Úzkorozchodné trate

Bez znalosti azbuky toho vela nevycitate na:
http://www.freewebs.com/locomotiva/

Sprava Vlaky.netu neumoznuje prilohy, tak to dam sem:
CD verzia suboru h450-1.htm + h450-2.htm vyzera takto:

zdraviim nadsencov lesnej zeleznice potreboval bi som pomoct a ziskat nejake udaje o lesnej zeleznici z topolcian na duchonku a kulhan viem ze mala okolo 45 km bol som na mieste nasipov nad priehradov duchonka a siel som po nic do doliny smerom na kulhan a nasiel som na jednom mieste podvaly inde klince na upevnenie kolaji inde betonovy most bes kovovej konstrukcie ale nikde na internete niesu udaje alebo mapa a tymto prosim o pomoc az mate nejake udaje prosim kontaktujte ma na e-mailovej adrese : misino225@azet.sk dakujem vopred

dakujem ale uz som to videl

http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h450-1.htm
http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h450-2.htm ,

zdraviim nadsencov lesnej zeleznice potreboval bi som pomoct a ziskat nejake udaje o lesnej zeleznici z topolcian na duchonku a kulhan viem ze mala okolo 45 km bol som na mieste nasipov nad priehradov duchonka a siel som po nic do doliny smerom na kulhan a nasiel som na jednom mieste podvaly inde klince na upevnenie kolaji inde betonovy most bes kovovej konstrukcie ale nikde na internete niesu udaje alebo mapa a tymto prosim o pomoc az mate nejake udaje prosim kontaktujte ma na e-mailovej adrese : misino225@azet.sk dakujem vopred

V Mladějově si letos připomenou, že uplyne devadesát let od chvíle, kdy zde vyrostla unikátní úzkokolejná trať

Vagony po úzkorozchodné jednokolejce spojující někdejší doly na Hřebči s doly nad Mladějovem přepravovaly během uplynulých let všechno možné. Šamot, uhlí, zaměstnance dolů nebo třeba obědy ze závodní kuchyně. Nyní patří tato dráha k unikátům Průmyslového muzea v Mladějově, jeho provozovatelům se totiž do tamějšího depa podařilo sehnat všechny malé lokomotivy z celé republiky o rozchodu 600 mm. V letošním roce si připomenou devadesáté výročí zprovoznění části této dráhy.
Od druhé poloviny sedmnáctého století byl majitelem pozemků v tomto kraji rod Lichtensteinů. Ti zde roku 1862 zahájili těžbu uhlí, které ale moc kvalitní nebylo, obsahovalo poměrně hodně popela, takže když na Ostravsku začali dobývat uhlí s lepší jakostí, o hřebečské přestal být zájem.
Lichtensteinové proto svou aktivitu obrátili k těžbě lupku. Tento jíl se hodně používal k výrobě žáruvzdorných materiálů a těžil se prakticky všude - kromě knížecích dolů také v oblasti Hřebečského hřbetu, na Nové Vsi a nad Mladějovem. Vytěžený materiál nejprve svážely dolů koňské povozy, později postavila lipská firma Bleichert pro tyto účely lanovku.
V roce 1902, ve chvíli, kdy lanovka spustila svůj provoz, přišel do Mladějova ratibořický důlní ředitel Gerhard Mauve. Doly v již zmíněných oblastech si nejdřív pronajal, později je odkoupil a v roce 1912 po dohodě s knížecím rodem spojil své doly s jejich a vznikly tak Knížecí Lichtensteinské uhelné a hlinné závody. Ředitelem závodů pověřil Mauve svého syna Eberharta a během následujících deseti let rozjel padesát pecí na vypalování jílovců a postavil elektrárnu s dvěma parními lokomobilami Brand a Lhuilier.
Ještě během první světové války rozhodlo vedení firmy, že pro větší výkonnost bude vhodnější postavit mezi doly na Hřebči a nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhu.
Moravské místodržitelství v Brně projekt schválilo 2. května 1918 a o pár dní později přijeli na místo váleční zajatci, kteří byli ke stavbě jednokolejky vybráni. Část tratě byla zprovozněna hned další rok, tedy v roce 1919. První naložené vlaky s uhlím a lupkem sice přijeli do Mladějova v roce 1920, ale kolaudace celé dráhy proběhla až o čtyři roky později.
Trasa zakreslená v prvním původním návrhu vedla od hřebečského dolu Václav Theodor přes štoly Josef, Barbora a Hugo Karel k horní stanici již zmíněné lanovky a měřila 8,6 kilometru. Jakmile příslušný úřad projekt schválil, přišla společnost se změnou- chtěla dráhu prodloužit až k mladějovskému nádraží. Výchozí bod dráhy v Mladějově leží v nadmořské výšce 425 metrů nad mořem, konečná stanice na Hřebči má nadmořskou výšku 503 metrů. Z Mladějova se dráha po severní smyčce se stoupáním 25 promile otáčí k jihu, obchází dolní část obce a potom se dostává do lesa. A právě v těchto místech, na zhruba půlkilometrovém úseku, dosahuje dráha nejvyššího stoupání - mezi 26 a 32 promile - až k výhybce u seřazovací koleje. Odtud vede dál vodorovně až k dvojkolejné výhybkové stanici Nová Ves. Potom trasa mírně stoupá v listnatém a smíšeném lese po úbočí Hřebečovského hřbetu s nejvyšším stoupáním 8 promile až ke svému cíli na Hřebči. Protože tato trať je nyní v rekonstrukci, končí jízda v Nové Vsi.
Ani dolům, stejně jako většině soukromých firem, se nevyhnulo znárodnění. Začátkem roku 1950 byly začleněny pod národní podnik Moravské šamotové a lupkové závody se sídlem ve Velkých Opatovicích. Postupem let práce na jednotlivých dolech ustávaly. Doly Václav Theodor se zavřely v roce 1961 a celá těžba přešla dolů k jihu na důlní pole Hřebeč II a později na západ do prostoru Hřebeč III. Kvůli nedostatku peněz skončily 31. 12. 1991 práce i zde.
Nyní působí na těchto pozemcích občanské sdružení Průmyslové muzeum Mladějov a občanské sdružení Mladějovská průmyslová dráha. Dobrovolníci se snaží o zachování parního provozu na této jedinečné úzkokolejce a nejrůznějšími opravami udržují