Amerika severní

Vlany =vlani

Vlany v septembri som presiel celu trasu az po Key West. Uz len pomerne málo vidiet z byvalej zeleznice. Sem tam su este mosty, aj ten s tymi oblukmi co je v clanku a hlavne obrovsky poschodovy most nedaleko Key Westu, ktory kedysi sluzila aj pre zeleznicu aj pre cestnu dopravu. Posledne polia mostov su vacsinou demontovane alebo rozobrate, aby neboli spojene s ostrovmi.
V Key West je skromne muzeum s jednym historickym vagonom.

Uskutečněný sen jednoho muže na počátku minulého století navždy změnil tvář života východní Floridy stejně jako přilehlého souostroví Florida Keys. Významný americký podnikatel Henry Morrison Flagler se narodil 2. ledna 1830 v Hopewell, stát New York. V mládí dosáhl pouze základního vzdělání. Roku 1867 spolu s Johnem Rockefellerem založil ve městě Cleveland, stát Ohio, olejářskou společnost Standard Oil Company.Ve věku čtyřiceti let se stal bohatým a uznávaným podnikatelem. S rozmachem společnosti Standard Oil se ředitelství firmy přestěhovalo roku 1877 do New Yorku a s ním pak i manželé Flaglerovi. Postupem času se obchodní zájmy Henry Flaglera přesunuly z naftařství do železnic.

Celý historický článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_14hava.htm

Pred rokom som sa celkom náhodou dostal do priestoru, kde sa stretnu 4 spolkové státy v USA. Colorado, Utah, Arizona a New Mexico.
Len pár km odtial je pozoruhodna zeleznica BM & LP, ktorá pouziva 50 kV a 60 Hz napájanie.
Denne su tri turnusy modernych, ucelenych vlakov zostavenych z lahkych hlinikovych vagonov.
Trat bola postavena zaciatkom 1970 rokov a nema ziadne spojenie na inu zeleznicnu siet v USA.

Lokomotivy su originálne, alebo prevzate z Mexika, kam GE ich plánovali dodat, ale nakoniec niektoré neopustili ani hranice USA. Boli vsade kade odstavene aby potom tie novsie skoncili na trati BM & LP.

Hovori sa o zatvoreni bani na uhlie v Black Mesa takze buducnost trati je dost ohrozena.

Severoamerické nákladní železnice dobře přestály rok počínající hospodářské krize a většinou zvýšily své tržby i zisky. Jenom Canadian Pacific zaznamenala snížení zisku. Ovšem – od počátku letošního roku již registruje celá železniční nákladní doprava všeobecný pokles v přepravovaném množství.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_12amer.htm

„Ať si zlomíme či nezlomíme vaz, vagon s poštou musí dycky dojet včas„ – znělo ve Werichově přebásnění songu, který v podobě Balady o CASEY JONESOVI hrají countryové kapely.
Málokdo dnes ví, že jde o skutečný příběh a jakýsi Franta Příhoda existoval. John Luther Jones z Missouri byl americký strojvůdce, který koncem 19. století pracoval pro Illinois Central Railroad (I. C. R. R.).
Od prvního dne na železnici si vysloužil podle svého bydliště v kentuckém Cayce přezdívku "Casey". Získal pověst člověka, jehož vlak přijede vždy včas. Pravda ovšem je, že se tehdy za včasný příjezd považovala situace, kdy strojvůdce nenabral další zpoždění. 29. dubna 1900 přijel Casey do Memphisu skutečně včas. Chtěl jít domů, ale zjistil, že jeden ze strojvůdců společnosti je nemocen, a tak nastoupil na novou linku, která měla 95minutové zpoždění.
"Casey" Jones (35) byl rozhodnut i tentokrát přijet s vlakem The New Orleans Special - přezdívaným Cannonball - včas. Kolem čtvrté ráno, když už jel vlak načas, se v blízkosti stanice Vaughin ve státě Mississippi objevil za zatáčkou konec nákladního vlaku, který se nevešel na náhradní kolej.

Předpisy podle potřeby

Zatímco topič Sim Webb z mašínfírova příkazu vyskočil a přežil, Jones zoufale brzdil a tahal za varovnou píšťalu. Srážce nezabránil a při katastrofě jako jediný v soupravě zemřel. Podle legendy byl nalezen s jednou rukou na brzdě a druhou na parní píšťale.
Skutečnost byla poněkud jiná: ležel na zemi s hlavou proraženou úlomkem dřevěného trámu. Jones se během aktivní služby dočkal devíti varování a postupně nasbíral 145 trestných dnů, kdy nesměl na trať. Kolegové ho sice měli rádi, ale byli si vědomi toho, že je ochoten ohnout předpisy podle potřeby.
Onoho mlhavého rána mu to bylo osudné. Jel přehnaně rychle, podle všeho na tehdejší dobu závratnou rychlostí 120 km/h, a přestože brzdaři vlaku, který mu stál v cestě, udělali všechno podle předpisů, příliš rychle jedoucí vlak již zastavit nedokázal. Lokomotiva zdemolovala čtyři další vagony a skončila na boku.
Nikdo nepochopil, proč Jones z lokomotivy nevyskočil také, protože ve chvíli, kdy zapnul brzdy a spustit zpětný chod, neměl na lokomotivě co dělat.
Brzy se zrodila legenda. Novinové titulky volaly "Smrt pod lokomotivou: Smutný konec hrdinného strojvůdce" nebo "Věrný strojvůdce zabránil hrozné katastrofě". Johnsovo tělo dopravili do Jacksonu v Tennessee, kde byl v kostele svaté Marie, v němž se kdysi ženil, pohřeb. Zúčastnilo se ho patnáct kolegů strojvůdců, z drážního hlediska velevýznamná událost.

Studená realita

Ve skutečnosti vyšetřování prokázalo, že Casey přehlédl první varovnou vlajku a začal brzdit až ve chvíli, kdy ho varoval topič. Podivuhodné jsou dnes výčty škod. Za opravu poškozené lokomotivy a čtyř zničených vagonů zaplatila železnice pouhých 3325 dolarů a 75 centů.
Ještě neuvěřitelnější je potom otázka finanční náhrady vyděšeným a potlučeným čeným
pasažérům: nejvíce získal jistý W. Miller (25 dolarů), zatímco ostatní se museli spokojit s pouhým dolarem.
Písničku The Ballad of Casey Jones původně složil černošský čistič lokomotivových kotlů Wallace Saunders. Z železničních stanic a vlakových dep se chytlavá píseň přenesla do salonů a kabaretů. V roce 1909 získala na stále populárnější song copyright dvojice profesionálních skladatelů Lawrence Siebert s Eddiem Newtonem. Na Wallace Saunderse, který písničku skutečně složil, si dnes již nikdo nepamatuje.
Vedle balady se proslavila písnička City of New orleans, která opěvuje stejnou, později přejmenovanou vlakovou linku. "Casey" Jones se stal i hlavní postavou televizního seriálu.
Smůla pronásledovala rovněž lokomotivu, která přežila tři další těžké havárie, při nichž zemřelo šest lidí. V roce 1921 ji železnice I. C. R. R., dnes patřící společnosti Canadian National Railroad, prodala do Mexika, kde sloužila ještě v čtyřicátých letech. V domě, kde Jones s manželkou Janie a třemi dětmi v dob