Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Je starší než slavná pařížská Eiffelovka, a přitom se k němu jako k památce nikdo nechová. Řeč je o slavném ivančickém viaduktu. Takzvaný železňák zchátral natolik, že ohrožoval své okolí. V roce 1999 nechala invančická radnice většinu mostů demontovat. Z unikátní stavby tak zůstalo jen torzo. To mělo most navěky alespoň připomínat. Jenž o zbytek železné konstrukce se nikdo nestará. S velkou pravděpodobností tak i ta poslední část starého železňáku skončí jako šrot.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jen tři dny stačily na to, aby z téměř čtyř set metrů dlouhého viaduktu zbylo jen torzo. Obyvatelé Ivančic demontáži přihlíželi se slzami v očích.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
Přijeli dělníci z Ukrajiny, začali pálit most, začali takové ty pomocné práce a my jsme z tohoto mostu se koukali vlastně na tu spoušť, která se tady děje.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden pilíř a podpěra měly připomínat technickou památku navěky. V roce 2000, tedy jeden rok po demontáži viaduktu se dokonce torzo začalo opravovat. Pak ale došly peníze. A od té doby se o rekonstrukci zbytku ivančického viaduktu jen mluví. Přitom se jedná o výjimečnou technickou památku. Most byl totiž postaven naprosto unikátním způsobem. Celá konstrukce se na jedné straně postupně montovala a dělníci ji pak ručně vysouvali na tu protější stranu.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
To bylo asi osm metrů za den, což je tedy fantastické. Když si představíte, že v té době nebyly žádný stroje.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
A takto vypadá unikátní stavba dnes.
Vojtěch ADAM, starosta Ivančic /bezpartijní/
--------------------
Železo koroduje a pokud se nebude ošetřovat, tak je jen otázka času, kdy prostě dojde k některým jevům, které budou nezvratné, a potom by se muselo uvažovat například i o odstranění toho torza.
Hanuš BULA, Městský úřad Ivančice
--------------------
Tohle torzo si nechaly České dráhy ocenit na čtyři miliony korun a když zjistili, že demontáž by stála čtrnáct a půl milionu, tak nám to převedli bezúplatně, abychom si s tím poradili sami.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenomže to znamená, že prakticky odsoudili památku k pomalé záhubě. Jakákoliv oprava viaduktu není totiž nic jednoduchého a už vůbec ne laciného. A Ivančice pravděpodobně mít nikdy dost peněz nebudou. Jakmile začne památka ohrožovat okolí, půjde dolů.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
Vždycky, když jedu okolo, tak se dívám nahoru a když se nebudu moc dívat nahoru, tak tam tím pádem chybí to základní - ivančický železňák.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Příští rok tomu bude deset let, co se z torza mostu stala kulturní památka. Jak to ale vypadá, tak místo oslav se bude chystat smuteční řeč.
(ČT 1, Události v regionech - Brno)
--------------------
Je starší než slavná pařížská Eiffelovka, a přitom se k němu jako k památce nikdo nechová. Řeč je o slavném ivančickém viaduktu. Takzvaný železňák zchátral natolik, že ohrožoval své okolí. V roce 1999 nechala invančická radnice většinu mostů demontovat. Z unikátní stavby tak zůstalo jen torzo. To mělo most navěky alespoň připomínat. Jenž o zbytek železné konstrukce se nikdo nestará. S velkou pravděpodobností tak i ta poslední část starého železňáku skončí jako šrot.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jen tři dny stačily na to, aby z téměř čtyř set metrů dlouhého viaduktu zbylo jen torzo. Obyvatelé Ivančic demontáži přihlíželi se slzami v očích.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
Přijeli dělníci z Ukrajiny, začali pálit most, začali takové ty pomocné práce a my jsme z tohoto mostu se koukali vlastně na tu spoušť, která se tady děje.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden pilíř a podpěra měly připomínat technickou památku navěky. V roce 2000, tedy jeden rok po demontáži viaduktu se dokonce torzo začalo opravovat. Pak ale došly peníze. A od té doby se o rekonstrukci zbytku ivančického viaduktu jen mluví. Přitom se jedná o výjimečnou technickou památku. Most byl totiž postaven naprosto unikátním způsobem. Celá konstrukce se na jedné straně postupně montovala a dělníci ji pak ručně vysouvali na tu protější stranu.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
To bylo asi osm metrů za den, což je tedy fantastické. Když si představíte, že v té době nebyly žádný stroje.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
A takto vypadá unikátní stavba dnes.
Vojtěch ADAM, starosta Ivančic /bezpartijní/
--------------------
Železo koroduje a pokud se nebude ošetřovat, tak je jen otázka času, kdy prostě dojde k některým jevům, které budou nezvratné, a potom by se muselo uvažovat například i o odstranění toho torza.
Hanuš BULA, Městský úřad Ivančice
--------------------
Tohle torzo si nechaly České dráhy ocenit na čtyři miliony korun a když zjistili, že demontáž by stála čtrnáct a půl milionu, tak nám to převedli bezúplatně, abychom si s tím poradili sami.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenomže to znamená, že prakticky odsoudili památku k pomalé záhubě. Jakákoliv oprava viaduktu není totiž nic jednoduchého a už vůbec ne laciného. A Ivančice pravděpodobně mít nikdy dost peněz nebudou. Jakmile začne památka ohrožovat okolí, půjde dolů.
Miroslav ČERNÝ, obdivovatel viaduktu
--------------------
Vždycky, když jedu okolo, tak se dívám nahoru a když se nebudu moc dívat nahoru, tak tam tím pádem chybí to základní - ivančický železňák.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Příští rok tomu bude deset let, co se z torza mostu stala kulturní památka. Jak to ale vypadá, tak místo oslav se bude chystat smuteční řeč.
(ČT 1, Události v regionech - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249398/
Bezmála 78 milionů korun bude stát rekonstrukce železničního viaduktu ve Vimperku na okraji města. Po jeho opravě volají hlavně řidiči nákladních aut. Viadukt totiž leží na silnici z Prachatic a vyvádí dopravu přes město k bývalému přechodu s Německem ve Strážném. Kamiony vyšší než 3,5 metru pod ním ale neprojedou. Práce by měly začít v březnu 2009 a potrvají do června 2010, řekl dnes ČTK Arnošt Máče z tiskového odboru jihočeského krajského úřadu.
Krajští zastupitelé nyní rozhodli, že se peníze na opravu podjezdu pod tratí Strakonice - Volary pokusí získat z programu na přeshraniční spolupráci mezi ČR a Bavorskem. "Rekonstrukcí se zvýší bezpečnost, viadukt se rozšíří a opraví se statika," řekl krajský radní Pavel Pavel, který má na starosti evropské fondy.
Viadukt u nádraží je podle policie spolu s podjezdem u Kubovy Huti jedno z nejproblematičtějších míst na Prachaticku. Na nízký průjezd upozorňují dopředu i zábrany. Zejména řidiči nákladních aut ale závěsy nadzvedávají a snaží se tunelem projet. Naposledy v prosinci zábranu strhl řidič ze Znojma a poškodil přitom plachtu návěsu.
Před třemi lety dokonce v místě havaroval polský kamion. Z nádrže mu vyteklo asi 500 litrů nafty. Hrozila i ekologická katastrofa, protože viadukt je jen pár metrů od Pravětínského potoka, který se vlévá do Volyňky. "Zarážející na tom všem je, že GPS navigace tohle místo vůbec nezná. Řidiče vyšších aut pak klidně k viaduktu navede. Nebýt poblíž třeba plocha u vlakového nádraží, nemají se ani kde otočit," řekl šéf prachatických dopravních policistů Martin Grožaj.
Komplikace podle místních přinese samotná výstavba, respektive objízdné trasy. Řidiči si totiž najedou i několik kilometrů. Objížďka povede nejspíš přes Boubskou, dále do Bořanovic a zpět na silnici I/4 asi čtyři kilometry před Vimperkem. Pro kamiony a ostatní tranzit od Prachatic je náhradní cesta plánovaná přes Svatou Maří a Bohumilice."Uděláme vše proto, aby objížďky vyhovovaly z hlediska bezpečnosti a aby dodavatel pracoval co nejrychleji," dodal radní Pavel.
(Zpravodajství ČTK)
Krajští zastupitelé nyní rozhodli, že se peníze na opravu podjezdu pod tratí Strakonice - Volary pokusí získat z programu na přeshraniční spolupráci mezi ČR a Bavorskem. "Rekonstrukcí se zvýší bezpečnost, viadukt se rozšíří a opraví se statika," řekl krajský radní Pavel Pavel, který má na starosti evropské fondy.
Viadukt u nádraží je podle policie spolu s podjezdem u Kubovy Huti jedno z nejproblematičtějších míst na Prachaticku. Na nízký průjezd upozorňují dopředu i zábrany. Zejména řidiči nákladních aut ale závěsy nadzvedávají a snaží se tunelem projet. Naposledy v prosinci zábranu strhl řidič ze Znojma a poškodil přitom plachtu návěsu.
Před třemi lety dokonce v místě havaroval polský kamion. Z nádrže mu vyteklo asi 500 litrů nafty. Hrozila i ekologická katastrofa, protože viadukt je jen pár metrů od Pravětínského potoka, který se vlévá do Volyňky. "Zarážející na tom všem je, že GPS navigace tohle místo vůbec nezná. Řidiče vyšších aut pak klidně k viaduktu navede. Nebýt poblíž třeba plocha u vlakového nádraží, nemají se ani kde otočit," řekl šéf prachatických dopravních policistů Martin Grožaj.
Komplikace podle místních přinese samotná výstavba, respektive objízdné trasy. Řidiči si totiž najedou i několik kilometrů. Objížďka povede nejspíš přes Boubskou, dále do Bořanovic a zpět na silnici I/4 asi čtyři kilometry před Vimperkem. Pro kamiony a ostatní tranzit od Prachatic je náhradní cesta plánovaná přes Svatou Maří a Bohumilice."Uděláme vše proto, aby objížďky vyhovovaly z hlediska bezpečnosti a aby dodavatel pracoval co nejrychleji," dodal radní Pavel.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247321/
Příští týden propluje pod mosty v Poděbradech a Nymburce tanker z Chvaletic do Holandska. Přestavbu mostu v Poděbradech zkomplikoval o víkendu déšť, jeřáb je pod vodou.
Chvaletická loděnice právě dokončila obří tanker, který se v průběhu příštího týdne vypraví po Labi zřejmě do Rotterdamu. Vůbec poprvé tak Ředitelství vodních cest otestuje svůj projekt splavnosti Labe, kvůli kterému se na řece musela zvedat řada mostů. Mimo jiné i železniční v Nymburce a silniční most v Poděbradech.
Jedná se o tanker na převážení chemikálií. „Spustit na vodu se má koncem týdne. Cesta do Holandska bude jeho premiéra,„ řekla mluvčí Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVCČR) Pavlína Straková.
Ta by ráda rozbila pochybnosti, které se mezi lidmi objevili, že tu po zvednutí mostu žádné lodě stejně plout nebudou. „Lidé v Poděbradech a Nymburce budou mít po této premiéře jistou představu, jaké lodě by touto cestou po zvednutí mostů mohly přepravovat velké náklady,„ nastínila Straková.
Tanker vypluje z Chvaletic v pondělí, na Nymbursku se objeví během úterý.
(Nymburský deník)
Zase to přehánění - obří tanker by se nevešel do celých Chvaletic, ne tak ještě pod most na Labi.
Chvaletická loděnice právě dokončila obří tanker, který se v průběhu příštího týdne vypraví po Labi zřejmě do Rotterdamu. Vůbec poprvé tak Ředitelství vodních cest otestuje svůj projekt splavnosti Labe, kvůli kterému se na řece musela zvedat řada mostů. Mimo jiné i železniční v Nymburce a silniční most v Poděbradech.
Jedná se o tanker na převážení chemikálií. „Spustit na vodu se má koncem týdne. Cesta do Holandska bude jeho premiéra,„ řekla mluvčí Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVCČR) Pavlína Straková.
Ta by ráda rozbila pochybnosti, které se mezi lidmi objevili, že tu po zvednutí mostu žádné lodě stejně plout nebudou. „Lidé v Poděbradech a Nymburce budou mít po této premiéře jistou představu, jaké lodě by touto cestou po zvednutí mostů mohly přepravovat velké náklady,„ nastínila Straková.
Tanker vypluje z Chvaletic v pondělí, na Nymbursku se objeví během úterý.
(Nymburský deník)
Zase to přehánění - obří tanker by se nevešel do celých Chvaletic, ne tak ještě pod most na Labi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247014/
Včera ráno uvízlo nákladní auto pod železničním mostem v Bělehradské ulici v Praze a začalo hořet. Pod mostem se zaklínilo a dotyk s trolejemi vyvolal jiskření a následný požár. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
Řidič kamionu podle vyšetřovatele pražských hasičů Martina Kavky přehlédl dopravní značení a s vozidlem o výšce 3,7 metru vjel pod železniční most vysoký 3,2 metru..»Oheň poškodil návěs, na němž byly pračky a myčky,ale i tramvajové troleje,«uvedl vyšetřovatel. Hasiči na místě zasahovali zhruba hodinu a půl společně s jednotkou Českých drah.
Požár podle mluvčího pražského dopravního podniku Ondřeje Pečeného zastavil na celý den provoz tramvaje číslo 11. Náhradní autobus jezdil mezi stanicemi I. P. Pavlova a náměstí bratří Synků.
(Haló noviny)
Řidič kamionu podle vyšetřovatele pražských hasičů Martina Kavky přehlédl dopravní značení a s vozidlem o výšce 3,7 metru vjel pod železniční most vysoký 3,2 metru..»Oheň poškodil návěs, na němž byly pračky a myčky,ale i tramvajové troleje,«uvedl vyšetřovatel. Hasiči na místě zasahovali zhruba hodinu a půl společně s jednotkou Českých drah.
Požár podle mluvčího pražského dopravního podniku Ondřeje Pečeného zastavil na celý den provoz tramvaje číslo 11. Náhradní autobus jezdil mezi stanicemi I. P. Pavlova a náměstí bratří Synků.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247006/
Demolice starého železničního mostu v Dolní Smržovce u Seby proběhne v noci z 9. na 10. května, za týden, opět v noci, osadí nové nosníky. Při obou akcích bude místo zcela uzavřeno, nejvýše však na 24 hodin. Výluka železniční dopravy potrvá mezi Tanvaldem a Smržovkou po dobu dvou měsíců.
(Jablonecký deník)
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246458/
Oprava nejvyššího mostu kraje se blíží. Po znojemském historickém viaduktu budou motorové vlaky jezdit zřejmě už jen do května. Stávající mostní konstrukce se vymění za ocelovou, protože už dosluhuje. „Zbudování nové konstrukce bude trvat asi deset měsíců. S její výrobou by se mohlo začít na jaře příštího roku,„ uvedl Jiří Mlynář, ředitel Správy železniční dopravní cesty Olomouc, která má opravy na starosti.
Na nynější viadukt se navíc nedá umístit trolej, právě ta přes Dyji ve Znojmě povede. Zatím po mostě projíždí jen motoráky (na snímku). Kvůli natažení elektrického vedení se most uzavírá už letos.
(Mladá fronta DNES)
Na nynější viadukt se navíc nedá umístit trolej, právě ta přes Dyji ve Znojmě povede. Zatím po mostě projíždí jen motoráky (na snímku). Kvůli natažení elektrického vedení se most uzavírá už letos.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/244406/
Negrelliho (Karlínský) viadukt
S 1110 metry jde o nejdelší pražský most a zároveň nejstarší železniční most přes Vltavu na území hlavního města. Stavbu s 87 klenutými oblouky, která umožnila železniční spojení Prahy s Děčínem a Drážďanami, navrhli rakouský dopravní stavitel Alois Negrelli a český inženýr Jan Perner. Výstavba probíhala v letech 1846 až 1849. Viadukt z kamenného kvádrového zdiva vede od Masarykova nádraží přes Karlín a ostrov Štvanici do Buben. V roce 1871 k němu byl připojen ještě Karlínský spojovací viadukt postavený z cihel. Ve 20. století utrpěl Negrelliho viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí.
(Zpravodajství ČTK)
S 1110 metry jde o nejdelší pražský most a zároveň nejstarší železniční most přes Vltavu na území hlavního města. Stavbu s 87 klenutými oblouky, která umožnila železniční spojení Prahy s Děčínem a Drážďanami, navrhli rakouský dopravní stavitel Alois Negrelli a český inženýr Jan Perner. Výstavba probíhala v letech 1846 až 1849. Viadukt z kamenného kvádrového zdiva vede od Masarykova nádraží přes Karlín a ostrov Štvanici do Buben. V roce 1871 k němu byl připojen ještě Karlínský spojovací viadukt postavený z cihel. Ve 20. století utrpěl Negrelliho viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243290/
Kamion zapasovaný pod železničním mostem není nic neobvyklého. Škody mohou šplhat až do statisíců korun.
Vlakovou trať spravuje Správa železniční dopravní cesty. Její mluvčí Anna Kodysová tvrdí, že možnosti vysokým škodám předejít jsou omezené.
* Co se může s mostem stát, když do něj v plné rychlosti vrazí kamion?
Nemělo by se to stát, protože mosty vždy označujeme. Ale občas to řidiči samozřejmě nerespektují. Škody mohou být obrovské. Mohou hnout s celou statikou mostu. Způsobí nám obrovské škody a mohou mít na svědomí i vykolejení vlaku. Proto zabudováváme do mostů protinárazové zábrany. Jsou to železná „elka„ nebo kovové pruty. Asi deset metrů před most se dávají plechové brány, do kterých náklaďák narazí. Ta rána může mít psychologický efekt, díky kterému řidič zabrzdí.
* Jak častým problémem jsou nízké železniční podjezdy?
Takových objektů, kde výška podjezdu nevyhovuje, máme skutečně hodně. Snažíme se to při rekonstrukcích mostů alespoň o pár centimetrů zlepšovat. Není to ale jednoduché.
* Proč ne?
Takový záměr vždy naráží na dvě věci. Samotná trať obvykle příliš zvedat nejde. Koleje musí mít určitý spád. Nelze s nimi hýbat nahoru a dolů, jak se nám zachce. Takže tady jsme schopni získat opravdu jen pár centimetrů. Druhou možností by bylo zahloubit silnici pod mostem. Ale tady obvykle narážíme na spodní vodu, vodovody, kanalizace, rozvody plynu a kabelů. A o jejich překládání se vždy jedná velice složitě. A nebylo by ani ideální, kdyby silnice pod železničním mostem příliš příkře klesala a stejně příkře zase stoupala.
* Takže neexistuje žádné řešení?
Je tu i třetí způsob. Tím je změna konstrukce. Dnes máme lepší materiály i technologie, můžeme mosty projektovat daleko lépe. Takže dovedeme stlačit výšku samotné nosné konstrukce. Dobrým projektem a šikovným statickým řešením jsme schopni získat mnoho centimetrů navíc. Všechny tyto kombinace vždy projektant zvažuje a snažíme se je uplatňovat. Ne vždy to ale jde.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Vlakovou trať spravuje Správa železniční dopravní cesty. Její mluvčí Anna Kodysová tvrdí, že možnosti vysokým škodám předejít jsou omezené.
* Co se může s mostem stát, když do něj v plné rychlosti vrazí kamion?
Nemělo by se to stát, protože mosty vždy označujeme. Ale občas to řidiči samozřejmě nerespektují. Škody mohou být obrovské. Mohou hnout s celou statikou mostu. Způsobí nám obrovské škody a mohou mít na svědomí i vykolejení vlaku. Proto zabudováváme do mostů protinárazové zábrany. Jsou to železná „elka„ nebo kovové pruty. Asi deset metrů před most se dávají plechové brány, do kterých náklaďák narazí. Ta rána může mít psychologický efekt, díky kterému řidič zabrzdí.
* Jak častým problémem jsou nízké železniční podjezdy?
Takových objektů, kde výška podjezdu nevyhovuje, máme skutečně hodně. Snažíme se to při rekonstrukcích mostů alespoň o pár centimetrů zlepšovat. Není to ale jednoduché.
* Proč ne?
Takový záměr vždy naráží na dvě věci. Samotná trať obvykle příliš zvedat nejde. Koleje musí mít určitý spád. Nelze s nimi hýbat nahoru a dolů, jak se nám zachce. Takže tady jsme schopni získat opravdu jen pár centimetrů. Druhou možností by bylo zahloubit silnici pod mostem. Ale tady obvykle narážíme na spodní vodu, vodovody, kanalizace, rozvody plynu a kabelů. A o jejich překládání se vždy jedná velice složitě. A nebylo by ani ideální, kdyby silnice pod železničním mostem příliš příkře klesala a stejně příkře zase stoupala.
* Takže neexistuje žádné řešení?
Je tu i třetí způsob. Tím je změna konstrukce. Dnes máme lepší materiály i technologie, můžeme mosty projektovat daleko lépe. Takže dovedeme stlačit výšku samotné nosné konstrukce. Dobrým projektem a šikovným statickým řešením jsme schopni získat mnoho centimetrů navíc. Všechny tyto kombinace vždy projektant zvažuje a snažíme se je uplatňovat. Ne vždy to ale jde.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243105/
Pozoruhodné technické památky stavěly v našem městě dvě firmy: mostárna Vítkovice a firma Akmos.
Zatímco stavitelé historických a památkově chráněných domů, paláců, bank, kostelů, výstavních síní nebo obchodních domů celé Ostravy jsou velmi dobře známi a stali se vlastně předmětem chlouby, málokdo ví, že v našem městě byly také dvě firmy stavějící pozoruhodné mosty po celém světě. Mnohé z těchto technických unikátů slouží dodnes. První a největší byla mostárna Vítkovických železáren, druhá – patřící Moravskoslezské železářské společnosti Akmos – nebyla tak velká, ale její díla jsou minimálně stejně dobrá.
První most v Litoměřicích
Mostárna Vítkovických železáren ovšem nestavěla jen mosty, ale také tovární haly, konstrukce vysokých pecí, těžních věží, nádražních hal, stožárů pro elekrická vedení. První most zhotovený v těchto dílnách byl postaven v roce 1859 a spojoval břehy Labe v Litoměřicích. Šlo vlastně o jakési testovací dílo, protože byl sestaven z kujného železa i dílů litinových. Tato kombinace nebyla v pozdějších letech již nikdy používána. O pár let později vytvořila vítkovická mostárna mistrovské dílo: železniční most přes Dunaj u Mauthausenu, který se dokonce dostal na pohlednice. V jeho konstrukci bylo použito mnoho nových prvků. Následovala montáž silničního mostu přes dunajský kanál, který byl dostavěn v roce 1899.
Zázračný most přes Dunaj
Dále to byl silniční most přes Dunaj. Úžasný most, který byl ve své době považován skoro za zázrak, byl postaven přes řeku Steyr u stejnojmenného města v Rakousku. Rozpětí nosníků bylo osmdesát tři metrů a niveleta mostu nad hladinou řeky dosáhla čtyřiceti čtyř metrů! Dostavěn byl v roce 1905. Unikátní technickou památkou je ovšem most přes Ostravici v Ostravě. Další vídeňský most postavily Vítkovice u čtvrti Florisdorf. Měří bezmála kilometr. Hlavní nosníky jsou dvoukloubové oblouky plnostěnné s táhlem a zavěšenou mostovkou. Při stavbě železničního mostu u Svinova bylo použito poprvé v historii stavby místních mostů parních jeřábů, kdy se k sobě skládaly již zčásti montované díly. Mostárna rovněž postavila téměř všechny budovy vlastních železáren, především ale gigantické haly nové ocelárny a rourovny. Dodnes je můžeme obdivovat.
Velké nádraží města Lvova
Vítkovice také dodaly montovanou nádražní halu do ukrajinského Lvova, podobně jako obrovskou tržnici pro město Pulja. Za zmínku samozřejmě stojí i jiné mosty, například v Lipníku nad Bečvou anebo v Bohumíně.
Moderní kupole věže krematoria
Moravsko-slezská železářská společnost Akmos vlastnila začátkem dvacátých let minulého století v Ostravě rozsáhlé dílny. Před první světovou válkou postavila dva jedinečné mosty, jeden přes Moravu u Kvasic, druhý rovněž přes Moravu, a to u hanáckých Věrovan. Za první světové války firma rekonstruovala zničené mosty v Haliči, která byla tehdy součástí RakouskaUherska. Skvělý je také most přes Berounku u Plzně. Další stavbou Akmosu byl ocelový most přes Moravu u Olomouce. Z jejich dílen vyšla známá lávka tvořící přechod přes nádraží v Přívoze, která měří dvě stě čtyřicet metrů.
Firma Akmos stavěla železniční mosty na Balkáně, známý je například moderní most přes řeku Vardar v makedonské části tehdejší Jugoslávie. Dílem této společnosti byla rovněž jedinečná kupole nového krematoria v Moravské Ostravě, což byla unikátní kubistická stavba jehlancovitého typu.
(Moravskoslezský deník)
Zatímco stavitelé historických a památkově chráněných domů, paláců, bank, kostelů, výstavních síní nebo obchodních domů celé Ostravy jsou velmi dobře známi a stali se vlastně předmětem chlouby, málokdo ví, že v našem městě byly také dvě firmy stavějící pozoruhodné mosty po celém světě. Mnohé z těchto technických unikátů slouží dodnes. První a největší byla mostárna Vítkovických železáren, druhá – patřící Moravskoslezské železářské společnosti Akmos – nebyla tak velká, ale její díla jsou minimálně stejně dobrá.
První most v Litoměřicích
Mostárna Vítkovických železáren ovšem nestavěla jen mosty, ale také tovární haly, konstrukce vysokých pecí, těžních věží, nádražních hal, stožárů pro elekrická vedení. První most zhotovený v těchto dílnách byl postaven v roce 1859 a spojoval břehy Labe v Litoměřicích. Šlo vlastně o jakési testovací dílo, protože byl sestaven z kujného železa i dílů litinových. Tato kombinace nebyla v pozdějších letech již nikdy používána. O pár let později vytvořila vítkovická mostárna mistrovské dílo: železniční most přes Dunaj u Mauthausenu, který se dokonce dostal na pohlednice. V jeho konstrukci bylo použito mnoho nových prvků. Následovala montáž silničního mostu přes dunajský kanál, který byl dostavěn v roce 1899.
Zázračný most přes Dunaj
Dále to byl silniční most přes Dunaj. Úžasný most, který byl ve své době považován skoro za zázrak, byl postaven přes řeku Steyr u stejnojmenného města v Rakousku. Rozpětí nosníků bylo osmdesát tři metrů a niveleta mostu nad hladinou řeky dosáhla čtyřiceti čtyř metrů! Dostavěn byl v roce 1905. Unikátní technickou památkou je ovšem most přes Ostravici v Ostravě. Další vídeňský most postavily Vítkovice u čtvrti Florisdorf. Měří bezmála kilometr. Hlavní nosníky jsou dvoukloubové oblouky plnostěnné s táhlem a zavěšenou mostovkou. Při stavbě železničního mostu u Svinova bylo použito poprvé v historii stavby místních mostů parních jeřábů, kdy se k sobě skládaly již zčásti montované díly. Mostárna rovněž postavila téměř všechny budovy vlastních železáren, především ale gigantické haly nové ocelárny a rourovny. Dodnes je můžeme obdivovat.
Velké nádraží města Lvova
Vítkovice také dodaly montovanou nádražní halu do ukrajinského Lvova, podobně jako obrovskou tržnici pro město Pulja. Za zmínku samozřejmě stojí i jiné mosty, například v Lipníku nad Bečvou anebo v Bohumíně.
Moderní kupole věže krematoria
Moravsko-slezská železářská společnost Akmos vlastnila začátkem dvacátých let minulého století v Ostravě rozsáhlé dílny. Před první světovou válkou postavila dva jedinečné mosty, jeden přes Moravu u Kvasic, druhý rovněž přes Moravu, a to u hanáckých Věrovan. Za první světové války firma rekonstruovala zničené mosty v Haliči, která byla tehdy součástí RakouskaUherska. Skvělý je také most přes Berounku u Plzně. Další stavbou Akmosu byl ocelový most přes Moravu u Olomouce. Z jejich dílen vyšla známá lávka tvořící přechod přes nádraží v Přívoze, která měří dvě stě čtyřicet metrů.
Firma Akmos stavěla železniční mosty na Balkáně, známý je například moderní most přes řeku Vardar v makedonské části tehdejší Jugoslávie. Dílem této společnosti byla rovněž jedinečná kupole nového krematoria v Moravské Ostravě, což byla unikátní kubistická stavba jehlancovitého typu.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242740/
Do poslední zastávky před Mladou Boleslaví projíždí vlak na trati z Prahy po jednom z největších železničních viaduktů v Čechách. Klene se přes široké údolí potoka zvaného Skalský, který se záhy vlévá do Jizery. Sto padesát dva metrů dlouhý most má tři impozantní oblouky a dosahuje maximální výšky 27 metrů. Jeho ocelový předchůdce vzal zasvé už během prusko-rakouské války v roce 1866. Doprava byla tehdy přerušena, ale vlaky jezdily odsud dál na obě strany – jen cestující museli sejít do údolí a vystoupit na druhou stráň. Zraněné a nemocné vojáky dokonce přes údolí přenášeli. Od roku 1884 zde stál příhradový most. V roce 1924 byl nahrazen mostem, který podle projektu profesora Bechyně postavila firma Hlava– Kratochvíl.
(Lidé a země)
(Lidé a země)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238474/
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Železniční viadukt u Znojma, původní provizorium na několik sezón, nakonec vydržel celých šestnáct let. Teď by se měl konečně rekonstruovat. A právě díky tomu by se mohl dokončit i dlouho plánovaný projekt elektrifikace důležitého železničního spojení Znojma a Vídně. S přestavbou by se mělo začít na jaře. Stát má víc jak miliardu korun.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Jednu z nejvyšších mostních konstrukcí u nás postavili italští stavitelé už v roce 1871. V osmdesátých letech minulého století ale značně chátrala. Dráhy se jí proto v roce 1992 rozhodly zrekonstruovat. Zejména kvůli nedostatku peněz byl ale na původních pilířích vystavěn jen vojenský šroubovaný viadukt, takzvaná provizorka.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Tento provizorní most je provizorní stavebnice, dá se rozdělat, uložit na složiště, poté vyjmout, znovu smontovat.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Původně dočasná ženijní konstrukce tady nakonec vydržela dodnes. Obnova mostu je přitom zásadním krokem k dokončení elektrifikace trati mezi Znojmem a Vídní. Troleje se totiž z bezpečnostních důvodů na starém mostě vést nemůžou. Rakouské elektrické vlaky proto zatím končí v Šatově, kde musí cestující přestoupit na vlak motorový. To by se ale mělo už brzy změnit. Plány na nový viadukt jsou totiž konečně na stole.
Lubomír MAHR, vedoucí provozního pracoviště Znojmo
--------------------
Demontáž tady toho provizorního mostu bude probíhat tak, že se postaví vedle tohoto stávajícího mostu pomocný most, na který se přesune, bude se po částech demontovat a spouštět dolů.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Stavba bude zahájena prvního pátý tohoto roku a bude trvat až do třicátého jedenáctý roku příštího, to znamená 2009. Přímo naváže na nový grafikor, takže po nové stavbě budou jezdit přímé vlaky mezi Znojmem a Vídní.
Petr NEZVEDA, starosta Znojma /ODS/
--------------------
Nebudeme mít tak dobré dopravní napojení do Brna a do Prahy, ale možná trošku paradoxně do Vídně.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Po dobu rekonstrukce bude mezi Znojmem a Šatovem fungovat náhradní autobusová doprava. Pak bude ale trasu místo stávajících šesti motoráčků křižovat patnáct rakouských souprav. Skončí přestupování a vlaky budou moci jezdit přes viadukt o poznání rychleji. Cesta ze Znojma do Vídně se tak zkrátí alespoň o patnáct minut. Rekonstrukce viaduktu a elektrifikace jedenácti kilometrů trati přijde zhruba na jednu a čtvrt miliardy korun. Ty by měly putovat zejména z evropských strukturálních fondů, zbytek zaplatí stát.
(ČT 1 - Jihomoravský večerník)
--------------------
Železniční viadukt u Znojma, původní provizorium na několik sezón, nakonec vydržel celých šestnáct let. Teď by se měl konečně rekonstruovat. A právě díky tomu by se mohl dokončit i dlouho plánovaný projekt elektrifikace důležitého železničního spojení Znojma a Vídně. S přestavbou by se mělo začít na jaře. Stát má víc jak miliardu korun.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Jednu z nejvyšších mostních konstrukcí u nás postavili italští stavitelé už v roce 1871. V osmdesátých letech minulého století ale značně chátrala. Dráhy se jí proto v roce 1992 rozhodly zrekonstruovat. Zejména kvůli nedostatku peněz byl ale na původních pilířích vystavěn jen vojenský šroubovaný viadukt, takzvaná provizorka.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Tento provizorní most je provizorní stavebnice, dá se rozdělat, uložit na složiště, poté vyjmout, znovu smontovat.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Původně dočasná ženijní konstrukce tady nakonec vydržela dodnes. Obnova mostu je přitom zásadním krokem k dokončení elektrifikace trati mezi Znojmem a Vídní. Troleje se totiž z bezpečnostních důvodů na starém mostě vést nemůžou. Rakouské elektrické vlaky proto zatím končí v Šatově, kde musí cestující přestoupit na vlak motorový. To by se ale mělo už brzy změnit. Plány na nový viadukt jsou totiž konečně na stole.
Lubomír MAHR, vedoucí provozního pracoviště Znojmo
--------------------
Demontáž tady toho provizorního mostu bude probíhat tak, že se postaví vedle tohoto stávajícího mostu pomocný most, na který se přesune, bude se po částech demontovat a spouštět dolů.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Stavba bude zahájena prvního pátý tohoto roku a bude trvat až do třicátého jedenáctý roku příštího, to znamená 2009. Přímo naváže na nový grafikor, takže po nové stavbě budou jezdit přímé vlaky mezi Znojmem a Vídní.
Petr NEZVEDA, starosta Znojma /ODS/
--------------------
Nebudeme mít tak dobré dopravní napojení do Brna a do Prahy, ale možná trošku paradoxně do Vídně.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Po dobu rekonstrukce bude mezi Znojmem a Šatovem fungovat náhradní autobusová doprava. Pak bude ale trasu místo stávajících šesti motoráčků křižovat patnáct rakouských souprav. Skončí přestupování a vlaky budou moci jezdit přes viadukt o poznání rychleji. Cesta ze Znojma do Vídně se tak zkrátí alespoň o patnáct minut. Rekonstrukce viaduktu a elektrifikace jedenácti kilometrů trati přijde zhruba na jednu a čtvrt miliardy korun. Ty by měly putovat zejména z evropských strukturálních fondů, zbytek zaplatí stát.
(ČT 1 - Jihomoravský večerník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238458/
Strážníci zabránili ženě v sebevraždě
V noci na neděli zachránili třebíčští strážníci ženu, která chtěla skočit z železničního mostu nad Libušiným údolím. Strážníkům oznámil taxikář, že vezl sebevražedkyni k mostu. Dvě hlídky hned vyrazily na místo. Strážníci ženu nenechali skočit. Skončila v péči lékařů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
V noci na neděli zachránili třebíčští strážníci ženu, která chtěla skočit z železničního mostu nad Libušiným údolím. Strážníkům oznámil taxikář, že vezl sebevražedkyni k mostu. Dvě hlídky hned vyrazily na místo. Strážníci ženu nenechali skočit. Skončila v péči lékařů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236665/
Příprava plánované výměny příhradového dvoukolejného železničního mostu přes řeku Sázavu za betonový i hloubení zcela nových tunelů pro přeložky kolejí mezi Benešovem a Voticemi se začne odehrávat až koncem nadcházejícího roku 2008, mezitím však musí stavbaři stihnout řadu dílčích rekonstrukcí tratě mezi Benešovem a Strančicemi.
(Benešovský deník)
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/226175/
Kamenné stavbě nedaleko Benešova, sloužící od dob rakousko-uherské monarchie pro překonání železniční tratě, zbývá do zbourání zhruba sto dní
Rozpadající se klenbu kamenného mostu, jež fungoval od konce 19. století severně od města jako součást lesní cesty mezi samotou Tužinka a osadou Žíňany, už nikdo neopraví. Na přelomu března a dubna jej stavbaři při zastavení veškeré vlakové dopravy rozeberou.
„Čeká nás pětatřicetihodinová úplná výluka obou traťových kolejí. Cestující ze všech vlaků přepraví při zastavení provozu v průběhu necelých tří dnů mezi Benešovem a Čerčany autobusy. Přesný termín se upřesní podle postupu stavby koridoru,“ uvedl pracovník ředitelství Českých drah, který si nepřál zveřejnit své jméno a funkci.
Most, jehož současný stav a parametry klenby nevyhovují požadavkům na výšku trolejového vedení i maximální šířku nákladu na železničních vozech podle evropských norem, zanikne v rámci pokračující optimalizaci tratě Praha – Benešov. Souběžně s demolicí stavby se od začátku března uskuteční do zhruba poloviny května nepřetržitá výluka první traťové koleje mezi dočasnou provizorní výhybnou Bedrč a stanicí Čerčany, což pro cestující bude znamenat nejen změny v jízdním řádu, ale i fakt, že na zastávce v Mrači zůstane v provozu jen nástupiště směr Praha.
(Benešovský deník)
Rozpadající se klenbu kamenného mostu, jež fungoval od konce 19. století severně od města jako součást lesní cesty mezi samotou Tužinka a osadou Žíňany, už nikdo neopraví. Na přelomu března a dubna jej stavbaři při zastavení veškeré vlakové dopravy rozeberou.
„Čeká nás pětatřicetihodinová úplná výluka obou traťových kolejí. Cestující ze všech vlaků přepraví při zastavení provozu v průběhu necelých tří dnů mezi Benešovem a Čerčany autobusy. Přesný termín se upřesní podle postupu stavby koridoru,“ uvedl pracovník ředitelství Českých drah, který si nepřál zveřejnit své jméno a funkci.
Most, jehož současný stav a parametry klenby nevyhovují požadavkům na výšku trolejového vedení i maximální šířku nákladu na železničních vozech podle evropských norem, zanikne v rámci pokračující optimalizaci tratě Praha – Benešov. Souběžně s demolicí stavby se od začátku března uskuteční do zhruba poloviny května nepřetržitá výluka první traťové koleje mezi dočasnou provizorní výhybnou Bedrč a stanicí Čerčany, což pro cestující bude znamenat nejen změny v jízdním řádu, ale i fakt, že na zastávce v Mrači zůstane v provozu jen nástupiště směr Praha.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/226172/
Kuriózní nehoda kamionu dnes zkomplikovala provoz na silnici v obci Divnice nedaleko Slavičína na Zlínsku. Prázdný kamion se, zjednodušeně řečeno, nevlezl pod železniční viadukt. Z pasti ho po několika desítkách minut dostalo až vypuštění všech pneumatik a pomoc hasičů, kteří kamion odtáhli do bezpečí. Původní obavy z poškození statiky mostu přímo na místě vyvrátil expert Českých drah. Vlaky přes most už jezdí bez omezení.
(19.12.2007 ČT 1)
Kuriózní..? Je to docela časté.
(19.12.2007 ČT 1)
Kuriózní..? Je to docela časté.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224869/
Ve Strakonicích byl otevřen nový železniční most na jednokolejné trati z Českých Budějovic do Plzně. Nahradil původní starý kamenný klenbový most, který již nevyhovoval potřebám dopravy ve městě. „Díky novému mostu se zvýší nejen bezpečnost automobilové dopravy, ale také chodců a cyklistů,„ řekl ing. Pavel Vondrys, starosta města.
Původní most pod jednokolejnou železniční tratí byl široký pouze 3,8 metru, takže se pod něj vešel pouze jeden jízdní pruh a maximální výška projíždějících vozidel byla 2,8 metru. Nemohly tudy projíždět například ani autobusy MHD. Pod mostem nejen jezdila obousměrně auta, ale sloužil také jako pěší přístupová cesta pro zaměstnance nedaleké továrny ČZ Strakonice.
Město Strakonice se rozhodlo objekt přestavět na nový deskový most široký 11,3 metru. Díky tomu jsou nyní pod mostem dva jízdní pruhy lemované dvěma chodníky a navíc i cyklostezka. Podjezdná výška nového mostu se zvýšila na 3,5 m. Komunikace pod novým mostem může do určité míry nahradit hlavní silniční podjezd, například v případě jeho nutných oprav. Investorem stavby, jejíž celková cena je 23 mil. Kč včetně DPH, bylo město Strakonice. Projekt zpracovala firma PONTEX spol. s r. o. z Prahy a zhotovitelem byl závod Dopravní stavby akciové společnosti OHL ŽS.
(Realit)
Původní most pod jednokolejnou železniční tratí byl široký pouze 3,8 metru, takže se pod něj vešel pouze jeden jízdní pruh a maximální výška projíždějících vozidel byla 2,8 metru. Nemohly tudy projíždět například ani autobusy MHD. Pod mostem nejen jezdila obousměrně auta, ale sloužil také jako pěší přístupová cesta pro zaměstnance nedaleké továrny ČZ Strakonice.
Město Strakonice se rozhodlo objekt přestavět na nový deskový most široký 11,3 metru. Díky tomu jsou nyní pod mostem dva jízdní pruhy lemované dvěma chodníky a navíc i cyklostezka. Podjezdná výška nového mostu se zvýšila na 3,5 m. Komunikace pod novým mostem může do určité míry nahradit hlavní silniční podjezd, například v případě jeho nutných oprav. Investorem stavby, jejíž celková cena je 23 mil. Kč včetně DPH, bylo město Strakonice. Projekt zpracovala firma PONTEX spol. s r. o. z Prahy a zhotovitelem byl závod Dopravní stavby akciové společnosti OHL ŽS.
(Realit)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222437/
V úterní podvečer způsobil problémy přívěs, jenž spadl z vleku nákladního vozidla. Zatarasil komunikaci pod železničním mostem ve Starém Městě. Na vině je řidič nákladního vozidla, který neodhadl výšku svého nákladu a zachytil jím o železniční nadjezd. Dopravu v místě havárie museli řídit policisté, kteří čekali na příjezd těžké techniky. „Nehoda se obešla bez zranění. Škodu jsme vyčíslili na padesát tisíc korun,„ uvedla uherskohradišťská policejní mluvčí Jitka Zámečníková. Silnice je hlavní dopravní tepnou mezi Brnem a slovenskými hranicemi. Přívěs na převážení kontejnerů skončil na silnici před šestnáctou hodinou, teprve za tři hodiny však mohla auta projet bez zdržení.
(Zlínský deník)
A pak že nehodám zamezí mimoúrovňová křížení. Dokud nezrušíme železnice vůbec...
(Zlínský deník)
A pak že nehodám zamezí mimoúrovňová křížení. Dokud nezrušíme železnice vůbec...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220791/
Není to nijak veselé, ale je zajímavé - k čemu může posloužit železniční most. Opakovaně...
Tragická smrt devětatřicetiletého muže z Rakovnicka zaměstnala nejen záchranáře a hasiče, ale i policisty. Ti obzvláště smutný případ prošetřují v těchto dnech jako účast na sebevraždě
Zřejmě rodinné problémy se rozhodl řešit tím nejhorším způsobem devětatřicetiletý muž z Rakovnicka, který byl nalezen oběšený.
„V sedm hodin ráno jsme byli u ohledání těla mladšího muže, jehož totožnost byla pro nás neznámá. Je to velké neštěstí,„ uvedla lékařka rakovnické záchranné služby Blanka Černická.
Nešťastníka nalezli po páté hodině ranní pracovníci Českých drah.
„Byl spatřen na viaduktu železniční trati Rakovník- Lužná, nedaleko místního koupaliště. Visel z mostu dolů nad tratí do prostoru. Později byla kriminalisty zjištěna i jeho totožnost. Případ šetříme jako účast na sebevraždě,„ uvedl k smutné události mluvčí rakovnické policie René Černý.
Most, na němž bylo tělo nalezeno, prý nosí symbolickou přezdívku U oběšence, neboť zde v minulosti již jednou k podobné smutné události mělo dojít.
„Vůbec to, co udělal, nedokážeme pochopit. Zdál se být ještě nedávno docela v pohodě. Musel to být od něho nějaký momentální a nepochopitelný zkrat. Přece i ty nehorší problémy by se měly řešit s chladnou hlavou. Každopádně jsme z toho, co se stalo, moc smutní,„ shodli se vesměs přátelé mladého muže.
Dle našich informací zemřel pravděpodobně v místech, na která měl citovou vazbu.
Po sobě tu nešťastný mladý muž zanechal kromě přátel ženu a dvě malé děti.
(Rakovnický deník)
Tragická smrt devětatřicetiletého muže z Rakovnicka zaměstnala nejen záchranáře a hasiče, ale i policisty. Ti obzvláště smutný případ prošetřují v těchto dnech jako účast na sebevraždě
Zřejmě rodinné problémy se rozhodl řešit tím nejhorším způsobem devětatřicetiletý muž z Rakovnicka, který byl nalezen oběšený.
„V sedm hodin ráno jsme byli u ohledání těla mladšího muže, jehož totožnost byla pro nás neznámá. Je to velké neštěstí,„ uvedla lékařka rakovnické záchranné služby Blanka Černická.
Nešťastníka nalezli po páté hodině ranní pracovníci Českých drah.
„Byl spatřen na viaduktu železniční trati Rakovník- Lužná, nedaleko místního koupaliště. Visel z mostu dolů nad tratí do prostoru. Později byla kriminalisty zjištěna i jeho totožnost. Případ šetříme jako účast na sebevraždě,„ uvedl k smutné události mluvčí rakovnické policie René Černý.
Most, na němž bylo tělo nalezeno, prý nosí symbolickou přezdívku U oběšence, neboť zde v minulosti již jednou k podobné smutné události mělo dojít.
„Vůbec to, co udělal, nedokážeme pochopit. Zdál se být ještě nedávno docela v pohodě. Musel to být od něho nějaký momentální a nepochopitelný zkrat. Přece i ty nehorší problémy by se měly řešit s chladnou hlavou. Každopádně jsme z toho, co se stalo, moc smutní,„ shodli se vesměs přátelé mladého muže.
Dle našich informací zemřel pravděpodobně v místech, na která měl citovou vazbu.
Po sobě tu nešťastný mladý muž zanechal kromě přátel ženu a dvě malé děti.
(Rakovnický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220790/
Projektanti a odborníci Českých drah navrhnou studii jak vyřešit problémovou situaci s železničním viaduktem v Lánecké ulici ve Světlé nad Sázavou. Shodli se na tomto zástupci drah, města a policie. Most v Lánecké ulici, která míří do průmyslové zóny, je příliš nízký a úzký. Nákladní doprava proto musí volit jinou trasu, ohroženi jsou i chodci, kteří zde nemají chodník. O rozšíření ulice pod mostem usiluje světelská radnice už několik let.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219942/
Vítr shodil mj. jednu z opěrných a ochranných zdí. „Pocházela z období první republiky. Naštěstí zábrana spadla na komunikaci nadjezdu, nikoliv do trolejí. Po události jsem okamžitě vydal pokyn, aby byl nadjezd z bezpečnostních důvodů uzavřen,„ řekl novinářům náměstek olomouckého primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Most využívá hodně lidí při procházkách a vyjížďkách na kolech do lužních lesů v okolí Černovíru. „Chceme jej rychle zprovoznit, abychom zabránili přecházení přes koleje na frekventovaném železničním koridoru. Znemožnit by to měly i ohradníky podél trati,„ zdůraznil náměstek. Oprava by mohla být hotova do konce dubna.
Most bude podle něj opatřen přes dva metry vysokými zábranami proti pádu lidí na trať. Bránit mají i vhazování předmětů na ni. V budoucnu má nynější most nahradit nový, jehož stavba je plánována v souvislosti s rekonstrukcí železničního koridoru.
Vichřice Emma způsobila Olomouci škody ve výši zhruba 5,5 miliónu korun. Největší, a to ve výši 3,8 miliónu korun, vznikly v městských lesích., na zmíněném nadjezdu byla škoda vyčíslena na půl miliónu korun a na městské zeleni byla odhadnuta ve stejné výši. Další škody vznikly mj. na dalších objektech v majetku města.
(Právo)