Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Krajští radní škrtli trať z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína. Podle nich vozí málo lidí. Starostové s rušením nesouhlasí.
Konec lokálky mezi Hrušovany nad Jevišovkou a Hevlínem schválili krajští radní. Jakmile se na Znojemsko rozšíří krajský integrovaný systém veřejné dopravy, lidé přesednou na autobusy. Starostové ale nesouhlasí. Varují, že se z opuštěné trati stane smetiště.
„Tím vlakem skoro nikdo nejezdil,„ oponuje ale radní Pospíšil.
„Je to smutné. Tolik let trať funguje a teď ji budou rušit. Dráha by ji i dál provozovala, ale platit by to musela obec. A my potřebné peníze nemáme,„ řekl místostarosta Hevlína Jiří Dohnal.
Potvrdil, že kraj obcím slíbil plnou náhradu lokálky autobusem. „V tom problém není. Jde o to, že jakmile se trať zruší, z kolejiště bude smetiště. Navíc můžeme čekat, že nenechavci vytrhají koleje, návěstidla a další vybavení,„ varoval Dohnal. Poukázal také na dlouhá jednání i snahu obce prosadit obnovu zničeného úseku trati z Hevlína do sousedního dolnorakouského města Laa. „Obnova byla už na spadnutí. Rakušané ostatně mají elektrifikovanou trať dovedenou až k hranici. Měli spočítáno, že by se jim náklady vrátily na nákladní dopravě,„ uvedl místostarosta.
Podobně reagoval starosta sousedních Hrabětic Jaroslav Fodor.
„S rušením trati nesouhlasím. Stejně se loni vyjádřilo i zastupitelstvo obce. O veřejnou dopravu sice nepřijdeme, ale problém vidím v hrozící devastaci trati,„ řekl hrabětický starosta.
Přesouvání cestujících i nákladů z kolejí na silnici je podle něj také neekologické.
Zrušení lokálky se patrně výrazněji nepromítne do podílu železnice v chystané podobě integrovaného systému na Znojemsku.
„Železnice zůstane hlavní osou ve směru ze Znojma do Hrušovan a na Břeclav. Jen ve směru na Brno převládnou ze Znojemska a Hrušovanska autobusy,„ řekl šéf krajského centra osobní dopravy Českých drah Pavel Karšulín.
I podle něj jsou nyní naděje na obnovu spojení do Laa vzdálené.
Rada kraje hevlínskou lokálku škrtá hlavně pro malý zájem cestujících. „Snad jen jeden spoj má tolik cestujících, aby to stálo za řeč. To byl hlavní důvod, proč linku dál nefinancovat,„ uvedl radní pro dopravu Jaroslav Pospíšil. Za nerentabilní označil i obnovu trati do Laa. „Patrně zřídíme autobusovou linku, která by jezdila až do Laa, „ řekl radní.
(Znojemský deník)
Konec lokálky mezi Hrušovany nad Jevišovkou a Hevlínem schválili krajští radní. Jakmile se na Znojemsko rozšíří krajský integrovaný systém veřejné dopravy, lidé přesednou na autobusy. Starostové ale nesouhlasí. Varují, že se z opuštěné trati stane smetiště.
„Tím vlakem skoro nikdo nejezdil,„ oponuje ale radní Pospíšil.
„Je to smutné. Tolik let trať funguje a teď ji budou rušit. Dráha by ji i dál provozovala, ale platit by to musela obec. A my potřebné peníze nemáme,„ řekl místostarosta Hevlína Jiří Dohnal.
Potvrdil, že kraj obcím slíbil plnou náhradu lokálky autobusem. „V tom problém není. Jde o to, že jakmile se trať zruší, z kolejiště bude smetiště. Navíc můžeme čekat, že nenechavci vytrhají koleje, návěstidla a další vybavení,„ varoval Dohnal. Poukázal také na dlouhá jednání i snahu obce prosadit obnovu zničeného úseku trati z Hevlína do sousedního dolnorakouského města Laa. „Obnova byla už na spadnutí. Rakušané ostatně mají elektrifikovanou trať dovedenou až k hranici. Měli spočítáno, že by se jim náklady vrátily na nákladní dopravě,„ uvedl místostarosta.
Podobně reagoval starosta sousedních Hrabětic Jaroslav Fodor.
„S rušením trati nesouhlasím. Stejně se loni vyjádřilo i zastupitelstvo obce. O veřejnou dopravu sice nepřijdeme, ale problém vidím v hrozící devastaci trati,„ řekl hrabětický starosta.
Přesouvání cestujících i nákladů z kolejí na silnici je podle něj také neekologické.
Zrušení lokálky se patrně výrazněji nepromítne do podílu železnice v chystané podobě integrovaného systému na Znojemsku.
„Železnice zůstane hlavní osou ve směru ze Znojma do Hrušovan a na Břeclav. Jen ve směru na Brno převládnou ze Znojemska a Hrušovanska autobusy,„ řekl šéf krajského centra osobní dopravy Českých drah Pavel Karšulín.
I podle něj jsou nyní naděje na obnovu spojení do Laa vzdálené.
Rada kraje hevlínskou lokálku škrtá hlavně pro malý zájem cestujících. „Snad jen jeden spoj má tolik cestujících, aby to stálo za řeč. To byl hlavní důvod, proč linku dál nefinancovat,„ uvedl radní pro dopravu Jaroslav Pospíšil. Za nerentabilní označil i obnovu trati do Laa. „Patrně zřídíme autobusovou linku, která by jezdila až do Laa, „ řekl radní.
(Znojemský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335175/
Cestující mezi Ostravou a Havířovem mohou ušetřit až stovky korun měsíčně
Do systému ODIS už je zapojena drtivá většina území Moravskoslezského kraje. Cenově výhodnější,ale i variabilnější cestování, které umožňuje, přilákalo podle posledních propočtů do veřejné dopravy více lidí. A to přesto, že poklesla zaměstnanost a snížily se i ceny pohonných hmot, což motivuje lidi více jezdit autem.
Například nárůst cestujících mezi Ostravou a Bohumínem činil v letošním lednu sedm procent ve srovnání s lednem loňským, kdy ještě tato trasa v ODIS nebyla. V únoru činil nárůst přes jedenáct procent. Počet cestujících -nebo přesněji evidovaných cest - se po zapojení do integrovaného systému zvýšil i na trase mezi Ostravou a Orlovou. Od neděle se integrovaný dopravní systém rozšiřuje o další oblast. Tentokrát se do něj zapojí všechny linky městské hromadné dopravy, které jezdí na území Havířova. Cestování tak bude levnější například pro lidi, kteří jezdí pravidelně mezi Havířovem a Ostravou vlakem a současně používají i linky MHD. Musejí ovšem používat dlouhodobé časové jízdenky.
Finanční efekt pro cestující může činit až několik set korun měsíčně. Například pro člověka, který pravidelně dojíždí ze sídliště Šumbark do centra Ostravy. Linkou MHD se přesune k železniční stanici, kde přestoupí na vlak a pokračuje až na zastávku Ostrava Stodolní. Od neděle za třicetidenní jízdenku pro potřebné tři zóny zaplatí 723 korun. Oproti dosavadnímu stavu, kdy si musel koupit zvlášť jízdenku na MHD Havířov, ušetří až čtyři sta korun měsíčně. Situaci trochu komplikuje skutečnost, že vedle papírového jízdního dokladu ODIS bude muset mít cestující stále také bezkontaktní čipovou kartu na linky MHD Havířov. „To je ale jen technické provedení, na cenu to nemá vliv,„ podotkl jednatel společnosti Koordinátor ODIS Aleš Stejskal.„Očekáváme,že to bude v brzké době vyřešeno jednotnou moravskoslezskou kartou,„poznamenal.
Tato inteligentní jízdenka v podobě čipové karty by měla být na všechny linky a dopravce v systému ODIS rozšiřována v letech 2010 a 2011 Zapojení MHD v Havířově do systému ODIS bylo umožněno díky finanční podpoře města Havířova a Moravskoslezského kraje. Každý subjekt to bude stát ročně asi 450 tisíc korun. „Chceme zpřístupnit a zpříjemnit lidem dopravu, aby opustili auta a používali MHD,„ uvedl vedoucí havířovského odboru komunálních služeb Marek Vlachopulos.
(Moravskoslezský deník)
Do systému ODIS už je zapojena drtivá většina území Moravskoslezského kraje. Cenově výhodnější,ale i variabilnější cestování, které umožňuje, přilákalo podle posledních propočtů do veřejné dopravy více lidí. A to přesto, že poklesla zaměstnanost a snížily se i ceny pohonných hmot, což motivuje lidi více jezdit autem.
Například nárůst cestujících mezi Ostravou a Bohumínem činil v letošním lednu sedm procent ve srovnání s lednem loňským, kdy ještě tato trasa v ODIS nebyla. V únoru činil nárůst přes jedenáct procent. Počet cestujících -nebo přesněji evidovaných cest - se po zapojení do integrovaného systému zvýšil i na trase mezi Ostravou a Orlovou. Od neděle se integrovaný dopravní systém rozšiřuje o další oblast. Tentokrát se do něj zapojí všechny linky městské hromadné dopravy, které jezdí na území Havířova. Cestování tak bude levnější například pro lidi, kteří jezdí pravidelně mezi Havířovem a Ostravou vlakem a současně používají i linky MHD. Musejí ovšem používat dlouhodobé časové jízdenky.
Finanční efekt pro cestující může činit až několik set korun měsíčně. Například pro člověka, který pravidelně dojíždí ze sídliště Šumbark do centra Ostravy. Linkou MHD se přesune k železniční stanici, kde přestoupí na vlak a pokračuje až na zastávku Ostrava Stodolní. Od neděle za třicetidenní jízdenku pro potřebné tři zóny zaplatí 723 korun. Oproti dosavadnímu stavu, kdy si musel koupit zvlášť jízdenku na MHD Havířov, ušetří až čtyři sta korun měsíčně. Situaci trochu komplikuje skutečnost, že vedle papírového jízdního dokladu ODIS bude muset mít cestující stále také bezkontaktní čipovou kartu na linky MHD Havířov. „To je ale jen technické provedení, na cenu to nemá vliv,„ podotkl jednatel společnosti Koordinátor ODIS Aleš Stejskal.„Očekáváme,že to bude v brzké době vyřešeno jednotnou moravskoslezskou kartou,„poznamenal.
Tato inteligentní jízdenka v podobě čipové karty by měla být na všechny linky a dopravce v systému ODIS rozšiřována v letech 2010 a 2011 Zapojení MHD v Havířově do systému ODIS bylo umožněno díky finanční podpoře města Havířova a Moravskoslezského kraje. Každý subjekt to bude stát ročně asi 450 tisíc korun. „Chceme zpřístupnit a zpříjemnit lidem dopravu, aby opustili auta a používali MHD,„ uvedl vedoucí havířovského odboru komunálních služeb Marek Vlachopulos.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335173/
Podle zpráv v regionálníám tisku chce vedení Zlínského kraje snížit počet nehod na železničních přejezdech investicí do jejich zabezpečení ve výši 3 miliony korun. Podle smlouvy se Správou železniční dopravní cesty by měly peníze jít především do vylepšení křížení železničních tratí se silnicemi nižších tříd. Na přejezdech ve Zlínském kraji došlo loni ke čtrnácti haváriím s jedním úmrtím a pěti zraněními.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334490/
Odložení mýta pro vozidla nad 3,5 tuny, ale hlavně finanční otázky poskytování služeb základní dopravní obslužnosti v krajích či avizovaná ztráta ČD na rok 2009 byly obsahem jednání ministra dopravy Petra Bendla (ODS) s deseti hejtmany ve středu 25. února.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_9dopra.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_9dopra.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334479/
Z pokladny kraje Vysočina asi letos půjde méně peněz na příspěvek pro České dráhy. Kraj dotuje ztrátové spoje, loni za ně zaplatil 270 milionů korun. O provoz vlaků se na Vysočině starají dvě firmy, kromě dominantních Českých drah ještě Jindřichohradecké místní dráhy. Zástupci kraje teď navíc očekávají další nabídky od soukromých dopravců, kteří by osobní dopravu chtěli na Vysočině v budoucnu zajišťovat.
(ČRo - Vysočina)
(ČRo - Vysočina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334255/
Středočeský kraj uzavřel smlouvu s Českými drahami o platbách za zajištění regionální železniční dopravy. Dopravce dostane podstatně více peněz než loni, celkem to má být 900 milionů korun oproti loňským 795 milionům. Navýšení je podle hejtmanova náměstka pro dopravu Robina Povšíka logické, protože ČD zajišťují podstatně více spojů než loni. Naopak kraj Vysočina s drahami stále jedná a náměstek jihlavského hejtmana Libor Joukl dal dnes najevo, že majoritní krajský železniční dopravce zřejmě dostane podstatně méně, než žádá.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47534-stredocesky-kraj-podepsal-smlouvu-s-cd-da-jim-900-milionu/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47534-stredocesky-kraj-podepsal-smlouvu-s-cd-da-jim-900-milionu/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334254/
Dostavba trasy A pražského metra na letiště Ruzyně by podle odhadu Strany zelených stála o deset miliard korun víc než varianta modernizace železniční trati do Kladna s odbočkou na letiště. Zástupci zelených to dnes sdělili ČTK. Dostavbu trasy A za zhruba 40 miliard korun dlouhodobě kritizují, upřednostňují právě posílení vlakové dopravy. Podle nich by tak byly nižší i provozní náklady.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/sz-metro-na-letiste-vyjde-o-10-mld-draz-nez-zeleznice/363943
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/sz-metro-na-letiste-vyjde-o-10-mld-draz-nez-zeleznice/363943
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334245/
Na to, aby letos zvládali vozit lidi do práce a děti do škol, dá letos krajský úřad železničním dopravcům 352 milionů korun. Vloni to přitom bylo o zhruba tři procenta méně.
Největší část dotace získají České dráhy. „V jejich případě ale částka nemusí být konečná, není jisté, zda bude stačit na pokrytí ztráty,„ řekl náměstek hejtmana Alois Mačák. Vlaky drah by měly letos na střední Moravě najet 6,13 milionu kilometrů, zhruba o 100 tisíc více než v uplynulém roce. Kraj je připraven Českým drahám zaplatit za ztrátu základní dopravní obslužnosti 322 milionů korun. „Dohoda ale obsahuje ujednání o tom, že se může stát, že tato částka nemusí stačit. Čili smluvní strany se zavázaly pouze k tomu, že o této problematice budou nadále jednat,„ uvedl Mačák.
Zbylá část dotace, 15,5 milionu korun, připadne soukromé Železnici Desná, která zajišťuje dopravní obslužnost na severu regionu.
Celkově letos kraj vynaloží na drážní dopravu minimálně 351,7 milionu korun. V této částce jsou zahrnuty kromě prokazatelné ztráty základní obslužnosti dotace na žákovské jízdné. Vedení kraje už dříve rozhodlo, že autobusovým dopravcům letos zaplatí za zajištění obslužnosti 327 milionů korun. Připlatí si i cestující, jízdenky v integrovaném dopravním systému Olomouckého kraje od dubna zdraží v průměru o 9 procent.
(Mladá fronta DNES)
Největší část dotace získají České dráhy. „V jejich případě ale částka nemusí být konečná, není jisté, zda bude stačit na pokrytí ztráty,„ řekl náměstek hejtmana Alois Mačák. Vlaky drah by měly letos na střední Moravě najet 6,13 milionu kilometrů, zhruba o 100 tisíc více než v uplynulém roce. Kraj je připraven Českým drahám zaplatit za ztrátu základní dopravní obslužnosti 322 milionů korun. „Dohoda ale obsahuje ujednání o tom, že se může stát, že tato částka nemusí stačit. Čili smluvní strany se zavázaly pouze k tomu, že o této problematice budou nadále jednat,„ uvedl Mačák.
Zbylá část dotace, 15,5 milionu korun, připadne soukromé Železnici Desná, která zajišťuje dopravní obslužnost na severu regionu.
Celkově letos kraj vynaloží na drážní dopravu minimálně 351,7 milionu korun. V této částce jsou zahrnuty kromě prokazatelné ztráty základní obslužnosti dotace na žákovské jízdné. Vedení kraje už dříve rozhodlo, že autobusovým dopravcům letos zaplatí za zajištění obslužnosti 327 milionů korun. Připlatí si i cestující, jízdenky v integrovaném dopravním systému Olomouckého kraje od dubna zdraží v průměru o 9 procent.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333958/
Po osamostatnění společnosti ČD Cargo zajišťující nákladní dopravu letos Českým drahám (ČD) zůstala jen ztrátová osobní přeprava. To a nutná modernizace vlaků tlačí dráhy k vyšším finančním požadavkům vůči krajům.
Dvojí metr?
„Soutěž o trať Liberec - Rybniště jako takovou nezpochybňujeme. Jde o dvojí metr a ochotu platit stejně nebo víc jiné firmě. Chceme se poněkud ohradit proti některým výrokům o lepších službách. Firma Arriva, které Vogtlandbahn patří, měla bohatou státní (zemskou) podporu v SRN, zatímco ČD jezdily za podstatně méně peněz, než se jezdilo v Německu. Nový vlak ale stojí stejně v ČR jako v SRN,„ komentuje poměry v regionální dopravě mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
České dráhy nezpochybňují možnost soutěží o regionální tratě. „Naopak jsou připraveny se soutěží účastnit. Naše společnost považuje soutěže, podobně jako kraje, za velmi výhodný postup, díky němuž nám bude uhrazena plná ztráta z provozu osobní dopravy na rozdíl od dosavadního modelu. Doposud kraje hradily jen přibližně 60 procent z této ztráty,„ argumentuje Šťáhlavský.
Podle mluvčího není pravda, že by ČD náhle požadovaly značné nárůsty za úhradu. Kraje vždy v minulosti hradily jen část prokazatelné ztráty a věděly, že ztráta je mnohem vyšší. „To byl vminulosti také častý důvod, proč docházelo ke složitým situacím při podpisu smluv a jejich dodatků,„ podotýká Šťáhlavský.
ČD se měly tendru o regionální trať Rybniště - Liberec zúčastnit jako subdodavatel další německé společnosti DB Regio, která ale od účasti v soutěži nakonec upustila. „Důvody neznáme. Nelze však vyloučit, že důvodem je fakt, že v ČR nehradí kraje plnou prokazatelnou ztrátu,„ míní mluvčí.
(Mladá fronta DNES)
Dvojí metr?
„Soutěž o trať Liberec - Rybniště jako takovou nezpochybňujeme. Jde o dvojí metr a ochotu platit stejně nebo víc jiné firmě. Chceme se poněkud ohradit proti některým výrokům o lepších službách. Firma Arriva, které Vogtlandbahn patří, měla bohatou státní (zemskou) podporu v SRN, zatímco ČD jezdily za podstatně méně peněz, než se jezdilo v Německu. Nový vlak ale stojí stejně v ČR jako v SRN,„ komentuje poměry v regionální dopravě mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
České dráhy nezpochybňují možnost soutěží o regionální tratě. „Naopak jsou připraveny se soutěží účastnit. Naše společnost považuje soutěže, podobně jako kraje, za velmi výhodný postup, díky němuž nám bude uhrazena plná ztráta z provozu osobní dopravy na rozdíl od dosavadního modelu. Doposud kraje hradily jen přibližně 60 procent z této ztráty,„ argumentuje Šťáhlavský.
Podle mluvčího není pravda, že by ČD náhle požadovaly značné nárůsty za úhradu. Kraje vždy v minulosti hradily jen část prokazatelné ztráty a věděly, že ztráta je mnohem vyšší. „To byl vminulosti také častý důvod, proč docházelo ke složitým situacím při podpisu smluv a jejich dodatků,„ podotýká Šťáhlavský.
ČD se měly tendru o regionální trať Rybniště - Liberec zúčastnit jako subdodavatel další německé společnosti DB Regio, která ale od účasti v soutěži nakonec upustila. „Důvody neznáme. Nelze však vyloučit, že důvodem je fakt, že v ČR nehradí kraje plnou prokazatelnou ztrátu,„ míní mluvčí.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333688/
Také cestující na Přerovsku a Hranicku se dočkají nových vlaků, jako je například příměstská klimatizovaná souprava CityElefant
Většího komfortu cestování, rychlejšího spojení s hlavním městem a nových vlakových souprav se dočkají cestující v Olomouckém kraji. České dráhy pro ně připravují řadu novinek, které mají odpovídat komfortu cestování v jednadvacátém století.
V celé republice letos železničáři plánují velké investice do rekonstrukce starých vozů a nákupu nových vlakových souprav. Celkem se jedná o částku čtyři a půl miliardy korun. Železničáři přitom chtějí pokračovat v nákupech, které se jim v minulých letech osvědčily.
Cestující se tak i na Přerovsku a Hranicku dočkají nových vlaků, jako je například příměstská klimatizovaná souprava CityElefant. Dráhy letos nakoupí dalších dvanáct těchto dvoupatrových třívozových vlaků, jejich celkový počet se tak přehoupne přes padesát. Na celé Moravě však jsou v současnosti deponovány jen tři CityElefanty, další tři mají v průběhu následujících měsíců přibýt.
„Zajíždění těchto vlaků do Olomouckého kraje je otázkou jednání mezi objednatelem a dopravcem. Záleží přitom také na potřebách oběhů jednotlivých souprav. Všechny CityElefanty mají nyní svou domovskou stanici v Bohumíně nebo v Olomouci,„ sdělila tisková mluvčí Českých drah pro Moravu Kateřina Šubová.
Moderních souprav se v průběhu loňského roku dočkali obyvatelé Kojetína. Na trati mezi Kojetínem, Kroměříží a Valašským Meziříčím jezdí rekonstruované motorové vlaky Regionova. Ty, na rozdíl od příměstských jednotek CityElefant, nejsou nové, vznikly však náročnou přestavbou starých motorových vozů.
Pro vozíčkáře i cyklisty
Díky speciální zdvihací plošině jsou nové typy vlakových souprav schopny bez větších problémů přepravit vozíčkáře, maminky s kočárky, starší cestující anebo cyklisty. „Bezbariérovou úpravu naleznou invalidé i na toaletě. Navíc je tam víceúčelový prostor pro jízdní kola a objemná zavazadla, nechybí pohodlné moderní sedačky, které odpovídají komfortu cestování ve 21. století,„ zhodnotila vlak Regionova mluvčí drah.
Cestující nové vlaky u nástupišť vítají se spokojeností a úsměvem na tváři. Ne každému totiž vyhovují desítky let staré vagony se špinavou podlahou a počmáranými sedačkami. „Kdysi jsem jezdil tím CityElefantem pravidelně do Přerova do práce. Bylo to kolem šesté hodiny ráno. Teď jezdívám ještě dříve, a to vždycky jezdí starý vlak. Je to škoda, ale třeba za pár let budou všechny vlaky takové pěkné a modernější. Uvidíme,„ řekl například Jaroslav Zikmund, který vlakem cestuje takřka denně.
Do Prahy rychleji a pohodlněji
Ty, kteří pravidelně cestují do hlavního města, čeká také zlepšení komfortu jízdy. Od poloviny prosince, kdy vstoupí v platnost nový jízdní řád, se má cesta o několik minut zrychlit. Jak informovala Kateřina Šubová, dráhy v těchto dnech připravují vypsání tendru na dodávku zhruba stovky moderních vozů pro dálkovou dopravu, jejichž rychlost bude moci dosáhnout až 160 kilometrů v hodině. „Vozy budou řazeny do dálkových vlaků jedoucích z Prahy přes Olomouc a Hranice dále do Ostravy. Vagony projdou kompletní renovací, například i v úpravě prostoru pro cestující. Vzhledem k tomuto faktu předpokládáme, že životnost nových souprav bude dlouhá,„ uvedla mluvčí. Do provozu by navíc měly vstoupit zcela nové lokomotivy řady 380, jejichž rychlost dosáhne dvou set kilometrů.
V dopravní špičce až jedenkrát za hodinu. Tak budou jezdit vlaky z Olomouce přes Přerov, Lipník a Hranice do Vsetína. Předpokládá to připravovaný jízdní řád, jehož platnost začne 13. prosince. „Opět probíhají jednání s Olomouckým a Zlínským krajem, kterými tato trať prochází. Měly by zde ovšem být nasazovány starší pantografové jednotky,„ doplnila Šubová.
(Hranický deník)
Většího komfortu cestování, rychlejšího spojení s hlavním městem a nových vlakových souprav se dočkají cestující v Olomouckém kraji. České dráhy pro ně připravují řadu novinek, které mají odpovídat komfortu cestování v jednadvacátém století.
V celé republice letos železničáři plánují velké investice do rekonstrukce starých vozů a nákupu nových vlakových souprav. Celkem se jedná o částku čtyři a půl miliardy korun. Železničáři přitom chtějí pokračovat v nákupech, které se jim v minulých letech osvědčily.
Cestující se tak i na Přerovsku a Hranicku dočkají nových vlaků, jako je například příměstská klimatizovaná souprava CityElefant. Dráhy letos nakoupí dalších dvanáct těchto dvoupatrových třívozových vlaků, jejich celkový počet se tak přehoupne přes padesát. Na celé Moravě však jsou v současnosti deponovány jen tři CityElefanty, další tři mají v průběhu následujících měsíců přibýt.
„Zajíždění těchto vlaků do Olomouckého kraje je otázkou jednání mezi objednatelem a dopravcem. Záleží přitom také na potřebách oběhů jednotlivých souprav. Všechny CityElefanty mají nyní svou domovskou stanici v Bohumíně nebo v Olomouci,„ sdělila tisková mluvčí Českých drah pro Moravu Kateřina Šubová.
Moderních souprav se v průběhu loňského roku dočkali obyvatelé Kojetína. Na trati mezi Kojetínem, Kroměříží a Valašským Meziříčím jezdí rekonstruované motorové vlaky Regionova. Ty, na rozdíl od příměstských jednotek CityElefant, nejsou nové, vznikly však náročnou přestavbou starých motorových vozů.
Pro vozíčkáře i cyklisty
Díky speciální zdvihací plošině jsou nové typy vlakových souprav schopny bez větších problémů přepravit vozíčkáře, maminky s kočárky, starší cestující anebo cyklisty. „Bezbariérovou úpravu naleznou invalidé i na toaletě. Navíc je tam víceúčelový prostor pro jízdní kola a objemná zavazadla, nechybí pohodlné moderní sedačky, které odpovídají komfortu cestování ve 21. století,„ zhodnotila vlak Regionova mluvčí drah.
Cestující nové vlaky u nástupišť vítají se spokojeností a úsměvem na tváři. Ne každému totiž vyhovují desítky let staré vagony se špinavou podlahou a počmáranými sedačkami. „Kdysi jsem jezdil tím CityElefantem pravidelně do Přerova do práce. Bylo to kolem šesté hodiny ráno. Teď jezdívám ještě dříve, a to vždycky jezdí starý vlak. Je to škoda, ale třeba za pár let budou všechny vlaky takové pěkné a modernější. Uvidíme,„ řekl například Jaroslav Zikmund, který vlakem cestuje takřka denně.
Do Prahy rychleji a pohodlněji
Ty, kteří pravidelně cestují do hlavního města, čeká také zlepšení komfortu jízdy. Od poloviny prosince, kdy vstoupí v platnost nový jízdní řád, se má cesta o několik minut zrychlit. Jak informovala Kateřina Šubová, dráhy v těchto dnech připravují vypsání tendru na dodávku zhruba stovky moderních vozů pro dálkovou dopravu, jejichž rychlost bude moci dosáhnout až 160 kilometrů v hodině. „Vozy budou řazeny do dálkových vlaků jedoucích z Prahy přes Olomouc a Hranice dále do Ostravy. Vagony projdou kompletní renovací, například i v úpravě prostoru pro cestující. Vzhledem k tomuto faktu předpokládáme, že životnost nových souprav bude dlouhá,„ uvedla mluvčí. Do provozu by navíc měly vstoupit zcela nové lokomotivy řady 380, jejichž rychlost dosáhne dvou set kilometrů.
V dopravní špičce až jedenkrát za hodinu. Tak budou jezdit vlaky z Olomouce přes Přerov, Lipník a Hranice do Vsetína. Předpokládá to připravovaný jízdní řád, jehož platnost začne 13. prosince. „Opět probíhají jednání s Olomouckým a Zlínským krajem, kterými tato trať prochází. Měly by zde ovšem být nasazovány starší pantografové jednotky,„ doplnila Šubová.
(Hranický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333683/
Středočeští žáci a studenti skutečně budou od září cestovat do školy bezplatně, jak sociální demokraté slibovali před podzimními volbami. Vyplývá to z pravidel, která včera schválil krajští radní. „Jízdné zdarma se bude vztahovat na děti a mládež ve věku 6 – 19 let s trvalým bydlištěm na území Středočeského kraje. A poskytnuto bude každý den s výjimkou letních a vánočních prázdnin,„ shrnul podmínky hejtman David Rath (ČSSD). Výslovně potvrdil, že jízdné zdarma na trase mezi bydlištěm a školou budou mít žáci a studenti i o víkendech – a nikdo také nebude kontrolovat, kolikrát za den nastoupí do autobusu či vlaku. Ani to technicky není možné – jednání s dopravci totiž ukázala, že představitelé kraje musí upustit od záměru zavést čipové karty s elektronickou evidencí jízd. S těmi by si totiž zařízení, která jsou nyní v autobusech, neporadila.
Nárok na jízdné zdarma se tak bude prokazovat klasickou průkazkou s fotografií, již na základě potvrzení školy vydají dopravci na stejných místech, kde se nyní vyřizují průkazky na zlevněné jízdné. Za vydání legitimace se ovšem má platit. „Řekli jsme, že budeme hradit jízdné – ne náklady spojené s vydáním průkazky,„ konstatoval hejtman. Odmítl ale upřesnit, kolik průkazky na jízdné zdarma budou stát. „Nevím, zda to bude padesát korun, sto nebo dvě stě; ještě to není zkalkulováno,„ podotkl Rath.
(Boleslavský deník)
Nárok na jízdné zdarma se tak bude prokazovat klasickou průkazkou s fotografií, již na základě potvrzení školy vydají dopravci na stejných místech, kde se nyní vyřizují průkazky na zlevněné jízdné. Za vydání legitimace se ovšem má platit. „Řekli jsme, že budeme hradit jízdné – ne náklady spojené s vydáním průkazky,„ konstatoval hejtman. Odmítl ale upřesnit, kolik průkazky na jízdné zdarma budou stát. „Nevím, zda to bude padesát korun, sto nebo dvě stě; ještě to není zkalkulováno,„ podotkl Rath.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333657/
Od 8. března 2009 mohou cestující s předplatným na Plzeňské kartě využívat kromě osobních vlaků také rychlíky, a to v úseku Plzeň - Rokycany. Cestující, kteří vlastní předplatné P+Z pro obě zóny Integrované dopravy Plzeňska (IDP), si v tomto úseku již nemusí zakupovat jízdenku ČD pro jízdy rychlíkem. V případě, že cestující má předplatné pouze pro jednu zónu P nebo Z, platí mu v rychlících toto předplatné dle zvolené zóny. Na zbývající úsek si dokoupí jízdní doklad ČD. Integrace rychlíků na trati č. 170 Plzeň - Praha v úseku Plzeň -Rokycany byla dlouhodobým záměrem organizátora IDP, který v současné době pracuje pod Krajským úřadem Plzeňského kraje. Nabídka využitelných spojů na předplatné IDP se cestujícím rozšířila na dvojnásobek. Cestující do Rokycan a zpět tak budou moci na Plzeňskou kartu využívat hodinovou nabídku rychlíků po celý pracovní den i o víkendu.
Od první změny jízdních řádů je dále na trati 177 a 183 možné na vybraných spojích přepravovat kola, dále na přání obcí byly prodlouženy vlaky 8948 a 8949 na trati 190 o úsek Nepomuk - Horažďovice předměstí a na trati 185 byly změněny časové polohy některých vlaků s ohledem na přípojové návaznosti.
Jízdní řády tratí, kterých se změna dotkne, naleznete na internetových stránkách Integrované dopravy Plzeňska
(Rokycanský deník)
Od první změny jízdních řádů je dále na trati 177 a 183 možné na vybraných spojích přepravovat kola, dále na přání obcí byly prodlouženy vlaky 8948 a 8949 na trati 190 o úsek Nepomuk - Horažďovice předměstí a na trati 185 byly změněny časové polohy některých vlaků s ohledem na přípojové návaznosti.
Jízdní řády tratí, kterých se změna dotkne, naleznete na internetových stránkách Integrované dopravy Plzeňska
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333462/
Starostové měst a obcí proti tomu protestují a žádají od svých zastupitelů nápravu
Celkem 322 miliónů korun vyčlenil letos Olomoucký kraj ve svém rozpočtu na úhradu prokazatelné ztráty z vlakové dopravy.
Pokrýt by to mělo 6,1 miliónu vlakových kilometrů, na kterých se zástupci kraje dohodli s Čes -kými drahami (ČD).
Ač se jedná proti minulému období o nárůst zhruba o 100 tisíc vlakových kilometrů, návrh kraje (k úpravě jízdního řádu dochází od 8. března) starostové některých měst a obcí kritizují, neboť podle nich předpokládá mj. i rušení spojů, které lidé v jejich mikroregionech požadují.
„Vlaků využívaných větším množstvím občanů a spojů ve špičkách se to nijak nedotkne. Nemá však smysl vypravovat vlaky s kapacitou přes 150 cestujících, jimiž se přepravuje průměrně 10 osob,„ vysvětlil Právu náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Alois Mačák (ČSSD). Převážná část zrušených spojů byla podle něj zavedena v nedávné době, ovšem občané se jimi nenaučili jezdit. „Dále byly redukovány linky, které se z dlouhodobého hlediska neosvědčily a cestujících v nich ubývá,„ dodal Mačák.
Starostové, třeba z Jesenicka, kde dochází k největší redukci, se s tím však smířit nehodlají. Doufají, že krajské zastupitelstvo, které návrh bude schvalovat, ho ještě změní. „Pokud by se to nepodařilo, bude to nepříjemné. Jsme nejchudší okres s nejvyšší nezaměstnaností a to jeho rozvoji rozhodně nepomůže. Lidé budou mít problémy dostat se do vnitrozemí. Doufám, že naši zástupci v krajském zastupitelstvu budou bojovat,„ řekl Právu předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka a starosta Lipové-lázně Lubomír Žmolík (ODS).
„Ještě jsme s kolegy žádnou strategii nepřijali. Já osobně chápu, že z pohledu obyvatel jde o komplikaci. Vím ale i to, že rušit se mají spoje neekonomické. Třeba k nám do Vidnavy v některých vlacích sedí jeden dva lidé,„ tvrdí vidnavská starostka Eva Pavličíková (ČSSD).
Výhrady k návrhu kraje má i starosta Drahanovic na Olomoucku Ivo Richter (nezávislý). „Původně k nám vlaky neměly jezdit žádné. Toto nebezpečí jsme zažehnali, ale i tak jsem čekal, že vlaků k nám bude víc. Opak je však bohužel pravdou. Spojení se neustále zhoršuje a na naše problémy nikdo neslyší,„ zlobí se Richter.
„Úprava, kterou nyní navrhujeme, není dogma. Situaci budeme pečlivě monitorovat a pokud se ukáže, že ten či onen spoj je nutný, vrátíme se k němu při další změně v červnu. Uvědomujeme si, že jízdní řády musí na potřebu cestujících reagovat pružně,„ uklidňuje vášně Mačák a zároveň v této souvislosti poukazuje na další problém.
„České dráhy po nás chtějí o 40 miliónů víc, aniž by prokázaly, za co. A nejraději by nás dotlačily k další redukci. Tu však rozhodně nepřipustíme,„ zdůraznil Mačák a dodal, že smlouva s ČD i proto stále není podepsaná. „Je to otázka dalších jednání,„ uzavřel náměstek.
(Právo)
Celkem 322 miliónů korun vyčlenil letos Olomoucký kraj ve svém rozpočtu na úhradu prokazatelné ztráty z vlakové dopravy.
Pokrýt by to mělo 6,1 miliónu vlakových kilometrů, na kterých se zástupci kraje dohodli s Čes -kými drahami (ČD).
Ač se jedná proti minulému období o nárůst zhruba o 100 tisíc vlakových kilometrů, návrh kraje (k úpravě jízdního řádu dochází od 8. března) starostové některých měst a obcí kritizují, neboť podle nich předpokládá mj. i rušení spojů, které lidé v jejich mikroregionech požadují.
„Vlaků využívaných větším množstvím občanů a spojů ve špičkách se to nijak nedotkne. Nemá však smysl vypravovat vlaky s kapacitou přes 150 cestujících, jimiž se přepravuje průměrně 10 osob,„ vysvětlil Právu náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Alois Mačák (ČSSD). Převážná část zrušených spojů byla podle něj zavedena v nedávné době, ovšem občané se jimi nenaučili jezdit. „Dále byly redukovány linky, které se z dlouhodobého hlediska neosvědčily a cestujících v nich ubývá,„ dodal Mačák.
Starostové, třeba z Jesenicka, kde dochází k největší redukci, se s tím však smířit nehodlají. Doufají, že krajské zastupitelstvo, které návrh bude schvalovat, ho ještě změní. „Pokud by se to nepodařilo, bude to nepříjemné. Jsme nejchudší okres s nejvyšší nezaměstnaností a to jeho rozvoji rozhodně nepomůže. Lidé budou mít problémy dostat se do vnitrozemí. Doufám, že naši zástupci v krajském zastupitelstvu budou bojovat,„ řekl Právu předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka a starosta Lipové-lázně Lubomír Žmolík (ODS).
„Ještě jsme s kolegy žádnou strategii nepřijali. Já osobně chápu, že z pohledu obyvatel jde o komplikaci. Vím ale i to, že rušit se mají spoje neekonomické. Třeba k nám do Vidnavy v některých vlacích sedí jeden dva lidé,„ tvrdí vidnavská starostka Eva Pavličíková (ČSSD).
Výhrady k návrhu kraje má i starosta Drahanovic na Olomoucku Ivo Richter (nezávislý). „Původně k nám vlaky neměly jezdit žádné. Toto nebezpečí jsme zažehnali, ale i tak jsem čekal, že vlaků k nám bude víc. Opak je však bohužel pravdou. Spojení se neustále zhoršuje a na naše problémy nikdo neslyší,„ zlobí se Richter.
„Úprava, kterou nyní navrhujeme, není dogma. Situaci budeme pečlivě monitorovat a pokud se ukáže, že ten či onen spoj je nutný, vrátíme se k němu při další změně v červnu. Uvědomujeme si, že jízdní řády musí na potřebu cestujících reagovat pružně,„ uklidňuje vášně Mačák a zároveň v této souvislosti poukazuje na další problém.
„České dráhy po nás chtějí o 40 miliónů víc, aniž by prokázaly, za co. A nejraději by nás dotlačily k další redukci. Tu však rozhodně nepřipustíme,„ zdůraznil Mačák a dodal, že smlouva s ČD i proto stále není podepsaná. „Je to otázka dalších jednání,„ uzavřel náměstek.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333461/
Ústecký kraj se ještě nedomluvil s drahami na podmínkách provozu na regionálních tratích
Ústecký kraj a České dráhy (ČD) se ani po několika měsíčních jednáních nedomluvily na podmínkách nové smlouvy. Hejtmanství odmítá navíc zaplatit 236 milionů korun, které po něm dráhy oproti loňskému roku požadují.
Náměstek ústecké hejtmanky Arno Fišera (ČSSD) řekl, že vedení kraje jednalo naposledy s Českými drahami ve středu, kdy se sešlo s generálním ředitelem ČD Petrem Žaludou. Ani na tomto setkaní se ale obě strany nedomluvily. Za provoz vlaků na regionálních tratí totiž požadují dráhy po Ústeckém kraji letos 646 milionů korun.
„Odmítáme zaplatit takovou částku. Kolik drahám ale nakonec dáme, je obchodní tajemství. Nějaké navýšení to určitě bude,„ uvedl Fišera.
Částka o 236 milionů korun vyšší je podle ČD jen vykalkulovaná ztráta pro letošní rok. „Při provozu vlaků je nutné dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Což je možné jen dvěma způsoby, buď plnou úhradou prokazatelné ztráty, nebo razantním snížením rozsahu služeb na úroveň, kterou kraj zaplatí,„ řekl před měsícem Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
Stará smlouva platila jen do konce loňského roku. Hejtmanství i ČD tvrdí, že cestující se nemusí ničeho obávat. Vlaky prý budou jezdit stále podle platného jízdního řádu. Podle Fišery není divné, že kraj na konci února nemá s drahami novou smlouvu podepsanou. Prý tak mají alespoň více času, aby vyjednali lepší podmínky.
Kde hejtmanství potřebné peníze vezme, není jasné. Radní pro dopravu Jiří Šulc (ODS) na konci ledna uvedl, že je lze získat od státu změnou rozpočtového určení daní. Další možností je prý objednat méně kilometrů na dráze a místo vlaků nasadit autobusy. Autobusoví dopravci loni po kraji chtěli zhruba 32 korun za kilometr.
V posledních třech letech platil kraj Českým drahám 375 milionů ročně. V loňském roce se tato částka navýšila o 35 milionů korun kvůli zvýšení cen energií a pohonných hmot. Kraj tyto finanční prostředky schválil pod podmínkou, že budou vlaky čistější a nebude docházet k jejich zpoždění.
Dopravu na takzvané Kozí dráze z Děčína do Oldřichova na Teplicku, mezi Čížkovicemi a Obrnicemi si hejtmanství zatím neobjednalo. Fišera tvrdí, že nové sociálnědemokratické vedení kraje však stále chce, aby se vlaky na obě regionální tratě opět vrátily. Nejdříve prý ale musí hejtmanství dojednat smlouvu s Českými drahami.
„Vše je také otázkou peněz,„ dodal Fišera. Dráhy odhadly, že doprava na obou tratích spolyká ročně téměř 40 milionů korun. Peníze na provoz chce kraj získat i z evropských fondů. Nejdříve však prý musí vyřešit i souběh železniční a autobusové dopravy.
(Děčínský deník)
Ústecký kraj a České dráhy (ČD) se ani po několika měsíčních jednáních nedomluvily na podmínkách nové smlouvy. Hejtmanství odmítá navíc zaplatit 236 milionů korun, které po něm dráhy oproti loňskému roku požadují.
Náměstek ústecké hejtmanky Arno Fišera (ČSSD) řekl, že vedení kraje jednalo naposledy s Českými drahami ve středu, kdy se sešlo s generálním ředitelem ČD Petrem Žaludou. Ani na tomto setkaní se ale obě strany nedomluvily. Za provoz vlaků na regionálních tratí totiž požadují dráhy po Ústeckém kraji letos 646 milionů korun.
„Odmítáme zaplatit takovou částku. Kolik drahám ale nakonec dáme, je obchodní tajemství. Nějaké navýšení to určitě bude,„ uvedl Fišera.
Částka o 236 milionů korun vyšší je podle ČD jen vykalkulovaná ztráta pro letošní rok. „Při provozu vlaků je nutné dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Což je možné jen dvěma způsoby, buď plnou úhradou prokazatelné ztráty, nebo razantním snížením rozsahu služeb na úroveň, kterou kraj zaplatí,„ řekl před měsícem Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
Stará smlouva platila jen do konce loňského roku. Hejtmanství i ČD tvrdí, že cestující se nemusí ničeho obávat. Vlaky prý budou jezdit stále podle platného jízdního řádu. Podle Fišery není divné, že kraj na konci února nemá s drahami novou smlouvu podepsanou. Prý tak mají alespoň více času, aby vyjednali lepší podmínky.
Kde hejtmanství potřebné peníze vezme, není jasné. Radní pro dopravu Jiří Šulc (ODS) na konci ledna uvedl, že je lze získat od státu změnou rozpočtového určení daní. Další možností je prý objednat méně kilometrů na dráze a místo vlaků nasadit autobusy. Autobusoví dopravci loni po kraji chtěli zhruba 32 korun za kilometr.
V posledních třech letech platil kraj Českým drahám 375 milionů ročně. V loňském roce se tato částka navýšila o 35 milionů korun kvůli zvýšení cen energií a pohonných hmot. Kraj tyto finanční prostředky schválil pod podmínkou, že budou vlaky čistější a nebude docházet k jejich zpoždění.
Dopravu na takzvané Kozí dráze z Děčína do Oldřichova na Teplicku, mezi Čížkovicemi a Obrnicemi si hejtmanství zatím neobjednalo. Fišera tvrdí, že nové sociálnědemokratické vedení kraje však stále chce, aby se vlaky na obě regionální tratě opět vrátily. Nejdříve prý ale musí hejtmanství dojednat smlouvu s Českými drahami.
„Vše je také otázkou peněz,„ dodal Fišera. Dráhy odhadly, že doprava na obou tratích spolyká ročně téměř 40 milionů korun. Peníze na provoz chce kraj získat i z evropských fondů. Nejdříve však prý musí vyřešit i souběh železniční a autobusové dopravy.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333449/
Ústecký kraj zatím neobnoví dopravu na železniční trati z Děčína do Oldřichova, a to i přes sliby ČSSD, která kraji vládne. Na obnovu dopravy mu chybějí peníze. Vlaky přestaly na takzvané Kozí dráze jezdit před víc než rokem, hlavním důvodem byla jejich ztrátovost. Za likvidaci vlaků už úřad dříve kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Trať přestala být funkční po 136 letech, kraj odmítl dál dotovat její ztrátovost, protože bývalé vedení zdůvodňovalo přerušení provozu velkou ztrátovostí trati.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/47197-na-kozi-drahu-se-vlaky-zatim-nevrati/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/47197-na-kozi-drahu-se-vlaky-zatim-nevrati/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333448/
Vedení Zlínského kraje chce snížit počet nehod na železničních přejezdech třímilionovou investicí do jejich zabezpečení. Podle smlouvy se Správou železniční dopravní cesty by měly peníze jít především do vylepšení křížení železničních tratí se silnicemi nižších tříd.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47079-zlinsky-kraj-da-tri-miliony-na-zabezpeceni-prejezdu/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47079-zlinsky-kraj-da-tri-miliony-na-zabezpeceni-prejezdu/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333447/
Společnost Vogtlandbahn, která vyhrála soutěž na provozování trati Liberec – Rybniště od roku 2010, bude krajem dotována jinak, než je dosud v Česku běžné. V případě, že bude doprava výrazně ztrátová, může do ní kraj vložit i více peněz, než dostávaly za obsluhu stejné trati České dráhy. Způsob dotování, kdy dopravce dostane náklady na dopravu, ale poté vrátí tržby, je v Evropě běžný a Vogtlandbahn také přichází s vlaky, které jsou standardem v západoevropské regionální železniční dopravě. České dráhy žádají, aby byly tímto způsobem dotovány také ony. Za jistých okolností tak mohou dostat až o třetinu více než dosud, kdy ČD dostávaly peníze za prokázanou ztrátu.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47082-arriva-dostane-za-lepsi-sluzby-vice-penez-cd-by-je-chtely-take/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47082-arriva-dostane-za-lepsi-sluzby-vice-penez-cd-by-je-chtely-take/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333445/
Rok po zavedení Integrovaného dopravního systému na Pardubicku stále není možné využít v hromadné dopravě všech její výhod. IDS, který má umožnit cestovat s jedinou jízdenkou regionálním vlakem, autobusem i městskou hromadnou dopravou, využijí naplno pouze majitelé čipové časové jízdenky, která platí na konkrétní trasu. Elektronické peněženky, jež by se daly uplatnit v libovolném dopravním prostředku, zatím lze využít jen omezeně.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47075-ani-po-roce-nefunguji-jizdenky-v-pardubickem-ids-tak-jak-by-mely/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/47075-ani-po-roce-nefunguji-jizdenky-v-pardubickem-ids-tak-jak-by-mely/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333444/
S IDS přišly Hustopeče o přímé spojení s Brnem. Nespokojení lidé musí přestupovat. A radnice odmítá kraji za dopravu platit.
Až dvacet přímých autobusových spojů jezdilo ještě loni z Hustopečí do Brna. Prosincové připojení Břeclavska ke krajskému integrovanému dopravnímu systémuale všechno změnilo. Nyní musejí lidé z Hustopečí a okolí při cestě veřejnou dopravou do Brna přestupovat. Vlakem i autobusem. Vždycky.
„Dřív jsem si sedla do autobusu a jela jsem až do Brna. Když jel navíc autobus po dálnici, byla jsem jedna dvě doma. Opravdu nechápu, proč teď musíme přestupovat v Židlochovicích,„ ptá se například Věra Šmatlavová, která jezdí autobusem z Hustopečí do nepříliš vzdáleného Brna obvykle každý druhý týden. Za lékařem.
„Nejhorší je to přestupování v Židlochovicích. Není tam krytá zastávka, člověk čeká mnohdy na dešti a nikoho to nezajímá,„ posteskla si.
Není rozhodně sama, komu přestupy vadí. „Jenom mně došlo asi osm psaných kritických podnětů. Další dva nebo tři jsme vyslechli na zastupitelstvu. Ústních stížností, kdy si lidé postěžují mezi řečí, těch jsou desítky,„ potvrdil radní Zbyněk Háder.
Ani zastupitelé města nejsou z krajského dopravního systému právě nadšení. „Nesouhlasíme s přestupováním, řadě lidí to vadí. Už jsme kolem toho jednali i na zastupitelstvu. Výsledkem je, že jsme s Jihomoravským krajem odmítli podepsat smlouvu, podle které máme na IDS přispívat třemi sty tisíci korunami,„ prohlásil hustopečský místostarosta Jiří Teplý.
Podle něj se situace ještě zhorší, až se bude opravovat silnice od Rajhradu na Hustopeče a autobusy budou muset jezdit oklikou. „Máme jasno. Chtěli bychom znovu přímé autobusové linky z Hustopečí do Brna, alespoň v některých hodinách. Přestupování na otevřením nádraží v Židlochocích je špatné řešení,„ vyjádřil se Teplý.
Zároveň připustil, že integrovaný dopravní systém může některým městům a obcích vyhovovat. Například Kloboukám. Pro Hustopeče je ovšem krokem zpátky. Už jen proto, že i při cestě vlakem musejí obyvatelé města přestupovat, a to v Šakvicích.
„Je to neuvěřitelné, Hustopeče dnes nemají jediný přímý spoj do Brna,„ kroutí hlavou také Vlastimil Tělupil, který dříve pracoval v ČSAD. A autobusy i veřejná doprava patří mezi jeho koníčky.
„IDS mě vážně rozčiluje. Mnohým pomohl, ale Hustopečím a okolí uškodil. Nikdo si bohužel nedal tu práci, aby zmapoval, jak jsou které spoje využívané,„ myslí si Tělupil a přidal i jednu osobní negativní zkušenost. „Když jsem jel z Brna–Slatiny autobusem z noční, trvalo mi tři hodiny, než jsem se dostal do Hustopečí,„ pokrčil rameny.
Zhoršení dopravní obslužnosti si je vědom i starosta města Luboš Kuchynka. „Současný systém není ideální. Nyní sbíráme ohlasy cestujících, kteří nám posílají připomínky a návrhy na řešení. Až jich nashromáždíme více, sedneme si na to a pak vyrazíme na jednání s Kordisem, který IDS provozuje,„ nastínil Kuchynka další postup Hustopečských.
(Břeclavský deník)
Až dvacet přímých autobusových spojů jezdilo ještě loni z Hustopečí do Brna. Prosincové připojení Břeclavska ke krajskému integrovanému dopravnímu systémuale všechno změnilo. Nyní musejí lidé z Hustopečí a okolí při cestě veřejnou dopravou do Brna přestupovat. Vlakem i autobusem. Vždycky.
„Dřív jsem si sedla do autobusu a jela jsem až do Brna. Když jel navíc autobus po dálnici, byla jsem jedna dvě doma. Opravdu nechápu, proč teď musíme přestupovat v Židlochovicích,„ ptá se například Věra Šmatlavová, která jezdí autobusem z Hustopečí do nepříliš vzdáleného Brna obvykle každý druhý týden. Za lékařem.
„Nejhorší je to přestupování v Židlochovicích. Není tam krytá zastávka, člověk čeká mnohdy na dešti a nikoho to nezajímá,„ posteskla si.
Není rozhodně sama, komu přestupy vadí. „Jenom mně došlo asi osm psaných kritických podnětů. Další dva nebo tři jsme vyslechli na zastupitelstvu. Ústních stížností, kdy si lidé postěžují mezi řečí, těch jsou desítky,„ potvrdil radní Zbyněk Háder.
Ani zastupitelé města nejsou z krajského dopravního systému právě nadšení. „Nesouhlasíme s přestupováním, řadě lidí to vadí. Už jsme kolem toho jednali i na zastupitelstvu. Výsledkem je, že jsme s Jihomoravským krajem odmítli podepsat smlouvu, podle které máme na IDS přispívat třemi sty tisíci korunami,„ prohlásil hustopečský místostarosta Jiří Teplý.
Podle něj se situace ještě zhorší, až se bude opravovat silnice od Rajhradu na Hustopeče a autobusy budou muset jezdit oklikou. „Máme jasno. Chtěli bychom znovu přímé autobusové linky z Hustopečí do Brna, alespoň v některých hodinách. Přestupování na otevřením nádraží v Židlochocích je špatné řešení,„ vyjádřil se Teplý.
Zároveň připustil, že integrovaný dopravní systém může některým městům a obcích vyhovovat. Například Kloboukám. Pro Hustopeče je ovšem krokem zpátky. Už jen proto, že i při cestě vlakem musejí obyvatelé města přestupovat, a to v Šakvicích.
„Je to neuvěřitelné, Hustopeče dnes nemají jediný přímý spoj do Brna,„ kroutí hlavou také Vlastimil Tělupil, který dříve pracoval v ČSAD. A autobusy i veřejná doprava patří mezi jeho koníčky.
„IDS mě vážně rozčiluje. Mnohým pomohl, ale Hustopečím a okolí uškodil. Nikdo si bohužel nedal tu práci, aby zmapoval, jak jsou které spoje využívané,„ myslí si Tělupil a přidal i jednu osobní negativní zkušenost. „Když jsem jel z Brna–Slatiny autobusem z noční, trvalo mi tři hodiny, než jsem se dostal do Hustopečí,„ pokrčil rameny.
Zhoršení dopravní obslužnosti si je vědom i starosta města Luboš Kuchynka. „Současný systém není ideální. Nyní sbíráme ohlasy cestujících, kteří nám posílají připomínky a návrhy na řešení. Až jich nashromáždíme více, sedneme si na to a pak vyrazíme na jednání s Kordisem, který IDS provozuje,„ nastínil Kuchynka další postup Hustopečských.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333443/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/48078-soutez-o-provozovani-regionalni-zeleznice-zrejme-probehne-i-na-jizni-morave/