Kuriozity

Železnice je dobrá i když nejde!

Kudy vede silnice do Broumova a kde už jsou louky, nemohli lidé včera v časném jitru v Hynčicích na Broumovsku skoro rozeznat. Rozvodněná řeka Stěnava o kousek výš na svém toku v Meziměstí právě kolem čtvrté hodiny ranní dostoupila vrcholu, korytem teklo padesát kubíků vody za vteřinu. Pod vodou se ocitla řada domů v Hynčicích i spojnice od Meziměstí do Broumova.
Jedinou bezpečnou spojnici představoval vyvýšený železniční násep. K vlakové zastávce si místní lidé odvezli asi dvacet aut, do práce v Broumovských strojírnách v Hynčicích se lidé dostávali jen po kolejích.
„Zaměstnanci parkovali proti proudu v místech, kde to jen šlo. I já to tak musel udělat, auto jsem nechal na vyvýšené louce a šel spolu s ostatními po kolejích,“ popisuje technický ředitel Broumovských strojíren Jaroslav Bitnar. Podle něj povodeň přímo do výroby nezasáhla, ale dost místních zaměstnanců postihla přímo v jejich domovech, takže si brali dovolenou.
Řeka stoupala už od pondělního rána, přesto o problémech na silnici řidiči včera v Hynčicích nic netušili a dopravu v postižených místech nikdo neřídil. „Jeden z lidí ve vlaku líčil, jak v Hynčicích brzy ráno z dobré vůle otáčel řidiče, aby nejezdili dál. Hodně jich mířilo právě k továrně,“ popsala situaci průvodčí z vlaku na trati Meziměstí - Broumov, která nechtěla být jmenována.
Během včerejška poklesla hladina Stěnavy o sedmdesát centimetrů. Nejméně do úterního večera ale policisté uzavřeli podjezd pod tratí v Hynčicích, kde se dlouho držela voda. Lidé se včera do Hynčic dostávali pouze ve směru od Meziměstí. Je to jediná uzavírka v celém kraji, kterou způsobily povodně.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

ad A-jeto:

Pohotovost reportéra!

A-jeto: To nasprejovane na hlave... to boli tie deti? Stavim sa, ze vo vreckach mali spreje a nieco posprejovali... Dnesna mladez

1. Pri zistovani kolaje,hla aka nahoda-sak mame kolak-obsadenu...Kde pojde rychlik,ha ??

2. Cargo,teda mancaft musel zakrocit


3. A na koniec pomohla iba odtahova sluzba


Nuz co by ste urobili vy,keby vam ovca vosla do kapusty ???
Toto nemalo chybu

CHEB - Divadlo ve vlaku zahraje v Chebu skupina šestnácti mladých lidí z česko-bavorského pohraničí. Příběhy, ze kterých v divadelních scénkách vycházejí, sestavili ze zaslaných dopisů a věcí vypůjčených z kanceláří ztrát a nálezů.
„Obyvatele míst, ve kterých budeme vystupovat, jsme vyzvali, aby nám zasílali své dopisy z 20. století, osobní i pracovní, zkrátka všechny, které říkají něco o době, událostech a lidech. No a věci, které byly zapomenuty ve vlacích či na nádražích, přímo vybízejí k sestavení příběhů o jejich vlastnících a okolnostech jejich ztráty,“ nastínil jeden z organizátorů David Procházka.
Projekt je společným dílem sdružení A BASTA! a německého TPZ DAS EI. Divadelní vlak dostal název Čojč Land Kurír, podle jazyka čojč, který důvtipnou formou mísí češtinu a němčinu.
První část vystoupení v Čojč Land Kuríru se uskuteční 5. srpna v Pasově a 10. srpna v Chebu, podruhé se mladí herci představí 18. srpna v Pasově a 28. srpna v Chebu.

(Právo)

4.8.2006 Plzeňský deník str. 10 Plzeň
DAVID BUREŠ

HODINA S...

Plzeň - Kupujeme u ní jízdenky na vlak, průkazky, či se jí jen zeptáme, kdy nám jede ten správný vlak. Michaela Beštová pracuje na pokladně na Hlavním nádraží v Plzni již čtrnáct let. Tvrdí, že ji tato práce neomrzela, i když někdy je opravdu psychicky náročná.

"Pamatuji si, že když jsem poprvé usedla do pokladny, klepala jsem se nervozitou a zároveň se mi to moc líbilo," vzpomíná s úsměvem. Za těch čtrnáct let se toho však na dráze hodně změnilo.
"Teď je ta práce jednodušší, na všechno používáme počítače, ale i bez nich bych se klidně obešla stejně tak jako bez agresivních zákazníků. Lidé jsou často sprostí, nebo si stěžují, jak jsou dráhy drahé, někdy nám třeba dají méně peněz, než stojí jízdenka a pak tvrdí, že je podvádíme my. Navíc teď dráhy mají mnoho slev a nabídek, lidé se pak v nich nevyznají, takže jim musíme vybrat ty nejlepší varianty," tvrdí Bešťová.

Zažila ale i vtipné cestující. "Zasměju se, když se lidé ptají, jestli se i psi dělí podle věku na různé ceny. Jeden z cestujících se mě také ptal, jestli ten náhradní autobus bude stát také na peronu," říká Beštová. Dodává, že v poslední době začalo jezdit vlakem více mladých lidí: "Mladí hodně sportují, vidím tu mladé cyklisty nebo lyžaře, přes školní rok zase spoustu studentů."

Náš čas pomalu vypršel, a tak se nezbývá než zeptat, zda paní Michaela také jezdí vlakem. "Samozřejmě, buď po okolí Plzně, nebo naopak na dlouhé trasy. V práci jsem tedy i ve volném čase," usmívá se a dívá se na hodinky.

Oblíbený sport našeho národa: dřív se dva pohádali, přes hubu si dali - dnes volají novináře!

3.8.2006 Liberecký den str. 11 Liberecko
JAN ŠIROKÝ y

K neobvyklému sporu plného vzájemného osočování došlo v posledních dnech mezi předsedou dozorčí rady Železniční společnosti Tanvald Petrem Prokešem a vrchním přednostou uzlové železniční stanice Liberec.

Liberecký kraj - Železniční společnost Tanvald, obecně prospěšná společnost pořádala 22. července nostalgickou jízdu na trati Tanvald - Harrachov s unikátní ozubnicovou lokomotivou. Jako dopravce si železniční společnost Tanvald zvolila soukromého železničního dopravce Viamont.

Železniční společnost Tanvald se dlouhodobě zajímá o historické vozy a jízdy a hlavně o ozubnicovou trať Tanvald - Harrachov. Třenice z dob, kdy sdružení bojovalo za záchranu zmíněné trati a unikátních ozubnicových lokomotiv zřejmě přešly do osobní roviny.

Předsedy dozorčí rady Železniční společnosti Tanvald Petra Prokeše se dotklo údajné chování přednosty Šrajera. "Podle našich informací, které máme doložené několika svědky, vrchní přednosta Šrajer osobně objížděl stanice a nařizoval zaměstnancům CD strhávat naše plakáty s jízdním řádem nostalgické jízdy. Dokonce prý několik plakátů strhnul sám," uvedl Petr Prokeš. Na straně druhé přednosta stanice Jaroslav Š ráj ér tyto informace důrazně odmítá. "V žádném případě to není pravda," řekl přednosta. "Nikdy jsem nikomu nenařídil strhávat plakáty na nostalgickou jízdu. Dokonce se snažím těmto akcím vyjít maximálně vstříc," dodal Jaroslav Šrajer.

Spor o plakáty je však neúprosný. Ani jedna ze stran není ochotna ze svého tvrzení ustoupit. S žádostí o vyjádření jsme se obrátili i na tiskového mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje. "Obvinění pana přednosty Šrajera je kompletně nepravdivé," postavil se za přednostu mluvčí Ondrůj. "Žádné nařízení vydáno nebylo, nikdo nedostal pokyn strhávat jakékoliv plakáty, stejně tak pan vrchní přednosta nikde nic nestrhával. Tvrzení Železniční společnosti Tanvald je třeba prokázat, jinak se jedná o lež a není jakýkoliv důvod pana přednostu, stejně jako CD, obviňovat z něčeho, co nikdy neudělali," prohlásil mluvčí Aleš Ondrůj.

Pro dokreslení reality je nutno dodat, že České dráhy skutečně nemají povinnost strpět vylepování plakátů ve svých objektech, leda by se jednalo o smluvní inzerci.

K závěru dne se nám podařilo získat vzácně shodné tvrzení. Jak vrchní přednosta stanice CD Jaroslav Šrajer, tak předseda dozorčí rady Železniční společnosti Tanvald se shodli na prospěšnosti akcí typu nostalgických vlaků. Podle již dříve uzavřené dohody bude veškeré své propagační materiály Železniční společnost Tanvald předávat kanceláři vrchního přednosty a ta zajistí maximální možnou propagaci ve stanicích. Tento slib se osvědčí hned 12. srpna, kdy Železniční společnost Tanvald pořádá "Parní víkend na zubačce".

Zbývá si jen položit otázku, zdali v době, kdy České dráhy utrácejí miliony korun za propagaci a obecně prospěšné společnosti se pokouší o totéž formou historických jízd vlaků, není na místě zapomenout na staré rány a najít cestu vzájemné podpory.

2.8.2006 Slovácký deník str. 4 Slovácko
(zam)

Uherské Hradiště - Před nenechavci, kteří se patrně koncem minulého týdne vloupali do oploceného areálu uherskohradišťského nádraží, neobstály ani pořádně těžké železné kolejnice. V pondělí tak železničáři zjistili, že jim zatím neznámý poberta sebral bezmála šest a půl tuny kolejí. Znamená to, že České dráhy okradl celkem o železo v hodnotě bezmála třiceti tisíc korun.

Západní Čechy - Téměř sedm tisíc let starý neolitický sídlištní objekt u Vochova na Plzeňsku, dvě zahloubené chaty a řadu kůlových jam dva a půl tisíce let starých halštatských objektů či zbytky pravěkého sídliště u Plešnice. To vše nalezli před časem archeologové ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek z Plzně při stavbě železničního koridoru vedoucího z Plzně do Stříbra.
Podle slov archeologa Michala Tetoura bude výzkum probíhat až do podzimu a v budoucnu lze očekávat nález dalších dřívějších obydlí z doby bronzové i na Chebsku. Železničáři totiž plánují další rekonstrukci tratě vedoucí z Prahy právě přes Plzeň a Cheb až na státní hranici.
„Jedním z významnějších nálezů je neolitický sídlištní objekt u Vochova. Na základě keramického materiálu jej lze přiřadit ke kultuře s vypíchanou keramikou, tedy do doby 4900 až 4700 let před naším letopočtem. Jedná se o zahloubený objekt vyplněný kulturní vrstvou a mazanicí. Výplň objektu byla podrobena archeobotanickému rozboru, od kterého se očekávají informace o skladbě tehdejší vegetace nejbližšího okolí sídliště či o složení jídelníčku pravěkých obyvatel. Součástí výzkumu bude i datování objektu metodou rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku C14,“ uvedl Tetour.
Další z významných lokalit se nachází na okraji Bdeněvsi. Do dnešního dne archeologové odkryli dvě zahloubené chaty, hliník, řadu kůlových jam dřevěné konstrukce a specifickou valounovou úpravu komunikačních zón pozdně halštatského objektu. „U Plešnice jsme nalezli keramické fragmenty, které představují existenci pravěkého sídliště. V budoucnu se dá očekávat na Chebsku i nález obydlí z doby bronzové,“ dodal Tetour.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Aha, není tam zdroj: iDnes

K tragické nehodě došlo ve Wantaghu, když 78letý George Mason vjel se svou dodávkou Dodge do protisměru. Nejprve naboural do sportovního vozu 71letého Arthura Cummingse a poté se srazil s Veličkovým Chryslerem. Do vozu českého doručovatele pak ještě zezadu narazila 71letá Carolina Italiano.
(...)
Podle Dennise Farrella z policie v Nassau vyšetřovatelé zkoumají, zda nehodu nezpůsobily Masonovy zdravotní potíže. Sám viník nehody nehodu přežil a ve stabilizovaném stavu leží v nemocnici. Na kolizi si nevzpomíná. Vyšetřovatelé s ním údajně již mluvili, ale další rozhovor se kvůli stavu pacienta odkládá.
(...)
George Mason, podle syna Davida vášnivý sběratel vláčků, dosud neměl záznam o dopravní nehodě.

Policisté na hranici Česka s Německem zadrželi ve středu v noci další účastníky, kteří mířili na technoparty CzechTek s drogami. Tři cizinci přijeli nočním vlakem z Německa.

(Novinky.cz)

26.7.2006 Deník Směr str. 13 Teplicko
PETR MÁLEK

Za zvukem klaksonů plazících se vlaků jsou zloději kabelů. Nově položené vedení nevydrželo podél trati ani do rána.

Teplice - Obyvatele Trnovan, Proboštova a Novosedlic už přes měsíc trápí silné troubení a pískání projíždějících vlaků.

Obyvatelé si stěžují, že nemohou spát "České dráhy tuto situaci vyřešily umístěním značek "Stop" na všechny přejezdy, kde nefunguje signalizace. Projíždějící vlaky pak v tomto úseku zpomalí a u přejezdů silně houkají na výstrahu řidičům. Agresivní houkání silně znepříjemňuje život místním občanům již od čtyř hodin ráno až do půlnoci," upozornil redakci Robert Zauer z Teplic.

Tomáš Kavalec ze Zemské ulice blízko jednoho z přejezdů uvedl: "Houkání vlaků je nesnesitelné. V domě se nedá spát a ani relaxovat po práci. Někteří strojvedoucí houkají, jako kdyby chtěli zbořit Proboštov a Trnovany.

České dráhy o této nepříjemné situaci vědí. Je to ale reakce na to, co se zde stalo. Důvodem jsou krádeže, které se v těchto dnech opakovaly. Mluvčí Českých drah, říká, v čem je problém "Z důvodu opakované krádeže kabelů podél trati a následovně odstraňování následků těchto krádeží byly České dráhy již poněkolikáté donuceny zavést z důvodu bezpečnosti provoz tzv. opatrné jízdy. Takovéto opatření na základě dopravních předpisů určuje rychlost jízdy přes přejezdy v inkriminovaném úseku (10 km/hod) a povinnost projíždecího drážního vozidla houkat," reagovala včera Hana Bednářová z tiskového centra Českých drah.

Jak dále uvedla, je nutno především zajist bezpečnost provozu, cestujících, zaměstnanců drah pracujících na odstranění škod i účastníků silničního provozu. "A to bohužel na úkor nepříjemnostem spojených s tímto incidentem. Omlouváme se za dočasné nepohodlí, ale bezpečnost je v tomto ohledu na prvním místě.

Podobných krádeží bylo jen v červenci už 17 České dráhy evidují od počátku července 17 takových případů krádeží. "Následky posledního se doposud nepodařilo odstranit. Kabely jsou opakovaně doslova vytrhávány ze země, odstraňování poruch je proto časově velmi náročné," řekla včera v poledne. Stávají se podle ní dokonce i případy, že večer dělníci dokončí opravy a ráno je nový kabel znovu pryč. České dráhy proto požádaly o součinnost místní policii a také oslovily bezpečnostní agenturu, která v současné době monitoruje oblast a zvažuje zda je schopna ulídat úsek až třech kilometrů kabelů podél trati. Odstraňování škod jde do svého finiše Krádeže kabelů vyšetřuje teplická kriminálka. Poslední případy se staly v neděli a pondělí. "Dosud nezjištěný pachatel odcizil v neděli podél tratě Teplice - Proboštov 60 metrů kabelů, čímž drahám způsobil škodu 60 tisíc korun. Další událost byla ohlášena v pondělí, kdy někdo kabely přeřezal. Způsobil tak další škodu 45 tisíc korun. Oba případy jsou v šetření," sdělila včera Ilona Novotná, mluvčí teplických policistů.

Pokud se nestane žádný další incident krádeže, tak by se standardní provoz měl obnovit dnes v podvečer. "Závisí to však na neomluvitelném jednání některých osob, které poškozují nejenom majetek Českých drah, ale zároveň ohrožují bezpečnost a znepříjemňují život obyvatelům v dotčené oblasti," upozornila Hana Bednářová.


Foto popis| Omezení na přejezdech. Obrázek z prázdninových dnů. Signalizaci na železničních přejezdech po dobu oprav nahradily dopravní značky.

Vracov - Michal Miklenda je železničář, jeho manželka Jana má ráda koně, a když přemýšleli, jak tyto záliby sladit, vyšla jim z toho koněspřežka. Tak trochu vzdáleně podobná té, po které už v první polovině 19. století tahali vagony z Českých Budějovic do Lince koně, než je na železnici vystřídaly lokomotivy. Koleje už mají položené ze dvora až za „humna“, a i když je tato vracovská koňka dlouhá jen sto metrů, na pobavení dětí bohatě stačí a Michalovi Miklendovi slouží i jako učební pomůcka. Napadlo ho totiž, že by časem mohl využít i bývalou Baťovu vlečku u Ratíškovic. Vlaky už po ní dávno nejezdí, tak proč by se nedala využít jako koňka.
„Je to přece jen jiný způsob jízdy, a tak se zatím doma učím, jak zapřahat koně a postavit bezpečný vůz. Ovládání totiž není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Musím oběma rukama řídit koně a ještě brzdit,“ vysvětluje.
Na spoustu věcí již přišel a v dílně už má rozestavěný vozík, na kterém, jak doufá, vychytal všechny mouchy. Koleje na zahradě mají rozchod jen šedesát centimetrů, a tak zatím zapřahá jen poníky. Nemá s nimi žádný problém a navíc je to podle něj i docela baví. „Když jsme opravovali dům, tahali po kolejích i cihly, cement a další stavební materiál,“ říká.
Na poníka Jessi se sice trochu zlobil, když si při ukázkové jízdě urval květinu z posledního trsu, který ještě zbyl na trati dvůr-humna, pasažéři si však jízdu pochvalovali. Kdo si totiž není v sedle příliš jistý, cítí se ve vozíku mnohem bezpečněji a navíc to vůbec nedrncá!
„A kdyby se ještě člověk vezl krásnou krajinou...,“ zasní se železničář a už je zase v myšlenkách u bývalé Baťovy vlečky. Ta totiž vede krásným borovým lesem. „Tam bychom už ale do vozíků zapřahali velké koně. Naučit je chodit mezi pražci by nebyl problém, jen máme strach, aby si nepoškodili kopyta o štěrk, který bývá v kolejišti dost ostrý. Podkovy jim nestačí,“ řekl Miklenda a prozradil, že už proto koním vymýšlejí „boty“, které by jim na vlečce obuli.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Mezi dělníky pracujícími na rekonstrukci železniční tratě mezi Plzní a Stříbrem se to hemží odborníky na historii. S motyčkami v ruce zkoumají každý centimetr pod odkrytou ornicí v místě plánované stavby druhé koleje.
Na povrch se totiž dostávají pozůstatky osídlení našich pradávných předků, kteří tady žili před několika tisíci lety. Rozsáhlá naleziště podél železnice lákají do lokality řadu badatelů. „Dáváme hlavy dohromady. Každý si k nálezům řekne svůj názor,“ řekl archeolog Michal Tetour ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek.
Zájem archeologů se upíná na čerstvě vykopané zbytky halštatského sídliště z doby před 2500 lety. „Jsou zde zřetelně vidět podlahy vykládané valouny nebo zbytky dřevěných chat vymazaných hlínou. Našli jsme také několik pazourků, keramických střepů i přesleny, které jsou součástí tkalcovského stavu. V místě, kde stálo obydlí, jsme našli zapuštěnou v zemi zrnotěrku, což je speciální hrubý kámen, na kterém tehdejší lidé třeli obilí na mouku,“ vypočítával Tetour.
Podle něho součástí sídliště bylo i pohřebiště. „Víme zhruba v jakých místech by se mělo nacházet. Jeho průzkum přijde na řadu později,“ dodal.
Ještě o další tisícovky let zpátky se vrátili archeologové na místě, které je od halštatského sídliště vzdálené asi kilometr. „V jednom z terénních zářezů jsme zachytili odpadní jámu z období neolitu, to je doba 4500 až 5000 let před naším letopočtem. Našli jsme tam zbytky keramiky zdobené vpichy a také hliněný omaz, který sloužil jako izolace obvodových stěn dřevěných obydlí,“ konstatoval Tetour.
Archeologové z místa vytěžili asi sto kilogramů zeminy, kterou v pytlích převezli do laboratoře. Tam se z ní pokusí vyplavit ještě další mikroskopické nálezy, které unikly jejich pozornosti na místě nálezu.
„Chceme získat co nejvíce biologického materiálu, jako jsou například semena, obilky nebo dřevěné uhlíky. Z těchto archeobotanických zbytků bychom rádi rekonstruovali například tehdejší jídelníček nebo si udělali obrázek o tom, co tehdy lidé pěstovali, či jak vypadal celý ekologický systém v blízkosti sídlišť,“ upřesnil archeobotanik Petr Kočár.
Archeologický boom však dělá vrásky investorovi. „Už nám začínají narušovat časový harmonogram stavby. Budeme s tím muset něco udělat. Nemohou se vtom šťourat do nekonečna,“ řekl František Medek ze Správy železniční dopravní cesty v Plzni.
A to ještě archeologové počítají s tím, že rozkopou další úseky podél železnice. „Chceme to řešit tak, že nabereme větší počet brigádníků, aby záchranné práce pokračovaly rychleji,“ vysvětlil Tetour.

(Právo)

Podla Wikipedie by to mohla byt filipinska vlajka v stave vojny:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Filipínská_vlajka

Lokomotiva musí být vidět

Ruku na srdce. Jaký důvod by člověk musel mít, aby se vydal s rodinou v sobotu nebo v neděli na výlet do České Třebové? Železničářské město se může pochlubit rotundou svaté Kateřiny. A dál? Nu, řekněme kostel, pár zajímavých domů a pěkná příroda v okolí. Jenže nyní Česká Třebová získá novou atrakci. Model rychlíkové lokomotivy vyrobený za protektorátu, který se do města po půl století vrátí z Gruzie. Lokomotiva má vše, co si výletníci přejí vidět. Je to krásný dvoumetrový stroj, vyvedený do nejmenších detailů. Je to památka, dva šikovní mechanici z České Třebové jej vyráběli už ve čtyřicátých letech. Ale hlavně: Lokomotiva má příběh, ve kterém vystupují komunisté a Stalin, a přesto skončí dobře.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

Josef Poštulka vykoupil ze Stalinova muzea model lokomotivy

Česká Třebová - Do Česka se vrací unikátní model lokomotivy, který před pětapadesáti lety dostal darem sovětský diktátor Josif Visarionovič Stalin.
Dvoumetrový funkční model lokomotivy 387.0 Mikádo míří z gruzínského Gori do České Třebové, kde vznikal na začátku čtyřicátých let jako vládní zakázka.
Z muzea ve Stalinově rodišti získal technický skvost Josef Poštulka. Třiaosmdesátiletý rodák z České Třebové snil o Mikádu přes dvacet let. „Je to přece kus historie, nádherná práce našich lidí. Nevím, proč by měla stát ve Stalinově muzeu, když ten s ní nemá nic společného,“ vysvětluje muž, který neváhal dát ze svého skoro dvě stě tisíc korun na odkoupení a transport lokomotivy.
Anabáze modelu by měla skončit do pátku. „V pondělí naložili Gruzínci model na dodávku, teď už jsou nejspíš někde v Rusku,“ hlásí Josef Poštulka.
V České Třebové narychlo řeší, co s modelem. „My jsme se dozvěděli až to, že k nám někdo veze obrovský model. Nevíme, kdy přijedou, jak bude velký ani kam ho umístit,“ zoufá si místostarostka Jaromíra Žáčková. „Jsou to ale v zásadě příjemné starosti.“
Pokud vše půjde podle představ strůjců celé akce, měl by být model v České Třebové slavnostně přivítán na tradičním zářijovém dni železnice.

(MF Dnes)

Brno - Na budově Českých drah na Kounicově ulici v Brně je ve fasádě vlajka. Vypadá jako česká, jen barvy někdo pomíchal. Klín je bílý, modrá nahoře a červená dole. Podle mluvčího drah Aleše Ondrůje tak reliéf vypadá od roku 1924. „Když jsme fasádu před čtyřmi lety opravovali, původní vybarvení jsme ponechali. To byla i podmínka památkářů,“ řekl Ondrůj. Vysvětlení, proč vlajka vypadá takto, jsou dvě. Buď si ve dvacátých letech, kdy státní symboly nebyly tak ukotvené, barvy někdo popletl, nebo je to prapor neznámého spolku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)