O rušňovodičoch / strojvedoucích

r-kn: takhle , ti strovedoucí něco uměli a umijou aji dnes vím o strojvodovi co umí odvízt s esem aji osmdesát procent normy navíc

aj ja prajem všetko len to najlepšie pánovi majstrovi zo 4055ky

"kapitalisti - vykorisťovatelia"

To ako železničné podniky vo vlastníctve nášho supersociálneho štátu?

Dnes oslavuje krásne životné jubileum rušňovodič starajúci sa o HDV 754 055. Všetko najlepšie, veľa zdravia.

Čo sa týka ťažkotonážnikov,
tí skončili s ukončením parnej prevádzky. Lebo motory dízlové a elektrické akosi neznášali prekračovanie normy zaťaženia, takisto ako meniarne.
Okrem toho, vtedy sa dbalo na to, že aj keď sme robili nadčasy, v lete aj mnohokrát 60 h týždenne, ale nám to bolo zaplatené, mnohokrát aj u mňa to robilo 75 - 80 % nad zákl. mes. plat , a to sme mali ešte normu 40 h / týždeň . Teraz by kapitalisti - vykorisťovatelia veľmi ľahko vyplácali nadčasy len neplateným voľnom.

zehlicka56
Udernik - nic sa nezmenilo. Stale su tu. Aj ich system prace. Pracovne prostredie.
Cakatel Udernika(rychlokvaseny) - mlady, my to robime len kvoly onanii na medzi adhezie. Nic ine ma nenapada...

Každý rušňovodiš,ktorý dobrovolne a predčasne odyde do prečasného dôcodku do 1.6.2010 dostane odchodné(2500-2750sk)za každý odpracovaný rok,je to smiešna suma.Dnes je tvrdý kapitalizmus,každý sa bojí o prácu a to sa zneužíva,ano mám toho už toho dosť,ale žiť z niečoho musím
Keby bolo na mne. Tak uz tu nie ste. 30 rokov a dole z trate. Vysluhovy dochodok. K dochodku staci skuska 21 na privyrobenie...

mateso neviem prečo nás rušňovodičov voláš Udernici máš to asi trochu popletené,ale ked už hovoríš o Údernikov ano oni boli v socializme,ked vieš čo to bolo za zriadenie,ja som už vtedy pracoval ako rušňovodič,len čo som skončil Dopravnú priem.už som mal miesto iste aj prácu,po 2 rokoch ,ked som popísal ,že budem 10 rokov na žsr som dostal zadarmo 3 ibový byt,peniaze na zariadenie bytu ,dnes sa ti o tom môže, len snívať.Ano boli údernici-ťašjotonážnici,ale nikto ích nato neutil bolo to ích dobrovolné roshodnutie a tak súťažili medzi sebou.a že chodili dvaja na nákladnom vlaku to sa mýliš vidím ,že nemáš odborné vedomosti .Na nákladnom vlaku na rušni bol rušňovodič,pomocník,a mechanik, V služobnom vozni bol vlakveuci,posunovači,a na poslednom vozni,ktorý sa volal návestný vozeň bol návestníl.ako člen vlakovej čaty.Samozrejme vyvoj sa pomaly rosbiehal.ak namontovali VZ-vlak.zabespečovač,potom už stačil na stanovišti aj sám rušňovodič.V sociku bola postupnosť ak si urobil zákonité skúšky začal si na depo posune potom na staničnom posune,kde si získaval skúsenosti to trvalo aj 5 rokov a potom si mohol ísť na trať.Ak si si všimol doba sa zmenila.Máš pravdu naše rušne majú v priemere 48 rokov,žial bohu ja a moji kolegovia nemáme žiadne relevantné páky ,aby sa zmenil rušňovy park,lekárske prehliadký no súhlasím s tebou.Každý rušňovodiš,ktorý dobrovolne a predčasne odyde do prečasného dôcodku do 1.6.2010 dostane odchodné(2500-2750sk)za každý odpracovaný rok,je to smiešna suma.Dnes je tvrdý kapitalizmus,každý sa bojí o prácu a to sa zneužíva,ano mám toho už toho dosť,ale žiť z niečoho musím .

S tými kontrolami zdravotného stavu by som brzdil. Robia s Tebou ceremónie každý rok a nakoniec, keď sa nevieš postaviť, zistia, že máš rakovinu v pokročilom štádiu, s ktorou sa malo niečo robiť pred troma rokmi, popr. sa ráno ani nezobudíš...

zehlicka56: nesuhlasim s touto vetou...
Šetrenie na nesprávnom mieste je nesistémoví krok,myslím tým predčasný odvhod do dôchodku,velké skupiný skúsených a kvalitných rušňovodičov nám odchádza.

Po 30rokoch sluzby je organizmus Udernika zniceny(Lok 2009). Neochota tychto Udernikov riesit problemy mladych rusnovodicov(mzda,byvanie,turnus)... A ci maju mlady dostatok skusenosti na strojoch 1.generacie nieje tvoj problem. Preco? Lebo len kvoly vasmu zavesku k planu 5rocnice musi este aj dnes mlady robit a plnit ISO na tychto rusnoch. Vytvorili sme taky system prace na tychto rusnoch(ked si za cervenych zacinal tak ste na stanovisti boly dvaja), ze dnes mlady ani nevie co ma robit od tolkych povinosti co ma... Co si spravil aby mlady nemuseli robit na rusnoch 1.generacie? Maju rusne funkcne hygienicke kutiky, funguju na rusnoch chladnicky a varice? Preco taky rusen ide z dielne do prevadzky?
Co sa tyka lekarskych prehliadok ja som rad, ze su take ake su. Mas aspon kazdy rok cierne na bielom aky je tvoj skutocny stav. Je ale tragedia, ze sa spominame v zakonoch a mame naroky na pracu ako na kozmonauta a nemame vysluhovy dochodok! Kedy budes koncit po 38r. v sluzbe?... Nemas toho dost?...

Mido dnes je všetko o peniazoch,čo si myslíš prečo už niesu tak často školenia,lebo sa zato že sme mali dopravné a technické školenia sme museli platiť inštytútu vzdelávania nemalé čiastky, preto si už depá vytvárajú svojích školitelov,na psichotesty sa chodilo ak si urobil nehodovú udalosť,teras pri každej opetovnej prehliatke ,tak očom to je no predsa o peniazoch , dúfam ak si rušňovodič tak si nemyslíš,že sa to robí zadarmo.

žehlička56:
ver tomu ze lekari si body nahanat nemusia a maju ich dost aj bez toho, ale nie je to ich vymysel ...

750184-4 máš pravdu nechcú nám uznať,ale ked ideš na opetovnú prehliadku tak robia s nami nekonečné nadštardantné vyšetrenia,len aby si lekári naháňali body,skoro každý z nás čo už máme ničo za sebou máme žaludočné vredy,zvyšený krvný tlak mnohý moji kolegovia sa nedožili ani 50 rokov čo zomreli na rakovinu.Mnohý lekáry,ani nemajú potuchu o tom v akom prostredí pracujeme v živote neboli na rušni,teras pri opetovnej prehliadke nás posielajú na psichotesty zase si lekári naháňajú body na nás úkor,najviac ma vie lekár vytočiť ak mi povie,aby som sa nerozčuloval a dodržiaval správnu životosprávu čo pri našej profesiji neni možné.

žehlička56, vidíš a takú cukrovku, alebo iné časté choroby nám nechcú uznať ako chorobu z povolania.

Je to smutná realita,že nám odchádzajú hotovi rušňnovodiči preč.Cena jedného rušňovodiča je 3300eur.to znamená kurzy, technycký,dopravný,zákonité skúšky,pravidelné lekárske prehliadky,školenia,zásvik.Pracovné podmienky rušňovodičov sú hrozné,v lete je na stanovišti rušňovodiča okolo 50 stupňov celzia pytný režim to nerieši.Naše rušne sú zastaralé v priemere majú 48 rokov,montovať do ních klymatyzáciu je neefektývne vyslovene rušňovodičom ide o zdravie.U súkromníkov to nemajú o nič lepšie,akurát o niečo majú lepší plat,no neustále sú na rušni a vysoko prekračuu povolené hodiný ,ktoré môže byť rušňovodič v službe.Šetrenie na nesprávnom mieste je nesistémoví krok,myslím tým predčasný odvhod do dôchodku,velké skupiný skúsených a kvalitných rušňovodičov nám odchádza.Z noci do rána sa nedá vytvoriť rušňovodič,a ani mladí ludia nemajú záujem,narýchlo vytvoriť rušňnovodiča je nezotpovedné,dať mu papier do ruky a posadiť ho na rýchlik ,a potom máme kopu nehodových udalosti,každý rušňovodič musí mať skúsennosti,ako som písal ja už robím túto prácu 38 rokov,človek sa musí zmieriť stým ,že nemá sviatky ,soboty nedele,žije podla turnusu a celí bioritmus je postavený na hlavu,čo v neskoršej dobe sa prejavý na zdravý človeka.

Záliba v parních lokomotivách

Velkým koníčkem strojvedoucího Trejtnara jsou parní lokomotivy. Dokonce má i licenci na vedení parních lokomotiv, což u nás není příliš obvyklé. „Všechno vzniklo již před řadou let, kdy náš Letohradský železniční klub získal průmyslovou parní lokomotivu řady 328 ze Slatiny nad Zdobnicí. Mašinka byla opravena a příležitostně jsme s ní i jezdili. Ale v roce 2001 jí propadly kotelní zkoušky, takže byla neschopná provozu, a my začali přemýšlet, co dál,„ říká.
Náhoda pomohla tomu, že asi o dva roky později získali letohradští nadšenci novou lokomotivu ze zrušené topírny v Lysé nad Labem. „Majitelem tohoto stroje s označením 423.009 je sice Výzkumný Ústav Železniční, nicméně my mašinku opečováváme a občas s ní vyjedeme na nostalgické jízdy. To je pro mě osobně ta největší odměna,„ říká Josef Trejtnar a na závěr dodává: „V klubu se setkávám s podobně naladěnými kamarády, se kterými máme rádi staré stroje. Oprava a údržba nám přinášejí nesdělitelný pocit uspokojení, který několikrát za rok vyvrcholí parádní jízdou.„

JOSEF TREJTNAR: Po absolvování českotřebovské Střední průmyslové školy železniční nastoupil v srpnu 1975 na dráhu, které zůstal věrný dodnes. Začínal jako pomocník strojvedoucího na parních lokomotivách a od roku 1979 slouží jako samostatný strojvedoucí v motorové a posléze elektrické trakci. Vykonával i funkci vedoucího oprav v letohradském depu. Dnes vozí regionální vlaky na Letohradsku a Ústeckoorlicku v Pardubickém kraji.

(Železničář)

Jen pár centimetrů scházelo k tragédii.Díky rychlé a správné reakci strojvedoucího Josefa Trejtnara ke střetu rozjetého rychlíku s uvízlým kamionem na přejezdu nakonec nedošlo. Na 16. září 2008 Josef Trejtnar z letohradského provozního pracoviště Depa kolejových vozidel Česká Třebová jen tak nezapomene. Vedl tehdy čtyřkovým Brejlovcem rychlík 799 z Prahy do Letohradu a na vjezdu do Třebechovic pod Orebem uviděl na krátkou vzdálenost na chráněném přejezdu kamion.
„Velmi dobře si na to vzpomínám. Při příjezdu ke zhlaví jsem v první vteřině nemohl uvěřit svým očím. Na nedalekém přejezdu stál nacouvaný obrovský kamion,„ říká Trejtnar. Když se ho ptám, co následovalo, odpovídá: „Rychlobrzda, přídavná brzda a příprava na útěk do strojovny.„ Podle jeho slov v inkriminovaný den došlo ke šťastné souhře náhod. „Běžně se na zhlaví jezdí stokilometrovou rychlostí, ale v ten den zrovna probíhala rekonstrukce, takže rychlost byla snížena na polovinu. Bylo to neuvěřitelné štěstí. Když jsem uviděl na přejezdu kamion, začal jsem intenzivně brzdit,„ říká strojvedoucí.

Ten nahoře to tak chtěl

Vlak zastavil doslova několik centimetrů před kamionem. K místu incidentu se hned nahrnula řada zvědavců. Josef Trejtnar se po okamžitém zavolání výpravčímu a policistům pokoušel promluvit s řidičem kamionu, nicméně bezúspěšně. Jen zjistil, že je ze Slovenska a patrně zabloudil, takže se na přejezdu pokoušel automobil otočit. „S chlapíkem nebyla žádná řeč, jen nešťastně postával u kamionu a nevěřícně se díval, jak mu moje mašina doslova dýchá na postranice. Naposledy jsem ho viděl, když si ho odváděli policisté,„ dodává Josef Trejtnar.
„Když jsem se řítil na kamion, v první chvíli mně naskočila vzpomínka na pražského kolegu Jiřího Šindeláře, který prakticky několik dnů přede mnou boural při tragické nehodě ve Studénce. Nevím, jak bylo jemu, ale já bych tento adrenalinový zážitek nikomu nedoporučoval. Bezprostředně po incidentu to ještě bylo dobré, nicméně večer se ve mně všechno dodatečně rozleželo. Jsem ateista, ale i přesto jsem přesvědčen, že ten nahoře určitě chtěl, aby to dopadlo takto dobře. Naštěstí se nikomu nic nestalo, nevznikly ani žádné materiální škody, což je skoro neuvěřitelné,„ pokračuje ve vyprávění. A je třeba dodat, že Josef Trejtnar byl za příkladné plnění služebních povinností oceněn generálním ředitelem ČD Petrem Žaludou u příležitosti loňského Dne železnice.

(Železničář)

Od ledna začnou platit nové písemné pokyny.

Zatímco písemné pokyny pro případ nehody jsou v silniční přepravě nebezpečných věcí používány již řadu let, na železnici dosud chyběly. V rámci harmonizace bylo rozhodnuto o jejich zavedení i na železnici, což se dotkne zejména ČD Cargo. Změna nastane od 1. ledna 2011. Písemné pokyny se zavádějí jako nový oddíl 5.4.3 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí a mají sloužit jako pomoc v krizových situacích. Mají být umístěny na jednoduše přístupném místě na stanovišti strojvedoucího.
Písemné pokyny musí dodat strojvedoucímu dopravce před nástupem jízdy v jazycích, které umí přečíst a kterým rozumí. Mezi výbavu pro osobní ochranu, jež se musí nacházet na stanovišti strojvedoucího, bude náležet i jedna přenosná svítilna a pro strojvedoucího odpovídající výstražné oblečení, jaké je například popsáno v normě EN 471. Oficiální text písemných pokynů bude zveřejněn Ministerstvem dopravy ČR. Písemné pokyny (podobně jako na silnici) nebudou smět mít na sobě loga či reklamy. Jejich zavedení by mělo být realizováno nejpozději do skončení přechodných ustanovení, tedy do 30. června 2011.

(Železničář)

O štvrtkovom štrajku na železnici a v MHD sa rozhodne v stredu 2.3.medzi 12-16 hod.na stretnutí zástupcov odborárov v čele s federáciou strojvůdcu.Už teraz je jasné,že KDU-ČSL sľúbila odborom,že v prípade zrušenia štrajku podporí novelu zákona.Tá pravdepodobne neprejde senátom,kde má väčšinu ODS,prešla by ale tzv.vetom v snemovni.

Prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas sa vyjadril k dnešnému mimoriadnemu zasadnutiu vlády.Vláda požiadala snemovňu o vyhlásenie stavu legislatívnej núdze a prejednanie novely zákona o zdanení benefitov 2 a 3.marca.Podľa slov J.Hlasa to je len sľub,výsledok hlasovania je stále nejasný,rozhodnutie vlády može iba predísť ďalším štrajkom.Menej radikálny je predseda Odborového združenia železničiarov J.Pejša.Na zajtrajšej porade možu odborári prehodnotiť svoje stanovisku k pondelkovému štrajku.

Dne 23. února 2010 se konalo jednání koalice odborových svazů působících v dopravě, které stanovilo další postup v návaznosti na předchozí společného prohlášení........

Celá zpráva: http://www.fscr.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=197&Itemid=1