380/381

Ale nieje na Slovenskú.Preto.

OK, strbska rampa síce nie je pupok sveta, ale načo chodiť na Gotthard, keď tu máme trebárs porovnateľnú rampu Skalité-Zwardoń.. pokiaľ ide o tie sklony a protismerne oblúky. Peršing/eso tam ma v T-čku normu 475 ton. Na Štrbu 850. Pomer stúpaní 26/16.
Gotthard je super, ale tiež by som ho nejak neglorifikoval. Ako spomenuli predrecnici, hustá vozba, navyše čo som pozeral, pravidelne brusene koľajnice.

Apropos tazkotonaznici - v nasich zemepisnych sirkach akurat vhodne na propagandu. Naco je tazky vlak, ktory sa ledva hybe?

U nas treba skor svizny vlak, ktory nezavadzia.

Postrachom v Nemecku su rudne vlaky z pristavov do hut. Ma to okolo 5000-6000t, ruti sa to 80km/h a od Rotterdamu (Hamburgu) do hut v Sarsku, Poruri ci do Eisenhuttenstadt. Vypravcovia z toho maju bobky, lebo sa to pletie do cesty vlakom osobakom, IC, ICE..... Odstavit to znamena obrovsku stratu casu a blokovanie vlakovych ciest pre ine vlaky....

Len na margo tazkotonaznikov - su aj dnes, ale skor nutne zlo.....

Dalsi 16,7Hz tazkotonaznici (5000t az 7000t) premavaju so zeleznou rudou za polarnym kruhom z Kiruny do Narviku alebo do Lulea.
Tito s tym maju urcite dlhsie skusenosti ako ti alpski.

Hajnej: tam od nepaměti jezdí s podstatně větším množstvím lokomotiv na vlaku než u nás

Ono to ma viac dovodov:
- v minulosti menej vykonne masiny
- kvoli namahaniu sroubovky boli od istej hmotnosti vlaku nutne vlozene lokomotivy, dnes sa to riesi postrkom.
- limit na Gottharde je 1400t kvoli sroubovke.
Tych 16,7Hz na to nema vplyv. A dnes uz vobec nie....
Problemy s komutaciou su uz davnou minulostou.

Obyc. cca 500t rychlik vsak dnes taha jedna masina.

Re6/6 ma na 26 promile limit 800t,
dvojca Re10/10 ma limit 1400t
Z modernejsich (6100kW) Re 460: sama 650t
traxx - nedocital som sa, vykonovo je to podobne, ocakavam podobne limity

Prilis tazke vlaky sa delia a na kopec idu v 2 dieloch. Su take, co maju 3200t ...
Na Loetschbergu sa dokonca jazdi tak, ze vlak ma priprah a postrk, z kopca dole jedna masina vpradu, dve vzadu a brzdi sa rekuperacne. Masiny vzadu brzdia 2/3 vlaku, masina vpredu 1/3.

Já bych to maličko upřesnil: střídavé komutátorové motory samozřejmě mají problém s komutací, ale tady šlo o jinou věc - ohromné proudy (protože malé svorkové napětí motorů, právě kvůli té komutaci) a přehřívání komutátorů, pokud by se delší dobu zatěžovaly jen některé lamely.
Takže bylo nezbytně nutné dostat co nejrychleji motor do otáček (tzn. vlak rozjet), což tedy vyžadovalo lehčí vlaky. No a proto se pod 15 kV neujali ti těžkotonážníci, kterým trvalo X desítek sekund, než dosáhli 10 km/h...

Ondro: Existuju daleko narocnejsie trate ako u nas, vozia tam toho viac a rychlejsie ako u nas.
Tady je potřeba udělat malý historický exkurz...
Alpské rampy jsou zpravidla elektrifikovány 15kV 16,7Hz a tahle trakce zpočátku používala střídavě napájené sériové motory. Ty mají problémy s komutací, proto se tam od nepaměti jezdí s podstatně větším množstvím lokomotiv na vlaku než u nás. Nějaké hnutí těžkotonážníků je tam prostě fyzikálně vyloučeno.

Druhá věc je velké vytížení těch tratí a jeho důsledkem je nejen těch povinných 80 km/h pro všechny, ale i mnohem hustší provoz. Kolejnice mají tedy mnohem lepší povrch než někde, kde jede jeden-dva vlaky za hodinu.
Podobný efekt nastával i před lety na okruhu - při zkouškách protismyku se vůz choval úplně jinak (smekal se furt stejně až do zastavení) než na pojížděné trati (kde se po počátečním smyku jakoby "vyrobila" adheze a smýkání se zmírnilo).

A vzdy, alebo len na zelanie vyrobcu?
Co si výrobce objedná a zaplatí, to se na okruhu vyzkouší.

Hajnej: Pozriem si, co sa taha na Gotthard, pripadne inde.
Kazdopadne na Strbu nechodia vyrazne tazsie vlaky ako na Gotthard, Loetschberg alebo Arlberg.

Faktom vsak je, ze na Gottharde je predpisana pre vsetky kategorie vlakov rychlost 80km/h a v cele nakladov su zvycajne 2 masiny celkoveho vykonu asi 12MW. Re4/4 + Re6/6 alebo novsie stroje vo dvojici.
Nase dvojca je proti tomu vykonovo dakde uplne inde. Takze sa bude cez kopec suchtat.

Ja len komentujem tie problem so sklzovkou, ze tomu dajako nerozumiem. Existuju daleko narocnejsie trate ako u nas, vozia tam toho viac a rychlejsie ako u nas. Len u nas je so vsetkym problem.
Tak ma zaujima, ci je ten problem dany nasou neschopnostou?
Pretoze inde zjavne tak velky problem s tym nemaju, inak by ho riesili.
Resp, asi ho uz nejako vyriesili.....

Alebo sa mylim?

Ales_Liesk: Tak to se u nás dělá taky.

A vzdy, alebo len na zelanie vyrobcu?

Pretoze ma zaraza, ako je mozne, aby niekto povolil prevadzku takemu comusi, co sa vola 361, ked by to zjavne tymto testom nepreslo....

K 380 -ke. Tu Rakusania aspon vyhnali na Semmering.
Ale neviem, ci ju hnali aj rampou v Hohe Tauern alebo zapadnou rampou na Arlberg. (31 promile)...

Vie niekto, kde vsade bola skusana?

wagoo: Pri brzdeni s EDB brzdou dochadza k zvysenemu hluku od kolies. Vysoko pravdepodobne je to od cistiacich jednotiek. Praca týchto jednotiek je v zavislosti od brzdiaceho ucinku v prevodníkoch alebo na zaklade spomalenia ?
Jsou to opravdu čisticí špalíky a aktivují se od určité úrovně požadavku.

Ondro: Teoreticky sa to da aj na skusobnom okruhu s dalsou masinou, ktora vehementne brzdi a potom netreba tych 30 promile. ... Strbska rampa je proti tomu upatna rovinka, ktoru musi moderna masina hravo zvladnut.
Nemáš pocit, že si trochu protiřečíš?
Ono totiž dost záleží na tom, kolik toho kde za tou mašinou je.

a leju masine pod kolesa mydlinky.
Tak to se u nás dělá taky. A nelejou se tam kdovíjaký mydlinky, ale 2-Dodecylbenzen sulfonát sodný neboli C18H29NaO3S , vhodně naředěný (František K. to vždycky olízl, jestli to má tu správnou konzistenci ).

pravidelným otočením za zrzkou
Ešteže vám tie mašiny hrdzavejú. Chudáci "laminatkári"...

Wagoo : pravidelným otočením za zrzkou si hlavne zlepšujem náladu
ono čo sa týka terenu a nákladných áut tak často je lepšia jednomontáž ako dupliaky...ale ako si spomínal nivu vs RR,LR a pod.... z 90 % to závisí od toho elementu za volantom

wagoo: Svajciari sedia na peniazoch a testy robia tak, ze masinu vyzenu na Gotthard alebo na Loetschberg (stupania 26- 30 promile) a leju masine pod kolesa mydlinky.

Teoreticky sa to da aj na skusobnom okruhu s dalsou masinou, ktora vehementne brzdi a potom netreba tych 30 promile.
Ovsem tie protismerne obluky o malych polomeroch v tom stupani my v Cerneniciach, ani na Strbskej rampe nemame.....
Na trati SOB cez Biberbrugg je to az 50 promile a prehanaju sa tade rychliky.
(Wilhelm Tell Express).
Strbska rampa je proti tomu upatna rovinka, ktoru musi moderna masina hravo zvladnut....

Chcel by som vidiet, ako to tie 460SBB, 465BLS, TRAXXy a Vectrony zvladaju, kedze to u tych Svajciarov jazdi.... (Spolu so starsimi Re4/4, Re6/6, Ae6/6..., casto aj na kabel..... Taka 465 to zvladne na kabel s pomaly muzealnou Re4/4 BLS.)

Hajnej: zostrenu verziu Wartburgu a Lady 1500 som mal moznost okusit ako spolujazdec, kedze otec kedysi na tom pretekal. Bolo to vo veku, ked mi niektore veci este "nedochadzali", a kacer bol moj velky kamarat. Odvtedy sa doba zmenila, ale v jednom technickom smere vôbec. Totiz aj v sucastnosti sa vsetky mozne elektronicke asistentne systemy bud deaktivuju resp. obmedzuju na minimum (zvlastnostou je spravanie sa pri zaradenej spiatocke :-) ) .

Co sa tyka prenosu krutiaceho momentu/taznej sily na kolesa, jazdy v snehu , do kopca v blate atd. Automobilky sa tejto problematiky venuju dlhodobo, a maju teamy ktore riesia len toto. Osobne si neviem predstavit v podmienkach zeleznice, ze by niekto riesil na skusobnych okruhoch resp.na trati rozne zmeny podmienok a sklonovych pomeroch spravanie sa riadiaceho systemu . Akoze ano, mozne je vsetko, skoncime akurát pri jednom, a to su peniace, penize, money .. Preto osobne, ja ako fanusik zeleznice beriem ucinkovanie sklzovky s nadhladom, a mam na to nejaky nazor (v zmysle pouzitych trakcnych motorov a regulacie -> ale to asi vieme setci zucastneni s papiermi na sposobilost vedenia Hnacieho Drahoveho Vozidla) . Je ale pravda, ze niektore sklzovky sa na sklzovky iba hraju....

350001: pravidelnym otocenim sa za "zrzkou" hlavne zlepsujes svoju motoriku otacania sa (tvrdim, ze je lepsie sa otocit za zrzkou na perone alebo v aute, ako sa otacat za navestidlom, ktore navestilo stoj ...

Presne ako pises, zalezi od podmienok podkladu. Teoria kopca a snehu.... Podla mna otocenim ako si napisal zmenis tazisko,a zaroven znizime valivy odpor tj napr. pri istej vyske snehu ti "zadne" kolesa odstrania odpor valenia na zaklade sirky pneumatiky, a v pripade pohonu roznej alternativy 4x4 ti cast krutiaceho momentu prenesu na zadnu napravu (v nasom pripade uz prednu) . Zmenou prevodového pomeru zmenis aj ostrost nabehu a prenosu "vykonu (taznej sily) "na kolesa, a predsa aj tu chceme dosiahnut aby nam vydrzalo cim vyssie trenie medzi podkladom a kolesom. Teoriu hydrodynamiky so zmenou krutiaceho mementu v zavislosti od zatazenia jednotlivých naprav na tuto chvilku vynechame , lebo to je fakt off topic k 381

Ale dovolim si jednu poznamku. V pripade vyjazdov do kopcov , kde je broditelnost vysoko narocna, stale s radosotou vyuzivame Ladu Nivu , a ziadne Range Rover, Ford, Raver, ... praobycajna Lada s mechanickou uzávierkou a uzuckymi kolieskami ...


Hajnej: Pri brzdeni s EDB brzdou dochadza k zvysenemu hluku od kolies . Vysoko pravdepodobne je to od cistiacich jednotiek . Praca týchto jednotiek je v zavislosti od brzdiaceho ucinku v prevodníkoch alebo na zaklade spomalenia ? Pri sklze by sa mohli vyuzit tieto brzdove jednotky na zvysenie adhezie a zaroven k miernemu obrzdeniu osi pri sklze tj pri sklze zatlacim na tlacidlo cistiaceho pritlaku a pomozem si ??? Aka je tam definovana dlzka ucinku cistiacej brzdy, ci je to individualne podla okolnosti?

- působí dojmem-, ne pojme...

U osobáků jsem často vídal zpátečky lehce "delší" než jedničky, ale jak je tomu dnes jsem nepátral. U toho Volva to působí pojme jednoho páru "normálních" zpáteček (R3+R4) a jednoho páru (R1+R2) pro couvání "pomalým krokem" s návěsem k rampě (občas to bývá i do kopce). Párování se zdá být působeno přídavnou převodovkou s poměrem 1.27, ale s ověřením této hypotézy jsem zatím čas neztrácel, u když matroš tam na tom je...

Jinak k tomu couvání do kopce: dělávali jsme to tak s Wartburgem a v "zostřené" verzi jsem si ještě sedával na haubnu (jednou jsme tak vyjížděli i popředu, z Malé Skály na Frýdštejn).
V autobuse zas stačí nahnat lidi dozadu, jednou u vršovického hřbitova stačilo, když jsem se svým metrákem přešel sám...

Wagoo : ja za volantom vykrucam krk jedine za ryšavkami a bez senzora a kamery = človek sa lepšie naučí ...ono je rozdiel či kopec je suchý a či mokrý(šmykľavý),či je tam tráva,a pod....čo sa týka či 1 alebo 2 stupeň....pri menšom stupni skor ti zahrabe=vyšší krutiaci moment na kolese....a večšinou otočenie a cuvanie (na prednokolkách) je jediné riešenie

Misko: Diky !!

381:002: od poslednej upravy na menici 1, a odstranenej zavady snimac otacok TM jazdi ta 002 bez jedineho problemu... od nulky do nulky . Nieco ma naplanovane na 5.9. , tj bude v depe ale inac radost jazdit. ... takto by to malo vyzerat

Alesi: ked je priestor tak si clovek skusi co ta technika dokaze a co nie, je to aj v pripade motorových vozidiel. A nieje nic jednoduchsie, ako si to skusit bez "spolucestujúcich" , najlepsie s priatelom traktoristom na telefone (toho zatial nebolo treba). Nebudem tu rozoberat, ze rozny asistenti su na dve veci pokial nefunguje zakladny princip logického uvazovania. V manuale si clovek precita hoc-co, taaak ale niekedy realita je na mile vzdialena.

Preto fajn, ze kolega zelezniciar tu posunul stat s riadenym skzom, aspon sa debata posunula niekde inde, a vieme zopar novych veci. Skoda len ze tuto metodiku sme akosi nezvladli v pripade sklzu na 361, ked uz teda chceme hovorit o uspesnej reko.


350001: spataky a krk som to myslel obrazne, osobne kamerového navádzacieho asistenta, to ale nieje podstatne. Snazil som sa poukazat na nieco insie, ale dobre, skoncili sme pri "vykrutenom krku" . Preto som polozil otazku Ufovi, preco vlastne sa taketo veci deju, lebo osobne az tak dobry z fyziky niesom, a v zasade mam malo skusenosti, lebo som mlady a "nemam odzite" (ako som sa raz dozvedel). . Ak by som to chcel dotiahnut do dokonalosti, zacali by sme riesit ci je jednoduchsie vyjst rovnakym kopcom lahsim alebo tahsim autom (samozrejme pri rovnakých podmienkach a pneumatikách) , ci je vyhoda mat zaradeny 1 rychlostny stupen alebo radsej druhy . Ci sa dokazem rozbehnut predkom po zastaveni, alebo ci fakt pomoze otocenie sa a vycuvanie. .. otazky , otazky , otazky .. pytam sa skusenejsich

wagoo: Trvá to tak isto či so stykačom VK či bez neho, či meníš AC na DC alebo opačne. Po zapnutí HV možeš zapnúť VK asi po 5 sekudách. Takže kúriš už predtým než ti nabehne trakcia.

Aleši tuto čosi od VOLVA....a nebude to trochu aj tým že pri prázdnom aute ked ho otočíš tak sa zmení ťažisko ?