místo cestujících stahují bezdomovci.
Nápadů je dost. V nádražích by mohli přenocovat turisté, pro které je v tomto koutě Kyjovska stále málo ubytoven. Uhřicím by se nádraží hodilo jako byt pro správce areálu, který nedaleko od něj chtějí vytvořit. Ve Ždánicích by zase byli nejraději, kdyby si ho koupil nějaký podnikatel a udělal z něho kanceláře nebo dílny.
Nic konkrétného však zatím upečené není. Všichni totiž čekají, co za nádraží a další majetek bude stát chtít.
„Už nám nádraží nabídl, ale neřekl, za kolik. Zájem máme, ale kdyby stálo moc, nemohli bychom si to dovolit,“ uvedla starostka Násedlovic a předsedkyně mikroregionu Ždánicko Vlasta Mokrá.
Starostové se už dokonce bavili o tom, jestli by se měly vytrhat koleje s tím, že by se pak zhruba devět kilometrů dlouhá železniční trasa přeměnila na cyklostezku.
S drážním majetkem hospodaří Správa železniční dopravní cesty, jež zatím neví, za kolik bude nádraží prodávat. V současné době sepisuje všechen majetek, který k této trati patří, a znalci by ho pak měli ocenit. Netají se však tím, že by trať nejraději prodala jednomu kupci, i s výhybkami, mosty a přístupovými komunikacemi. „Zahájili jsme jednání s vlastníkem pozemků i staveb a ten navrhuje odprodat veškerý nemovitý i movitý majetek bývalé železniční tratě jednomu vlastníkovi,“ potvrdil strategii Karel Šobr, technický náměstek brněnské Správy dopravních cest. Prodej objektů jednotlivým obcím by byl podle něho náročnější a trval by delší dobu.
Trať dráhy zrušily vloni na podzim, a pokud se nenajde kupec, který by koupil majetek, jenž k ní patří, objekty nechají zbořit a pražce i koleje vytrhají.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Již pátý ročník odborného semináře, v letošním roce s názvem „Stavba a údržba tratí v moderní infrastruktuře“, se konal ve dnech 8. a 9. března letošního roku na Vyšší odborné škole stavební v Děčíně.
Seminář proběhl pod záštitou generálního ředitele VÚŽ, a. s., Ing. Antonína Blažka a na jeho úrovni se značnou měrou podíleli i pracovníci generálního ředitelství ČD, a. s., SŽDC, s. o., Skanska DS, a. s., VUT Brno a dalších organizací, kteří připravili řadu hodnotných přednášek.
Kromě přednášek, zabývajících se odbornou tematikou, měli účastníci možnost se seznámit s otázkami interoperability, zejména s jejími technickými specifikacemi, hodnocením a posuzováním shody a také dalšími podrobnostmi. Přínosem byla i prezentace zástupce Technické univerzity Drážďany o zkoušení a konstrukčních úpravách výhybek pro vyšší rychlosti a přednáška o rozvoji infrastruktury na ŽSR. Seminář byl ukončen exkurzí účastníků na rekonstrukci železniční stanice Ústí n. L. hl. n. a přilehlých úseků prvního koridoru, realizované pod názvem „Průjezd železniční stanicí Ústí nad Labem hl. n.“.
Seminář, který kladně hodnotí odborná veřejnost, mimo jiné podstatně přispěl k informovanosti odborných učitelů a umožnil, stejně jako v minulých ročnících, aktualizaci přednášek odborných předmětů Železniční stavitelství, Technologie prací a dalších při výuce.
Všem pracovníkům, kteří se na přípravě a realizaci semináře podíleli, vedení VOŠ a SPŠ stavební Děčín srdečně děkuje a předpokládá, že i v následujících létech bude možné počítat s jejich účastí a pomocí.
VOŠ a SPŠ stavební Děčín nabízí studium oboru Železniční stavitelství na vyšší odborné škole v denní i dálkové formě. Podmínkou přijetí je úspěšná maturita.


(Železničář 13/2007)

Cykloturisté budou projíždět areálem někdejších vysočanských továren, vznikne také nový park

Zbrusu novou cyklostezku budou moci již od příštího roku využít cyklisté ze severovýchodního okraje Prahy. Stezka, která povede zcela mimo silnice s automobilovým provozem, provede milovníky cyklistiky přes někdejší vysočanské tovární areály.
Nová spojnice mezi Horními Počernicemi a Libní bude nejdéle od konce příštího roku sloužit pražským cyklistům. Na trase z Freyovy ulice v Praze 9 k Hořejšímu rybníku v Kyjích se bude jezdit po opuštěných kolejích.
„Půjde přibližně o tři kilometry nové stezky pro kola, ale sloužit bude i pro bruslaře,“ řekl Právu Pavel Polák, magistrátní koordinátor cyklistických projektů. Část stezky povede po někdejší kolejové vlečce, která propojovala tovární areály. Díky tomu může město ušetřit na výstavbě hned několika přemostění. Město usiluje o to, aby stavba začala již brzy, dlouhé odklady zdůvodňuje magistrát hlavně složitým jednáním o pozemcích.
Reálnou podobu již našel starší plán magistrátu, podle kterého bude součástí stezky i několik mostů. „Kdybychom vedli stezku po úrovni s frekventovanými ulicemi, kde by se provoz křížil, nebyla by to vůbec stezka,“ poznamenal Polák. Proto projekt počítá s přemostěním Freyovy a Poděbradské ulice zcela novými mosty, na dalších křižovatkách pak budou opraveny již existující mosty.
„Díky tomu město zaplatí za nový, asi tři a půl kilometru dlouhý úsek stezky odhadem šestaosmdesát miliónů,“ řekl Právu radni pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ). Asi polovina z těchto nákladů se zaplatí z fondů EU. „Jen stavba nového dvousetmetrového mostu přijde zhruba na 20 miliónů,“ poznamenal Polák. „Cena kilometru samotné asfaltové, 3,5 metru široké stezky vyjde asi na 6,5 miliónu korun, což je běžná cena,“ dodal.
Přemostění je podle Štěpánka hlavní výhodou, jde zejména o bezpečnost. „Za poslední tři roky zemřeli na přechodu u cyklostezky přes Vídeňskou ulici dva lidé, cyklista a chodkyně,“ řekl Štěpánek. Přemostění je podle jeho slov mnohdy levnější než semafory. „Semafor, jako je na Vídeňské, vyjde vždy přes milión korun, navíc musíme počítat s penězi na provoz. Přemostění je mnohdy levnější a bezpečnost je výrazně vyšší,“ upozornil radní.
Nová trasa povede podél potoka Rokytka, kde zbude dost místa pro zeleň. „Zelené území by jinak nemohlo plnit funkci parku,“ uvedl autor projektu, architekt Lukáš Velíšek. Stezek a tras pro cyklisty je nyní v metropoli přes 260 kilometrů, více než 110 kilometrů představují stezky. Do roku 2010 má být 450 kilometrů stezek a tras, z toho 150 kilometrů stezek.

(Právo)

Kluci, sháním něco k historii kolejových vah, vážení ŽKV. Nemáte nějaký tip na publikaci, článek nebo něco takového??? Předem moc díky. V.

Postavit část tzv. Labské magistrály pro cyklisty plánuje město Hostinné. Stavbu stezky v těsném sousedství železniční trati chce krkonošské město zahájit ještě letos. Okolí železnice představuje ideální místo pro cyklostezku oddělenou od trati dřevěným plotem. Podmínku začátku stavby za zhruba deset miliónů korun představují dotace, v čemž Hostinné spoléhá na vstřícnost Královéhradeckého kraje. Labská magistrála má v budoucnu propojit cyklostezkou lokality od pramenu Labe po německý Hamburk, kde řeka ústí do moře.

(Právo)

Ten nadpis je značně zavádějící - netýká se to celé trasy, ale jen Hostinného...

Nová cyklostezka by mohla začít sloužit vyznavačům cyklistiky v místech nynější železniční trati mezi Plzní-Doubravkou a Chrástem u Plzně. Jedná se o úsek dlouhý sedm a půl kilometru.
„Tento úsek se v rámci výstavby třetího železničního koridoru Cheb - Plzeň bude upravovat a vlaky budou v budoucnu jezdit po jiné trati,“ vysvětluje náměstek primátora pro životní prostředí Petr Náhlík.
Plzeň podala žádost na převod drážního majetku na Správu železniční dopravní cesty. „Trať, o níž usilujeme, je ale stále v provozu. Převod se může uskutečnit až po zprovoznění koridoru,“ upozorňuje Náhlík. Koridor má být dokončen v roce 2013.
Problematice využití opuštěných železnic, mimo jiné právě na cyklostezky, se již třetím rokem věnuje nadace Partnerství. „Díky nízkému převýšení jsou mnohé tratě vhodné pro cyklisty, především pro dojíždění do školy nebo do práce. Zachování charakteru pozemků pak umožňuje i opětovné obnovení trati,“ vysvětluje Luboš Kala z nadace Partnerství. Podle jeho slov je taková praxe v zahraničí naprosto běžná. „Bohužel u nás je zatím problém s financováním, opuštěné železnice se většinou prodávají za velmi vysoké ceny a většina obcí si nemůže takovou investici dovolit,“ dodává Luboš Kala.
Podobná situace byla například v Chebu, kde se loni otevřel první úsek cyklostezky, vybudovaný na opuštěné železniční trati. „Původní cena za úsek dlouhý šest a půl kilometru byla 42 milionů korun. Jednáním se tato částka snížila zhruba na šest milionů,“ říká Kala.
Nadace Partnerství se chce zaměřit na jednání o snížení cen drážních pozemků, aby se daly lépe využít. „V případě Plzně ale pravděpodobně finanční problémy nehrozí,“ zamýšlí se Luboš Kala.
V Plzeňském kraji je plán na stavbu cyklostezky zatím ojedinělý. „Věříme, že v regionu existují další využitelné tratě. Do budoucna by to například mohl být úsek mezi Mladoticemi a Kralovicemi,“ uvažuje Luboš Kala.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Nic proti tomu, ale kdybych tuto věc domyslel ad absurdum, tak by za pár let mohly naše Vlaky.net nést název Velo.net...

Možná již příští rok se budou moci lidé projet po zcela nové cyklostezce z Ostrova do Jáchymova. Trasa povede po bývalé železniční trati, která již na tomto úseku neslouží dlouhá desetiletí. O další podobné atraktivní cestě pro cyklisty uvažují v Horním Slavkově. Radnice by ráda získala nepoužívanou železnici vedoucí do Lokte. Pozadu nezůstává ani Cheb.
Po dalších takzvaných zelených stezkách mohou lidé v regionu jezdit od loňského roku. Přeshraniční Valdštejnova cyklostezka vede z Chebu do německého Marktrewitz a přes Waldsassen se lidé mohou dostat zpět.
„Nová cyklostezka povede až do dolní části Jáchymova. Na stavbě se budou podílet obě radnice. Ostrov by měl přispět čtyřmi a půl miliony korun a Jáchymov třemi miliony,“ upřesnil starosta Ostrova Jan Bureš.
„Budeme ovšem žádat i o peníze z Unie. Dotace by mohla tvořit až 85 procent všech nákladů,“ řekl.
Ostrov plánuje vybudovat cyklostezku i na bývalé vlečce. „Vlečka vede z vlakového nádraží do bývalé Škodovky. S vedením firmy intenzivně jednáme, aby nám ji prodalo. Máme již studii,“ dodal starosta Bureš.
O uzavřenou trať z Lokte do Horního Slavkova má zájem firma Stasis, Loketské místní dráhy a slavkovská radnice. Posledně jmenovaný zájemce požádal o bezúplatný převod železnice. Radnice plánuje koleje vytrhat a na trase v atraktivním prostředí vybudovat cyklostezku za 37,5 milionu korun.
O nevyužívané železnice mohou žádat obce a města regionu Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).
„O převod drážního majetku do dnešního dne zareagovalo 48 obcí. Celá třetina z nich hodlá zaniklé tratě změnit na cyklostezky. Dvě nové by měly vzniknout i v Karlovarském kraji nebo v Chomutově. Konkrétně v kraji se jedná o další na Chebsku,“ uvedl Luboš Kala z Nadace Partnerství, která se zabývá budoucími zelenými stezkami v republice.
„Opuštěné tratě se přeměňují na atraktivní cyklostezky v řadě zemí a v mnoha případech se na jejich vzniku podílí stát. Díky nízkému převýšení jsou totiž vhodné pro každodenní dojíždění do školy nebo do práce. Zachování liniového charakteru pozemků pak umožňuje i opětovné obnovení trati,“ dodal.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

V cyklostezku dlouhou sedm a půl kilometru se v budoucnu možná přemění železniční trať ze stanice Plzeň-Doubravka do Chrástu. Úsek totiž po dokončení části budovaného III. koridoru PlzeňRokycany zanikne.
Opuštěné železnice hodlá přeměnit na cyklostezky osmadvacet obcí v České republice. „Šestnáct radnic dosud reagovalo na červencovou výzvu Správy železniční dopravní cesty k převodu drážního majetku, dvanáct obcí už požádalo dříve,“ upřesnil Luboš Kala z nadace Partnerství, která se věnuje využití opuštěných tratí.
Nikoliv o trať, ale o opuštěné drážní budovy usiluje ještě několik radnic v Plzeňském kraji. Horažďovice by rády získaly nádraží, další nemovitosti chtějí Blatnice na severu Plzeňska a Osvračín na Domažlicku. Vnevyužitých a opuštěných drážních budovách a pozemcích mají vzniknout další turistické atrakce -restaurace, půjčovny kol a kolečkových bruslí, kavárny, penziony. V zemích Evropské unie jsou bývalé drážní stavby takto využívány velmi často.
Většina návrhů cyklostezek ale kvůli komplikovanému majetkovému převodu a vysoké ceně zůstává jen v návrhu. „Vzhledem k rostoucímu počtu žádostí doufáme, že se cenové podmínky pro žadatele zlepší,“ uvedl Kala.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Zaniklé železniční tratě v Neratovicích, Hostivici u Prahy a ve Zvoleněvsi na Kladensku se změní v cyklostezky. „Obce už požádaly správu železniční dopravní cesty o převod drážního majetku,“ řekl včera Luboš Kala z Nadace Partnerství. Díky nízkému převýšení jsou tyto cesty vhodné například pro dojíždění do školy či do práce. Na výzvu správy podle Kaly dosud zareagovalo 48 obcí z celého Česka.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Prečo práve tento rozmer. To je téma debaty aj na stránkych zelpage.cz. Link na podrobný článok o tejto téme :

http://www.speaker.cz/localbahn/view.php?cisloclanku=2004102402

a staníc v prepočte na miliardy € a Sk , podľa článku z TASR :

http://dnes.atlas.sk/ekonomika/72615/modernizacia-slovenskych-zeleznic-stoji-miliardy-korun

ide prepustiť 50 zam. Asi 1/5 personálu ! http://dnes.atlas.sk/ekonomika/69917/zvolenske-zeleznicne-opravovne-prepustia-asi-50-zamestnancov

Státní fond dopravní infrastruktury a Správa železniční dopravní cesty opravují a modernizují i železniční stavby, u nichž je to ekonomicky a společensky neefektivní. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontrol provedených v letech 2004 až 2006. Reakci SFDI ani SŽDC se dnes ČTK nepodařilo získat. Po obou organizacích však žádá vysvětlení ministerstvo dopravy, sdělil k tomu mluvčí MD Karel Hanzelka. "Na žádost premiéra musí ministerstvo dopravy vládě předložit zprávu do 23. února," řekl Hanzelka. Podle něj jde však o záležitost předchozího vedení resortu."Celkem 20 investičních akcí bylo hodnoceno z hlediska efektivnosti jako nevhodné, přesto byly realizovány. U dalších 15 akcí vůbec nebyla efektivnost posuzována," řekl prezident NKÚ František Dohnal. Podle úřadu byl výběr staveb závislý na subjektivních názorech lidí, kteří se podíleli na sestavování rozpočtu SFDI.
Ministerstvo dopravy podle kontrolorů nestanovilo jasná kritéria pro posuzování efektivnosti staveb. Jasnou metodiku vydalo až v roce 2006. Jako příklad uvádí NKÚ chystanou rekonstrukci brněnského nádraží, u které nebyly ve studii proveditelnosti uvedeny všechny varianty přestavby.
Studie brněnského nádraží má i další chyby. Například v celkových investičních nákladech varianty s výstavbou nového nádraží se neuvažovalo s náklady na výstavbu nezbytné městské infrastruktury, uvedl NKÚ.
Úřad také kritizuje neprůhlednost výběrových řízení na dodavatele projektů i stavebních firem.
NKÚ v letech 2004 až 2006 zkontroloval 38 staveb o celkových nákladech téměř 38 miliard korun. Kontrolovanými organizacemi byly ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty a její vnitřní organizační složky - stavební správy Olomouc, Plzeň a Praha.

(Autor: ČTK)