Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
V letošním roce navýší úroveň loňské úhrady o inflaci, reálně tak bude stát 1 vlkm průměrně 88,- Kš proti loňským 58,- kč.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/321160/
Návaznost jednotlivých vlaků je místy tristní * Komplikují se přestupy i jízda mezi kraji
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje zřejmě příliš nepamatuje na všechny skupiny cestujících. Internetem koluje prezentace, ukazující nepřípoje vlaků v Břeclavi a na dalších místech.
Právo zjistilo autora prezentace, respektuje jeho požadavek na zachování anonymity. Autor sdělil, že se vlakové dopravě věnuje dlouho a způsob, jakým je v současném jízdním řádu řešena návaznost vlaků, je místy tristní..
Například do Břeclavi 31 minut po celé hodině vjíždějí rychlíky z Hodonína a z Brna, ve stejný okamžik, bez šance na přestup odjíždějí vlaky do Znojma. Ve směru do Hodonína přípojné rychlíky odjíždějí minutu před vlakem ze Slovenska a dvě minuty před spojem ze Znojma. Kordis část nepřípojů dává do souvislosti s výměnou železničního mostu nad Dyjí.
„Výluky budou generovat zpoždění, bude nutná i náhradní autobusová doprava. Navázat za těchto podmínek vysoký počet těsných přípojů znamená nedodržet téměř nic z toho, co by jízdní řád na papíru sliboval,„ uvedl v reakci na kritiku ředitel Kordisu JMK Jaromír Holec.
Přestupy jsou změněny také v Hodoníně, kam vlaky z Mutěnic dorazí sedm minut po odjezdu spojů do Veselí nad Moravou. Z Hodonína do Mutěnic odjíždějí dvanáct minut před přípoji z Veselí, Přerova i Břeclavi. Podle Kordisu je důvodem, že se nejedná o prioritní směr.
Jízdní řád ale komplikuje i cestu mezi kraji. Posunutím odjezdu rychlíků z Břeclavi se rozbila vazba v Přerově. Kdo jede do Ostravy, má smůlu, rychlík z Břeclavi dorazí do přestupního uzlu Přerov osm minut poté, co rychlík do Ostravy zmizí z nádraží.
Kordis má v tomto případě pro lidi řešení. Zapomeňte na rychlík, jeďte z Břeclavi do Přerova osobním vlakem. Co na tom, že se cesta bezmála o hodinu prodlouží. Špatná je podle autora prezentace i návaznost v Brně pro cesty od Břeclavi na Vysočinu.
„Pisatelova kritika, ačkoliv se tváří odborně, je neoprávněná, protože neporovnává stav s minulostí (tzn. je nutno porovnat počet vlaků a počet přípojů), ale jen popisuje subjektivní názor na aktuální jízdní řád,„ tvrdí Kordis.
Cestující mají názor jiný. Třeba z Mikulova do Hranic na Moravě lze trasu 153 kilometrů jet pouze osobními vlaky za skvělý čas 3:24 hodin.
Kordis se hájí, že nelze situaci posuzovat jen z hlediska železniční dopravy, ale propojení s autobusovou dopravou. Systém IDS JMK není novinkou, v jiných regionech má za sebou již několik let existence.
Kdo se ale domníval, že to bude zárukou pro plnou funkčnost i na nově připojené části kraje, mýlí se. Start IDS na Břeclavsku a Hodonínsku provází nespokojenost.
Milan Vojtek
(Právo)
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje zřejmě příliš nepamatuje na všechny skupiny cestujících. Internetem koluje prezentace, ukazující nepřípoje vlaků v Břeclavi a na dalších místech.
Právo zjistilo autora prezentace, respektuje jeho požadavek na zachování anonymity. Autor sdělil, že se vlakové dopravě věnuje dlouho a způsob, jakým je v současném jízdním řádu řešena návaznost vlaků, je místy tristní..
Například do Břeclavi 31 minut po celé hodině vjíždějí rychlíky z Hodonína a z Brna, ve stejný okamžik, bez šance na přestup odjíždějí vlaky do Znojma. Ve směru do Hodonína přípojné rychlíky odjíždějí minutu před vlakem ze Slovenska a dvě minuty před spojem ze Znojma. Kordis část nepřípojů dává do souvislosti s výměnou železničního mostu nad Dyjí.
„Výluky budou generovat zpoždění, bude nutná i náhradní autobusová doprava. Navázat za těchto podmínek vysoký počet těsných přípojů znamená nedodržet téměř nic z toho, co by jízdní řád na papíru sliboval,„ uvedl v reakci na kritiku ředitel Kordisu JMK Jaromír Holec.
Přestupy jsou změněny také v Hodoníně, kam vlaky z Mutěnic dorazí sedm minut po odjezdu spojů do Veselí nad Moravou. Z Hodonína do Mutěnic odjíždějí dvanáct minut před přípoji z Veselí, Přerova i Břeclavi. Podle Kordisu je důvodem, že se nejedná o prioritní směr.
Jízdní řád ale komplikuje i cestu mezi kraji. Posunutím odjezdu rychlíků z Břeclavi se rozbila vazba v Přerově. Kdo jede do Ostravy, má smůlu, rychlík z Břeclavi dorazí do přestupního uzlu Přerov osm minut poté, co rychlík do Ostravy zmizí z nádraží.
Kordis má v tomto případě pro lidi řešení. Zapomeňte na rychlík, jeďte z Břeclavi do Přerova osobním vlakem. Co na tom, že se cesta bezmála o hodinu prodlouží. Špatná je podle autora prezentace i návaznost v Brně pro cesty od Břeclavi na Vysočinu.
„Pisatelova kritika, ačkoliv se tváří odborně, je neoprávněná, protože neporovnává stav s minulostí (tzn. je nutno porovnat počet vlaků a počet přípojů), ale jen popisuje subjektivní názor na aktuální jízdní řád,„ tvrdí Kordis.
Cestující mají názor jiný. Třeba z Mikulova do Hranic na Moravě lze trasu 153 kilometrů jet pouze osobními vlaky za skvělý čas 3:24 hodin.
Kordis se hájí, že nelze situaci posuzovat jen z hlediska železniční dopravy, ale propojení s autobusovou dopravou. Systém IDS JMK není novinkou, v jiných regionech má za sebou již několik let existence.
Kdo se ale domníval, že to bude zárukou pro plnou funkčnost i na nově připojené části kraje, mýlí se. Start IDS na Břeclavsku a Hodonínsku provází nespokojenost.
Milan Vojtek
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/321158/
Pokaždé, když se udělají změny v městské hromadné dopravě, najdou se lidé, kteří jsou nespokojeni. Je logické, že není možné vyhovět každému. V poslední době se však při každých zásadnějších změnách jízdních řádů MHD přece jen objevuje stížností o něco více. Otázkou tedy zůstává, zda se odborníci, kteří jízdní řády sestavují, nemýlí. Mnoha lidem se v poslední době nelíbilo například omezení autobusové dopravy z Radotína respektive Prahy 16 směrem do centra. Na nevhodnost úprav upozorňovali ještě před uvedením změn do praxe. Zhruba po měsíci se ukazuje, že některé připomínky byly oprávněné a doprava se tak bude možná znovu měnit. Na druhou stranu právě do oblasti Radotína jezdí nově vlaky ve špičce v intervalech 10 minut, což je poměrně velký luxus. Právě na vlaky by si měli lidé v Praze a ještě více na jejích okrajích a v přilehlých oblastech zvykat. Silnice jsou přetížené a často ucpané, autobusů tedy přibývat nebude, spíše naopak. Jako náhrada se nabízí vlaková doprava, takže lidé s ní prostě musejí počítat a některé změny budou nuceni akceptovat.
(Pražský deník)
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320997/
Jihomoravský kraj dá Českým drahám půl miliardy na regionální linky
Na zajištění provozu regionálních linek, zahrnutých do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, dá letos region 540 miliónů korun. S takovou částkou počítá rozpočet regionu, který loni na stejný účel vyčlenil téměř 490 miliónů a koncem roku byl konfrontován s požadavkem ve výši 900 miliónů. „To jsme považovali za nereálné a nepodložené. Fantazmagorická čísla, která předložily České dráhy původně, vzala za své,„ řekl hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Dotace krajských samospráv na zajištění železniční dopravy jako veřejné služby se podle něj mají v příštím týdnu stát také předmětem jednání rady Asociace krajů ČR s generálním ředitelem Českých drah. „Chceme mít koordinovaný postup při tomto vyjednávání, aby nedocházelo k velkým diferencím mezi kraji,„ oznámil hejtman, podle kterého kraje nemohou svůj příspěvek zvyšovat donekonečna. K tomu jejich rozpočty nestačí.
Cestu vidí v dohodě mezi asociací a státem. Případný deficit, rozdíl mezi tím, co mohou kraje zaplatit, a tím, co České dráhy přesvědčivě a jasně doloží jako ztrátu, by měl hradit stát ze svého rozpočtu. Stát by se měl přihlásit ke svému dílu odpovědnosti, protože vyčleněním nákladní dopravy do nového podniku ČD-Cargo Českým drahám odpadla možnost dotovat ztráty z osobní dopravy ziskem z dopravy nákladní.
Kraje se prostřednictvím asociace hodlají výrazně podílet na připomínkách k novému zákonu, na kterém pracuje ministerstvo dopravy. Ten bude stanovovat jasná pravidla. Kraje by měly mít podle hejtmana možnost vidět do ekonomiky Českých drah jako jediného smluvního partnera.
Podaří-li se dosáhnout vytvoření konkurenčního prostředí na železnici, měly by mít regiony možnost hledat v dopravce s nižšími náklady ve výběrovém řízení, jak to dosud činí při zajišťování autobusových linek.
(Právo)
Na zajištění provozu regionálních linek, zahrnutých do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, dá letos region 540 miliónů korun. S takovou částkou počítá rozpočet regionu, který loni na stejný účel vyčlenil téměř 490 miliónů a koncem roku byl konfrontován s požadavkem ve výši 900 miliónů. „To jsme považovali za nereálné a nepodložené. Fantazmagorická čísla, která předložily České dráhy původně, vzala za své,„ řekl hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Dotace krajských samospráv na zajištění železniční dopravy jako veřejné služby se podle něj mají v příštím týdnu stát také předmětem jednání rady Asociace krajů ČR s generálním ředitelem Českých drah. „Chceme mít koordinovaný postup při tomto vyjednávání, aby nedocházelo k velkým diferencím mezi kraji,„ oznámil hejtman, podle kterého kraje nemohou svůj příspěvek zvyšovat donekonečna. K tomu jejich rozpočty nestačí.
Cestu vidí v dohodě mezi asociací a státem. Případný deficit, rozdíl mezi tím, co mohou kraje zaplatit, a tím, co České dráhy přesvědčivě a jasně doloží jako ztrátu, by měl hradit stát ze svého rozpočtu. Stát by se měl přihlásit ke svému dílu odpovědnosti, protože vyčleněním nákladní dopravy do nového podniku ČD-Cargo Českým drahám odpadla možnost dotovat ztráty z osobní dopravy ziskem z dopravy nákladní.
Kraje se prostřednictvím asociace hodlají výrazně podílet na připomínkách k novému zákonu, na kterém pracuje ministerstvo dopravy. Ten bude stanovovat jasná pravidla. Kraje by měly mít podle hejtmana možnost vidět do ekonomiky Českých drah jako jediného smluvního partnera.
Podaří-li se dosáhnout vytvoření konkurenčního prostředí na železnici, měly by mít regiony možnost hledat v dopravce s nižšími náklady ve výběrovém řízení, jak to dosud činí při zajišťování autobusových linek.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320467/
Pardubický kraj zvažuje omezení rozsahu dotované regionální přepravy po železnici. Nedaří se mu dohodnout se s Českými drahami o výši příspěvku na tento rok. Některé vlaky by se daly nahradit méně nákladnými autobusy, řekl krajský radní pro dopravu Jan Tichý (ČSSD).
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/41212-pardubicky-kraj-mozna-nahradi-cast-vlakove-dopravy-autobusy/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/41212-pardubicky-kraj-mozna-nahradi-cast-vlakove-dopravy-autobusy/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320454/
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) byl od neděle 14. prosince rozšířen i na Hodonínsko a Břeclavsko. Jde o jednu z největších etap rozšiřování dopravní integrace na jižní Moravě. V pořadí již deváté rozšíření IDS JMK se dotkne 124 obcí s více než čtvrt milionem obyvatel. Na toto téma se diskutovalo na tiskové konferenci, kterou uspořádala společnost KORDIS JMK v prostorách Krajského úřadu Jihomoravského kraje v úterý 9. prosince, tedy jen několik dní před spuštěním nové etapy.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_1hodon.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_1hodon.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320263/
V několika málo případech údajně důvod k využití snakce za zpoždění regionálních vlaků prý vznikl, ale mezi vedením kraje a Českými drahami došlo k dohodě o jiné kompenzaci.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320086/
Nový dopravní systém na Břeclavsku stále nefunguje
Počáteční rozpaky cestujících s provozem integrovaného dopravního systému, který se před necelým měsícem rozšířil na Břeclavsko, se mění v pobouření. Rozčarování zažívají i jeho původní zastánci.
Největší trable zažívají lidé z odlehlých vesnic, kteří dojíždějí za prací do měst. Krátké časy na přestupy nestačí a hlavní spoj, ke kterému se dopravují z místa bydliště, jim často ujede. I několikrát týdně tak do zaměstnání či do škol přijíždějí pozdě. Někteří mají obavy, že zaměstnavatelům dojde trpělivost a přestanou pozdní příchody tolerovat. „Včera ráno měl autobus na vlakový spoj z Vranovic do Brna půl hodinu zpoždění, vlak ujel. Na padesát lidí se nedostalo včas do práce a do škol,„ říká Jiří Tomek z Přibic. Totéž se podle něj opakovalo odpoledne při návratu. Po půl hodině čekání na autobus z Vranovic do Přibic se lidé vydali na tříkilometrovou cestu domů pěšky. „V tommrazu to není nic pěkného,„ podotkl Tomek. Komentáře dalších rozhořčených cestujících se podle něj nedají ani zveřejnit. Od zavedení integrované dopravy si dobrodružné cestování užili lidé z Přibic zhruba desetkrát. Tento týden se zpoždění stalo pravidlem. „Nemohu si dovolit jezdit každý den do práce s půlhodinovým zpožděním. Nerada bych se od zaměstnavatele dočkala vyjádření, že neplním pracovní povinnosti,„ obává se Kateřina Buiová z Přibic. Často ujede lidem vlak těsně před nosem. „Mnohdy odjede v okamžiku, kdy lidé vbíhají na nástupiště. Je to komické, kdyby to nebylo smutné,„ komentuje úskalí s cestováním Tomek. Podle Jiřího Horského ze společnosti Kordis, která integrovanou dopravu provozuje, se autobusy zpožďovaly na uvedené lince v prosinci, kdy provoz systému začínal. Řidiči byli poučeni, že o zpoždění autobusu musejí informovat dispečink. Ten pak pozdrží odjezd vlaku. „Důvodem současného zpoždění autobusu na lince 164 do Vranovic byly nepříznivé klimatické podmínky. Začátkem týdne napadl čerstvý sníh. Pochybil však také řidič, který měl zpoždění ihned nahlásit. Dispečer mohl zajistit pozdržení vlaku tak, aby všichni cestujícímohli bezpečně přestoupit. V současné době jsme již zavedli taková opatření, aby k uvedené události nedocházelo,„ uvedl Horský.
Elektronickou poštu starosty obce Františka Stankoviče zatím plní stížnosti cestujících. O jejich potížích má dokonalý přehled a dochází mu trpělivost. Navzdory tomu, že integrovanou dopravu před jejím zavedením prosazoval. Teď je zklamaný. „Já jsem to před lidmi hájil, a oni mi to takhle vracejí,„ vzkazuje na adresu provozovatele Stankovič.
Hustopečští byli zvyklí na rychlé, hodinové spoje po dálnici do Brna. O ty přišli. Autobus teď zastavuje v každé vesnici. Podle Kordisu je tomu tak na základě požadavků jednotlivých obcí. Lidé musejí také častěji přestupovat. Na nově vzniklých přestupních uzlech však chybí zázemí. Jako například v Židlochovicích. Dlouhé minuty v dešti a sněžení tam lidé čekají na další spoje. „Není tu ani stříška nad hlavou, stojíme tu všichni jak nešťastníci,„ stěžuje si Eva Rozinková z Hustopečí. V Židlochovicích přesedá dvakrát denně na autobus do Rajhradu. „Dříve jsem stejnou cestu jezdila za 18 korun, teď platím za jízdenku 26 korun, ale nadstandard z toho rozhodně nekouká,„ nelíbí se jí zvýšené jízdné. V jednom však přístup provozovatele IDS ocenila. „V pondělí ráno byl autobus přeplněný, lidé se tam nemohli ani vejít, druhý den už dopravce nasadil na linku dva vozy a vešli se všichni,„ pochválila dopravce.
Pokud se situace s dopravou nezlepší, chtějí obce přitvrdit. Stejně jako Přibice. „Chci, aby lidé jezdili do práce včas, ať je vozí třeba koňská bryčka. Jen když bude jezdit spolehlivě,„ uvedl tamní starosta Stankovič.
(Mladá fronta DNES)
Počáteční rozpaky cestujících s provozem integrovaného dopravního systému, který se před necelým měsícem rozšířil na Břeclavsko, se mění v pobouření. Rozčarování zažívají i jeho původní zastánci.
Největší trable zažívají lidé z odlehlých vesnic, kteří dojíždějí za prací do měst. Krátké časy na přestupy nestačí a hlavní spoj, ke kterému se dopravují z místa bydliště, jim často ujede. I několikrát týdně tak do zaměstnání či do škol přijíždějí pozdě. Někteří mají obavy, že zaměstnavatelům dojde trpělivost a přestanou pozdní příchody tolerovat. „Včera ráno měl autobus na vlakový spoj z Vranovic do Brna půl hodinu zpoždění, vlak ujel. Na padesát lidí se nedostalo včas do práce a do škol,„ říká Jiří Tomek z Přibic. Totéž se podle něj opakovalo odpoledne při návratu. Po půl hodině čekání na autobus z Vranovic do Přibic se lidé vydali na tříkilometrovou cestu domů pěšky. „V tommrazu to není nic pěkného,„ podotkl Tomek. Komentáře dalších rozhořčených cestujících se podle něj nedají ani zveřejnit. Od zavedení integrované dopravy si dobrodružné cestování užili lidé z Přibic zhruba desetkrát. Tento týden se zpoždění stalo pravidlem. „Nemohu si dovolit jezdit každý den do práce s půlhodinovým zpožděním. Nerada bych se od zaměstnavatele dočkala vyjádření, že neplním pracovní povinnosti,„ obává se Kateřina Buiová z Přibic. Často ujede lidem vlak těsně před nosem. „Mnohdy odjede v okamžiku, kdy lidé vbíhají na nástupiště. Je to komické, kdyby to nebylo smutné,„ komentuje úskalí s cestováním Tomek. Podle Jiřího Horského ze společnosti Kordis, která integrovanou dopravu provozuje, se autobusy zpožďovaly na uvedené lince v prosinci, kdy provoz systému začínal. Řidiči byli poučeni, že o zpoždění autobusu musejí informovat dispečink. Ten pak pozdrží odjezd vlaku. „Důvodem současného zpoždění autobusu na lince 164 do Vranovic byly nepříznivé klimatické podmínky. Začátkem týdne napadl čerstvý sníh. Pochybil však také řidič, který měl zpoždění ihned nahlásit. Dispečer mohl zajistit pozdržení vlaku tak, aby všichni cestujícímohli bezpečně přestoupit. V současné době jsme již zavedli taková opatření, aby k uvedené události nedocházelo,„ uvedl Horský.
Elektronickou poštu starosty obce Františka Stankoviče zatím plní stížnosti cestujících. O jejich potížích má dokonalý přehled a dochází mu trpělivost. Navzdory tomu, že integrovanou dopravu před jejím zavedením prosazoval. Teď je zklamaný. „Já jsem to před lidmi hájil, a oni mi to takhle vracejí,„ vzkazuje na adresu provozovatele Stankovič.
Hustopečští byli zvyklí na rychlé, hodinové spoje po dálnici do Brna. O ty přišli. Autobus teď zastavuje v každé vesnici. Podle Kordisu je tomu tak na základě požadavků jednotlivých obcí. Lidé musejí také častěji přestupovat. Na nově vzniklých přestupních uzlech však chybí zázemí. Jako například v Židlochovicích. Dlouhé minuty v dešti a sněžení tam lidé čekají na další spoje. „Není tu ani stříška nad hlavou, stojíme tu všichni jak nešťastníci,„ stěžuje si Eva Rozinková z Hustopečí. V Židlochovicích přesedá dvakrát denně na autobus do Rajhradu. „Dříve jsem stejnou cestu jezdila za 18 korun, teď platím za jízdenku 26 korun, ale nadstandard z toho rozhodně nekouká,„ nelíbí se jí zvýšené jízdné. V jednom však přístup provozovatele IDS ocenila. „V pondělí ráno byl autobus přeplněný, lidé se tam nemohli ani vejít, druhý den už dopravce nasadil na linku dva vozy a vešli se všichni,„ pochválila dopravce.
Pokud se situace s dopravou nezlepší, chtějí obce přitvrdit. Stejně jako Přibice. „Chci, aby lidé jezdili do práce včas, ať je vozí třeba koňská bryčka. Jen když bude jezdit spolehlivě,„ uvedl tamní starosta Stankovič.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320080/
V Karlovarském kraji má letos začít stavba tří dopravních terminálů. V Sokolově, Chebu a Mariánských Lázních vzniknou stavby, které spojí autobusová a železniční nádraží a zlepší služby pro cestující. Kraj by měl celkově do terminálů s pomocí dotací z Evropské unie investovat až 290 milionů korun.
Plán navazuje na stávající projekt Českých drah Živá nádraží - Living stations, který předpokládá komplexní revitalizaci přibližně 60 nádražních objektů v zemi, mimo jiných i v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/40993-tri-dopravni-terminaly-se-zacnou-stavet-v-karlovarskem-kraji/
Plán navazuje na stávající projekt Českých drah Živá nádraží - Living stations, který předpokládá komplexní revitalizaci přibližně 60 nádražních objektů v zemi, mimo jiných i v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/40993-tri-dopravni-terminaly-se-zacnou-stavet-v-karlovarskem-kraji/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319443/
Do soutěže na zajištění regionální dopravy na vybraných tratích Libereckého kraje se přihlásilo pět firem. Vedle Českých drah, které po tratích nyní jezdí, to jsou tuzemská společnost Viamont, britská Arriva a francouzský Keolis. Firma Railtrans z tendru vypadla kvůli formálním nedostatkům, informuje dnešní Mladá fronta Dnes. Uchazeči musí podat nabídku do června.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=353568
Za společností Keolis se podle jiných zpráv údajně skrývá Student Agency, která se musela s tímto dopravcem splnit, aby splnila podmínku, že uchazeč už provozuje drážní dopravu.
Asi bude účelné Liberecko si projezdit, než si kraj vybere někoho jiného, koho slevy ČD nebudou zajímat. Takováto řešení mohou být dobrá pro cestující z daného kraje - ale pro "přespolní" turisty spíš nevýhodná (viz dnes třeba Karlovarsko).
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/index_view.php?id=353568
Za společností Keolis se podle jiných zpráv údajně skrývá Student Agency, která se musela s tímto dopravcem splnit, aby splnila podmínku, že uchazeč už provozuje drážní dopravu.
Asi bude účelné Liberecko si projezdit, než si kraj vybere někoho jiného, koho slevy ČD nebudou zajímat. Takováto řešení mohou být dobrá pro cestující z daného kraje - ale pro "přespolní" turisty spíš nevýhodná (viz dnes třeba Karlovarsko).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319412/
Nový integrovaný dopravní systém na jihu Moravy se lidem nelíbí. Dopravce chystá změny
Spoje nenavazují, lidé každou chvíli přesedají a cestování se v některých oblastech prodloužilo na dvojnásobek.
Integrovaný systém dopravy, který se v polovině prosince rozjel i na jihu Moravy, je zatím sympatický jen málokomu.
Společnost Kordis, která je provozovatelem dopravy IDS, proto jedná s dopravci a snaží se chyby novinky vychytat.
Spoje, které dříve jezdily přímo, nahradila kombinovaná doprava autobusy a vlaky. Právě přestupy se lidem vůbec nelíbí. „Když má jeden z dopravců zpoždění, druhý spoj ujede. Pak čekáme dlouho na další,„ říká Michaela Jagošová, která dojíždí z Brna na gymnázium do Hustopečí. Dříve neměla s cestováním problém. Teď nikdy neví, kdy se ze školy vrátí domů.
,,Když jedu z Hustopečí, musím v Hrušovanech u Brna přestupovat na vlak. Často se stává, že autobus přijede pozdě a vlak mi ujede. Někdy i hodinu musím čekat na další,„ říká. „Dřív pendloval přímý autobusový spoj z Brna do Hustopečí každou hodinu. Lidé si chválili přímé spoje po dálnici. Teď staví autobusy v každé vesnici a cesta trvá dlouho,„ uvedla.
Vendula Svobodová z Hustopečí marně čekala s kamarády na půlnoční autobus z Hustopečí na Židlochovice. Nepřijel. „Museli jsme si nakonec zaplatit drahý taxík, jinak bychom se nedostali domů,„ stěžuje si. Uvedený autobus má jezdit šest minut po půlnoci každý všední den. Vendula Svobodová si to ověřovala v jízdním řádu i na internetu.
Podle Kordisu není například prodloužení jízdní doby důsledkem systému. „V některých případech bylo obcemi odsouhlaseno, že spoje na konkrétní lince budou vždy zajíždět do obcí na trase. Tím se mohla jízdní doba mírně prodloužit. Je to však výsledek naší snahy vyhovět požadavkům obcí,„ uvedl tiskový mluvčí společnosti Květoslav Havlík.
Se zrušením přímých autobusových linek z Hodonína do Brna nejsou spokojeni ani v blízkých Dubňanech.,,Dříve trvala cesta hodinu a deset minut, teď autobus zastavuje v každé dědině a my jedeme i dvě hodiny,„ tlumočil ohlasy lidí místostarosta Josef Ilčík. Podle něj nejsou místní spokojeni ani s dopravou do okresního města.
,,Měli jsme dobré vztahy s ČSAD Hodonín, který dopravu zajišťoval dříve. Měli jsme i školní autobusy, teď nám je zrušili,„ řekl. Často se také stává, že některé autobusy jezdí přeplněné, jiné zase prázdné.,,Budeme teď muset pracně budovat znovu to, co už dobře fungovalo,„ obává se dlouhého dolaďování Josef Ilčík.
Společnost Kordis je jednáním přístupná. Některé nedostatky chce řešit rychle. „Snažíme se požadavkům obcí vyjít maximálně vstříc. Brzo upravíme jízdní řády některých linek,„ potvrdil Havlík.
Na plusový účet integrované dopravy připisují cestující možnost cestovat na jednu jízdenku různými dopravními prostředky i cenově výhodnější jízdné.
,,Na čtvrtletní studentské slevě ušetřím skoro dva tisíce oproti standardním jízdenkám,„ pochvaluje si například Michaela Jagošová.
Podle Květoslava Havlíka bude chvíli trvat, než se lidé v novém způsobu cestování zorientují a najdou v systému výhodné spoje.
(Mladá fronta DNES)
Spoje nenavazují, lidé každou chvíli přesedají a cestování se v některých oblastech prodloužilo na dvojnásobek.
Integrovaný systém dopravy, který se v polovině prosince rozjel i na jihu Moravy, je zatím sympatický jen málokomu.
Společnost Kordis, která je provozovatelem dopravy IDS, proto jedná s dopravci a snaží se chyby novinky vychytat.
Spoje, které dříve jezdily přímo, nahradila kombinovaná doprava autobusy a vlaky. Právě přestupy se lidem vůbec nelíbí. „Když má jeden z dopravců zpoždění, druhý spoj ujede. Pak čekáme dlouho na další,„ říká Michaela Jagošová, která dojíždí z Brna na gymnázium do Hustopečí. Dříve neměla s cestováním problém. Teď nikdy neví, kdy se ze školy vrátí domů.
,,Když jedu z Hustopečí, musím v Hrušovanech u Brna přestupovat na vlak. Často se stává, že autobus přijede pozdě a vlak mi ujede. Někdy i hodinu musím čekat na další,„ říká. „Dřív pendloval přímý autobusový spoj z Brna do Hustopečí každou hodinu. Lidé si chválili přímé spoje po dálnici. Teď staví autobusy v každé vesnici a cesta trvá dlouho,„ uvedla.
Vendula Svobodová z Hustopečí marně čekala s kamarády na půlnoční autobus z Hustopečí na Židlochovice. Nepřijel. „Museli jsme si nakonec zaplatit drahý taxík, jinak bychom se nedostali domů,„ stěžuje si. Uvedený autobus má jezdit šest minut po půlnoci každý všední den. Vendula Svobodová si to ověřovala v jízdním řádu i na internetu.
Podle Kordisu není například prodloužení jízdní doby důsledkem systému. „V některých případech bylo obcemi odsouhlaseno, že spoje na konkrétní lince budou vždy zajíždět do obcí na trase. Tím se mohla jízdní doba mírně prodloužit. Je to však výsledek naší snahy vyhovět požadavkům obcí,„ uvedl tiskový mluvčí společnosti Květoslav Havlík.
Se zrušením přímých autobusových linek z Hodonína do Brna nejsou spokojeni ani v blízkých Dubňanech.,,Dříve trvala cesta hodinu a deset minut, teď autobus zastavuje v každé dědině a my jedeme i dvě hodiny,„ tlumočil ohlasy lidí místostarosta Josef Ilčík. Podle něj nejsou místní spokojeni ani s dopravou do okresního města.
,,Měli jsme dobré vztahy s ČSAD Hodonín, který dopravu zajišťoval dříve. Měli jsme i školní autobusy, teď nám je zrušili,„ řekl. Často se také stává, že některé autobusy jezdí přeplněné, jiné zase prázdné.,,Budeme teď muset pracně budovat znovu to, co už dobře fungovalo,„ obává se dlouhého dolaďování Josef Ilčík.
Společnost Kordis je jednáním přístupná. Některé nedostatky chce řešit rychle. „Snažíme se požadavkům obcí vyjít maximálně vstříc. Brzo upravíme jízdní řády některých linek,„ potvrdil Havlík.
Na plusový účet integrované dopravy připisují cestující možnost cestovat na jednu jízdenku různými dopravními prostředky i cenově výhodnější jízdné.
,,Na čtvrtletní studentské slevě ušetřím skoro dva tisíce oproti standardním jízdenkám,„ pochvaluje si například Michaela Jagošová.
Podle Květoslava Havlíka bude chvíli trvat, než se lidé v novém způsobu cestování zorientují a najdou v systému výhodné spoje.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319056/
Cestování z krajského města na Broumovsko je nyní po železnici rychlejši, pohodlné a více spoji
Tak rychlé a pohodlné vlakové spojení z Hradce Králové do Broumova tady ještě nebylo. Cesta vlakem mezi oběma městy je nyní asi o hodinu kratší, než tomu bylo dříve. Od 14. prosince, kdy začal platit nový jízdní řád, se navíc ve spěšných vlacích mezi Starkočí a Broumovem zvýšilo pohodlí cestování. Začaly tam jezdit moderní motorové vlaky Regionova.
„Rychlost jízdy vlakem mezi Hradcem a Broumovem je teď srovnatelná s jízdou auta. Regionovy nově začaly jezdit v pravidelném dvouhodinovém taktu ze Starkoče přes Náchod do Broumova a zpět a navazují na rychlíky Hradec Králové - Trutnov. Spojení z Hradce do Náchoda, Hronova a přes Meziměstí do Broumova, které je teď možné pouze s jedním přestupem, patří k největším novinkám jízdního řádu,„ řekl Pavel Matouš ze společnosti Oredo, která v kraji organizuje veřejnou dopravu.
Zařazení Regionov zvýšilo pohodlí cestování
Posílení vlakového spojení na Náchodsku umožnilo zvýšení počtu vlaků na trati mezi Hradcem a Trutnovem, které jezdí přes Jaroměř, Českou Skalici, Starkoč a Červený Kostelec. „Tím se podařilo posílit spojení ze Starkoče do Náchoda a Broumova. Zařazení Regionov zvýšilo pohodlí cestujících na této trati,„ uvedl Matouš.
Z Hradce teď jezdí nové spěšné vlaky a rychlíky od 5 hodin 46 minut ve dvouhodinovém intervalu, který je odpoledne přibližně od 15 hodin zkrácen na hodinový.
V Královéhradeckém kraji nyní jezdí osm moderních souprav Regionova. Tyto soupravy v atraktivním žlutozeleném provedení vznikají celkovou přestavbou starých vozů, z nichž zůstává jen podvozek. Tyto vlaky s pohodlnými sedačkami, klimatizací, nízkopodlažními vstupy, toaletami pro invalidy a s označením Brailovým písmem pro nevidomé už jezdí třeba z Hradce Králové přes Jičín do Turnova nebo o víkendech z Doudleb do Rokytnice na Rychnovsku. Moderní vlakové soupravy Regionova postupně nahrazují zastaralé motorové vlaky ze 70. let, které měly nepohodlné sedačky a špatné větrání.
Nasazením motorových vlaků Regionova na tratě na Náchodsku a Broumovsku modernizace vozového parku v kraji zdaleka nekončí. Dráhy plánují, že v příštích letech by se zmodernizované motorové vlaky měly v kraji objevit na většině neelektrifikovaných tratí. Kromě souprav Regionova, které vznikají celkovou přestavbou starých vozů, z nichž zůstává jen podvozek, jezdí v kraji i zmodernizované přívěsné vozy se stanovištěm pro strojvedoucího. Tyto vozy přepravují cestující třeba z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou a z Hradce do Letohradu. Na stejných tratích jezdí i zmodernizované verze velkých motorových vlaků. Mají moderní interiér s čalouněnými sedadly či zdvihací plošiny pro invalidy.
(Mladá fronta DNES)
Tak rychlé a pohodlné vlakové spojení z Hradce Králové do Broumova tady ještě nebylo. Cesta vlakem mezi oběma městy je nyní asi o hodinu kratší, než tomu bylo dříve. Od 14. prosince, kdy začal platit nový jízdní řád, se navíc ve spěšných vlacích mezi Starkočí a Broumovem zvýšilo pohodlí cestování. Začaly tam jezdit moderní motorové vlaky Regionova.
„Rychlost jízdy vlakem mezi Hradcem a Broumovem je teď srovnatelná s jízdou auta. Regionovy nově začaly jezdit v pravidelném dvouhodinovém taktu ze Starkoče přes Náchod do Broumova a zpět a navazují na rychlíky Hradec Králové - Trutnov. Spojení z Hradce do Náchoda, Hronova a přes Meziměstí do Broumova, které je teď možné pouze s jedním přestupem, patří k největším novinkám jízdního řádu,„ řekl Pavel Matouš ze společnosti Oredo, která v kraji organizuje veřejnou dopravu.
Zařazení Regionov zvýšilo pohodlí cestování
Posílení vlakového spojení na Náchodsku umožnilo zvýšení počtu vlaků na trati mezi Hradcem a Trutnovem, které jezdí přes Jaroměř, Českou Skalici, Starkoč a Červený Kostelec. „Tím se podařilo posílit spojení ze Starkoče do Náchoda a Broumova. Zařazení Regionov zvýšilo pohodlí cestujících na této trati,„ uvedl Matouš.
Z Hradce teď jezdí nové spěšné vlaky a rychlíky od 5 hodin 46 minut ve dvouhodinovém intervalu, který je odpoledne přibližně od 15 hodin zkrácen na hodinový.
V Královéhradeckém kraji nyní jezdí osm moderních souprav Regionova. Tyto soupravy v atraktivním žlutozeleném provedení vznikají celkovou přestavbou starých vozů, z nichž zůstává jen podvozek. Tyto vlaky s pohodlnými sedačkami, klimatizací, nízkopodlažními vstupy, toaletami pro invalidy a s označením Brailovým písmem pro nevidomé už jezdí třeba z Hradce Králové přes Jičín do Turnova nebo o víkendech z Doudleb do Rokytnice na Rychnovsku. Moderní vlakové soupravy Regionova postupně nahrazují zastaralé motorové vlaky ze 70. let, které měly nepohodlné sedačky a špatné větrání.
Nasazením motorových vlaků Regionova na tratě na Náchodsku a Broumovsku modernizace vozového parku v kraji zdaleka nekončí. Dráhy plánují, že v příštích letech by se zmodernizované motorové vlaky měly v kraji objevit na většině neelektrifikovaných tratí. Kromě souprav Regionova, které vznikají celkovou přestavbou starých vozů, z nichž zůstává jen podvozek, jezdí v kraji i zmodernizované přívěsné vozy se stanovištěm pro strojvedoucího. Tyto vozy přepravují cestující třeba z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou a z Hradce do Letohradu. Na stejných tratích jezdí i zmodernizované verze velkých motorových vlaků. Mají moderní interiér s čalouněnými sedadly či zdvihací plošiny pro invalidy.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319047/
Náklady za železnici – Požadavek drah převyšuje možnosti krajů o stovky milionů
České dráhy vyčíslily své náklady na vlaky v Brně a okolí. A oznámily, že by na ně chtěly dotaci více než miliardu korun. Tolik ale Jihomoravský kraj, který ztráty pokrývá, nemá.
Loni při vyjednávání železničáři dokonce pohrozili omezením provozu na některých tratích, i když to později označili za nedorozumění. Právě vlaky přitom tvoří páteř integrovaného dopravního systému a dopravují každý den nejen desetitisíce lidí do Brna, ale i po samotné moravské metropoli.
Nárůst požadavků je letos ještě dramatičtější než v předchozím roce. Tehdy železničáři po kraji požadovali 546 milionů korun, o 78 milionů víc než v roce 2007 – a dostali necelou půlmiliardu. „Vnímáme to tak, že jde o vyčíslení ztrát. I zástupci drah vědí, že tolik k dispozici nemáme,„ podotýká krajský radní odpovědný za dopravu Jaroslav Pospíšil. Kraj zatím ve svém rozpočtu vyhradil 545 milionů.
Mluvčí drah Ondřej Kubala dodává, že vědí, jaké jsou možnosti krajů. „Na druhou stranu však rozdíl v celé republice tvoří více než tři miliardy. Normální firma by tak nemohla fungovat, to je potřeba vnímat,„ dodal.
Krajští představitelé však připomínají, že drahám na jihu Moravy jako v jednom z mála regionů rostou tržby. Ani nárůst ujetých kilometrů není takový, aby navýšení zdůvodnil. Počet kilometrů, které si kraj objednal, stoupl přibližně o setinu, a to přesto, že například „ušetřil„ za ukončenou osobní dopravu Vranovice–Pohořelice.
Podle mluvčího Kubaly zatím vyjednávání o dotacích v celé republice pokračují. Předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek navíc podotkl, že kraje by chtěly vyjednávat společně a domluvit se i na případném státním příspěvku na železniční dopravu. „Požadavky, jaké zatím přednesly krajům samy dráhy, jsou pro jejich rozpočty nepřijatelné,„ podotkl.
Neoficiálně politici kritizují i nespolehlivost drah. V den rozšíření integrovaného dopravního systému jeden z důležitých vlaků vůbec nevypravily a další měl výrazné zpoždění, což poškodilo systém v očích stovek lidí. Smlouva s drahami však hejtmanství neumožnila uložit jim žádnou pokutu – vlak se zpožděním totiž jako rychlík domluvilo ministerstvo dopravy. „Proto chceme pro tento rok domluvit systém pokut jinak, aby se jejich výše řídila také dopadem problému na integrovaný dopravní systém. Tedy podle významu spoje a denní doby,„ dodal Pospíšil.
Podle vedoucího krajského odboru dopravy Rostislava Snovického vloni překročily pokuty drahám i podle „starého„ systému milionovou hranici. O části z nich ale stále není rozhodnuto, dráhy se mohou „vyvinit„, pokud k problému nedošlo jejich zaviněním, například kvůli opravě trati či jiným problémům.
Nové smlouvy pro letošní rok začnou kraje a dráhy podepisovat nejdříve na konci ledna.
(Lidové noviny)
České dráhy vyčíslily své náklady na vlaky v Brně a okolí. A oznámily, že by na ně chtěly dotaci více než miliardu korun. Tolik ale Jihomoravský kraj, který ztráty pokrývá, nemá.
Loni při vyjednávání železničáři dokonce pohrozili omezením provozu na některých tratích, i když to později označili za nedorozumění. Právě vlaky přitom tvoří páteř integrovaného dopravního systému a dopravují každý den nejen desetitisíce lidí do Brna, ale i po samotné moravské metropoli.
Nárůst požadavků je letos ještě dramatičtější než v předchozím roce. Tehdy železničáři po kraji požadovali 546 milionů korun, o 78 milionů víc než v roce 2007 – a dostali necelou půlmiliardu. „Vnímáme to tak, že jde o vyčíslení ztrát. I zástupci drah vědí, že tolik k dispozici nemáme,„ podotýká krajský radní odpovědný za dopravu Jaroslav Pospíšil. Kraj zatím ve svém rozpočtu vyhradil 545 milionů.
Mluvčí drah Ondřej Kubala dodává, že vědí, jaké jsou možnosti krajů. „Na druhou stranu však rozdíl v celé republice tvoří více než tři miliardy. Normální firma by tak nemohla fungovat, to je potřeba vnímat,„ dodal.
Krajští představitelé však připomínají, že drahám na jihu Moravy jako v jednom z mála regionů rostou tržby. Ani nárůst ujetých kilometrů není takový, aby navýšení zdůvodnil. Počet kilometrů, které si kraj objednal, stoupl přibližně o setinu, a to přesto, že například „ušetřil„ za ukončenou osobní dopravu Vranovice–Pohořelice.
Podle mluvčího Kubaly zatím vyjednávání o dotacích v celé republice pokračují. Předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek navíc podotkl, že kraje by chtěly vyjednávat společně a domluvit se i na případném státním příspěvku na železniční dopravu. „Požadavky, jaké zatím přednesly krajům samy dráhy, jsou pro jejich rozpočty nepřijatelné,„ podotkl.
Neoficiálně politici kritizují i nespolehlivost drah. V den rozšíření integrovaného dopravního systému jeden z důležitých vlaků vůbec nevypravily a další měl výrazné zpoždění, což poškodilo systém v očích stovek lidí. Smlouva s drahami však hejtmanství neumožnila uložit jim žádnou pokutu – vlak se zpožděním totiž jako rychlík domluvilo ministerstvo dopravy. „Proto chceme pro tento rok domluvit systém pokut jinak, aby se jejich výše řídila také dopadem problému na integrovaný dopravní systém. Tedy podle významu spoje a denní doby,„ dodal Pospíšil.
Podle vedoucího krajského odboru dopravy Rostislava Snovického vloni překročily pokuty drahám i podle „starého„ systému milionovou hranici. O části z nich ale stále není rozhodnuto, dráhy se mohou „vyvinit„, pokud k problému nedošlo jejich zaviněním, například kvůli opravě trati či jiným problémům.
Nové smlouvy pro letošní rok začnou kraje a dráhy podepisovat nejdříve na konci ledna.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319043/
Nově zvolené krajské zastupitelstvo Ústeckého kraje slíbilo obnovit provoz na železniční trati z Děčína do Oldřichova na Teplicku. Vlaky, které na takzvané Kozí dráze přestaly jezdit předloni v prosinci, se vrátí možná už na jaře. Bývalé vedení kraje zdůvodňovalo přerušení provozu velkou ztrátovostí trati.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/40543-kozi-draha-by-mohla-byt-obnovena-jiz-na-jare/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/40543-kozi-draha-by-mohla-byt-obnovena-jiz-na-jare/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319036/
Cestovat dnes vlakem znamená pobyt ve špíně,zpoždění,průvan a další nepříjemnosti,které se vyhýbají maximálně potěmkinovským vesnicím zvaným SuperCity. Nadáváme na pracovníky drah, spíláme jim,ale jsou oni tím skutečným viníkem dnes známého stavu?
Jako krajský zastupitel se na to koukám i z jiného úhlu. Na vině není jen všehoschopnost managementu ČD,naposledy zosobněná plánovanou luxusní jízdou na berlínský koncert Eltona Johna v době,kdy dráhy například dosud nevypsaly výběrové řízení na 100 nových vagonů,ačkoliv o tom mluví již několik měsíců.
Středočeský kraj bude dle návrhu rozpočtu na rok 2009 přispívat na železniční dopravu při zvýšení ujetých vlakových kilometrů o 0,5 milionu km částkou 905 milionů korun a ztráta má být 1,414 miliardy Kč (v letošním roce to je 795 milionů Kč při prokazatelné ztrátě ČD ve výši 851 milionů Kč. V roce 2007 byla ztráta 778 milionů Kč a úhrada ztráty ve výši 760 milionů). Včem je ten posun ve výši ztráty?
V oddělení ČD Cargo,a sice zrušení křížového financování provozu drah. Prostě se uplatňuje známý scénář pri-vatizace zisků a nacionalizace ztrát a dluhů.
Dorovnávání ztráty ČD ve Středočeském kraji je dále navrženo zvyšovat o 100 milionů Kč ročně, aby se postupně dosáhlo uvedené výše ztráty.
Takže kraj má ze svého rozpočtu platit to,na co nemá vliv,ale bez čehož by museli lidé chodit pěšky nebo využít individuální dopravy. Výsledkem je žalostný stav,,jak jsem se mohl přesvědčit v prosinci na hlavním nádraží v Praze,kde byly uzavřeny všechny pokladny a otevřeny jen nepřetržité,kde čekací lhůta byla 10 minut (pak jsem běžel na vlak).
Oddělování ziskových částí je módou pravicové politiky, která se za vidinou zisku snaží vytunelovat vše,co státu a občanům přináší pozitiva. I každé JZD s přidruženou výrobou financovalo svůj nevýdělečný zemědělský provoz sa-mo. Dnes zemědělci přidruženou výrobu nemají a zemědělskými dotacemi z našich daní přes EU financují svůj provoz. Podobně to pokračuje ve všech sektorech ekonomiky -od zdravotnictví,přes nynější krizi v bankovnictví,až po dnešní situaci v železniční dopravě.
Ukazuje se,že kapitalismus je tu jen pro někoho. Pro někoho jsou zisky a pro ostatní ztráty. On by už vlastně ten kapitalismus dávno zkrachoval (recese v západní Evropě na konci 80.let,růst zadluženosti USA) bez toho,že Gorbačov rozpustil východní blok a umožnil tak velkou hospodářskou loupež Západu vůči bezbrannému Východu.
My jsme ji přečkali vcelku se zdravou kůží,ale nyní se ukazuje,že když jsme přečkali loupež,svezeme se s pádem Západu. Snad bude dostatek peněz v rozpočtu alespoň na ty vlaky...
Zdeněk MILATA
(Haló noviny)
Jako krajský zastupitel se na to koukám i z jiného úhlu. Na vině není jen všehoschopnost managementu ČD,naposledy zosobněná plánovanou luxusní jízdou na berlínský koncert Eltona Johna v době,kdy dráhy například dosud nevypsaly výběrové řízení na 100 nových vagonů,ačkoliv o tom mluví již několik měsíců.
Středočeský kraj bude dle návrhu rozpočtu na rok 2009 přispívat na železniční dopravu při zvýšení ujetých vlakových kilometrů o 0,5 milionu km částkou 905 milionů korun a ztráta má být 1,414 miliardy Kč (v letošním roce to je 795 milionů Kč při prokazatelné ztrátě ČD ve výši 851 milionů Kč. V roce 2007 byla ztráta 778 milionů Kč a úhrada ztráty ve výši 760 milionů). Včem je ten posun ve výši ztráty?
V oddělení ČD Cargo,a sice zrušení křížového financování provozu drah. Prostě se uplatňuje známý scénář pri-vatizace zisků a nacionalizace ztrát a dluhů.
Dorovnávání ztráty ČD ve Středočeském kraji je dále navrženo zvyšovat o 100 milionů Kč ročně, aby se postupně dosáhlo uvedené výše ztráty.
Takže kraj má ze svého rozpočtu platit to,na co nemá vliv,ale bez čehož by museli lidé chodit pěšky nebo využít individuální dopravy. Výsledkem je žalostný stav,,jak jsem se mohl přesvědčit v prosinci na hlavním nádraží v Praze,kde byly uzavřeny všechny pokladny a otevřeny jen nepřetržité,kde čekací lhůta byla 10 minut (pak jsem běžel na vlak).
Oddělování ziskových částí je módou pravicové politiky, která se za vidinou zisku snaží vytunelovat vše,co státu a občanům přináší pozitiva. I každé JZD s přidruženou výrobou financovalo svůj nevýdělečný zemědělský provoz sa-mo. Dnes zemědělci přidruženou výrobu nemají a zemědělskými dotacemi z našich daní přes EU financují svůj provoz. Podobně to pokračuje ve všech sektorech ekonomiky -od zdravotnictví,přes nynější krizi v bankovnictví,až po dnešní situaci v železniční dopravě.
Ukazuje se,že kapitalismus je tu jen pro někoho. Pro někoho jsou zisky a pro ostatní ztráty. On by už vlastně ten kapitalismus dávno zkrachoval (recese v západní Evropě na konci 80.let,růst zadluženosti USA) bez toho,že Gorbačov rozpustil východní blok a umožnil tak velkou hospodářskou loupež Západu vůči bezbrannému Východu.
My jsme ji přečkali vcelku se zdravou kůží,ale nyní se ukazuje,že když jsme přečkali loupež,svezeme se s pádem Západu. Snad bude dostatek peněz v rozpočtu alespoň na ty vlaky...
Zdeněk MILATA
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/318204/
ČSSD z nepochopitelných důvodů neumí těžit ze svého vítězství a v tomto a několika dalších krajích svou spoluprací s ODS jen nas... své voliče. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317328/
Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Bývalý ústecký hejtman Jiří Šulc je novým krajským radním pro oblast dopravy. Nové místo mu zajistila spolupráce ČSSD s ODS. Přitom právě kroky kraje pod Šulcovým vedením kritizovala sociální demokracie v posledních letech nejvíc.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Vypovězení smlouvy Dopravnímu podniku Ústeckého kraje a následný autobusový kolaps v roce 2006, nebo radikální omezení počtu vlakových spojů. To je jen zlomek problémů v dopravě, které někteří starostové a zastupitelé vytýkají bývalému hejtmanovi Jiřímu Šulcovi. Ten se i přesto stal novým krajským radním pro dopravu.
Jaroslav DOUBRAVA, krajský zastupitel, starosta Telnice /Severočeši.cz/
--------------------
To, že Jiří Šulc je radním pro otázku dopravy, já považuji za výsměch celému, celému kraji.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Šulce vynesla do křesla radního pro dopravu povolební dohoda ČSSD a ODS.
Petr BENDA, krajský zastupitel, předseda strany v Ústeckém kraji /ČSSD/
--------------------
Sociální demokracie nemohla po krajských volbách usurpovat všechno. Naší prioritou bylo zdravotnictví, sociální věci, školství.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
ČSSD chce napravit to, co se v krajské dopravě v posledních letech událo. Jako první zřejmě přijde na řadu vyjednávání o směru právě s dopravním podnikem. Pokud by totiž kraj spory s dopravcem prohrál, hrozí, že by musel platit víc než jednu a čtvrt miliardy korun. Jestli jednání povede právě Jiří Šulc, ale není zatím jasné.
Oldřich BUBENÍČEk, krajský zastupitel /KSČM/
--------------------
Já si dost dobře nedovedu představit, jak třeba pan radní bude jednat o mimosoudním vyrovnání s Dopravním podnikem Ústeckého kraje.
Jaroslav DOUBRAVA, krajský zastupitel, starosta Telnice /Severočeši.cz/
--------------------
Smír a dohoda s tím dopravním podnikem je možná především a já myslím, že dokonce je nutná.
Petr BENDA, krajský zastupitel, předseda strany v Ústeckém kraji /ČSSD/
--------------------
Ať si pan exhejtman připravuje materiály, jak uzná za vhodné. My máme vlastní odborníky pro dopravu. Máme dopravní komisi.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Jiří Šulc se nevyjádřil. Dva dny nezvedal telefon. Tereza Baldová, Česká televize, severní Čechy.
(ČT 24)
--------------------
Bývalý ústecký hejtman Jiří Šulc je novým krajským radním pro oblast dopravy. Nové místo mu zajistila spolupráce ČSSD s ODS. Přitom právě kroky kraje pod Šulcovým vedením kritizovala sociální demokracie v posledních letech nejvíc.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Vypovězení smlouvy Dopravnímu podniku Ústeckého kraje a následný autobusový kolaps v roce 2006, nebo radikální omezení počtu vlakových spojů. To je jen zlomek problémů v dopravě, které někteří starostové a zastupitelé vytýkají bývalému hejtmanovi Jiřímu Šulcovi. Ten se i přesto stal novým krajským radním pro dopravu.
Jaroslav DOUBRAVA, krajský zastupitel, starosta Telnice /Severočeši.cz/
--------------------
To, že Jiří Šulc je radním pro otázku dopravy, já považuji za výsměch celému, celému kraji.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Šulce vynesla do křesla radního pro dopravu povolební dohoda ČSSD a ODS.
Petr BENDA, krajský zastupitel, předseda strany v Ústeckém kraji /ČSSD/
--------------------
Sociální demokracie nemohla po krajských volbách usurpovat všechno. Naší prioritou bylo zdravotnictví, sociální věci, školství.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
ČSSD chce napravit to, co se v krajské dopravě v posledních letech událo. Jako první zřejmě přijde na řadu vyjednávání o směru právě s dopravním podnikem. Pokud by totiž kraj spory s dopravcem prohrál, hrozí, že by musel platit víc než jednu a čtvrt miliardy korun. Jestli jednání povede právě Jiří Šulc, ale není zatím jasné.
Oldřich BUBENÍČEk, krajský zastupitel /KSČM/
--------------------
Já si dost dobře nedovedu představit, jak třeba pan radní bude jednat o mimosoudním vyrovnání s Dopravním podnikem Ústeckého kraje.
Jaroslav DOUBRAVA, krajský zastupitel, starosta Telnice /Severočeši.cz/
--------------------
Smír a dohoda s tím dopravním podnikem je možná především a já myslím, že dokonce je nutná.
Petr BENDA, krajský zastupitel, předseda strany v Ústeckém kraji /ČSSD/
--------------------
Ať si pan exhejtman připravuje materiály, jak uzná za vhodné. My máme vlastní odborníky pro dopravu. Máme dopravní komisi.
Tereza BALDOVÁ, redaktorka
--------------------
Jiří Šulc se nevyjádřil. Dva dny nezvedal telefon. Tereza Baldová, Česká televize, severní Čechy.
(ČT 24)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317327/
První dny fungování veřejné dopravy podle krajských pravidel na Břeclavsku přibývá stížností. Lidem vadí hlavně delší cestování.
Na jedné straně zlevnění jízdného, na druhé zase prodloužení jízdní doby. Lidé, kteří byli zvyklí cestovat třeba půl hodiny, teď tráví ve vlacích a autobusech i dvojnásobek času. Kladných ohlasů na nový dopravní systém je tím pádem poskrovnu. „Ze všech stran je vidět, že integrovaný dopravní systém je dělaný od stolu, bez bližší znalosti praxe. I když teorie je krásná věc, praxe je přece jen praxe. Bors Břeclav vybudoval výborné funkční spojení na Brno i Břeclav. To se zrušilo a nahradilo integrovaným systémem,„ říká Vlastimil Tělupil, který dělá v dopravě jednatřicet let.
Jako příklad uvádí autobus, s nímž jezdil z práce ze Slatiny hodinu a deset minut. „Teď jezdím dvě a čtvrt hodiny. Radost je čekat v Židlochovicích na autobusovém nádraží na autobus, kde se nedá nikam schovat, zvláště za deště nebo sněžení. Toto čekání bych s radostí nechal zkusit těm, kteří nelogické přestupování vymysleli,„ stěžuje si Tělupil.
Havlík: Jízdní doba není výrazně delší
„Nedomnívám se, že by se dalo říct, že se cestujícím nějak výrazně prodloužila jízdní doba. To může být dáno tím, že dřív třeba lidem vycházelo, že skončí v zaměstnání a všechno hned navazovalo. I současný stav může vyhovovat spoustě cestujících,„ je přesvědčen Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která dopravní systém řídí. Řada cestujících může podle něj dnes využít více spojů do více směrů.
Havlík současně přiznává, že od cestujících chodí na adresu Kordisu i nelichotivé připomínky. „Zatím jich nebylo až tak velké množství. Podle našich průzkumů, které jsme dělali před Vánoci, víme sami, že nějaké jízdní řády je potřeba upravit. Například tak, aby spoje nejezdily opožděné, nebo aby na sebe lépe navazovaly. Vyhodnocujeme to a počítáme s tím, že při nejbližší možné příležitosti by k úpravě vybraných jízdních řádů mohlo dojít,„ slíbil Havlík.
Kritické hlasy zatím převažují. Připomínky na integrovaný dopravní systém má i Václav Bukovský. „Jízdní doba do Hustopečí byla z Němčiček patnáct minut, z Bořetic dvacet, z Vrbice pětadvacet a z Kobylí také pětadvacet minut. Podle nového jízdní řádu vytvořeného firmou Kordis se prodloužila z Němčiček na třicet minut, Bořetic čtyřicet, Vrbice pětačtyřicet a Kobylí padesát minut,„ nelíbí se mu.
Tohle je prý přitom nejrychlejší provedení. Když musejí cestující ve Velkých Pavlovicích čekat na přípoj pět až deset minut, tak se jízdní doba prodlužuje.
Šestnáct kilometrů třeba za hodinu
„A přestup ve Velkých Pavlovicích taky nemá logiku. Trasu Kobylí - Hustopeče dlouhou šestnáct kilometrů jede cestující i hodinu. Stačí se podívat v pondělí do Bořetic na spoj, který odjíždí v 7.28 hodin na Velké Pavlovice, kolik v něm bude cestujících a co budou říkat na přestup do Hustopečí,„ podotkl Bukovský, který se nepovažuje za odpůrce integrovaného dopravního systému. Některé věci se mu líbí, ale na druhé straně v něm vidí spoustu hrubek.
Těch je podle Martiny Randové v nových dopravních pravidlech více. „Například. lidé z Ladné, Rakvic, Popic a Pouzdřan s dosud výborným spojením na Brno i Břeclav přišli o podstatný počet vlaků,„ poukázala žena.
Protože patří k postiženým touto novinkou, obrátila se v dostatečném předstihu s připomínkami na firmu Kordis. „Nejčerstvějším výsledkem mého e-mailování s touto firmou je, že si mám laskavě změnit pracovní dobu a již je dále neobtěžovat, protože dostat se do Rakvic je tak snadné. Měnit práci nechci, tak budu vždy dvě hodiny čekat na vlak a pak protrpím hodinovou jízdu vlakem,„ prohlásila trpce Randová.
(Břeclavský deník)
Na jedné straně zlevnění jízdného, na druhé zase prodloužení jízdní doby. Lidé, kteří byli zvyklí cestovat třeba půl hodiny, teď tráví ve vlacích a autobusech i dvojnásobek času. Kladných ohlasů na nový dopravní systém je tím pádem poskrovnu. „Ze všech stran je vidět, že integrovaný dopravní systém je dělaný od stolu, bez bližší znalosti praxe. I když teorie je krásná věc, praxe je přece jen praxe. Bors Břeclav vybudoval výborné funkční spojení na Brno i Břeclav. To se zrušilo a nahradilo integrovaným systémem,„ říká Vlastimil Tělupil, který dělá v dopravě jednatřicet let.
Jako příklad uvádí autobus, s nímž jezdil z práce ze Slatiny hodinu a deset minut. „Teď jezdím dvě a čtvrt hodiny. Radost je čekat v Židlochovicích na autobusovém nádraží na autobus, kde se nedá nikam schovat, zvláště za deště nebo sněžení. Toto čekání bych s radostí nechal zkusit těm, kteří nelogické přestupování vymysleli,„ stěžuje si Tělupil.
Havlík: Jízdní doba není výrazně delší
„Nedomnívám se, že by se dalo říct, že se cestujícím nějak výrazně prodloužila jízdní doba. To může být dáno tím, že dřív třeba lidem vycházelo, že skončí v zaměstnání a všechno hned navazovalo. I současný stav může vyhovovat spoustě cestujících,„ je přesvědčen Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která dopravní systém řídí. Řada cestujících může podle něj dnes využít více spojů do více směrů.
Havlík současně přiznává, že od cestujících chodí na adresu Kordisu i nelichotivé připomínky. „Zatím jich nebylo až tak velké množství. Podle našich průzkumů, které jsme dělali před Vánoci, víme sami, že nějaké jízdní řády je potřeba upravit. Například tak, aby spoje nejezdily opožděné, nebo aby na sebe lépe navazovaly. Vyhodnocujeme to a počítáme s tím, že při nejbližší možné příležitosti by k úpravě vybraných jízdních řádů mohlo dojít,„ slíbil Havlík.
Kritické hlasy zatím převažují. Připomínky na integrovaný dopravní systém má i Václav Bukovský. „Jízdní doba do Hustopečí byla z Němčiček patnáct minut, z Bořetic dvacet, z Vrbice pětadvacet a z Kobylí také pětadvacet minut. Podle nového jízdní řádu vytvořeného firmou Kordis se prodloužila z Němčiček na třicet minut, Bořetic čtyřicet, Vrbice pětačtyřicet a Kobylí padesát minut,„ nelíbí se mu.
Tohle je prý přitom nejrychlejší provedení. Když musejí cestující ve Velkých Pavlovicích čekat na přípoj pět až deset minut, tak se jízdní doba prodlužuje.
Šestnáct kilometrů třeba za hodinu
„A přestup ve Velkých Pavlovicích taky nemá logiku. Trasu Kobylí - Hustopeče dlouhou šestnáct kilometrů jede cestující i hodinu. Stačí se podívat v pondělí do Bořetic na spoj, který odjíždí v 7.28 hodin na Velké Pavlovice, kolik v něm bude cestujících a co budou říkat na přestup do Hustopečí,„ podotkl Bukovský, který se nepovažuje za odpůrce integrovaného dopravního systému. Některé věci se mu líbí, ale na druhé straně v něm vidí spoustu hrubek.
Těch je podle Martiny Randové v nových dopravních pravidlech více. „Například. lidé z Ladné, Rakvic, Popic a Pouzdřan s dosud výborným spojením na Brno i Břeclav přišli o podstatný počet vlaků,„ poukázala žena.
Protože patří k postiženým touto novinkou, obrátila se v dostatečném předstihu s připomínkami na firmu Kordis. „Nejčerstvějším výsledkem mého e-mailování s touto firmou je, že si mám laskavě změnit pracovní dobu a již je dále neobtěžovat, protože dostat se do Rakvic je tak snadné. Měnit práci nechci, tak budu vždy dvě hodiny čekat na vlak a pak protrpím hodinovou jízdu vlakem,„ prohlásila trpce Randová.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317318/
Most přes Dyji: Nejdříve rychlíky do Berlína, teď jen šrouby
Poslední díly provizorního železničního mostu rozebrali ve středu dopoledne montéři. Z pravého břehu Dyje tak zmizely poslední kusy provizorní konstrukce, která železničními kolejemi propojovala město Znojmo s Šatovem a Rakouskem.
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/ze-zeleznicniho-mostu-pres-dyji-zbyly-jen-srouby.html
Jodas: Sepisuji historii znojemského nádraží
Historie i současnost znojemského nádraží učarovala pětadvacetiletému Vladimíru Jodasovi. Jeho snem je vydat kroniku. Podklady pro její vznik sbírá už osm let.
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/jodas-sepisuji-historii-znojemskeho-nadrazi.html
Poslední díly provizorního železničního mostu rozebrali ve středu dopoledne montéři. Z pravého břehu Dyje tak zmizely poslední kusy provizorní konstrukce, která železničními kolejemi propojovala město Znojmo s Šatovem a Rakouskem.
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/ze-zeleznicniho-mostu-pres-dyji-zbyly-jen-srouby.html
Jodas: Sepisuji historii znojemského nádraží
Historie i současnost znojemského nádraží učarovala pětadvacetiletému Vladimíru Jodasovi. Jeho snem je vydat kroniku. Podklady pro její vznik sbírá už osm let.
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/jodas-sepisuji-historii-znojemskeho-nadrazi.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316317/
Kraje asi budou rušit provoz na nejztrátovějších lokálních tratích, po kterých jezdí poloprázdné motoráčky.
Nic jiného jim nezbude. České dráhy totiž pořádně přitvrdily ve svých požadavcích na dotování ztrátových spojů. Zatímco doposud například Pardubický kraj doplácel na osobní vlaky 280 milionů korun ročně, pro příští rok už dráhy požadují 427 milionů.
Stejná situace je i v Královéhradeckém kraji. „Zdůvodňují to organizačními změnami, což nás ale nezajímá. Podnik si dráhy rozdělily na tři firmy a teď si myslí, že jim to kraje zaplatí. Požadavky se nám snažily vysvětlovat také inflací, ale tamábýt letos jen dvouprocentní. Apak zase dražší naftou, jenže nafta jde dolů,„ zlobí se hradecký krajský radní odpovědný za dopravu Josef Ješina.
Pardubický kraj v dohadech s dráhami pokročil dál, pro letošek se s nimi dohodl na kompromisu. „Platby jim zvýšíme jen o inflaci a odpisy,„ uvedl krajský radní pro dopravu Jan Tichý.
Kritický ale bude příští rok. Pardubický hejtman Radko Martínek už pohrozil, že nechá přezkoumat hospodaření Českých drah.
„Ovšem je možné, že nám nezbyde než zrušit provoz na nejztrátovějších tratích, kde jsou souběhy vlaků a autobusů, a převést dopravu na silnici. Autobusy nás vyjdou třikrát levněji a mohou zajet až do center obcí,„ uvedl Tichý.
V Hradeckém kraji byl na zhruba pěti nejztrátovějších tratích zastaven provoz už v minulých letech, na Pardubicku se zatím postupovalo „plíživě„ – snižováním počtu spojů.
Hrana zvoní především trati Chrudim – Heřmanův Městec. Snahy o její zrušení na počátku 90. let se setkaly s protesty obyvatel.
Dráhy doposud dotovaly ztráty v osobní přepravě zisky z nákladní dopravy. Ta se však nyní stala samostatnou firmou.
(Hradecký deník)