Kuriozity
Kuriozity na dráhe... Dejú sa to veci "mezi kolejí a trolejí"
Žilinská SADka robí už dlhší čas reklamu aj železniciam. Za povšimnutie stojí reklama nalepená na autobusoch - a najmä nejaký poľský rušeň v štýle blonsky a logom ZSSK
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290833/
Výpravčí Frantík Rendl to nikam nedotáhl. Spousta kamarádů a spolužáků už dávno byla dispečery či náčelníky stanic. Jeden spolužák se dokonce stal náčelníkem Kontroly přepravních tržeb v Olomouci! Frantík sloužil poctivě, ale měl spousty jiných sportovních a kulturních aktivit, takže mu turnusová služba skvěle vyhovovala.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32veci.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32veci.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287838/
Nahý mladý muž šokoval pokladní na nádraží ČD v Zábřehu. Za povzbuzování kamarádů si řekl o lístek a odešel. „Chtěl jen jízdenku s tím, že je mu jedno, kam to bude,„ popsala událost jedna z pokladních. Podle ní šlo zřejmě o recesi. „Byla kolem něho parta kamarádů, kteří si ho fotili,„ dodala. Chlapík přišel z nedaleké restaurace. V hale byly jen dvě ženy, které vzhledem k tomu, že nevolaly o pomoc, nebyly mladíkem pohoršeny.
(Blesk)
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287160/
No, je to v Indii.
Naši cigoši prišli tiež z Indie.
Ruku na srdce. Komu by až tak u nás vadilo, keby sa tí naši tiež vozili pod trolejou?
A to nie som rasista.
Naši cigoši prišli tiež z Indie.
Ruku na srdce. Komu by až tak u nás vadilo, keby sa tí naši tiež vozili pod trolejou?
A to nie som rasista.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283183/
Kuriózní případ údajně okradeného cizince řešili tento týden severomoravští policisté. Opomoc se na něobrátilBulhar,kterýtvrdil, že se zřejmě stal obětí organizovaného gangu. Prý mu někdo v mezinárodním rychlíku vzal nejprve tašku s doklady a penězi a poté mu na peroně vlakového nádraží v OstravěSvinověvzaltřikufry.
Po několikahodinovém vyšetřování však přišlo nečekané rozuzlení. Vše bylo dílem neskutečné shody okolností. Významnou roli sehrála cizincova roztěkanost, ale zejména poctivost nálezců... „Cizinec přijel z Pardubic do železniční stanice Ostrava–Svinov. Po odjezdu vlaku zjistil, že má jen svá tři zavazadla, ale to nejdůležitější – tašku s doklady a dalšími věcmi – ve vlaku nechal. Nenapadlo ho nic jiného než nechat zavazadla na nástupišti a vydat se za pracovnicí železniční stanice se žádostí o pomoc. Pracovnice okamžitě začala obvolávat stanice následující po Svinově. Vlaková četa ale nic nenašla. Možná to bylo i z toho důvodu, že v té chvíli neměla přesnou informaci, ve které části vlaku se cestující před vystoupením nacházel.
Asi po hodině prověřování se zklamaný cizinec vrátil na nástupiště, kde ponechal zavazadla. Tam ho čekalo další nemilé překvapení – kufry nenašel. V té chvíli byl bez kufrů i dokladů. Po neúspěšnémpokusuoubytováníkvůli scházejícímu průkazu totožnosti mu nezbylo než vše nahlásit policistům,„ popsala cizincovu anabázi mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská. „Příslušníci oddělení železniční policie a doprovodu vlaků ihned zahájili pátrání po zavazadlech. Kontaktovali příslušné vlakové čety a zjistili, že vlak měl konečnou stanici v polském Krakově. Vlaková četa příslušného spoje ale žádnou nalezenou tašku nebo doklady neměla. Policisté i nadále zjišťovali, kde by ztracené věci mohlybýt,„uvedlaŠtětínská.
V té době se již vlak, kterým cizinec předtím cestoval, vracel zpět přes Českou republiku. „Policisté se spojili s vlakvedoucím. Ten jim později zavolal, že nějaký Polák odevzdal personálu vlaku tašku s doklady na jméno cizince, s penězi a dalšími věcmi,„řekla Štětínská.
Policistům tak zbývalo pouze jediné – najít zmizelé kufry. I to se záhy podařilo. „Mimo jiné kontaktovali i pracovnici zavazadlového tranzitu svinovské železniční stanice. Paní jim sdělila, že někdo přinesl tři kufry s tím, že je asi některý cestující zapomněl po odjezdu vlaku na peroně,„ uzavřela Štětínská. Všechny věci si šťastný cizinec převzal večtvrtekdopoledne.
(Havířovský deník)
Po několikahodinovém vyšetřování však přišlo nečekané rozuzlení. Vše bylo dílem neskutečné shody okolností. Významnou roli sehrála cizincova roztěkanost, ale zejména poctivost nálezců... „Cizinec přijel z Pardubic do železniční stanice Ostrava–Svinov. Po odjezdu vlaku zjistil, že má jen svá tři zavazadla, ale to nejdůležitější – tašku s doklady a dalšími věcmi – ve vlaku nechal. Nenapadlo ho nic jiného než nechat zavazadla na nástupišti a vydat se za pracovnicí železniční stanice se žádostí o pomoc. Pracovnice okamžitě začala obvolávat stanice následující po Svinově. Vlaková četa ale nic nenašla. Možná to bylo i z toho důvodu, že v té chvíli neměla přesnou informaci, ve které části vlaku se cestující před vystoupením nacházel.
Asi po hodině prověřování se zklamaný cizinec vrátil na nástupiště, kde ponechal zavazadla. Tam ho čekalo další nemilé překvapení – kufry nenašel. V té chvíli byl bez kufrů i dokladů. Po neúspěšnémpokusuoubytováníkvůli scházejícímu průkazu totožnosti mu nezbylo než vše nahlásit policistům,„ popsala cizincovu anabázi mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská. „Příslušníci oddělení železniční policie a doprovodu vlaků ihned zahájili pátrání po zavazadlech. Kontaktovali příslušné vlakové čety a zjistili, že vlak měl konečnou stanici v polském Krakově. Vlaková četa příslušného spoje ale žádnou nalezenou tašku nebo doklady neměla. Policisté i nadále zjišťovali, kde by ztracené věci mohlybýt,„uvedlaŠtětínská.
V té době se již vlak, kterým cizinec předtím cestoval, vracel zpět přes Českou republiku. „Policisté se spojili s vlakvedoucím. Ten jim později zavolal, že nějaký Polák odevzdal personálu vlaku tašku s doklady na jméno cizince, s penězi a dalšími věcmi,„řekla Štětínská.
Policistům tak zbývalo pouze jediné – najít zmizelé kufry. I to se záhy podařilo. „Mimo jiné kontaktovali i pracovnici zavazadlového tranzitu svinovské železniční stanice. Paní jim sdělila, že někdo přinesl tři kufry s tím, že je asi některý cestující zapomněl po odjezdu vlaku na peroně,„ uzavřela Štětínská. Všechny věci si šťastný cizinec převzal večtvrtekdopoledne.
(Havířovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/282585/
V hostinci Na Růžku je živo. Šumí to tady jako v úlu. Kouřová clona znesnadňuje vidění. Je to jako když křižník Edinburg položí umělou mlhu; kuřáci v této místnosti byli by čerstvým vzduchem obtěžováni.
U jednoho stolu sedí železničář: vlakvedoucí Standa Laburda si odskočil na gáblík. Na nádraží si odložil železničářskou kabelu. Přijel hned navečer. Jeho vlak odjíždí těsně po půlnoci. Služební vůz bude mít na konci vlaku. Z dosud neobjasněných příčin musí být tento vlak doprovázen vlakvedoucím v zájmu obrany státu.
Před Standou se na talířku třepe bílé maso teplého ovaru. Všechno by bylo v pořádku, kdyby za Standou nevisel na věšáku železničářský zimník, z jeho kapes nečouhaly zimní rukavice a nad tím vším se nehoupala železničářská čepice. Ke gáblíku několik piv a tu a tam prcek. Ke cti hostinského nutno dodat, že nemohl vědět nic o budoucí noční směně popíjejícího železničáře. V jedenáct hodin večer vytáhl Standa teatrálně kapesní hodinky po dědečkovi a zamručel něco o pos… životě. Sesbíral svršky, oblékl zimník a nasadil čepici. Vyrazil.
Po příjemném teple lokálu ho venku rozrazila zima. Je leden a po ulicí víří vločky sněhu, časté poryvy ledového větru vracejí poutníka do kruté reality. ,,Jéžišmarjá, která cesta vede k nádraží?“ Chodec má problém s gravitací. Silnice se mu snaží postavit kolmo do cesty. K nádraží vedou tři cesty jako v pohádce. Dvě falešné vedou ke kolejím s přejezdovým zařízením. Jen jediná přivádí k nádraží! Standa ví jedno: Překročit koleje nesmíš! Zmizel bys v polích okresu Brno venkov.
Jako kybernetická myš, systémem pokusů a omylů, vydává se náš osvěžený polárník za svým cílem. Šněruje ulicí křížem krážem. Občas i na zem upadne. Už ztratil čepici. Na konci první cesty - první omyl. Před očima zoufalce ční stojan přejezdového zařízení. Čelem vzad a znovu do výchozího orientačního bodu. Směr hospoda!
Na druhé cestě ztrácí šálu a rukavici. V hlavě mu zní melodie Jirky Grossmana o Marry Ann: ...a jen sto yardů mu zbývá... Tak nějak muselo být i mužům kapitána Scotta při zoufalém amarném pokusu o návrat z jižního pólu. Ti ovšem všichni zahynuli. Tato varianta snad Standovi v těchto zeměpisných šířkách nehrozí.
Na konci druhé cesty opět závory! Čelem vzad a opět do výchozí pozice. Na konci třetí cesty je už konečně vytoužené nádraží.
Přípravářka mezitím sepsala ty čtyři vozy výchozího vlaku. Všechno připravila a nalila do Standy litr černé kávy. Předala mu dokumentaci. Chybělo jen posadit jej na kozlík a dát do rukou bič. Výpravčí shledal, že na konci vlaku Standa nikomu vadit nebude. Signalisté si u krátkého vlaku námezníky ohlídají, tak co? Nač si vytvářet komplikace. Standa se vypotácel do temné noci ke svému nevytopenému hytláku. Snad tam cestou vystřízliví! Nějak se mu nedařilo vyšplhat do vozu, ale poradil si. Vedle stál stavební vlak. Po půlnoci vlak odjel.
Z ubytovacího vozu na jedenácté koleji vystupuje mátožná postava. Rozespalý stavební mistr Pokluda jde vykonat malou tělesnou potřebu, přes pyžamo zimník. Krok do prázdna. S oběma rukama v kapsách, zcela nepřipraven a zaskočen, padá nešťastník po ústech do štěrku. Výkřik a ticho. Nocí se pak ozývá strašlivé klení. Mistr Pokluda běduje: ,,Kterej dobytek odnesl ty schůdky!“
„Dobytek“ spí spánkem spravedlivých ve služebním voze někde u Vyškova.
Výpravčí Honza Prášek to chápal jako nejapný žert drsných obyvatel stavebního vlaku.
,,Třeba vás, pane Pokludo, někdo nemá rád...“.
(Železničář)
U jednoho stolu sedí železničář: vlakvedoucí Standa Laburda si odskočil na gáblík. Na nádraží si odložil železničářskou kabelu. Přijel hned navečer. Jeho vlak odjíždí těsně po půlnoci. Služební vůz bude mít na konci vlaku. Z dosud neobjasněných příčin musí být tento vlak doprovázen vlakvedoucím v zájmu obrany státu.
Před Standou se na talířku třepe bílé maso teplého ovaru. Všechno by bylo v pořádku, kdyby za Standou nevisel na věšáku železničářský zimník, z jeho kapes nečouhaly zimní rukavice a nad tím vším se nehoupala železničářská čepice. Ke gáblíku několik piv a tu a tam prcek. Ke cti hostinského nutno dodat, že nemohl vědět nic o budoucí noční směně popíjejícího železničáře. V jedenáct hodin večer vytáhl Standa teatrálně kapesní hodinky po dědečkovi a zamručel něco o pos… životě. Sesbíral svršky, oblékl zimník a nasadil čepici. Vyrazil.
Po příjemném teple lokálu ho venku rozrazila zima. Je leden a po ulicí víří vločky sněhu, časté poryvy ledového větru vracejí poutníka do kruté reality. ,,Jéžišmarjá, která cesta vede k nádraží?“ Chodec má problém s gravitací. Silnice se mu snaží postavit kolmo do cesty. K nádraží vedou tři cesty jako v pohádce. Dvě falešné vedou ke kolejím s přejezdovým zařízením. Jen jediná přivádí k nádraží! Standa ví jedno: Překročit koleje nesmíš! Zmizel bys v polích okresu Brno venkov.
Jako kybernetická myš, systémem pokusů a omylů, vydává se náš osvěžený polárník za svým cílem. Šněruje ulicí křížem krážem. Občas i na zem upadne. Už ztratil čepici. Na konci první cesty - první omyl. Před očima zoufalce ční stojan přejezdového zařízení. Čelem vzad a znovu do výchozího orientačního bodu. Směr hospoda!
Na druhé cestě ztrácí šálu a rukavici. V hlavě mu zní melodie Jirky Grossmana o Marry Ann: ...a jen sto yardů mu zbývá... Tak nějak muselo být i mužům kapitána Scotta při zoufalém amarném pokusu o návrat z jižního pólu. Ti ovšem všichni zahynuli. Tato varianta snad Standovi v těchto zeměpisných šířkách nehrozí.
Na konci druhé cesty opět závory! Čelem vzad a opět do výchozí pozice. Na konci třetí cesty je už konečně vytoužené nádraží.
Přípravářka mezitím sepsala ty čtyři vozy výchozího vlaku. Všechno připravila a nalila do Standy litr černé kávy. Předala mu dokumentaci. Chybělo jen posadit jej na kozlík a dát do rukou bič. Výpravčí shledal, že na konci vlaku Standa nikomu vadit nebude. Signalisté si u krátkého vlaku námezníky ohlídají, tak co? Nač si vytvářet komplikace. Standa se vypotácel do temné noci ke svému nevytopenému hytláku. Snad tam cestou vystřízliví! Nějak se mu nedařilo vyšplhat do vozu, ale poradil si. Vedle stál stavební vlak. Po půlnoci vlak odjel.
Z ubytovacího vozu na jedenácté koleji vystupuje mátožná postava. Rozespalý stavební mistr Pokluda jde vykonat malou tělesnou potřebu, přes pyžamo zimník. Krok do prázdna. S oběma rukama v kapsách, zcela nepřipraven a zaskočen, padá nešťastník po ústech do štěrku. Výkřik a ticho. Nocí se pak ozývá strašlivé klení. Mistr Pokluda běduje: ,,Kterej dobytek odnesl ty schůdky!“
„Dobytek“ spí spánkem spravedlivých ve služebním voze někde u Vyškova.
Výpravčí Honza Prášek to chápal jako nejapný žert drsných obyvatel stavebního vlaku.
,,Třeba vás, pane Pokludo, někdo nemá rád...“.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281581/
napriek tomu, že im horia drevené domčeky, a préria s lesmi. Zábava musí byť :
http://www.cas.sk/clanok/82480/video-hole-zadky-rozohnala-policia.html
http://www.cas.sk/clanok/82480/video-hole-zadky-rozohnala-policia.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278906/
Dlužno podotknout, že tento příběh se stal na jednokolejce, lidově zvané „kozina„, v době, kdy ještě byla obsazená každá stanička výpravčím a alespoň jedním výhybkářem a počet vlaků na těchto jednokolejkách byl v noční době opravdu minimální. Nyní jsou tyto tratě provozovány podle předpisu D3, tedy pokud jsou vůbec provozovány, ale za komančů tomu tak nebylo.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27veci.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27veci.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278408/