Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
Všechno je jinak!
Hejtman Tošenovský popřel, že zřícený most znovu postaví ODS
Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) ve čtvrtek popřel informaci, že by rada kraje ve středu rozhodla, aby zřícený most ve Studénce na Novojičínsku znovu postavila původní firma ODS-Dopravní stavby Ostrava. Podle jeho vyjádření jsou ve hře stále dvě varianty. Tedy i ta, že most postaví jiná firma. Věc je nyní v rukou právníků, kteří posuzují podmínky smlouvy s původní stavební společností.
Celý článek: http://www.novinky.cz/clanek/148846-hejtman-tosenovsky-poprel-ze-zriceny-most-znovu-postavi-ods.html
ODS coby strana nemůže přece před volbami zaměstnat nedůvěryhodnou ODS coby stavitele mostů.
Hejtman Tošenovský popřel, že zřícený most znovu postaví ODS
Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) ve čtvrtek popřel informaci, že by rada kraje ve středu rozhodla, aby zřícený most ve Studénce na Novojičínsku znovu postavila původní firma ODS-Dopravní stavby Ostrava. Podle jeho vyjádření jsou ve hře stále dvě varianty. Tedy i ta, že most postaví jiná firma. Věc je nyní v rukou právníků, kteří posuzují podmínky smlouvy s původní stavební společností.
Celý článek: http://www.novinky.cz/clanek/148846-hejtman-tosenovsky-poprel-ze-zriceny-most-znovu-postavi-ods.html
ODS coby strana nemůže přece před volbami zaměstnat nedůvěryhodnou ODS coby stavitele mostů.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290479/
Devatenáct kilometrů bude měřit nejdelší most v Evropě, který přes Fehrmanskou úžinu propojí Hamburk s Kodaní. Jeho stavba přijde na pět a půl miliardy euro a otevře se v roce 2018. Doposud mezi Německem a Dánskem funguje jen námořní spojení. Trajekty převážejí auta čtyři a půl hodiny. Stavět se začne už v roce 2011.
Celá aktualita s titulkem neodpovídajícím textu ani realitě: http://www.ct24.cz/doprava/27415-nejdelsi-most-na-svete-bude-merit-devatenact-kilometru/
Celá aktualita s titulkem neodpovídajícím textu ani realitě: http://www.ct24.cz/doprava/27415-nejdelsi-most-na-svete-bude-merit-devatenact-kilometru/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290464/
Sice to není most, po němž jezdí vlaky, ale...
Most ve Studénce na Novojičínsku, jehož zřícení zavinilo v srpnu tragickou nehodu vlaku, dostaví společnost ODS - Dopravní stavby Ostrava, která most původně opravovala. Rozhodli o tom dnes krajští radní, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavol Lukša. Při nehodě zahynulo sedm lidí a na sedm desítek jich bylo zraněno.
Celý článek: http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=331456
Most ve Studénce na Novojičínsku, jehož zřícení zavinilo v srpnu tragickou nehodu vlaku, dostaví společnost ODS - Dopravní stavby Ostrava, která most původně opravovala. Rozhodli o tom dnes krajští radní, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavol Lukša. Při nehodě zahynulo sedm lidí a na sedm desítek jich bylo zraněno.
Celý článek: http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=331456
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290463/
Po několikadenním pracovním nasazení jeřábů a dalších strojů zmizel v pondělí definitivně starý železniční most u Milíkova, nad silnicí z Benešovic do Stříbra na Tachovsku. Komunikace musela být pro veškerou dopravu uzavřena. „Demontáž konstrukce a nosníků starého mostu byla ukončena a staveniště se připravuje na montáž nové mostní konstrukce,„ řekl včera Deníku hlavní inženýr optimalizace železniční trati Stříbro - Planá Miroslav Kodera. Rekonstrukce milíkovského mostu, jednoho z nejvyšších na zmíněné trati, je součástí modernizace tohoto železničního úseku.
Stavební akce by měla trvat do konce podzimu letošního roku. Na snímku v pondělí odpoledne stavební dělníci dokončují demontáž staré mostní konstrukce.
(Plzeňský deník)
Stavební akce by měla trvat do konce podzimu letošního roku. Na snímku v pondělí odpoledne stavební dělníci dokončují demontáž staré mostní konstrukce.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290285/
Dva málo známí čeští podnikatelé dostali šanci podílet se na stavbě, která zatím ve světě nemá obdoby. Jde o obří městská dvojčata v africkém Džibutsku a asijském Jemenu, která bude spojovat nejdelší most na světě. Ten otevře pro auta a vlaky cestu mezi Asií a Afrikou.
Václav Světík a Petr Zeman, spolumajitelé společnosti CZMT s oficiálním sídlem v Německu, totiž získali důvěru šejka Bandara Tarika bin Ládina. Muž, jehož rodina patří k nejvýznamnějším a nejbohatším v Saúdské Arábii, jim včera v Praze svěřil přípravu a výstavbu cementárny, železárny a elektrárny v asijském Jemenu.
Jde hlavně o technologie
A přes Světíka a Zemana se k zakázkám, které zatím čítají sedmnáct miliard korun, mohou dostat další tuzemské firmy. „Ze sedmnácti miliard budou zhruba polovinu tvořit technologie. A těch by Češi mohli dodávat šedesát až sedmdesát procent,„ uvedl Světík pro MF DNES.
Podle tohoto odhadu by tedy na české firmy mělo připadnout až šest miliard korun. Předběžný zájem o to účastnit se projektu projevilo už přibližně padesát společností se sídlem v Česku. Světíkův společník Zeman však upozorňuje, že bude záležet vždy na nabídnuté ceně. „Češi jsou často drazí,„ říká nekompromisně. Přesto CZMT vyjednává o podpoře od české vlády, která zřejmě zahrne pomoc České exportní banky.
(z článku in Mladá fronta DNES)
Václav Světík a Petr Zeman, spolumajitelé společnosti CZMT s oficiálním sídlem v Německu, totiž získali důvěru šejka Bandara Tarika bin Ládina. Muž, jehož rodina patří k nejvýznamnějším a nejbohatším v Saúdské Arábii, jim včera v Praze svěřil přípravu a výstavbu cementárny, železárny a elektrárny v asijském Jemenu.
Jde hlavně o technologie
A přes Světíka a Zemana se k zakázkám, které zatím čítají sedmnáct miliard korun, mohou dostat další tuzemské firmy. „Ze sedmnácti miliard budou zhruba polovinu tvořit technologie. A těch by Češi mohli dodávat šedesát až sedmdesát procent,„ uvedl Světík pro MF DNES.
Podle tohoto odhadu by tedy na české firmy mělo připadnout až šest miliard korun. Předběžný zájem o to účastnit se projektu projevilo už přibližně padesát společností se sídlem v Česku. Světíkův společník Zeman však upozorňuje, že bude záležet vždy na nabídnuté ceně. „Češi jsou často drazí,„ říká nekompromisně. Přesto CZMT vyjednává o podpoře od české vlády, která zřejmě zahrne pomoc České exportní banky.
(z článku in Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288302/
Jezdíte do práce vlakem? Věříte, že cesta po železnici je bezpečná? Rozhlédněte se kolem sebe. Konstrukce a stavby nevypadají nejnověji. V Lochovivích budí železniční mosty u cestujících vážné podezření
Denně tudy projedou desítky i stovky lidí. Jedním i druhým směrem uhání drezíny a vlaky plné cestujících. V Lochovicích je železniční doprava důležitým spojením obce s okolím.
Jeden z všímavých čtenářů upozornil Berounský deník na patrně špatnou kvalitu mostu na trati z Lochovic do Jinců. „Jezdím tudy prakticky každý den a od té nehody u Studénky nemám nejlepší pocit. Ten most je tam už dlouho a nikdy jsem neviděl, že by ho opravovali. Myslím, že by to potřeboval,„ vyjádřil svoje obavy pasažér.
Konstrukce mostů jsou prorezlé
Most skutečně nevypadá zánovně. Navíc není jediný v regionu, který může budit u cestujících podezření. Železná konstrukce stavby přes Litavku na trati Lochovice Zadní Třebaň se zdá být také prorezlá a chatrná.
Podle odpovědných úřadů jsou však obě spojnice v pořádku. „Každý železniční most je kontrolován jednou ročně. V případě, že je konstatována nutnost opravy, je most do jejího provedení prohlížen dvakrát do roka,„ potvrdil Jiří Šťastný ze Správy železničních dopravních cest s tím, že oba mosty jsou hodnoceny jako vyhovující.
Podle slov Jiřího Šťastného jsou oba mosty přes čtyřicet let staré. Jejich železné komponenty jsou pouze pokryté rzí. Žádné nebezpečí ale zaručeně nehrozí. „Nosná konstrukce je dobrá, má jen sešlý nátěr z doby výstavby mostu v roce 1968. Ten místy opadává a začíná jím prorážet rez, která stéká i po opěře,„ popsal Jiří Šťastný s tím, že opravy jinak nutné nejsou.
Jisté však je, že na první pohled dobrý dojem most nebudí. „Po událostech minulých týdnů mnohým při průjezdu pod letitou stavbou nebo po ní do zpěvu nebude,„ uzavřel cestující.
(Berounský deník)
Denně tudy projedou desítky i stovky lidí. Jedním i druhým směrem uhání drezíny a vlaky plné cestujících. V Lochovicích je železniční doprava důležitým spojením obce s okolím.
Jeden z všímavých čtenářů upozornil Berounský deník na patrně špatnou kvalitu mostu na trati z Lochovic do Jinců. „Jezdím tudy prakticky každý den a od té nehody u Studénky nemám nejlepší pocit. Ten most je tam už dlouho a nikdy jsem neviděl, že by ho opravovali. Myslím, že by to potřeboval,„ vyjádřil svoje obavy pasažér.
Konstrukce mostů jsou prorezlé
Most skutečně nevypadá zánovně. Navíc není jediný v regionu, který může budit u cestujících podezření. Železná konstrukce stavby přes Litavku na trati Lochovice Zadní Třebaň se zdá být také prorezlá a chatrná.
Podle odpovědných úřadů jsou však obě spojnice v pořádku. „Každý železniční most je kontrolován jednou ročně. V případě, že je konstatována nutnost opravy, je most do jejího provedení prohlížen dvakrát do roka,„ potvrdil Jiří Šťastný ze Správy železničních dopravních cest s tím, že oba mosty jsou hodnoceny jako vyhovující.
Podle slov Jiřího Šťastného jsou oba mosty přes čtyřicet let staré. Jejich železné komponenty jsou pouze pokryté rzí. Žádné nebezpečí ale zaručeně nehrozí. „Nosná konstrukce je dobrá, má jen sešlý nátěr z doby výstavby mostu v roce 1968. Ten místy opadává a začíná jím prorážet rez, která stéká i po opěře,„ popsal Jiří Šťastný s tím, že opravy jinak nutné nejsou.
Jisté však je, že na první pohled dobrý dojem most nebudí. „Po událostech minulých týdnů mnohým při průjezdu pod letitou stavbou nebo po ní do zpěvu nebude,„ uzavřel cestující.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288285/
Před dokončením se zjistilo, že pro běžnou rychlost je nutné vozovku u nájezdu zvýšit o šedesát centimetrů
Poláci mají tunel, kterým neprojede vlak, České Budějovice se jim málem vyrovnaly.
Mohly mít železniční most, pod nímž by vlak sice projel, ale po mostě by se auta mohla ploužit maximálně třicítkou, a to ještě s velkým otazníkem. Důvodem je značný výškový rozdíl mezi korunou mostu a spodním nájezdem na něj z ulice Masaryka.
„Nezastírám, že problémy se spodním nájezdem na most skutečně byly. Věřím, že jsme je dokázali dnes za účasti zástupců investora i dodavatele definitivně vyřešit a zkušební provoz na mostě začne v říjnu a kolaudace proběhne na jaře. Počítali jsme, že provoz spustíme už v srpnu a budeme moci začít s rekonstrukcí další části ledenické komunikace a dopravu odvést na Novohradskou právě přes nový most,„ popsal Právu současný stav investice za 25 miliónů korun těsně po středečním jednání náměstek primátora František Jelen (ODS). Ten také první investora i dodavatele upozornil, že s výškovými rozdíly není něco v pořádku.
Připustil své určité rozladění, neboť investor, Správa železničních dopravních cest, i dodavatelé, plzeňský a českobudějovický závod firmy Stavby silnic a železnic, od počátku věděli, že most bude klíčový pro další kroky řešení dopravy ve městě včetně návaznosti na tzv. zanádražní komunikaci. Svůj podíl na skluzu mají ale i zatím některé nedokončené přeložky sítí, což ale není záležitostí investora a jeho dodavatelů. Hlavní stavbyvedoucí Jan Holub je přesvědčen, že stavba odpovídá normám a auta na most vjedou bez problému.
„To bych rád věděl, jak, odhaduji rozdíl na tři čtvrtě metru. Určitě se dohadují, jak to vyřešit. Jinak by stavba přes měsíc nestála. Jezdím tady každý den a od konce července se tady téměř nic nedělo,„ konstatoval s lehkým pousmáním jeden z obyvatelů Srubce. Rozdíl trefil téměř přesně. Silnice od novohradské komunikace se bude muset zvednout, jak konstatoval Jelen, až o 60 centimetrů.
„Rychlost mezi dvaceti až třiceti kilometry, s níž počítal projektant, je pro město nepřijatelná. Most musí mít parametry pro padesátku. Investor i dodavatel mi dnes slíbili, že tomu tak bude. Náklady budou plně v jejich režii. Město je připraveno podílet se na doplňkových bezpečnostních prvcích. Ty jsou zapotřebí, neboť most se stane součástí významné objízdné trasy během uzavření části viaduktu na Rudolfovské v rámci výstavby IV. železničního koridoru, což bude už v příštím roce,„ zdůraznil Jelen.
(Právo)
Poláci mají tunel, kterým neprojede vlak, České Budějovice se jim málem vyrovnaly.
Mohly mít železniční most, pod nímž by vlak sice projel, ale po mostě by se auta mohla ploužit maximálně třicítkou, a to ještě s velkým otazníkem. Důvodem je značný výškový rozdíl mezi korunou mostu a spodním nájezdem na něj z ulice Masaryka.
„Nezastírám, že problémy se spodním nájezdem na most skutečně byly. Věřím, že jsme je dokázali dnes za účasti zástupců investora i dodavatele definitivně vyřešit a zkušební provoz na mostě začne v říjnu a kolaudace proběhne na jaře. Počítali jsme, že provoz spustíme už v srpnu a budeme moci začít s rekonstrukcí další části ledenické komunikace a dopravu odvést na Novohradskou právě přes nový most,„ popsal Právu současný stav investice za 25 miliónů korun těsně po středečním jednání náměstek primátora František Jelen (ODS). Ten také první investora i dodavatele upozornil, že s výškovými rozdíly není něco v pořádku.
Připustil své určité rozladění, neboť investor, Správa železničních dopravních cest, i dodavatelé, plzeňský a českobudějovický závod firmy Stavby silnic a železnic, od počátku věděli, že most bude klíčový pro další kroky řešení dopravy ve městě včetně návaznosti na tzv. zanádražní komunikaci. Svůj podíl na skluzu mají ale i zatím některé nedokončené přeložky sítí, což ale není záležitostí investora a jeho dodavatelů. Hlavní stavbyvedoucí Jan Holub je přesvědčen, že stavba odpovídá normám a auta na most vjedou bez problému.
„To bych rád věděl, jak, odhaduji rozdíl na tři čtvrtě metru. Určitě se dohadují, jak to vyřešit. Jinak by stavba přes měsíc nestála. Jezdím tady každý den a od konce července se tady téměř nic nedělo,„ konstatoval s lehkým pousmáním jeden z obyvatelů Srubce. Rozdíl trefil téměř přesně. Silnice od novohradské komunikace se bude muset zvednout, jak konstatoval Jelen, až o 60 centimetrů.
„Rychlost mezi dvaceti až třiceti kilometry, s níž počítal projektant, je pro město nepřijatelná. Most musí mít parametry pro padesátku. Investor i dodavatel mi dnes slíbili, že tomu tak bude. Náklady budou plně v jejich režii. Město je připraveno podílet se na doplňkových bezpečnostních prvcích. Ty jsou zapotřebí, neboť most se stane součástí významné objízdné trasy během uzavření části viaduktu na Rudolfovské v rámci výstavby IV. železničního koridoru, což bude už v příštím roce,„ zdůraznil Jelen.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287454/
Unikátním způsobem opravuje liberecké ředitelství silnic a dálnic železniční viadukt ve Smržovce. Aby mohla po frekventované silnici alespoň omezeně projíždět auta, dělníci postavili nový most o něco výš a pak jej spustili dolů a usadili na pilíře. „Nyní už v tomto úseku není doprava ani výrazně omezená, jen výjimečně. Most už jsme usadili dolů a nyní se dělá na dokončovacích pracích,„ uvedl Jan Stach z ředitelství silnic. Skončila také výluka na železniční trati.
Oprava viaduktu by měla být kompletně hotová na konci září, nejpozději v říjnu. Ve Smržovce ale ještě probíhá oprava silnice směrem na Tanvald a Harrachov. Tady dopravu řídí semafory, takže řidiči by měli počítat se zdržením.
(Mladá fronta DNES)
Oprava viaduktu by měla být kompletně hotová na konci září, nejpozději v říjnu. Ve Smržovce ale ještě probíhá oprava silnice směrem na Tanvald a Harrachov. Tady dopravu řídí semafory, takže řidiči by měli počítat se zdržením.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286665/
Ješět jednou trochu jinak:
Přípravy na nejnáročnější etapu oprav železniční trati ze Znojma do Šatova začaly. Tou je výměna konstrukce nejvyššího mostu kraje. Ze znojemského historického viaduktu, po kterém si na snímku krátí cestu jeden z místních obyvatel, už dělníci v těchto dnech odvážejí násep trati, aby se dosavadní mostní konstrukce mohla vysunout. „Samotný most se začne vysouvat podle harmonogramu na konci září,„ uvedl vedoucí prací David Sichrovský. Nová konstrukce se začne na most vsunovat už při odstraňování té staré. Nyní je ještě ve výrobě.
„Na jaře příštího roku bude již celá konstrukce nasunuta,„ dodal Sichrovský. Dlouho plánovaná uzavírka železniční trati ze Znojma do příhraničního Šatova začala v polovině letošního června. Provoz vlaků z druhého největšího města kraje do Rakouska se zastavil na půldruhého roku. Práce na posledním úseku trati Znojmo-Vídeň přinesou jeho plnou elektrifikaci. Po jejich dokončení začnou jezdit přímé elektrické vlaky ze Znojma až do Vídně.
Šestnáct „motoráků„ jezdících v obou směrech na trase Znojmo-Šatov dosud využívala zhruba pětistovka lidí denně. Nejméně polovina z nich pak v Šatově přesedala na elektrický vlak jedoucí do Rakouska. To už v budoucnu nebude nutné. Už před rokem se elektrifikovanou železnicí propojil Šatov s rakouským Retzem.
Po dokončení posledního úseku má možná již na konci příštího roku jezdit mezi Znojmem a Vídní v každém směru patnáct přímých vlaků denně.
Místo pravidelných vlakových spojů jezdí nyní v opravovaném úseku autobusy. „Samozřejmě je to určité omezení, lidé si ale zatím nijak nestěžují,„ uvedl dozorčí provozu železniční stanice Znojmo Ladislav Sviták.
(Mladá fronta DNES)
Přípravy na nejnáročnější etapu oprav železniční trati ze Znojma do Šatova začaly. Tou je výměna konstrukce nejvyššího mostu kraje. Ze znojemského historického viaduktu, po kterém si na snímku krátí cestu jeden z místních obyvatel, už dělníci v těchto dnech odvážejí násep trati, aby se dosavadní mostní konstrukce mohla vysunout. „Samotný most se začne vysouvat podle harmonogramu na konci září,„ uvedl vedoucí prací David Sichrovský. Nová konstrukce se začne na most vsunovat už při odstraňování té staré. Nyní je ještě ve výrobě.
„Na jaře příštího roku bude již celá konstrukce nasunuta,„ dodal Sichrovský. Dlouho plánovaná uzavírka železniční trati ze Znojma do příhraničního Šatova začala v polovině letošního června. Provoz vlaků z druhého největšího města kraje do Rakouska se zastavil na půldruhého roku. Práce na posledním úseku trati Znojmo-Vídeň přinesou jeho plnou elektrifikaci. Po jejich dokončení začnou jezdit přímé elektrické vlaky ze Znojma až do Vídně.
Šestnáct „motoráků„ jezdících v obou směrech na trase Znojmo-Šatov dosud využívala zhruba pětistovka lidí denně. Nejméně polovina z nich pak v Šatově přesedala na elektrický vlak jedoucí do Rakouska. To už v budoucnu nebude nutné. Už před rokem se elektrifikovanou železnicí propojil Šatov s rakouským Retzem.
Po dokončení posledního úseku má možná již na konci příštího roku jezdit mezi Znojmem a Vídní v každém směru patnáct přímých vlaků denně.
Místo pravidelných vlakových spojů jezdí nyní v opravovaném úseku autobusy. „Samozřejmě je to určité omezení, lidé si ale zatím nijak nestěžují,„ uvedl dozorčí provozu železniční stanice Znojmo Ladislav Sviták.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286664/
Starý železniční most přes řeku Dyji ze Znojma do Šatova už začali dělníci demontovat. Nahradí ho nový.
Demontáží provizorní konstrukce začala nejrozsáhlejší obnova železničního mostu přes řeku Dyji na trati do Šatova. Dělníci budou, na téměř sto čtyřicet let starém mostě, pracovat do příštího roku.
„Práce na mostě navazují na první etapu celkové opravy trati do Šatova, která začala před dvěma měsíci. Firmy odstranily dosavadní koleje a připravily osazení patek pro instalaci sloupů vedení elektrické trakce,“ řekl přednosta znojemského nádraží Ladislav Sviták.
Sejmutí provizoria a montáž zbrusu nové mostní konstrukce tvoří nejrozsáhlejší část modernizace a elektrifikace trati ze Znojma do Šatova. „Demontáž prozatímní konstrukce je navržena podélným výsunem na šatovskou stranu. Následovat bude rekonstrukce podpěr mostu, která bude spočívat v sanaci ponechaného zdiva a dostavbě nových železobetonových úložných prahů,“ sdělil Pavel Vachůt z olomoucké Správy železniční dopravní cesty.
Dělníci také z hlavic pilířů odstraní dosavadní ocelové nástavce a úložné prahy obloží kamennými deskami. „Nová konstrukce mostu je vyprojektovaná jako spojitý ocelový příhradový nosník,“ dodal Vachůt.
Stávající mostní provizorium dělníci postupně vysunou na šatovskou stranu. „Novou ocelovou konstrukci plánujeme montovat na plošině na znojemské straně, při dočasném odtěžení části náspu. Vlastní osazení předpokládáme v polovině příštího roku,“ shrnul Vachůt.
Takzvaný šatovský most postavila na sklonku šedesátých let devatenáctého století společnost Severozápadní dráhy, na nově budované trati spojující Vídeň s Jihlavou a Mladou Boleslaví. „Rozevírající se údolí řeky Dyje mezi Kraví horou a Znojmem se stalo pro projektanty nové dráhy velkou výzvou. Výsledkem bylo přemostění v podobě železné mřížové nýtované konstrukce, ukotvené ve dvou krajních pilířích v náspech na svazích údolí a podepřené třemi impozantními kamennými sloupy ze dna údolí. Stavební kámen byl získán v kamenolomu ve Vlčí rokli za Hradištěm. První vlak s cestujícími přejel po dvě stě dvacet metrů dlouhém a osmačtyřicet metrů vysokém mostě prvního lisopadu 1871. Ve své době představoval viadukt naprostou senzaci. Cestujícím, přijíždějícím po mostu od Vídně, se naskytl úžasný pohled na staré Znojmo. V období 1871 až 1914 zažil most a celá Severozápadní dráha éru největšího rozmachu. Denně tudy projelo zhruba čtyřicet vlakových souprav, mezi nimiž byly i rychlíkové spoje z Vídně do Berlína a zpět,“ uvedl znojemský historik Jiří Kacetl.
Od roku 1992 vlaky jezdí po montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni několik let platily nájem. Vlaky po ní mohly jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí. Na novém mostě mohou, po zahájení provozu koncem příštího roku, vlaky jezdit osmdesátkou.
Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicet milionů korun. „Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,“ konstatoval Vachůt.
(Znojemské noviny)
Demontáží provizorní konstrukce začala nejrozsáhlejší obnova železničního mostu přes řeku Dyji na trati do Šatova. Dělníci budou, na téměř sto čtyřicet let starém mostě, pracovat do příštího roku.
„Práce na mostě navazují na první etapu celkové opravy trati do Šatova, která začala před dvěma měsíci. Firmy odstranily dosavadní koleje a připravily osazení patek pro instalaci sloupů vedení elektrické trakce,“ řekl přednosta znojemského nádraží Ladislav Sviták.
Sejmutí provizoria a montáž zbrusu nové mostní konstrukce tvoří nejrozsáhlejší část modernizace a elektrifikace trati ze Znojma do Šatova. „Demontáž prozatímní konstrukce je navržena podélným výsunem na šatovskou stranu. Následovat bude rekonstrukce podpěr mostu, která bude spočívat v sanaci ponechaného zdiva a dostavbě nových železobetonových úložných prahů,“ sdělil Pavel Vachůt z olomoucké Správy železniční dopravní cesty.
Dělníci také z hlavic pilířů odstraní dosavadní ocelové nástavce a úložné prahy obloží kamennými deskami. „Nová konstrukce mostu je vyprojektovaná jako spojitý ocelový příhradový nosník,“ dodal Vachůt.
Stávající mostní provizorium dělníci postupně vysunou na šatovskou stranu. „Novou ocelovou konstrukci plánujeme montovat na plošině na znojemské straně, při dočasném odtěžení části náspu. Vlastní osazení předpokládáme v polovině příštího roku,“ shrnul Vachůt.
Takzvaný šatovský most postavila na sklonku šedesátých let devatenáctého století společnost Severozápadní dráhy, na nově budované trati spojující Vídeň s Jihlavou a Mladou Boleslaví. „Rozevírající se údolí řeky Dyje mezi Kraví horou a Znojmem se stalo pro projektanty nové dráhy velkou výzvou. Výsledkem bylo přemostění v podobě železné mřížové nýtované konstrukce, ukotvené ve dvou krajních pilířích v náspech na svazích údolí a podepřené třemi impozantními kamennými sloupy ze dna údolí. Stavební kámen byl získán v kamenolomu ve Vlčí rokli za Hradištěm. První vlak s cestujícími přejel po dvě stě dvacet metrů dlouhém a osmačtyřicet metrů vysokém mostě prvního lisopadu 1871. Ve své době představoval viadukt naprostou senzaci. Cestujícím, přijíždějícím po mostu od Vídně, se naskytl úžasný pohled na staré Znojmo. V období 1871 až 1914 zažil most a celá Severozápadní dráha éru největšího rozmachu. Denně tudy projelo zhruba čtyřicet vlakových souprav, mezi nimiž byly i rychlíkové spoje z Vídně do Berlína a zpět,“ uvedl znojemský historik Jiří Kacetl.
Od roku 1992 vlaky jezdí po montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni několik let platily nájem. Vlaky po ní mohly jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí. Na novém mostě mohou, po zahájení provozu koncem příštího roku, vlaky jezdit osmdesátkou.
Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicet milionů korun. „Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,“ konstatoval Vachůt.
(Znojemské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285838/
No nevím, do jaké míry jde o efektivně vynaložené peníze. Přístav Pardubice je díky zeleným kazisvětům v nedohlednu, a tak plavební dráhu potřebují tak akorát nesmyslně na horním toku Labe umístěné chvaletické loděnice. (Kdysi ovšem smysluplná součást opuštěného systému zásobování chvaletické elektrárny energetickým uhlím.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285827/
Kvůli malé podjezdné výšce bude muset být vyměněna stávající ocelová konstrukce
V polovině příštího roku by měla začít přestavba železničního mostu na trase Kolín – Nymburk. Důvod je přitom jednoduchý. Současná mostní konstrukce má totiž nedostatečné podjezdné výšky, a proto se stává pro nynější potřeby lodní dopravy nevyhovující.
Most se připraví na budoucí přestavbu
„V posledních letech proběhly podobné rekonstrukce na železničním mostu v Nymburce a na silničním mostu v Poděbradech. Naším prozatím posledním projektem z důvodu navyšování podjezdné výšky je právě ten kolínský,“ prozradila Deníku Pavlína Straková z odboru komunikace a PR Ředitelství vodních cest ČR. Tato společnost je také hlavním investorem stavby. „Důležité je zvednout most na podjezdnou výšku 5,25 metrů, která je pro současné potřeby vodní dopravy zcela dostačující. Ovšem zároveň most připravíme tak, aby ho v případě potřeby bylo možné připravit na zvedací konstrukci, která umožní vyzvednout most až do výše 7 metrů,“ nastiňuje další plány ŘVC ČR Straková, která dodává, že příprava pohyblivé konstrukce sice zatím v nejbližším časovém horizontu není plánována, ale bude potřeba pro splnění standardů Evropské unie.
Plány jsou zatím spíše orientační
V současné době se jenom ví, že počátek samotné realizace stavby by měl začít v druhé polovině roku 2009 a konec v roce následujícím. Žádné vizualizace plánu, či odborný finanční odhad v této chvíli ještě není znám. Ovšem mezi lidmi se již nyní objevují otázky, jak se tato rekonstrukce dotkne železniční dopravy, která je již tak dost problematická vzhledem ke stavbě železničního koridoru. Vše je ovšem zatím ve stádiu jednání a první slovo v této situaci bude mít státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která se od 1. července 2008 stala také provozovatelem celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu. O dalším vývoji situace vás budeme i nadále informovat.
(Kolínský deník)
V polovině příštího roku by měla začít přestavba železničního mostu na trase Kolín – Nymburk. Důvod je přitom jednoduchý. Současná mostní konstrukce má totiž nedostatečné podjezdné výšky, a proto se stává pro nynější potřeby lodní dopravy nevyhovující.
Most se připraví na budoucí přestavbu
„V posledních letech proběhly podobné rekonstrukce na železničním mostu v Nymburce a na silničním mostu v Poděbradech. Naším prozatím posledním projektem z důvodu navyšování podjezdné výšky je právě ten kolínský,“ prozradila Deníku Pavlína Straková z odboru komunikace a PR Ředitelství vodních cest ČR. Tato společnost je také hlavním investorem stavby. „Důležité je zvednout most na podjezdnou výšku 5,25 metrů, která je pro současné potřeby vodní dopravy zcela dostačující. Ovšem zároveň most připravíme tak, aby ho v případě potřeby bylo možné připravit na zvedací konstrukci, která umožní vyzvednout most až do výše 7 metrů,“ nastiňuje další plány ŘVC ČR Straková, která dodává, že příprava pohyblivé konstrukce sice zatím v nejbližším časovém horizontu není plánována, ale bude potřeba pro splnění standardů Evropské unie.
Plány jsou zatím spíše orientační
V současné době se jenom ví, že počátek samotné realizace stavby by měl začít v druhé polovině roku 2009 a konec v roce následujícím. Žádné vizualizace plánu, či odborný finanční odhad v této chvíli ještě není znám. Ovšem mezi lidmi se již nyní objevují otázky, jak se tato rekonstrukce dotkne železniční dopravy, která je již tak dost problematická vzhledem ke stavbě železničního koridoru. Vše je ovšem zatím ve stádiu jednání a první slovo v této situaci bude mít státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která se od 1. července 2008 stala také provozovatelem celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu. O dalším vývoji situace vás budeme i nadále informovat.
(Kolínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285825/
Francouzská Normandie má od letošního června novou atrakci pro dobrodruhy: kyvadlový skok „Swing“ z 60 metrů vysokého viaduktu Souleuvre v obci La FerriereHarang. Nádavkem k bungee jumpingu, který se tu provozuje už téměř dvacet let, jej nabízí Novozélanďan A. J. Hackett. Skok z platformy na viaduktu se podobá obří houpačce, kdy se účastník 150 metrů houpe tam a zpět a dosahuje rychlosti až 120 km/h.
Poprvé se doporučuje skok po hlavě, zkusit ale můžete také tandemový seskok nebo seskok pozadu. Atrakce je dostupná rovněž lidem s tělesným postižením. Za bungee jumping tu zaplatíte 89 eur (od druhého skoku 49 eur), za swing pak 69 eur, respektive 59 eur ve dvou lidech (www.ajhackett.com).
Někdejší železniční viadukt, dlouhý 366 metrů a 60 metrů vysoký, byl postaven podle plánů Gustava Eiffela v roce 1889. Během druhé světové války byl zčásti poničen, vlaky zde přestaly jezdit v roce 1960. Dnes z viaduktu zbylo jen pět mohutných pilířů.
(IN magazín)
Poprvé se doporučuje skok po hlavě, zkusit ale můžete také tandemový seskok nebo seskok pozadu. Atrakce je dostupná rovněž lidem s tělesným postižením. Za bungee jumping tu zaplatíte 89 eur (od druhého skoku 49 eur), za swing pak 69 eur, respektive 59 eur ve dvou lidech (www.ajhackett.com).
Někdejší železniční viadukt, dlouhý 366 metrů a 60 metrů vysoký, byl postaven podle plánů Gustava Eiffela v roce 1889. Během druhé světové války byl zčásti poničen, vlaky zde přestaly jezdit v roce 1960. Dnes z viaduktu zbylo jen pět mohutných pilířů.
(IN magazín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285448/
Železniční mosty v Lokti jsou v havarijním stavu kvůli zlodějům. Alespoň to tvrdí místní obyvatelé. „Už v minulosti se na nich kradly koleje a teď taky postupně mizí jednotlivé části,„ upozorňuje na problém jeden z místních rybářů.
Celou věc v nynější době již prošetřuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která však třeba v minulém roce žádné závady nezjistila. „V roce 2007 byly provedeny běžné prohlídky naším správcem a nebyly shledány nové závady či zcizení některých prvků mostních konstrukcí,„ vysvětluje mluvčí SŽDC Anna Kodysová. Ta říká, že ve zprovozněném úseku Loket předměstí - Loket jsou dva mosty. „Pro jistotu pošleme správce na prohlídku obou mostů, zda nedošlo od minulé prohlídky ke zcizení, z provozu nám však nebylo nic hlášeno,„ míní mluvčí.
Zcela jinak je tomu však u třetího mostu v úseku Loket předměstí - Horní Slavkov, který spadá pod obec Údolí. „Tam se nachází ocelový most přes silnici a potok, kde byly opakovaně hlášeny Policií České republiky krádeže podlahových plechů,„ dodává Kodysová.
Vedení SŽDC ale netuší, jak místní lidé mohou o krádežích například na hlavním železničním mostě přes řeku vůbec vědět. „Vstup je tam totiž zakázaný,„ zdůrazňuje Kodysová s tím, že tudy několikrát denně projíždí loketský motoráček.
(Sokolovský deník)
Celou věc v nynější době již prošetřuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která však třeba v minulém roce žádné závady nezjistila. „V roce 2007 byly provedeny běžné prohlídky naším správcem a nebyly shledány nové závady či zcizení některých prvků mostních konstrukcí,„ vysvětluje mluvčí SŽDC Anna Kodysová. Ta říká, že ve zprovozněném úseku Loket předměstí - Loket jsou dva mosty. „Pro jistotu pošleme správce na prohlídku obou mostů, zda nedošlo od minulé prohlídky ke zcizení, z provozu nám však nebylo nic hlášeno,„ míní mluvčí.
Zcela jinak je tomu však u třetího mostu v úseku Loket předměstí - Horní Slavkov, který spadá pod obec Údolí. „Tam se nachází ocelový most přes silnici a potok, kde byly opakovaně hlášeny Policií České republiky krádeže podlahových plechů,„ dodává Kodysová.
Vedení SŽDC ale netuší, jak místní lidé mohou o krádežích například na hlavním železničním mostě přes řeku vůbec vědět. „Vstup je tam totiž zakázaný,„ zdůrazňuje Kodysová s tím, že tudy několikrát denně projíždí loketský motoráček.
(Sokolovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284232/
Do nejrozsáhlejší rekonstrukce železničního mostu přes údolí řeky Dyje ve Znojmě, za téměř sto čtyřicet let od jeho postavení, se brzy pustí stavební dělníci. V těchto dnech finišují s první etapou rozsáhlé rekonstrukce trati mezi Znojmem a Šatovem. „Do konce týdne by měly skončit práce, které spočívaly v odstranění dosavadních kolejí a osazení patek pro instalaci sloupů vedení elektrické trakce,„ řekl přednosta znojemského nádraží Ladislav Sviták.
Na mostě, uvedeném do provozu před sto sedmatřiceti lety, byla do počátku devadesátých let historicky zajímavá příhradová konstrukce, na níž se podle některých informací, projekčně podílela Eiffelova konstrukční kancelář. Od roku 1992 jezdí vlakypro montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni dokonce několik let platily nájem.
Sejmutí provizoria a montáž nové mostní konstrukce bude nejrozsáhlejší částí modernizace a elektrifikace trati ze Znojma do Šatova.
„Demontáž zatímní konstrukce je navržena podélným výsunem na šatovskou stranu. Novou ocelovou konstrukci plánujeme montovat na plošině na znojemské straně, při dočasném odtěžení části náspu. Vlastní osazení předpokládáme v polovině příštího roku,„ popsal plán prací na železničním mostě Pavel Vachůt z olomoucké Správy železniční dopravní cesty. Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicet milionů korun. „Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,„ dodal Vachůt.
(Znojemský deník)
Na mostě, uvedeném do provozu před sto sedmatřiceti lety, byla do počátku devadesátých let historicky zajímavá příhradová konstrukce, na níž se podle některých informací, projekčně podílela Eiffelova konstrukční kancelář. Od roku 1992 jezdí vlakypro montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni dokonce několik let platily nájem.
Sejmutí provizoria a montáž nové mostní konstrukce bude nejrozsáhlejší částí modernizace a elektrifikace trati ze Znojma do Šatova.
„Demontáž zatímní konstrukce je navržena podélným výsunem na šatovskou stranu. Novou ocelovou konstrukci plánujeme montovat na plošině na znojemské straně, při dočasném odtěžení části náspu. Vlastní osazení předpokládáme v polovině příštího roku,„ popsal plán prací na železničním mostě Pavel Vachůt z olomoucké Správy železniční dopravní cesty. Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude stát jednu miliardu a dvě stě třicet milionů korun. „Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,„ dodal Vachůt.
(Znojemský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281969/
Ukončení první etapy opravy cihelné části památkově chráněného „Hranického viaduktu“ se v pátek 27. června stalo příležitostí pro malou slavnost přímo na mostě, nedaleko výpravní budovy železniční stanice Hranice na Moravě. Ještě nedávno mu však hrozila likvidace.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29viad.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29viad.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281564/
Je to sice reakce na dopis, ale zajímavá:
Asi nikdo z nás nemá radost z toho, že se bude opravovat železniční viadukt v Rudolfovské ulici, což je jedno z klíčových dopravních míst ve městě. Chápu, že pan Drtina má obavy z cestování ze Suchého Vrbného do centra, ale rozumný člověk si musí uvědomit, že rekonstrukce železnice, jestliže má splňovat parametry 21. století, je nevyhnutelná. Každá taková akce s sebou přináší dopravní omezení, jenomže bez toho to zkrátka nejde. Nebo jestli pan Drtina nabízí nějaké řešení, jak opravit most bez dopravních potíží, tak sem s ním, pak by si zasloužil Nobelovu cenu. Když si doma malujeme byt, nebo jej přestavujeme, tak se také musíme omezit, to jednoduchá logika.
V současné době dělníci přestavují železniční trať Praha-České Budějovice na IV. železniční koridor. Výsledkem bude moderní železnice, která umožní vlakovým soupravám rychlost až 160 kilometrů v hodině a cestu vlakem mezi Prahou a ČB (v případě Pendolína) za půldruhé hodiny. Výhody takového spojení jsou jasné, v první řadě je to časová úspora, což s sebou přináší i další efekt, protože když se lidem nabídne cestování moderními rychlými vlaky, mnoho z nich jim dá přednost před auty, což následně prospěje životnímu prostředí. To je už nyní patrné při cestování mezi Prahou a Ostravou, kde i podnikatelé raději jezdí Pendolínem, protože cestují v pěkném prostředí a tři hodiny mohou pracovat se svým počítačem, a to jaksi při řízení auta není možné.
A rovněž oprava viaduktu v Rudolfovské je součástí budování koridoru. Je třeba si uvědomit, že komunistický režim za celou dobu své čtyřicetileté existence neudělal nic pro zásadní rekonstrukci železnic na vyšší rychlosti. A bohužel ani vlády ČSSD za osm let vládnutí železnicím v jižních Čechách nepomohly.
Je také třeba ocenit vedení města, konkrétně náměstka primátora Františka Jelena, který se snaží s investorem domluvit na zabezpečení objízdných tras, jež by alespoň částečně pomohly ulevit náporu aut.
Ale jak už jsem napsal, nezbude nám nic jiného než rekonstrukci mostu vydržet, protože pak to bude krásné.
(Českobudějovický deník)
Asi nikdo z nás nemá radost z toho, že se bude opravovat železniční viadukt v Rudolfovské ulici, což je jedno z klíčových dopravních míst ve městě. Chápu, že pan Drtina má obavy z cestování ze Suchého Vrbného do centra, ale rozumný člověk si musí uvědomit, že rekonstrukce železnice, jestliže má splňovat parametry 21. století, je nevyhnutelná. Každá taková akce s sebou přináší dopravní omezení, jenomže bez toho to zkrátka nejde. Nebo jestli pan Drtina nabízí nějaké řešení, jak opravit most bez dopravních potíží, tak sem s ním, pak by si zasloužil Nobelovu cenu. Když si doma malujeme byt, nebo jej přestavujeme, tak se také musíme omezit, to jednoduchá logika.
V současné době dělníci přestavují železniční trať Praha-České Budějovice na IV. železniční koridor. Výsledkem bude moderní železnice, která umožní vlakovým soupravám rychlost až 160 kilometrů v hodině a cestu vlakem mezi Prahou a ČB (v případě Pendolína) za půldruhé hodiny. Výhody takového spojení jsou jasné, v první řadě je to časová úspora, což s sebou přináší i další efekt, protože když se lidem nabídne cestování moderními rychlými vlaky, mnoho z nich jim dá přednost před auty, což následně prospěje životnímu prostředí. To je už nyní patrné při cestování mezi Prahou a Ostravou, kde i podnikatelé raději jezdí Pendolínem, protože cestují v pěkném prostředí a tři hodiny mohou pracovat se svým počítačem, a to jaksi při řízení auta není možné.
A rovněž oprava viaduktu v Rudolfovské je součástí budování koridoru. Je třeba si uvědomit, že komunistický režim za celou dobu své čtyřicetileté existence neudělal nic pro zásadní rekonstrukci železnic na vyšší rychlosti. A bohužel ani vlády ČSSD za osm let vládnutí železnicím v jižních Čechách nepomohly.
Je také třeba ocenit vedení města, konkrétně náměstka primátora Františka Jelena, který se snaží s investorem domluvit na zabezpečení objízdných tras, jež by alespoň částečně pomohly ulevit náporu aut.
Ale jak už jsem napsal, nezbude nám nic jiného než rekonstrukci mostu vydržet, protože pak to bude krásné.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281535/
Nová betonová konstrukce vytváří železniční most v Riegrově ulici. Jezdí se tady po jedné koleji
Železniční most nad silnicí v ulici Riegrova v Teplicích prochází generální rekonstrukcí. Už nyní je vidět z části nová betonová konstrukce. Hotovo má být do konce listopadu.
Práce na mostě probíhají za provozu. Tedy přesněji za železničního provozu. Doprava má přes stavbu průjezd zakázán. Vyznačeny jsou objízdné trasy.
Jak včera přímo na stavbě uvedl mistr Josef Zvára ze společnosti Stavby silnic a železnic, vše běží podle dohodnutých termínů a zatím nic nehrozí, že by se měla stavba protáhnout.
Po dokončení mostu dozná jeho podjezdová podoba podstatných změn. V současné době byl podjezd pod mostem velmi nízký a řidiči měli k dispozici pouze dva pruhy na silnici. Po opravách přibude jeden jízdní pruh, odbočovací ve směru na Masarykovu ulici. A navíc se sníží podjezdová výška mostu. To určitě přivítají řidiči kamionů. V minulosti se stal most pastí pro vysoká vozidla, která pod ním uvízla. Jedno z posledních bylo auto převážející na korbě citroëny. Uvízlo a nová vozidla byla poničena železnou konstrukcí mostu.
Rekonstrukce železničního mostu v Trnovanech uzavřela na půl roku dopravu na severočeské tepně. „Řidiči, kteří pojedou až do 30. listopadu po silnici I/13 přes Teplice do Ústí nad Labem, by tak měli počítat s průjezdem přes město. Kamiony čeká objížďka přes dálnici D8,„ uvedla pro Deník Andrea Kerlická, tisková mluvčí společnosti Stavby silnic a železnic.
Rekonstrukce mostu byla nezbytná. Vyžádal si to jeho technický stav. „Železniční most Teplice – Trnovany nevyhovoval současným technickým parametrům. Díky rozsáhlé rekonstrukci se sníží hluk v této lokalitě a navíc se zlepší podmínky pro řidiče,„ podotýká mluvčí.
Potvrzuje to také Zdeněk Synáček, obchodní ředitel společnosti Stavby silnic a železnic. „Po opravách přibude jeden jízdní pruh, takže automobily jedoucí ve směru z Teplic do Ústí nad Labem nebudou zdržovat kolony aut, která čekají na odbočení.„
Stavba je v plném proudu. Pracují zde zhruba dvě desítky lidí. Nový most přijde na padesát milionů korun. Je potřeba přeložit inženýrské sítě, což si vyžádá také své náklady, které jsou zahrnuty do celkového rozpočtu. Pracovníky na stavbě neodradí ani deštivé počasí. A jak říká mistr Josef Zvára, kdyby nastaly komplikace s termíny, tak se vyčlení více pracovníků a bude se dělat třeba i nepřetržitě pod umělým světlem.
(Teplický deník)
Železniční most nad silnicí v ulici Riegrova v Teplicích prochází generální rekonstrukcí. Už nyní je vidět z části nová betonová konstrukce. Hotovo má být do konce listopadu.
Práce na mostě probíhají za provozu. Tedy přesněji za železničního provozu. Doprava má přes stavbu průjezd zakázán. Vyznačeny jsou objízdné trasy.
Jak včera přímo na stavbě uvedl mistr Josef Zvára ze společnosti Stavby silnic a železnic, vše běží podle dohodnutých termínů a zatím nic nehrozí, že by se měla stavba protáhnout.
Po dokončení mostu dozná jeho podjezdová podoba podstatných změn. V současné době byl podjezd pod mostem velmi nízký a řidiči měli k dispozici pouze dva pruhy na silnici. Po opravách přibude jeden jízdní pruh, odbočovací ve směru na Masarykovu ulici. A navíc se sníží podjezdová výška mostu. To určitě přivítají řidiči kamionů. V minulosti se stal most pastí pro vysoká vozidla, která pod ním uvízla. Jedno z posledních bylo auto převážející na korbě citroëny. Uvízlo a nová vozidla byla poničena železnou konstrukcí mostu.
Rekonstrukce železničního mostu v Trnovanech uzavřela na půl roku dopravu na severočeské tepně. „Řidiči, kteří pojedou až do 30. listopadu po silnici I/13 přes Teplice do Ústí nad Labem, by tak měli počítat s průjezdem přes město. Kamiony čeká objížďka přes dálnici D8,„ uvedla pro Deník Andrea Kerlická, tisková mluvčí společnosti Stavby silnic a železnic.
Rekonstrukce mostu byla nezbytná. Vyžádal si to jeho technický stav. „Železniční most Teplice – Trnovany nevyhovoval současným technickým parametrům. Díky rozsáhlé rekonstrukci se sníží hluk v této lokalitě a navíc se zlepší podmínky pro řidiče,„ podotýká mluvčí.
Potvrzuje to také Zdeněk Synáček, obchodní ředitel společnosti Stavby silnic a železnic. „Po opravách přibude jeden jízdní pruh, takže automobily jedoucí ve směru z Teplic do Ústí nad Labem nebudou zdržovat kolony aut, která čekají na odbočení.„
Stavba je v plném proudu. Pracují zde zhruba dvě desítky lidí. Nový most přijde na padesát milionů korun. Je potřeba přeložit inženýrské sítě, což si vyžádá také své náklady, které jsou zahrnuty do celkového rozpočtu. Pracovníky na stavbě neodradí ani deštivé počasí. A jak říká mistr Josef Zvára, kdyby nastaly komplikace s termíny, tak se vyčlení více pracovníků a bude se dělat třeba i nepřetržitě pod umělým světlem.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278221/
Železniční most v Křenovicích je podle místních nebezpečný. Vadí jim, že je nízký a úzký a ohrožuje pěší i motoristy.
Autobusy a náklaďáky, které projíždějí Křenovicemi na Vyškovsku ve směru na Holubice, jen stěží projedou pod tamním mostem. Hranami střech dělají rýhy do stropu a drolí z něj kusy cihel. Ty se uvolňují a ohrožují chodce.
Most je navíc ještě úzký. „Lidé ho postavili kdysi tak, aby pod ním projely žebřiňáky. Nárokům na dnešní dopravu už nevyhovuje. Je to nebezpečné místo,„ zlobil se člen dopravní komise křenovického obecního úřadu Radim Svoboda.
Situace se vyhrotila, když České dráhy zrušily vlakový spoj z Křenovic do Vyškova a nahradila ho autobusovou linkou integrovaného dopravního systému. Autobusy ale mají co dělat, aby se pod mostem prodraly.
„Most je velmi úzký. Chybí tam pruh pro pěší. Chodí sem děti na nedaleké koupaliště a fotbalové a skateboardové hřiště. Máme v plánu koupaliště opravit. Časem tedy tudy projde ještě víc lidí. Dopravní komise obecního úřadu proto navrhla most opravit a rozšířit,„ uvedl křenovický starosta Drahomír Kolařík.
Dva silniční pruhy jsou pod mostem svedené do jednoho a navíc v kombinaci s dvojitou zatáčkou. „Přestože je tam značka přednost v jízdě, řidiči jezdí jako blázni. Aby dobře viděli, musejí si najet do protisměru,„ specifikoval problém Svoboda.
Obecní úřad proto pozval zástupce drah, krajského úřadu a integrovaného dopravního systému, aby se na most podívali. Během jejich desetiminutové exkurze se na silnici staly hned dvě nebezpečné situace, které mohly skončit havárií. „Také z obav, že jim při procházení pod mostním obloukem spadne z klenutí na hlavu cihla, byli potom vstřícnější. Krajský radní Jaroslav Pospíšil slíbil, že ještě letos kraj zajistí, aby architekti vypracovali studii,„ těšil se Svoboda.
Radní Pospíšil sice řekl, že je s mostem potřeba něco dělat, na studii je podle něj ale brzy. „Zatím ji vypracovávat nebudeme. Jednáme se správou železniční dopravní cesty o nejlepším způsobu řešení,„ řekl krajský radní.
Jestli k opravě dojde, tak by ji měli platit železničáři. Navazující úseky silnice pak krajská správa a údržba silnic. Chodníky nebo cyklostezky obec, která se pokusí sehnat evropské peníze.
Vedení Křenovic ale věří, že most opraví alespoň částečně, než se všichni dohodnou na jeho celkové rekonstrukci.
(Brněnský deník)
Autobusy a náklaďáky, které projíždějí Křenovicemi na Vyškovsku ve směru na Holubice, jen stěží projedou pod tamním mostem. Hranami střech dělají rýhy do stropu a drolí z něj kusy cihel. Ty se uvolňují a ohrožují chodce.
Most je navíc ještě úzký. „Lidé ho postavili kdysi tak, aby pod ním projely žebřiňáky. Nárokům na dnešní dopravu už nevyhovuje. Je to nebezpečné místo,„ zlobil se člen dopravní komise křenovického obecního úřadu Radim Svoboda.
Situace se vyhrotila, když České dráhy zrušily vlakový spoj z Křenovic do Vyškova a nahradila ho autobusovou linkou integrovaného dopravního systému. Autobusy ale mají co dělat, aby se pod mostem prodraly.
„Most je velmi úzký. Chybí tam pruh pro pěší. Chodí sem děti na nedaleké koupaliště a fotbalové a skateboardové hřiště. Máme v plánu koupaliště opravit. Časem tedy tudy projde ještě víc lidí. Dopravní komise obecního úřadu proto navrhla most opravit a rozšířit,„ uvedl křenovický starosta Drahomír Kolařík.
Dva silniční pruhy jsou pod mostem svedené do jednoho a navíc v kombinaci s dvojitou zatáčkou. „Přestože je tam značka přednost v jízdě, řidiči jezdí jako blázni. Aby dobře viděli, musejí si najet do protisměru,„ specifikoval problém Svoboda.
Obecní úřad proto pozval zástupce drah, krajského úřadu a integrovaného dopravního systému, aby se na most podívali. Během jejich desetiminutové exkurze se na silnici staly hned dvě nebezpečné situace, které mohly skončit havárií. „Také z obav, že jim při procházení pod mostním obloukem spadne z klenutí na hlavu cihla, byli potom vstřícnější. Krajský radní Jaroslav Pospíšil slíbil, že ještě letos kraj zajistí, aby architekti vypracovali studii,„ těšil se Svoboda.
Radní Pospíšil sice řekl, že je s mostem potřeba něco dělat, na studii je podle něj ale brzy. „Zatím ji vypracovávat nebudeme. Jednáme se správou železniční dopravní cesty o nejlepším způsobu řešení,„ řekl krajský radní.
Jestli k opravě dojde, tak by ji měli platit železničáři. Navazující úseky silnice pak krajská správa a údržba silnic. Chodníky nebo cyklostezky obec, která se pokusí sehnat evropské peníze.
Vedení Křenovic ale věří, že most opraví alespoň částečně, než se všichni dohodnou na jeho celkové rekonstrukci.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278207/
(Překvapení)