Kuriozity
Kuriozity na dráhe... Dejú sa to veci "mezi kolejí a trolejí" 
Neviem či tento môj príspevok alebo skôr názor patrí do tejto rubriky,ale neviem kde inde by som ho asi dal.
Včera v popoludňajších hodínách na železničnej stanici Žilina na druhom nástupišti som bol svedkom jednej pre cestujúcu verejnosť nepríjemnej udalosti.
Všetko sa začalo úplne normálne klasická výmena fírov a vlakovej čaty na osi pri rýchliku,nič mimoriadne.Až do chvíle keď k rušňu prišiel pomerne už dosť nervózny žilinský vlakvedúci toho rýchlika,ktorý práve vystriedal košických kolegov.Začal na poslednú chvíľu tesne pred odchodom vypisovať papiere a všetky náležitosti spojené s papierovaním.Papiere mal opreté o bok rušňa a tak písal,všetko išlo v pohode až kým sa mu papiere nevyšmykli a všetky nespadli do medzeri medzi lomomotívu a nástupište.
A tu sa začal celý problém.A tej chvíli vymenoval na plné pľúca hádam všetky vulgarizmi,ktoré slovenský jazyk pozná.Navyše tieto vulgaruzmy vykrikoval na celé druhé nástupište,kde sa v tú dobu nachádzalo veľa cestujúcich.
Ale asi si pomaly musíme na takéto praktiky zvykať,veď život niekedy tak bolí.
Včera v popoludňajších hodínách na železničnej stanici Žilina na druhom nástupišti som bol svedkom jednej pre cestujúcu verejnosť nepríjemnej udalosti.
Všetko sa začalo úplne normálne klasická výmena fírov a vlakovej čaty na osi pri rýchliku,nič mimoriadne.Až do chvíle keď k rušňu prišiel pomerne už dosť nervózny žilinský vlakvedúci toho rýchlika,ktorý práve vystriedal košických kolegov.Začal na poslednú chvíľu tesne pred odchodom vypisovať papiere a všetky náležitosti spojené s papierovaním.Papiere mal opreté o bok rušňa a tak písal,všetko išlo v pohode až kým sa mu papiere nevyšmykli a všetky nespadli do medzeri medzi lomomotívu a nástupište.
A tu sa začal celý problém.A tej chvíli vymenoval na plné pľúca hádam všetky vulgarizmi,ktoré slovenský jazyk pozná.Navyše tieto vulgaruzmy vykrikoval na celé druhé nástupište,kde sa v tú dobu nachádzalo veľa cestujúcich.
Ale asi si pomaly musíme na takéto praktiky zvykať,veď život niekedy tak bolí.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304194/
Světový rekord
Dva světové rekordy vytvořil včera odpoledne ve Vyškově silák Jaromír Bakalík (31). Na nádraží táhl asi dva metry lokomotivu vážící 87 tun nejprve vsedě na laně a poté i na řetězu na krku!
„Jedl jsem dnes jen hovězí guláš. A celý den piji čistou vodu,„ popsal svůj jídelníček rekordman. Na rekordy trénoval jen jednou - zkusil táhnout na krku nákladní auto o hmotnosti 12 tun.
Třetí rekord Bakalíkovi odolal. S plným pivním sudem, který váží 62,5 kg, v zubech se dokázal otočit kolem své osy jen osmnáctkrát. Na rekord přitom potřeboval 22 otoček.
(Blesk)
Dva světové rekordy vytvořil včera odpoledne ve Vyškově silák Jaromír Bakalík (31). Na nádraží táhl asi dva metry lokomotivu vážící 87 tun nejprve vsedě na laně a poté i na řetězu na krku!
„Jedl jsem dnes jen hovězí guláš. A celý den piji čistou vodu,„ popsal svůj jídelníček rekordman. Na rekordy trénoval jen jednou - zkusil táhnout na krku nákladní auto o hmotnosti 12 tun.
Třetí rekord Bakalíkovi odolal. S plným pivním sudem, který váží 62,5 kg, v zubech se dokázal otočit kolem své osy jen osmnáctkrát. Na rekord přitom potřeboval 22 otoček.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304112/
A moja snímka je z 25.10.2008. Fotil som to aj vlani a uverejnil. A teraz sa mi zdá tá " informačná " tabuľa ešte ošarpanejšia .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302930/
metal779
Nové Zámky, 2. nástupište
Nové Zámky, 2. nástupište
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302882/
Zbyněk, D.C., Duko: 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302872/
D.C. technicka otazka: aka je to stanica? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302864/
V začiatkoch vákuových WC sa vo Švédsku stal prípad, že žena spláchla keď ešte sedela a zrovna nie na doske.....
Zachraňovali ju tak, že museli prevŕtať WC
Zachraňovali ju tak, že museli prevŕtať WC
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302852/
Pasažérovi TGV uvízla ruka v záchodě, vlak zpozdil o dvě hodiny
Tak to sa u nas nemoze stat. Asi by sa nenasiel nik, kto by mal odvahu co i len priblizit sa rukou k zachodovej mise v nasich vlakoch.
Tak to sa u nas nemoze stat. Asi by sa nenasiel nik, kto by mal odvahu co i len priblizit sa rukou k zachodovej mise v nasich vlakoch.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302848/
rk_kn
tak tak, toto je foto spred mesiaca, je stale tam a ktovie este ako dlho bude. No daco sa suska, ze sa pripravuje rekonstrukcia nastupist na tejto stanici, tak zrejme to ma tato tabula uz zratane... No kedy to bude a ci vobec, je zrejme vo hviezdach...
tak tak, toto je foto spred mesiaca, je stale tam a ktovie este ako dlho bude. No daco sa suska, ze sa pripravuje rekonstrukcia nastupist na tejto stanici, tak zrejme to ma tato tabula uz zratane... No kedy to bude a ci vobec, je zrejme vo hviezdach...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302847/
Dvouhodinové zpoždění francouzského rychlovlaku TGV způsobil v neděli večer pasažér, kterému uvízla ruka v záchodové míse. Do té mu předtím spadl jeho mobilní telefon. O případu informovala agentura AFP.
Rychlovlak, který jel z La Rochelle do Paříže, musel mít kvůli incidentu dvouhodinovou přestávku, během níž se záchranáři snažili šestadvacetiletému nešťastníkovi uvolnit končetinu. Ta se mu v otvoru toalety zaklínila poté, co ji systém čištění nasál, když se snažil vyprostit telefon.
Ruku se ale záchranářům přímo ve vlaku z klozetu vyprostit nepodařilo. "Vynesli ho na nosítkách, ale ruku měl stále uvězněnou v záchodové míse, kterou museli vysekat," uvedl svědek. Podle záchranářů mladíka bolí loket, z nehody ale vyvázl bez zlomenin.
(Novinky)
Rychlovlak, který jel z La Rochelle do Paříže, musel mít kvůli incidentu dvouhodinovou přestávku, během níž se záchranáři snažili šestadvacetiletému nešťastníkovi uvolnit končetinu. Ta se mu v otvoru toalety zaklínila poté, co ji systém čištění nasál, když se snažil vyprostit telefon.
Ruku se ale záchranářům přímo ve vlaku z klozetu vyprostit nepodařilo. "Vynesli ho na nosítkách, ale ruku měl stále uvězněnou v záchodové míse, kterou museli vysekat," uvedl svědek. Podle záchranářů mladíka bolí loket, z nehody ale vyvázl bez zlomenin.
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302821/
informačná tabuľa, na jednej stanici, kde sa objavujú aj zahraniční cestujúci a zastavujú medzištátne vlaky . Už pred rokom som ju odfotil, ani teraz sa nič nezmenilo. Práve naopak ! A tú stanicu ľahko spoznáte .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302052/
Novopečený výpravčí Frantík Rendl byl odeslán jako substitut do malé stanice na trati BrnoHavlíčkův Brod. V noci se jezdilo první - druhá. Klid amír. Leč na denní směně sužovaly zaměstnance těžké výluky, trať byla v přestavbě, ve stanicích provizorní zabezpečovací zařízení. Provizoriem byly také dočasné staniční budovy. Byly to jakési účelové, nevzhledné baráky.
Ve stanici přivítali náhradníka vlídně. A tu se poprvé Frantík setkal s divnými mezilidskými vztahy: sám nekonfliktní člověk narazil najednou na něco nečekaného. Sloužili zde dva kmenoví výpravčí Milan Šanda a Leopold Štok. Oba byli vlídní a veselí kumpáni. Byli k zulíbání - ale každý zvlášť. Vypadali jako Laurel a Hardy. Nebyli to ale komici a kamarádi. Tito dva pánové se totiž k smrti nenáviděli a dělali si naschvály.
Milan byl růžolící tlouštík a zavilý myslivec. Chodil v tyrolském kloboučku se štětkou, a to i v uniformě! Klobouček sundával akorát při průjezdu vlaku. Polda Štok jej nazval Duchem první republiky. Tak prý byla bohatá a boubelatá. Šanda zase nazýval kolegu Leopolda Smrťákem; měl na mysli film Dařbuján a Pandrhola. Štok byl totiž vysoký a hubený dlouhán s nadnormativním nosem. Byl to jakýsi výpravčí Hubička zHrabalových Ostře sledovaných vlaků.
Frantík po něm kolikrát přebíral službu a v dopravní kanceláři často bývala po noční přítomna nějaká žena. Ke Štokově cti budiž řečeno, že měl bohatý repertoár. Nebyl žádný krasavec, ale možná zde platilo rčení - podle nosa poznáš kosa!
Při střídání bývalo málo času. Frantík kolikrát střídal i u vlaku. Tihle pánové si ovšem předávali službu půl hodiny a jeden od druhého vyžadoval i přepočítání třaskavek. To všechno jen proto, aby střídanému ujel vlak amusel dvě hodiny čekat na další. Přitom stanice stála v polích, do vsi daleko. Oba dojížděli vlakem. Jednou na denní směně se vsadil boubelatý Šanda s traťmistrem, že bude celou šichtu očekávat a sledovat projíždějící nákladní vlaky v mysliveckém klobouku. Štok se to nějak dověděl a neměl nic jiného na práci, nežli sázku prozradit dopravnímu kontrolorovi Kalužovi. Ten pak sledoval vítězný pokus výpravčího z okna osobního vozu, zařazeného do projíždějícího nákladního vlaku a viník byl patřičně prémiově ohodnocen.
Jednoho večera zazvonil telefon. Službu konající tlouštík se dověděl, že kolegovi Štokovi ujel osobní vlak a na směnu jede na otevřené plošině vozu nákladního vlaku. A že má ten vlak zastavit. Šanda vše zvážil a vyhodnotil. Klidně bude sloužit o dvě hodiny déle. Zajistil si také odvoz automobilem. Postavil vlakovou cestu pro projíždějící nákladní vlak, nasadil myslivecký klobouček a očekával předpisově průjezd vlaku. Za panujícího mrazu minus deset stupňů v sedm hodin večer s potěšením sledoval, jak stanicí uhání nákladní vlak s mávající postavou na otevřené plošině. Vlak pokračoval ještě dvacet minut až do cílové stanice...
Frantík jenom kroutil hlavou, jak si dva dospělí lidé dovedou znesnadňovat život. Sám se vždy dokázal s každým domluvit. Když byli jednou posláni s kolegou na odloučené stanoviště v hlubokém lese, řekli jim, že se tady slouží dvanáctky, a to pouze ve dne.
Dojíždění přes půl republiky by zabralo hodně času. Tak se ti dva dohodli, že každý bude sloužit celý týden v kuse a týden pak bude mít volno. Zajistili si postel a pro potraviny si ve vlakových přestávkách chodili do nedaleké vesnice. Ve světle této zkušenosti Frantíka napadlo, jak by asi tady spolu sloužili pánové Šanda a Štok.
Frantík se nikdy nedověděl o důvodu jejich vzájemné nenávisti. Asi v tom byla žena. Frantíkův pobyt ve stanici se chýlil ke konci. Ráno přijel na poslední šichtu. Byl leden, poletovaly sněhové vločky a vál nepříjemný ledový vítr. Frantík přicházel ke staniční budově a zkoprněl. Všechna okna v tom mraze byla otevřena. Službu konající výpravčí Šanda seděl zachumlán ve služebním kožichu v lampárně a hlasitě kýchal.
Proboha, co se stalo, proč nejste uvnitř? tázal se zvědavý příchozí. Ale to hovado, ten Smrťák mi večer
Ve stanici přivítali náhradníka vlídně. A tu se poprvé Frantík setkal s divnými mezilidskými vztahy: sám nekonfliktní člověk narazil najednou na něco nečekaného. Sloužili zde dva kmenoví výpravčí Milan Šanda a Leopold Štok. Oba byli vlídní a veselí kumpáni. Byli k zulíbání - ale každý zvlášť. Vypadali jako Laurel a Hardy. Nebyli to ale komici a kamarádi. Tito dva pánové se totiž k smrti nenáviděli a dělali si naschvály.
Milan byl růžolící tlouštík a zavilý myslivec. Chodil v tyrolském kloboučku se štětkou, a to i v uniformě! Klobouček sundával akorát při průjezdu vlaku. Polda Štok jej nazval Duchem první republiky. Tak prý byla bohatá a boubelatá. Šanda zase nazýval kolegu Leopolda Smrťákem; měl na mysli film Dařbuján a Pandrhola. Štok byl totiž vysoký a hubený dlouhán s nadnormativním nosem. Byl to jakýsi výpravčí Hubička zHrabalových Ostře sledovaných vlaků.
Frantík po něm kolikrát přebíral službu a v dopravní kanceláři často bývala po noční přítomna nějaká žena. Ke Štokově cti budiž řečeno, že měl bohatý repertoár. Nebyl žádný krasavec, ale možná zde platilo rčení - podle nosa poznáš kosa!
Při střídání bývalo málo času. Frantík kolikrát střídal i u vlaku. Tihle pánové si ovšem předávali službu půl hodiny a jeden od druhého vyžadoval i přepočítání třaskavek. To všechno jen proto, aby střídanému ujel vlak amusel dvě hodiny čekat na další. Přitom stanice stála v polích, do vsi daleko. Oba dojížděli vlakem. Jednou na denní směně se vsadil boubelatý Šanda s traťmistrem, že bude celou šichtu očekávat a sledovat projíždějící nákladní vlaky v mysliveckém klobouku. Štok se to nějak dověděl a neměl nic jiného na práci, nežli sázku prozradit dopravnímu kontrolorovi Kalužovi. Ten pak sledoval vítězný pokus výpravčího z okna osobního vozu, zařazeného do projíždějícího nákladního vlaku a viník byl patřičně prémiově ohodnocen.
Jednoho večera zazvonil telefon. Službu konající tlouštík se dověděl, že kolegovi Štokovi ujel osobní vlak a na směnu jede na otevřené plošině vozu nákladního vlaku. A že má ten vlak zastavit. Šanda vše zvážil a vyhodnotil. Klidně bude sloužit o dvě hodiny déle. Zajistil si také odvoz automobilem. Postavil vlakovou cestu pro projíždějící nákladní vlak, nasadil myslivecký klobouček a očekával předpisově průjezd vlaku. Za panujícího mrazu minus deset stupňů v sedm hodin večer s potěšením sledoval, jak stanicí uhání nákladní vlak s mávající postavou na otevřené plošině. Vlak pokračoval ještě dvacet minut až do cílové stanice...
Frantík jenom kroutil hlavou, jak si dva dospělí lidé dovedou znesnadňovat život. Sám se vždy dokázal s každým domluvit. Když byli jednou posláni s kolegou na odloučené stanoviště v hlubokém lese, řekli jim, že se tady slouží dvanáctky, a to pouze ve dne.
Dojíždění přes půl republiky by zabralo hodně času. Tak se ti dva dohodli, že každý bude sloužit celý týden v kuse a týden pak bude mít volno. Zajistili si postel a pro potraviny si ve vlakových přestávkách chodili do nedaleké vesnice. Ve světle této zkušenosti Frantíka napadlo, jak by asi tady spolu sloužili pánové Šanda a Štok.
Frantík se nikdy nedověděl o důvodu jejich vzájemné nenávisti. Asi v tom byla žena. Frantíkův pobyt ve stanici se chýlil ke konci. Ráno přijel na poslední šichtu. Byl leden, poletovaly sněhové vločky a vál nepříjemný ledový vítr. Frantík přicházel ke staniční budově a zkoprněl. Všechna okna v tom mraze byla otevřena. Službu konající výpravčí Šanda seděl zachumlán ve služebním kožichu v lampárně a hlasitě kýchal.
Proboha, co se stalo, proč nejste uvnitř? tázal se zvědavý příchozí. Ale to hovado, ten Smrťák mi večer
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/301865/
Pěkná nádražní hala, to by šlo místo bezdomovců
http://picasaweb.google.cz/lh/view?q=treni&uname=karel.f162057&psc=G&filter=1#5140156257156385442
http://picasaweb.google.cz/lh/view?q=treni&uname=karel.f162057&psc=G&filter=1#5140156257156385442
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/301692/
miki106:to neni az taka zvlastnost takto jazdia uz asi mesiac. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300537/
Bylo mi osmnáct let, když jsem začal topit na lokomotivě. Moc jsem se na tu práci těšil, i mě čekala pěkná dřina a já žádná vazba nebyl. Jednou pro mě přijel avizér, že prý nepřišel topič na manipulační vlak. Protože jsem měl mít volno, maminka pro mě neměla nachystané žádné jídlo. Dala mi aspoň buchty a meltu do bandasky. Ani peníze jsem si nebral, protože to měla být velice krátká služba. Netušil jsem ale, co bude následovat.
Těsně před odjezdem, když už byla lokomotiva namazána, přišel totiž pravidelný topič. Nezbývalo mi, než jít zpět ke strojmistrům ukončit směnu. Musíš tady počkat, abych ti mohl něco napsat, říkal strojmistr, a tak jsem čekal. Za chvíli přišel s tím, že mám jet s kontrolním strojvedoucím na Prahu a že prý za námi dojede vystřídání.
Samozřejmě, že nikdo na střídání nejel. Když se dostavil hlad, začal jsem hledat buchty. Co se ale nestalo! Maminka mi víčko u bandasky utěsnila papírem, který se rozmočil, a melta se vylila do buchet. Říká se, že když má člověk hlad, tak sní všechno, ale tahle šlichta prostě jíst nešla. Hlad byl velký, vystřídání žádné a takhle jsem nakonec dojel až do Buben. Kontrolní se tam smiloval a půjčil mi 10 korun. V nejbližší Masně jsem si za ně koupil špekáčky a housky. Moc toho nebylo, ale aspoň něco.
Vyjednal jsem to: jedeme hned zpátky! - přivítal mě kontrolní na mašině. S velkým sebezapřením jsem dojel zpátky do Ústí. Nakonec to bylo skoro 24 hodin v těžké službě a skoro celou dobu bez jídla. To nikomu nepřeji. V depu jsem se umyl a šel ukončit šichtu ke strojmistrům. A z okénka už jsem slyšel známý hlas mého kontrolního. Že takového topiče už nechce, že mu mohl chcípnout hlady a že mu dokonce musel půjčit desetikorunu na jídlo. - Tady máte těch 10 korun a vězte, že s vámi už taky nikdy nepojedu! odvětil jsem. A už jsem s ním opravdu nikdy nejel.
(Železničář)
Těsně před odjezdem, když už byla lokomotiva namazána, přišel totiž pravidelný topič. Nezbývalo mi, než jít zpět ke strojmistrům ukončit směnu. Musíš tady počkat, abych ti mohl něco napsat, říkal strojmistr, a tak jsem čekal. Za chvíli přišel s tím, že mám jet s kontrolním strojvedoucím na Prahu a že prý za námi dojede vystřídání.
Samozřejmě, že nikdo na střídání nejel. Když se dostavil hlad, začal jsem hledat buchty. Co se ale nestalo! Maminka mi víčko u bandasky utěsnila papírem, který se rozmočil, a melta se vylila do buchet. Říká se, že když má člověk hlad, tak sní všechno, ale tahle šlichta prostě jíst nešla. Hlad byl velký, vystřídání žádné a takhle jsem nakonec dojel až do Buben. Kontrolní se tam smiloval a půjčil mi 10 korun. V nejbližší Masně jsem si za ně koupil špekáčky a housky. Moc toho nebylo, ale aspoň něco.
Vyjednal jsem to: jedeme hned zpátky! - přivítal mě kontrolní na mašině. S velkým sebezapřením jsem dojel zpátky do Ústí. Nakonec to bylo skoro 24 hodin v těžké službě a skoro celou dobu bez jídla. To nikomu nepřeji. V depu jsem se umyl a šel ukončit šichtu ke strojmistrům. A z okénka už jsem slyšel známý hlas mého kontrolního. Že takového topiče už nechce, že mu mohl chcípnout hlady a že mu dokonce musel půjčit desetikorunu na jídlo. - Tady máte těch 10 korun a vězte, že s vámi už taky nikdy nepojedu! odvětil jsem. A už jsem s ním opravdu nikdy nejel.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300504/
Tatko dnes odchádzal z 3.nástupišťa zo Žiliny EX 140 Beskyd a s ním spojený OS 3952 v úseku Žilina - Čadca.V tomto úseku súprava zastavovala ako osobný vlak.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300352/
Bizarní automobilovou nehodu, na jejímž konci je mrtvý člověk, řeší policie v Turnově. Kolem půl druhé ráno z úterý na středu 15. října byl na operační středisko hasičů nahlášen havarovaný hořící vůz značky Ford Probe, který leží na železniční trati nedaleko čerpací stanice v části Kyselovsko v Turnově. Po zastavení provozu na dráze a uhašení vraku čekalo na hasiče hrůzné překvapení: zavazadlový prostor vozu ukrýval ohořelou mrtvolu. Kvůli vyšetřování nehody byl až do ranní osmé hodiny zastaven železniční provoz na trati Turnov–Jičín.
Případu se ještě v noci ujali kriminalisté, kteří řeší, jak se mrtvola do kufru vozu mohla dostat. Vyšetřovacích verzí je hned několik, včetně té, že mrtvola byla do vozu pouze nastrčena a v době požáru již byla osoba po smrti.
Policistům se podařilo zjistit, že vůz ještě před vzplanutím narazil do stromu a až po nárazu byl odmrštěn na železniční trať. To však nevysvětluje nález v kufru. „Lékař bohužel nebyl schopen osobu identifikovat. Tělo bylo v takovém stavu, že nedokázal určit ani jeho pohlaví,„ uvedla Soňa Šídová, mluvčí semilské policie. Jak dále uvedla, nejpravděpodobnější verzí je vymrštění řidiče po nárazu a jeho následná katapultace do zadní části vozu, kde zůstal ležet. Jisto však budou mít policisté po pitvě,kam putovala mrtvola a soudní expertize, na niž bylo odesláno auto. Pro zmíněnou teorii mluví i skutečnost, že podle státní poznávací značky a takzvaného VIN kódu, neboli čísla vyraženého na karoserii, policisté zjistili majitele auta. Jím je čtyřiadvacetiletý mladík, který se podle slov Soni Šídové touto dobou měl v těchto místech pohybovat. To by nasvědčovalo verzi, že obětí nehody se stal sám řidič. Pochybnosti však nadále panují nad způsobem, jak se tělo dostalo až do kufru auta. Po nárazu do předmětu před sebou totiž letí tělo směrem dopředu, nikoliv dozadu. Možné vysvětlení přináší Milan Čermák, vedoucí Dopravního inspektorátu Semily: „Mohlo se stát, že osoba byla vymrštěna dopředu, ale odrazila se od pevné překážky a byla katapultována zpět do vozidla. Zní to sice nepravděpodobně, ale takový případ si umím představit,„ míní dopravní expert. Případní svědci, jež mají k případu co říci a které policie hledá, se mohou obrátit na číslo 158 nebo kteroukoliv policejní služebnu v semilském okrese.
(Českolipský deník)
Případu se ještě v noci ujali kriminalisté, kteří řeší, jak se mrtvola do kufru vozu mohla dostat. Vyšetřovacích verzí je hned několik, včetně té, že mrtvola byla do vozu pouze nastrčena a v době požáru již byla osoba po smrti.
Policistům se podařilo zjistit, že vůz ještě před vzplanutím narazil do stromu a až po nárazu byl odmrštěn na železniční trať. To však nevysvětluje nález v kufru. „Lékař bohužel nebyl schopen osobu identifikovat. Tělo bylo v takovém stavu, že nedokázal určit ani jeho pohlaví,„ uvedla Soňa Šídová, mluvčí semilské policie. Jak dále uvedla, nejpravděpodobnější verzí je vymrštění řidiče po nárazu a jeho následná katapultace do zadní části vozu, kde zůstal ležet. Jisto však budou mít policisté po pitvě,kam putovala mrtvola a soudní expertize, na niž bylo odesláno auto. Pro zmíněnou teorii mluví i skutečnost, že podle státní poznávací značky a takzvaného VIN kódu, neboli čísla vyraženého na karoserii, policisté zjistili majitele auta. Jím je čtyřiadvacetiletý mladík, který se podle slov Soni Šídové touto dobou měl v těchto místech pohybovat. To by nasvědčovalo verzi, že obětí nehody se stal sám řidič. Pochybnosti však nadále panují nad způsobem, jak se tělo dostalo až do kufru auta. Po nárazu do předmětu před sebou totiž letí tělo směrem dopředu, nikoliv dozadu. Možné vysvětlení přináší Milan Čermák, vedoucí Dopravního inspektorátu Semily: „Mohlo se stát, že osoba byla vymrštěna dopředu, ale odrazila se od pevné překážky a byla katapultována zpět do vozidla. Zní to sice nepravděpodobně, ale takový případ si umím představit,„ míní dopravní expert. Případní svědci, jež mají k případu co říci a které policie hledá, se mohou obrátit na číslo 158 nebo kteroukoliv policejní služebnu v semilském okrese.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/299918/
Originální nocležník se pustil do křížku s hlídkou městských strážníků
Velice originálně chtěl v Karlových Varech vyřešit otázku noclehu muž z Bruntálu. Aby nemusel utrácet peníze za hotel či penzion, nasoukal se na dolním nádraží do boxu na úschovu zavazadel. Prozradily jej ale nohy, které trčely ze stísněného prostoru.
„Muže si všimla hlídka strážníků v okamžiku, kdy 9. října večer pomáhala zaměstnancům Českých drah vyklidit halu dolního nádraží od bezdomovců. Jeden ze strážníků si v dolní části budovy u vlakových pokladen všiml nohou, které koukaly z jednoho z boxů,„ popsal případ Jan Trojáček, zástupce velitele karlovarské městské policie.
Když muž poznal, že je po tom nejlevnějším noclehu veta, ze svého brlohu vylezl. Místo aby se před hlídkou kál, pustil se se strážníky do křížku. „Byl, slušně řečeno, hubatý. Strážníky urážel a dokonce se pokusil o útěk. Nechtěl také předložit ke kontrole doklady,„ pokračoval Trojáček. Na řadu proto přišly chvaty a hmaty sebeobrany, po nichž muž skončil s želízky na rukou. Takto zpacifikovaného převezli strážníci návštěvníka Karlových Varů na centrálu státních policistů do ulice I. P. Pavlova. Teprve tam se muž podle Trojáčkových slov uklidnil, a státním policistům předložil doklady. Jeho velkým štěstím bylo, že nefiguroval mezi osobami v pátrání. „Proto jsme jej po domluvě propustili. Nocleh si ale musel hledat jinde,„ dodal zástupce velitele karlovarských strážníků.
Dolní nádraží patří k pravidelným večerním zastávkám hlídek karlovarských strážníků. „Většinou se ovšem vyprovázení bezdomovců obejde bez jakýchkoliv výrazných problémů,„ dodal Trojáček.
(Plzeňský deník)
Velice originálně chtěl v Karlových Varech vyřešit otázku noclehu muž z Bruntálu. Aby nemusel utrácet peníze za hotel či penzion, nasoukal se na dolním nádraží do boxu na úschovu zavazadel. Prozradily jej ale nohy, které trčely ze stísněného prostoru.
„Muže si všimla hlídka strážníků v okamžiku, kdy 9. října večer pomáhala zaměstnancům Českých drah vyklidit halu dolního nádraží od bezdomovců. Jeden ze strážníků si v dolní části budovy u vlakových pokladen všiml nohou, které koukaly z jednoho z boxů,„ popsal případ Jan Trojáček, zástupce velitele karlovarské městské policie.
Když muž poznal, že je po tom nejlevnějším noclehu veta, ze svého brlohu vylezl. Místo aby se před hlídkou kál, pustil se se strážníky do křížku. „Byl, slušně řečeno, hubatý. Strážníky urážel a dokonce se pokusil o útěk. Nechtěl také předložit ke kontrole doklady,„ pokračoval Trojáček. Na řadu proto přišly chvaty a hmaty sebeobrany, po nichž muž skončil s želízky na rukou. Takto zpacifikovaného převezli strážníci návštěvníka Karlových Varů na centrálu státních policistů do ulice I. P. Pavlova. Teprve tam se muž podle Trojáčkových slov uklidnil, a státním policistům předložil doklady. Jeho velkým štěstím bylo, že nefiguroval mezi osobami v pátrání. „Proto jsme jej po domluvě propustili. Nocleh si ale musel hledat jinde,„ dodal zástupce velitele karlovarských strážníků.
Dolní nádraží patří k pravidelným večerním zastávkám hlídek karlovarských strážníků. „Většinou se ovšem vyprovázení bezdomovců obejde bez jakýchkoliv výrazných problémů,„ dodal Trojáček.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/299521/
Indie vypravila moderní vlak do neklidné oblasti Kašmíru
Více zde:
http://www.ct24.cz/no-comment/31922-indie-vypravila-moderni-vlak-do-neklidne-oblasti-kasmiru/
Více zde:
http://www.ct24.cz/no-comment/31922-indie-vypravila-moderni-vlak-do-neklidne-oblasti-kasmiru/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/299210/
to už nieje kuriozita ale každodenná záležitosť