Kuriozity
Kuriozity na dráhe... Dejú sa to veci "mezi kolejí a trolejí" 
hoj dne 24.9.2006 se stala takova mala kuriozita zacinlo to jak obvykle s bratry jsme byli v brne u babicky no a v nedeli jsme jeli domu vlakem no prijdem na nadrazi : brno hl. n. nas vlak ma obvykle napsany na jakou kolej prijede 20 minut pred prijezdem vlaku stale nevim na jakou kolej prijede asi 2-5minut pred prijezdem jsem teprve zjistil ze nas vlak prijede na 3nast. a 5kol. vedle na 3 nebo 4 koleji stoji suprava R682 smer tisnov odjezd 18:24 porad nema lokomotivu napred zpozdeni 10 min. a pak 20 ninut pak teprve lokomotiva z rychliku ktery prijel z prahy pres ces. trebovou byla pripojena. Nas vlak mel odj. 18:57 v pohode jsme odjeli do zidenic a v zidenicich to zaclo prijeli jsme na kolej T2a smer brno kralovo pole stojime a porads nevim proc nejedeme no prijel Os od adamova zrejme pripoj a vu chvily opozdeny R 682 projizdel stanici brno zidenice po koleji T1a nevim jak vy ale ja jeste nevidel vlak ktery jede na brno kralovo pole aby jel po koleji T1a. CHvily po prijezdu Os od adamova jsme se rozjeli a v brne malomericich jsme dohnali rychlik a museli cekat na rozsviceni odjez. nav. po rozsviceni vystrahy jsem se rozjeli a pokracovali v jizde ale divny je to ze pokazdy kdyz jedu timto vlakem tak naber e zhruba 5-10minut zpozdeni. podle me se tahle udalost jen tak nevidi 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/104534/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/103992/
Od nedělního rána jsou v pohotovosti policisté, strážníci i pracovníci pražských dopravních podniků. Chovatel totiž zapomněl ve vagonu metra tašku s dvouletým hroznýšem královským. Podle odborníků měří škrtič asi dva metry a váží okolo dvaceti kilogramů. Neměl by však být nebezpečný. Nedávno objevila žena na sídlišti v kontejneru, kam šla vysypat odpadky, jiného takřka třímetrového hroznýše. Odnesla to infarktem.
(MF Dnes)
V metru se ztratil hroznýš královský
V pražském metru se možná ukrývá dvoumetrový hroznýš královský. Jeho majitel ho totiž zapomněl v igelitové tašce, když v neděli cestoval z Hájů. Ve stanici Muzeum vystupoval, taška zůstala na sedačce. Majitel okamžitě zalarmoval polici a Dopravní podnik. Jenže po plazovi se slehla zem. „Tašku jsme nikde nenašli,“ konstatoval ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Majitel hroznýše ujišťuje, že jeho škrtič není nebezpečný. Potvrdil to i odborník na plazy z pražské zoologické zahrady Petr Velenský: „Nebezpečný je hroznýš až od čtyř a půl metru délky.“ Dvoumetrový plaz si podle Velenského nikdy nevybere oběť větší, než je potkan, maximálně snad menší kočka. Jedovatý není. Zuby má tenké a jemné jako jehličky. „Nemůže trhat, žvýkat,“ řekl Velenský. Kdyby se hroznýš vyděsil, mohl by člověka kousnout, ale způsobil by mu jen lehčí zranění podobné kousnutí od jezevčíka.
Co se s hroznýšem stalo, odborníci jen odhadují. Možná ho někdo v tašce objevil a zkusil prodat ve zverimexu. Nebo had utekl do útrob metra. Tam ale nemá příliš velkou šanci na přežití.
„Na rozdíl od našich hadů by se tento jihoamerický druh neuměl adaptovat a uhynul by, jakmile by teplota klesla pod nulu,“ tvrdí Velenský. Na území Prahy zatím nikdy nebyl nalezen jedovatý had. To třeba v Liberci se tuto sobotu plazil smrtelně jedovatý korálovec po schodech paneláku. „V Praze občas chytíme užovky, které se u nás nevyskytují, a lidi může jejich zbarvení ošálit,“ poznamenal vedoucí odchytové služby Václav Steinbauer.
Před rokem vyděsil pracovníky jednoho supermarketu krásně zbarvený had, který vylezl ze zásilky s banány. I v tomto případě se jednalo o neškodnou užovku stromovou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(MF Dnes)
V metru se ztratil hroznýš královský
V pražském metru se možná ukrývá dvoumetrový hroznýš královský. Jeho majitel ho totiž zapomněl v igelitové tašce, když v neděli cestoval z Hájů. Ve stanici Muzeum vystupoval, taška zůstala na sedačce. Majitel okamžitě zalarmoval polici a Dopravní podnik. Jenže po plazovi se slehla zem. „Tašku jsme nikde nenašli,“ konstatoval ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Majitel hroznýše ujišťuje, že jeho škrtič není nebezpečný. Potvrdil to i odborník na plazy z pražské zoologické zahrady Petr Velenský: „Nebezpečný je hroznýš až od čtyř a půl metru délky.“ Dvoumetrový plaz si podle Velenského nikdy nevybere oběť větší, než je potkan, maximálně snad menší kočka. Jedovatý není. Zuby má tenké a jemné jako jehličky. „Nemůže trhat, žvýkat,“ řekl Velenský. Kdyby se hroznýš vyděsil, mohl by člověka kousnout, ale způsobil by mu jen lehčí zranění podobné kousnutí od jezevčíka.
Co se s hroznýšem stalo, odborníci jen odhadují. Možná ho někdo v tašce objevil a zkusil prodat ve zverimexu. Nebo had utekl do útrob metra. Tam ale nemá příliš velkou šanci na přežití.
„Na rozdíl od našich hadů by se tento jihoamerický druh neuměl adaptovat a uhynul by, jakmile by teplota klesla pod nulu,“ tvrdí Velenský. Na území Prahy zatím nikdy nebyl nalezen jedovatý had. To třeba v Liberci se tuto sobotu plazil smrtelně jedovatý korálovec po schodech paneláku. „V Praze občas chytíme užovky, které se u nás nevyskytují, a lidi může jejich zbarvení ošálit,“ poznamenal vedoucí odchytové služby Václav Steinbauer.
Před rokem vyděsil pracovníky jednoho supermarketu krásně zbarvený had, který vylezl ze zásilky s banány. I v tomto případě se jednalo o neškodnou užovku stromovou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/98105/
Po roce opět oprášili v Polničce na Žďársku bezmála dvousetletou železnou kolejnici, aby si s ní lidé v prosluněném sobotním odpoledni jen tak pohazovali.
Tedy, pohazovali asi není ten správný výraz.
Ona kolejnice z roku 1837 totiž váží osm kilogramů a měří sedmadvacet centimetrů. Jako opravdu netypické sportovní nářadí si ji Polničští zvolili již před šesti roky. A založili tradiční zářijový Hod polničskou kolejnicí.
„Disciplínu pojímáme jako recesi. Nápad se zrodil v hlavě hasičů poté, co se zde kolejnice náhodou našla,“ shrnuje místostarosta Luboš Zeman. Právě obec společně s hasiči celou akci organizuje.
A na neobvyklé vrhačské náčiní jsoumístní náležitě pyšní. Vždyť kolejnice byla odlita ve zdejších hutích. Letošní šestý ročník hodu přilákal do areálu zdejšího Salónu expres vagón stovky lidí. Zápis soutěžících začal krátce po jedné hodině. Prezenční archy se plní jmény. „Tak si mě tam napište. Rodina mě donutila. Jen si nejsem jista, zda to železo vůbec utáhnu,“ směje se mladá žena z Uherského Hradiště.
„Přijel jsem z nedalekých Škrdlovic jen proto, abych si zaházel. Těším se,“ svěřuje se třináctiletý Jiří Höfner.
Pro děti mají pořadatelé kopii kolejnice ve dřevěném, tedy podstatně lehčím provedení. Nakonec se do klání přihlásilo na dvacet dítek a nechyběly ani útlé dívenky. Dospělých se zapojilo na šest desítek.
Vrhačský závod propuká úderem druhé hodiny. Každým rokem zahajuje soutěž známá sportovní osobnost. Letošek přivál do Polničky motocyklového závodníka, sedminásobného účastníka rallye Dakar Ivo Kaštana a jeho ženu Vierku Kaštanovou. Ovšem sám Kaštan se divákům omlouvá, že má pochroumané rameno a tudíž házet nemůže. Vierka to bere za něho. „Hodila třináct metrů a padesát šest centimetrů,“ hlásí Zeman. Kaštanová nevěřícně kouká před sebe. Kolejnice leží jen kousek od jejích nohou. „Vysvětlím vám to. My ženám přidáváme k naměřenému hodu deset metrů,“ poodhalí Zeman zákulisní tajnost.
„Tak pro mě byl tento hod hodně netradiční. Nikdy před tím jsem kolejnicí ještě neházela. Ale zato jsem házela motorem z motorky,“ prozrazuje Kaštanová.
Poté už se soutěží naostro. Metá se hned dvakrát za sebou. Kolejnicí se musí vrhat jako koulí. Než zaujmou „atleti“ pozici na kruhovém dřevěném roštu, dostanou od pořadatelů povolený dopink: frťana rumu.
Blonďatá Sylva Hermanová ze Znojma do sebe obrátí panáčka a odmrští kolejnici přes tři metry. Poté se sápe po další štamprdli. „Ne, ne. Každý má nárok jen na jednu před prvním hodem,“ umravňují štíhlou ženu organizátoři.
„Tak podruhé jsem hodila přes čtyři metry. Kdyby mi dali druhý rum, tak hodím víc. Přijela jsem si sem vyloženě zaházet. Celý rok jsem poctivě trénovala ty štamprdle, házení fakt ne,“ komentovala s úsměvem Hermanová.
I ostatní závodníci brali svoje výkony s humorem. Ženy házely k pěti metrům a muži kolem devíti. „Ono nejde ani tak o ten výkon, jako o to pobavit se. A letošní ročník se vydařil i díky zázračně krásnému počasí. Vždyť celý minulý týden bylo mizerně,“ pochvaloval si místostarosta Zeman.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Tedy, pohazovali asi není ten správný výraz.
Ona kolejnice z roku 1837 totiž váží osm kilogramů a měří sedmadvacet centimetrů. Jako opravdu netypické sportovní nářadí si ji Polničští zvolili již před šesti roky. A založili tradiční zářijový Hod polničskou kolejnicí.
„Disciplínu pojímáme jako recesi. Nápad se zrodil v hlavě hasičů poté, co se zde kolejnice náhodou našla,“ shrnuje místostarosta Luboš Zeman. Právě obec společně s hasiči celou akci organizuje.
A na neobvyklé vrhačské náčiní jsoumístní náležitě pyšní. Vždyť kolejnice byla odlita ve zdejších hutích. Letošní šestý ročník hodu přilákal do areálu zdejšího Salónu expres vagón stovky lidí. Zápis soutěžících začal krátce po jedné hodině. Prezenční archy se plní jmény. „Tak si mě tam napište. Rodina mě donutila. Jen si nejsem jista, zda to železo vůbec utáhnu,“ směje se mladá žena z Uherského Hradiště.
„Přijel jsem z nedalekých Škrdlovic jen proto, abych si zaházel. Těším se,“ svěřuje se třináctiletý Jiří Höfner.
Pro děti mají pořadatelé kopii kolejnice ve dřevěném, tedy podstatně lehčím provedení. Nakonec se do klání přihlásilo na dvacet dítek a nechyběly ani útlé dívenky. Dospělých se zapojilo na šest desítek.
Vrhačský závod propuká úderem druhé hodiny. Každým rokem zahajuje soutěž známá sportovní osobnost. Letošek přivál do Polničky motocyklového závodníka, sedminásobného účastníka rallye Dakar Ivo Kaštana a jeho ženu Vierku Kaštanovou. Ovšem sám Kaštan se divákům omlouvá, že má pochroumané rameno a tudíž házet nemůže. Vierka to bere za něho. „Hodila třináct metrů a padesát šest centimetrů,“ hlásí Zeman. Kaštanová nevěřícně kouká před sebe. Kolejnice leží jen kousek od jejích nohou. „Vysvětlím vám to. My ženám přidáváme k naměřenému hodu deset metrů,“ poodhalí Zeman zákulisní tajnost.
„Tak pro mě byl tento hod hodně netradiční. Nikdy před tím jsem kolejnicí ještě neházela. Ale zato jsem házela motorem z motorky,“ prozrazuje Kaštanová.
Poté už se soutěží naostro. Metá se hned dvakrát za sebou. Kolejnicí se musí vrhat jako koulí. Než zaujmou „atleti“ pozici na kruhovém dřevěném roštu, dostanou od pořadatelů povolený dopink: frťana rumu.
Blonďatá Sylva Hermanová ze Znojma do sebe obrátí panáčka a odmrští kolejnici přes tři metry. Poté se sápe po další štamprdli. „Ne, ne. Každý má nárok jen na jednu před prvním hodem,“ umravňují štíhlou ženu organizátoři.
„Tak podruhé jsem hodila přes čtyři metry. Kdyby mi dali druhý rum, tak hodím víc. Přijela jsem si sem vyloženě zaházet. Celý rok jsem poctivě trénovala ty štamprdle, házení fakt ne,“ komentovala s úsměvem Hermanová.
I ostatní závodníci brali svoje výkony s humorem. Ženy házely k pěti metrům a muži kolem devíti. „Ono nejde ani tak o ten výkon, jako o to pobavit se. A letošní ročník se vydařil i díky zázračně krásnému počasí. Vždyť celý minulý týden bylo mizerně,“ pochvaloval si místostarosta Zeman.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/97955/
Ked sprievodca "prska" pri KM-banke - je to v poriadku, lebo kazdy km ma konkretnu hodnotu.
Pri FIP-ke to nie je "az tak horuce" - za kazde pouzite policko je urceny pevny pausal bez ohladu na skutocne precestovanu vzdialenost, tam je podstatne len aby bolo vyplnene (kymkolvek) a podpisane sprievodcom.
Pri FIP-ke to nie je "az tak horuce" - za kazde pouzite policko je urceny pevny pausal bez ohladu na skutocne precestovanu vzdialenost, tam je podstatne len aby bolo vyplnene (kymkolvek) a podpisane sprievodcom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/97835/
29.8.2006 Týdeník Krnovské noviny str. 1 Týdeník Krnovské noviny
(frk)
KRNOV - Na krnovském nádraží si mohli cestující kdykoliv dopřát žvýkačky v podobě barevných kuliček, protože je nonstop nabízejí automaty. V uplynulém týdnu bylo poměrně nebezpečné se k těmto automatům přibližovat, protože se začínají měnit na vosí hnízdo.
Nádražní žvýkačkové automaty nepatří k nejnovějším, a už nejeden vandal si na nich zkoušel, jak plexisklo reaguje na oheň zapalovače, žár cigarety nebo jak se do něj ryje. Plexisklový kryt zůstává dost průhledný na to, aby se cestující mohli dozvědět něco zajímavého ze života hmyzu. Při čekání na zpožděný vlak si mohou čas krátit pozorováním desítek vos, které pod plexisklem systematicky mění pestrobarevné kuličky na ohlodané bledé hroudy. Zajímavé je rovněž sledovat, jak vosy usilovně hledají cestu do automatů, které jim dosud odolávají. „Zrovna jsem měla o víkendu službu, když vosy našly cestu dovnitř a rozhodly se v automatu usadit. Hledali jsme na automatech jméno majitele nebo telefonický kontakt pro případ poruchy. Zařízení českých drah to určitě není. V dané situaci jsme mohli jen vyvěsit na automaty oznámení, že jsou mimo provoz,“ sdělila pracovnice krnovského infoncentra ČD na hlavním nádraží. Smlouvu o umístění žvýkačkových automatů na nádražích v celé spádové oblasti uzavřela ostravská Správa dopravní cesty. „Tento problém s vosami v automatech se netýká jen krnovského hlavního nádraží. Máme tu podobné stížnosti z Opavy, Studénky a několika dalších nádraží. Automaty patří brněnské frmě, ale ta se zatím k ničemu nemá. Poslali jsme jí ostře formulované ultimátum. Pokud ve stanoveném termínu nezajistí nápravu, bude to pro nás důvod odstoupit od nájemní smlouvy,“ popsala situaci Gabriela Čepková z ostravské Správy dopravní cesty, která jménem Českých drah uzavírá smlouvy s podnikatelskými subjekty působícími na nádražích.
(frk)
KRNOV - Na krnovském nádraží si mohli cestující kdykoliv dopřát žvýkačky v podobě barevných kuliček, protože je nonstop nabízejí automaty. V uplynulém týdnu bylo poměrně nebezpečné se k těmto automatům přibližovat, protože se začínají měnit na vosí hnízdo.
Nádražní žvýkačkové automaty nepatří k nejnovějším, a už nejeden vandal si na nich zkoušel, jak plexisklo reaguje na oheň zapalovače, žár cigarety nebo jak se do něj ryje. Plexisklový kryt zůstává dost průhledný na to, aby se cestující mohli dozvědět něco zajímavého ze života hmyzu. Při čekání na zpožděný vlak si mohou čas krátit pozorováním desítek vos, které pod plexisklem systematicky mění pestrobarevné kuličky na ohlodané bledé hroudy. Zajímavé je rovněž sledovat, jak vosy usilovně hledají cestu do automatů, které jim dosud odolávají. „Zrovna jsem měla o víkendu službu, když vosy našly cestu dovnitř a rozhodly se v automatu usadit. Hledali jsme na automatech jméno majitele nebo telefonický kontakt pro případ poruchy. Zařízení českých drah to určitě není. V dané situaci jsme mohli jen vyvěsit na automaty oznámení, že jsou mimo provoz,“ sdělila pracovnice krnovského infoncentra ČD na hlavním nádraží. Smlouvu o umístění žvýkačkových automatů na nádražích v celé spádové oblasti uzavřela ostravská Správa dopravní cesty. „Tento problém s vosami v automatech se netýká jen krnovského hlavního nádraží. Máme tu podobné stížnosti z Opavy, Studénky a několika dalších nádraží. Automaty patří brněnské frmě, ale ta se zatím k ničemu nemá. Poslali jsme jí ostře formulované ultimátum. Pokud ve stanoveném termínu nezajistí nápravu, bude to pro nás důvod odstoupit od nájemní smlouvy,“ popsala situaci Gabriela Čepková z ostravské Správy dopravní cesty, která jménem Českých drah uzavírá smlouvy s podnikatelskými subjekty působícími na nádražích.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96712/
No neviem ale toto hovori, ze dotycny sprievodca o tom vedel, Už před Rousínovem jsem ale průvodčího požádal o propisku a průkaz vypsal. Cestu z Brna do Ostravy jsem přitom měl předplacenu, kilometrická banka se hradí již při zakoupení v nádražní pokladně. Teda ja sa nechcem zastavat toho cestujuceho lebo neviem aka bola skutocnost ale aj mne sa stalo, ze som FIP-ku vypisoval az ked pri mne stal svajciar a ziaden cirkus z toho nebol, proste presiel to usmevom a to iste sa stalo v byv. Juhoslavii, chapem, ze to mohol sprievodca pochopit aj ako nejaku provokaciu, takze sa za slovo "dementny" ospravedlnujem. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96572/
Mám v rodině dva vlakvedoucí a vím od nich že to lidi zkouší tu KM banku vypisovat až při první kontrole jízdenek a pak třeba někdo cestuje z Plzně ale KM vypíše třeba až v druhém vlaku z Prahy nebo podobně. Tak že se žádnému průvodčímu nedivím že zakročí podle práva.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96537/
ad karel.f: to poznám 
Ale našťastie služobný preukaz zabral. Pri 1. použití FIP-ky som sa dostal do podobnej situácie s rakúskym sprievodcom, nechcite vedieť, čo to bolo vysvetľovania! Ale nakoniec sme sa dohodli, a dovolil mi bez "príplatku" dopísať príslušný dátum do príslušnej kolónky! Uff... 
Ale našťastie služobný preukaz zabral. Pri 1. použití FIP-ky som sa dostal do podobnej situácie s rakúskym sprievodcom, nechcite vedieť, čo to bolo vysvetľovania! Ale nakoniec sme sa dohodli, a dovolil mi bez "príplatku" dopísať príslušný dátum do príslušnej kolónky! Uff...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96501/
Prečo dementný sprievodca? Z článku nie je jasné, či dotyčný hľadal sprievodcu aby si KB mohol vypísať (lebo si to pero nemohol poičať od iného cestujuceho) alebo si to pero vypýtal až keď prišiel sprievodca kontrolovať (čo je pravdepodobnejšie, keďže to bolo až pred Rousínovem). Raz su dané pravidlá tak jake pak copak. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96491/
28.8.2006 Týden str. 59 Názory a komentáře
Ivan Motýl
Diář
Popravte mě, zavraždil jsem průvodčího! I tak se může cítit zákazník Českých drah, který prožil následující prázdninový příběh.
K jízdám po železnici používám slevový průkaz, takzvanou kilometrickou banku, a ročně s ajznboňáky najedu až čtyřicet tisíc kilometrů. Žádný věrnostní odznak mi ale ředitel dráhy na klopu nepřipnul, až onen prázdninový den v odpoledním rychlíku z Brna do Ostravy...
Pravda je, že jsem porušil „pokyny pro cestující“ a kilometrickou banku nestačil vyplnit před nástupem do vlaku. Už před Rousínovem jsem ale průvodčího požádal o propisku a průkaz vypsal. Cestu z Brna do Ostravy jsem přitom měl předplacenu, kilometrická banka se hradí již při zakoupení v nádražní pokladně.
Průvodčí byl neoblomný. Za pozdní vypsání zaplaceného cestovního dokladu se rozhodl udělit trest. V průkazu znehodnotil všechny kupony a žádal i pokutu v hotovosti, ačkoli má právo vymáhat jen jeden druh penále. Diskuse se nekonala, ve Vyškově přišlo vyloučení z přepravy, průvodčí ještě snaživě přivolal spřátelené modré uniformy.
Policejní eskortu problematika kilometrické banky nezajímala, žádala průkaz totožnosti. Vyslovil jsem přání, nechť se jako první legitimuje průvodčí. Následoval nacvičený chvat a už mě vyškovští „esenbáci“ vlekli nástupištěm. Zajištění na stanici trvalo tři hodiny, další vzkazy od policie a železnice přišly minulý týden.
Provinil jsem se proti veřejnému pořádku, čeká mě přestupková komise v místě bydliště. Dráhy žádají pokutu ve výši 2603 korun; zpozdil jsem už notně zpožděný vlak o šest minut. Když nezaplatím do patnácti dnů, hrozí mi exekuce.
No dobře, pokusím se vylepšit služby Českých drah a panu exekutorovi vnutím svoji novou domácí ledničku. V jídelních vozech rychlíků se totiž permanentně prodává teplé pivo s lapidárním vysvětlením, že vagony slouží již přes třicet let, a lednice proto chladí z posledních sil.
Ivan Motýl
Diář
Popravte mě, zavraždil jsem průvodčího! I tak se může cítit zákazník Českých drah, který prožil následující prázdninový příběh.
K jízdám po železnici používám slevový průkaz, takzvanou kilometrickou banku, a ročně s ajznboňáky najedu až čtyřicet tisíc kilometrů. Žádný věrnostní odznak mi ale ředitel dráhy na klopu nepřipnul, až onen prázdninový den v odpoledním rychlíku z Brna do Ostravy...
Pravda je, že jsem porušil „pokyny pro cestující“ a kilometrickou banku nestačil vyplnit před nástupem do vlaku. Už před Rousínovem jsem ale průvodčího požádal o propisku a průkaz vypsal. Cestu z Brna do Ostravy jsem přitom měl předplacenu, kilometrická banka se hradí již při zakoupení v nádražní pokladně.
Průvodčí byl neoblomný. Za pozdní vypsání zaplaceného cestovního dokladu se rozhodl udělit trest. V průkazu znehodnotil všechny kupony a žádal i pokutu v hotovosti, ačkoli má právo vymáhat jen jeden druh penále. Diskuse se nekonala, ve Vyškově přišlo vyloučení z přepravy, průvodčí ještě snaživě přivolal spřátelené modré uniformy.
Policejní eskortu problematika kilometrické banky nezajímala, žádala průkaz totožnosti. Vyslovil jsem přání, nechť se jako první legitimuje průvodčí. Následoval nacvičený chvat a už mě vyškovští „esenbáci“ vlekli nástupištěm. Zajištění na stanici trvalo tři hodiny, další vzkazy od policie a železnice přišly minulý týden.
Provinil jsem se proti veřejnému pořádku, čeká mě přestupková komise v místě bydliště. Dráhy žádají pokutu ve výši 2603 korun; zpozdil jsem už notně zpožděný vlak o šest minut. Když nezaplatím do patnácti dnů, hrozí mi exekuce.
No dobře, pokusím se vylepšit služby Českých drah a panu exekutorovi vnutím svoji novou domácí ledničku. V jídelních vozech rychlíků se totiž permanentně prodává teplé pivo s lapidárním vysvětlením, že vagony slouží již přes třicet let, a lednice proto chladí z posledních sil.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96210/
Koncert Čechomoru v Turnově
Něco takového se v historii české a nejspíš i světové hudby ještě neodehrálo: kapela objíždí na svém turné jednotlivá města vlakem a večer hraje přímo na nádraží.
S tímto ojedinělým nápadem přišla hudební skupina Čechomor. Uspořádala turné, výstižně nazvané Vlak Tour. Do konce srpna se představí na nádražích šesti českých měst; první zastávkou je dnes Turnov. „Koncertů jsme chtěli udělat ještě víc, ale zasahovat do provozu Českých drah není jednoduché,“ posteskl si kytarista Čechomoru František Černý.
Vlak odveze pódium, muzikanti budou mít k dispozici spací i jídelní vagony. K nezvyklému nápadu přivedlo členy Čechomoru setkání s nadšencem do lokomotiv Radkem Šauerem.
„V hospůdce se Šauer seznámil s cellistou Michalem Pavlíkem. Radek vlastní lokomotivy a chystal se je nově nastříkat. Tak jsme mu řekli, ať jednu nastříká v barvách Čechomoru,“ popsal v rozhovoru pro MF DNES houslista kapely Karel Holas.
Lokomotivu pokřtili na Malé Skále
Na barevnou lokomotivu si možná vzpomenou účastníci loňského hudebního festivalu Benátská noc na Malé Skále - Čechomor sem s ní přijel a slavnostně ji pokřtil. „Normálně jezdí po republice a tahá náklady. A tak nás napadla taková věc, že si uděláme turné a objedeme na konci srpna šest měst. Bude to světová premiéra, přijedeme, přímo z vlaku se postaví pódium a na nádraží odehrajeme koncert,“ doplnil houslista. V Turnově vyroste scéna, která by měla pojmout kolem tisíce lidí, na levé straně nádraží.
Cestující se ale žádných omezení bát nemusejí. „Koncert se bude odehrávat v manipulačním prostoru - v místě, kde se běžně nakládají vagony. A v pondělí večer se žádné vagony nenakládají, takže to vadit nebude,“ řekl vrchní přednosta turnovské železniční stanice Jiří Bubák.
Spolu s Čechomorem se publiku představí také japonský hráč na bubny taiko a flétnu šakuhači Joji Hirota, zpěvačka Lenka Dusilová. Role předkapely se zhostí seskupení Družina. Na turné Čechomor propaguje své živé album a DVD Stalo sa živě, které přinášejí záznam loňského koncertu na pražském Výstavišti k příležitosti vydání zatím poslední studiové desky Co sa stalo nové.
Internetové stránky www.cechomor. cz slibují pro zájemce podrobné informace k celé vlakové koncertní šňůře. „Prostřednictvím speciálního webu budete moci sledovat jeho průběh formou web kamery, fotografíí a tour deníku. Před samotným koncertem uvidíte na těchto stránkách připravovanou scénu pro koncert na daném místě,“ píše se na webu kapely.
Akce se koná za každého počasí. Areál na turnovském nádraží se otevře v 18.30. Koncert začne ve 20.00, předpokládaný konec je kolem jedenácté hodiny večerní. Nebude chybět občerstvení a pro unavené diváky i místa k sezení. „Auta lze zaparkovat před nádražím a na parkovišti vedle místa koncertu,“ upřesnil pořadatel Pavel Mikez.
Z Turnova vlak s Čechomorem vyrazí do Ostravy, kam dojede 23. srpna. 25. srpna muzikanti zahrají v Olomouci, 27. srpna ve Studenci a dva dny nato v Českém Krumlově. Turné končí 31. srpna v Brně.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Něco takového se v historii české a nejspíš i světové hudby ještě neodehrálo: kapela objíždí na svém turné jednotlivá města vlakem a večer hraje přímo na nádraží.
S tímto ojedinělým nápadem přišla hudební skupina Čechomor. Uspořádala turné, výstižně nazvané Vlak Tour. Do konce srpna se představí na nádražích šesti českých měst; první zastávkou je dnes Turnov. „Koncertů jsme chtěli udělat ještě víc, ale zasahovat do provozu Českých drah není jednoduché,“ posteskl si kytarista Čechomoru František Černý.
Vlak odveze pódium, muzikanti budou mít k dispozici spací i jídelní vagony. K nezvyklému nápadu přivedlo členy Čechomoru setkání s nadšencem do lokomotiv Radkem Šauerem.
„V hospůdce se Šauer seznámil s cellistou Michalem Pavlíkem. Radek vlastní lokomotivy a chystal se je nově nastříkat. Tak jsme mu řekli, ať jednu nastříká v barvách Čechomoru,“ popsal v rozhovoru pro MF DNES houslista kapely Karel Holas.
Lokomotivu pokřtili na Malé Skále
Na barevnou lokomotivu si možná vzpomenou účastníci loňského hudebního festivalu Benátská noc na Malé Skále - Čechomor sem s ní přijel a slavnostně ji pokřtil. „Normálně jezdí po republice a tahá náklady. A tak nás napadla taková věc, že si uděláme turné a objedeme na konci srpna šest měst. Bude to světová premiéra, přijedeme, přímo z vlaku se postaví pódium a na nádraží odehrajeme koncert,“ doplnil houslista. V Turnově vyroste scéna, která by měla pojmout kolem tisíce lidí, na levé straně nádraží.
Cestující se ale žádných omezení bát nemusejí. „Koncert se bude odehrávat v manipulačním prostoru - v místě, kde se běžně nakládají vagony. A v pondělí večer se žádné vagony nenakládají, takže to vadit nebude,“ řekl vrchní přednosta turnovské železniční stanice Jiří Bubák.
Spolu s Čechomorem se publiku představí také japonský hráč na bubny taiko a flétnu šakuhači Joji Hirota, zpěvačka Lenka Dusilová. Role předkapely se zhostí seskupení Družina. Na turné Čechomor propaguje své živé album a DVD Stalo sa živě, které přinášejí záznam loňského koncertu na pražském Výstavišti k příležitosti vydání zatím poslední studiové desky Co sa stalo nové.
Internetové stránky www.cechomor. cz slibují pro zájemce podrobné informace k celé vlakové koncertní šňůře. „Prostřednictvím speciálního webu budete moci sledovat jeho průběh formou web kamery, fotografíí a tour deníku. Před samotným koncertem uvidíte na těchto stránkách připravovanou scénu pro koncert na daném místě,“ píše se na webu kapely.
Akce se koná za každého počasí. Areál na turnovském nádraží se otevře v 18.30. Koncert začne ve 20.00, předpokládaný konec je kolem jedenácté hodiny večerní. Nebude chybět občerstvení a pro unavené diváky i místa k sezení. „Auta lze zaparkovat před nádražím a na parkovišti vedle místa koncertu,“ upřesnil pořadatel Pavel Mikez.
Z Turnova vlak s Čechomorem vyrazí do Ostravy, kam dojede 23. srpna. 25. srpna muzikanti zahrají v Olomouci, 27. srpna ve Studenci a dva dny nato v Českém Krumlově. Turné končí 31. srpna v Brně.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/94679/
Ještě mne k tomu napadá: Onen jazykozpytec má jistě v rovině teoretické pravdu, ale na nádražní budově musí být hlavně uveden oficiální název stanice, v podobě, která je uvedena v jízdním řádu.
Ale dovedu si představit proces, jímž se tam onen spojovník objevil. Jistě znáte všelijaká jednání, na nichž se vždycky objeví nějaký hloubal (bývá to častěji hloubalka), který už hotovou věc rozvíří slovy: "No jo, ale co když..."
Ale dovedu si představit proces, jímž se tam onen spojovník objevil. Jistě znáte všelijaká jednání, na nichž se vždycky objeví nějaký hloubal (bývá to častěji hloubalka), který už hotovou věc rozvíří slovy: "No jo, ale co když..."
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93481/
Ach tie naše jazyky a naši jazykovedci... Mať ich problémy...
16.8.2006 Opavský a hlučínský deník str. 6 Opavsko a Hlučínsko
Jiří Urbanec
napsali jste nám
Na Janské ulici probíhá rozsáhlá rekonstrukce a modernizace největšího opavského nádraží, jež souvisí s přechodem trati Opava - Ostrava na elektrickou trakci. V té souvislosti by měla být skutečností i jednotná forma názvu stanice. U dvou stanic v ČR, tj. Děčín východ a Opava východ, vzhledem k významové mnohoznačnosti slova východ dochází k nejasnostem, jež jsou v případě Opavy řešeny nesystémovým způsobem. Slovník spisovné češtiny (1994) dokonce uvádí pět různých konotací slova východ, ale zůstaňme jen u dvou významů: 1) místo, odkud se vychází, 2) východní část určitého teritoria (např. města). Potíž nastává mimo jiné tehdy, když název stanice Opava východ je umístěn v průčelí budovy nad vchodem do budovy. Je to řešeno tak, že se objevil spojovník, tj. Opava - východ, aby cizí návštěvníci města si nepletli vchod do budovy a východ z budovy. Ale zároveň na boční fasádě vidíme jméno stanice bez spojovníku, tj. Opava východ. Ovšem u jiných druhů dopravy přetrvává původní nezkrácené označení stanice: autobusy TQM a městská hromadná doprava stále užívají názvu „východní nádraží“.
Na již dokončených stanicích trati Opava -Ostrava se při označení směru dopravy objevila verze OPAVA - VÝCHOD, tedy označení se spojovníkem.
Spojovník se podle Pravidel českého pravopisu ovšem může použít jen tam, kde označuje místní část, např. Ostrava - Svinov, Praha - Libeň. Jestliže se užije znění OPAVA - VÝCHOD, pak je to nelogické, protože Opava nemá žádnou místní nebo městskou část nazvanou Východ.
Bez problémů je například název železničních stanic Opava západ, Rakovník západ a Ústí nad Labem západ. Aby se dosáhlo při označování rekonstruované stanice jednoty a používalo logické znění neodporující pravopisnému systému českého jazyka, navrhuji k úvaze: vrátit se k původnímu označení, tj. Opava východní nádraží, nebo podle příkladu Karlových Varů nazvat stanici jen Opava, přičemž by zůstal v městě i neproblémový název jiné stanice Opava západ, pochopitelně existuje i třetí možnost názvu Opava hlavní nádraží.
16.8.2006 Opavský a hlučínský deník str. 6 Opavsko a Hlučínsko
Jiří Urbanec
napsali jste nám
Na Janské ulici probíhá rozsáhlá rekonstrukce a modernizace největšího opavského nádraží, jež souvisí s přechodem trati Opava - Ostrava na elektrickou trakci. V té souvislosti by měla být skutečností i jednotná forma názvu stanice. U dvou stanic v ČR, tj. Děčín východ a Opava východ, vzhledem k významové mnohoznačnosti slova východ dochází k nejasnostem, jež jsou v případě Opavy řešeny nesystémovým způsobem. Slovník spisovné češtiny (1994) dokonce uvádí pět různých konotací slova východ, ale zůstaňme jen u dvou významů: 1) místo, odkud se vychází, 2) východní část určitého teritoria (např. města). Potíž nastává mimo jiné tehdy, když název stanice Opava východ je umístěn v průčelí budovy nad vchodem do budovy. Je to řešeno tak, že se objevil spojovník, tj. Opava - východ, aby cizí návštěvníci města si nepletli vchod do budovy a východ z budovy. Ale zároveň na boční fasádě vidíme jméno stanice bez spojovníku, tj. Opava východ. Ovšem u jiných druhů dopravy přetrvává původní nezkrácené označení stanice: autobusy TQM a městská hromadná doprava stále užívají názvu „východní nádraží“.
Na již dokončených stanicích trati Opava -Ostrava se při označení směru dopravy objevila verze OPAVA - VÝCHOD, tedy označení se spojovníkem.
Spojovník se podle Pravidel českého pravopisu ovšem může použít jen tam, kde označuje místní část, např. Ostrava - Svinov, Praha - Libeň. Jestliže se užije znění OPAVA - VÝCHOD, pak je to nelogické, protože Opava nemá žádnou místní nebo městskou část nazvanou Východ.
Bez problémů je například název železničních stanic Opava západ, Rakovník západ a Ústí nad Labem západ. Aby se dosáhlo při označování rekonstruované stanice jednoty a používalo logické znění neodporující pravopisnému systému českého jazyka, navrhuji k úvaze: vrátit se k původnímu označení, tj. Opava východní nádraží, nebo podle příkladu Karlových Varů nazvat stanici jen Opava, přičemž by zůstal v městě i neproblémový název jiné stanice Opava západ, pochopitelně existuje i třetí možnost názvu Opava hlavní nádraží.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93476/
Bdeněves - Na budovaném železničním koridoru z Plzně do Chebu budou rychlovlaky projíždět místem, kde před dvěma tisíci let stávala pravěká vesnice. Nacházela se nedaleko dnešní obce Bdeněves. Zjistili to archeologové ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP), kteří na stavbě koridoru provádějí archeologický průzkum.
Pravěkou vesnici zničil požár
Zatímco těžká stavební technika přemisťuje na trati mezi Stříbrem a Plzní tisíce tun materiálu pro nové kolejiště, u mostu přes silnici nedaleko Bdeněvsi rozbili na několika místech své stany desítky archeologů a v tichosti odkrývají zeminu centimetr po centimetru. Už těsně pod povrchem našli pravěké fragmenty potvrzující, že se zde ve starší době železné nacházelo sídliště.
„Už před časem se nám v této oblasti podařilo ve výkopu objevit pozdně halštatský objekt z let 550 až 350 před naším letopočtem a sídlištní vrstvu ze stejného období. Předpokládali jsme tu výskyt dalších cenností, jsme ale překvapeni výskytem vesnice v této oblasti. Centrum osídlení je totiž odtud poměrně vzdálené,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Michal Tetour.
Místo je podle něj bohaté na nejrůznější vykopávky. Podle Tetoura jsou nejcennější drobné barevné korálky, které sloužily jako šperky. Výzkumníkům se podařilo najít také keramické přesleny, které byly součástí tkalcovského stavu. „Je to důkaz tehdejší textilní výroby. Dále zde často nalézáme mazanice, tedy hliněné omazy stěn, které se zbarvily do červena po požáru, jenž vesnici zlikvidoval. Mimo jiné tu jsou i pazourkové nástroje. Ale jen minimálně, protože v té době se přestával pazourek používat,“ říká Tetour.
Studentka: Dřina za to stojí
Při náročné práci pomáhají odborníkům ze společnosti ZIP také brigádníci. Většinou jsou to studenti archeologie ze Západočeské univerzity. „Mám to jako praxi. Sice to není jednoduchá práce, ale určitě velice zajímavá, zvlášť když se podaří něco najít,“ řekla Zuzana Roušalová z Českých Budějovic.
Práce na výzkumu potrvá do konce září. Poté se archeologové přesunou do Stříbra. Zde budou pátrat v nejstarším důlním revíru v kraji.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Pravěkou vesnici zničil požár
Zatímco těžká stavební technika přemisťuje na trati mezi Stříbrem a Plzní tisíce tun materiálu pro nové kolejiště, u mostu přes silnici nedaleko Bdeněvsi rozbili na několika místech své stany desítky archeologů a v tichosti odkrývají zeminu centimetr po centimetru. Už těsně pod povrchem našli pravěké fragmenty potvrzující, že se zde ve starší době železné nacházelo sídliště.
„Už před časem se nám v této oblasti podařilo ve výkopu objevit pozdně halštatský objekt z let 550 až 350 před naším letopočtem a sídlištní vrstvu ze stejného období. Předpokládali jsme tu výskyt dalších cenností, jsme ale překvapeni výskytem vesnice v této oblasti. Centrum osídlení je totiž odtud poměrně vzdálené,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Michal Tetour.
Místo je podle něj bohaté na nejrůznější vykopávky. Podle Tetoura jsou nejcennější drobné barevné korálky, které sloužily jako šperky. Výzkumníkům se podařilo najít také keramické přesleny, které byly součástí tkalcovského stavu. „Je to důkaz tehdejší textilní výroby. Dále zde často nalézáme mazanice, tedy hliněné omazy stěn, které se zbarvily do červena po požáru, jenž vesnici zlikvidoval. Mimo jiné tu jsou i pazourkové nástroje. Ale jen minimálně, protože v té době se přestával pazourek používat,“ říká Tetour.
Studentka: Dřina za to stojí
Při náročné práci pomáhají odborníkům ze společnosti ZIP také brigádníci. Většinou jsou to studenti archeologie ze Západočeské univerzity. „Mám to jako praxi. Sice to není jednoduchá práce, ale určitě velice zajímavá, zvlášť když se podaří něco najít,“ řekla Zuzana Roušalová z Českých Budějovic.
Práce na výzkumu potrvá do konce září. Poté se archeologové přesunou do Stříbra. Zde budou pátrat v nejstarším důlním revíru v kraji.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92038/
9.8.2006 Rovnost - Deník Slovácka str. 3 Slovácko
ZDENĚK ŠMÝD
Poníci tahají vozíky po kolejích umístěných na zahradě. Takový pohled si mohou dopřát obyvatelé Vracova díky Michalu Miklendovi. Zapálený železničář spojil své hobby s manželčinou láskou ke koním. Vznikly z toho velké plány a malá zahradní koněspřežka je v nich jen prvním krokem.
„Koleje vedou ze dvora až na konec zahrady. Máme už i malé depo,“ pochlubil se Miklenda. Malou železnici využívá už čtyři roky pro pobavení dětí i na práce při stavbě domu. Podle něj je v okolí už mnoho stájí a komerčních atrakcí, on se ale snaží o typické krajové využití koní. Má zvířata doma, kde pomáhají v běžném životě. Koleje pro úzkorozchodnou trať sehnal ve firmách, které je dříve používaly, vozíky si vyrábí svépomocí. Na prototypu vychytal všechny mouchy a nyní připravuje první „ostrý kus“. Nejdůležitější jsou podle něj brzdy.
„Brzdy musí být maximálně účinné a spolehlivé. Když z kopce povezete těžký náklad, nesmí být ohroženi koně,“ upozornil železničář. Doma si to může vyzkoušet, protože cesta do dvora má výrazný sklon.
Zkušenosti získané na domácí železnici hodlá Miklenda zúročit s kolegy z občanského sdružení Podkova při využití Baťovy vlečky v Ratíškovicích. Vlaky už po ní nejezdí a tak by podle nich mohla sloužit jako koněspřežka. „Velmi úzce spolupracujeme s mikroregionem Nový Dvůr, který na vlečce provozuje šlapací drezínu. Uvidíme, jak to dopadne,“ přidala se Alena Symerská z Podkovy.
Sdružení ale pracuje i na dalším podobném plánu. Vracovjané by chtěli v budoucnosti vybudovat trať vedoucí lesem Doubrava. „Lidi vůbec nevědí, jaká zajímavá a pěkná místa tam jsou. Vozy tažené koňmi by vůbec nenarušovaly krajinu. Právě naopak! Myslím, že taková atrakce by byla v souladu s přírodou,“ argumentuje Miklenda.
Sen členů Podkovy ale bude záviset nejen na množství peněz, které seženou a jejich úspěšnosti v byrokratickém řízení. Plán totiž počítá i s kilometry kolejí vedoucích napříč ekology bedlivě kontrolovanou oblastí Natura 2000.
ZDENĚK ŠMÝD
Poníci tahají vozíky po kolejích umístěných na zahradě. Takový pohled si mohou dopřát obyvatelé Vracova díky Michalu Miklendovi. Zapálený železničář spojil své hobby s manželčinou láskou ke koním. Vznikly z toho velké plány a malá zahradní koněspřežka je v nich jen prvním krokem.
„Koleje vedou ze dvora až na konec zahrady. Máme už i malé depo,“ pochlubil se Miklenda. Malou železnici využívá už čtyři roky pro pobavení dětí i na práce při stavbě domu. Podle něj je v okolí už mnoho stájí a komerčních atrakcí, on se ale snaží o typické krajové využití koní. Má zvířata doma, kde pomáhají v běžném životě. Koleje pro úzkorozchodnou trať sehnal ve firmách, které je dříve používaly, vozíky si vyrábí svépomocí. Na prototypu vychytal všechny mouchy a nyní připravuje první „ostrý kus“. Nejdůležitější jsou podle něj brzdy.
„Brzdy musí být maximálně účinné a spolehlivé. Když z kopce povezete těžký náklad, nesmí být ohroženi koně,“ upozornil železničář. Doma si to může vyzkoušet, protože cesta do dvora má výrazný sklon.
Zkušenosti získané na domácí železnici hodlá Miklenda zúročit s kolegy z občanského sdružení Podkova při využití Baťovy vlečky v Ratíškovicích. Vlaky už po ní nejezdí a tak by podle nich mohla sloužit jako koněspřežka. „Velmi úzce spolupracujeme s mikroregionem Nový Dvůr, který na vlečce provozuje šlapací drezínu. Uvidíme, jak to dopadne,“ přidala se Alena Symerská z Podkovy.
Sdružení ale pracuje i na dalším podobném plánu. Vracovjané by chtěli v budoucnosti vybudovat trať vedoucí lesem Doubrava. „Lidi vůbec nevědí, jaká zajímavá a pěkná místa tam jsou. Vozy tažené koňmi by vůbec nenarušovaly krajinu. Právě naopak! Myslím, že taková atrakce by byla v souladu s přírodou,“ argumentuje Miklenda.
Sen členů Podkovy ale bude záviset nejen na množství peněz, které seženou a jejich úspěšnosti v byrokratickém řízení. Plán totiž počítá i s kilometry kolejí vedoucích napříč ekology bedlivě kontrolovanou oblastí Natura 2000.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91873/
