Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
Most přes Libušino údolí: některé sebevrahy Městská policie Třebíč stáhla ze zábradlí
Přes 20 osob zachránila městská policie za poslední dva roky před sebevraždou. Lidé v problémech chtějí často řešit svou svízelnou životní situaci skokem ze železničního mostu přes Libušino údolí. Většinu z nich strážníci doslova stáhnou ze zábradlí. Jen loni zajistili takto 10 osob.
„Stalo se nám s kolegou, že jsme odváděli kluka, který chtěl skočit z vršku mostu, z kolejiště,„ sdělil jeden ze strážníků. „Byla tehdy v prosinci silná námraza. On se nám ale vysmekl a upadli jsme. Využil toho a běžel zpátky k zábradlí. Kdyby ho kolega tehdy nedohonil, tak by skočil,„ popsal předloňský zásah strážník.
Někdy je přesvědčí
„O tom, že se na mostě přes Libušino údolí zdržuje podezřelá osoba, se dozvíme na oznámení občanů nebo při běžné hlídkové činnosti,„ řekla mluvčí městské policie Lucie Molčanová. Strážníci po příjezdu na místo zjistí, zda podezřelý je na lávce pro pěší, nebo nahoře v kolejišti. Nenápadně se k němu přiblíží, navážou kontakt a snaží se ho uklidnit. Někdy se ho podaří přesvědčit slovně. Jindy použijí hmaty a chvaty a stáhnou ho ze zábradlí, pokud na něm sedí. Vše se naštěstí podaří vyřešit většinou do pěti až patnácti minut. Zachráněného jedince pak předají Policii České republiky a zdravotníkům.
Chtějí upozornit své okolí na problém
„Standardní postup je ten, že posádka pacienta vyšetří a po prověření stavu jej převeze do psychiatrické léčebny,„ sdělil primář Miroslav Havlík ze Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Pouze pokud je osoba pod vlivem alkoholu, předají ji zdravotníci po zhodnocení městské nebo státní policii k převozu na záchytnou stanici. Teprve pak se ocitá na psychiatrii.
Podle zkušeností městské policie se na mostech většinou jedná o demonstrativní záměr sebevražd. Jsou to lidé, kteří mají nějaký problém a chtějí na sebe a na něj upozornit své blízké okolí. Chtějí být přemlouváni a zachráněni. Jejich jednání je často podpořeno alkoholem nebo jinou látkou. Jakmile strážníci jedince z mostu odvedou, ten se s tím zpravidla smíří.
Někteří lidé v těžké životní situaci se prý jdou na most třeba jen podívat. Kromě Libušina údolí se také vyskytlo několik případů, kdy chtěl sebevrah skočit z mostu v ulici Marie Majerové.
Pokusy jsou častější u mužů
Věk osob se pohybuje ve většině případů mezi 20 až 30 lety. Záměr spáchat sebevraždu se podle záznamů městské policie častěji vyskytuje u mužů než žen.
V roce 2007 se život pokusilo ukončit skokem z mostu přes Libušino údolí osm lidí. O rok později bylo těchto případů deset a další dva balancovali na hranici života a smrti na mostě v ulici Marie Majerové. Letos byl zaznamenánjen jeden případ.
Policie již také ví o případech, kdy si děti krátily dlouhou chvíli tím, že běhaly po údržbářských lávkách uvnitř mostního tělesa nad Libušiným údolím. Čekaly prý na projíždějící vlak a pak poslouchaly hukot. Strážníci proto budou kontrolovat i toto nebezpečné místo.
(Třebíčský deník)
Přes 20 osob zachránila městská policie za poslední dva roky před sebevraždou. Lidé v problémech chtějí často řešit svou svízelnou životní situaci skokem ze železničního mostu přes Libušino údolí. Většinu z nich strážníci doslova stáhnou ze zábradlí. Jen loni zajistili takto 10 osob.
„Stalo se nám s kolegou, že jsme odváděli kluka, který chtěl skočit z vršku mostu, z kolejiště,„ sdělil jeden ze strážníků. „Byla tehdy v prosinci silná námraza. On se nám ale vysmekl a upadli jsme. Využil toho a běžel zpátky k zábradlí. Kdyby ho kolega tehdy nedohonil, tak by skočil,„ popsal předloňský zásah strážník.
Někdy je přesvědčí
„O tom, že se na mostě přes Libušino údolí zdržuje podezřelá osoba, se dozvíme na oznámení občanů nebo při běžné hlídkové činnosti,„ řekla mluvčí městské policie Lucie Molčanová. Strážníci po příjezdu na místo zjistí, zda podezřelý je na lávce pro pěší, nebo nahoře v kolejišti. Nenápadně se k němu přiblíží, navážou kontakt a snaží se ho uklidnit. Někdy se ho podaří přesvědčit slovně. Jindy použijí hmaty a chvaty a stáhnou ho ze zábradlí, pokud na něm sedí. Vše se naštěstí podaří vyřešit většinou do pěti až patnácti minut. Zachráněného jedince pak předají Policii České republiky a zdravotníkům.
Chtějí upozornit své okolí na problém
„Standardní postup je ten, že posádka pacienta vyšetří a po prověření stavu jej převeze do psychiatrické léčebny,„ sdělil primář Miroslav Havlík ze Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Pouze pokud je osoba pod vlivem alkoholu, předají ji zdravotníci po zhodnocení městské nebo státní policii k převozu na záchytnou stanici. Teprve pak se ocitá na psychiatrii.
Podle zkušeností městské policie se na mostech většinou jedná o demonstrativní záměr sebevražd. Jsou to lidé, kteří mají nějaký problém a chtějí na sebe a na něj upozornit své blízké okolí. Chtějí být přemlouváni a zachráněni. Jejich jednání je často podpořeno alkoholem nebo jinou látkou. Jakmile strážníci jedince z mostu odvedou, ten se s tím zpravidla smíří.
Někteří lidé v těžké životní situaci se prý jdou na most třeba jen podívat. Kromě Libušina údolí se také vyskytlo několik případů, kdy chtěl sebevrah skočit z mostu v ulici Marie Majerové.
Pokusy jsou častější u mužů
Věk osob se pohybuje ve většině případů mezi 20 až 30 lety. Záměr spáchat sebevraždu se podle záznamů městské policie častěji vyskytuje u mužů než žen.
V roce 2007 se život pokusilo ukončit skokem z mostu přes Libušino údolí osm lidí. O rok později bylo těchto případů deset a další dva balancovali na hranici života a smrti na mostě v ulici Marie Majerové. Letos byl zaznamenánjen jeden případ.
Policie již také ví o případech, kdy si děti krátily dlouhou chvíli tím, že běhaly po údržbářských lávkách uvnitř mostního tělesa nad Libušiným údolím. Čekaly prý na projíždějící vlak a pak poslouchaly hukot. Strážníci proto budou kontrolovat i toto nebezpečné místo.
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338879/
Statistika sebevrahů. Tak by se mohly jmenovat smutné záznamy, které si už po léta vede jeden z třebíčských rodáků. Bydlí poblíž železničního mostu přes Libušino údolí. Od roku 1946 má zapsáno ve své evidenci 35 lidí, kteří ukončili svůj život skokem z mostu.
Sedmdesátiletý důchodce si nepřeje být v médiích jmenován. Třebíč prý není zase tak velké město a každé sebevražda je velmi nepříjemná a citlivá věc. Použijeme proto jméno Josef.
Smutné případy
„Od druhé světové války mám zapsáno 35 lidí,„ prozradil pan Josef. „Se zapisováním jsem začal, když mi bylo 15 let. Některé případy jsem si doplnil zpětně. U některých jsem byl přímo, jiné jsem si doplnil z novin nebo z parte v pohřební službě,„ vysvětlil. Sebevrazi prý využívali ke svému činu původní most, který stavěli v 19. století Italové, i nový, jenž byl umístěn nad údolí v 80. letech minulého století. Statistika pana Josefa není úplná, případů bylo ve skutečnosti bohužel více. Jedním z typických případů v poválečných dobách byl ten, kdy v roce 1947 pacient s rakovinou utekl z nemocnice a skočil z mostu. Jiný nešťastník vyskočil z jedoucího vlaku.
Zamilovaný cizinec
Později se vyskytl případ Vietnamce, pracujícího v Západomoravských strojírnách. Zamiloval se prý do jedné Češky, a protožemu okolnosti nepřály, ukončil svůj život. Otřesná je událost z novější doby. Kterýsi hoch si prý na počítači modeloval, jak by přeručkoval zábradlí mostu. Šel si to pak vyzkoušet v praxi. Neudržel se a spadl do údolí. Ze statistiky pana Josefa vyplývá, že dříve páchali sebevraždy skokem z mostu převážně staří a nemocní lidé. V posledních asi 25 letech prý bohužel přibylo mladých lidí.
(Třebíčský deník)
Sedmdesátiletý důchodce si nepřeje být v médiích jmenován. Třebíč prý není zase tak velké město a každé sebevražda je velmi nepříjemná a citlivá věc. Použijeme proto jméno Josef.
Smutné případy
„Od druhé světové války mám zapsáno 35 lidí,„ prozradil pan Josef. „Se zapisováním jsem začal, když mi bylo 15 let. Některé případy jsem si doplnil zpětně. U některých jsem byl přímo, jiné jsem si doplnil z novin nebo z parte v pohřební službě,„ vysvětlil. Sebevrazi prý využívali ke svému činu původní most, který stavěli v 19. století Italové, i nový, jenž byl umístěn nad údolí v 80. letech minulého století. Statistika pana Josefa není úplná, případů bylo ve skutečnosti bohužel více. Jedním z typických případů v poválečných dobách byl ten, kdy v roce 1947 pacient s rakovinou utekl z nemocnice a skočil z mostu. Jiný nešťastník vyskočil z jedoucího vlaku.
Zamilovaný cizinec
Později se vyskytl případ Vietnamce, pracujícího v Západomoravských strojírnách. Zamiloval se prý do jedné Češky, a protožemu okolnosti nepřály, ukončil svůj život. Otřesná je událost z novější doby. Kterýsi hoch si prý na počítači modeloval, jak by přeručkoval zábradlí mostu. Šel si to pak vyzkoušet v praxi. Neudržel se a spadl do údolí. Ze statistiky pana Josefa vyplývá, že dříve páchali sebevraždy skokem z mostu převážně staří a nemocní lidé. V posledních asi 25 letech prý bohužel přibylo mladých lidí.
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338878/
Pouze po jedné koleji jezdí nyní vlaky na nádraží v Čerčanech na Benešovsku. Důvodem je oprava nedalekého 204 metrů dlouhého a 14 metrů vysokého ocelového mostu. Vyměňovat jeho konstrukce budou pracovníci až do 14. července.
„Snášení prvních dvou konstrukcí začíná právě nyní, vyjmuté staré konstrukce budou následně demontovány a sešrotovány,„ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Koleje budou nakonec uloženy do štěrkového lože. „To podstatně snižuje hlučnost mostu při průjezdu vlaků,„ vysvětlil Halla.
Obdobně bude od 21. července do 19. listopadu 2009 vyměněno všech šest nosných konstrukcí ve druhé koleji, přičemž vlaky už budou jezdit po nové koleji. I nový most bude vybaven lávkou.
(Mladá fronta DNES)
„Snášení prvních dvou konstrukcí začíná právě nyní, vyjmuté staré konstrukce budou následně demontovány a sešrotovány,„ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Koleje budou nakonec uloženy do štěrkového lože. „To podstatně snižuje hlučnost mostu při průjezdu vlaků,„ vysvětlil Halla.
Obdobně bude od 21. července do 19. listopadu 2009 vyměněno všech šest nosných konstrukcí ve druhé koleji, přičemž vlaky už budou jezdit po nové koleji. I nový most bude vybaven lávkou.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338877/
Dva nové velké mosty, dva menší a jeden podchod se objeví v průběhu dvou let na Jablunkovsku.
Budou součástí stavby III. železničního koridoru.
Buduje se od Chebu po Plzeň, Prahu, Ostravu, dále do Dětmarovic, Českého Těšína, Mostů u Jablunkova až na státní hranici se Slovenskem.
Jeden z větších mostů povede přes silnici za Návsím, druhý přes říčku Lomnou u Dolní Lomné. Oba nahradí stávající mosty tvořené příhradovou ocelovou konstrukcí. Místo lávky, která se klenula nad kolejištěm v Návsí, bude vystavěn podchod k jednotlivým nástupištím a do části obce za nádražím.
„Nyní se vyrábějí mostní ocelové konstrukce. Budou podobné mostu přes říčku Hluchovou v Bystřici. Ocelová lávka, kterou jsme v Návsí demontovali, skončí ve šrotu,„ uvedl vedoucí pracovního týmu ze Správy železniční a dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, Karel Veškrňa.
V úseku od Dětmarovic k hranici se Slovenskem se modernizuje železniční trať. První část od státní hranice SR přes Mosty u Jablunkova až po Bystřici by měla být hotova začátkem roku 2011. Druhá část z Bystřice do Českého Těšína se začne stavět v dubnu a stavba Dětmarovice – Český Těšín má zatím jen projektovou dokumentaci. Vše poněkud komplikuje geologická situace v poddolovaném území.
„Součástí všech tří úseků jsou nová nástupiště v každé stanici, z nichž budou lidé nastupovat do vlaku přímo, čili bez nutnosti šlápnout na schůdky vagonu. V každé stanici bude bezbariérový přístup pro osoby se sníženou pohyblivostí. Místa s rodinnou a bytovou zástavbou budou před hlukem chráněna protihlukovými stěnami. Přestože se rychlost vlaků zvýší od 120 do 160 kilometrů v hodině, jejich hlučnost se naopak sníží,„ popisuje Veškrňa. Stavbaři pracují na jedné koleji, neboť po druhé koleji jezdí vlaky, cestující se proto musí na nějaký čas smířit s občasným zpožděním. Náklady na modernizaci trati od Bystřice po státní hranici přijdou asi na pět miliard korun. Stavba je zhruba z poloviny spolufinancována Evropskou unií.
(Horizont)
Budou součástí stavby III. železničního koridoru.
Buduje se od Chebu po Plzeň, Prahu, Ostravu, dále do Dětmarovic, Českého Těšína, Mostů u Jablunkova až na státní hranici se Slovenskem.
Jeden z větších mostů povede přes silnici za Návsím, druhý přes říčku Lomnou u Dolní Lomné. Oba nahradí stávající mosty tvořené příhradovou ocelovou konstrukcí. Místo lávky, která se klenula nad kolejištěm v Návsí, bude vystavěn podchod k jednotlivým nástupištím a do části obce za nádražím.
„Nyní se vyrábějí mostní ocelové konstrukce. Budou podobné mostu přes říčku Hluchovou v Bystřici. Ocelová lávka, kterou jsme v Návsí demontovali, skončí ve šrotu,„ uvedl vedoucí pracovního týmu ze Správy železniční a dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, Karel Veškrňa.
V úseku od Dětmarovic k hranici se Slovenskem se modernizuje železniční trať. První část od státní hranice SR přes Mosty u Jablunkova až po Bystřici by měla být hotova začátkem roku 2011. Druhá část z Bystřice do Českého Těšína se začne stavět v dubnu a stavba Dětmarovice – Český Těšín má zatím jen projektovou dokumentaci. Vše poněkud komplikuje geologická situace v poddolovaném území.
„Součástí všech tří úseků jsou nová nástupiště v každé stanici, z nichž budou lidé nastupovat do vlaku přímo, čili bez nutnosti šlápnout na schůdky vagonu. V každé stanici bude bezbariérový přístup pro osoby se sníženou pohyblivostí. Místa s rodinnou a bytovou zástavbou budou před hlukem chráněna protihlukovými stěnami. Přestože se rychlost vlaků zvýší od 120 do 160 kilometrů v hodině, jejich hlučnost se naopak sníží,„ popisuje Veškrňa. Stavbaři pracují na jedné koleji, neboť po druhé koleji jezdí vlaky, cestující se proto musí na nějaký čas smířit s občasným zpožděním. Náklady na modernizaci trati od Bystřice po státní hranici přijdou asi na pět miliard korun. Stavba je zhruba z poloviny spolufinancována Evropskou unií.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338874/
Kdyby byla silnice přede mnou zavřená, objížďka do nejbližšího města vzdáleného třicet kilometrů by trvala týden a měřila několik tisíc kilometrů přes Německo, Polsko, Pobaltí, Rusko a Finsko. Přejíždím autobusem most přes průliv Öresund, který spojuje dánskou Kodaň a švédské Malmö.
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/nejdelsi-most-na-svete-ktery-spojuje-dva-staty-fl3-/igsvet.asp?c=A090319_180728_igsvet_tom
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/nejdelsi-most-na-svete-ktery-spojuje-dva-staty-fl3-/igsvet.asp?c=A090319_180728_igsvet_tom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338581/
V tomto týdnu vypuknou opravné práce na železničních mostech na trati Dolní Benešov - Hlučín. To se v určitých omezeních dotkne jak vlaků, tak i aut. Právě dnes, v pondělí 23. března, začnou práce na nadjezdu přes silnici I/56, tedy tahem z Opavy na Ostravu přes Hlučín. V době od 23. března do 24. května 2009 bude uzavřen jízdní pruh od Ostravy, následně v době od 24. května do 14. června 2009 bude uzavřen jízdní pruh od Opavy. Provoz bude veden obousměrně vždy ve volném jízdním pruhu a řízen světelným signalizačním zařízením a proto se doporučuje nadměrným vozidlům zvolit jinou trasu. Z důvodu rekonstrukce železničních mostů bude také ve dnech 31. března až 29. května 2009 výluka na této kolejové trati. Vlaky osobní dopravy z Kravař do Hlučína budou končit v Dolním Benešově. Dále budou cestující přepraveni autobusy. O výluce a jízdním řádu náhradní autobusové dopravy budou České dráhy informovat.
(Bruntálský a krnovský deník)
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338318/
Tzv. ekodukty jsou předražené, tvrdí ekolog
Když bude medvědovi stát v cestě železniční násep, přejde ho přímo, nebo se vydá podél trati, dokud nenarazí na podchod, jímž odkráčí bezpečně na druhou stranu?
Tak nad touto otázkou se už pozastavil nejeden člověk, který slyšel o „medvědích„ mostech. Tak totiž stavebníci nazývají dva podchody pro migraci velkých savců, které začali stavět proto, aby jimi medvědi, vlci a rysi mohli probíhat pod tratí. Budují se v Mostech u Jablunkova, jeden zhruba za 150 milionů korun na žádost ministerstva pro životní prostředí a z popudu ekologických sdružení.
Zkušený myslivec z Nýdecka Ladislav Šimíček si myslí, že reálná je první varianta.
„Šelmy trať přejdou v místě, kde se s ní střetnou. Jak znám chování zvířat, pochybuji, že by se vydávala hledat podchod,„ míní Šimíček. S tím částečně souhlasí i Miroslav Kutal z Hnutí Duha, které také stavby pro šelmy prosazovalo.
„V současné době bych se shodoval s myslivcem, jenže až se dobuduje železniční koridor a na tuto trať vyjede podstatně více vlaků, situace se změní. Zvířata budou děsit světla a hluk. Neodváží se jen tak vstoupit do kolejiště. Popoběhnou a mohou tak narazit na podchod. Jakmile ho jednou využijí, zapamatují si to a příště zamíří rovnou k němu. Nejsou hloupá,„ vysvětluje ekolog Kutal.
Jeden z „medvědích„ mostů se staví na úseku z Mostů u Jablunkova směrem ke státní hranici a druhý mezi Mosty u Jablunkova a Návsím. Místa pro ně nebyla vybrána náhodně. Leží na úsecích o určité rozloze, kudy pravidelně migruje zvěř. Lidově řečeno, má tam vyšlapané svoje cestičky. Proto ekologové předpokládají, že zvířata podchody časem objeví, začnou používat a nebudou končit pod koly vlaků.
Další podobná stavba, tak zvaný ekomost, se bude klenout nad zmodernizovanou silnicí I/11 poblíž státní hranice se Slovenskem. Jak podotkl šéf odboru životního prostředí a zemědělství v Jablunkově Jiří Vavřač, je to v plánu ministerstva životního prostředí. Ekomost je na povrchu zarostlý zelení a stromy a má chránit zvěř před střetem s vozidly. Jeho cena by se měla pohybovat okolo 200 milionů korun.
Před asi patnácti lety na Jablunkovsku srazilo auto menšího medvěda. Starosta Mostů u Jablukova Milan Procházka poznamenal, že za poslední roky zemřelo na místních komunikacích patnáct lidí. Most ani podchod se však kvůli nim budovat nezačal.
Jan Byrtus z Jablunkova se pozastavuje nad stamiliony korun, které spolknou tato díla. „Neumím si to jinak zdůvodnit, než že je to lobby stavebních firem spolčených s ekology. Jedni si naplní kapsu a druzí si odškrtnou čárku, že zase něco udělali pro přírodu,„ hněvá se muž.
„Je zvláštní, když se lidem nelíbí, že je něco drahé, jen pokud se to má postavit pro ochranu přírody,„ říká Kutal. Nicméně s tím, že stavby jsou nehorázně nákladné, souhlasí. Tvrdí, že tyto podchody a mosty jsou u nás dokonce dražší než v západní Evropě.
„Pro srovnání. Stejný ekodukt jako je v Lipníku nad Bečvou v Německu přišel skoro na polovinu a zelený most za 200 milionů, jaký má vzniknout u hranice se Slovenskem, by v Nizozemsku stál něco přes 40 milionů korun,„ uvádí ekolog. Tvrdí však, že cenu díla ekologické sdružení ovlivnit nemůže. Výběrová řízení jsou v rukou Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční a dopravní cesty České republiky. „Nad tím, jestli polovina peněz nekončí v rukou manažerů firem, se musejí zamyslet jiní. My bychom těch 200 milionů korun dokázali investovat v přírodě mnohem ekonomičtěji, a to včetně ekoduktu. Tak vysokou cenu díla bych chápal v případě, kdyby se mosty pro zvířata stavěly v průsmyku 1000 metrů nad mořem a materiál se tam dopravoval vrtulníky,„ poznamenal Kutal.
Podle tiskového mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Pavla Hally se podchody dostaly do stavby až po jejím zahájení, a to na výhradní požadavek orgánů životního prostředí. „Museli jsme oslovit výzvou k podání nabídky na rozšíření stavby sdružení zhotovitelů, protože ono vysoutěžilo
Když bude medvědovi stát v cestě železniční násep, přejde ho přímo, nebo se vydá podél trati, dokud nenarazí na podchod, jímž odkráčí bezpečně na druhou stranu?
Tak nad touto otázkou se už pozastavil nejeden člověk, který slyšel o „medvědích„ mostech. Tak totiž stavebníci nazývají dva podchody pro migraci velkých savců, které začali stavět proto, aby jimi medvědi, vlci a rysi mohli probíhat pod tratí. Budují se v Mostech u Jablunkova, jeden zhruba za 150 milionů korun na žádost ministerstva pro životní prostředí a z popudu ekologických sdružení.
Zkušený myslivec z Nýdecka Ladislav Šimíček si myslí, že reálná je první varianta.
„Šelmy trať přejdou v místě, kde se s ní střetnou. Jak znám chování zvířat, pochybuji, že by se vydávala hledat podchod,„ míní Šimíček. S tím částečně souhlasí i Miroslav Kutal z Hnutí Duha, které také stavby pro šelmy prosazovalo.
„V současné době bych se shodoval s myslivcem, jenže až se dobuduje železniční koridor a na tuto trať vyjede podstatně více vlaků, situace se změní. Zvířata budou děsit světla a hluk. Neodváží se jen tak vstoupit do kolejiště. Popoběhnou a mohou tak narazit na podchod. Jakmile ho jednou využijí, zapamatují si to a příště zamíří rovnou k němu. Nejsou hloupá,„ vysvětluje ekolog Kutal.
Jeden z „medvědích„ mostů se staví na úseku z Mostů u Jablunkova směrem ke státní hranici a druhý mezi Mosty u Jablunkova a Návsím. Místa pro ně nebyla vybrána náhodně. Leží na úsecích o určité rozloze, kudy pravidelně migruje zvěř. Lidově řečeno, má tam vyšlapané svoje cestičky. Proto ekologové předpokládají, že zvířata podchody časem objeví, začnou používat a nebudou končit pod koly vlaků.
Další podobná stavba, tak zvaný ekomost, se bude klenout nad zmodernizovanou silnicí I/11 poblíž státní hranice se Slovenskem. Jak podotkl šéf odboru životního prostředí a zemědělství v Jablunkově Jiří Vavřač, je to v plánu ministerstva životního prostředí. Ekomost je na povrchu zarostlý zelení a stromy a má chránit zvěř před střetem s vozidly. Jeho cena by se měla pohybovat okolo 200 milionů korun.
Před asi patnácti lety na Jablunkovsku srazilo auto menšího medvěda. Starosta Mostů u Jablukova Milan Procházka poznamenal, že za poslední roky zemřelo na místních komunikacích patnáct lidí. Most ani podchod se však kvůli nim budovat nezačal.
Jan Byrtus z Jablunkova se pozastavuje nad stamiliony korun, které spolknou tato díla. „Neumím si to jinak zdůvodnit, než že je to lobby stavebních firem spolčených s ekology. Jedni si naplní kapsu a druzí si odškrtnou čárku, že zase něco udělali pro přírodu,„ hněvá se muž.
„Je zvláštní, když se lidem nelíbí, že je něco drahé, jen pokud se to má postavit pro ochranu přírody,„ říká Kutal. Nicméně s tím, že stavby jsou nehorázně nákladné, souhlasí. Tvrdí, že tyto podchody a mosty jsou u nás dokonce dražší než v západní Evropě.
„Pro srovnání. Stejný ekodukt jako je v Lipníku nad Bečvou v Německu přišel skoro na polovinu a zelený most za 200 milionů, jaký má vzniknout u hranice se Slovenskem, by v Nizozemsku stál něco přes 40 milionů korun,„ uvádí ekolog. Tvrdí však, že cenu díla ekologické sdružení ovlivnit nemůže. Výběrová řízení jsou v rukou Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční a dopravní cesty České republiky. „Nad tím, jestli polovina peněz nekončí v rukou manažerů firem, se musejí zamyslet jiní. My bychom těch 200 milionů korun dokázali investovat v přírodě mnohem ekonomičtěji, a to včetně ekoduktu. Tak vysokou cenu díla bych chápal v případě, kdyby se mosty pro zvířata stavěly v průsmyku 1000 metrů nad mořem a materiál se tam dopravoval vrtulníky,„ poznamenal Kutal.
Podle tiskového mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Pavla Hally se podchody dostaly do stavby až po jejím zahájení, a to na výhradní požadavek orgánů životního prostředí. „Museli jsme oslovit výzvou k podání nabídky na rozšíření stavby sdružení zhotovitelů, protože ono vysoutěžilo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/336933/
Nebezpečný je objekt chodcům i řidičům, místo je zúžené a chybí tam chodník
„Je to tady hrozné jak pro řidiče, tak pro chodce. Děti tudy chodí do lánecké školy, není tady žádný chodník a navíc je místo i zúžené, takže řidiči ani nevidí, jestli po chodníku za viaduktem někdo jde nebo ne,„ komentuje rozhořčeně situaci u viaduktu ve Světlé nad Sázavou vedoucí tamního mateřského centra Radka Bouchalová. „Snad ta oprava začne brzo, vždyť takhle se tady může kdykoli stát nějaká nehoda,„ dodává.
Majitel to neřeší
Viadukt v Lánecké ulici je místním trnem v oku a už dlouhá léta volají po jeho opravě. Majitel, kterým jsou České dráhy, se k ní ale zatím neměl. Nakonec došla zastupitelům města trpělivost, našli si projektanty a teď zkouší sehnat dotace. O ty ale mohou žádat pouze přes dopravní cesty. A ty si dávají načas.
„Zatím od nich nemáme žádné vyjádření, musíme proto čekat,„ vysvětluje situaci místostarosta Josef Böhm.
Způsob opravy je problém
„Nejlepší by samozřejmě bylo viadukt zvýšit, ale to je nemožné. Bylo by to jak finančně velmi nákladné, tak i technicky náročné. Muselo by dojít ke zvýšení o 1,2 metru,„ říká starostka Světlé Lenka Arnotová s tím, že neproveditelné je i snížení silnice pod mostem. Tady překáží inženýrské sítě.
„Musíme sáhnout k jinému řešení. Práce by ale měly začít co nejdříve. Jde především o nebezpečí, které tady číhá na chodce, navíc je zde obtížný přístup k zastávce. Tento problém nebyl řešen zhruba pětatřicet let,„ vysvětluje Arnotová. Dodala, že praktické zahájení oprav závisí na obdržení dotace a město se chce finančně podílet maximálně na projektové dokumentaci.
(Havlíčkobrodský deník)
Viadukt určitě Českým drahám nepatří, spíš těm "dopravním cestám", co si dávají na čas.
„Je to tady hrozné jak pro řidiče, tak pro chodce. Děti tudy chodí do lánecké školy, není tady žádný chodník a navíc je místo i zúžené, takže řidiči ani nevidí, jestli po chodníku za viaduktem někdo jde nebo ne,„ komentuje rozhořčeně situaci u viaduktu ve Světlé nad Sázavou vedoucí tamního mateřského centra Radka Bouchalová. „Snad ta oprava začne brzo, vždyť takhle se tady může kdykoli stát nějaká nehoda,„ dodává.
Majitel to neřeší
Viadukt v Lánecké ulici je místním trnem v oku a už dlouhá léta volají po jeho opravě. Majitel, kterým jsou České dráhy, se k ní ale zatím neměl. Nakonec došla zastupitelům města trpělivost, našli si projektanty a teď zkouší sehnat dotace. O ty ale mohou žádat pouze přes dopravní cesty. A ty si dávají načas.
„Zatím od nich nemáme žádné vyjádření, musíme proto čekat,„ vysvětluje situaci místostarosta Josef Böhm.
Způsob opravy je problém
„Nejlepší by samozřejmě bylo viadukt zvýšit, ale to je nemožné. Bylo by to jak finančně velmi nákladné, tak i technicky náročné. Muselo by dojít ke zvýšení o 1,2 metru,„ říká starostka Světlé Lenka Arnotová s tím, že neproveditelné je i snížení silnice pod mostem. Tady překáží inženýrské sítě.
„Musíme sáhnout k jinému řešení. Práce by ale měly začít co nejdříve. Jde především o nebezpečí, které tady číhá na chodce, navíc je zde obtížný přístup k zastávce. Tento problém nebyl řešen zhruba pětatřicet let,„ vysvětluje Arnotová. Dodala, že praktické zahájení oprav závisí na obdržení dotace a město se chce finančně podílet maximálně na projektové dokumentaci.
(Havlíčkobrodský deník)
Viadukt určitě Českým drahám nepatří, spíš těm "dopravním cestám", co si dávají na čas.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/336932/
Rekonstrukce železnice v Čerčanech od úterý více omezí cestující i obyvatele obce.
Od úterka omezí vlakovou dopravu do Prahy přestavba čerčanského nádraží, demolice mostu přes Sázavu a dokončování modernizace tratě mezi Senohraby a Strančicemi.
„Hlavní stavební práce se letos koncentrují do obnovy celé železniční stanice Čerčany, včetně mostu přes řeku Sázavu, a to ve výlukách od 17. března do 19. listopadu,„ připomněl Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty.
Mezi Strančicemi a Benešovem nepojede bez náhrady denně jedenáct pantografových souprav a v opačném směru devět s tím, že další dva osobní vlaky ukončí jízdu v Čerčanech a u jednoho spoje budou cestující přestupovat do jiné soupravy. V rekonstruované stanici zastavují rychlíky v obou směrech.
„Mimo to budou na 2. traťové koleji pokračovat stavební práce od poloviny dubna do poloviny června v úseku Senohraby – výhybna Mirošovice a střídavě na obou kolejích mezi výhybnou Mirošovice a Strančicemi od poloviny června do konce října,„ upřesnil výluky mluvčí SŽDC s tím, že pokračují i stavební úpravy benešovské měnírny trakčního napětí.
„Nedořešená zůstává otázka zrušení úrovňového přejezdu v Mnichovicích a jeho nahrazení mimoúrovňovým křížením. Pokud by přeci došlo k realizaci, znamenalo by to časový posun plánovaného ukončení stavby,„ poznamenal Pavel Halla.
Cestující mohou sledovat zejména v úseku Senohraby – Strančice a na čerčanském nádraží, že pokračuje stavba základů pro sloupy trakčního vedení a jeho montáž i rekonstrukce výpravní budovy.
Obyvatelé Nového Městečka začnou dočasně chodit do obce místo přes lávku na železničním mostě po silnici kolem hřiště. „I když to bude ztracená investice za 30 tisíc korun, dodavatel tam postaví pro těch pár lidí, kteří tudy možná v noci budou chodit, provizorní osvětlení,„ okomentoval starosta Karel Bárta omezení občanů.
(Benešovský deník)
Od úterka omezí vlakovou dopravu do Prahy přestavba čerčanského nádraží, demolice mostu přes Sázavu a dokončování modernizace tratě mezi Senohraby a Strančicemi.
„Hlavní stavební práce se letos koncentrují do obnovy celé železniční stanice Čerčany, včetně mostu přes řeku Sázavu, a to ve výlukách od 17. března do 19. listopadu,„ připomněl Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty.
Mezi Strančicemi a Benešovem nepojede bez náhrady denně jedenáct pantografových souprav a v opačném směru devět s tím, že další dva osobní vlaky ukončí jízdu v Čerčanech a u jednoho spoje budou cestující přestupovat do jiné soupravy. V rekonstruované stanici zastavují rychlíky v obou směrech.
„Mimo to budou na 2. traťové koleji pokračovat stavební práce od poloviny dubna do poloviny června v úseku Senohraby – výhybna Mirošovice a střídavě na obou kolejích mezi výhybnou Mirošovice a Strančicemi od poloviny června do konce října,„ upřesnil výluky mluvčí SŽDC s tím, že pokračují i stavební úpravy benešovské měnírny trakčního napětí.
„Nedořešená zůstává otázka zrušení úrovňového přejezdu v Mnichovicích a jeho nahrazení mimoúrovňovým křížením. Pokud by přeci došlo k realizaci, znamenalo by to časový posun plánovaného ukončení stavby,„ poznamenal Pavel Halla.
Cestující mohou sledovat zejména v úseku Senohraby – Strančice a na čerčanském nádraží, že pokračuje stavba základů pro sloupy trakčního vedení a jeho montáž i rekonstrukce výpravní budovy.
Obyvatelé Nového Městečka začnou dočasně chodit do obce místo přes lávku na železničním mostě po silnici kolem hřiště. „I když to bude ztracená investice za 30 tisíc korun, dodavatel tam postaví pro těch pár lidí, kteří tudy možná v noci budou chodit, provizorní osvětlení,„ okomentoval starosta Karel Bárta omezení občanů.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/336610/
No jo, ale zkus zeleným sáhnout na dřevinu. Určitě vzácnou (v tom prostředí). 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/336609/
Toto už nie je o nedostatku peňazí...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/336608/
Světlá se chystá upravit nebezpečný viadukt. Získá-li dotaci, bude to už letos
Pravděpodobně už v letošním roce se budou moci chodci cítit v Lánecké ulici bezpečněji. Pokud Světlá nad Sázavou uspěje s žádostí o dotaci, konečně se bude upravovat problémový viadukt.
„Pětatřicet let nás trápí, ale teď už je řešení na dosah ruky,„ spokojeně konstatovala starostka Světlé Lenka Arnotová. K vyřešení problému stačilo relativně málo. Město muselo snížit své požadavky na úpravu mostu. Původně se totiž snažilo zasadit o to, aby se jeho výška zvětšila zhruba o jeden a čtvrt metru. S jeho podjezdem měly totiž problémy kamiony. Jenže to se po dlouhých debatách ukázalo jako nemožné.
Zvýšit železniční most by znamenalo zvýšit profil železniční trati na úseku dlouhém několik stovek metrů až kilometrů. To by si vyžádalo astronomické náklady.
„Kvůli inženýrským sítím jsme nemohli ani snížit úroveň vozovky,„ dodala Arnotová.
A tak přišlo na řadu řešení zcela jiné. Most zůstane takový, jaký je, jen pro chodce přibudou další otvory v pilířích a v náspu trati.
„Pro město je bezpečnost chodců nejdůležitější,„ vysvětlila ústup z požadavků města jeho starostka. Pod úzkým mostem totiž není chodník a po vozovce zde museli chodit školáci i maminky s kočárky, lidé na sídliště nebo na zastávku. Mostní pilíře budou nyní rozšířeny, upravena bude i část železničního náspu. To vše doplní nové chodníky. Jestli se zajímavý projekt podaří uskutečnit, však závisí na tom, zda uspěje v žádosti o dotaci. Tu podalo sice město, faktickým žadatelem je ovšem Správa železniční dopravní cesty, jež viadukt vlastní. Světelská radnice tak chtěla úpravu mostu co nejvíce urychlit.
Podle starostky Arnotové by nemělo město do realizace stavby dát už ani korunu. Přestože dle projektu se počítá s náklady kolem osmi milionů korun. „Naším podílem na investici bylo už zpracování projektu. Navíc za vlastníka podáváme žádost o dotaci,„ poznamenala.
(Mladá fronta DNES)
Pravděpodobně už v letošním roce se budou moci chodci cítit v Lánecké ulici bezpečněji. Pokud Světlá nad Sázavou uspěje s žádostí o dotaci, konečně se bude upravovat problémový viadukt.
„Pětatřicet let nás trápí, ale teď už je řešení na dosah ruky,„ spokojeně konstatovala starostka Světlé Lenka Arnotová. K vyřešení problému stačilo relativně málo. Město muselo snížit své požadavky na úpravu mostu. Původně se totiž snažilo zasadit o to, aby se jeho výška zvětšila zhruba o jeden a čtvrt metru. S jeho podjezdem měly totiž problémy kamiony. Jenže to se po dlouhých debatách ukázalo jako nemožné.
Zvýšit železniční most by znamenalo zvýšit profil železniční trati na úseku dlouhém několik stovek metrů až kilometrů. To by si vyžádalo astronomické náklady.
„Kvůli inženýrským sítím jsme nemohli ani snížit úroveň vozovky,„ dodala Arnotová.
A tak přišlo na řadu řešení zcela jiné. Most zůstane takový, jaký je, jen pro chodce přibudou další otvory v pilířích a v náspu trati.
„Pro město je bezpečnost chodců nejdůležitější,„ vysvětlila ústup z požadavků města jeho starostka. Pod úzkým mostem totiž není chodník a po vozovce zde museli chodit školáci i maminky s kočárky, lidé na sídliště nebo na zastávku. Mostní pilíře budou nyní rozšířeny, upravena bude i část železničního náspu. To vše doplní nové chodníky. Jestli se zajímavý projekt podaří uskutečnit, však závisí na tom, zda uspěje v žádosti o dotaci. Tu podalo sice město, faktickým žadatelem je ovšem Správa železniční dopravní cesty, jež viadukt vlastní. Světelská radnice tak chtěla úpravu mostu co nejvíce urychlit.
Podle starostky Arnotové by nemělo město do realizace stavby dát už ani korunu. Přestože dle projektu se počítá s náklady kolem osmi milionů korun. „Naším podílem na investici bylo už zpracování projektu. Navíc za vlastníka podáváme žádost o dotaci,„ poznamenala.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335746/
To je chválihodné. Stejně jako by bylo, kdyby náš bývalý (?) lundenburský dopisovatel přihodil také něco o akci samé. Asi mu ujel bagr.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335745/
...za pomoci kolejového pokladače ... 
Bude o tom stroji reportáž
Bude o tom stroji reportáž
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335655/
Stručným pokynem "Zvedej!" začal v pondělí před polednem zánik původního železničního mostu nad Dyjí v Břeclavi. Jeho první pole se za pomoci kolejového pokladače vydalo na cestu vzhůru, aby uvolnilo místo pro novou konstrukci. Odpoledne jej následovalo další pole a ve čtyřech dnech zmizí kompletní konstrukce dvou z pěti kolejí mostu.
Celá zpráva od jistého Milana Vojtka: http://www.novinky.cz/domaci/163401-most-v-breclavi-se-vydal-na-posledni-cestu-do-srotu.html
Celá zpráva od jistého Milana Vojtka: http://www.novinky.cz/domaci/163401-most-v-breclavi-se-vydal-na-posledni-cestu-do-srotu.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335594/
Když se v letech 1869 až 1871 stavěla Košicko-bohumínská železniční dráha, museli tehdejší architekti a stavitelé vyřešit překlenutí několika údolí, vodních toků a jiných přírodních překážek.
V té době vznikl železniční viadukt v Lomné. Dílo bylo svěřeno Italům, kteří byli známými odborníky na stavební práce mostů a tunelů.
O tom, že se jednalo nejen o fyzicky náročnou, ale i nebezpečnou práci, svědčí malá sloupová kaplička nedaleko viaduktu. Připomíná tragickou smrt jednoho italského dělníka při stavbě. Podrobnosti se podařily zjistit bývalému řediteli polské školy v Dolní Lomné Bronislavu Procnerovi.
Někteří italští dělníci se už domů nevrátili a na Jablunkovsku se oženili. Svědčí o tom ještě dnes některá ryze italská příjmení jejich potomků.
V roce 1919 viaduktem procházela demarkační linie mezi novými státy -Československem a Polskem. Místo, kde dnes stojí autokemp, bylo ještě na polské straně, zatímco většina území Lomné byla v Československu. Za druhé světové války viadukt vyhodila do povětří ustupující německá armáda.
Nedaleko, ve směru do centra Dolní Lomné, se v přilehlém lese nachází pomníček se třemi jmény. Byl postaven na památku čtrnáctiletého Pavla Szkandery a bratrů Aloise a Jana Czeczotkových z horské osady Kamenité. Starší ze sourozenců měl devatenáct a mladší sedmnáct let. Celý trojlístek zastřelili Němci pro výstrahu pomocníkům partyzánů. Před smrtí si děti musely vykopat hrob. Když jim rodiče nesli do vězení v Jablunkově chleba, spatřila paní Czeczotková na cestě poblíž místa popravy krev. Údajně tehdy prohlásila: „Nejdu dál, protože cítím, že je to krev mých chlapců.„ Nešťastná matka měla pravdu. Básník Henryk Jasiczek věnoval chlapcům báseň Uczniom z Kamienitego (Žákům z Kamenitého).
(Horizont)
V té době vznikl železniční viadukt v Lomné. Dílo bylo svěřeno Italům, kteří byli známými odborníky na stavební práce mostů a tunelů.
O tom, že se jednalo nejen o fyzicky náročnou, ale i nebezpečnou práci, svědčí malá sloupová kaplička nedaleko viaduktu. Připomíná tragickou smrt jednoho italského dělníka při stavbě. Podrobnosti se podařily zjistit bývalému řediteli polské školy v Dolní Lomné Bronislavu Procnerovi.
Někteří italští dělníci se už domů nevrátili a na Jablunkovsku se oženili. Svědčí o tom ještě dnes některá ryze italská příjmení jejich potomků.
V roce 1919 viaduktem procházela demarkační linie mezi novými státy -Československem a Polskem. Místo, kde dnes stojí autokemp, bylo ještě na polské straně, zatímco většina území Lomné byla v Československu. Za druhé světové války viadukt vyhodila do povětří ustupující německá armáda.
Nedaleko, ve směru do centra Dolní Lomné, se v přilehlém lese nachází pomníček se třemi jmény. Byl postaven na památku čtrnáctiletého Pavla Szkandery a bratrů Aloise a Jana Czeczotkových z horské osady Kamenité. Starší ze sourozenců měl devatenáct a mladší sedmnáct let. Celý trojlístek zastřelili Němci pro výstrahu pomocníkům partyzánů. Před smrtí si děti musely vykopat hrob. Když jim rodiče nesli do vězení v Jablunkově chleba, spatřila paní Czeczotková na cestě poblíž místa popravy krev. Údajně tehdy prohlásila: „Nejdu dál, protože cítím, že je to krev mých chlapců.„ Nešťastná matka měla pravdu. Básník Henryk Jasiczek věnoval chlapcům báseň Uczniom z Kamienitego (Žákům z Kamenitého).
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333953/
Poslední metry připojili k novému železničnímu mostu přes Dyji montéři. Současně začali rozebírat konstrukci nad silnicí na Vídeňské ulici.
Hrubou stavbu, neboli smontovaný nový železniční most přes řeku Dyji v celé jeho délce, už má dokončenou specializovaná firma. Její montéři připojili poslední mostní díly na konci minulého týdne. Od víkendu nad mostem vlaje provizorně nazdobený stromeček, takzvaná glajcha,jako symbol ukončení díla.
„Most teď budeme dodělávat a v prvních dubnových týdnech celou konstrukci vysuneme až na šatovskou stranu. Tím ale vše zcela neskončí. Most totiž budeme muset, pomocí speciálního postupu, spustit asi o metra půl níž,aby dosedl na pilíře. Dokončenou práci máme odevzdat do prvního srpna, kdy na mostě začnou železničáři pokládat koleje,„ uvedl stavbyvedoucí Antonín Směták.
Couval od října
Starý provizorní železniční viadukt začal přes údolí Dyje „cestovat„ šestého října, kdy ho dělníci vysunuli o prvních čtrnáct metrů. Šrouby z posledních ocelových dílů vymontovali těsně před vánočními svátky. Nová konstrukce se na první pilíř na břehu řeky dostala druhý týden v lednu.
Rekonstrukce a elektrifikace celé trati ze Znojma do Šatova má být hotova letos na podzim.
Výměna nyní čeká i menší most přes silnici na Vídeňské ulici. Jeho demontáž a usazení nové konstrukce omezí první dva březnové týdny dopravu na hlavním silničním průtahu městem. Silnice ale bude po celou dobu průjezdná alespoň v jednom směru. S celkovou uzavírkou v délce asi sto metrů musí řidiči počítat pouze v noci ze čtrnáctého na patnáctého března. „Uzavírka bude rozdělena na tři etapy. Od druhého do osmého března bude uzavřeno asi sto metrů pravého jízdního pruhu ve směru na Vídeň. Provoz svedeme do druhé poloviny vozovky,„ vypočetla mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.
Druhá etapa uzavírky pak začne čtrnáctého března. „Od čtyř do osmi hodin večer budou uzavřeny dva jízdní pruhy, v délce asi sto metrů, pod mostem ve směru na Vídeň. Auta budou moci projíždět v obou směrech po druhé straně silnice,„ doplnila mluvčí. Autobusové zastávky Vídeňská a Na Rejdišti ve směru na Vídeň pak zruší město bez náhrady.
Zcela uzavřená
Poslední třetí etapa pak začne čtrnáctého března v osm hodin večer.
„Silnice se zcela uzavře do následujícího dne do šesti hodin ráno v úseku od křižovatky s ulicí Dr. Milady Horákové po křižovatku s ulicí Průmyslová,„uzavřela Šipošová.
Zastávka autobusu bude v té době v obou směrech přemístěna na ulici Průmyslovou. Od roku 1992 vlaky jezdily po montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni dokonce několik let platily nájem. Vlaky po ní mohly jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Na novém mostě budou moci jezdit až osmdesátkou.
Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicetmilionů korun.
„Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,„ konstatoval Pavel Vachůt ze Správy železniční dopravní cesty.
(Znojemský deník)
Hrubou stavbu, neboli smontovaný nový železniční most přes řeku Dyji v celé jeho délce, už má dokončenou specializovaná firma. Její montéři připojili poslední mostní díly na konci minulého týdne. Od víkendu nad mostem vlaje provizorně nazdobený stromeček, takzvaná glajcha,jako symbol ukončení díla.
„Most teď budeme dodělávat a v prvních dubnových týdnech celou konstrukci vysuneme až na šatovskou stranu. Tím ale vše zcela neskončí. Most totiž budeme muset, pomocí speciálního postupu, spustit asi o metra půl níž,aby dosedl na pilíře. Dokončenou práci máme odevzdat do prvního srpna, kdy na mostě začnou železničáři pokládat koleje,„ uvedl stavbyvedoucí Antonín Směták.
Couval od října
Starý provizorní železniční viadukt začal přes údolí Dyje „cestovat„ šestého října, kdy ho dělníci vysunuli o prvních čtrnáct metrů. Šrouby z posledních ocelových dílů vymontovali těsně před vánočními svátky. Nová konstrukce se na první pilíř na břehu řeky dostala druhý týden v lednu.
Rekonstrukce a elektrifikace celé trati ze Znojma do Šatova má být hotova letos na podzim.
Výměna nyní čeká i menší most přes silnici na Vídeňské ulici. Jeho demontáž a usazení nové konstrukce omezí první dva březnové týdny dopravu na hlavním silničním průtahu městem. Silnice ale bude po celou dobu průjezdná alespoň v jednom směru. S celkovou uzavírkou v délce asi sto metrů musí řidiči počítat pouze v noci ze čtrnáctého na patnáctého března. „Uzavírka bude rozdělena na tři etapy. Od druhého do osmého března bude uzavřeno asi sto metrů pravého jízdního pruhu ve směru na Vídeň. Provoz svedeme do druhé poloviny vozovky,„ vypočetla mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.
Druhá etapa uzavírky pak začne čtrnáctého března. „Od čtyř do osmi hodin večer budou uzavřeny dva jízdní pruhy, v délce asi sto metrů, pod mostem ve směru na Vídeň. Auta budou moci projíždět v obou směrech po druhé straně silnice,„ doplnila mluvčí. Autobusové zastávky Vídeňská a Na Rejdišti ve směru na Vídeň pak zruší město bez náhrady.
Zcela uzavřená
Poslední třetí etapa pak začne čtrnáctého března v osm hodin večer.
„Silnice se zcela uzavře do následujícího dne do šesti hodin ráno v úseku od křižovatky s ulicí Dr. Milady Horákové po křižovatku s ulicí Průmyslová,„uzavřela Šipošová.
Zastávka autobusu bude v té době v obou směrech přemístěna na ulici Průmyslovou. Od roku 1992 vlaky jezdily po montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni dokonce několik let platily nájem. Vlaky po ní mohly jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Na novém mostě budou moci jezdit až osmdesátkou.
Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicetmilionů korun.
„Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,„ konstatoval Pavel Vachůt ze Správy železniční dopravní cesty.
(Znojemský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333694/
Vypořádat se s nejobtížnějším úkolem rekonstrukce břeclavského železničního uzlu mají letos v plánu pracovníci společnosti OHL ŽS. Dnem 4. března začíná výluka potřebná k výměně ocelového pětikolejného mostu nad řekou Dyjí, takzvaného Vídeňáku. „Ve třech etapách bude postupně nahrazen most nad Dyjí novou ocelovou konstrukcí. Cestujících se práce dotknou pouze v tom smyslu, že při jednotlivých etapách bude omezen provoz pouze na dvě nástupiště. Veškeré práce budou mimo prostory pro cestující,„ řekl ředitel výstavby Emil Cendelín.
Provoz k nástupištím bude omezen pouze z jižního směru, vlaky od Brna a od Přerova budou moci zajíždět ke všem peronům. Spolu s montáží nového mostu nad řekou mají stavbaři zřídit tunel pro pěší a následně při opravě podjezdu uvnitř rozšířit vozovku o šířku chodníku.
Práce jsou naplánovány na tři etapy, první začne 4. března. Když 5. června skončí, stavbaři hned zahájí další. Čtrnáctého září se postup prací zlomí do poslední fáze s plánovaným koncem 11. prosince. Cendelín věří, že termíny dodrží, plán má ovšem jedno „ale„. Podmínkou dodržení je příznivý vývoj průtoků v Dyji.
„Kdyby přišlo něco podobné jako povodně v roce 2006, bude to špatně. Jsme s termíny opravdu na hraně, a pokud by se musely kvůli vodě zastavit práce, prodloužila by se doba stavby,„ varuje Cendelín.
S vodohospodáři se mu spolupracuje dobře. „Jsme dohodnuti s vedoucím břeclavského střediska Povodí Moravy inženýrem Vágnerem a informujeme se o všech skutečnostech. Dokonce nám vyšli vstříc, a když bylo při zakládání pilířů třeba, snížili nám průtoky v korytě,„ chválí spolupráci. Rozsáhlá výluka k přestavbě mostu ale není skutečným začátkem letošních prací. Dávno před omezením provozu se stavbaři pustili do tryskové injektáže pro ukotvení mostu. Na přednádraží hloubí jámy pro průtlak rour vodoteče. „To je vyvolaná investice, původní propust je zborcená a Správa železniční dopravní cesty rozhodla, že je třeba ji nahradit novou,„ vysvětlil Cendelín.
Milan Vojtek
(Právo)
Provoz k nástupištím bude omezen pouze z jižního směru, vlaky od Brna a od Přerova budou moci zajíždět ke všem peronům. Spolu s montáží nového mostu nad řekou mají stavbaři zřídit tunel pro pěší a následně při opravě podjezdu uvnitř rozšířit vozovku o šířku chodníku.
Práce jsou naplánovány na tři etapy, první začne 4. března. Když 5. června skončí, stavbaři hned zahájí další. Čtrnáctého září se postup prací zlomí do poslední fáze s plánovaným koncem 11. prosince. Cendelín věří, že termíny dodrží, plán má ovšem jedno „ale„. Podmínkou dodržení je příznivý vývoj průtoků v Dyji.
„Kdyby přišlo něco podobné jako povodně v roce 2006, bude to špatně. Jsme s termíny opravdu na hraně, a pokud by se musely kvůli vodě zastavit práce, prodloužila by se doba stavby,„ varuje Cendelín.
S vodohospodáři se mu spolupracuje dobře. „Jsme dohodnuti s vedoucím břeclavského střediska Povodí Moravy inženýrem Vágnerem a informujeme se o všech skutečnostech. Dokonce nám vyšli vstříc, a když bylo při zakládání pilířů třeba, snížili nám průtoky v korytě,„ chválí spolupráci. Rozsáhlá výluka k přestavbě mostu ale není skutečným začátkem letošních prací. Dávno před omezením provozu se stavbaři pustili do tryskové injektáže pro ukotvení mostu. Na přednádraží hloubí jámy pro průtlak rour vodoteče. „To je vyvolaná investice, původní propust je zborcená a Správa železniční dopravní cesty rozhodla, že je třeba ji nahradit novou,„ vysvětlil Cendelín.
Milan Vojtek
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332256/
Starý most sa zmení na električkový
O tom, prečo chce hlavné mesto Starý most zatiaľ len opravovať, ako má po čiastočných úpravách vyzerať verejná doprava na moste a kedy sa s prácami vlastne začne, sme sa pozhovárali so splnomocnencom primátora hlavného mesta Bratislava pre nosné dopravné systémy Tomášom FABOROM.
http://www.bratislavskenoviny.sk/111089/doprava/stary-most-sa-zmeni-na-elektrickovy
Starý Most chcú opraviť do novembra 2010
Starý most v Bratislave plánuje hlavné mesto opraviť najneskôr do konca októbra budúceho roka. Na dnešnej tlačovej besede to povedal primátor Andrej Ďurkovský. Mesto tak chce vyriešiť akútny, havarijný stav mosta.
http://www.bratislavskenoviny.sk/111091/obnova-mesta/stary-most-chcu-opravit-do-novembra-2010
O tom, prečo chce hlavné mesto Starý most zatiaľ len opravovať, ako má po čiastočných úpravách vyzerať verejná doprava na moste a kedy sa s prácami vlastne začne, sme sa pozhovárali so splnomocnencom primátora hlavného mesta Bratislava pre nosné dopravné systémy Tomášom FABOROM.
http://www.bratislavskenoviny.sk/111089/doprava/stary-most-sa-zmeni-na-elektrickovyStarý Most chcú opraviť do novembra 2010
Starý most v Bratislave plánuje hlavné mesto opraviť najneskôr do konca októbra budúceho roka. Na dnešnej tlačovej besede to povedal primátor Andrej Ďurkovský. Mesto tak chce vyriešiť akútny, havarijný stav mosta.
http://www.bratislavskenoviny.sk/111091/obnova-mesta/stary-most-chcu-opravit-do-novembra-2010
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/330530/
Pouze po jedné koleji jezdí vlaky na nádraží v Čerčanech. Důvodem je oprava nedalekého 204 metrů dlouhého a 14 metrů vysokého ocelového mostu přes řeku Sázavu.
Most se opravuje v rámci výstavby čtvrtého tranzitního koridoru a práce je rozdělena na dvě etapy. První se týká nejstarší koleje směrem po řece, na které se již začalo pracovat. Uzavřená bude do 14. července.
Snášení prvních dvou konstrukcí začalo ve středu, druhé dvě budou sneseny v pondělí a poslední dvě 2. dubna.
„V další fázi budou upraveny úložné prahy obou krajních opěr mostu i jeho pěti mezilehlých pilířů. Na ně budou postupně usazeny nové mostní konstrukce pro první kolej. Potom na nich bude rozprostřeno štěrkové kolejové lože a položena a podbita první kolej,„ uvádí tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Druhá kolej proti proudu řeky směrem na Prahu bude uzavřená od 21. července do 19. listopadu. Zároveň bude uzavřena i lávka pro pěší, která zůstane součástí nového mostu. Lidé pak budou muset využívat silniční most, který je zhruba dvě stě metrů daleko.
„Původně měla být lávka uzavřená už od března, aby se v rámci stavby někomu něco nestalo. Prováděcí firma nakonec rozhodla, že zůstane po dobu prací na první koleji otevřená, ale na pohyb lidí dohlížejí poučení pracovníci. Musí zajišťovat bezpečnost lidí, to byla naše podmínka,„ říká starosta Čerčan Karel Bárta.
Nová lávka bude součástí mostu, ale podvěšená na zvláštních lanech. Využívat ji mohou i cyklisti. Její povrch bude protiskluzový, chybět nebude osvětlení a obě strany zakončí bezbariérová rampa. „Nyní je lávka na úrovni kolejí. Původně ji využívala jenom správa mostu, ale pak se dostala do majetku obce a lidé, kteří bydlí na pravém břehu, ji začali využívat jako zkratku,„ popisuje Bárta.
S mostem postaveným v roce 1871 se pojí i jedna zajímavost. V roce 1881 byl dřevěný provizorní most přestavěn na jednokolejný most se žulovými opěrami a pilíři. Postupem času docházelo k výměně nosných konstrukcí, nejstarší z nich slouží od roku 1925, nejmladší je z roku 1970. „V jednom pilíři byla v roce 1881 uložena schránka s dobovými dokumenty týkajícími se projektu. V roce 1925 byla vyzvednuta a opět doplněna o informace související s opravou mostu. Poslední oprava byla v 70. letech a od té doby nikdo neví, jestli tam ta schránka je, nebo není. Kronikář zjistil, že by tam být měla. Ale originální dokumenty jsou v našem a v benešovském archivu,„ popisuje Bárta.
Co by se tedy mohlo ve schránce najít? „To právě nikdo neví. Teď bychom tam chtěli vložit novou schránku s informacemi ve stejném duchu,„ uzavírá starosta.
(Mladá fronta DNES)