Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
Slibovaná kompletní uzavírka komunikace mezi Holoubkovem a Hůrkami, podcházející v první z obcí zčásti i pod železniční tratí, od soboty platí. „Polovina mostu, který podjezd umožňoval, je už dole,„ řekl nám včera Petr Kubrycht z firmy Skanska, jež práce provádí. Do 30. srpna se v rámci optimalizace železniční trati Zbiroh-Plzeň ale podle Kubrychta most postaví nově. „Příští rok,„ dodal, „bude od počátku března uzavírka vyhlášena znova, protože se musí pokračovat rekonstrukcí druhé poloviny trati, a tím i mostu,„ objasnil.
„Všichni víme, že udělat se to prostě musí, ale i tak připomínky k uzavírce jsou. Někteří řidiči také přes jasné dopravní značení stále zkoušejí, zda by ještě neprojeli, a pak se vracejí,„ sdělil starosta Holoubkova Miroslav Vild.
„Další avizované sundavání mostů a nadjezdů, které bude v Rokycanech-Borku a u holobytů, je posunuto až na 15. srpna,„ sdělil rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz. Příčinou odložení termínu podle něj bylo zpoždění ve vyřizování objezdových komunikací. Povedou přes dočasně vytyčené a signalizací chráněné železniční přejezdy.
„Dílčí zdržení celkový termín výstavby nijak nenaruší,„ míní Petr Kalián ze Správy železniční dopravní cesty.
(Domažlický deník)
„Všichni víme, že udělat se to prostě musí, ale i tak připomínky k uzavírce jsou. Někteří řidiči také přes jasné dopravní značení stále zkoušejí, zda by ještě neprojeli, a pak se vracejí,„ sdělil starosta Holoubkova Miroslav Vild.
„Další avizované sundavání mostů a nadjezdů, které bude v Rokycanech-Borku a u holobytů, je posunuto až na 15. srpna,„ sdělil rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz. Příčinou odložení termínu podle něj bylo zpoždění ve vyřizování objezdových komunikací. Povedou přes dočasně vytyčené a signalizací chráněné železniční přejezdy.
„Dílčí zdržení celkový termín výstavby nijak nenaruší,„ míní Petr Kalián ze Správy železniční dopravní cesty.
(Domažlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374249/
Jen čtyři metry vysoký podjezd pod železniční tratí na silnici 1/35 mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím je noční můrou všech řidičů vyšších aut. Již řadu let poukazují na problém, jehož řešení jim nepřipadá nijak složité. Chtějí o několik centimetrů prohloubit podjezd.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/ridici-kamionu-se-vyssiho-podjezdu-nedockaji.html
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/ridici-kamionu-se-vyssiho-podjezdu-nedockaji.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372428/
Ředitelství vodních cest ČR ve čtvrtek zahájilo rekonstrukci železničního mostu přes Labe v Kolíně. Jeho nízká podjezdová výška nevyhovuje parametrům labské vodní cesty. Nový most bude stát 1,23 miliardy Kč!
Celá zpráva: http://www.blesk.cz/clanek/118701/oprava-zeleznicniho-mostu-v-koline-bude-stat-1-23-miliardy
Celá zpráva: http://www.blesk.cz/clanek/118701/oprava-zeleznicniho-mostu-v-koline-bude-stat-1-23-miliardy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371560/
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Dopravní stavba roku 2008 se uskutečnilo za účasti premiéra Fischera a ministra dopravy Slamečky ve čtvrtek 25. června v Betlémské kapli na Starém Městě pražském. Soutěž vyhlásilo ministerstvo dopravy a SFDI. Letošní motto soutěže znělo: Doprava nejsou jen stavby a cesty, doprava je proces...
Nejlepšími dopravními stavbami loňského roku tedy jsou železniční estakáda přes pražské Masarykovo nádraží (součást Nového spojení), tunel Klimkovice na dálnici D 47, přeložka silnice I/14 Liberec-Kunratická, trasa metra C z Ládví do Letňan a elektrizace železniční trati Šatov–Znojmo.
Estakáda a tunel získaly titul v kategorii staveb na transevropské dopravní síti, přeložka v Liberci a trasa metra C pak v kategorii staveb nad 50 milionů korun.
Elektrizace trati Šatov– Znojmo bodovala mezi projekty a realizacemi uskutečněnými v roce 2008.
Ocenění České komory autorizovaných inženýrů a techniků získali projektant elektrizace trati Šatov– Znojmo Radoslav Molák ze Sudopu Brno a stavbyvedoucí společnosti Eurovia Richard Lajksner za přeložku silnice I/14 v Liberci.
(Železničář)
Nejlepšími dopravními stavbami loňského roku tedy jsou železniční estakáda přes pražské Masarykovo nádraží (součást Nového spojení), tunel Klimkovice na dálnici D 47, přeložka silnice I/14 Liberec-Kunratická, trasa metra C z Ládví do Letňan a elektrizace železniční trati Šatov–Znojmo.
Estakáda a tunel získaly titul v kategorii staveb na transevropské dopravní síti, přeložka v Liberci a trasa metra C pak v kategorii staveb nad 50 milionů korun.
Elektrizace trati Šatov– Znojmo bodovala mezi projekty a realizacemi uskutečněnými v roce 2008.
Ocenění České komory autorizovaných inženýrů a techniků získali projektant elektrizace trati Šatov– Znojmo Radoslav Molák ze Sudopu Brno a stavbyvedoucí společnosti Eurovia Richard Lajksner za přeložku silnice I/14 v Liberci.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370630/
Vytrvalé deště začaly komplikovat život i stavařům na Břeclavsku. Stejně jako při první části výměny a oprav železničního mostu přes řeku Dyji v Břeclavi se musí s vysokou vodou vypořádat i teď.
„Oprava mostu se určitě prodraží. Domlouváme se i s Povodím Moravy, ale viděl jsem, že i rameno přes Poštornou je úplně plné. Takže ani oni s tím teď nic neudělají,„ uvedl ředitel výstavby Emil Cendelín.
Poslední fáze výměny obřího mostu má skončit osmnáctého prosince. „Pokud by došlo k dalšímu zpoždění, musely by se opravy přesunout do příštího roku. A to by mělo nedozírné následky na železniční dopravu,„ nechtěl vůbec domýšlet Cendelín.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
„Oprava mostu se určitě prodraží. Domlouváme se i s Povodím Moravy, ale viděl jsem, že i rameno přes Poštornou je úplně plné. Takže ani oni s tím teď nic neudělají,„ uvedl ředitel výstavby Emil Cendelín.
Poslední fáze výměny obřího mostu má skončit osmnáctého prosince. „Pokud by došlo k dalšímu zpoždění, musely by se opravy přesunout do příštího roku. A to by mělo nedozírné následky na železniční dopravu,„ nechtěl vůbec domýšlet Cendelín.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370043/
Moderátor
--------------------
V Kolíně dnes začala rekonstrukce železničního mostu přes Labe. Stavba na trati ve směru na Velký Osek a Nymburk bude stát přes miliardu a 200 milionů korun a hotová by měla být příští rok na podzim. Pod starým mostem nemohly proplouvat lodě s vyšším nákladem. Pokračuje Miroslav Šefara, který stojí v čele Ředitelství vodních cest.
Miroslav ŠEFARA, ředitel Ředitelství vodních cest
--------------------
Ta rekonstrukce železničního mostu Kolín je poslední velkou stavbou mezi Mělníkem a Chvaleticemi, která má zajistit dostatečnou podjezdní výšku pro plavidla s kontejnery a s nadrozměrnými náklady. Tato stavba přispěje k efektivnímu využívání vodní dopravy a k snížení počtu kamionů na českých silnicích.
(8.7.2009 - ČRo Region)
Tato stavba přispěje k efektivnímu využívání vodní dopravy a k snížení počtu kamionů na českých silnicích. Ta věta by platila, kdyby bylo Labe splavné po celý rok v Děčíně a došlo ke splavnění úseku do Pardubic. Jinak je to jen plácnutí do labské vody.
--------------------
V Kolíně dnes začala rekonstrukce železničního mostu přes Labe. Stavba na trati ve směru na Velký Osek a Nymburk bude stát přes miliardu a 200 milionů korun a hotová by měla být příští rok na podzim. Pod starým mostem nemohly proplouvat lodě s vyšším nákladem. Pokračuje Miroslav Šefara, který stojí v čele Ředitelství vodních cest.
Miroslav ŠEFARA, ředitel Ředitelství vodních cest
--------------------
Ta rekonstrukce železničního mostu Kolín je poslední velkou stavbou mezi Mělníkem a Chvaleticemi, která má zajistit dostatečnou podjezdní výšku pro plavidla s kontejnery a s nadrozměrnými náklady. Tato stavba přispěje k efektivnímu využívání vodní dopravy a k snížení počtu kamionů na českých silnicích.
(8.7.2009 - ČRo Region)
Tato stavba přispěje k efektivnímu využívání vodní dopravy a k snížení počtu kamionů na českých silnicích. Ta věta by platila, kdyby bylo Labe splavné po celý rok v Děčíně a došlo ke splavnění úseku do Pardubic. Jinak je to jen plácnutí do labské vody.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370024/
Oprava železničního mostu ve Zruči nad Sázavou na trati od Čerčan skončí v neděli 12. července odpoledne v 16 hodin. Cestující přepravují autobusy náhradní dopravy, v níž je omezená možnost přepravy zavazadel, kočárků a jízdních kol.
(Benešovský deník)
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/369640/
Připevnit zámek se jménem milované osoby na most a klíč zahodit do řeky. Takový zvyk se ujal v Německu.
Až se dostanete na most Hohenzollern v Kolíně nad Rýnem, uvidíte na oplocení oddělujícím pěší lávku od šesti železničních kolejí velké množství visacích zámků s napsanými a vyrytými jmény. Jedná se o místní zvyk, jak si pojistit lásku na celý život. Musíte ale klíč od zámku hodit do Rýna.
Jevu si všimli nejen zdejší chodci, ale i novináři a sociologové. Podle Dagmar Hanel, vedoucí katedry etnologie Ústavu pro geografii a regionální historii země Porýní-Vestfálsko, se první zámky na mostě objevily loni. Zatím nikdo s jistotou neví, odkud sem romantický rituál přišel. Podobný zvyk se prý ujal i na mostě v Hitzackeru v Dolním Sasku. Odhaduje se, že zámky lásky (Lucchetti d‘amore) nejspíše přicestovaly z italské Florencie. Tento zvyk se ale dá vypozorovat i v dalších italských městech včetně Říma.
Zajímavá byla reakce Německé dráhy, která komplex kolínských mostů vlastní. Zpočátku se vyvěšování zámků bralo stejně jako třeba graffiti, tedy jako vandalství. Podle tohoto přístupu se na mosty nic dalšího dávat nemá. Teprve později zástupci drah změnili svůj názor a spokojili se s tím, že vyzvali chodce, aby zámky nevyvěšovali nad ulicemi a chodníky.
A tak tu visacích zámků stále přibývá. Visí jich tu už několik stovek a symbolizují křehkost vztahu dvou lidí. Nadále tedy můžete při procházce po mostě Hohenzollern (mimochodem za války byl zničen) přemýšlet, jak to dopadlo s Peterem, Sylvií, Thomasem, Harrym, Uti a dalšími stovkami lidí, jejichž jména tu někdo jim blízký uvedl.
Ale když už si budete svou láskou jistí a žádný zámek vyvěšovat nepotřebujete, vydejte se poznávat město. Kolín nad Rýnem za důkladnou prohlídku určitě stojí. Leží pouhých 37 metrů nad mořem ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je čtvrtým největším městem Německa. Žije tu skoro milion obyvatel.
Původně se tu rozkládala germánská osada, která údajně vznikla už kolem roku 50 př. n. l. Dominantou celého města je určitě katedrála rozkládající se v těsném sousedství nádraží. Její stavba trvala přes 600 let a výška věží dosahuje 157 metrů. Krása zdejších domů zvláště vynikne, když si uvědomíte, že střed města byl na sklonku druhé světové války téměř celý vybombardován.
(Železničář)
Až se dostanete na most Hohenzollern v Kolíně nad Rýnem, uvidíte na oplocení oddělujícím pěší lávku od šesti železničních kolejí velké množství visacích zámků s napsanými a vyrytými jmény. Jedná se o místní zvyk, jak si pojistit lásku na celý život. Musíte ale klíč od zámku hodit do Rýna.
Jevu si všimli nejen zdejší chodci, ale i novináři a sociologové. Podle Dagmar Hanel, vedoucí katedry etnologie Ústavu pro geografii a regionální historii země Porýní-Vestfálsko, se první zámky na mostě objevily loni. Zatím nikdo s jistotou neví, odkud sem romantický rituál přišel. Podobný zvyk se prý ujal i na mostě v Hitzackeru v Dolním Sasku. Odhaduje se, že zámky lásky (Lucchetti d‘amore) nejspíše přicestovaly z italské Florencie. Tento zvyk se ale dá vypozorovat i v dalších italských městech včetně Říma.
Zajímavá byla reakce Německé dráhy, která komplex kolínských mostů vlastní. Zpočátku se vyvěšování zámků bralo stejně jako třeba graffiti, tedy jako vandalství. Podle tohoto přístupu se na mosty nic dalšího dávat nemá. Teprve později zástupci drah změnili svůj názor a spokojili se s tím, že vyzvali chodce, aby zámky nevyvěšovali nad ulicemi a chodníky.
A tak tu visacích zámků stále přibývá. Visí jich tu už několik stovek a symbolizují křehkost vztahu dvou lidí. Nadále tedy můžete při procházce po mostě Hohenzollern (mimochodem za války byl zničen) přemýšlet, jak to dopadlo s Peterem, Sylvií, Thomasem, Harrym, Uti a dalšími stovkami lidí, jejichž jména tu někdo jim blízký uvedl.
Ale když už si budete svou láskou jistí a žádný zámek vyvěšovat nepotřebujete, vydejte se poznávat město. Kolín nad Rýnem za důkladnou prohlídku určitě stojí. Leží pouhých 37 metrů nad mořem ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je čtvrtým největším městem Německa. Žije tu skoro milion obyvatel.
Původně se tu rozkládala germánská osada, která údajně vznikla už kolem roku 50 př. n. l. Dominantou celého města je určitě katedrála rozkládající se v těsném sousedství nádraží. Její stavba trvala přes 600 let a výška věží dosahuje 157 metrů. Krása zdejších domů zvláště vynikne, když si uvědomíte, že střed města byl na sklonku druhé světové války téměř celý vybombardován.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/368559/
Vsak uz o nom rokuju tolke roky, ze som myslel, ze by ho zatial mohli aj dokoncit ... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362901/
Novy most medzi Danskom a Nemeckom odklepnuty:
http://ekonomika.sme.sk/c/4897743/more-medzi-nemeckom-a-danskom-preklenie-most.html
http://ekonomika.sme.sk/c/4897743/more-medzi-nemeckom-a-danskom-preklenie-most.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362689/
Výluka železniční tratě mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm skončila. Po tříměsíční přestávce projel na tomto úseku v pondělí první vlak. Brzy se uleví motoristům, kteří by od konce června opět mohli projíždět pod opravovaným kostelanským mostem.
Jako první se dočkali cestující, kteří využívají vlakovou dopravu. „Provedli jsme technicko-bezpečnostní zkoušku a v pondělí v 16.58 projel ve směru ze Starého Města do Uherského Hradiště první rychlík do Luhačovic,„ vysvětlil ředitel Správy železniční a dopravní cesty Zlín Ladislav Kašpar.
V důsledku opravy mostu je uzavřena také cesta ze Starého Města na Kostelany a Nedakonice. V nejbližších dnech by měl být provoz obnoven i tam. „Silnice bude znovu průjezdná od soboty 27. června,„ upřesnil Kašpar.
Starý kostelanský most byl nevyhovující pro svou nízkou podjezdnou výšku a špatný technický stav. Proto na tomto místě vyrostlo modernější přemostění, které je větší i širší. Díky tomu se dosavadní silnice druhé třídy zařadí do třídy první, čímž dojde k zásadnímu přesměrování značné části dopravy z centra Uherského Hradiště a Starého Města na obchvaty. Také staré železniční pražce a koleje nahradily nové.
Doprava po kolejích byla v tomto úseku omezena od 18. března letošního roku. Po dobu výluky cestující využívali náhradní autobusovou dopravu.
(Slovácký deník)
Jako první se dočkali cestující, kteří využívají vlakovou dopravu. „Provedli jsme technicko-bezpečnostní zkoušku a v pondělí v 16.58 projel ve směru ze Starého Města do Uherského Hradiště první rychlík do Luhačovic,„ vysvětlil ředitel Správy železniční a dopravní cesty Zlín Ladislav Kašpar.
V důsledku opravy mostu je uzavřena také cesta ze Starého Města na Kostelany a Nedakonice. V nejbližších dnech by měl být provoz obnoven i tam. „Silnice bude znovu průjezdná od soboty 27. června,„ upřesnil Kašpar.
Starý kostelanský most byl nevyhovující pro svou nízkou podjezdnou výšku a špatný technický stav. Proto na tomto místě vyrostlo modernější přemostění, které je větší i širší. Díky tomu se dosavadní silnice druhé třídy zařadí do třídy první, čímž dojde k zásadnímu přesměrování značné části dopravy z centra Uherského Hradiště a Starého Města na obchvaty. Také staré železniční pražce a koleje nahradily nové.
Doprava po kolejích byla v tomto úseku omezena od 18. března letošního roku. Po dobu výluky cestující využívali náhradní autobusovou dopravu.
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362162/
Z důvodu opravy železničního mostu ve Strakonicích nad řekou Otavou bude tři týdny výluka na trati ve směru na Blatnou. Agentuře Mediafax to řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla.
Práce na mostě za 16,8 milionu korun jsou podle SŽDC víc než potřebné. „Nejde o havarijní stav, ale skutečně potřebnou rozsáhlejší údržbu mostu. Opravena bude kompletně železniční konstrukce, kolejiště, rozvody kabelů a další technická zařízení,„ uvedl Pavel Halla.
Z důvodu oprav je na trati výluka a po dobu prací budou vlaky částečně nahrazovat autobusy. Pro některé cestující je ale lepší jen rovnou ze Strakonic ve směru na Blatnou nebo dále na Plzeň přímo autobusem, než přestupovat z autobusu na vlak. „Náhradí autobusová doprava jezdí mezi Strakonicemi a Radomyšlí, z důvodu některých fází oprav budou autobusy jezdit až do Blatné,„ dodal Halla.
Kompletně by měla být rekonstrukce dokončena 12. června. Cestující, kteří denně využívají k cestování vlak, by měli sledovat vývěsky na nádraží, případně stránky Českých drah na internetu, kde se dozví, v jaký den je směrem na Blatnou pro ně výhodnější jet přímo autobusem už ze Strakonic, a kdy je lepší zvolit náhradní autobusovou dopravu s přestupem na vlak.
(Mediafax)
Práce na mostě za 16,8 milionu korun jsou podle SŽDC víc než potřebné. „Nejde o havarijní stav, ale skutečně potřebnou rozsáhlejší údržbu mostu. Opravena bude kompletně železniční konstrukce, kolejiště, rozvody kabelů a další technická zařízení,„ uvedl Pavel Halla.
Z důvodu oprav je na trati výluka a po dobu prací budou vlaky částečně nahrazovat autobusy. Pro některé cestující je ale lepší jen rovnou ze Strakonic ve směru na Blatnou nebo dále na Plzeň přímo autobusem, než přestupovat z autobusu na vlak. „Náhradí autobusová doprava jezdí mezi Strakonicemi a Radomyšlí, z důvodu některých fází oprav budou autobusy jezdit až do Blatné,„ dodal Halla.
Kompletně by měla být rekonstrukce dokončena 12. června. Cestující, kteří denně využívají k cestování vlak, by měli sledovat vývěsky na nádraží, případně stránky Českých drah na internetu, kde se dozví, v jaký den je směrem na Blatnou pro ně výhodnější jet přímo autobusem už ze Strakonic, a kdy je lepší zvolit náhradní autobusovou dopravu s přestupem na vlak.
(Mediafax)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/355348/
Ve Strakonicích omezili na měsíc provoz
Významné rekonstrukce se dočká železniční most ve Strakonicích směrem na město Blatná. Práce, které bylo možné udělat bez vyloučení železničního provozu, byly provedeny už minulý týden. Nejdůležitější opravné činnosti na mostě mohou probíhat až v současné době.
Výluka začala v pondělí 18. května a je naplánovaná na 26 dní. Strakonický most se po dokončení rekonstrukce dočká nového železničního svršku, opravy kolejnic, mostníků i nových nátěrů.
(Železničář)
Významné rekonstrukce se dočká železniční most ve Strakonicích směrem na město Blatná. Práce, které bylo možné udělat bez vyloučení železničního provozu, byly provedeny už minulý týden. Nejdůležitější opravné činnosti na mostě mohou probíhat až v současné době.
Výluka začala v pondělí 18. května a je naplánovaná na 26 dní. Strakonický most se po dokončení rekonstrukce dočká nového železničního svršku, opravy kolejnic, mostníků i nových nátěrů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354599/
Železniční mosty Malá a Velká Hrabovka dosloužily. Ukončení další etapy výstavby Nového spojení jim však umožní začít nový život.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_20mosty.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_20mosty.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354568/
Nákladní auta v budoucnosti podjedou železniční trať bez rizika karambolu
Řidiči nákladních aut a autobusů se v blízké budoucnosti už nebudou muset obávat poškození vozidla u nízkého podjezdu železniční tratě Praha - Benešov na jižní straně čerčanského vlakového nádraží.
Stavbaři při červnové opravě mostu přes silnici II/109 do Poříčí nad Sázavou betonovou injektáží zpevní základy opěr a mostních křídel tak, aby možné snížit vozovku téměř o metr.
„Od 1. června se při uzavírce silnice sanuje zdivo obou opěr mostu, včetně mostních křídel, a především podchytí a zpevní jejich základy hloubkovou tryskovou injektáží,„ zdůvodnil Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty čtrnáctidenní omezení automobilové dopravy na levém sázavském břehu.
Pod každou mostní opěrou stavbaři zapustí 21 pilot o průměru jeden metr, aby bylo později možné zahloubit silnici II/109 o devadesát centimetrů, čímž se docílí pod mostem větší podjezdné výšky 4,5 metrů.
„Ta současná je pouze 3,72 metru. Následná investice bude ovšem samostatnou stavbou správce silnice. Stávající hloubka základů opěr není pro tento záměr postačující a neumožnila by pozdější zahloubení silnice,„ vysvětlil mluvčí správce železniční sítě.
Souběžně s uvedenými pracemi se na mostovce, kterou tvoří betonová deska se zabetonovanými nosníky z roku 1993, obnoví izolace proti vodě, podkladní vrstvy včetně nového štěrkového lože pro kolejový rošt a pak bude položený nový železniční svršek.
„Samotná mostovka bude rozšířená na pravé straně směrem k Čerčanům o zhruba jeden a půl metru, aby na ni mohla být instalovaná protihluková stěna,„ doplnil Jiří Šťastný.
(Benešovský deník)
Řidiči nákladních aut a autobusů se v blízké budoucnosti už nebudou muset obávat poškození vozidla u nízkého podjezdu železniční tratě Praha - Benešov na jižní straně čerčanského vlakového nádraží.
Stavbaři při červnové opravě mostu přes silnici II/109 do Poříčí nad Sázavou betonovou injektáží zpevní základy opěr a mostních křídel tak, aby možné snížit vozovku téměř o metr.
„Od 1. června se při uzavírce silnice sanuje zdivo obou opěr mostu, včetně mostních křídel, a především podchytí a zpevní jejich základy hloubkovou tryskovou injektáží,„ zdůvodnil Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty čtrnáctidenní omezení automobilové dopravy na levém sázavském břehu.
Pod každou mostní opěrou stavbaři zapustí 21 pilot o průměru jeden metr, aby bylo později možné zahloubit silnici II/109 o devadesát centimetrů, čímž se docílí pod mostem větší podjezdné výšky 4,5 metrů.
„Ta současná je pouze 3,72 metru. Následná investice bude ovšem samostatnou stavbou správce silnice. Stávající hloubka základů opěr není pro tento záměr postačující a neumožnila by pozdější zahloubení silnice,„ vysvětlil mluvčí správce železniční sítě.
Souběžně s uvedenými pracemi se na mostovce, kterou tvoří betonová deska se zabetonovanými nosníky z roku 1993, obnoví izolace proti vodě, podkladní vrstvy včetně nového štěrkového lože pro kolejový rošt a pak bude položený nový železniční svršek.
„Samotná mostovka bude rozšířená na pravé straně směrem k Čerčanům o zhruba jeden a půl metru, aby na ni mohla být instalovaná protihluková stěna,„ doplnil Jiří Šťastný.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354191/
V těchto dnech pokračují práce na výstavbě nového železničního mostu na trati Kunovice – Staré Město, přes Kostelanskou ulici – silnici II. třídy.
Viz: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/zeleznicni-most-kostelany-stare-mesto-stavba.html
Viz: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/zeleznicni-most-kostelany-stare-mesto-stavba.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353594/
Nejen lidé, ale i mosty mají své legendy. Starobylé – jako pražský Karlův most s vejci ve svých zdech či roztancovaný „půlmost„ v provensálském Avignonu. I novodobé – monumentální Golden Gate v San Francisku, mladíček spojující dánskou Kodaň se švédským Malmö přes průliv Öresund nebo elegán Normandie nad ústím Seiny v severní Francii. Mezi novodobé mostní legendy patří i Harbour Bridge v největším australském městě Sydney.
Harbour Bridge se klene nad zálivem, který slouží jako útočiště pro přístav Jackson a spojuje obchodní centrum Sydney s jeho severní pobřežní částí.
S nápadem spojit oba břehy a zkrátit tak obyvatelům cestu na sever přišel už v roce 1815 inženýr Francis Greenway. Avšak představitelům města se jeho plán jevil příliš odvážný a nebezpečný. Teprve v devadesátých letech 19. století tuto myšlenku oživil guvernér Nového Jižního Walesu, jedné ze šesti britských kolonií na území pátého kontinentu. Impulzem byla snaha rozvíjet tamní průmysl a obchod. Několik menších mostů na horním toku řeky Parramatta totiž už nestačilo rostoucímu provozu, zejména žádný z nich neumožňoval provozovat železniční dopravu.
Strastiplná historie
První nákresy a plány však nebyly přijaty. Teprve v roce 1912 byl inženýr John Bradfield jmenován šéfem projektu výstavby mostu, který měl na nejužším místě sydneyské zátoky spojit Dawesův výběžek na jihu s Milsonsovým na severu. Podmínkou bylo, aby budovaná stavba unesla jak železniční, tak silniční dopravu. Bradfield našel inspiraci v mostu v anglickém Newcastlu nad řekou Tyne. V roce 1916 předložil vládě Nového Jižního Walesu své plány.
Jednalo se o gigantickou ocelovou konstrukci, která spočívala na čtyřech mohutných pískovcových pilířích. Na obou stranách most podporovalo 28 párů sloupů, které měly výšku od 18 metrů na krajích až po 57 metrů poblíž pilířů. Měl vést pouhých 60 metrů nad mořskou hladinou a ambiciózní byla zejména jeho šíře dosahující téměř 49 metrů. Odpovídala požadavku dvou železničních kolejí, šesti pruhů pro automobily, dvou pruhů pro městskou tramvaj a dvou pruhů pro chodce vedle sebe. Díky tomu se most měl stát nejširším z velkých mostů na celém světě. Nicméně největší raritou projektu byl ústřední ocelový oblouk, který překonával vzdálenost 503 metrů a z nejvyššího bodu bylo k mořské hladině celých 134 metrů.
Vlastní stavba však byla kvůli tehdy vrcholícímu světovému válečnému konfliktu, který značně vyčerpával australské finanční i lidské síly, odkládána a teprve koncem roku 1922 bylo přijato rozhodnutí. V listopadu byla v konkurzu vybrána stavební firma Dorman Long and Company z anglického Middlesbrough, což vzápětí vyvolalo odpor a stávky domácích odborů. Proto Bradfield s vedením firmy dohodl, že na stavbě mostu budou pracovat pouze domácí dělníci.
Nakonec se spojily
Koncem července 1923 byl položen základní kámen. Ovšem až v lednu 1925 se začaly budovat základy. Teprve po dalších třech letech byly dobudovány přístupové cesty z obou stran mostu a až počátkem roku 1929 se před obyvateli Sydney začal vypínat úchvatný ocelový oblouk. Několik plovoucích jeřábů zvedalo stále vyšší a vyšší ocelové sloupoví. Protože se stavělo z obou stran současně, bylo třeba počítat s možnou odchylkou při setkání obou stavebních čet. S pomocí četných lan a lodí došlo ke spojení obou půloblouků 19. srpna 1930. John Bradfield si mohl oddechnout – nejtěžší část výstavby měl za sebou.
Následujícího roku byl dokončen ocelový základ mostovky. Byly položeny inženýrské sítě, elektrické a telefonní kabely, plynové a vodovodní potrubí. Na ocelový rošt začal být nanášen beton a železniční koleje. V lednu 1932 vyrazila na první cestu přes most parní lokomotiva, aby vyzkoušela jeho pevnost. O dva měsíce později, 19. března 1932, byl Harbour Bridge slavnostně otevřen. Obyvatelé Sydney brzy přijali most za svůj a pojmenovali si ho laskavou přezdívkou „Ramínko na šaty„.
Legenda, která stále žije
Historie Harbour Bridge však tím
Harbour Bridge se klene nad zálivem, který slouží jako útočiště pro přístav Jackson a spojuje obchodní centrum Sydney s jeho severní pobřežní částí.
S nápadem spojit oba břehy a zkrátit tak obyvatelům cestu na sever přišel už v roce 1815 inženýr Francis Greenway. Avšak představitelům města se jeho plán jevil příliš odvážný a nebezpečný. Teprve v devadesátých letech 19. století tuto myšlenku oživil guvernér Nového Jižního Walesu, jedné ze šesti britských kolonií na území pátého kontinentu. Impulzem byla snaha rozvíjet tamní průmysl a obchod. Několik menších mostů na horním toku řeky Parramatta totiž už nestačilo rostoucímu provozu, zejména žádný z nich neumožňoval provozovat železniční dopravu.
Strastiplná historie
První nákresy a plány však nebyly přijaty. Teprve v roce 1912 byl inženýr John Bradfield jmenován šéfem projektu výstavby mostu, který měl na nejužším místě sydneyské zátoky spojit Dawesův výběžek na jihu s Milsonsovým na severu. Podmínkou bylo, aby budovaná stavba unesla jak železniční, tak silniční dopravu. Bradfield našel inspiraci v mostu v anglickém Newcastlu nad řekou Tyne. V roce 1916 předložil vládě Nového Jižního Walesu své plány.
Jednalo se o gigantickou ocelovou konstrukci, která spočívala na čtyřech mohutných pískovcových pilířích. Na obou stranách most podporovalo 28 párů sloupů, které měly výšku od 18 metrů na krajích až po 57 metrů poblíž pilířů. Měl vést pouhých 60 metrů nad mořskou hladinou a ambiciózní byla zejména jeho šíře dosahující téměř 49 metrů. Odpovídala požadavku dvou železničních kolejí, šesti pruhů pro automobily, dvou pruhů pro městskou tramvaj a dvou pruhů pro chodce vedle sebe. Díky tomu se most měl stát nejširším z velkých mostů na celém světě. Nicméně největší raritou projektu byl ústřední ocelový oblouk, který překonával vzdálenost 503 metrů a z nejvyššího bodu bylo k mořské hladině celých 134 metrů.
Vlastní stavba však byla kvůli tehdy vrcholícímu světovému válečnému konfliktu, který značně vyčerpával australské finanční i lidské síly, odkládána a teprve koncem roku 1922 bylo přijato rozhodnutí. V listopadu byla v konkurzu vybrána stavební firma Dorman Long and Company z anglického Middlesbrough, což vzápětí vyvolalo odpor a stávky domácích odborů. Proto Bradfield s vedením firmy dohodl, že na stavbě mostu budou pracovat pouze domácí dělníci.
Nakonec se spojily
Koncem července 1923 byl položen základní kámen. Ovšem až v lednu 1925 se začaly budovat základy. Teprve po dalších třech letech byly dobudovány přístupové cesty z obou stran mostu a až počátkem roku 1929 se před obyvateli Sydney začal vypínat úchvatný ocelový oblouk. Několik plovoucích jeřábů zvedalo stále vyšší a vyšší ocelové sloupoví. Protože se stavělo z obou stran současně, bylo třeba počítat s možnou odchylkou při setkání obou stavebních čet. S pomocí četných lan a lodí došlo ke spojení obou půloblouků 19. srpna 1930. John Bradfield si mohl oddechnout – nejtěžší část výstavby měl za sebou.
Následujícího roku byl dokončen ocelový základ mostovky. Byly položeny inženýrské sítě, elektrické a telefonní kabely, plynové a vodovodní potrubí. Na ocelový rošt začal být nanášen beton a železniční koleje. V lednu 1932 vyrazila na první cestu přes most parní lokomotiva, aby vyzkoušela jeho pevnost. O dva měsíce později, 19. března 1932, byl Harbour Bridge slavnostně otevřen. Obyvatelé Sydney brzy přijali most za svůj a pojmenovali si ho laskavou přezdívkou „Ramínko na šaty„.
Legenda, která stále žije
Historie Harbour Bridge však tím
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353207/
Na investici se podílí Ředitelství silnic a dálnic České republiky a město České Budějovice
Jedna z klíčových dopravních staveb v Českých Budějovicích výrazně pokročila kupředu. Zemní práce už narýsovaly po celé délce spojnici mezi Okružní a Jírovcovou ulicí. Před zahájením stavby čekalo na zúčastněné firmy přemístění téměř 1400 000 kubíků zeminy. Své základy už dostaly všechny mostní konstrukce na příští komunikaci. Výjimkou je viadukt u Nádražní ulice. Zde už ale slouží vlakům na trati České Budějovice – Praha a České Budějovice – Plzeň provizorní přemostění. Specialisté jím nahradili odbagrovaný násep.
Změna koryta
Budoucí základy dostal například nový most přes Dobrovodskou stoku, na kterou čeká v této lokalitě přeložení koryta. Nejobtížnější mostní prvek čeká na stavbaře v místě příštího viaduktu u Nádražní ulice.
„Pod současným provizoriem se z každé strany připraví mostní opěry. Nová mostovka se pak připraví po stranách současného provizorního přemostění,„ popsal příští postup Miloslav Jindra, stavbyvedoucí firmy SWIETELSKY. Na podzim se pak má připravená mostovka nasunout pomocí heverů na své místo.
Investice za přibližně 715 milionů korun je společnou akcí Ředitelství silnic a dálnic ČR a města České Budějovice. Město vloží do inženýrských sítí a dalších staveb 90 milonů korun. Překládat se například bude parovod, který by měl spolu s ostatními sítěmi vést pod silnicí v jednom místě. Bagry už kvůli tomu vytvořily zemní zářez poblíž parkoviště trolejbusů MHD v Husově kolonii.
Propojení českobudějovických okruhů je největším silničním projektem ve městě za poslední roky a v jižních Čechách nyní třetí největší silniční stavbou. První řidiči se po čtyřproudé komunikaci mají projet nejpozději v březnu 2011.
(Českobudějovický deník)
Jedna z klíčových dopravních staveb v Českých Budějovicích výrazně pokročila kupředu. Zemní práce už narýsovaly po celé délce spojnici mezi Okružní a Jírovcovou ulicí. Před zahájením stavby čekalo na zúčastněné firmy přemístění téměř 1400 000 kubíků zeminy. Své základy už dostaly všechny mostní konstrukce na příští komunikaci. Výjimkou je viadukt u Nádražní ulice. Zde už ale slouží vlakům na trati České Budějovice – Praha a České Budějovice – Plzeň provizorní přemostění. Specialisté jím nahradili odbagrovaný násep.
Změna koryta
Budoucí základy dostal například nový most přes Dobrovodskou stoku, na kterou čeká v této lokalitě přeložení koryta. Nejobtížnější mostní prvek čeká na stavbaře v místě příštího viaduktu u Nádražní ulice.
„Pod současným provizoriem se z každé strany připraví mostní opěry. Nová mostovka se pak připraví po stranách současného provizorního přemostění,„ popsal příští postup Miloslav Jindra, stavbyvedoucí firmy SWIETELSKY. Na podzim se pak má připravená mostovka nasunout pomocí heverů na své místo.
Investice za přibližně 715 milionů korun je společnou akcí Ředitelství silnic a dálnic ČR a města České Budějovice. Město vloží do inženýrských sítí a dalších staveb 90 milonů korun. Překládat se například bude parovod, který by měl spolu s ostatními sítěmi vést pod silnicí v jednom místě. Bagry už kvůli tomu vytvořily zemní zářez poblíž parkoviště trolejbusů MHD v Husově kolonii.
Propojení českobudějovických okruhů je největším silničním projektem ve městě za poslední roky a v jižních Čechách nyní třetí největší silniční stavbou. První řidiči se po čtyřproudé komunikaci mají projet nejpozději v březnu 2011.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352951/
Provází ji řada opatření, výluky a náhradní autobusová doprava. Staví se nový most přes Sázavu.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_19most.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_19most.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352615/
video - http://stv.livetv.sk/tvarchive//video/video.html?video=44876