Parní konec prázdnin na nábřeží (i jinde)

Inu. nezaváhal jsem ani já. Nakonec jsem ani dost dobře nemohl. Když už jsem iniciativně stvořil na tuto akci pozvánku, abych tak aspoň částečně suploval její absenci (aspoň tedy v použitelné formě) na stránkách samotných organizátorů, považoval jsem za svou morální povinnost se na paromilném nábřeží osobně vyskytnout. A pochopitelně také řádně konání zdokumentovat pro (doufejme) potěchu všech zájemců o takovéto dění, kteří se dostavit nemohli.

Jako roku loňského, i letos jsem vyrazil s notným předstihem, abych zastihl expozice takříkajíc ve stavu zrodu. Tento čas příprav dýchá zvláštním kouzlem a navíc si jeho zvídavý účastník může už přítomné exponáty v klidu prohlédnout, ba pořídit jejich snímky později pro nával občanstva už nemožné. Hned na startu své obchůzky Smetanovým nábřežím mne potkala příhoda sice trochu jiného druhu, ale později rovněž neopakovatelná. Hotovil jsem se vyfotografovat informační stánek akce a když mne zaregistrovaly tři přítomné pracantky blízké věku mladistvých, snažily se ukrýt. Ovšem v reakci na mou verbální nevůli fotit neobsazený stánek, se jedna z nich přece jen hrdě vystavila mému objektivu.

A tak jsem chodil po nábřeží a přilehlém parku, sledoval dění a občas prohodil pár slov s jeho aktéry. U některých z nich jsem však (nejen já) narazil na jazykovou bariéru – organizátoři nelhali, když do názvu letošní akce vsunuli slůvko „mezinárodní“. No, možná trochu přeháněli. Druhým „služebním“ jazykem nábřežním byla letos prakticky jen němčina, a to patrně výhradně přízvuku rakouského. Rakouští vystavovatelé se ostatně ke své příslušnosti hrdě hlásili četnými vlaječkami na stáncích, vozidlech i plavidlech, jenže ty ještě ráno „vztyčeny“ nebyly.

Vzhledem k tomu, že "Nábřeží paromilů" se neomezovalo jen na (letos pro změnu oba) břehy Labe, musel jsem hlídat čas, abych se stihl cyklisticky přemístit k fotografickému postižení dalšího bodu programu, totiž příjezdu vlaku parního z Jaroměře a motorového z Pardubic na hlavní nádraží. Ten první jsem nakonec prošvihl o pár minut, které jsem věnoval příjezdu parního náklaďáku Škoda Sentinel na samo nábřeží. Inu, toto vozidlo mohu vidět jednou za rok, jaroměřského „velkého bejčka“ (naštěstí) mnohem častěji. Navíc přijel stejně „prdelí napřed“, jak vysvitlo, když jsem jej zastihl už při objíždění soupravy. Na nádraží jsem vyčkal jen odjezdu obou vlaků, jaroměřského na Slezské Předměstí a pardubického do areálu Signal Mont, a šlapal jsem zpět na nábřeží, které se hotovilo k propuknutí akce.

Prošel jsem je znovu už ve stavu provozním a snažil se fotit tentokrát spíš dění kolem vystavovaných a předváděných technických lahůdek, než exponáty samotné. Nakonec značná hustota národa ani nic jiného neumožňovala. Srovnával jsem letošní ročník s tím předchozím a mohl konstatovat, že sice ubyl jeden parník na Labi a něco mašinek na zahradních kolejích, ale jinak byla akce rozsáhlejší. Dokonce i prostorově, protože hasičská technika byla instalována na protějším břehu a došlo k záboru značné části přilehlého parku na náměstí 5. května. Bylo v provozu také více občerstvovacích stánků i atrakcí pro dítka. Ročníkům příštím by možná prospělo vyhrazení přilehlé komunikace pro prezentaci pohyblivých exponátů, které se musely prodírat davem.

Ale nemohl jsem si dovolit zůstat na nábřeží a užívat si jeho neopakovatelné atmosféry, byť by se mi to líbilo. Poslání reportérské mne vysadilo opět na mé nohošlapní přibližovadlo a hnalo na další místo, kde se dělo něco s akcí souvisejícího a navíc železničního. Vyrazil jsem do areálu firmy Signal Mont, kde je umístěna Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky Českých drah, resp. jejich Technické ústředny. Tam jsem zastihl „vratnou soupravu“ vlaku z hlavního nádraží stvořenou z jaroměřského parního vlaku přidáním pardubického „Hurvínka“, a jeho cestující při prohlídce exponátů. Ty jsem následoval, pak zaznamenal odjezd soupravy a umínil si, že ji zastihnu v druhé končené, tedy v žst. Hradec Králové-Slezské Předměstí.

Nesměl jsem tudíž lelkovat, nýbrž chutě se napřít do pedálů, abych byl na místě včas. Nakonec jsem byl u západního zhlaví oné stanice poněkud brzo, dokonce až příliš. Zvláštní parní vlak měl totiž zpoždění, ovšem díky opožděnému vlaku pravidelnému, v jehož následu jel. Aspoň jsem si mohl vydechnout, aby se mi neklepaly přední končetiny při třímání digitální škatulky. A také před dalším přesunem směrem přesně opačným, protože jsem si usmyslel, že vlak vyfotím ještě při jeho příjezdu do Signal Montu. A tak se také stalo. Cyklistice pochopitelně konec ještě nebyl – po provozním ošetření útrob, zajištěném na lavičce u jistého obchodního domu, jsem se vrátil do třetice na nábřeží.

A dobře jsem udělal. Nejen proto, že se výhodně změnily podmínky pro focení jak světlené, tak prostorové (návštěvníků po obědě přece jen ubylo), ale hlavně jsem se potkal s alespoň jedním členem našeho klubu, jaroměřským Bulíkem. Tedy potkal – on mne zahlédl a přihlásil se ke mně sám, i když si nebyl úplně jistý identitou osoby, kterou oslovil. O to bylo toto setkání mému srdci milejší. Ostatně ani jiný můj orgán, mezi ušima sídlící, nevyšel nazmar. Dověděl jsem se totiž něco novinek ze sféry nostalgické obecně a z jaroměřské výtopny zvláště.

Setrvali jsme s oním milým mládencem takříkajíc v delším srdečném rozhovoru, který mohl být i ještě časově rozsáhlejší, kdybychom neměli tužby další. Bulík pokračovat v prohlídce a já ji naopak ukončit a nalézt úlevu svému poněkud už protestujícímu organismu v pohodlí domova. Tělo sice při posledním šlapání úpělo, leč duch naopak vrněl spokojeností nad vydařeným dnem. A už pomalu spřádal tuto reportáž, i když s jistou obavou, jak se dokáže způsobem vylučovacím vypořádat s těmi kvanty pořízených snímků. Nakonec to asi moc nezvládl. :-)

Odkazy:

1. Královehradecký klub přátel parních strojů
2. 6. Mezinárodní NÁBŘEŽÍ PAROMILŮ
3. Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
4. Pardubický spolek historie železniční dopravy
5. ČD - Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky
6. Signal Mont, s. r. o. - Železniční muzejní expozice
7. Hradecká paroplavební společnost

Titulní snímek: 423.0145 objíždí 30.8.2008 soupravu zvláštního vlaku v žst. Hradec Králové-Slezské Předměstí
© PhDr. Zbyněk Zlinský