Železniční mosty

Oblíbenou lokalitou jihlavských horolezců se zvláště v poslední době stal železniční viadukt ukrytý v zalesněném údolí hned u hlavního vlakového nádraží v Jihlavě. Právě hustý porost poskytoval horolezcům skvělé maskování, a tak jejich počínání doposud unikalo pozornosti zástupců Českých drah.
„Na viaduktu jsem už párkrát lezl, protože je to mezi horolezci poměrně známé místo. Na pilířích byly navíc vždy připravené cesty,“ řekl Deníku devatenáctiletý Martin z Jihlavy.
Dva mostní pilíře někdo skutečně opatřil skobami, které využívají i ostatní horolezci. „Považovali jsme to za jasný důkaz, že o všem vědí České dráhy,“ dodal další z jihlavských horolezců.
Zástupci Českých drah však počínání horolezců označují za nezákonné. „Dochází tak k porušování zákona o drahách, který jasně zakazuje vstup do prostoru provozované dráhy, tedy i na železniční viadukt,“ upřesnil Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Vydat povolení podle Joklíka není možné. „Kdyby chtěl někdo tímto způsobem most využívat, musel by být například odborně způsobilý,“ doplnil Joklík.
Většina horolezců, kteří most využívají, žádným povolením nedisponuje. „Nikdy nás nikdo nekontroloval a na povolení se ptali až městští strážníci, které jsme při našem posledním výstupu zavolali na hochy, kteří z mostu házeli kamení,“ uvedl jednadvacetiletý mladík z Jihlavy.
Právě tohoto mladíka o víkendu zastihli na viaduktu strážníci jihlavské městské policie. „Pokud dostaneme oznámení, že někdo po tom mostu leze, pak určitě budeme chtít vidět povolení,“ řekl zástupce ředitele jihlavské městské policie Stanislav Maštera.
Nápravu chtějí zástupci drah zjednat co nejdříve. „V časovém horizontu čtrnácti dní bychom chtěli k viaduktu umístit ceduli s upozorněním, že lezení po mostu je protizákonné,“ objasnil plánované kroky vrchní přednosta jihlavské Správy dopravní cesty Pavel Šprdlík.

(27.7.2007 Jihlavský deník)

Jeden a půl milionu korun dostanou od hejtmanství Milotice nad Bečvou a Černotín, dvě malé obce na Hranicku.
Mají společný problém: železniční most ve špatném stavu a málo peněz. „Protože tyto malé obce nemají nijak silný rozpočet, musíme jim pomoci,“ uvedl náměstek hejtmana Ladislav Kavřík (ODS).
Milotický starosta Jiří Konečný (nez.) vysvětlil, že zavěšením trolejí a následným chvěním popraskal na mostě beton a koroze poškodila i zábradlí. „Celkově je ve špatném stavu. Potřebuje také novou mostovku. Oprava bude stát kolem osmi set tisíc korun. Hotova bude do září,“ uvedl Konečný. „Dráhy převedly most do majetku obce v době socialismu, po revoluci jej ale už zpátky nechtěly,“ dodal starosta. Kraj poskytne obci na opravu mostu nad tratí Hranice - Vsetín 530 tisíc korun.
Mnohem kurioznější je problém Černotína, kde začal hořet železniční násep. Ten byl vytvořen za války z ostravské hlušiny, která patrně obsahuje příměsi uhlí. „V podstatě je to šest metrů vysoká hořící halda,“ prohlásil starosta Jiří Andrýs (bezp.). Nadjezd nad železniční tratí Hranice - Valašské Meziříčí je jediným spojením pro deset rodin, které za ním bydlí. „Už jsme zkoušeli mikropilotáž cementovým mlékem, protože když část náspu odhoří a zmenší se jeho objem, může se propadat,“ uvedl Andrýs. Páry, které z náspu už přes rok vycházejí, mají až šedesát stupňů. „Několikrát tady byli i hasiči. Soudní znalec z Kladna nedovedl přesně určit příčinu. Kromě samovznícení mohl doutnání způsobit elektrický výboj od vlaků nebo vypalování trávy. Násep teď musíme odbagrovat a přesypat zeminou, aby se doutnání uhasilo,“ objasnil starosta. Náklady činí 1,5 milionu korun, z toho jeden milion dostane obec od kraje.
Dotace z krajského rozpočtu pro obě obce již dříve schválilo i zastupitelstvo.

(27.7.2007 Hranický týden)

Na 5,25 metru ze současných 4,30 se zvýší plavební profil na Labi po dokončení rekonstrukce železničního mostu v Nymburce. Stavbu minulý týden oficiálně zahájili ředitel Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara a zástupci ministerstva dopravy, města Nymburk a zhotovitele stavby, společnosti Viamont DSP. Rekonstrukce počítá s kompletní obnovou železničního mostu a železniční tratě a zahrnuje i modernizaci obou přilehlých silničních přejezdů.
Nosná konstrukce mostu se zvedne o 1080 milimetrů a současně budou upraveny opěry a pilíře, které pocházejí z roku 1958 a byly zbudovány na původní spodní stavbě pocházející pravděpodobně z roku 1883. Na konstrukci mostu bude vyměněn železniční svršek za modernější s pružným uložením, takže se sníží hlučnost při průjezdu vlaků. Součástí stavby je i stavební příprava pilířů druhého pole mostu pro zástavbu zdvihacího zařízení pro toto budoucí zdvihané pole. V obou předpolích mostu dojde spolu se zvýšením násypů ke kompletní výměně kolejových roštů a obou železničních přejezdů. Celková délka kolejové úpravy by měla být 788 metrů.
Celkové náklady dosáhnou téměř 92 milionů Kč včetně DPH. Projekt bude financován státem z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury; česká strana podala žádost i o spolufinancování ze zdrojů Evropské unie. Rekonstrukce železničního mostu skončí letos v listopadu. Výluka železniční trati Nymburk-město – Sadská potrvá od poloviny srpna do 2. září.

(26.7.2007 Dopravní noviny)

Cestování vlakem po Libereckém kraji ode dneška zkomplikují opravy tří mostů na trati z Turnova na Semilsku směrem na Mnichovo Hradiště.
„Až do 23. července budou proto dopravu na trase zajišťovat autobusy,“ informovala Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Podobná výluka, ale o tři dny kratší, bude ve stejné době také na trase z Liberce do Jeřmanic.
Největší opravy čekají most přes dálnici u Příšovic, kde je třeba kompletně opravit mostní ocelovou konstrukci.
Také části, na nichž leží koleje, už dosluhují. Nucené výluky proto správa dopravní cesty využila i k dalším menším opravám na dvou jiných mostech na stejné trati.
Podobně potřeboval opravu také most před Libercem, kde se směrem na Jeřmanice křižují trasy na Turnov a Českou Lípu.
Železnice v Libereckém kraji ročně přepraví přes osm milionů cestujících. Kraj má hustou síť železničních tratí, která vznikla na konci 19. století. Na ploše 3 163 kilometrů čtverečních leží 455 kilometrů železničních tratí. Kvůli hornatému terénu ale musejí České dráhy a Správa dopravní cesty udržovat nejen kilometry kolejí, ale také 480 mostů a více než 1300 propustků.
Právě opravy mostů přitom patří k nejdražším.
Loni prošlo podle informací z krajského úřadu opravami 13 mostů, přesto je ale stále zhruba desetina mostů v kraji v nevyhovujícím stavu.
V posledních letech byla zřejmě nejdražší rekonstrukce historického viaduktu v Rychnově u Jablonce nad Nisou, která přišla na více než 23 milionů korun, nebo jen o málo levnější oprava ocelové konstrukce mostu u Turnova.
Další desítky milionů šly do velkých oprav mostů na Jablonecku a Českolipsku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Dánsko a Německo se dohodly na tom, že vybudují nové mostní spojení mezi oběma zeměmi přes mořskou úžinu Fehmarn Bält mezi dánským Rödby a německým Puttgardenem. Most, který o poznání zkrátí silniční spojení i mezi Českou republikou a Skandinávií, bude hotov za 11 let.
Hlavní finanční zátěž při budování tohoto 19 kilometrů dlouhého mostního spojení ponese Dánsko, avšak podobně jako například Öresundský most mezi Dánskem a Švédskem bude i most přes Fehmarn Bält placen nikoli z peněz daňových poplatníků, ale z poplatků těch, kteří jej budou používat. Dánský stát však pro stavbu poskytne veškeré potřebné záruky a kredity, přičemž Německo bude financovat železniční i silniční příjezd k mostu na svém území. Podle nynějších propočtů přijde stavba mostu na více než 150 miliard Kč.
Podle prognóz bude přes nový most jezdit na 10.000 vozidel denně. Pro srovnání - most přes mořskou úžinu Öresund mezi švédským Malmö a dánskou Kodaní přejede momentálně v průměru 18.000 vozidel denně. Také další velký severský most přes úžinu Store Bält mezi dánskými ostrovy Fyn a Själland má mnohem větší provoz než nové plánované přemostění mezi Dánskem a Německem. Podobně jako Öresundský most bude i most přes Fehmarn Bält dvoupatrový - v horní části budou po dálnici přejíždět motorová vozidla a v dolní vlaky. Stavět se začne v roce 2011.
Každý, kdo chce dnes přejet "suchým kolem" z Česka do Skandinávie, musí jet nejprve přes německý Hamburk do Dánska a přes Jutský poloostrov a ostrovy Fyn a Själland přejet do Švédska. Cesta z Prahy do Malmö po souši je tak dnes dlouhá asi 1150 kilometrů. Nový most tuto cestu bez nutnosti trajektového spojení po moři až o 200 kilometrů zkrátí.

(Autor: ČTK)

Třebíč - Plné ruce práce měli předevčírem pozdě v noci třebíčští městští strážníci. Hned dvakrát zabraňovali v sebevraždě sedmačtyřicetileté ženě. „Nejprve upozornil řidič taxíku na podezřele se chovající ženu. Požadovala odvézt k železničnímu mostu přes Libušino údolí,“ popsala mluvčí strážníků Ilona Staňková.
Hlídka přijela k neblaze proslulému železničnímu viaduktu ve chvíli, kdy žena přelézala zábradlí. Strážníci ji stačili zachytit a odvést pryč. „Ještě než přijel lékař, začala žena pojídat léky. Strážníkům společně s lékařem se podařilo léky z úst ženy vyjmout,“ dodala Staňková s tím, že dotyčné naměřili strážníci v dechu jedno a půl promile alkoholu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

zdarek
ad tu stary most...Pravda 13.06.2007...haluz je davat na stary most elektricku ...dovod stary most sa musi zdvihnut na prechody priezrez pri tusim 1000 rocnej vodea by mohli podnim lode prplavat a tim sa musi zdvinut o cca 1 meter a tam dat elektricku tak toskomplikuje velmi najazd od Safka...pri tom rieseni bys a musela prerobit aj krziovatka na safku a to je dost narocne zvhladom na vyznamny mestky dopravny uzol...v studiach co som videl stary mostoznacovali ako lavku pre pesich a cyklistov vzhladom na novo vznikajucu zonu pri dunaji...uz davno sa rozhoduje otom ze stary most nebude sluzit autam (zachranka, ploicajty, poziarnici to j enieco ine) ale len pesim.nahada zanho mal byt most kosicka teda apollo

Starý most chystajú na nové úlohy

Bratislavská Pravda - 13.06.2007 *streda*

Starý most začnú opravovať najskôr o rok

Pravda - 08.06.2007 * Autor: sp

Zostanú zo Starého mosta po rekonštrukcii iba piliere a nahradí jeho súčasnú dožívajúcu oceľovú časť replika pôvodného premostenia z čias rakúsko-uhorského cisára Františka Jozefa? Aj takáto úvaha sa už ocitla „na stole" v súvislosti so zámerom opraviť najstarší bratislavský most cez Dunaj a postaviť na ňom koľajovú trať, po ktorej by mohla jazdiť rýchla električka z Petržalky do centra mesta a opačne.
Iný návrh tiež hovorío vybudovaní novej, ale len jednoduchej a čo najlacnejšej rovnej mostovky, bez vyšších estetických požiadaviek. No spomína sa aj možnosť, že by sa jednotlivé konštrukčné prvky mosta vymieňali priebežne, bez prerušenia dopravy na ňom, čiže čosi na spôsob „nekonečných opráv" slávneho mosta Golden Gate v San Franciscu...
Magistrát by už rád čo najskôr rozbehol rekonštrukciu naplno.
Výstavbu nosného koľajového dopravného systému v úseku Starý most - Bosákova ulica zaradil medzi svoje priority pre súčasné volebné obdobie a vyčlenil na ňu až pol druha miliardy korún. Posledné mestské zastupiteľstvo uvoľnilo poslanca Tomáša Fabora a poverilo ho dohľadom a zastupovaním mesta v otázkach týkajúcich sa tak plánovanej rýchlodráhy, ako aj zavádzania systému integrovanej dopravy v regióne.
„Navrhovaných variantov, ako most zrekonštruovať, je naozaj viacero," potvrdil včera Pravde Fabor. Spresniť, ktorý z nich má podľa neho najväčšie šance, však zatiaľ rázne odmieta. „Isté je nateraz len to, že terajší stav Starého mosta potrebám rýchlodráhy nevyhovuje," zdôraznil. Za nevyhnutné považuje spracovať ďalšie odborné štúdie, ktoré by pomohli čo najúspornejšie prispôsobiť technické parametre mosta jeho novým úlohám.
Podobne zostáva podľa Fabora zodpovedne rozhodnúť, či sa z premostenia v budúcnosti vylúči cestná doprava a prenechajú ho výhradne električke a peším, alebo po ňom naďalej budú jazdiť aj autá. Minulé vedenie mesta uprednostňovalo prvú možnosť, pre tú je vypracované aj hodnotenie vplyvov stavby na životné prostredie EIA. Ako však poverený poslanec pripomína, hádam okrem Mosta Apollo sú ostatné bratislavské premostenia natoľko vyťažené, že odstaviť Starý most by mohlo byť príliš odvážne.
„Napriek týmto nejasnostiam chcem urobiť všetko preto, aby sa s obnovou začalo čo najskôr," tvrdí Fabor. Predpokladá však, že v tomto roku možno stihnúť nanajvýš projektovú prípravu rekonštrukcie. Samotné stavebné práce sa podľa neho zrejme rozbehnú až v roku 2008.
= INTRANET ŽSR

Boli by obyvatelia v okoli Nošovic radšej, keby mali namiesto jedného nákladného vlaku 30 kamionónových jázd? Povedal by som, že železnica má zo všetkých druhov dopravy najmenej negatívny vplyv na životné prostredie alebo cestovný ruch. A touto reko sa zvezie skapacitnenie trate, ktoré zlepší podmienky pre rozvoj okrem iného aj osobnej dopravy. Mimochodom, kedy by sa na takej trati boli vybudovali PHS, alebo uskutočnili iné väčšie úpravy, keď nie v rámci takejto rekonštrukcie? Obyvatelia okolitých obcí by nemali chápať tento krok ako niečo negatívne, ale ako niečo čo pomôže zlepšiť dopravnú situáciu v regióne. Viete niečo bližšie o tomto projekte?, zaujímal by ma hlavne, ktorý úsek by mal byť zdvojkoľajnený.

Oprýskané zašlé dlaždičky, počmárané zdi a rezavé zábradlí. Tak dnes vypadá železniční podjezd v ulici 17. listopadu v centru Pardubic. České dráhy však už plánují jeho opravu. Ta pravděpodobně začne ještě letos a vyžádá si přerušení vlakové osobní dopravy na železničním mostě.
„Stále hledáme vhodný termín začátku prací. Teď je těch výluk v okolí Pardubic poměrně hodně, tak nechceme zatím přidávat další. Jsme ve fázi studie, ale rádi bychom podjezd opravili ještě letos. Potřebuje to,“ uvedl Michal Štěpán z vedení Českých drah v Pardubicích.
Podle něj by v době prací jezdily na trati mezi Pardubicemi a Chocní rychlíky normálně, ale cestující z osobních vlaků budou muset přesednout do autobusů. „Zřejmě až do Kostěnic by semuselo jezdit autobusy. Myslím si však, že by k žádným velkým zpožděním nedocházelo. Nějakých deset minut by vlaky na úseku do Chocně hravě dohnaly,“ řekl Štěpán.
Oprava podjezdu, který je v dezolátním stavu, by však nekomplikovala jen dopravu železniční, ale i tu silniční. Pod tratí totiž vede velmi frekventovaná silnice od Chrudimi do centra Pardubic, po které denně projedou tisíce aut. „Práce budou muset probíhat aspoň za částečného provozu. Úplně zavřít podjezd nemůžeme. To by ve městě vyvolalo veliké dopravní zácpy,“ uvedl šéf odboru dopravy pardubického magistrátu Vladimír Bakajsa.
Řada silnic včetně Wonkova mostu byla přitom v centru Pardubic zavřena loni. „Tehdy se počet vozidel v ulici 17. listopadu výrazně zmenšil. Škoda, že České dráhy neopravovaly železniční most v té době,“ dodal Bakajsa.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj )

Šedesátitunovou provizorní mostní konstrukci pokládali včera nedaleko Bdeněvsi pracovníci firem, které spolupracují na výstavbě železničního koridoru z Plzně do Chebu. Konstrukce má rozpětí 24 metrů. Na místo ji usadil speciální jeřáb s nosností 300 tun. Kvůli pracem byla celý den na silnici do Stříbra objížďka.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Jó, kde jsou časy Železničního vojska...

Oživlé vzpomínky na stavbu dráhy

Svoje dětství jsem prožil v Tišnově u Brna, a proto jsem si zachoval velmi živé vzpomínky na dobu, kdy jsem často pobýval u dědečka a babičky v Dolních Loučkách. Právě zde se stavěla v té době nová dvoukolejná trať z Brna do Havlíčkova Brodu…
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_15vzpo.htm

Nákladní vůz převážející vojenskou leteckou výzbroj se ve čtvrtek v Brodku u Přerova zaklínil pod železničním podjezdem. Auto převážející raketové motory pro katapultování pilotů se nevešel pod podjezd vysoký 3,7 metru.

(Novinky)

Hnojník - Hnojník na Frýdecko-Místecku bude v souvislosti s chystaným zvýšením kapacity železniční tratě mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem požadovat rekonstrukci mostu přes říčku Stonávku a výstavbu nového podchodu. „Oba požadavky, které mají zmírnit dopady zvýšené železniční dopravy po otevření nošovické automobilky Hyundai na život místních obyvatel, schválilo ve středu mimořádné zastupitelstvo,“ řekla starostka Hnojníka Dagmar Molinová. Podle Správy železniční a dopravní cesty je zatím předčasné se k požadavkům obce vyjadřovat.
„Byli bychom raději, kdyby ta nákladní doprava přes Hnojník nešla. Ale než aby to šlo po cestě, tak všichni chceme raději tu železnici. Když už tady Hyundai je a něčím nás omezí, tak chceme něco pro naše občany vydobýt,“ vysvětlila starostka.

Starý most je příliš hlučný
Stávající most v Hnojníku je železný a obec podle starostky chce, aby ho železnice vyměnila za jiný typ, který by snížil hluk z dlouhých nákladních souprav, které budou obcí projíždět. Nový podchod je podle starostky nezbytný kvůli zajištění bezpečnosti na tratě, protože vlaky mají obcí jezdit údajně ve dvacetiminutových intervalech.
Při rekonstrukci tratě se navíc plánují protihlukové absorpční stěny, které ztíží příchod cestujících k vlaku. Obec kromě výměny mostu a stavby podchodu má podle Molinové ještě další drobnější požadavky, které budou ještě specifikovány. Mimo jiné jde o odvodnění potoka a dobré zpracování protihlukové studie a její patřičné řešení.
Starostka dodala, že požadavky obce nyní sepíše a bude je adresovat hlavnímu konstruktérovi, aby je zapracoval do svých plánů. V usnesení zastupitelstva také bude návrh, aby využití tratě pro nákladní dopravu posoudil i nezávislý odborník.
Proti chystanému zvýšení kapacity na železniční trati mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem vznikla v sousední Stříteži petice, kterou podepsalo přes 500 lidí i z okolních obcí. Lidé se obávají, že nákladní vlaky přinesou trvalou hlučnost a zhorší podmínky pro život místních obyvatel i rekreaci turistů v Beskydech.

Lidé chtějí dopravu odklonit přes Ostravu
V petici navrhují, aby nákladní vlaky jezdily do Českého Těšína přes Ostravu-Kunčice, což by prý bylo ekonomičtější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí.
Správa železniční a dopravní cesty nakonec kvůli postoji občanů odstoupila od svého původního návrhu na vybudování tříkolejné dopravy ve Stříteži. Projekt byl přepracován a obcí povedou jen dvě koleje. Zvýšení kapacity na železnici se plánuje zejména kvůli výstavbě automobilky Hyundai v Nošovicích. Podle Správy železniční a dopravní cesty je brzy, aby se k požadavkům Hnojníka vyjadřovala. „My jsme ve fázi, kdy projektant posuzuje hlukovou studii, a zatím nejsme schopni se k požadavkům obce vyjádřit. Ke konci května bude zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a tam budou závěry hlukové studie prezentovány,“ řekl Karel Obzina, hlavní inženýr stavby z FrýdkuMístku do Českého Těšína.
Dokumentace se poté předloží do územního řízení, kde se lidé a ekologové budou moci vyjádřit.

Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Ostrava - Frýdlantské mosty jsou už přes dvacet let součástí vjezdu do centra Ostravy a páteří tramvajové dopravy ve městě.
Někdo je od té doby považuje za nevzhlednou betonovou stavbu nezapadající do okolí, někdo si jí naopak cení jako dobrého vyřešení problému křížení různých druhů dopravy včetně železniční.
Stavba začala v roce 1977. Dnešní ředitel společnosti Inkos Ostrava Jiří Koch byl jedním z šéfů stavby. Říká, že Frýdlantské mosty byly tehdy rozsahem největší stavbou svého druhu. „Starý most už nestačil tramvajové a stále vzrůstající silniční dopravě. Neumožňoval také elektrifikaci železniční tratě ve směru na Ostravu-Kunčice a mimoúrovňové křížení s Místeckou ulicí,“ říká Koch.
Frýdlantské mosty byly ale především první a druhou z celkem čtyř staveb zamýšlené velké rekonstrukce tehdejší Gottwaldovy třídy, dnes ulice 28. října. „Z tohoto souboru se vybudovala ještě třetí stavba, mosty přes řeku Ostravici a novou Frýdeckou ulici,“ říká Jiří Koch a jedním dechem dodává, že na čtvrtou stavbu už se nedostalo.
Ta měla Frýdlantské mosty a mosty přes Ostravici spojit, jenže tomu už zabránilo upadající socialistické hospodářství. „Prostě už na ni nebyly peníze,“ říká Jiří Koch.
Vybudované mosty se totiž měly propojit dalšími nadzemními mosty. Už tehdy se s nimi počítalo jako s budoucím bezproblémovým napojením i pro zamýšlenou výstavbu nového centra v areálu Karoliny.
Jiří Koch říká, že cena stavby pouze Frýdlantských mostů se přiblížila třem stům milionů korun. A to v době, kdy litr mléka stál dvě koruny. „Stavba byla velmi náročná. Museli jsme pracovat bez toho, že by se na této dopravní tepně přerušila doprava. Proto se vybudoval nejdříve takzvaný jižní most, na který se převedla provizorně jak tramvajová, tak i silniční doprava. Poté se přistoupilo k demolici původního mostu, na jehož místě se vybudoval střední tramvajový a nakonec severní silniční most,“ vzpomíná Jiří Koch a vysvětluje, že jakékoliv přerušení tramvajové dopravy a její přemístění mohlo být jen o víkendu.
„Počkalo se, až bude v pátek večer konec dopravní špičky, přerušila se veškerá doprava a všichni makali, aby stihli vytrhat všechny koleje včetně výhybek v prostoru náměstí Republiky, demontovat veškeré trolejové vedení a vybudovat nové napojení. Pak se mohla převést doprava z jednoho mostu na druhý, to vše do pondělního rána. Pamatuji si, že člověk pak v pondělí padnul do postele a vstal až v úterý ráno,“ vzpomíná tehdejší dozor stavby.
Stavba nebyla jednoduchá ani tím, že vedle stála ještě v plné síle koksovna Karolina. „Nesměl být přerušen její provoz, proto se budovalo několik přeložek inženýrských sítí pro Karolinu, jen aby nemusela koksovna ani elektrárna zastavit provoz,“ vzpomíná Jiří Koch a prozrazuje další komplikaci při stavbě. „Podél železniční trati vedl v minulých stoletích mlýnský náhon. Přestože byl zasypaný, stále v něm proudila voda. Při zakládání stavby tak pracovalo nepřetržitě několik čerpadel na plný výkon.“
Pod Frýdlantskými mosty také vede v zemi jeden z prvních kolektorů ve městě pro veškeré sítě. Stavba mostů, velkého prostoru pod nimi s malými bufety a krámky a východy ke stanovištím tramvají a trolejbusů včetně podchodu k autobusovému nádraží nakonec trvala celých devět let.

Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Zatím nejasnou budoucnost má nejstarší část železničního viaduktu v Hranicích. Kvůli bezpečnosti chodců a cyklistů chtějí železničáři okolí celé zchátralé stavby oplotit, s čímž ale nesouhlasí hranická radnice. Navrhovaná opatření se týkají jednokolejné části hranického železničního mostu, která v současné době není nijak využívána. „Tato část viaduktu je ve špatném stavu. Zvětralé zdivo by mohlo pádem až z jedenáctimetrové výšky ohrozit osoby pohybující se pod mostem,“ uvedl Jindřich Pazdera ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Případná oprava cihlového viaduktu bude podle něj záviset na tom, jestli bude na tento účel dostatek financí.
Proti plánovanému ohrazení viaduktu, které by vedlo k uzavření komunikací vedoucích mezi mostními oblouky, se však rozhodně postavilo vedení hranické radnice i obyvatelé města. „Nesouhlasíme s tím. České dráhy hledají nejrychlejší a nejlevnější řešení. Plot, který by tam možná zůstal už napořád, by uzavřel všechny obslužné komunikace a přechody pod viaduktem, kudy vede jediná bezpečná cesta pro chodce a také cyklostezka do místní části Velká,“ řekla Právu hranická místostarostka Radka Ondriášová (Právo a spravedlnost) po jednání se zástupci SŽDC. Chystané oplocení mostu se nelíbí ani lidem, kteří mají na druhé straně železniční trati zahrádky. Definitivní stanovisko k ohrazení viaduktu by měla podle Ondriášové zaujmout rada města příští týden.
Viadukt, který překonává údolí říčky Veličky v délce několika set metrů, byl v Hranicích postaven v letech 1843-1847 na tzv. Severní dráze císaře Ferdinanda.


(Právo)

ad demo:

Ve volných chvílích si můžeš projít databázi všech mostů a najít si ty železniční "nej" v zemích Koruny České:
"Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku"
http://www.libri.cz/databaze/mosty/index.php

Pokud jde o to Slovensko, tak máš aspoň nějaký odkaz v hlavičce této diskuse.

Dlouho plánovaná rekonstrukce znojemského viaduktu se odkládá. Stejný osud postihl také samotné dokončení elektrifikace trati ze Šatova do Znojma.
Na vině je zdržení schvalování projektové dokumentace a stavebního povolení.
„Místo v září začnou opravy až příští rok,“ uvedl přednosta Železniční stanice Znojmo Pavel Karšulín. Železnice ze Šatova do Znojma je součástí důležitého spojení Znojma s Vídní. Šatov byl přitom propojen elektrifikovanou železnicí s rakouským Retzem již loni.

Viadukt je oříšek

Elektrifikace zbytku tratě ze Šatova do Znojma v mnohém závisí na opravě znojemského viaduktu.
„Po stránce technické i projekční je to nejsložitější úkol,“ řekl dříve ředitel Správy železniční dopravní cesty Olomouc Jiří Mlynář.
Znojemský viadukt je nejvyšším mostem kraje a jedním z nejvyšších v zemi. Viadukt zesílí nová ocelová konstrukce, protože na stávající nelze umístit trolej.
Elektrifikace tratě se kvůli náročné opravě viaduktu prodraží – bude stát jednu a čtvrt miliardy korun.
Asi za dva roky by pak na trase Znojmo–Vídeň mělo projet v každém směru patnáct vlaků denně. Doposud zde jezdily pouze čtyři motoráky. Kvalitní spojení zhruba stokilometrové tratě mezi Vídní a Znojmem zkrátí dobu jízdy o 15 minut.


(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Ake su naj- mosty na tratiach v CR a SR?