Naše téma: Regionální obsluha

9.10.2017 8:00 Dominik Havel

Naše téma: Regionální obsluha

Stabilní příliv cestujících do vlaků a naopak úbytek cestujících v autobusech. Tak by se dala charakterizovat veřejná doprava v Česku podle článku na webu Zdopravy.cz, který vyšel před týdnem. Protože nejvýraznější odliv cestujících postihl regionální autobusy, zaměříme se dnes na to, jak by se dala zlepšit regionální doprava jako celek.

V uvedeném textu se píše, že za první pololetí poklesl počet cestujících v regionálních autobusech o 3,5 %, což je alarmující hodnota. Je tedy namístě se zabývat tím, proč lidé z autobusů utíkají a co je může přilákat do veřejné dopravy.

Prvním aspektem jsou vozidla, tedy oblast, ve které má z podstaty věci navrch železnice. V moderním regionálním vlaku lze relativně pohodlně relaxovat i pracovat, což je podmíněno klidným chodem vozidla a malými silami působícími na cestujícího. Zvláště v první třídě není problém na stolku pracovat s notebookem. Zato v autobuse lze pohodlně jen poslouchat hudbu a v závislosti na stavu silnice číst knihu nebo časopis. Cestujícího obtěžují časté změny rychlosti a na oblíbenosti nepřidá ani fakt, že autobus využívá stejnou infrastrukturu jako automobil a ještě ho zpomalují zastávky a ne úplně přímá trasa. Zároveň nelze očekávat, že cestující uslyší na minibusy, lehké motorové vozy a další low-costová řešení. Doprava se pak dostává do začarovaného kruhu nedostatku cestujících, snižování kapacity a kvality vozidel a omezování jízdního řádu.


Motorové vozy řady 810 jsou doménou řady „zachráněných lokálek“ v Česku. Dokáží ale nalákat nové cestující a jezdí vůbec tam, kam lidé potřebují? (Borohrádek, 29. 7. 2015) © Dominik Havel

Ten je totiž dalším bodem, který ovlivňuje, zda člověk pojede veřejnou dopravou nebo ne. Uvádí se, že nejdelší běžně použitelný takt ve veřejné dopravě činí 1 hod., v horších případech se dají snést dvouhodinové odstupy mezi spoji. Zároveň je třeba dbát na existenci večerních spojů, které rozvážejí občany z kulturních akcí, zábav, ale i zaměstnání. Platí jednoduchá poučka, že nejede-li cestující zpět, nepojede ani tam. Náhodné spoje nebo čtyřhodinový takt sice znamená, že lidé bez auta se dostanou, kam chtějí, ale rozhodně nepřiláká nové cestující.

Nepříliš zmiňovaným faktorem je ovlivnění využití místní nebo regionální veřejné dopravy nadřazenou vrstvou VHD. Například kvalitní a hustě jezdící regionální vlaky dokážou přilákat cestující i z obcí kolem trati, pokud se autobusové spoje v přestupních stanicích vážou na časovou polohu vlaků. Cestující je v důsledku ochoten nějak přežít 15 min cesty v minibusu nebo jiném nepříliš pohodlném vozidle, aby následně přestoupil do vlaku, v němž může v klidu pracovat nebo relaxovat. Stejně tak to funguje mezi regionální a dálkovou dopravou nebo vnitrostátní a leteckou dopravou. Pokud je hlavní dopravní prostředek dostatečně lákavý, cestující je tolerantnější k nedostatkům dopravy místního významu. V případě regionů podporuje tuto myšlenku přestupní tarif v rámci IDS, jenž způsobuje, že rozdíl jízdného za samotný vlak a vlak s návazným autobusem je minimální. Cestující pak snadno přijde na to, že dojíždění autem na nádraží se mu nevyplatí.


Regionální doprava v okolí Prahy má daleko větší šanci na úspěch jednak díky přeplněným silnicím přímo v hlavním městě, ale také díky relativně kvalitní a často jezdící železniční dopravě, na kterou jsou navázány autobusy. (Praha-Radotín, 27. 5. 2017) © Dominik Havel

Opomenout nemůžeme ani krajní možnost přenechat plošnou obsluhu venkova individuální dopravě (auto, jízdní kolo). Například v publikaci Svazu cestujících ve veřejné dopravě Role regionální železnice ve 21. století se objevuje myšlenka, že vlak má být páteří veřejné dopravy, a protože česká železniční síť je dostatečně hustá, není potřeba další regionální VHD – lidé budou jezdit autem na P+R parkoviště u nádraží nebo se dopravovat na kole či po svých. V takovém případě ale musí být hlavní dopravní prostředek natolik kvalitní a spolehlivý, že donutí lidi zanechat auto na P+R parkovišti, a ne jet automobilem až do cíle cesty.

Do jaké míry jste spokojeni s regionální dopravou v Česku, na Slovensku a ve vašem kraji?

Znáte nějaké příklady železničních tratí s kvalitní dopravou, která láká i obyvatele okolních sídel?

Souhlasíte s názorem, že plošná obsluha veřejnou dopravou se nemá řešit?

Jak konkrétně by se dal zastavit odliv cestujících z regionálních autobusů? Může pomoci železnice? Kde vzít na zlepšení prostředky?

Úvodní snímek: 24. 6. 2016 - Tanvald: dvojice motorových vozů RS1 840.001-2 a 840.008-7 © Dominik Havel

Súvisiace odkazy