Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
Karlovarský průtah zprovozněn
Nebývá zvykem, abychom v tomto týdeníku referovali o silničních komunikacích. Stavba, kterou vám přiblížíme v následujících řádcích, však má s železnicí mnoho společného.
Jistě nebudeme přehánět konstatováním, že úterý 28. listopadu loňského roku bylo datem, které se do historie Karlových Varů zapíše zlatým písmem. Právě tento den byl zahájen provoz na čtyřech pruzích čtyřproudového průtahu městem na silnici I. třídy z Prahy do Chebu a na státní hranici SRN. Otevření necelých šest kilometrů dlouhé komunikace tak znamenalo konec každodenních, nekonečně se sunoucích kolon aut v centru města, které ničily nervy řidičů a zdraví zdejších obyvatel i návštěvníků našeho největšího lázeňského města.
Průtah nazvaný Karlovy Vary západ se s celostátní tratí Chomutov–Cheb křižuje celkem dvakrát, říká inženýr železniční dopravy Jiří Chmiel z karlovarské správy tratí, který na této investiční akci vykonává za České dráhy stavební dozor. Na rozhraní čtvrtí Dvory a Stará Role, v prostoru u supermarketu Kaufland, nová silnice trať podjíždí. Z tohoto důvodu zde byl postaven 44 metrů dlouhý ocelový most. Po necelých dvou kilometrech se trasa průtahu k trati vrací, aby ji v prostoru zastávky a nákladiště Karlovy Vary–Dvory naopak překročila prostřednictvím necelý kilometr dlouhé betonové estakády, oficiálně nazývané „most přes Chodovský potok“.
Výstavba železničního mostu u Kauflandu, který se nachází v traťovém kilometru 189,151, si vyžádala vybudování dočasné jednokolejné přeložky, na niž byl sveden provoz z obou traťových kolejí. A aby vlivy na pravidelnost a plynulost drážního provozu byly co nejmenší, aktivovala se v předstihu i dálkově ovládaná kolejová odbočka v Karlových Varech Dvorech. Tato odbočka, tvořená čtveřicí výhybek, nebyla po ukončení výstavby mostu demontována a poslouží při výlukách či dalších dopravních mimořádnostech.
Spolu s výstavbou velkého mostu „U Kauflandu“ byl rekonstruován i několik desítek metrů vzdálený nadjezd nad Počernickou ulicí, která na průtah bezprostředně navazuje, informuje nás další z karlovarských traťováků pan Pavel Sekera. Tato takzvaná myší díra, kde si silniční vozidla musela dávat přednost, byla rozšířena na dva pruhy a zahloubena. Zbylo zde i místo pro chodník.
Hlavní význam staronového přemostění je však ve skutečnosti, že umožnilo zrušit blízký, velice frekventovaný silniční přejezd na ulici Závodu Míru, v místech, které Karlovarští znají jako tzv. Sacherák. Trať zde protínala frekventovaná komunikace do lidnaté městské části Stará Role a dále do Nejdku a dalších lokalit Krušných hor.
Pavel Sekera, který má na SDC Karlovy Vary „v referátu“ právě přejezdy, k tomu s uspokojením poznamenává: Přejezd intenzivním silničním provozem velmi trpěl. Navíc byl, stejně jako každé úrovňové křížení, zdrojem nebezpečí jak pro železnici, tak i pro silniční vozidla. A protože přejezd je v oblouku a silnice ve stoupání, měl nevhodnou konfiguraci, což nebylo dobré zejména pro nízkopodlažní městské autobusy. Proto jsme museli před několika lety přejezd ve spolupráci se zdejším dopravním podnikem upravit.
Stavba průtahu byla zahájena před dvěma lety. Další dvě léta budou stavbaři ještě potřebovat k tomu, aby dokončili i dva zbývající pruhy a všechny navazující stavby.
Dobrou spolupráci s Českými drahami si pochvaluje i Ing. David Červený z Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je investorem průtahu. Ve spolupráci se zaměstnanci dráhy se nám náročné stavební práce podařilo skloubit takovým způsobem, že k narušení železničního provozu došlo jen v nejmenší nezbytně nutné míře. Železničáři nám vycházeli maximálně vstříc, za což jim přísluší poděkování. O rozsahu investice svědčí i dvě čísla. Celkové náklady na výstavbu karlovarského průtahu činí 4,8 miliardy korun, dosud se proinvestovalo 2,8 miliardy Kč.
(Železničář 3/2007)
Nebývá zvykem, abychom v tomto týdeníku referovali o silničních komunikacích. Stavba, kterou vám přiblížíme v následujících řádcích, však má s železnicí mnoho společného.
Jistě nebudeme přehánět konstatováním, že úterý 28. listopadu loňského roku bylo datem, které se do historie Karlových Varů zapíše zlatým písmem. Právě tento den byl zahájen provoz na čtyřech pruzích čtyřproudového průtahu městem na silnici I. třídy z Prahy do Chebu a na státní hranici SRN. Otevření necelých šest kilometrů dlouhé komunikace tak znamenalo konec každodenních, nekonečně se sunoucích kolon aut v centru města, které ničily nervy řidičů a zdraví zdejších obyvatel i návštěvníků našeho největšího lázeňského města.
Průtah nazvaný Karlovy Vary západ se s celostátní tratí Chomutov–Cheb křižuje celkem dvakrát, říká inženýr železniční dopravy Jiří Chmiel z karlovarské správy tratí, který na této investiční akci vykonává za České dráhy stavební dozor. Na rozhraní čtvrtí Dvory a Stará Role, v prostoru u supermarketu Kaufland, nová silnice trať podjíždí. Z tohoto důvodu zde byl postaven 44 metrů dlouhý ocelový most. Po necelých dvou kilometrech se trasa průtahu k trati vrací, aby ji v prostoru zastávky a nákladiště Karlovy Vary–Dvory naopak překročila prostřednictvím necelý kilometr dlouhé betonové estakády, oficiálně nazývané „most přes Chodovský potok“.
Výstavba železničního mostu u Kauflandu, který se nachází v traťovém kilometru 189,151, si vyžádala vybudování dočasné jednokolejné přeložky, na niž byl sveden provoz z obou traťových kolejí. A aby vlivy na pravidelnost a plynulost drážního provozu byly co nejmenší, aktivovala se v předstihu i dálkově ovládaná kolejová odbočka v Karlových Varech Dvorech. Tato odbočka, tvořená čtveřicí výhybek, nebyla po ukončení výstavby mostu demontována a poslouží při výlukách či dalších dopravních mimořádnostech.
Spolu s výstavbou velkého mostu „U Kauflandu“ byl rekonstruován i několik desítek metrů vzdálený nadjezd nad Počernickou ulicí, která na průtah bezprostředně navazuje, informuje nás další z karlovarských traťováků pan Pavel Sekera. Tato takzvaná myší díra, kde si silniční vozidla musela dávat přednost, byla rozšířena na dva pruhy a zahloubena. Zbylo zde i místo pro chodník.
Hlavní význam staronového přemostění je však ve skutečnosti, že umožnilo zrušit blízký, velice frekventovaný silniční přejezd na ulici Závodu Míru, v místech, které Karlovarští znají jako tzv. Sacherák. Trať zde protínala frekventovaná komunikace do lidnaté městské části Stará Role a dále do Nejdku a dalších lokalit Krušných hor.
Pavel Sekera, který má na SDC Karlovy Vary „v referátu“ právě přejezdy, k tomu s uspokojením poznamenává: Přejezd intenzivním silničním provozem velmi trpěl. Navíc byl, stejně jako každé úrovňové křížení, zdrojem nebezpečí jak pro železnici, tak i pro silniční vozidla. A protože přejezd je v oblouku a silnice ve stoupání, měl nevhodnou konfiguraci, což nebylo dobré zejména pro nízkopodlažní městské autobusy. Proto jsme museli před několika lety přejezd ve spolupráci se zdejším dopravním podnikem upravit.
Stavba průtahu byla zahájena před dvěma lety. Další dvě léta budou stavbaři ještě potřebovat k tomu, aby dokončili i dva zbývající pruhy a všechny navazující stavby.
Dobrou spolupráci s Českými drahami si pochvaluje i Ing. David Červený z Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je investorem průtahu. Ve spolupráci se zaměstnanci dráhy se nám náročné stavební práce podařilo skloubit takovým způsobem, že k narušení železničního provozu došlo jen v nejmenší nezbytně nutné míře. Železničáři nám vycházeli maximálně vstříc, za což jim přísluší poděkování. O rozsahu investice svědčí i dvě čísla. Celkové náklady na výstavbu karlovarského průtahu činí 4,8 miliardy korun, dosud se proinvestovalo 2,8 miliardy Kč.
(Železničář 3/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/130446/
Namísto starého dopravního značení, udávajícího výšku podjezdu silnice I/40 pod železniční tratí z Břeclavi do Znojma jen 3,75 metru, plánuje správce komunikace instalaci nové značky s hodnotou čtyři metry.
Změnu umožní přesné zaměření průjezdné výšky odborníky. Geodeti své měření skončili se zjištěným volným profilem podjezdu, který je dokonce 4,3 metru. To je značně odlišný parametr než v Databance Ostrava zapsaných 3,9 metru.
„Skutečně nevím, proč se tam objevil takový údaj. Každopádně již pracujeme na nápravě,“ potvrdila Anna Zavadilová z brněnského Ředitelství silnic a dálnic. Na značce budou zapsány čtyři metry. Třiceticentimetrová rezerva má zajistit bezpečný provoz pro případy, kdy uvedená výška kamiónu nebude zcela souhlasit se skutečností, a především k průhybu mostní konstrukce při průjezdu těžkých nákladních vlaků a lokomotiv.
V minulosti řidiči po příjezdu k překážce opatrně zkoušeli, zda podjedou. Na podnět novinářů se pochybnostmi o pravdivosti značení začali zabývat silničáři a policisté, a tak vše skončí změnou značení.
(miv - Právo)
Změnu umožní přesné zaměření průjezdné výšky odborníky. Geodeti své měření skončili se zjištěným volným profilem podjezdu, který je dokonce 4,3 metru. To je značně odlišný parametr než v Databance Ostrava zapsaných 3,9 metru.
„Skutečně nevím, proč se tam objevil takový údaj. Každopádně již pracujeme na nápravě,“ potvrdila Anna Zavadilová z brněnského Ředitelství silnic a dálnic. Na značce budou zapsány čtyři metry. Třiceticentimetrová rezerva má zajistit bezpečný provoz pro případy, kdy uvedená výška kamiónu nebude zcela souhlasit se skutečností, a především k průhybu mostní konstrukce při průjezdu těžkých nákladních vlaků a lokomotiv.
V minulosti řidiči po příjezdu k překážce opatrně zkoušeli, zda podjedou. Na podnět novinářů se pochybnostmi o pravdivosti značení začali zabývat silničáři a policisté, a tak vše skončí změnou značení.
(miv - Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129706/
K informaci prezentované v Čiernej kronike:
Železničáři si mohou oddychnout. Statik nezjistil porušení konstrukce podjezdu frekventované železniční trati Plzeň-Praha u Medového Újezdu na Rokycansku, do které v pondělí večer narazila nákladní tatra plechovou korbou.
„Ta strhla část betonové podezdívky se zábradlím a dopravní značkou,“ řekla v úterý mluvčí rokycanské policie Jana Tomková.
Podle ní ale silnice zůstane uzavřena, protože z železniční tratě hrozí sesuv kamení. To potvrdil i Josef Junk z plzeňského inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy.
„Nárazem došlo k utržení té betonové části viaduktu, která slouží právě k zachycení kamenů z trati,“ upřesnil Junk s tím, že vlaky mají v tomto úseku na jedné koleji dočasně omezenou rychlost na 50 kilometrů za hodinu. Podle Tomkové bylo příčinou nehody pochybení řidiče, který po vysypání nákladu zapomněl korbu uvést zpět do vodorovné polohy.
„Vozidlo tak bylo vyšší než podjezd pod viaduktem, kde uvízlo a korba se utrhla. Zůstala viset na zábradlí viaduktu,“ řekl mluvčí hasičů František Vaško.
Celková škoda se vyšplhala na 360 tisíc korun. „Nehoda je v šetření. Zatím nebylo rozhodnuto o potrestání viníka,“ dodala Tomková.
(Právo)
Železničáři si mohou oddychnout. Statik nezjistil porušení konstrukce podjezdu frekventované železniční trati Plzeň-Praha u Medového Újezdu na Rokycansku, do které v pondělí večer narazila nákladní tatra plechovou korbou.
„Ta strhla část betonové podezdívky se zábradlím a dopravní značkou,“ řekla v úterý mluvčí rokycanské policie Jana Tomková.
Podle ní ale silnice zůstane uzavřena, protože z železniční tratě hrozí sesuv kamení. To potvrdil i Josef Junk z plzeňského inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy.
„Nárazem došlo k utržení té betonové části viaduktu, která slouží právě k zachycení kamenů z trati,“ upřesnil Junk s tím, že vlaky mají v tomto úseku na jedné koleji dočasně omezenou rychlost na 50 kilometrů za hodinu. Podle Tomkové bylo příčinou nehody pochybení řidiče, který po vysypání nákladu zapomněl korbu uvést zpět do vodorovné polohy.
„Vozidlo tak bylo vyšší než podjezd pod viaduktem, kde uvízlo a korba se utrhla. Zůstala viset na zábradlí viaduktu,“ řekl mluvčí hasičů František Vaško.
Celková škoda se vyšplhala na 360 tisíc korun. „Nehoda je v šetření. Zatím nebylo rozhodnuto o potrestání viníka,“ dodala Tomková.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123167/
Nový most v Plzni Křimicích Na plzeňském zhlaví železniční stanice Plzeň Křimice vznikl v rámci stavby III. tranzitního železničního koridoru „Optimalizace trati Plzeň–Stříbro“ nový dvoukolejný most v km 354,594 s ocelovou konstrukcí vyztuženou obloukem (tzv. Langerův nosník) a průběžným štěrkovým ložem. Most překračuje plánovaný západní silniční obchvat města Plzně.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_50most.htm http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_47most.htm - predchádzajúca správa 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122204/
I železniční:
Čtyři mosty přes Labe chtějí přebudovat loďaři z Ředitelství vodních cest ČR kvůli podpoře lodní dopravy. Aby mohly plně naložené lodě plout bez problémů od Pardubic až do Ústí nad Labem a dál do Německa, v nadcházejících letech by se měly zvýšit mosty v Kolíně, Nymburce, Poděbradech a Valech u Přelouče. Právě pod ně se lodě s naloženými dvěma vrstvami kontejnerů, jak se standardně plavidla nakládají, nevejdou.
Jako první přijde na řadu silniční most v Poděbradech, který je ze všech čtyřech nejnižší. „Nyní má výšku 3,9 metru a nově bude mít sedm metrů. Ve čtvrtek už budou zahájeny přeložky inženýrských sítí a v polovině příštího roku se začne se stavbou nového mostu,“ řekl včera Jiří Schindler z projekční firmy VPÚ Deco Praha. Nový most by měl mít, na rozdíl od současného, chodníky po obou stranách oddělené od silnice uprostřed, a to jednak kvůli bezpečnosti a také kvůli tomu, aby projíždějící auta necákala vodu na chodce.
„Socha Jana Nepomuckého, která je na mostě od roku 1761, tam zůstane. Bude vytvořena malá vyhlídková terasa s vyhlídkou na poděbradský zámek, kde bude socha umístěna,“ dodal Schindler.
Investorem staveb je Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), které počítá s náklady na všechny čtyři mosty kolem 600 miliónů korun. Poděbradský most by měl být hotov v roce 2008. V příštím roce bude rovněž zahájena přestavba železničního mostu v Nymburce. Ten bude sice zvýšen jen zhruba o metr na výšku přes 5 metrů, ale počítá se s tím, že jedna část bude zvedací, aby případné nadměrné náklady mohly proplout. Zásadní přestavba čeká také most v Kolíně. O něm zatím není rozhodnuto, zda bude pevný nebo pohyblivý. Jeho rekonstrukce je naplánovaná na roky 2009 až 2010, do kdy se počítá se splavněním zmíněného úseku Labe až k Pardubicím, které jsou zatím od možnosti velké lodní dopravy odříznuté. „Lodní doprava má obrovský potenciál. Nyní se po řece přepravuje 1 až 1,2 miliónu tun zboží ročně. Ovšem z 20 miliónů tun zboží, které jde nyní na export nebo se importuje k nám, jsou 4 milióny tun vhodné pro přepravu na lodích,“ řekl Právu ředitel ŘVC Miroslav Šefara.
Pokud se podaří mosty rekonstruovat, vodní cesta bude zase o kus přístupnější moravské oblasti, odkud mnoho zboží pochází. Doposud se například z Ostravska vozí většina zboží do přístaviště v Mělníku nákladními vozy, což nesmírně zatěžuje silniční dopravu.
(Právo)
Čtyři mosty přes Labe chtějí přebudovat loďaři z Ředitelství vodních cest ČR kvůli podpoře lodní dopravy. Aby mohly plně naložené lodě plout bez problémů od Pardubic až do Ústí nad Labem a dál do Německa, v nadcházejících letech by se měly zvýšit mosty v Kolíně, Nymburce, Poděbradech a Valech u Přelouče. Právě pod ně se lodě s naloženými dvěma vrstvami kontejnerů, jak se standardně plavidla nakládají, nevejdou.
Jako první přijde na řadu silniční most v Poděbradech, který je ze všech čtyřech nejnižší. „Nyní má výšku 3,9 metru a nově bude mít sedm metrů. Ve čtvrtek už budou zahájeny přeložky inženýrských sítí a v polovině příštího roku se začne se stavbou nového mostu,“ řekl včera Jiří Schindler z projekční firmy VPÚ Deco Praha. Nový most by měl mít, na rozdíl od současného, chodníky po obou stranách oddělené od silnice uprostřed, a to jednak kvůli bezpečnosti a také kvůli tomu, aby projíždějící auta necákala vodu na chodce.
„Socha Jana Nepomuckého, která je na mostě od roku 1761, tam zůstane. Bude vytvořena malá vyhlídková terasa s vyhlídkou na poděbradský zámek, kde bude socha umístěna,“ dodal Schindler.
Investorem staveb je Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), které počítá s náklady na všechny čtyři mosty kolem 600 miliónů korun. Poděbradský most by měl být hotov v roce 2008. V příštím roce bude rovněž zahájena přestavba železničního mostu v Nymburce. Ten bude sice zvýšen jen zhruba o metr na výšku přes 5 metrů, ale počítá se s tím, že jedna část bude zvedací, aby případné nadměrné náklady mohly proplout. Zásadní přestavba čeká také most v Kolíně. O něm zatím není rozhodnuto, zda bude pevný nebo pohyblivý. Jeho rekonstrukce je naplánovaná na roky 2009 až 2010, do kdy se počítá se splavněním zmíněného úseku Labe až k Pardubicím, které jsou zatím od možnosti velké lodní dopravy odříznuté. „Lodní doprava má obrovský potenciál. Nyní se po řece přepravuje 1 až 1,2 miliónu tun zboží ročně. Ovšem z 20 miliónů tun zboží, které jde nyní na export nebo se importuje k nám, jsou 4 milióny tun vhodné pro přepravu na lodích,“ řekl Právu ředitel ŘVC Miroslav Šefara.
Pokud se podaří mosty rekonstruovat, vodní cesta bude zase o kus přístupnější moravské oblasti, odkud mnoho zboží pochází. Doposud se například z Ostravska vozí většina zboží do přístaviště v Mělníku nákladními vozy, což nesmírně zatěžuje silniční dopravu.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120256/
Plzeň: dvoukolejný most v Křimicích
Na plzeňském zhlaví železniční stanice Plzeň Křimice vznikl v rámci stavby III. tranzitního železničního koridoru „Optimalizace trati Plzeň–Stříbro“ nový dvoukolejný most v km 354,594 s ocelovou konstrukcí a průběžným štěrkovým ložem, který překračuje plánovaný západní obchvat města Plzně.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_47most.htm
Na plzeňském zhlaví železniční stanice Plzeň Křimice vznikl v rámci stavby III. tranzitního železničního koridoru „Optimalizace trati Plzeň–Stříbro“ nový dvoukolejný most v km 354,594 s ocelovou konstrukcí a průběžným štěrkovým ložem, který překračuje plánovaný západní obchvat města Plzně.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_47most.htmOdkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120205/
ad Almeida:
Parních lokomotiv se používá v těchto případech (dost často) proto, že mají potřebnou hmotnost a navíc příhodně rozloženou na jednotlivá dvojkolí.
Zahlédl jsem informaci o té zkoužce v TV, ale ne dost dobře. Kromě lokomotivy byly použity i dva kolejové jeřáby. Pokud jde o stroj, nejsem si jistý, ale zřejmě to byla 475.111 IMC Plzeň.
Parních lokomotiv se používá v těchto případech (dost často) proto, že mají potřebnou hmotnost a navíc příhodně rozloženou na jednotlivá dvojkolí.
Zahlédl jsem informaci o té zkoužce v TV, ale ne dost dobře. Kromě lokomotivy byly použity i dva kolejové jeřáby. Pokud jde o stroj, nejsem si jistý, ale zřejmě to byla 475.111 IMC Plzeň.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/118436/
Sto sedmdesát tun těžká lokomotiva včera vjela na nové přemostění před zastávkou Plzeň-Křimice
Stosedmdesátitunová parní lokomotiva přisupěla včera ráno pomalu na nový most před železniční zastávkou Plzeň-Křimice.
Most je součástí opravované železniční trati z Plzně do Chebu. Společně se dvěma jen o málo lehčími jeřáby byla prvním železničním dopravním prostředkem, který po mostě projel a zahájil statickou zkoušku celého přemostění.
Souprava s cestujícími vyrazila na trať večer
Po dvacáté hodině večer se na trať po netřetržité patnáctidenní výluce vydal první vlak s cestujícími. Vlaky se v tomot úseku budou pohybovat rychlostí 120 kilometrů v hodině. „Úsek je uveden zatím pouze do zkušebního provozu. Stavba ještě není zkolaudována. Chybí postavit čtyři kilometry protihlukových stěn a přístupové cesty. S dokončením počítáme na jaře příštího roku,“ popisuje František Medek, asistent správce stavby Správy železniční dopravní cesty Plzeň.
Trámový ocelový most vyztužený obloukem byl nainstalován 17. listopadu. „Most je 49 metrů dlouhý a váží 360 tun. Práce je součástí výstavby třetího tranzitního koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice,“ doplňuje Medek.
Most je umístěn pod vzdušnými linkami elektrického vedení. „To nám trochu komplikovalo práce, protože jsme museli v některých okamžicích nechat vedení vypnout. Piloty mostu jsme vrtali do hloubky dvanácti metrů. Spotřebovali jsme 1350 kubíků betonu a naopak odvezli 11 tisíc kubíků zeminy,“ vysvětluje František Medek. Opravovaný úsek je součástí stavby, nazvané Optimalizace trati Plzeň - Stříbro. „. Svým rozsahem ji lze zařadit mezi největší investice, zahajované v letošním roce v Plzeňském kraji. Výstavba tohoto úseku mezi Plzní a Stříbrem je financována z několika zdrojů. Zčásti je to z Fondů soudržnosti EU a z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Dalším zdrojem financování stavby jsou zdroje města Plzeň a Českých drah,“ informuje Medek.
Vrámci stavby vznikají také podchody a mosty. „Například most v pokračování Lábkovy ulice a tohoto mostu přes budoucí Západní okruh, který umožní propojení Předních a Zadních Skvrňan. Součástí je i výstavba nové železniční zastávky Zadní Skvrňany, několika podchodů pro pěší pod železniční tratí na konečné tramvajové trati číslo 2 a železniční zastávky Plzeň-Křimice,“ vypočítává Medek. Přístupové bezbarierové rampy na obě nástupiště nové zastávky z obou stran dvoukolejné trati a přístupová schodiště do podchodů souběžně zajišťuje pro město Plzeň útvar investic.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Stosedmdesátitunová parní lokomotiva přisupěla včera ráno pomalu na nový most před železniční zastávkou Plzeň-Křimice.
Most je součástí opravované železniční trati z Plzně do Chebu. Společně se dvěma jen o málo lehčími jeřáby byla prvním železničním dopravním prostředkem, který po mostě projel a zahájil statickou zkoušku celého přemostění.
Souprava s cestujícími vyrazila na trať večer
Po dvacáté hodině večer se na trať po netřetržité patnáctidenní výluce vydal první vlak s cestujícími. Vlaky se v tomot úseku budou pohybovat rychlostí 120 kilometrů v hodině. „Úsek je uveden zatím pouze do zkušebního provozu. Stavba ještě není zkolaudována. Chybí postavit čtyři kilometry protihlukových stěn a přístupové cesty. S dokončením počítáme na jaře příštího roku,“ popisuje František Medek, asistent správce stavby Správy železniční dopravní cesty Plzeň.
Trámový ocelový most vyztužený obloukem byl nainstalován 17. listopadu. „Most je 49 metrů dlouhý a váží 360 tun. Práce je součástí výstavby třetího tranzitního koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice,“ doplňuje Medek.
Most je umístěn pod vzdušnými linkami elektrického vedení. „To nám trochu komplikovalo práce, protože jsme museli v některých okamžicích nechat vedení vypnout. Piloty mostu jsme vrtali do hloubky dvanácti metrů. Spotřebovali jsme 1350 kubíků betonu a naopak odvezli 11 tisíc kubíků zeminy,“ vysvětluje František Medek. Opravovaný úsek je součástí stavby, nazvané Optimalizace trati Plzeň - Stříbro. „. Svým rozsahem ji lze zařadit mezi největší investice, zahajované v letošním roce v Plzeňském kraji. Výstavba tohoto úseku mezi Plzní a Stříbrem je financována z několika zdrojů. Zčásti je to z Fondů soudržnosti EU a z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Dalším zdrojem financování stavby jsou zdroje města Plzeň a Českých drah,“ informuje Medek.
Vrámci stavby vznikají také podchody a mosty. „Například most v pokračování Lábkovy ulice a tohoto mostu přes budoucí Západní okruh, který umožní propojení Předních a Zadních Skvrňan. Součástí je i výstavba nové železniční zastávky Zadní Skvrňany, několika podchodů pro pěší pod železniční tratí na konečné tramvajové trati číslo 2 a železniční zastávky Plzeň-Křimice,“ vypočítává Medek. Přístupové bezbarierové rampy na obě nástupiště nové zastávky z obou stran dvoukolejné trati a přístupová schodiště do podchodů souběžně zajišťuje pro město Plzeň útvar investic.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/118414/
Železniční most u Sokolnic nedaleko Brna, který v pátek poškodil řidič tahače s bagrem, je opět bezpečný. Přesto kvůli nehodě musejí vlaky, které po mostě projíždějí, snížit rychlost.
„Správa dopravy cest Brno provedla na mostě statický posudek, z něhož vyplývá, že jízda vlaků na mostě je možná pouze do rychlosti deseti kilometrů v hodině, aby nebyla ohrožena doprava na mostě ani na silnici pod ním,“ uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Dělníci včera most opravovali, aby po něm vlaky mohly brzy zase projíždět původní povolenou třicetikilometrovou rychlostí.
Most, který v pátek poškodil naložený bagr, nebyl tentýž, na kterém při tragické nehodě autobusu v květnu roku 2004 zahynuli čtyři lidé a který v uplynulých měsících podstoupil zásadní rekonstrukci.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
„Správa dopravy cest Brno provedla na mostě statický posudek, z něhož vyplývá, že jízda vlaků na mostě je možná pouze do rychlosti deseti kilometrů v hodině, aby nebyla ohrožena doprava na mostě ani na silnici pod ním,“ uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Dělníci včera most opravovali, aby po něm vlaky mohly brzy zase projíždět původní povolenou třicetikilometrovou rychlostí.
Most, který v pátek poškodil naložený bagr, nebyl tentýž, na kterém při tragické nehodě autobusu v květnu roku 2004 zahynuli čtyři lidé a který v uplynulých měsících podstoupil zásadní rekonstrukci.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117656/
Most u Sokolnic nedaleko Brna včera krátce po třinácté hodině poškodil řidič tahače, na kterém převážel bagr. Náklad byl vyšší než most, bagr z něj urazil traverzu a zkomplikoval tady až do večerních hodin dopravu.
Pod mostem mohl bezpečně projet náklad vysoký 4,6 metru, bagr na tahači byl však asi o dvacet centimetrů vyšší. „Ve směru od Hodonína do Brna traverzu posunul a na druhé straně mostu ji utrhl,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
Devatenáct metrů dlouhá traverza se zřítila na vozovku a zatarasila oba jízdní pruhy. Z obou stran do ní krátce nato narazila vozidla, nehody se však obešly bez zranění. Jen řidič, kterému spadla přímo před automobil, utrpěl šok.
Podle odhadu vážila 13,5 tuny a kvůli tomu ji nebylo možné rychle odstranit. „Je tak těžká, že není jednoduché sehnat techniku, která by ji odstranila,“ uvedl ještě v osmnáct hodin operační důstojník policie. Kdy byla silnice uvolněna, se do uzávěrky vydání zjistit nepodařilo.
Poškozený most museli prohlédnout i statici, a proto byl na hodinu a půl přerušen i provoz na železniční trati. „Kolem půl třetí už ale vlaky začaly jezdit, zpočátku však přes most raději snižovaly rychlost na pět kilometrů v hodině,“ uvedl mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar.
V Sokolnicích je přestupní stanice mnoha autobusových linek a zejména odpoledne sem přijíždí mnoho lidí z Brna a dalšími autobusy pak odtud jezdí do okolních vesnic. Obavy, jak se dostanou ze zaměstnání domů, měli i na zdejším obecním úřadě. „Silnice je neprůjezdná, a tak jdu právě volat, jak sem lidé přijedou,“ uvedl místostarosta Sokolnic Vladimír Kotolan kolem čtrnácté hodiny. Linkové autobusy musely změnit trasu a jezdily přes Kobylnice a Dvorsko.
Poškozený most byl nový, otevřený teprve na začátku listopadu. Podle Neusara se škoda předběžně odhaduje na několik statisíců korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Pod mostem mohl bezpečně projet náklad vysoký 4,6 metru, bagr na tahači byl však asi o dvacet centimetrů vyšší. „Ve směru od Hodonína do Brna traverzu posunul a na druhé straně mostu ji utrhl,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
Devatenáct metrů dlouhá traverza se zřítila na vozovku a zatarasila oba jízdní pruhy. Z obou stran do ní krátce nato narazila vozidla, nehody se však obešly bez zranění. Jen řidič, kterému spadla přímo před automobil, utrpěl šok.
Podle odhadu vážila 13,5 tuny a kvůli tomu ji nebylo možné rychle odstranit. „Je tak těžká, že není jednoduché sehnat techniku, která by ji odstranila,“ uvedl ještě v osmnáct hodin operační důstojník policie. Kdy byla silnice uvolněna, se do uzávěrky vydání zjistit nepodařilo.
Poškozený most museli prohlédnout i statici, a proto byl na hodinu a půl přerušen i provoz na železniční trati. „Kolem půl třetí už ale vlaky začaly jezdit, zpočátku však přes most raději snižovaly rychlost na pět kilometrů v hodině,“ uvedl mluvčí drážní inspekce Zdeněk Neusar.
V Sokolnicích je přestupní stanice mnoha autobusových linek a zejména odpoledne sem přijíždí mnoho lidí z Brna a dalšími autobusy pak odtud jezdí do okolních vesnic. Obavy, jak se dostanou ze zaměstnání domů, měli i na zdejším obecním úřadě. „Silnice je neprůjezdná, a tak jdu právě volat, jak sem lidé přijedou,“ uvedl místostarosta Sokolnic Vladimír Kotolan kolem čtrnácté hodiny. Linkové autobusy musely změnit trasu a jezdily přes Kobylnice a Dvorsko.
Poškozený most byl nový, otevřený teprve na začátku listopadu. Podle Neusara se škoda předběžně odhaduje na několik statisíců korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116988/
Roky oddalovaná stavba, která výrazně ulehčí kolapsové dopravě u vlakového nádraží, dostala zelenou. Pod kolejemi vyroste tunel, který spojí východní část Českých Budějovic s centrem a odkloní dopravu od viaduktu, před kterým se z obou stran tvoří dlouhé kolony vozů.
„Krajský úřad definitivně potvrdil umístění podjezdu pod vlakovým nádražím. Zamítl odvolání šesti lidí především ze čtvrti Pětidomí, kde bude tunel ústit,“ vysvětlil českobudějovický primátor Juraj Thoma s tím, že proti rozhodnutí už není možné se odvolat.
Podjezd výrazně odlehčí nejkritičtějšímu místu v dopravě v Českých Budějovicích. Dosud totiž všechny silnice z východní strany směřující do města a naopak končí na Rudolfovské ulici pod viaduktem. Denně tam například jen do průmyslové části města ve Vrátě směřuje ráno přes čtyřicet tisíc lidí.
„To je výborná zpráva. Dostat se pod viadukt dnes trvá autem kolem půl hodiny, někdy i víc,“ chválí si Jan Farka.
Naopak lidé bydlící poblíž vyústění tunelu s takovým řešením kolapsové dopravní situace nesouhlasí.
A proč se odvolalo pouze šest obyvatel? „Lidé jsou unavení. Mně už je z toho také na nic,“ míní jeden ze šestice nespokojených Václav Benda, který bydlí v Dobrovodské ulici. Bojí se hluku, ztráty klientů ve své trafice i o statiku domu, protože u něj začne klesat silnice ke kruhové křižovatce, která bude zapuštěná šest metrů pod terénem.
„Podjezd povede v místech dnešní nevyhovující lávky. Tato cesta pro pěší a cyklisty zůstane zachována pět metrů širokým pásem, který povede souběžně podél nové vozovky ovšem pod zemí. V Pětidomí navíc podél ulic U Lávky a Dobrovodská vzniknou parkovací místa,“ uvedl vedoucí projektu Jiří Čurda z IKP Consulting Engineers. Magistrát chce stavbu maximálně urychlit. „V ideálním případě, když vše půjde dobře, mohla by začít v roce 2009,“ míní náměstkyně primátora Ivana Popelová. Ráda by, aby výstavba celého komplexu zanádražní komunikace byla zahájena najednou. „Vytržení jakékoli části zkomplikuje život části města.“ Celá zanádražní komunikace protne souběžně s železniční tratí východní části města za nádražím -Husovu kolonii a Suché Vrbné a dvěma podjezdy pod kolejemi je zároveň spojí s centrem. Podjezd u nádraží nebude sloužit pro tranzitní dopravu, jak se někteří lidé obávají.
Celá stavba včetně tunelu bude stát přibližně dvě miliardy korun. Samotný podjezd přijde na jednu miliardu. Město začne na výstavu shánět samozřejmě dotace.
„Lidem z Pětidomí, kteří se budoucí stavby obávají, vyšel krajský úřad vstříc zpřesněním protihlukových opatření. Jedná se o výměnu oken u domů v ulicích Nádražní, Dobrovodská, Reinerova, U Lávky a Družstevní a výstavbu protihlukové zdi podél jedné zahrady,“ uvedl budějovický primátor Juraj Thoma.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)