Naše téma: Přestupní terminály

Přestupní bod by měl splňovat několik základních kritérií: umožňovat volný pohyb cestujících, co nejvíce zkracovat přestupní vzdálenost, a tím i dobu přestupu, poskytovat ochranu před povětrnostními vlivy a popřípadě nabízet možnosti občerstvení apod. Zároveň se musí počítat s tím, že stavba bude stát ve veřejném prostoru, a tak musí být odolná a snadno udržovatelná.

Reprezentativní charakter se týká například nových hlavních nádraží v Berlíně a Vídni. Rozměry staveb podpořil i zákaz nedělního prodeje s výjimkou nádraží, díky němuž se ze stanic staly spíše obchodní domy s nástupišti. Já proti tomuto vývoji obecně nic nemám, tedy pokud obchody neomezují cestujícího a neprodlužují vzdálenost, kterou musí ujít. Právě tato myšlenka naprosto zkrachovala v Českých Budějovicích, kde si postavili autobusové nádraží na střeše nákupního centra Mercury. Investor tím dává jasně najevo, že na prvním místě je zákazník, pak až cestující, jenž po příjezdu vlakem musí do podchodu, vyjít nahoru do nádražní budovy, sejít do tunelu pod silnicí a vystoupat až na střechu obchodního domu, kde se nachází nepřehledně mnoho odjezdových stání.

V Českých Budějovicích jsou nástupiště nejen kolem výstupu z obchodního domu na střechu (nalevo), ale i na volném prostranství vedle něj. Zábradlí způsobují, že cetující se nemohou volně pohybovat, 16. 2. 2017 © Dominik Havel

Dalším problémem českých terminálů je předimenzovanost, která ve výsledku znesnadňuje používání. Na rozlehlost starých autobusových nádraží z dob, kdy ještě měla nezastupitelný význam (např. Pardubice), jsme si už zvykli, ale není důvod v této tradici pokračovat. Oba faktory sužují autobusový terminál v Hradci Králové, který sice vypadá jako zajímavá brána do „salónu republiky“ a zpřehlednil regionální dopravu, avšak rozdělení na červenou (MHD) a modrou část (regionální a dálkové autobusy), kde každá má svoji skleněnou halu se službami, způsobuje, že při přestupu se cestující vždy projde z jedné strany terminálu na druhou. Restaurace v nadzemních patrech „modré“ budovy jsou zavřené, výtah vypnut, schodiště zatarasena. Smutný pohled na 9 let starou stavbu… Důvod je jednoduchý: při cestě od nádraží jako první přijdete k hale MHD, která má díky tomu větší potenciál.

A přitom i u nás se najdou příklady vzorných přestupních uzlů. Když si odmyslíme použité materiály a detaily, velmi dobře na tom je stanice metra Černý Most s přestupem hrana-hrana z autobusů na metro. Vzorný terminál vznikl ve Svobodě nad Úpou, kde je pouze jedno nástupiště společné pro vlaky a autobusy. V Krkonoších zkrátka dokázali, že výpravní budova je nechtěná překážka při přestupu, a tak postavili nástupiště vedle ní. Obloukovitá střecha velmi dobře chrání před deštěm, větru uniknou cestující v uzavíratelných skleněných čekárnách na nástupišti, podobně jako v Německu.

Jak by měl podle vás vypadat ideální terminál veřejné dopravy? Kde by měl být umístěn a co by měl nabízet?

Co oceňujete, případně nemáte rádi na přestupních uzlech ve vašem okolí?

Úvodní snímek: Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové, 27. 2. 2013 © Dominik Havel