Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Strach ze zdražování, nebo touha prozkoumat každé zákoutí Jihomoravského kraje? Jedno z toho zřejmě vedlo neznámého zloděje k tomu, aby se ve čtvrtek večer vloupal do kanceláře výpravčího na vlakovém nádraží v Nesovicích na Vyškovsku. Odnesl si velkou zásobu jízdenek. „Zmizelo přesně 1045 kusů jízdenek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v celkové hodnotě pětadvacet tisíc korun,„ řekl mluvčí brněnské policie Bohumil Malášek.
(Brněnský deník)
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328097/
Peníze, které odmítly poskytnout kraje, dá nakonec stát. Plošné rušení regionálních spojů je pro letošek zažehnáno
Regionální vlaková doprava je zachráněna. Ale jen pro letošek. Ministr dopravy Petr Bendl (ODS) se rozhodl, že stát drahám ze svého rozpočtu doplatí zhruba 3,2 miliardy korun, které na provozování motoráčků odmítly poskytnout kraje.
„Už dopředu říkám, že je to naposledy, co krajům pomáháme. Příští rok už si to musí uhradit samy,„ uvedl nový šéf dopravy. Podle něj si samosprávy musí stanovit priority ve svých rozpočtech.
„Zda peníze dát na vlaky nebo na něco jiného, třeba poplatky,„ řekl Bendl v narážce na hlavní tahák, který socialistům vyhrál podzimní krajské volby. Kraje letos na ztrátové spoje dají o šest procent více než loni, kdy na účet drah poslaly 4,6 miliardy.
Jenže takový nárůst podle Českých drah (ČD) stěží pokryje inflaci - natož aby zbyly peníze na obnovu třicet let starých lokomotiv a vagonů. Situace je dokonce tak špatná, že dráhy bez tří miliard v podstatě nepokryjí ani provozní režii a každý měsíc podle Bendla vytváří třísetmilionovou ztrátu na regionální dopravě.
Hledá se rezerva
„ČD pak chybějící miliony berou z dvanácti miliard, které dostaly za majetek převedený na Správu železniční dopravní cesty,„ uvedl ministr. Ani pro samotný resort dopravy ovšem nebude jednoduché tři miliardy sehnat. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž v rámci proti krizových opatření začal z jednotlivých ministerstev brát peníze z rezervních fondů. Doprava přišla o 2,6 miliardy a peníze na regionální motoráčky teď bude muset žádat zpět od Kalouskova resortu.
Dráhy sice vítají, že tři miliardy dostanou, zároveň ale žádají jasnější pravidla. „Je nezbytné, aby se financování regionální dopravy řešilo koncepčně. Není možné, abychom každoročně vykázali ztrátu a doufali, že ji ministerstvo opět zaplatí,„ stěžuje si Radek Joklík z ČD.
Hlavním problémem jsou i nadále dotace na jeden vlakokilometr. U nás dostanou necelých 62 korun, zatímco na Slovensku či v Maďarsku mají místní dopravci dvojnásobnou částku. „V současné době nám kraje platí zhruba polovinu toho, co bychom potřebovali,„ řekl včera Deníku Joklík.
Nový ministr dopravy problém hodlá řešit, zároveň ale dráhy „varuje„, že kromě peněz jim přivede i konkurenci. Bendl totiž naznačil, že pokud o to soukromníci projeví zájem, vypíše jeho resort soutěž na provozování dálkových rychlíků.
Liberec příkladem
Až dosud ministerstvo rychlíky objednávalo výlučně u Českých drah a platilo jim za ně zhruba 3,3 miliardy korun. Konkurenci chce Bendl i v regionech. První vlaštovkou je Liberecký kraj, kde vypsali jako první v republice tendr na regionální motoráčky. O zakázku se chce mimo jiné ucházet majitel Student Angency Radim Jančura.
(Boleslavský deník)
Regionální vlaková doprava je zachráněna. Ale jen pro letošek. Ministr dopravy Petr Bendl (ODS) se rozhodl, že stát drahám ze svého rozpočtu doplatí zhruba 3,2 miliardy korun, které na provozování motoráčků odmítly poskytnout kraje.
„Už dopředu říkám, že je to naposledy, co krajům pomáháme. Příští rok už si to musí uhradit samy,„ uvedl nový šéf dopravy. Podle něj si samosprávy musí stanovit priority ve svých rozpočtech.
„Zda peníze dát na vlaky nebo na něco jiného, třeba poplatky,„ řekl Bendl v narážce na hlavní tahák, který socialistům vyhrál podzimní krajské volby. Kraje letos na ztrátové spoje dají o šest procent více než loni, kdy na účet drah poslaly 4,6 miliardy.
Jenže takový nárůst podle Českých drah (ČD) stěží pokryje inflaci - natož aby zbyly peníze na obnovu třicet let starých lokomotiv a vagonů. Situace je dokonce tak špatná, že dráhy bez tří miliard v podstatě nepokryjí ani provozní režii a každý měsíc podle Bendla vytváří třísetmilionovou ztrátu na regionální dopravě.
Hledá se rezerva
„ČD pak chybějící miliony berou z dvanácti miliard, které dostaly za majetek převedený na Správu železniční dopravní cesty,„ uvedl ministr. Ani pro samotný resort dopravy ovšem nebude jednoduché tři miliardy sehnat. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž v rámci proti krizových opatření začal z jednotlivých ministerstev brát peníze z rezervních fondů. Doprava přišla o 2,6 miliardy a peníze na regionální motoráčky teď bude muset žádat zpět od Kalouskova resortu.
Dráhy sice vítají, že tři miliardy dostanou, zároveň ale žádají jasnější pravidla. „Je nezbytné, aby se financování regionální dopravy řešilo koncepčně. Není možné, abychom každoročně vykázali ztrátu a doufali, že ji ministerstvo opět zaplatí,„ stěžuje si Radek Joklík z ČD.
Hlavním problémem jsou i nadále dotace na jeden vlakokilometr. U nás dostanou necelých 62 korun, zatímco na Slovensku či v Maďarsku mají místní dopravci dvojnásobnou částku. „V současné době nám kraje platí zhruba polovinu toho, co bychom potřebovali,„ řekl včera Deníku Joklík.
Nový ministr dopravy problém hodlá řešit, zároveň ale dráhy „varuje„, že kromě peněz jim přivede i konkurenci. Bendl totiž naznačil, že pokud o to soukromníci projeví zájem, vypíše jeho resort soutěž na provozování dálkových rychlíků.
Liberec příkladem
Až dosud ministerstvo rychlíky objednávalo výlučně u Českých drah a platilo jim za ně zhruba 3,3 miliardy korun. Konkurenci chce Bendl i v regionech. První vlaštovkou je Liberecký kraj, kde vypsali jako první v republice tendr na regionální motoráčky. O zakázku se chce mimo jiné ucházet majitel Student Angency Radim Jančura.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328096/
David Rath mi připomíná Robina Hooda, hrdinu bez kořenů, který zachraňuje prostý lid ve všech koutech naší země. Historicky svoji pouť zahájil v Královéhradeckém kraji, později se přesunul do Prahy a nyní zakotvil ve Středočeském kraji, kde se rychle proměnil v ryzího Středočecha. Ve své nové roli vyslovil hned několik soudů, které jsou tak vzdálené od pravdy a reality, že stojí za to se na ně podívat zblízka. První mystifikace se týká příměstské železniční dopravy a budoucího osudu Masarykova nádraží.
Celá úvaha: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-bem.php?itemid=5824
Celá úvaha: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-bem.php?itemid=5824
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328094/
Ale pokud nejsou peníze tak to nepujde což v našem státě nepujde 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327920/
Přál bych si aby se to zlepšilo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327918/
Kvalita tratí není stejná všude například jel jsem do Prahy a jakmile jsem přejel hranici čech kvalita se zlepšila což v našem kraji se říct o tom nedá. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327916/
S intenzitou dopravy to zřejmě v budoucnu moc lepší nebude, spíš horší. Hodláte ji nějak „ředit„, nebo se spíš budete snažit rostoucímu počtu aut přizpůsobovat stav silnic?
Jedna věc je kvalita současné silniční sítě, druhá veřejná doprava. S její nabídkou nejsme úplně spokojeni, byť musím uznat, že se mému předchůdci podařilo snížit průměrné stáří autobusů. Naším cílem je rozumně posilovat regionální železniční dopravu. Rádi bychom, aby více vlaků jezdilo především na páteřních trasách, které jsou velmi využívány Středočechy k cestování za prací do Prahy a zpět. Ruku v ruce s tím musí jít komfort - to je jedna z věcí, na něž chceme rozhodně dbát. Budeme-li objednávat další vlakové spoje, musí být také na slušné úrovni nádraží, musí tam být zajištěno parkování a zároveň nám dopravce musí garantovat, že vlakové soupravy budou jezdit ve slušném standardu.
S drahami kraj vyjednává rok co rok a nebývají to zrovna snadná jednání...
To je pravda. České dráhy nám vykazují, že aktuální ztrátovost spojů v kraji je přibližně 1,4 miliardy ročně - kraj hradí 900 milionů. ČD už s minulým vedením kraje předjednaly, že budou chtít každý rok tuto částku navyšovat, aby se ztráta, která jde na vrub ČD, snižovala. Jednání, jež nás čekají v souvislosti s přípravou jízdního řádu na rok 2010, budou určitě tvrdá. Předpokládám, že se na ně budeme připravovat už od jara. Co se týče letoška, částku, kterou s ČD vyjednali naší předchůdci, se nám podařilo o necelých pět milionů snížit, takže jsme ještě trochu ušetřili. (Z rozhovoru Středočeských listů - únor 2009 - s náměstkem hejtmana pro oblast dopravy Robinem Povšíkem)
(Železničář)
Jedna věc je kvalita současné silniční sítě, druhá veřejná doprava. S její nabídkou nejsme úplně spokojeni, byť musím uznat, že se mému předchůdci podařilo snížit průměrné stáří autobusů. Naším cílem je rozumně posilovat regionální železniční dopravu. Rádi bychom, aby více vlaků jezdilo především na páteřních trasách, které jsou velmi využívány Středočechy k cestování za prací do Prahy a zpět. Ruku v ruce s tím musí jít komfort - to je jedna z věcí, na něž chceme rozhodně dbát. Budeme-li objednávat další vlakové spoje, musí být také na slušné úrovni nádraží, musí tam být zajištěno parkování a zároveň nám dopravce musí garantovat, že vlakové soupravy budou jezdit ve slušném standardu.
S drahami kraj vyjednává rok co rok a nebývají to zrovna snadná jednání...
To je pravda. České dráhy nám vykazují, že aktuální ztrátovost spojů v kraji je přibližně 1,4 miliardy ročně - kraj hradí 900 milionů. ČD už s minulým vedením kraje předjednaly, že budou chtít každý rok tuto částku navyšovat, aby se ztráta, která jde na vrub ČD, snižovala. Jednání, jež nás čekají v souvislosti s přípravou jízdního řádu na rok 2010, budou určitě tvrdá. Předpokládám, že se na ně budeme připravovat už od jara. Co se týče letoška, částku, kterou s ČD vyjednali naší předchůdci, se nám podařilo o necelých pět milionů snížit, takže jsme ještě trochu ušetřili. (Z rozhovoru Středočeských listů - únor 2009 - s náměstkem hejtmana pro oblast dopravy Robinem Povšíkem)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327621/
Pokud se nevyřeší financování regionální přepravy, od příštího roku budou dráhy muset zrušit dvě pětiny spojů v krajích.
České dráhy nemají s většinou krajů stále podepsané smlouvy o financování regionální dopravy. Kraje neplatí drahám v plné výši takzvanou prokazatelnou ztrátu z osobní dopravy. Platbu přepravci krajům přikazuje zákon.
Hospodaření Českých drah je v oblasti regionální dopravy dlouhodobě v minusu. Ztráty z osobní dopravy v posledních letech dosahovaly zhruba tří miliard každý rok. Pokrývaly se částečně ze zisků z nákladní dopravy a z prodeje majetku. To už ale není možné, protože nákladní dopravu vydělil stát do zvláštní společnosti ČD Cargo.
„Problém je nutné řešit systémově, ne například další třímiliardovou záplatou. Pokud by se to podařilo, jsme schopni zajistit financování investic z komerčních zdrojů, což zatím možné není,„ řekl LN ekonomický náměstek ředitele Českých drah Michal Nebeský. Dráhy by si tak mohly například půjčit na nákup moderních souprav.
Pokud se nic nezmění, dráhy podle Nebeského nebudou schopny příští rok v takové míře jezdit. „Prostě na to nebudeme mít peníze,„ uvádí Nebeský. „Museli bychom snížit rozsah regionální přepravy asi o čtyřicet procent. Je to ale naprosto krajní opatření a věříme, že nenastane,„ dodal Nebeský. Letos ale další více než třímiliardové „sekeře„ dráhy zřejmě neujdou. Letos ještě část ztráty zaplatíme, vzkazuje ministr „S kraji vedeme intenzivní jednání, ale signály jsou zatím takové, že dojde k navýšení maximálně o inflaci, tedy o jednotky, spíše než o potřebné desítky procent,„ řekl Michal Nebeský.
Podle jihomoravského hejtmana Martina Haška budou kraje chtít chybějící peníze po státu. „Letos je nutná mimořádná účelová dotace ve prospěch krajských rozpočtů,„ řekl Hašek. „Na tratích, které mají nadregionální charakter, by mohl v dalších letech financování převzít stát. Ve zbytku by pak kraje dostávaly účelovou dotaci krajským rozpočtům,„ dodal Hašek. Hejtmani také zvažují požadavek majetkové účasti krajů v Českých drahách, aby viděli do hospodaření firmy.
Ministerstvo dopravy naznačuje, že letos část peněz, co mají kraje zaplatit, drahám stát uhradí. Podle ministra dopravy Petra Bendla (ODS) ale kraje peníze mají. „Kraje umí vydat stovky milionů korun na to, aby mohly děti jezdit zdarma a aby nemuseli lidé platit třicetikorunové poplatky u lékaře. Jednou rukou rozdávají a druhou natahují ke státu,„ řekl LN Bendl. „Letos se budu ještě snažit pomoci, příští rok si kraje budou ale muset být samy vědomy toho, že je to jejich kompetence, nikoli státní,„ varuje Bendl.
(Lidové noviny)
České dráhy nemají s většinou krajů stále podepsané smlouvy o financování regionální dopravy. Kraje neplatí drahám v plné výši takzvanou prokazatelnou ztrátu z osobní dopravy. Platbu přepravci krajům přikazuje zákon.
Hospodaření Českých drah je v oblasti regionální dopravy dlouhodobě v minusu. Ztráty z osobní dopravy v posledních letech dosahovaly zhruba tří miliard každý rok. Pokrývaly se částečně ze zisků z nákladní dopravy a z prodeje majetku. To už ale není možné, protože nákladní dopravu vydělil stát do zvláštní společnosti ČD Cargo.
„Problém je nutné řešit systémově, ne například další třímiliardovou záplatou. Pokud by se to podařilo, jsme schopni zajistit financování investic z komerčních zdrojů, což zatím možné není,„ řekl LN ekonomický náměstek ředitele Českých drah Michal Nebeský. Dráhy by si tak mohly například půjčit na nákup moderních souprav.
Pokud se nic nezmění, dráhy podle Nebeského nebudou schopny příští rok v takové míře jezdit. „Prostě na to nebudeme mít peníze,„ uvádí Nebeský. „Museli bychom snížit rozsah regionální přepravy asi o čtyřicet procent. Je to ale naprosto krajní opatření a věříme, že nenastane,„ dodal Nebeský. Letos ale další více než třímiliardové „sekeře„ dráhy zřejmě neujdou. Letos ještě část ztráty zaplatíme, vzkazuje ministr „S kraji vedeme intenzivní jednání, ale signály jsou zatím takové, že dojde k navýšení maximálně o inflaci, tedy o jednotky, spíše než o potřebné desítky procent,„ řekl Michal Nebeský.
Podle jihomoravského hejtmana Martina Haška budou kraje chtít chybějící peníze po státu. „Letos je nutná mimořádná účelová dotace ve prospěch krajských rozpočtů,„ řekl Hašek. „Na tratích, které mají nadregionální charakter, by mohl v dalších letech financování převzít stát. Ve zbytku by pak kraje dostávaly účelovou dotaci krajským rozpočtům,„ dodal Hašek. Hejtmani také zvažují požadavek majetkové účasti krajů v Českých drahách, aby viděli do hospodaření firmy.
Ministerstvo dopravy naznačuje, že letos část peněz, co mají kraje zaplatit, drahám stát uhradí. Podle ministra dopravy Petra Bendla (ODS) ale kraje peníze mají. „Kraje umí vydat stovky milionů korun na to, aby mohly děti jezdit zdarma a aby nemuseli lidé platit třicetikorunové poplatky u lékaře. Jednou rukou rozdávají a druhou natahují ke státu,„ řekl LN Bendl. „Letos se budu ještě snažit pomoci, příští rok si kraje budou ale muset být samy vědomy toho, že je to jejich kompetence, nikoli státní,„ varuje Bendl.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327340/
V Hradci Králové už není pomalu kde bezplatně zaparkovat. Město prostřednictvím soukromé firmy "řeší" nárůst automobilové dopravy na svém území. Vcelku je mi to osobně jedno, za kola se (ještě) neplatí. Ale nadzvedlo mne několik řádků v Hradeckém deníku (článek "Firma Atol chystá vlnu změn. Zpoplatní dalších 2200 míst"):
Ostatní se musí připravit na platbu v parkomatech. Ceny se liší podle čtyř vytyčených oblastí. Například mezi Hořickou ulicí a Gočárovou třídou bude stát parkovné deset korun na hodinu, ale řidič si bude smět předplatit pouze dvě hodiny stání. V okolí nového autobusového nádraží a železniční stanice motoristé vydají za první půlhodinu pět korun, za další už zaplatí 20 korun. Maximální dobu stání tady Atol stanovil na hodinu.
„Počet parkovacích míst v téhle oblasti je kvůli terminálům hromadné dopravy nedostatečný. Proto chceme dosáhnout co nejvyšší obrátkovosti míst,„ vysvětlil Čížek.
Skutečně geniální řešení. Hlavně když se na zatím nevyužitých plochách v příslušné lokalitě, jež by jako parkoviště pro automobilisty, kteří chtějí využít také železniční dopravy, mohly posloužit, plánuje komerční výstavba, která sama vyvolá nárůst potřeby parkování...
Ostatní se musí připravit na platbu v parkomatech. Ceny se liší podle čtyř vytyčených oblastí. Například mezi Hořickou ulicí a Gočárovou třídou bude stát parkovné deset korun na hodinu, ale řidič si bude smět předplatit pouze dvě hodiny stání. V okolí nového autobusového nádraží a železniční stanice motoristé vydají za první půlhodinu pět korun, za další už zaplatí 20 korun. Maximální dobu stání tady Atol stanovil na hodinu.
„Počet parkovacích míst v téhle oblasti je kvůli terminálům hromadné dopravy nedostatečný. Proto chceme dosáhnout co nejvyšší obrátkovosti míst,„ vysvětlil Čížek.
Skutečně geniální řešení. Hlavně když se na zatím nevyužitých plochách v příslušné lokalitě, jež by jako parkoviště pro automobilisty, kteří chtějí využít také železniční dopravy, mohly posloužit, plánuje komerční výstavba, která sama vyvolá nárůst potřeby parkování...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327339/
Obyvatelé Ústeckého kraje už mohou zjistit, kolik peněz a kam hodlá krajská vláda letos směrovat a s jakými naopak počítá příjmy. Na lednovém zasedání zastupitelé totiž schválili rozpočet na celý rok 2009. Zajímat by měl i fyzické obce či starosty malých obcí - rozpočet počítá i s různými dotačními tituly a fondy, z kterých mohou čerpat finanční prostředky.
Krajský rozpočet má čtyři hlavní priority: zlepšování podmínek pro růst HDP kraje, maximální využití peněz z Evropy, investice do vlastního majetku a podporu rozvojových akcí s následnou úsporou provozních výdajů. Není mezi nimi ale zvyšování podpory poskytovatelům dopravních služeb, jak by si možná podle posledního dění přály České dráhy.
Vedení kraje především kvituje, že k rozpočtu, který ve svém prvním roce vlády předkládá, nejsou žádné výrazné připomínky. Návrh rozpočtu byl patnáct dní před projednáním zveřejněn na úřední desce i webových stránkách kraje a podle slov náměstka hejtmanky Pavla Koudy k němu nebyla žádná připomínka.
Rozpočet pro letošní rok podle vedení kraje počítá i s tím, že budou mnohem znatelnější dopady ekonomické krize. „Všichni by k tomu rozpočtu měli přistupovat svědomitě, včetně ředitelů všech příspěvkových organizací. Náš vývoz v prosinci klesl na čtyřicet procent běžného vývozu našich služeb a zboží,„ zdvihá varovný prst bývalý hejtman a nyní radní pro dopravu Jiří Šulc. „Propad ve výrobě je drastický. Připravme se na to,„ dodal ještě.
Po kauze s autobusy vytahují drápky železničáři?
Ústecký kraj s financováním základní dopravní obslužnosti počítá s částkou, která se shoduje s loňským rokem, pouze je navýšena o inflaci. České dráhy však požadují o 67 procent více oproti loňsku. „Počítali jsme se 407 milióny korun, ale dráhy požadují 680 miliónů korun,„ upřesnil údaje Pavel Kouda.
Stejným způsobem se nyní železničáři chovají i ke všem ostatním českým krajům, které proto vyjednávají společně pod hlavičkou Asociace krajů. „Kraje požadovanou částku nemohou vyrovnat ze svých rozpočtů. Vyzýváme proto vládu, aby účelovou dotací dokryla tuto ztrátu a zabývala se především systémovým řešením do budoucna,„ řekl Radko Martínek, první místopředseda asociace a hejtman Pardubického kraje.
Představitelé kraje prý nepředpokládají, že by v případě Českých drah postupovali stejně jako v kauze Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK), soukromého dopravce, který v srpnu 2006 požadoval od kraje také nadsazené částky. Tehdy to Ústecký kraj řešil vypovězením smlouvy a po dvou letech zveřejňuje údaje, které hovoří o zlevnění autobusové dopravy díky novému systému osmiletých smluv s několika dopravci. V případě železniční dopravy by prý ale krajská kasa v případě obdobného postupu pokles čekat nemohla. „Všichni hejtmani s drahami jednají, ale vypadá to na delší jednání,„ uvedl náměstek Pavel Kouda.
(Homér)
Krajský rozpočet má čtyři hlavní priority: zlepšování podmínek pro růst HDP kraje, maximální využití peněz z Evropy, investice do vlastního majetku a podporu rozvojových akcí s následnou úsporou provozních výdajů. Není mezi nimi ale zvyšování podpory poskytovatelům dopravních služeb, jak by si možná podle posledního dění přály České dráhy.
Vedení kraje především kvituje, že k rozpočtu, který ve svém prvním roce vlády předkládá, nejsou žádné výrazné připomínky. Návrh rozpočtu byl patnáct dní před projednáním zveřejněn na úřední desce i webových stránkách kraje a podle slov náměstka hejtmanky Pavla Koudy k němu nebyla žádná připomínka.
Rozpočet pro letošní rok podle vedení kraje počítá i s tím, že budou mnohem znatelnější dopady ekonomické krize. „Všichni by k tomu rozpočtu měli přistupovat svědomitě, včetně ředitelů všech příspěvkových organizací. Náš vývoz v prosinci klesl na čtyřicet procent běžného vývozu našich služeb a zboží,„ zdvihá varovný prst bývalý hejtman a nyní radní pro dopravu Jiří Šulc. „Propad ve výrobě je drastický. Připravme se na to,„ dodal ještě.
Po kauze s autobusy vytahují drápky železničáři?
Ústecký kraj s financováním základní dopravní obslužnosti počítá s částkou, která se shoduje s loňským rokem, pouze je navýšena o inflaci. České dráhy však požadují o 67 procent více oproti loňsku. „Počítali jsme se 407 milióny korun, ale dráhy požadují 680 miliónů korun,„ upřesnil údaje Pavel Kouda.
Stejným způsobem se nyní železničáři chovají i ke všem ostatním českým krajům, které proto vyjednávají společně pod hlavičkou Asociace krajů. „Kraje požadovanou částku nemohou vyrovnat ze svých rozpočtů. Vyzýváme proto vládu, aby účelovou dotací dokryla tuto ztrátu a zabývala se především systémovým řešením do budoucna,„ řekl Radko Martínek, první místopředseda asociace a hejtman Pardubického kraje.
Představitelé kraje prý nepředpokládají, že by v případě Českých drah postupovali stejně jako v kauze Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK), soukromého dopravce, který v srpnu 2006 požadoval od kraje také nadsazené částky. Tehdy to Ústecký kraj řešil vypovězením smlouvy a po dvou letech zveřejňuje údaje, které hovoří o zlevnění autobusové dopravy díky novému systému osmiletých smluv s několika dopravci. V případě železniční dopravy by prý ale krajská kasa v případě obdobného postupu pokles čekat nemohla. „Všichni hejtmani s drahami jednají, ale vypadá to na delší jednání,„ uvedl náměstek Pavel Kouda.
(Homér)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327335/
České dráhy (ČD) jsou připravené od prosincového jízdního řádu začít provozovat S linky v 15minutovém intervalu a propojit jimi jižní regiony u Prahy se severními. Příměstské dopravě jezdící v tomto intervalu a zároveň křižující centrum metropole přes hlavní nádraží však stojí v cestě dvě překážky: Nedostatečná kolejová infrastruktura a poptávka Středočeského kraje či organizátora pražské integrované dopravy společnosti ROPID.
„Nemáme k dispozici koleje na východ od Prahy. Trať Libeň–Běchovice se stále modernizuje a jedna kolej nestačí. Stejně tak se více vlaků nevejde na trať mezi Vysočany a Počernicemi. I tam chybí infrastruktura a reálně tak 15minutový takt nelze spustit,„ řekl šéf ČD Petr Žaluda. V současnosti je možné částečně projet přes hlavní nádraží pouze ze Stránčic u Benešova do nádraží ve Vysočanech.
„Dokončení rekonstrukce trati z Masarykova nádraží na Český Brod a částečně do Lysé nad Labem se plánuje až na rok 2011, 2012,„ sdělil k tomu mluvčí ROPIDu Filip Drápal.
K nedostatečné propustnosti tratí přispělo i to, že od prosince byla rekordně posílena vlaková doprava na území Prahy a v jejím blízkém okolí. Celkový nárůst činil 33 procent oproti původnímu objemu výkonů.
„Tím došlo na řadě úseků na naplnění kapacity až na samotnou hranici únosnosti. Kromě nedokončené rekonstrukce pražského železničního uzlu je to dáno i nárůstem počtu rychlíků. Ty při jízdě v souběžných úsecích omezují kapacitu tratí pro příměstské linky S,„ řekl Drápal. K dalšímu velkému kvalitativnímu skoku modelu linek S podle jeho odhadu dojde až v roce 2012 spolu s dokončením rekonstrukce trati mezi Libní a Úvaly.
Rychlost rekonstrukcí závisí na finančních možnostech, sdělil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Příměstské dopravě částečně pomůže to, že v dubnu dokončíme modernizaci železničního uzlu Kolín,„ řekl.
Dráha se nyní více věnuje snižování časového taktu. Příkladem je trať Praha–Radotín směrem na Beroun, kde vlaky ve špičce jezdí dokonce už v desetiminutových intervalech. „Pokud bychom od Středočechů či ROPIDu získali objednávku aspoň na deset let, jezdili bychom nejen častěji, ale rychleji bychom zaváděli moderní vlaky. Bohužel problém s nedostatečnou úhradou ztrát za provozování osobní dopravy ze strany krajů se týká i Středočeského kraje,„ dodal šéf drah Žaluda.
Již fungující patnácti- či dvacetiminutový interval v dopravní špičce:
> Praha hl.n. – Řevnice (linka S7), ranní interval z Radotína činí dokonce deset minut
> Praha hl.n. – Strančice (linka S9 + S29)
> Praha Masarykovo n. – Lysá nad Labem (linka S2)
> Praha Masarykovo n. – Kladno (linka S5)
(E15)
„Nemáme k dispozici koleje na východ od Prahy. Trať Libeň–Běchovice se stále modernizuje a jedna kolej nestačí. Stejně tak se více vlaků nevejde na trať mezi Vysočany a Počernicemi. I tam chybí infrastruktura a reálně tak 15minutový takt nelze spustit,„ řekl šéf ČD Petr Žaluda. V současnosti je možné částečně projet přes hlavní nádraží pouze ze Stránčic u Benešova do nádraží ve Vysočanech.
„Dokončení rekonstrukce trati z Masarykova nádraží na Český Brod a částečně do Lysé nad Labem se plánuje až na rok 2011, 2012,„ sdělil k tomu mluvčí ROPIDu Filip Drápal.
K nedostatečné propustnosti tratí přispělo i to, že od prosince byla rekordně posílena vlaková doprava na území Prahy a v jejím blízkém okolí. Celkový nárůst činil 33 procent oproti původnímu objemu výkonů.
„Tím došlo na řadě úseků na naplnění kapacity až na samotnou hranici únosnosti. Kromě nedokončené rekonstrukce pražského železničního uzlu je to dáno i nárůstem počtu rychlíků. Ty při jízdě v souběžných úsecích omezují kapacitu tratí pro příměstské linky S,„ řekl Drápal. K dalšímu velkému kvalitativnímu skoku modelu linek S podle jeho odhadu dojde až v roce 2012 spolu s dokončením rekonstrukce trati mezi Libní a Úvaly.
Rychlost rekonstrukcí závisí na finančních možnostech, sdělil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Příměstské dopravě částečně pomůže to, že v dubnu dokončíme modernizaci železničního uzlu Kolín,„ řekl.
Dráha se nyní více věnuje snižování časového taktu. Příkladem je trať Praha–Radotín směrem na Beroun, kde vlaky ve špičce jezdí dokonce už v desetiminutových intervalech. „Pokud bychom od Středočechů či ROPIDu získali objednávku aspoň na deset let, jezdili bychom nejen častěji, ale rychleji bychom zaváděli moderní vlaky. Bohužel problém s nedostatečnou úhradou ztrát za provozování osobní dopravy ze strany krajů se týká i Středočeského kraje,„ dodal šéf drah Žaluda.
Již fungující patnácti- či dvacetiminutový interval v dopravní špičce:
> Praha hl.n. – Řevnice (linka S7), ranní interval z Radotína činí dokonce deset minut
> Praha hl.n. – Strančice (linka S9 + S29)
> Praha Masarykovo n. – Lysá nad Labem (linka S2)
> Praha Masarykovo n. – Kladno (linka S5)
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327332/
Martin PAŘÍZEK, moderátor
--------------------
Královéhradecký kraj se zatím nedohodl s Českými drahami na úhradě osobní vlakové dopravy. Oproti loňskému roku chtějí dráhy o devadesát milionů více. Tolik ale krajský rozpočet navíc nemá, říká předseda krajského výboru pro dopravu Vlastimil Dlab.
Vlastimil DLAB, předseda krajského výboru pro dopravu
--------------------
V letošním roce vzhledem k tomu, že došlo k rozdělení Českých drah na České dráhy - osobní dopravu a České dráhy Cargo, tak nemají z čeho si vyrovnávat tu ztrátu. A tudíž tu celou ztrátu chtějí na nás, po krajích. U nás to dělá devadesát milionů navíc. Tam se musí najít řešení v rámci celých Českých drah, anebo dokonce, aby se na tom podílel i stát prostřednictvím ministerstva financí.
(ČRo - Hradec Králové)
--------------------
Královéhradecký kraj se zatím nedohodl s Českými drahami na úhradě osobní vlakové dopravy. Oproti loňskému roku chtějí dráhy o devadesát milionů více. Tolik ale krajský rozpočet navíc nemá, říká předseda krajského výboru pro dopravu Vlastimil Dlab.
Vlastimil DLAB, předseda krajského výboru pro dopravu
--------------------
V letošním roce vzhledem k tomu, že došlo k rozdělení Českých drah na České dráhy - osobní dopravu a České dráhy Cargo, tak nemají z čeho si vyrovnávat tu ztrátu. A tudíž tu celou ztrátu chtějí na nás, po krajích. U nás to dělá devadesát milionů navíc. Tam se musí najít řešení v rámci celých Českých drah, anebo dokonce, aby se na tom podílel i stát prostřednictvím ministerstva financí.
(ČRo - Hradec Králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327189/
Už skoro dvě třetiny cestujících, kteří jezdí po metropoli a okolí, ve vlaku využívají jízdenky pražské integrované dopravy (PID) a tramvajenky. Vlaky v Praze jsou stále oblíbenější a jako přepravní prostředek se už zařadily k autobusům, tramvajím i metru.
Na podzim 2008 provedla organizace ve spolupráci s Českými drahami a Fakultou dopravní ČVUT v Praze každoroční průzkum skladby jízdních dokladů, kdy se zjišťovalo, na jaké jízdenky jezdí cestující ve vlacích Pražské integrované dopravy.
„Z provedených průzkumů vyplývá, že podíl jízdenek PID ve vlacích i nadále vzrůstá. Tento nárůst je ještě výraznější po zmíněném posílení vlaků v Praze, což ukazuje, že Pražané stále více využívají vlaky jako běžný prostředek městské hromadné dopravy,„ vysvětluje Pavel Procházka, pověřený řízením organizace Ropid.
„Při podzimním průzkumu jsme ve vlacích v Praze a okolí oslovili celkem 70 000 cestujících na území Prahy a 36 000 ve vnějších tarifních pásmech,„ popisuje Petr Ježdík, vedoucí oddělení sledování kvality služby.
Tramvajenky vedou
Celkový podíl jízdních dokladů PID ze všech jízdenek ve vlacích činí 63,81 procenta. V předchozím roce činil tento podíl 63,31 procenta. Například v roce 2001 to bylo pouhých 43 procent. „Zjišťovali jsme i jednotlivé druhy jízdenek. Ze sta cestujících jede na předplatní kupon PID celkem 58 lidí, 6 používá jednotlivé jízdenky PID a zbylých 36 jede na jízdní doklady Českých drah,„ doplnil mluvčí Ropidu Filip Drápal.
Největší podíl jízdenek PID je zaznamenán na frekventovaných tratích z Prahy do Kolína, Berouna a Benešova.
(Pražský deník)
Na podzim 2008 provedla organizace ve spolupráci s Českými drahami a Fakultou dopravní ČVUT v Praze každoroční průzkum skladby jízdních dokladů, kdy se zjišťovalo, na jaké jízdenky jezdí cestující ve vlacích Pražské integrované dopravy.
„Z provedených průzkumů vyplývá, že podíl jízdenek PID ve vlacích i nadále vzrůstá. Tento nárůst je ještě výraznější po zmíněném posílení vlaků v Praze, což ukazuje, že Pražané stále více využívají vlaky jako běžný prostředek městské hromadné dopravy,„ vysvětluje Pavel Procházka, pověřený řízením organizace Ropid.
„Při podzimním průzkumu jsme ve vlacích v Praze a okolí oslovili celkem 70 000 cestujících na území Prahy a 36 000 ve vnějších tarifních pásmech,„ popisuje Petr Ježdík, vedoucí oddělení sledování kvality služby.
Tramvajenky vedou
Celkový podíl jízdních dokladů PID ze všech jízdenek ve vlacích činí 63,81 procenta. V předchozím roce činil tento podíl 63,31 procenta. Například v roce 2001 to bylo pouhých 43 procent. „Zjišťovali jsme i jednotlivé druhy jízdenek. Ze sta cestujících jede na předplatní kupon PID celkem 58 lidí, 6 používá jednotlivé jízdenky PID a zbylých 36 jede na jízdní doklady Českých drah,„ doplnil mluvčí Ropidu Filip Drápal.
Největší podíl jízdenek PID je zaznamenán na frekventovaných tratích z Prahy do Kolína, Berouna a Benešova.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327003/
Olomoucký kraj zvažuje redukci vlakových spojů. České dráhy po něm chtějí více peněz, než kolik má
Lidé cestující vlaky se musí připravit, že od osmého března bude jezdit méně spojů. Olomoucký kraj totiž přišel s návrhem na výraznou redukci, která by měla omezit vlakovou dopravu. Teď bude záležet, jak se ke kontroverznímu návrhu postaví krajští zastupitelé.
Návrh vychází z toho, kolik má kraj v současnosti na krytí ztrát z vlakové dopravy peněz. „České dráhy tvrdí, že to, co jim kraj platí, už zdaleka nestačí. Na zajištění stejné obslužnosti požadují několik desítek milionů navíc a to kraj nemá. Přesto se nedá vyloučit, že dojde ke zmírnění toho, co je uvedeno v návrhu na zrušení vlakových spojů. Definitivní slovo bude mít rada a zastupitelstvo Olomouckého kraje,„ sdělil náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Alois Mačák.
Tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský uvedl, že problém se týká celé republiky. „Kraje si objednávají jednotlivé spoje a na ně také přispívají. Rozdíl mezi tím, co platí, a tím, co by měli platit, je ale velmi vysoký. České dráhy si nemohou dovolit dál dotovat kraje,„ řekl Šťáhlavský.
Cestujícím na střední Moravě se tak nabídka železnice výrazně zúží. „Už jsem si zvykl, že spojů pořád ubývá. Bohužel se nedá říct, že úměrně s tím by rostla kvalita a úroveň cestování vlaky,„ řekl Pavel Závitkovský ze Šumperka. Vlakové spoje se redukují v celém kraji. Změny se citelně dotknou také nejchudšího regionu kraje Jesenicka. „Není to dobrá zpráva. Omezení vlakové dopravy ublíží celému regionu,„ řekla starostka Velké Kraše na Jesenicku Vlasta Kočí. Rušení spojů se nelíbí ani šéfovi Sdružení měst a obcí Jesenicka Lubomíru Žmolíkovi.
„Nejsem z principu proti zrušení dlouhodobě nevyužívaných spojů. To je ale potřeba řešit systémově a ne vždycky nějaké vlaky zrušit, když České dráhy chtějí víc peněz,„ řekl Žmolík.
Podle něj je teď problém jinde: „Kraji určitě budou chybět peníze, kterými hradí nevybírané poplatky ve zdravotnictví. Ty peníze mohl použít mimo jiné třeba na pokrytí ztrát z vlakové dopravy.„ Lidé se bouří, ale nevěří, že by jim vlaky navržené za zrušení zůstaly. „Protestovat můžeme, ale to je tak všechno. Nemáme páky na to, abychom debaty o rušení či nerušení vlaků nějak výrazně ovlivnili nebo do nich mohli zasáhnout,„ uvedl starosta Javorníku na Jesenicku Jiří Jura.
Rušení vlaků podle návrhu postihne také Olomoucko. Například ubudou dva vlaky denně jezdící v pracovní dny mezi Olomoucí a Drahanovicemi a stejně tak dva vlaky v opačném směru. „Jsme jednoznačně proti tomu. My jsme naopak dávali žádost o posílení,„ řekl starosta Drahanovic na Olomoucku Ivo Richter.
Náměstek olomouckého hejtmana Alois Mačák uvedl, že do zasedání krajského zastupitelstva chce ještě jednat s Českými drahami. „Je to stále diskuse o rozumném kompromisu. Chceme od Českých drah jednoznačně zdokladovat prokazatelnou ztrátu z osobní vlakové dopravy. Dráhy by měly rovněž hledat úspory uvnitř. Určitě mají rezervy,„ míní Mačák.
Rušené spoje (část z návrhu Olomouckého kraje)
Přerov (4:09) - Zábřeh (zrušen v sobotu, bude jezdit jen ve všední dny)
Olomouc (6:31) - Zábřeh (jezdí denně, nebude v neděli)
Zábřeh (11:48) - Olomouc (denně, bude jen ve všední dny)
Šumperk (20:52) - Jindřichov na M. (jezdí ve všední dny, zrušen bez náhrady)
Hanušovice (9:01) - Jeseník (jezdí denně, nově jen víkendy)
Jeseník (7:47) - Hanušovice (všední dny, zrušen bez náhrady)
Hanušovice (3:32) - Šumperk (pondělí až sobota, pojede pouze v pondělí)
Jeseník (16:36) - Mikulovice (denně, pojede jen ve všední dny)
Lipová-lázně (7:59) - Javorník (jezdí denně, zrušen bez náhrady)
Javorník (9:04) - Lipová-lázně (denně, zrušen bez náhrady)
Olomouc - Hrubá Voda (9.33) (jezdí denně, zrušen bez náhrady)
Hrubá Voda (10:52) - Olomouc (jezdí v pracovní dny, zrušen bez náhrad)
Hranice (8:27) - Přerov (jezdí denně, nepojede v neděli)
Přerov (8:58) - Hranice (jezdí denně
Lidé cestující vlaky se musí připravit, že od osmého března bude jezdit méně spojů. Olomoucký kraj totiž přišel s návrhem na výraznou redukci, která by měla omezit vlakovou dopravu. Teď bude záležet, jak se ke kontroverznímu návrhu postaví krajští zastupitelé.
Návrh vychází z toho, kolik má kraj v současnosti na krytí ztrát z vlakové dopravy peněz. „České dráhy tvrdí, že to, co jim kraj platí, už zdaleka nestačí. Na zajištění stejné obslužnosti požadují několik desítek milionů navíc a to kraj nemá. Přesto se nedá vyloučit, že dojde ke zmírnění toho, co je uvedeno v návrhu na zrušení vlakových spojů. Definitivní slovo bude mít rada a zastupitelstvo Olomouckého kraje,„ sdělil náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Alois Mačák.
Tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský uvedl, že problém se týká celé republiky. „Kraje si objednávají jednotlivé spoje a na ně také přispívají. Rozdíl mezi tím, co platí, a tím, co by měli platit, je ale velmi vysoký. České dráhy si nemohou dovolit dál dotovat kraje,„ řekl Šťáhlavský.
Cestujícím na střední Moravě se tak nabídka železnice výrazně zúží. „Už jsem si zvykl, že spojů pořád ubývá. Bohužel se nedá říct, že úměrně s tím by rostla kvalita a úroveň cestování vlaky,„ řekl Pavel Závitkovský ze Šumperka. Vlakové spoje se redukují v celém kraji. Změny se citelně dotknou také nejchudšího regionu kraje Jesenicka. „Není to dobrá zpráva. Omezení vlakové dopravy ublíží celému regionu,„ řekla starostka Velké Kraše na Jesenicku Vlasta Kočí. Rušení spojů se nelíbí ani šéfovi Sdružení měst a obcí Jesenicka Lubomíru Žmolíkovi.
„Nejsem z principu proti zrušení dlouhodobě nevyužívaných spojů. To je ale potřeba řešit systémově a ne vždycky nějaké vlaky zrušit, když České dráhy chtějí víc peněz,„ řekl Žmolík.
Podle něj je teď problém jinde: „Kraji určitě budou chybět peníze, kterými hradí nevybírané poplatky ve zdravotnictví. Ty peníze mohl použít mimo jiné třeba na pokrytí ztrát z vlakové dopravy.„ Lidé se bouří, ale nevěří, že by jim vlaky navržené za zrušení zůstaly. „Protestovat můžeme, ale to je tak všechno. Nemáme páky na to, abychom debaty o rušení či nerušení vlaků nějak výrazně ovlivnili nebo do nich mohli zasáhnout,„ uvedl starosta Javorníku na Jesenicku Jiří Jura.
Rušení vlaků podle návrhu postihne také Olomoucko. Například ubudou dva vlaky denně jezdící v pracovní dny mezi Olomoucí a Drahanovicemi a stejně tak dva vlaky v opačném směru. „Jsme jednoznačně proti tomu. My jsme naopak dávali žádost o posílení,„ řekl starosta Drahanovic na Olomoucku Ivo Richter.
Náměstek olomouckého hejtmana Alois Mačák uvedl, že do zasedání krajského zastupitelstva chce ještě jednat s Českými drahami. „Je to stále diskuse o rozumném kompromisu. Chceme od Českých drah jednoznačně zdokladovat prokazatelnou ztrátu z osobní vlakové dopravy. Dráhy by měly rovněž hledat úspory uvnitř. Určitě mají rezervy,„ míní Mačák.
Rušené spoje (část z návrhu Olomouckého kraje)
Přerov (4:09) - Zábřeh (zrušen v sobotu, bude jezdit jen ve všední dny)
Olomouc (6:31) - Zábřeh (jezdí denně, nebude v neděli)
Zábřeh (11:48) - Olomouc (denně, bude jen ve všední dny)
Šumperk (20:52) - Jindřichov na M. (jezdí ve všední dny, zrušen bez náhrady)
Hanušovice (9:01) - Jeseník (jezdí denně, nově jen víkendy)
Jeseník (7:47) - Hanušovice (všední dny, zrušen bez náhrady)
Hanušovice (3:32) - Šumperk (pondělí až sobota, pojede pouze v pondělí)
Jeseník (16:36) - Mikulovice (denně, pojede jen ve všední dny)
Lipová-lázně (7:59) - Javorník (jezdí denně, zrušen bez náhrady)
Javorník (9:04) - Lipová-lázně (denně, zrušen bez náhrady)
Olomouc - Hrubá Voda (9.33) (jezdí denně, zrušen bez náhrady)
Hrubá Voda (10:52) - Olomouc (jezdí v pracovní dny, zrušen bez náhrad)
Hranice (8:27) - Přerov (jezdí denně, nepojede v neděli)
Přerov (8:58) - Hranice (jezdí denně
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326998/
Stát zřejmě letos mimořádně přispěje krajům na financování regionální železniční dopravy. V dnešním rozhovoru pro ČTK to řekl ministr dopravy Petr Bendl. Podle Českých drah chybí na krajské vlaky 3,2 miliardy korun.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stat-letos-mimoradne-prispeje-na-krajske-zeleznice/358677
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stat-letos-mimoradne-prispeje-na-krajske-zeleznice/358677
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326982/
Stavba rychlodráhy je prioritou jak pro středočeského hejtmana, tak pro ministra dopravy. Podle kladenského primátora je důležité, aby bylo územní rozhodnutí podáno ještě v letošním roce.
Nikdy si poslanec a středočeský hejtman David Rath (ČSSD) nepřál tak moc jako teď, aby jeho politický protivník a předchůdce na hejtmanském postu Petr Bendl (ODS) byl hodně pracovitý. Poté, co se Bendl stal ministrem dopravy, může totiž podle Ratha pomoci rychlejšímu vybudování některých klíčových dopravních staveb ve středočeském regionu.
Kladeňáci, pozor! Dlouho zmiňovaná rychlodráha na trase mezi Kladnem a Prahou by mohla mít časem konkrétnější obrysy. Pro středočeského hejtmana je tato dopravní stavba na prvním místě. Její zprovoznění označil za klíčové nejen pro největší středočeské město, ale i pro ruzyňské letiště a přilehlé části Středočeského kraje.
Bendlův staronový mluvčí Martin Kupka potvrdil, že projekt moderního železničního spojení patří i k prioritám ministerstva dopravy. Petr Bendl – ministr podporuje rychlodráhu stejně vehementním způsobem jako v době, kdy býval hejtmanem.
S celým projektem rychlodráhy se ale nejprve musí začít. Územní rozhodnutí je prý připraveno, ale zatím pokračuje řízení EIA, kde se projednávají různé varianty dopravního spojení.
Podle kladenského primátora Dana Jiránka by při posuzování vlivu stavby na životní prostředí neměly nastat žádné výrazné problémy.
,,Poněkud kritický bod je u silnice R6 a nové vzletové dráhy ruzyňského letiště. Tudy by mělo procházet i železniční spojení. Mohly by tady nastat problémy s hlukem a nebude jednoduché všechno spočítat. Ale domnívám se, že je to problém hlavně metodický,„ uvedl primátor, který je zároveň místopředsedou představenstva akciové společnosti PRaK , kterou založily města a další subjekty zainteresované na výstavbě rychlodráhy.
„Myslím si, že když bude v provozu elektrická rychlodráha, tak poklesne hluková zátěž, protože by se měl zmírnit provoz na souběžné silnici. Předpokládám, že lidé začnou cestovat rychlodráhou a budou méně jezdit auty a autobusy,„ vysvětlil primátor. ,,Pokud bude schváleno územní rozhodnutí ještě v letošním roce, tak věřím, že by se dráha mohla otevřít v roce 2013,„ doufá Dan Jiránek. Samozřejmě ještě ale mohou nastat problémy například s výkupem pozemků.
S výroky politiků ale příliš nesouhlasí jeden ze zaměstnanců drah, který si z pochopitelných důvodů nepřál uvést své jméno. ,,Já už se toho nedožiji, bude to nejdříve za třicet let. Nevěřím tomu, že to bude dostavěno dříve,„ konstatoval dopravní inženýr. Kdo bude mít pravdu? To je zatím ve hvězdách a ukáže to až čas.
(Kladenský deník)
Nikdy si poslanec a středočeský hejtman David Rath (ČSSD) nepřál tak moc jako teď, aby jeho politický protivník a předchůdce na hejtmanském postu Petr Bendl (ODS) byl hodně pracovitý. Poté, co se Bendl stal ministrem dopravy, může totiž podle Ratha pomoci rychlejšímu vybudování některých klíčových dopravních staveb ve středočeském regionu.
Kladeňáci, pozor! Dlouho zmiňovaná rychlodráha na trase mezi Kladnem a Prahou by mohla mít časem konkrétnější obrysy. Pro středočeského hejtmana je tato dopravní stavba na prvním místě. Její zprovoznění označil za klíčové nejen pro největší středočeské město, ale i pro ruzyňské letiště a přilehlé části Středočeského kraje.
Bendlův staronový mluvčí Martin Kupka potvrdil, že projekt moderního železničního spojení patří i k prioritám ministerstva dopravy. Petr Bendl – ministr podporuje rychlodráhu stejně vehementním způsobem jako v době, kdy býval hejtmanem.
S celým projektem rychlodráhy se ale nejprve musí začít. Územní rozhodnutí je prý připraveno, ale zatím pokračuje řízení EIA, kde se projednávají různé varianty dopravního spojení.
Podle kladenského primátora Dana Jiránka by při posuzování vlivu stavby na životní prostředí neměly nastat žádné výrazné problémy.
,,Poněkud kritický bod je u silnice R6 a nové vzletové dráhy ruzyňského letiště. Tudy by mělo procházet i železniční spojení. Mohly by tady nastat problémy s hlukem a nebude jednoduché všechno spočítat. Ale domnívám se, že je to problém hlavně metodický,„ uvedl primátor, který je zároveň místopředsedou představenstva akciové společnosti PRaK , kterou založily města a další subjekty zainteresované na výstavbě rychlodráhy.
„Myslím si, že když bude v provozu elektrická rychlodráha, tak poklesne hluková zátěž, protože by se měl zmírnit provoz na souběžné silnici. Předpokládám, že lidé začnou cestovat rychlodráhou a budou méně jezdit auty a autobusy,„ vysvětlil primátor. ,,Pokud bude schváleno územní rozhodnutí ještě v letošním roce, tak věřím, že by se dráha mohla otevřít v roce 2013,„ doufá Dan Jiránek. Samozřejmě ještě ale mohou nastat problémy například s výkupem pozemků.
S výroky politiků ale příliš nesouhlasí jeden ze zaměstnanců drah, který si z pochopitelných důvodů nepřál uvést své jméno. ,,Já už se toho nedožiji, bude to nejdříve za třicet let. Nevěřím tomu, že to bude dostavěno dříve,„ konstatoval dopravní inženýr. Kdo bude mít pravdu? To je zatím ve hvězdách a ukáže to až čas.
(Kladenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326769/
Ne že by to bylo něco nového, ale dal jsem to sem jako příklad, kdy se ještě pořád omílá něco, co je kapku jinak:
- Regionovy pod dráty (Česká Třebová - Letovice) asi moc pokrokové nejsou,
- elektrizace do Lichkova ve skutečnosti žádné přestupy neomezila, právě naopak (co by kdo pohledával v Lichkově), dokonce tak odpadl přímý Sp "Sněžník" Pardubice - Hanušovice a zpět,
- vlaky do Polska jsou pěkná věc, ale ty rychlíky jsou pro našince na nic a spojení osobáky je právě jen ve směru od Dolní Lipky - přípoje od Letohradu jaksi chybí,
- "ešus" do Hradce Králové zajíždí asi jen proto, aby ČD mohly tvrdit, že tato vozidla jezdí i v Královéhradeckém kraji - jiný význam to nemá.
- Regionovy pod dráty (Česká Třebová - Letovice) asi moc pokrokové nejsou,
- elektrizace do Lichkova ve skutečnosti žádné přestupy neomezila, právě naopak (co by kdo pohledával v Lichkově), dokonce tak odpadl přímý Sp "Sněžník" Pardubice - Hanušovice a zpět,
- vlaky do Polska jsou pěkná věc, ale ty rychlíky jsou pro našince na nic a spojení osobáky je právě jen ve směru od Dolní Lipky - přípoje od Letohradu jaksi chybí,
- "ešus" do Hradce Králové zajíždí asi jen proto, aby ČD mohly tvrdit, že tato vozidla jezdí i v Královéhradeckém kraji - jiný význam to nemá.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326595/
Ještě větší nasazení moderních vozidel, přímé vlaky Ústí nad Orlicí - Lichkov a obnovení rychlíků Praha-Wroclaw, to jsou asi nejvýznamnější změny v jízdním řádu v Pardubickém kraji, který začal platit od prosince 2008. Motorové Regionovy přibyly na trati Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl, takže do Vysokého Mýta už jezdí ze tří čtvrtin pohodlné žlutozelené vlaky.
Regionovami se cestující vozí na rameni Pardubice - Havlíčkův Brod (kde už jezdí takto více než 90 % spojů), Žďárec u Skutče - Polička, ale i do Letovic, Lanškrouna či Holic. Mezi Českou Třebovou a Moravskou Třebovou jede nový sezonní spěšný vlak (odjezd z České Třebové v 10.58, zpět zMoravské Třebové v 11.41), na němž je nasazena moderní jednotka Regionova. Tímto vlakem se vytvořila možnost pohodlně se dostat do prostor Mladějovského muzea, kde jsou mj. pořádány výletní historické jízdy vláčků úzkorozchodné průmyslové železnice.
Moderní příměstské jednotky CityElefant jedou nově téměř na všech osobních vlacích Pardubice - Kolín - Praha a zpět, v pracovní dny jede CityElefant dvakrát z Pardubic do Hradce Králové.
Stěžejní událostí, o které už jsme psali, je nově dokončená elektrizace tratě Letohrad - Lichkov, jež umožní vedení přímých osobních vlaků mezi Ústím nad Orlicí a Lichkovem, což sníží počet přestupů cestujících, a také obnovení přímých rychlíků Praha - Lichkov - Wroclaw. Přímé rychlíky do Polska a zpět do ČR odjíždějí z Prahy v 7.11 a 15.11 h, z Wroclavi v 6.25 a 14.25. Tyto vlaky nově staví také v Bohousové.
Obnoveny jsou imezistátní osobní vlaky Lichkov - Miedzylesie (Polsko). Do Miedzylesie jedou nově osobní vlaky z Králík (odjezd v 8.10) a ze Štítů (odjezd v 15.54). Zpět z Miedzylesie do ČR odjíždějí vlaky v 8.54 h (končí ve Štítech) a v 19.24 (končí v Letohradu). V Lichkově jsou vždy zajištěny návazné přípoje a v polském Miedzylesie mohou cestující přestoupit na spoje do polského vnitrozemí.
(Železničář)
Regionovami se cestující vozí na rameni Pardubice - Havlíčkův Brod (kde už jezdí takto více než 90 % spojů), Žďárec u Skutče - Polička, ale i do Letovic, Lanškrouna či Holic. Mezi Českou Třebovou a Moravskou Třebovou jede nový sezonní spěšný vlak (odjezd z České Třebové v 10.58, zpět zMoravské Třebové v 11.41), na němž je nasazena moderní jednotka Regionova. Tímto vlakem se vytvořila možnost pohodlně se dostat do prostor Mladějovského muzea, kde jsou mj. pořádány výletní historické jízdy vláčků úzkorozchodné průmyslové železnice.
Moderní příměstské jednotky CityElefant jedou nově téměř na všech osobních vlacích Pardubice - Kolín - Praha a zpět, v pracovní dny jede CityElefant dvakrát z Pardubic do Hradce Králové.
Stěžejní událostí, o které už jsme psali, je nově dokončená elektrizace tratě Letohrad - Lichkov, jež umožní vedení přímých osobních vlaků mezi Ústím nad Orlicí a Lichkovem, což sníží počet přestupů cestujících, a také obnovení přímých rychlíků Praha - Lichkov - Wroclaw. Přímé rychlíky do Polska a zpět do ČR odjíždějí z Prahy v 7.11 a 15.11 h, z Wroclavi v 6.25 a 14.25. Tyto vlaky nově staví také v Bohousové.
Obnoveny jsou imezistátní osobní vlaky Lichkov - Miedzylesie (Polsko). Do Miedzylesie jedou nově osobní vlaky z Králík (odjezd v 8.10) a ze Štítů (odjezd v 15.54). Zpět z Miedzylesie do ČR odjíždějí vlaky v 8.54 h (končí ve Štítech) a v 19.24 (končí v Letohradu). V Lichkově jsou vždy zajištěny návazné přípoje a v polském Miedzylesie mohou cestující přestoupit na spoje do polského vnitrozemí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326593/
Necelých třicet korun za cestu do Rakouska? Od poloviny dubna by tomu tak podle starosty Telče Romana Fabeše mělo být.
To vše také v rámci Dolnorakouské zemské výstavy. Spoj vyrazí z Telče do měst Raabs a Horn, jezdit bude i opačným směrem.
„Kyvadlová autobusová doprava bude fungovat po dobu výstavy od čtvrtka do neděle. Stát bude jedno euro,„ doplnil Fabeš.
„Pokud by výstavu chtěl někdo pojmout jako celodenní výlet, tak může. S vyplazeným jazykem se bude vše dát za jeden den zvládnout,„ doplnil starosta.
Na druhou stranu výstava potrvá od poloviny dubna do listopadu, takže někdo se na výlet do Rakouska možná vypraví vícekrát.
Vlak na jih je zatím pouhým snem
Dlouholetým snem lidé nejen v Telči, ale i v okolí je vlakové spojení do Rakouska přes Slavonice. Třebaže se koná výstava, je tato varianta dopravy zatím ale v nedohlednu.
„Intenzivně se pracuje na tom, aby se trať ze Slavonic do Fratres propojila. Máme ale neustále na naší cestě překážky. Opět se třeba změnilo vedení na ministerstvech dopravy. Ze strany obou krajů je ale velký zájem, aby se projekt uskutečnil,„ prohlásil v Telči hejtman Dolních Rakous Erwin Pröll.
„Jako prioritu bychom chtěli zprovoznění trati zařadit do smlouvy o spolupráci Dolních Rakous s dalšími třemi kraji: Jihočeským, Jihomoravským a Vysočinou,„ dodal Pröll. Smlouva má začít platit od roku 2010.
„Propojení po železnici má v Čechách velkou podporu. Podporuje ho nejen kraj, ale i ministerstvo dopravy. Stále muproto ještě věřím,„ doplnil starosta TelčeRomanFabeš.
V souvislosti s Dolnorakouskou zemskou výstavou se jinak významně investuje nejen do výstavních prostor, ale právě i do dopravní infrastruktury. Telč realizuje v souvislosti s výstavou investice za zhruba 60 milionů korun.
První část peněz, zhruba kolem milionu euro (tedy asi 28 milionů korun), byla použita na infrastrukturu – parkoviště, navigační systém a vybavení pro kulturní akce, jako jsou pódia a ozvučení.
Druhá část asi ve stejné výši se týká přípravných akcí, instalace expozice a průvodcovské služby při pořádání výstavy. Zbylá částka se týká mikroregionu. Zaplatí se z ní uspořádání pěti doprovodných akcí.
(Jihlavský deník)
To vše také v rámci Dolnorakouské zemské výstavy. Spoj vyrazí z Telče do měst Raabs a Horn, jezdit bude i opačným směrem.
„Kyvadlová autobusová doprava bude fungovat po dobu výstavy od čtvrtka do neděle. Stát bude jedno euro,„ doplnil Fabeš.
„Pokud by výstavu chtěl někdo pojmout jako celodenní výlet, tak může. S vyplazeným jazykem se bude vše dát za jeden den zvládnout,„ doplnil starosta.
Na druhou stranu výstava potrvá od poloviny dubna do listopadu, takže někdo se na výlet do Rakouska možná vypraví vícekrát.
Vlak na jih je zatím pouhým snem
Dlouholetým snem lidé nejen v Telči, ale i v okolí je vlakové spojení do Rakouska přes Slavonice. Třebaže se koná výstava, je tato varianta dopravy zatím ale v nedohlednu.
„Intenzivně se pracuje na tom, aby se trať ze Slavonic do Fratres propojila. Máme ale neustále na naší cestě překážky. Opět se třeba změnilo vedení na ministerstvech dopravy. Ze strany obou krajů je ale velký zájem, aby se projekt uskutečnil,„ prohlásil v Telči hejtman Dolních Rakous Erwin Pröll.
„Jako prioritu bychom chtěli zprovoznění trati zařadit do smlouvy o spolupráci Dolních Rakous s dalšími třemi kraji: Jihočeským, Jihomoravským a Vysočinou,„ dodal Pröll. Smlouva má začít platit od roku 2010.
„Propojení po železnici má v Čechách velkou podporu. Podporuje ho nejen kraj, ale i ministerstvo dopravy. Stále muproto ještě věřím,„ doplnil starosta TelčeRomanFabeš.
V souvislosti s Dolnorakouskou zemskou výstavou se jinak významně investuje nejen do výstavních prostor, ale právě i do dopravní infrastruktury. Telč realizuje v souvislosti s výstavou investice za zhruba 60 milionů korun.
První část peněz, zhruba kolem milionu euro (tedy asi 28 milionů korun), byla použita na infrastrukturu – parkoviště, navigační systém a vybavení pro kulturní akce, jako jsou pódia a ozvučení.
Druhá část asi ve stejné výši se týká přípravných akcí, instalace expozice a průvodcovské služby při pořádání výstavy. Zbylá částka se týká mikroregionu. Zaplatí se z ní uspořádání pěti doprovodných akcí.
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326354/
Z mého pohledu (v dopravě se pohybuji od roku 1978) byla příprava IDS na Břeclavsku a Hustopečsku velmi rychlá, přitom asi nebyl proveden důkladný dopravní průzkum o tom, odkud, v kolik hodin a kam jezdí kolik lidí - to jsou základní informace, ze kterých se vychází při tvorbě jízdních řádů. Direktivně se určilo, že páteří celého systému bude vlak, a to i tam, kde to nemá smysl. Např. v Hustopečích a okolí, které leží na páteřní silnici Břeclav-Hustopeče-Brno. Autobusové spojení, které se budovalo 50 let, bylo zrušeno a nahrazeno spojením se zbytečným přesedáním, které mnoha lidem zejména při cestě do zaměstnání nevyhovuje a proto přecházejí na individuální dopravu. Což určitě není nejlepší řešení z hlediska ekologie!
Cestujícím se při použití integrované dopravy značně prodloužila jízdní doba, což mohu dokumentovat na svém případě: zatímco dříve jsem jezdil z Hustopečí do práce v Brně-Slatině hodinu a čtvrt, nyní mi cesta s IDS trvá dvě a čtvrt hodiny. Podstatně se zhoršila také kultura cestování: dříve z Hustopečí jely ráno (kdy lidé jezdí do práce) dva autobusy, jeden ze Šitbořic a další z Židlochovic, dnes v rámci IDS končí autobusy z Hustopečí a Šitbořic v Židlochovicích, kde vlastně jedou dva autobusy na Brno místo čtyřech. Podle toho to v nich vypadá jako v plechovce sardinek. Přestupní uzel v Židlochovicích (další nemohu posoudit, ale zřejmě se moc lišit nebudou) není nijak vybaven, cestující se nemá kde ukrýt před nepřízní počasí, schází zde i taková základní věc, jako je WC. Z praxe mohu potvrdit, že když zde čekáte na přípoj při -14 °C, derou se vám na adresu těch, kteří vymysleli toto nelogické přestupování, jen velmi hrubá až neslušná slova. Chybí rovněž zázemí pro řidiče autobusů, kteří stráví třeba i několik hodin ze své směny čekáním. Vím, že čekat v mrazech třeba 3 až 5 hodin ve vymrzlém autobuse, to zrovna pozitivně a optimisticky člověka nenaladí. Nesmíme se tedy divit, že řidičů autobusů je nedostatek - starší postupně odcházejí do důchodu a mladým schází motivace, včetně finanční, k tomu, aby usedli za volanty autobusů…
(Dopravák)