Kuriozity
Kuriozity na dráhe... Dejú sa to veci "mezi kolejí a trolejí" 
Kuriózní nehoda se šťastným koncem se včera stala na mosteckém vlakovém nádraží. Devětapadesátiletý muž tu přecházel koleje, přičemž nezaregistroval varovné signály přijíždějícího vlaku. Strojvůdce nárazu nezabránil. Jaké bylo překvapení, když muž vylezl zpod vlaku. Bezvadný zdravotní stav potvrdila i drážní lékařka.
(Metro)
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333687/
Zatím vcelku ano, ale bojím se, že podobné věci už kuriozitami spíš nebudou. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333617/
neviem,či to patri sem,ale...........
http://www.topky.sk/cl/10/414045/Na-mol-opity-cestujuci-ohrozoval-sprievodcu-pistolou
http://www.topky.sk/cl/10/414045/Na-mol-opity-cestujuci-ohrozoval-sprievodcu-pistolou
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333596/
Výpravčí Omelka Vojtěch žil celý život pod kuratelou hodinových ručiček. Byl absolutně dochvilný a stejnou vlastnost vyžadoval i od bližních. Když odcházel na železniční průmyslovku do Valtic, zakoupil mu otec náramkové hodiny značky Kirovskije. S těmito kirovočkami byl na obtíž všem kamarádům. Jakoukoliv nedochvilnost komentoval a prstem vždy ťukal na zápěstí s hodinkami. Kamarádi se mu jednou pomstili. Jel na provozní praxi a v půl šesté se klepal zimou na zastávce Valtice město. Bylo mu jenom divné, že zastávka byla liduprázdná a lidé se začali trousit až za hodinu. Na zastávce stál totiž už o půl páté, kamarádi mu v nestřeženém okamžiku přetočili čas na hodinkách.
Životu podle hodinových ručiček však zůstal věrný. Nikdy neimprovizoval; vše měl dopředu promyšleno a patrně by dokázal naplánovat i úkladnou vraždu. Však si naplánoval i rande! Nevěříte? Je podzim. Krásný sluneční den. Lesní cestou jde volným tempem párek lidí ve svazáckém rozestupu. Konečně zabrala hezká čtyřicátnice, průvodčí Lída Válová. Statný padesátník Vojtěch Omelka, starý mládenec a dosud pohledný chlap, dosáhl svého. Už bylo dost nahleděno a namáváno. Konečně je tady první rande.
Nebyl by to ale Vojta, aby neměl vše do detailů promyšleno a chronologicky podle hodinek spočítáno. Cíl byl jeden. Rande musí skončit v sedmnáct hodin na železniční zastávce uprostřed lesa. Zastávka je vybavena přejezdovým zařízením. Stojí zde uprostřed lesa fabrika. V sedmnáct nula pět přijedou na zastávku dva vlaky. Do té doby musí být oba potencionální milenci na místě a každý pak odjede jiným směrem.
Za půl hodiny se rozestup zkrátil a už se drží za ruce. Vášnivý polibek přichází záhy. Vojta se ale dopustil neomalenosti prvého řádu. Za zády objímané ženy sledoval své náramkové hodinky! Časový harmonogram dovoloval ještě smáčet nohy v lesním potůčku. Vojta je náruživý houbař a trasu nesčetněkrát prošel. Dva lidé jdou ruku v ruce jen tak v košilích. Svetry mají kolem beder jako turistické sdružení důchodců. Biem, biem, biem!!! Zvukový signál oznamuje - přibližují se vlaky. Je sedmnáct hodin. Vášnivé objetí však trvá dále. Oba vlaky, jejichž odjezd byl na konci Vojtěchova plánu, odjíždějí bez zainteresovaných cestujících.
„Půjdeme do vesnice za lesem na kávu," navrhuje Lída. Jde se. Oba stoupají do prudkého svahu. A opět se drží za ruce a každých pár kroků vášnivé polibky. Sestupují k okresní silnici, vesnice je na dohled. Najednou v lesní pustině autobusová zastávka. Vojtěch už dávno hodil harmonogram za hlavu. Kašle na čas. A pak přijel linkový autobus.
„Dvakrát Dolní Lhota," objednává paní Lída. Autobus za půl hodiny zastavuje. Za okny je vidět vesnickou hospůdku.
„Ty máš tedy přehled. Ani na tu kávu nemusíme daleko chodit, " s uznáním komentuje přesnost přistání potěšený muž. „Čelem vzad, na kávu půjdeme ke mně. Já tady totiž bydlím!" sdělí překvapenému partnerovi hezká průvodčí. Je to vdova a doma má dceru, syna a vnoučka.
Lída klepe na dveře. Najednou se ve dveřích objevují obě dospělé děti a za nimi vykukuje malý klouček. „Bratranec Pepa z Rožďalovic, "představuje se Vojtěch. Replikuje tak slavnou větu Lelíčka v podání Vlasty Buriana. Podává oběma mladým ruku, hladí kloučka po hlavě a je pozván dovnitř. Následuje pak hezký večer.
Na cestu domů je už pozdě, a tak host ulehá v ložnici, kdysi opuštěné tragicky zesnulým manželem. Ještě téhož večera se začíná psát nová kapitola v životě dvou lidiček. Je z toho nakonec hezký a dlouholetý vztah.
Jednou po několika měsících vzpomínají oba u kávy a sklenky vína na to první rande.
„Musím se ti s něčím svěřit. Já jsem se ti tenkrát na té lesní cestě při našich polibcích díval za zády na hodinky. Dodnes se za to stydím, " přiznává muž. A žena se usměje a praví:
„Ale, Vojtíšku, já jsem se také dívala na svoje hodinky! Chtěla jsem, aby nám ty vlaky ujely a já tě dostala k sobě na kávu. A představ si, ono to vyšlo. No a na ten autobus jsme ani zas tak dlouho nemuseli čekat! Můj
Životu podle hodinových ručiček však zůstal věrný. Nikdy neimprovizoval; vše měl dopředu promyšleno a patrně by dokázal naplánovat i úkladnou vraždu. Však si naplánoval i rande! Nevěříte? Je podzim. Krásný sluneční den. Lesní cestou jde volným tempem párek lidí ve svazáckém rozestupu. Konečně zabrala hezká čtyřicátnice, průvodčí Lída Válová. Statný padesátník Vojtěch Omelka, starý mládenec a dosud pohledný chlap, dosáhl svého. Už bylo dost nahleděno a namáváno. Konečně je tady první rande.
Nebyl by to ale Vojta, aby neměl vše do detailů promyšleno a chronologicky podle hodinek spočítáno. Cíl byl jeden. Rande musí skončit v sedmnáct hodin na železniční zastávce uprostřed lesa. Zastávka je vybavena přejezdovým zařízením. Stojí zde uprostřed lesa fabrika. V sedmnáct nula pět přijedou na zastávku dva vlaky. Do té doby musí být oba potencionální milenci na místě a každý pak odjede jiným směrem.
Za půl hodiny se rozestup zkrátil a už se drží za ruce. Vášnivý polibek přichází záhy. Vojta se ale dopustil neomalenosti prvého řádu. Za zády objímané ženy sledoval své náramkové hodinky! Časový harmonogram dovoloval ještě smáčet nohy v lesním potůčku. Vojta je náruživý houbař a trasu nesčetněkrát prošel. Dva lidé jdou ruku v ruce jen tak v košilích. Svetry mají kolem beder jako turistické sdružení důchodců. Biem, biem, biem!!! Zvukový signál oznamuje - přibližují se vlaky. Je sedmnáct hodin. Vášnivé objetí však trvá dále. Oba vlaky, jejichž odjezd byl na konci Vojtěchova plánu, odjíždějí bez zainteresovaných cestujících.
„Půjdeme do vesnice za lesem na kávu," navrhuje Lída. Jde se. Oba stoupají do prudkého svahu. A opět se drží za ruce a každých pár kroků vášnivé polibky. Sestupují k okresní silnici, vesnice je na dohled. Najednou v lesní pustině autobusová zastávka. Vojtěch už dávno hodil harmonogram za hlavu. Kašle na čas. A pak přijel linkový autobus.
„Dvakrát Dolní Lhota," objednává paní Lída. Autobus za půl hodiny zastavuje. Za okny je vidět vesnickou hospůdku.
„Ty máš tedy přehled. Ani na tu kávu nemusíme daleko chodit, " s uznáním komentuje přesnost přistání potěšený muž. „Čelem vzad, na kávu půjdeme ke mně. Já tady totiž bydlím!" sdělí překvapenému partnerovi hezká průvodčí. Je to vdova a doma má dceru, syna a vnoučka.
Lída klepe na dveře. Najednou se ve dveřích objevují obě dospělé děti a za nimi vykukuje malý klouček. „Bratranec Pepa z Rožďalovic, "představuje se Vojtěch. Replikuje tak slavnou větu Lelíčka v podání Vlasty Buriana. Podává oběma mladým ruku, hladí kloučka po hlavě a je pozván dovnitř. Následuje pak hezký večer.
Na cestu domů je už pozdě, a tak host ulehá v ložnici, kdysi opuštěné tragicky zesnulým manželem. Ještě téhož večera se začíná psát nová kapitola v životě dvou lidiček. Je z toho nakonec hezký a dlouholetý vztah.
Jednou po několika měsících vzpomínají oba u kávy a sklenky vína na to první rande.
„Musím se ti s něčím svěřit. Já jsem se ti tenkrát na té lesní cestě při našich polibcích díval za zády na hodinky. Dodnes se za to stydím, " přiznává muž. A žena se usměje a praví:
„Ale, Vojtíšku, já jsem se také dívala na svoje hodinky! Chtěla jsem, aby nám ty vlaky ujely a já tě dostala k sobě na kávu. A představ si, ono to vyšlo. No a na ten autobus jsme ani zas tak dlouho nemuseli čekat! Můj
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333199/
Stalo se v jedné předměstské zastávce velkého města. Nezáleží příliš na tom, kde. Děj této příhody je zajímavý obecně.
Celá příhoda: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8sysif.htm
Celá příhoda: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8sysif.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333197/
Nejrůznější varování a zákazy doprovázejí lidstvo od nepaměti. Příkladně zákonodárci jistého amerického státu v polovině 19. století zakázali kohoutům kokrhat před čtvrtou hodinou ranní. A dnes?
Celá kuriozita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8liba.htm
Celá kuriozita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8liba.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333182/
R604Dargov:Už nič,ale cca. deň tam namiesto RP nabiehala reklama na webhosting
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331877/
čmoudík,
a čo je na nej??
a čo je na nej??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331875/
Tato stránka s železniční tematikou opravdu nemá chybu.... 
.
http://www.railpage.net/
teď si myslíte,že jsem se asi pomátl,ale klikněte a uvidíte...
. http://www.railpage.net/
teď si myslíte,že jsem se asi pomátl,ale klikněte a uvidíte...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331867/
Normalizace byla právě v polovině (to jsme ale tenkrát nevěděli). Vraceli jsme se se ženou večer od přátel a viděli, že kdosi obchází kolem našeho domu. Byl to dozorce výhybek se vzkazem: Náčelníku, vzkazuje výpravčí, abyste nastoupil do služby. Dost mě to překvapilo, mimořádnost jsem žádnou nečekal. Je to prý ale ještě horší!
Celý příběh: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_7veci.htm
Celý příběh: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_7veci.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331715/
V padesátých letech minulého století se konečně slavný StEG mezi Prahou a Českou Třebovou dočkal aspoň trochu modernějšího zabezpečovacího zařízení namísto letité elektromechaniky. Začal se tam instalovat sovětský autoblok a ve stanicích Pečky a Velim i reléové zabezpečovací zařízení stejné provenience. Později došlo i na další stanice – dostaly také sovětské reléovky.
Celá kuriozita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_6veci.htm
Celá kuriozita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_6veci.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329197/
žel. zamestnanca z Nitry :
http://spravy.pravda.sk/dat-dokopy-vrbove-prutiky-je-to-velka-drina-fkw-/sk_regiony.asp?c=A090211_120656_sk_regiony_p23
http://spravy.pravda.sk/dat-dokopy-vrbove-prutiky-je-to-velka-drina-fkw-/sk_regiony.asp?c=A090211_120656_sk_regiony_p23
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328774/
Oni ti vlakvedoucí a průvodčí v osobní dopravě to nemají ani dnes lehké. Nechte to být; i před lety jsme my, strojvedoucí, museli pomáhat zvládnout některé nepřizpůsobivé osoby. A naopak já jsem při nějaké poruše potřeboval občas jejich pomoc. Posvítit baterkou, něco podržet, prostě bylo to vzájemné.
Příhoda: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5veci.htm
Příhoda: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_5veci.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327624/
Muž, od kterého se linul silný zápach, seděl v polovině týdne v hale mělnického vlakového nádraží. Po výzvě k zásahu tam dorazili městští strážníci. Muž, který s platnou jízdenkou čekal na vlak, jim vysvětlil, že má popálené nohy namazané páchnoucí černou mastí. Podle ředitele městské policie Ladislava Hošmánka tak neměla hlídka k zásahu důvod.
(Mělnický deník)
(Mělnický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327342/
Až do předvčerejška mě iritovalo, že se dopoledne probouzí hodně jedinců, kteří si plánují práci, to znamená co zaze dnes ukrást. Říkal jsem si k čemu jsou takoví budižničemové na světě? Stalo se něco, co můj názor zcela změnilo. Ráno jsem zaparkoval u vlakového nádraží. Bydlím totiž na venkově, kde si před 150 lety osvícení sedláci nechtěli nechat rušit své krávy a výstavbu železnice nedporučili. Další osvícení způsobili, že dnes tam nejsou ani ty krávy.
Celý postesk: http://www.blisty.cz/art/45129.html
Celý postesk: http://www.blisty.cz/art/45129.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327183/
3michal: ten kto to pisal asi neskoncil ani zakladnu skolu 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327106/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327100/
zdroj: internet
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326790/
Krušnohorské město Nejdek se může pochlubit nejnovějším „nej„. Je totiž městem, které má v Čechách nejvíce železničních zastávek na jedné železniční trati. Na rekordu má podíl občanské sdružení Jde o Nejdek, které dlouhých šest letech usilovalo o přejmenování některých zastávek. Těch, které nesou jméno Nejdek, je nyní celkem šest.
„Je to rarita. Cestující na trati z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu se podívá z okna vlaku a uvidí zastávku Nejdek - Suchá. Vlak ujede dalších pět zastávek a je stále v Nejdku,„ říká předseda občanského sdružení Jde o Nejdek Milan Michálek. Už před lety se mu zdálo nelogické, aby se jedna ze stanic jmenovala Nové Hamry - zastávka. Nikdy totiž nebyla v katastru Hamrů a od této obce je vzdálená šest kilometrů. Podle nového jízdního řádu se nyní zastávka jmenuje Nejdek - Sejfy. Název souvisí s rýžováním zlata a cínu. České dráhy za 17 tisíc korun přejmenovaly i další zastávky v katastru Nejdku. Z Tisové u Nejdku je například Nejdek - Tisová.
Sdružení přiznává, že praktický význam přejmenování nemá. Nejdeckým patriotům ale udělalo prvenství v Čechách velkou radost.
Více stanic v katastru má pouze moravský Zlín. „Ten se nám nepodaří překonat. Jsme ale lepší než Praha,„ usmívá se Milan Michálek.
Nejdek je také městem s největším počtem zachovalých slunečních hodin v kraji. Narodil se zde i Vladimír Ráž, představitel nejoblíbenějšího panovníka českých filmových pohádek, krále Miroslava.
(Mladá fronta DNES)
„Je to rarita. Cestující na trati z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu se podívá z okna vlaku a uvidí zastávku Nejdek - Suchá. Vlak ujede dalších pět zastávek a je stále v Nejdku,„ říká předseda občanského sdružení Jde o Nejdek Milan Michálek. Už před lety se mu zdálo nelogické, aby se jedna ze stanic jmenovala Nové Hamry - zastávka. Nikdy totiž nebyla v katastru Hamrů a od této obce je vzdálená šest kilometrů. Podle nového jízdního řádu se nyní zastávka jmenuje Nejdek - Sejfy. Název souvisí s rýžováním zlata a cínu. České dráhy za 17 tisíc korun přejmenovaly i další zastávky v katastru Nejdku. Z Tisové u Nejdku je například Nejdek - Tisová.
Sdružení přiznává, že praktický význam přejmenování nemá. Nejdeckým patriotům ale udělalo prvenství v Čechách velkou radost.
Více stanic v katastru má pouze moravský Zlín. „Ten se nám nepodaří překonat. Jsme ale lepší než Praha,„ usmívá se Milan Michálek.
Nejdek je také městem s největším počtem zachovalých slunečních hodin v kraji. Narodil se zde i Vladimír Ráž, představitel nejoblíbenějšího panovníka českých filmových pohádek, krále Miroslava.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326774/
http://krimi.cas.sk/clanok/108161/opity-cestujuci-bez-listka-ohrozoval-sprievodcu-zbranou.html