Kuriozity

http://www.bleskovky.sk/cl/13/234384/Ked-zlodej-nemal-co-ukradnut-aspon-postriekal-steny-kecupom

Do seřaďovací stanice Dobrotín jezdili vypomáhat i vozmistři z Brna Maloměřic. Není nic relativnějšího, než výběr vozů a posuzování jejich způsobilosti k jízdě. Zatímco jeden vozmistr vůz vyřadí, jiný jej na vlaku nechá. Domácí vozmistři postupovali rozumně. S každou ,,správkou„ měli totiž posunovači práci. Vozmistr Koník zMaloměřic byl pověstný až chorobnou nenávistí k vozům řady Utz.
Měl prostě na ty vozy spadeno, jako by mu vagon nasazoval parohy s manželkou. Při jeho směně nebylo pět vyřazených vozů žádnou zvláštností. Posunovači s ním vedli nelítostný boj a utahovali mu ruční brzdu pajzrem, aby se při odbrzďování nadřel! Nic naplat. Přitom šlo vždy o milimetry.
Toho večera se počasí spiklo proti všem. Déšť, silné poryvy ledového větru. Dobrá kulisa k dramatu a antické tragédii. K tomu práce jako na kostele. Na noční přišel vozmistr Koník zvaný Kon. Posunka brumlá, nárazníky třískají o sebe. Najednou se rozletí dveře dopravní kanceláře a dovnitř vletí jako kulový blesk vedoucí posunu Luboš Malík.
Pane vedoucí, ten vůl vyřadil už třetí správku, já se na to můžu vykašlat! Za chvíli se uklidní a odchází ven do nepohody. Najednou nový řev. Koníkovo skóre vyrostlo už na šest kusů. Přestávka. Upocení amokří posunovači odcházejí do útulku něco pojíst a uvařit si kávu.
Po přestávce sedmá správka! Pověstný poslední hřebík do rakve.
Dveře od dopravní kanceláře se rozlétají. Mezi veřejemi stojí vozmistr Stanislav Koník. Je na pokraji zhroucení. Stojí nehnutě, brada se mu třese. Ve tváři má plačtivý výraz. Pane výpravčí, odmítám pracovat! Ten magor mi zahodil vozmistrovské kladívko do kolejiště!
Výpravčí Brada nevěří svým uším. Pruďas a nervák Luboš vzal revoluční spravedlnost do svých rukou. Jakmile vozmistr vyřadil sedmou správku, skočil k němu vedoucí posunu, vytrhl mu z rukou vozmistrovské kladívko a mrštil jím do prostoru. To pak plachtilo jako lehkoatletické náčiní vzduchem do neznáma. Posunovači do útulku, Luboš a pan vozmistr za mnou! rezolutně velí výpravčí Brada. Za zavřenými dveřmi dopravní kanceláře pak nastává vyjednávání o příměří. Podařilo se. Dopravní kancelář posléze opouští průvod pátračů. Umoudřilo se i počasí. Najednou jakoby začalo fandit hledačům ztracené Archy. Konečně výprava nalézá v kolejišti odhozené kladívko. Do rána už vše probíhá v normálu. Přijíždí vyšetřovací komise. Vyptávají se výpravčího i obou protagonistů. Výpravčí vypovídá vyhýbavě, oba soupeři svalují vinu jeden na druhého. Beze svědků je jejich souboj jen tvrzením proti tvrzení. Jedno je jisté. Vozmistr si kladívko do kolejiště nezahodil sám! Komise ale uznala, že vyřazování vozů bylo velmi úzkostlivé a mohlo působit i jako provokace a osobní msta.
Potrestáni byli všichni. Ti dva ztrátou prémií a smírčí soudce rozhodnutím náčelníka stanice. Výpravčímu Josefu Bradovi byla náčelníkem udělena pochvala za parlamentářský výkon. Byla to však dvojsečná zbraň. Jako expert na vyjednávání dostával pan výpravčí nadále do směny jen problémové pracovníky a všechny nováčky! Jeho směna byla pak jakousi štráfkumpanií!
Jakže je to s tou dobrotou a žebrotou?

(Železničář)

Madonna se pustila do kritiky londýnského primátora a hromadné dopravy
Že by jsme ji napsali jestli nechce vstoupit do klubu Vlaky net

http://www.blesk.cz/Clanek197287.htm

ooops..... file too big...

Takyto oznam (format A0) sa po novom objavuje na anglickych zel. staniciach.


Pre tych co nerozumeju reci, v ktorej je napisany:
Vynadaj nasmu zamestnancovi a tvoja cesta skonci na sude!

Nas personal ma pravo pracovat v bezpecnom prostredi bez obav zo zastrasovania, vyhrazok alebo utoku.
Netolerujeme ziadne prejavy fyzickeho alebo slovneho nasilia voci nasim zamestnancom a vzdy sa zasadzujeme o najvyssi mozny trest.

Nasi zamestnanci su vybaveny supravou, ktora im umoznuje zaslat vzorku slin na analyzu DNA. Nevahame sudne / trestne stihat nikoho kto opluje nasho zamestnanca.

Prosime, budte k nasim zamestnancom zdvorili.


PS: Po nalepkach na vlakoch, uniformach personalu a cestovnych poriadkoch je toto tretia novinka od zaciatku vlady NatExp na ECML.....

http://www.bleskovky.sk/cl/10/229026/Zene-nevysiel-pokus-o-samovrazdu-pod-kolesami-vlaku to je správny link

http://www.bleskovky.sk/cl/10/229029/Prokopovic-Ficova-vlada-zabrzdila-rozvoj-Carga Akú rýchlosť musel mať ČD plechač,keď zašiel až za žilinu?

Myslím, že treba rozlišovať strojvodca = lokführer a vlakvedúci = zugführer . Pri prekladoch sa to často zamieňa, najmä u autorov, ktorí sa v problematike nevyznajú. A o.i. ani u nás sa rušňovodiči nazaoberali a ano neboli školení v preprave, najmä osobnej. Pokiaľ sa nevymyslel systém električkový, bez sprievodcu, napr. na TREŽ.

Minulý týždeň som počul zaujímavý príbeh z úst jedného vyššie postaveného človeka, a to ten, že v Zuruchu v rýchlikoch je dvojité osadenstvo vlakového personálu: 1. rušňovodič - ktorý vedie lokomotívu 2, strojvodca - štikač lístkov, teda aspoň ten príbeh bol stavaný tak že autor si ani podľa slova stroj-vodca neodvodil že ide o to isté ako je rušňovodič alebo snáď to bolo za socializmu inak? to už mohol radšej povedať vlakvodca

brano: Musíš takto za každú cenu? O tom, kto je to výpravca sa prosímťa učia deti na Prvouke v prvom a druhom ročníku základnej školy (som teraz zrovna pri znižovaní entropie v izbe našiel z toho na dne posledného šuflíka učebnicu) - je tu výpravca, sprievodca a rušňovodič (namaľovaní na jednom obrázku vyzerajúcom ako výprava vlaku), ostatné druhy dopravy obstaráva šofér autobusu, dopravný policajt, taxikár, pilot, letuška a kapitán na lodi.

Kdežto TR10, KC1 a IPPŽ som sa teda aspoň ja teda na základnej škole neučil (a v tej učebnici prvouky pre prvý a druhý ročník ZŠ to ani nevidím) ... keby ten kritkov kolega bol nejaký tranzitér-prípravár, alebo aspoň vozmajster či nedajbože nejaký (ne)systémový špecialista tak potom by sa to aj dalo porovnávať , ale výpravca ... (teda, keby tety pri pokladni pravidelne nevedeli, že sa dá kúpiť napr. spiatočný lístok, potom by sa to možnio aj dalo) ...

Aké typické - najprv sa hrať na jediného múdreho uprostred samých tupcov a akonáhle sa ktosi ozve, argumenty došli...

predpokladal som, že takú duchaplnú reakciu môžeš vypotiť iba ty.

"Výpravca si bol po novom ALIANZ zmeniť poistku za škody spô....... V okresnom meste. Panička nevedela, čo je to výpravca, pýtala sa čo vlastne robí, a či je to určite na železnici. Nakoniec to v zozname zamestnaní našla."

Na ZSSK a ČD je tiež úplne bežným javom pri pokladni, keď panička netuší, že lístok, ktorý si cestujúci pýta, vôbec existuje a musí ho pracne hľadať v rôznych dokumentoch. Ale o takýchto príhodách zjavne držitelia "přirozeného jízdního dokladu" hrajúci sa na najmúdrejších nemajú ani potuchy...

rk-kn:
nečuduj sa, slovenský národ je hlúpy.
Výpravca si bol po novom ALIANZ zmeniť poistku za škody spô....... V okresnom meste. Panička nevedela, čo je to výpravca, pýtala sa čo vlastne robí, a či je to určite na železnici. Nakoniec to v zozname zamestnaní našla.

je súťažná relácia STV 1 . Zvyknem ju pozerať ráno pri raňajkách. Dnes, 26.3., padla otázka : v ktorých profesiách sa používajú zástavky. Ani jedna rodina, jedna bola z Dúbravky, druhá z Vrakune, neuhádla ! Ani posunovačov, ani výhybkárov, a ani námorníkov - signalistov. Zrejme cestujú len MHD po veľkej slov. dedine a iné nepoznajú. Keby uhádli, vyhrali by 50 000 Sk !

toho som uz viac krat stretol, najskor v NM na namesti, potom v PN na stanici a nakoniec v Ba na hl.st.

http://www.youtube.com/watch?v=gaTdRJ7cUX4

Krátky príbeh o tom, že ako sa dá tráviť čas čakaním na meškajúce vlaky.
Niekto v krčme pri poldeci,
niekto vyhrávaním na harfe.

Inak, patrí to aj tu, k tejto diskusii pod článkom na hlavnej strane :

http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002348-Rozhodnute-v-Poprade-sa-bude-pokracovat.asp#diskusia

O výpravčím Marchovi bylo známo, že ho nedokáže nic rozházet. Byl také znám svými legendárními bonmoty. Když se na noční směně tázal kolega na přítomnost nějakého vlaku, dostával standardní odpověď: Odpočívej v pokoji! Byla to replika na vtip kdysi slavného komika Rudy Stolaře. Paní Kraváčková stojí na hřbitově u hrobu svého manžela a praví:
Tak vidíš Álojz, celý život spávals v kuchyni, odpočívej v pokoji! Starý praktik Marcha už sloužil na dráze čtyřicátý rok. Svůj poměr ke složitosti provozu doprovázel rčením: Když postavím vlakovou cestu a místo vlaku přijde karavana velbloudů, akorát je odeženu z kolejiště. Vklidu řešil také domácí roztržky. Jednou se Marchův vnuk hádal smaminkou. Dědek právě přišel ze šichty a slyšel dialog dcery s vnukem, prokládaný ženským pláčem. Dcera si stěžovala, že kluk chce přerušit studium na průmyslovce. Prý založili s kamarády rockovou kapelu. Naučili se vyluzovat nějaké zvuky a prý takto vydělají veliké prachy bez blbé matematiky. Tu se dědek Marcha vmísil do rozhovoru. Posadil se na židli opěradlem dopředu a pravil k vnoučkovi: Máš pravdu Ríšo, vykašli se na studium. Emigrujeme spolu do Kanady. Ty tam budeš hrát rockovou muziku a já zase v nějakým klubu NHL hokej!
Jednou se podařil vojákům při výluce husarský kousek. Vezli za malou dvěstějedenáctkou dva sypáky štěrku na stoupání do sousední stanice. Traktorek hrabal, až uvázl. I napadlo jednoho vojáčka sypák na trati vyvěsit. Převěsil koncovky a hladce dorazil do sousední stanice. Signalista viděl konce a tak zablokoval, dal za vlakem elektrickou odhlášku.
Když se pak vojáček dožadoval návratu na trať pro zanechaný vůz, nastal nevídaný šrumec. Ze sousední stanice už odjel osobní vlak - do obsazeného oddílu. Marcha zavolal závorářské stanoviště, které bylo zároveň zastávkou: Josefe, skoč za strojvedoucím. Dáš mu rozkaz k odjezdu, až řeknu.
Rozkaz byl dán, jakmile do sousední stanice dorazil lokotraktorek s tím druhým sypákem a trať byla opět volná. Byl to historicky první rozkaz k odjezdu daný závorářem na zastávce...! Ještě že trať byla v oblouku a strojvedoucí se nedověděl, proč vlastně musel takovou dobu čekat.
Marcha také spáchal akci hodnou Guinessovy knihy rekordů. Při stávce železničářů předával službu na silniční zastávce, tři kilometry od dopravní kanceláře! Odjel autobusem, kterým přijelo vystřídání.
Záležitost se sypákem měla ještě dohru. Po sousední koleji jel osobní vlak a z okna se díval kolega, železniční šílenec. Vyskočil ve stanici z vlaku a křičel: Na trati stojí sypák, proboha, bude hromada!
Ty už, Josef, z tý dráhy blbneš. Vidíš vagony tam, kde nejsou. Zabrzdi, nebo objevíš vagon i v ložnici vedle manželky, vysvětlil Marcha. Onen kolega chodil týden jako tělo bez duše a dostal tik do pravého oka.
Do stanice se dostavil na posunku strojvedoucí, který přijel na noční směnu poprvé. Vedoucí posunu dodal ,,noty„. Asi po půlhodině postavil výpravčí posunovací cestu. Ze šesté na osmou, z osmé do lichých na pátou. Pak dokola na devátou a bude se šibovat na opačném zhlaví. Posunka se rozjela přesně podle plánu kolem bílých světel návěsti Posun dovolen. Celá akce skončila. Najednou začali posunovači vylézat z baje. Vůbec ještě nebyli venku. Celou maršrútu absolvoval nový fíra strojově a ani mu nevadilo, že nemá průvodce...
Jednou za večerního šera se podařilo Frantovi Marchovi stisknout loktem tlačítko obsluhy závor na reléovém pultu. Nepostřehl, že se bílé kmitání změnilo v klidné bílé světlo. Na přejezdu šly závory dolů, aniž byla postavena vlaková cesta. Vůbec nic se nedělo. Ve stanici nebyl vůbec žádný pohyb. Fanouš Marcha rozbalil svačinu, podíval se z okna a zkoprněl. Od brněnského zhlaví přijelo po kolejích do stanice - osobní auto!
Tak se dožil bohorovný kliďas přece jen překvapení. Místo karavany velbloudů se dostavilo do stanice po kolejích silniční vozidlo. Šetrný řidič, který zůstal mezi břevny, asi nechtěl urazit drahocennou závoru a tak vše vyřešil cestou nejmenšího