Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
Karlovarský kraj přidá dopravcům, kteří v regionu zabezpečují základní dopravní obslužnost vlaky i autobusy, v prvním pololetí přibližně 162,3 milionu korun. Peníze jsou určeny na pokrytí ztrát v přepravě cestujících na regionálních linkách. Dotaci dnes schválilo zastupitelstvo a je poprvé určena pouze na půl roku. Za celý loňský rok kraj vyplatil dopravcům na krytí ztrát 315 milionů korun.
Dopravci na železnici, jimiž jsou České dráhy a společnost Viamont, celkově dostanou zhruba 93,5 milionu korun. Dalších 2,1 milionu korun pak představuje příspěvek na žákovské jízdné. Autobusoví dopravci obdrží 62,1 milionu korun a na žákovské jízdné dalších 4,5 milionu korun. Proti roku 2008 kraj navýšil příspěvek o 4,9 procenta.
To, že byla dotace pro dopravce stanovena tentokrát jen na půl roku, souvisí s mimořádným opatřením vlády. Podle něho má ministerstvo financí uvolnit na dopravní obslužnost v souvislosti s protikrizovým plánem kolem dvou miliard korun navíc. „Nyní očekáváme, kolik peněz z této částky bude pro Karlovarský kraj,“ uvedl náměstek hejtmana Petr Navrátil (ČSSD).
Jakmile bude jasné, kolik bude mít kraj letos k dispozici peněz, připraví návrh dotace pro dopravce i na druhé pololetí. Kraj ovšem nepočítá s tím, že by přidal peníze těm dopravcům, kteří by letos nepředvídaným způsobem zvýšili své náklady na pohonné hmoty, energie nebo přímé mzdy.
V loňském roce vyplatil Karlovarský kraj dopravcům na pokrytí prokázaných ztrát 315 milionů korun. Dopravci na železnici obdrželi téměř 176,7 milionu a dalších asi 5,5 milionu korun na žákovské jízdné. Autobusoví dopravci obdrželi přes 117,3 milionu a na žákovské jízdné dostali kolem 9,5 milionu korun.
(ŽURNÁL pro karlovarský kraj)
Dopravci na železnici, jimiž jsou České dráhy a společnost Viamont, celkově dostanou zhruba 93,5 milionu korun. Dalších 2,1 milionu korun pak představuje příspěvek na žákovské jízdné. Autobusoví dopravci obdrží 62,1 milionu korun a na žákovské jízdné dalších 4,5 milionu korun. Proti roku 2008 kraj navýšil příspěvek o 4,9 procenta.
To, že byla dotace pro dopravce stanovena tentokrát jen na půl roku, souvisí s mimořádným opatřením vlády. Podle něho má ministerstvo financí uvolnit na dopravní obslužnost v souvislosti s protikrizovým plánem kolem dvou miliard korun navíc. „Nyní očekáváme, kolik peněz z této částky bude pro Karlovarský kraj,“ uvedl náměstek hejtmana Petr Navrátil (ČSSD).
Jakmile bude jasné, kolik bude mít kraj letos k dispozici peněz, připraví návrh dotace pro dopravce i na druhé pololetí. Kraj ovšem nepočítá s tím, že by přidal peníze těm dopravcům, kteří by letos nepředvídaným způsobem zvýšili své náklady na pohonné hmoty, energie nebo přímé mzdy.
V loňském roce vyplatil Karlovarský kraj dopravcům na pokrytí prokázaných ztrát 315 milionů korun. Dopravci na železnici obdrželi téměř 176,7 milionu a dalších asi 5,5 milionu korun na žákovské jízdné. Autobusoví dopravci obdrželi přes 117,3 milionu a na žákovské jízdné dostali kolem 9,5 milionu korun.
(ŽURNÁL pro karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346489/
Stát dá v příštím roce krajům výrazně méně peněz na železniční dopravu. Pokud se nenajdou další peníze, může to v důsledku znamenat výrazné omezování vlakových spojů.
Na jednu korunu, kterou vydají kraje na veřejnou železniční dopravu, přidá stát dvacet až pětadvacet haléřů. Jde o klíčový prvek dotačního systému, který chce stát spustit od roku 2010 a kterým se snaží vyřešit každoroční miliardové ztráty z provozování regionální dopravy.
Stát by tak přidával krajům ročně zhruba 1,2 miliardy korun, tedy třetinu toho, co dává nyní. Z reakcí krajských zástupců vyplývá, že takto nastavená dotace bude mít zásadní dopady na rozsah regionální dopravy. „Jestli je to pravda, tak asi zastavíme každý druhý vlak,“ reagoval radní pro dopravu Královéhradeckého kraje Josef Ješina. V minulém roce náklady tohoto kraje na železnici ve výši 634 milionů korun kryl téměř z poloviny stát.
„Může dojít i k omezování spojů,“ připustil náměstek hejtmana Středočeského kraje pro dopravu Robin Povšík. Kraje nyní budou hledat řešení, což může být třeba nahrazování vlaků autobusy.
(E15)
Na jednu korunu, kterou vydají kraje na veřejnou železniční dopravu, přidá stát dvacet až pětadvacet haléřů. Jde o klíčový prvek dotačního systému, který chce stát spustit od roku 2010 a kterým se snaží vyřešit každoroční miliardové ztráty z provozování regionální dopravy.
Stát by tak přidával krajům ročně zhruba 1,2 miliardy korun, tedy třetinu toho, co dává nyní. Z reakcí krajských zástupců vyplývá, že takto nastavená dotace bude mít zásadní dopady na rozsah regionální dopravy. „Jestli je to pravda, tak asi zastavíme každý druhý vlak,“ reagoval radní pro dopravu Královéhradeckého kraje Josef Ješina. V minulém roce náklady tohoto kraje na železnici ve výši 634 milionů korun kryl téměř z poloviny stát.
„Může dojít i k omezování spojů,“ připustil náměstek hejtmana Středočeského kraje pro dopravu Robin Povšík. Kraje nyní budou hledat řešení, což může být třeba nahrazování vlaků autobusy.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346164/
To se může nelíbit každému kraji, nejen tomu na severu Moravy. Tam mají aspoň pár vlastních "ešusů", jinde není ani to. O supercitním spojení s hlavním městem nemluvě... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345831/
Podle nedávné studie, kterou nechalo vypracovat Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje (MSK) a hejtmanství kraje, je zhruba do 10 let v kraji zapotřebí nasadit až 50 nových vlaků.
Studie uvádí, že do roku 2013 je potřeba uvést do provozu 13 nových dvoupodlažních vlakových souprav typu ElefantCity. Ty jezdí v kraji zatím tři. Dále je v této lhůtě nutné nasadit 10 jednopodlažních elektrických souprav a 4 jednopodlažní dieselové soupravy. V časovém rozmezí let 2014 – 2018 je nutné nasadit dalších více než dvacet moderních vlakových souprav. Na celkem až 50 souprav je nutné získat okolo 50 miliard korun. Podle Miroslava Fabiana, GŘ Sdružení pro rozvoj MSK, studie řeší hlavně ekonomickou návratnosti investice a je zpracována s ohledem na silné a důležité přepravní proudy. V současnosti je podle Krajského centra osobní dopravy ČD k dispozici okolo 1,6 miliardy Kč na nákup 10 nových moderních souprav. Čtyři z nich jsou určeny pro trasu Opava - Ostrava - Český Těšín a 6 souprav má fungovat na trase Letiště Leoše Janáčka Mošnov – Havířov, resp. Frýdek-Místek – Český Těšín. Kraji se nelíbí, že většina nových souprav ČD jezdí hlavně na tratích v Praze a okolí. *
(Technický týdeník)
Studie uvádí, že do roku 2013 je potřeba uvést do provozu 13 nových dvoupodlažních vlakových souprav typu ElefantCity. Ty jezdí v kraji zatím tři. Dále je v této lhůtě nutné nasadit 10 jednopodlažních elektrických souprav a 4 jednopodlažní dieselové soupravy. V časovém rozmezí let 2014 – 2018 je nutné nasadit dalších více než dvacet moderních vlakových souprav. Na celkem až 50 souprav je nutné získat okolo 50 miliard korun. Podle Miroslava Fabiana, GŘ Sdružení pro rozvoj MSK, studie řeší hlavně ekonomickou návratnosti investice a je zpracována s ohledem na silné a důležité přepravní proudy. V současnosti je podle Krajského centra osobní dopravy ČD k dispozici okolo 1,6 miliardy Kč na nákup 10 nových moderních souprav. Čtyři z nich jsou určeny pro trasu Opava - Ostrava - Český Těšín a 6 souprav má fungovat na trase Letiště Leoše Janáčka Mošnov – Havířov, resp. Frýdek-Místek – Český Těšín. Kraji se nelíbí, že většina nových souprav ČD jezdí hlavně na tratích v Praze a okolí. *
(Technický týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345829/
Stát bude přispívat krajům na železnici každoročně 20 procenty z částky, kterou kraje samy vynaloží. Půjde až o 1,2 miliardy korun ročně.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/bendl-stat-prida-krajum-na-zeleznici-pres-miliardu-rocne/372350
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/bendl-stat-prida-krajum-na-zeleznici-pres-miliardu-rocne/372350
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345782/
Dopravci, kteří v regionu zabezpečují základní dopravní obslužnost vlaky i autobusy, dostanou od Karlovarského kraje v prvním pololetí přibližně 162,3 milionu korun. Peníze mají pokrýt ztráty v přepravě cestujících na regionálních linkách. Dotaci dnes schválilo zastupitelstvo a je poprvé určena pouze na půl roku. Za celý loňský rok kraj vyplatil dopravcům na krytí ztrát 315 milionů korun.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/51859-karlovarsky-kraj-prida-dopravcum-penize/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/51859-karlovarsky-kraj-prida-dopravcum-penize/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344992/
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Starostové ze Znojemska začali dnes bojovat za lepší železniční spojení se zbytkem jižní Moravy a s Rakouskem. Snad nejhůře dosažitelný okres v kraji má příští rok přijít o část vlakových spojů a právě tomu chtějí starostové zabránit. Železnici chtějí naopak co nejvíce rozvíjet. Podle krajského úřadu jsou ale jejich požadavky naprosto nereálné.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Dříve vedla Znojmem nejrychlejší železniční cesta z Vídně do Brna. Dnes musí starostové ze Znojemska bojovat o to, aby se vůbec vlakem do Brna dostali. Příští rok se okres zapojí do Integrovaného dopravního systému a ten počítá hlavně s autobusy.
Jaroslav POSPÍŠIL, jihomoravský radní pro dopravu /ODS/
--------------------
Jednak se to nevyplatí ekonomicky, a jednak i pro obyvatele těch dotčených obcí budou mít blíž zastávky než je dnešní nevyhovující železniční trať.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Od 1.července příštího roku tak vlaky mezi Hrušovanami nad Jevišovkou a Hevlínem přestanou jezdit a i další spoje budou omezené. Starostové ze Znojemska ale chtějí přesný opak, železnici maximálně podpořit. O to žádají i v dnes podepsaném memorandu.
Jiří KACETL, znojemský radní /ODS/
--------------------
Ten argument, že současně dráhou nejezdí moc lidí, je logický, protože zastaralými vozy a při současném jízdním řádu opravu se není cestujícím co divit.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Ale nejen to. Starostové volají i po obnovení trati z Hevlína do rakouské Laa an Der Taya. Dva kilometry kolejí byly rozebrány po druhé světové válce. Obnova by vyšla na půl miliardy, ale podle všeho by se vyplatila. Na Znojemsko by mohl přijíždět více turistů a zajásali by i firmy na obou stranách hranice.
Drahomír NOSEK, starosta Hevlína /Moravané/
--------------------
Začal spolupracovat cukrovar Hrušovany s rakouskou stranou a přímo v Hevlíně je vybudovaná moderní cihelna.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Znojemsko s třinácti a půl procentní nezaměstnaností ale netrpí jen špatným železničním spojením. Žádný luxus neposkytuje ani dvouproudá silnice na Pohořelic, přezdívaná nejdelší hřbitov v Česku, právě ta by se ale mohla už za dva roky dočkat nového kabátu.
Anna PROCHÁZKOVÁ, náměstkyně jihomoravského hejtmana /ODS/
--------------------
Důležité jsou mimoúrovňové křižovatky, že hlavně ta tahová doprava se oddělí od té místní, v těch stoupacích částech bude tříproudé uspořádání.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Starostové na české i rakouské straně teď chtějí kontaktovat nadřízené úřady a dráhy. Pokud budou úspěšní, snad už během následujících let začnou vlaky z Hevlína jezdit i na druhou stranu.
(ČT 1)
--------------------
Starostové ze Znojemska začali dnes bojovat za lepší železniční spojení se zbytkem jižní Moravy a s Rakouskem. Snad nejhůře dosažitelný okres v kraji má příští rok přijít o část vlakových spojů a právě tomu chtějí starostové zabránit. Železnici chtějí naopak co nejvíce rozvíjet. Podle krajského úřadu jsou ale jejich požadavky naprosto nereálné.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Dříve vedla Znojmem nejrychlejší železniční cesta z Vídně do Brna. Dnes musí starostové ze Znojemska bojovat o to, aby se vůbec vlakem do Brna dostali. Příští rok se okres zapojí do Integrovaného dopravního systému a ten počítá hlavně s autobusy.
Jaroslav POSPÍŠIL, jihomoravský radní pro dopravu /ODS/
--------------------
Jednak se to nevyplatí ekonomicky, a jednak i pro obyvatele těch dotčených obcí budou mít blíž zastávky než je dnešní nevyhovující železniční trať.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Od 1.července příštího roku tak vlaky mezi Hrušovanami nad Jevišovkou a Hevlínem přestanou jezdit a i další spoje budou omezené. Starostové ze Znojemska ale chtějí přesný opak, železnici maximálně podpořit. O to žádají i v dnes podepsaném memorandu.
Jiří KACETL, znojemský radní /ODS/
--------------------
Ten argument, že současně dráhou nejezdí moc lidí, je logický, protože zastaralými vozy a při současném jízdním řádu opravu se není cestujícím co divit.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Ale nejen to. Starostové volají i po obnovení trati z Hevlína do rakouské Laa an Der Taya. Dva kilometry kolejí byly rozebrány po druhé světové válce. Obnova by vyšla na půl miliardy, ale podle všeho by se vyplatila. Na Znojemsko by mohl přijíždět více turistů a zajásali by i firmy na obou stranách hranice.
Drahomír NOSEK, starosta Hevlína /Moravané/
--------------------
Začal spolupracovat cukrovar Hrušovany s rakouskou stranou a přímo v Hevlíně je vybudovaná moderní cihelna.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Znojemsko s třinácti a půl procentní nezaměstnaností ale netrpí jen špatným železničním spojením. Žádný luxus neposkytuje ani dvouproudá silnice na Pohořelic, přezdívaná nejdelší hřbitov v Česku, právě ta by se ale mohla už za dva roky dočkat nového kabátu.
Anna PROCHÁZKOVÁ, náměstkyně jihomoravského hejtmana /ODS/
--------------------
Důležité jsou mimoúrovňové křižovatky, že hlavně ta tahová doprava se oddělí od té místní, v těch stoupacích částech bude tříproudé uspořádání.
Barbora TELFEROVÁ, redaktorka
--------------------
Starostové na české i rakouské straně teď chtějí kontaktovat nadřízené úřady a dráhy. Pokud budou úspěšní, snad už během následujících let začnou vlaky z Hevlína jezdit i na druhou stranu.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344229/
Na takzvanou Kozí dráhu z Děčína do Oldřichova a Švestkovou dráhu z Čížkovic do Obrnic by se mohly vrátit vlaky. Vedení Ústeckého kraje zvažuje, že letos v létě pomůže s obnovením provozu na nyní nevyužívaných regionálních tratích. Vlaky by zde vozily turisty během víkendů. Záležet bude na postoji obcí, které na trati leží. „Pokud budou mít zájem, mohly by se spoje objevit již v doplněném jízdním řádu, který začne platit od 14. června, „ uvedla hejtmanka Jana Vaňhová.
Provoz se na zmíněných tratích zastavil před více než dvěma roky. Minulé vedení kraje na nich přes protesty mnohých starostů neobjednalo spoje.
„Kvůli obnovení dopravy jsme vstoupili v jednání s konzultační dopravní společností, která má zkušenosti s komunikací a sdružováním obcí. Fakticky za obce, či z jejich pověření, připravuje provoz s dopravcem a poskytuje obcím servis při přípravě smlouvy s dopravcem,„ uvedla Vaňhová.
Kraj nyní chce, aby obce, pokud mají zájem, u železničních dopravců spoje objednaly. V případě, že to udělají, mohou dostat od kraje příspěvek. Jeho výše podle hejtmanky bude záležet na četnosti spojů, kraj odhaduje, že jedna sezona na jedné trati bude stát kolem 500 000 korun.
Rozhodnout o tom, zda kraj peníze na vlaky uvolní, musí ještě krajští zastupitelé.
(Mladá fronta DNES)
Provoz se na zmíněných tratích zastavil před více než dvěma roky. Minulé vedení kraje na nich přes protesty mnohých starostů neobjednalo spoje.
„Kvůli obnovení dopravy jsme vstoupili v jednání s konzultační dopravní společností, která má zkušenosti s komunikací a sdružováním obcí. Fakticky za obce, či z jejich pověření, připravuje provoz s dopravcem a poskytuje obcím servis při přípravě smlouvy s dopravcem,„ uvedla Vaňhová.
Kraj nyní chce, aby obce, pokud mají zájem, u železničních dopravců spoje objednaly. V případě, že to udělají, mohou dostat od kraje příspěvek. Jeho výše podle hejtmanky bude záležet na četnosti spojů, kraj odhaduje, že jedna sezona na jedné trati bude stát kolem 500 000 korun.
Rozhodnout o tom, zda kraj peníze na vlaky uvolní, musí ještě krajští zastupitelé.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343998/
Do redakce týdeníku Železničář jsme dostali dopis od náměstka hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy Martina Septa, z něhož vybíráme:
Dovolte mi reagovat na nepřesnosti, které Železničář zveřejňuje v poslední době o výběrovém řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na trati Liberec–Hrádek nad Nisou–Varnsdorf– Rybniště/Seifhennersdorf a o Libereckém kraji v souvislosti s tímto výběrovým řízením.
Veřejná soutěž na provozovatele regionální železniční dopravy na této trati byla vypsána třemi objednateli: Libereckým krajem, německým dopravním svazem ZVON a Ústeckým krajem za účelem zkvalitnit a zracionalizovat provoz na tomto vozebním rameni. V současné době je provoz na trati SŽDC 089/KBS 236 zajišťován českými vlaky, které mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem, vyjma stanice Zittau, projíždějí všechny německé zastávky. Zároveň jsou na té samé trati vedeny německé vlaky, které naopak zastavují ve všech německých zastávkách. Takovýto provoz je ekonomicky velmi neefektivní. Nově budou vlaky na zmíněných tratích zastavovat ve všech zastávkách, bez ohledu na skutečnost, na území kterého státu leží.
Veřejnou soutěž vyhrála společnost Vogtlandbahn, patřící do britské skupiny Arriva. Pro plnění této zakázky založí Vogtlandbahn dceřinou společnost v Libereckém kraji, která zaměstná zdejší lidi. Společnost Vogtlandbahn byla jediným dopravcem, který do veřejné soutěže podal nabídku. České dráhy, které se do soutěže přihlásily v konsorciu s německými Deutsche Bahn, nabídku nakonec vůbec nepodaly.
V současné době zajišťují na této trati provoz České dráhy téměř výhradně 30 let starými motorovými vozy řady 810, které jsou pro zvýšení traťové rychlosti na 100 km/h již zcela nevhodné, rovněž kultura cestování neodpovídá požadavkům na regionální železniční přepravu v 21. století. Nákladová cena Českých drah činí za 4. čtvrtletí 2009 136 Kč/vlkm. Vogtlandbahn nabízí moderní nízkopodlažní jednotky Desiro, které vyhovují požadavkům na regionální železniční přepravu v 21. století. Nákladová cena za tyto jednotky, díky vysokému dennímu kilometrickému proběhu, činí pouze 112 Kč/km.
Liberecký kraj ovšem nebude společnosti Vogtlandbahn platit celou nákladovou cenu, ale pouze takzvanou prokazatelnou ztrátu, která při odhadovaných tržbách 45 Kč/vlkm bude činit přibližně 67 Kč/vlkm. Prokazatelná ztráta, kterou v současné době hradí drahám Liberecký kraj, činí 54 Kč/vlkm. Provozem vlaků na trati 089 tak vzniká Českým drahám tzv. nedofinancovaná ztráta ve výši přibližně 37 Kč/vlkm.
Výše úhrady prokazatelné ztráty, kterou hradí Liberecký kraj Českým drahám, vychází z dlouhodobé smlouvy, kterou spolu tyto dva subjekty uzavřely na základě svobodné vůle a oba partneři tuto cenu akceptovali. České dráhy tedy musely buď počítat s nedofinancovaností již při uzavírání této smlouvy anebo se ve svých propočtech zmýlily.
V článcích v Železničáři jste porovnávali neporovnatelné – nákladovou cenu Vogtlandbahnu s úhradou prokazatelné ztráty Českým drahám, což je chyba a toto porovnání není smysluplné. Správně je třeba porovnávat například nákladovou cenu s nákladovou cenou. V tomto porovnání vychází Arriva levněji, popřípadě je možné porovnávat úhrady prokazatelné ztráty. V tomto druhém porovnání vychází dráž Vogtlandbahn, ale o pouhých 13 Kč/vlkm, za které cestujícím nabídne o dvě třídy kvalitnější vozidla.
Velmi si vážíme společné aktivity Deutsche Bahn a Českých drah v trasování přímých vlaků Dresden– Zittau–Liberec (Tanvald), které jsou vedeny moderními a rychlými motorovými jednotkami řady DB 612. Pevně věříme, že tato spolupráce bude pokračovat i do budoucna. Požádali jsme o vyjádření k dopisu z Libereckého kraje Mgr. Petra Šťáhlavského z tiskového oddělení Českých drah:
Články uveřejněné na stránkách Železničáře nikdy nezpochybnily právo krajů na výběrová řízení a České dráhy (ČD) s nimi naopak samy souhlasí, protože budou znamenat plnou úhradu ztráty. Kritizován byl především fakt, že kraj nehradí
Dovolte mi reagovat na nepřesnosti, které Železničář zveřejňuje v poslední době o výběrovém řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na trati Liberec–Hrádek nad Nisou–Varnsdorf– Rybniště/Seifhennersdorf a o Libereckém kraji v souvislosti s tímto výběrovým řízením.
Veřejná soutěž na provozovatele regionální železniční dopravy na této trati byla vypsána třemi objednateli: Libereckým krajem, německým dopravním svazem ZVON a Ústeckým krajem za účelem zkvalitnit a zracionalizovat provoz na tomto vozebním rameni. V současné době je provoz na trati SŽDC 089/KBS 236 zajišťován českými vlaky, které mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem, vyjma stanice Zittau, projíždějí všechny německé zastávky. Zároveň jsou na té samé trati vedeny německé vlaky, které naopak zastavují ve všech německých zastávkách. Takovýto provoz je ekonomicky velmi neefektivní. Nově budou vlaky na zmíněných tratích zastavovat ve všech zastávkách, bez ohledu na skutečnost, na území kterého státu leží.
Veřejnou soutěž vyhrála společnost Vogtlandbahn, patřící do britské skupiny Arriva. Pro plnění této zakázky založí Vogtlandbahn dceřinou společnost v Libereckém kraji, která zaměstná zdejší lidi. Společnost Vogtlandbahn byla jediným dopravcem, který do veřejné soutěže podal nabídku. České dráhy, které se do soutěže přihlásily v konsorciu s německými Deutsche Bahn, nabídku nakonec vůbec nepodaly.
V současné době zajišťují na této trati provoz České dráhy téměř výhradně 30 let starými motorovými vozy řady 810, které jsou pro zvýšení traťové rychlosti na 100 km/h již zcela nevhodné, rovněž kultura cestování neodpovídá požadavkům na regionální železniční přepravu v 21. století. Nákladová cena Českých drah činí za 4. čtvrtletí 2009 136 Kč/vlkm. Vogtlandbahn nabízí moderní nízkopodlažní jednotky Desiro, které vyhovují požadavkům na regionální železniční přepravu v 21. století. Nákladová cena za tyto jednotky, díky vysokému dennímu kilometrickému proběhu, činí pouze 112 Kč/km.
Liberecký kraj ovšem nebude společnosti Vogtlandbahn platit celou nákladovou cenu, ale pouze takzvanou prokazatelnou ztrátu, která při odhadovaných tržbách 45 Kč/vlkm bude činit přibližně 67 Kč/vlkm. Prokazatelná ztráta, kterou v současné době hradí drahám Liberecký kraj, činí 54 Kč/vlkm. Provozem vlaků na trati 089 tak vzniká Českým drahám tzv. nedofinancovaná ztráta ve výši přibližně 37 Kč/vlkm.
Výše úhrady prokazatelné ztráty, kterou hradí Liberecký kraj Českým drahám, vychází z dlouhodobé smlouvy, kterou spolu tyto dva subjekty uzavřely na základě svobodné vůle a oba partneři tuto cenu akceptovali. České dráhy tedy musely buď počítat s nedofinancovaností již při uzavírání této smlouvy anebo se ve svých propočtech zmýlily.
V článcích v Železničáři jste porovnávali neporovnatelné – nákladovou cenu Vogtlandbahnu s úhradou prokazatelné ztráty Českým drahám, což je chyba a toto porovnání není smysluplné. Správně je třeba porovnávat například nákladovou cenu s nákladovou cenou. V tomto porovnání vychází Arriva levněji, popřípadě je možné porovnávat úhrady prokazatelné ztráty. V tomto druhém porovnání vychází dráž Vogtlandbahn, ale o pouhých 13 Kč/vlkm, za které cestujícím nabídne o dvě třídy kvalitnější vozidla.
Velmi si vážíme společné aktivity Deutsche Bahn a Českých drah v trasování přímých vlaků Dresden– Zittau–Liberec (Tanvald), které jsou vedeny moderními a rychlými motorovými jednotkami řady DB 612. Pevně věříme, že tato spolupráce bude pokračovat i do budoucna. Požádali jsme o vyjádření k dopisu z Libereckého kraje Mgr. Petra Šťáhlavského z tiskového oddělení Českých drah:
Články uveřejněné na stránkách Železničáře nikdy nezpochybnily právo krajů na výběrová řízení a České dráhy (ČD) s nimi naopak samy souhlasí, protože budou znamenat plnou úhradu ztráty. Kritizován byl především fakt, že kraj nehradí
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343440/
V novinách jsem si přečetl prohlášení několika politiků o tom, jak jsme líný národ, že se nám nechce dojíždět za prací. Nepatřím zrovna do této skupiny, dojíždím z Hustopečí do Brna, ale vadí mi přitom několik věcí. Nejsem sám, kdo si stěžuje, ovšem dost lidí nadává po straně. Já to říkám veřejně.
Do 14. prosince 2008 jsme měli z Hustopečí perfektní autobusové spojení, které budoval Bors a před tím ČSAD Břeclav padesát let. Řídilo se potřebami cestujících. Poté začal fungovat krajský integrovaný dopravní systém, který nám cestování pořádně zkomplikoval. Začal se preferovat vlak. Třeba v Popicích, Pouzdřanech a podobně to chápu, ale v Hustopečích, které leží na páteřní silnici BřeclavHustopeče-Brno, tomu nerozumím. Při cestě do Brna vlakem se nejdříve musím lokálkou dostat na nádraží do Šakvic. To je od Hustopečí vzdáleno zhruba čtyři a půl kilometru. Také spolehlivost vlaku není ve srovnání s autobusem zrovna nejlepší.
IDS také prodloužil cestovní dobu. Nemohu se proto ubránit dojmu, že kromě více spojů, často ovšem v naprosto nelogických časech, nám nepřinesl nic pozitivního. K tomu ještě - zřejmě abychom si uvědomili, že IDS je tady pro lidi -přišlo od prvního dubna 2009 zdražení jízdného.
Ze slibů společnosti Kordis, která jihomoravské spoje koordinuje, tak nezbylo téměř nic. Spojů je sice víc, ale vzhledem k tomu, že nebyl proveden dopravní průzkum, většinou neodpovídají potřebám cestujících, tak jak tomu bylo dříve. Slibované snadnější cestování nám Kordis opravdu „ulehčil„, a to naprosto zbytečným přesedáním. A opravdu poslední kapkou byla zdražení jízdného.
Nevím, proč my „na lontě„, v Hustopečích a na Břeclavsku obecně, máme dotovat městskou hromadnou dopravu v Brně. Je sice pravda, že jezdíme v Brně do práce a z práce, ale to zase platíme MHD. Jízdné v IDS se cenově dostalo na takovou výši, že není pro cestující atraktivní, raději přejdou na individuální dopravu. Dnes se už vyplácí „díky„ cenám jízdného v IDS jezdit ve dvou osobním automobilem z Hustopečí do Modřic. To je pravý opak toho co sliboval Kordis před rozšířením IDS.
První výsledek zdražení už je vidět - ubylo cestujících. To je naprosto logický důsledek zdražení. Proto se divím, že se tvůrci IDS nepoučili ze zkušeností Českých drah, které tak dlouho tržně zdražovaly jízdné na železnici, až jim to přineslo poněkud jiný výsledek, než plánovali. Ato ten, že ČD jen za minulý rok ubylo sedm milionů cestujících. Myslím, že to už je v hospodářském výsledku poznat.
Nejsem v dopravě teoretik, jsem praktik, proto vidím budoucnost IDS a ČD ne zrovna v růžových barvách. I mně osobně to ale přináší trable -jsem považován za hospodského povaleče. Musím doložit jízdenkami, že jsem skutečně zaplatil tolik za „opravdu levnější„ jízdné v IDS a že jsem peníze neutratil za pivo.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Do 14. prosince 2008 jsme měli z Hustopečí perfektní autobusové spojení, které budoval Bors a před tím ČSAD Břeclav padesát let. Řídilo se potřebami cestujících. Poté začal fungovat krajský integrovaný dopravní systém, který nám cestování pořádně zkomplikoval. Začal se preferovat vlak. Třeba v Popicích, Pouzdřanech a podobně to chápu, ale v Hustopečích, které leží na páteřní silnici BřeclavHustopeče-Brno, tomu nerozumím. Při cestě do Brna vlakem se nejdříve musím lokálkou dostat na nádraží do Šakvic. To je od Hustopečí vzdáleno zhruba čtyři a půl kilometru. Také spolehlivost vlaku není ve srovnání s autobusem zrovna nejlepší.
IDS také prodloužil cestovní dobu. Nemohu se proto ubránit dojmu, že kromě více spojů, často ovšem v naprosto nelogických časech, nám nepřinesl nic pozitivního. K tomu ještě - zřejmě abychom si uvědomili, že IDS je tady pro lidi -přišlo od prvního dubna 2009 zdražení jízdného.
Ze slibů společnosti Kordis, která jihomoravské spoje koordinuje, tak nezbylo téměř nic. Spojů je sice víc, ale vzhledem k tomu, že nebyl proveden dopravní průzkum, většinou neodpovídají potřebám cestujících, tak jak tomu bylo dříve. Slibované snadnější cestování nám Kordis opravdu „ulehčil„, a to naprosto zbytečným přesedáním. A opravdu poslední kapkou byla zdražení jízdného.
Nevím, proč my „na lontě„, v Hustopečích a na Břeclavsku obecně, máme dotovat městskou hromadnou dopravu v Brně. Je sice pravda, že jezdíme v Brně do práce a z práce, ale to zase platíme MHD. Jízdné v IDS se cenově dostalo na takovou výši, že není pro cestující atraktivní, raději přejdou na individuální dopravu. Dnes se už vyplácí „díky„ cenám jízdného v IDS jezdit ve dvou osobním automobilem z Hustopečí do Modřic. To je pravý opak toho co sliboval Kordis před rozšířením IDS.
První výsledek zdražení už je vidět - ubylo cestujících. To je naprosto logický důsledek zdražení. Proto se divím, že se tvůrci IDS nepoučili ze zkušeností Českých drah, které tak dlouho tržně zdražovaly jízdné na železnici, až jim to přineslo poněkud jiný výsledek, než plánovali. Ato ten, že ČD jen za minulý rok ubylo sedm milionů cestujících. Myslím, že to už je v hospodářském výsledku poznat.
Nejsem v dopravě teoretik, jsem praktik, proto vidím budoucnost IDS a ČD ne zrovna v růžových barvách. I mně osobně to ale přináší trable -jsem považován za hospodského povaleče. Musím doložit jízdenkami, že jsem skutečně zaplatil tolik za „opravdu levnější„ jízdné v IDS a že jsem peníze neutratil za pivo.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/342844/
Marie ROZLOZSNÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plzeňský kraj dnes podepsal dohodu, která má přispět k rozvoji dopravy v českém a bavorském příhraničí. Lidem by měla přinést levnější a jednodušší cestování veřejnou dopravou v oblastech Bavorského a Českého lesa a Šumavy. Má prosadit také významné dopravní stavby, jako železniční koridor Plzeň - Řezno, který by významně odlehčil přetíženému silničnímu tahu Plzeň - Domažlice. Pokračuje krajský radní pro dopravu Jaroslav Bauer.
Jaroslav BAUER, radní Plzeňského kraje pro dopravu
--------------------
Účelem je vytvořit integrovaný dopravní systém přeshraniční osobní veřejné dopravě, jehož páteří bude železniční doprava. V tomto memorandu se zavazujeme, že budeme usilovat o podepsání společného postupu při rozvoji infrastruktury a utváření nabídky směřující k posílení hraniční oblasti jako hospodářské a turistické oblasti uprostřed Evropy.
Marie ROZLOZSNÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dohodu už loni v říjnu podepsalo bavorské a české ministerstvo dopravy, Jihočeský kraj, Horní Falcko a Dolní Bavorsko.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Plzeňský kraj dnes podepsal dohodu, která má přispět k rozvoji dopravy v českém a bavorském příhraničí. Lidem by měla přinést levnější a jednodušší cestování veřejnou dopravou v oblastech Bavorského a Českého lesa a Šumavy. Má prosadit také významné dopravní stavby, jako železniční koridor Plzeň - Řezno, který by významně odlehčil přetíženému silničnímu tahu Plzeň - Domažlice. Pokračuje krajský radní pro dopravu Jaroslav Bauer.
Jaroslav BAUER, radní Plzeňského kraje pro dopravu
--------------------
Účelem je vytvořit integrovaný dopravní systém přeshraniční osobní veřejné dopravě, jehož páteří bude železniční doprava. V tomto memorandu se zavazujeme, že budeme usilovat o podepsání společného postupu při rozvoji infrastruktury a utváření nabídky směřující k posílení hraniční oblasti jako hospodářské a turistické oblasti uprostřed Evropy.
Marie ROZLOZSNÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dohodu už loni v říjnu podepsalo bavorské a české ministerstvo dopravy, Jihočeský kraj, Horní Falcko a Dolní Bavorsko.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/342835/
Na Vysočině možná od července ubude skoro 40 vlakových spojů. Podle hejtmanova náměstka Libora Joukla (ČSSD) jsou tyto vlaky málo využívány, a proto kraj nechce platit jejich ztráty, České dráhy s vyškrtnutím spojů na Vysočině nesouhlasí, podle nich by to poškodilo návaznost vlaků.
Navrhované změny jízdního řádu jsou nyní projednávány se starosty obcí, jichž by se rušení dotklo. »Přes náš městys vlakové spojení nevede, občané musejí za vlakovým spojením dojíždět pár kilometrů. Ale pokud mám říct svůj názor, dráha je nepřiměřeně drahá a lidé si na to stěžují. Navrhoval bych řešení - nahradit spoje autobusovou dopravou a ať si dráha koleje smotá,« řekl pro Haló noviny krajský zastupitel a starosta Božejova za KSČM Ladislav Brož. O jiném způsobu využití dopravy hovoří i náměstek Joukl.
Jak uvedla ČTK, osobní vlaky na Vysočině měly letos ujet asi 4,16 milionu kilometrů. Podle údajů ČD by kvůli navrhovanému zrušení spojů nebylo ve druhém pololetí ujeto asi 95 tisíc kilometrů, což představuje snížení ročního rozsahu této dopravy přibližně o 2,3 %. Neshody mezi krajem a ČD zůstávají kvůli financování ztrát regionálních osobních vlaků. Stále není podepsán dodatek ke smlouvě na tento rok, dráhy proto od kraje dostávají pouze zálohy ve výši 80 % loňských měsíčních plateb. Kraj byl letos ochoten přispět na ztrátové vlaky asi 284 miliony korun. V loňském rozpočtu bylo na tento účel vyčleněno 263,6 milionu a dalších 4,7 milionu korun kraj drahám přidal v průběhu roku. O provoz vlaků se na Vysočině starají dvě firmy - kromě dominantních ČD ještě Jindřichohradecké místní dráhy. Náměstek Joukl upozornil, že se už objevují další dopravci, kteří by chtěli zajišťovat osobní dopravu na železnici.
Podle uvolněného předsedy finančního výboru kraje Zdeňka Dobrého (KSČM) jednání mezi vedením kraje a drahami vyplývá z analýzy veřejné drážní dopravy, kterou si kraj udělal. »Ta byla včetně variant řešení projednána na semináři zastupitelů kraje. Nebyly ani připomínky k nejnižší variantě snížení vlakokilometrů a omezení některých spojů. Zvláště když rozbory ukázaly, že vlakokilometr nás stojí více než 66 korun a autobusová doprava jezdí za méně než polovinu této částky. Proto se uvažuje i o náhradě méně obsazených spojů autobusovou dopravou,« dodal Dobrý pro Haló noviny.
(Haló noviny)
Navrhované změny jízdního řádu jsou nyní projednávány se starosty obcí, jichž by se rušení dotklo. »Přes náš městys vlakové spojení nevede, občané musejí za vlakovým spojením dojíždět pár kilometrů. Ale pokud mám říct svůj názor, dráha je nepřiměřeně drahá a lidé si na to stěžují. Navrhoval bych řešení - nahradit spoje autobusovou dopravou a ať si dráha koleje smotá,« řekl pro Haló noviny krajský zastupitel a starosta Božejova za KSČM Ladislav Brož. O jiném způsobu využití dopravy hovoří i náměstek Joukl.
Jak uvedla ČTK, osobní vlaky na Vysočině měly letos ujet asi 4,16 milionu kilometrů. Podle údajů ČD by kvůli navrhovanému zrušení spojů nebylo ve druhém pololetí ujeto asi 95 tisíc kilometrů, což představuje snížení ročního rozsahu této dopravy přibližně o 2,3 %. Neshody mezi krajem a ČD zůstávají kvůli financování ztrát regionálních osobních vlaků. Stále není podepsán dodatek ke smlouvě na tento rok, dráhy proto od kraje dostávají pouze zálohy ve výši 80 % loňských měsíčních plateb. Kraj byl letos ochoten přispět na ztrátové vlaky asi 284 miliony korun. V loňském rozpočtu bylo na tento účel vyčleněno 263,6 milionu a dalších 4,7 milionu korun kraj drahám přidal v průběhu roku. O provoz vlaků se na Vysočině starají dvě firmy - kromě dominantních ČD ještě Jindřichohradecké místní dráhy. Náměstek Joukl upozornil, že se už objevují další dopravci, kteří by chtěli zajišťovat osobní dopravu na železnici.
Podle uvolněného předsedy finančního výboru kraje Zdeňka Dobrého (KSČM) jednání mezi vedením kraje a drahami vyplývá z analýzy veřejné drážní dopravy, kterou si kraj udělal. »Ta byla včetně variant řešení projednána na semináři zastupitelů kraje. Nebyly ani připomínky k nejnižší variantě snížení vlakokilometrů a omezení některých spojů. Zvláště když rozbory ukázaly, že vlakokilometr nás stojí více než 66 korun a autobusová doprava jezdí za méně než polovinu této částky. Proto se uvažuje i o náhradě méně obsazených spojů autobusovou dopravou,« dodal Dobrý pro Haló noviny.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341926/
České dráhy a kraj se přou kvůli trati mezi Libercem a Varnsdorfem. Od roku 2010 zde budou jezdit vlaky společnosti Arriva.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/ekonomika/nove-vlaky-vyvolavaji-spory20090403.html
Celá zpráva: http://www.denik.cz/ekonomika/nove-vlaky-vyvolavaji-spory20090403.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341924/
Smlouvu o dotaci pro integrovanou dopravu v Jihomoravském kraji nechce podepsat 40 procent obcí. Většinou svoji dotaci podmiňují změnou jízdních řádů, to se ale zase nelíbí společnosti Kordis, která jihomoravský integrovaný dopravní systém organizuje. Přesto je možné, že se v červnu doprava v regionu výrazně změní. Obce zejména kritizují absenci zázemí pro cestující na nádražích ve Vranovicích a na autobusovém stanovišti v Židlochovicích, kam míří většina místních autobusů svážejících cestující na páteřní spoje do Brna.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50628-jihomoravske-obce-nechteji-dat-penize-na-ids-nelibi-se-jim-jizdni-rady/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50628-jihomoravske-obce-nechteji-dat-penize-na-ids-nelibi-se-jim-jizdni-rady/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341917/
Od poloviny června začnou jezdit autobusy různých dopravců v regionu v jednotném systému jízdních řádů i tarifů. Sloučení se však nedotkne dálkových spojů a vlaků
Na jednotný systém odbavování v autobusech tří dopravců, vznik tarifních zón a unifikované číslovaní spojů mezi jednotlivými sídly si budou muset od 14. června zvykat cestující používající regionální spoje.
Ve stejném termínu bude integrovaná doprava zavedená i v sousedním Příbramsku.
Základní obyčejné jízdné v jedné zóně je navržené na deset korun a za průjezd deseti zónami zaplatí cestující 62 korun. Při úhradě jízdného předplacenou čipovou kartou odečte zařízení ve vozidle o 2 koruny méně.
Pro týdenní, měsíční i čtvrtletní předplatné a žákovské i seniorské slevy počítá tarif s významnými úlevami.
Středočeská integrovaná doprava (SID) však zahrnuje do společenství pouze autobusy ČSAD Benešov, Comett Plus a společnosti Veolia Transport Praha.
Dálkové linky a spoje jiných než uvedených dopravců systém do sebe nezahrnuje, zrovna tak ani osobní vlaky.
Na rozdíl od pražské MHD je mimo jednotný odbavovací a tarifní postavená také sezonní lodní doprava, například po Slapské přehradě.
Organizátoři SID naopak slibují zrušení souběhů autobusových spojů mezi Benešovem a Vlašimí, posílení dopravy na okraje metropole především k metru a hlavně zlepšení návaznosti spojů, kterou koordinuje odbor dopravy středočeského Krajského úřadu.
Výhodou pro lepší orientaci na autobusových nádražích i frekventovaných zastávkách se stane jednotné označení vozidel, takže zejména starším pasažérům odpadne nervózní zjišťování nácestných zastávek a cílových stanic.
Pro bývalý okres je přidělené velké písmeno E s rozlišujícím dvojčíslím. S označením počínaje 21 jezdí autobusy na Vlašimsku, Benešovsko má vyčleněnou řadu od 50 a Voticko má od 70 výše. Pro linky do Prahy jsou vyhrazené číselné řady 90 až 100 i 0 až 20.
(Benešovský deník)
Na jednotný systém odbavování v autobusech tří dopravců, vznik tarifních zón a unifikované číslovaní spojů mezi jednotlivými sídly si budou muset od 14. června zvykat cestující používající regionální spoje.
Ve stejném termínu bude integrovaná doprava zavedená i v sousedním Příbramsku.
Základní obyčejné jízdné v jedné zóně je navržené na deset korun a za průjezd deseti zónami zaplatí cestující 62 korun. Při úhradě jízdného předplacenou čipovou kartou odečte zařízení ve vozidle o 2 koruny méně.
Pro týdenní, měsíční i čtvrtletní předplatné a žákovské i seniorské slevy počítá tarif s významnými úlevami.
Středočeská integrovaná doprava (SID) však zahrnuje do společenství pouze autobusy ČSAD Benešov, Comett Plus a společnosti Veolia Transport Praha.
Dálkové linky a spoje jiných než uvedených dopravců systém do sebe nezahrnuje, zrovna tak ani osobní vlaky.
Na rozdíl od pražské MHD je mimo jednotný odbavovací a tarifní postavená také sezonní lodní doprava, například po Slapské přehradě.
Organizátoři SID naopak slibují zrušení souběhů autobusových spojů mezi Benešovem a Vlašimí, posílení dopravy na okraje metropole především k metru a hlavně zlepšení návaznosti spojů, kterou koordinuje odbor dopravy středočeského Krajského úřadu.
Výhodou pro lepší orientaci na autobusových nádražích i frekventovaných zastávkách se stane jednotné označení vozidel, takže zejména starším pasažérům odpadne nervózní zjišťování nácestných zastávek a cílových stanic.
Pro bývalý okres je přidělené velké písmeno E s rozlišujícím dvojčíslím. S označením počínaje 21 jezdí autobusy na Vlašimsku, Benešovsko má vyčleněnou řadu od 50 a Voticko má od 70 výše. Pro linky do Prahy jsou vyhrazené číselné řady 90 až 100 i 0 až 20.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341914/
Každý rok se pravidelně rozhoří diskuse o úhradě prokazatelné ztráty za provoz regionálních vlaků. Kraje tvrdí, že nároky Českých drah jsou neopodstatněné a naše společnost příliš drahá. Proto kraje raději vyhlásí soutěže. Často tyto výroky o přehnaných požadavcích Českých drah podporují i někteří „rádoby odborníci„.
Rozbor: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_13plat.htm
Rozbor: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_13plat.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341274/
České dráhy a kraj se přou kvůli trati mezi Libercem a Varnsdorfem. Od roku 2010 zde budou jezdit vlaky společnosti Arriva.
Doslova mediální přestřelka se v uplynulých týdnech strhla mezi Libereckým krajem a Českými drahami. A jedním z hlavních motivů sporu byl fakt, že od roku 2010 budou na jedné z tratí Libereckého kraje jezdit osobní vlaky, které nebudou provozovat České dráhy. Na železniční trať mezi Libercem a Varnsdorfem vyjedou vozy britské dopravní společnosti Arriva.
České dráhy se cítí oproti Arrivě znevýhodněny. Tvrdí, že nadnárodní společnost bude oproti drahám dostávat o poznání vyšší úhradu prokazatelné ztráty.
„Dostáváme úhradu jen ve výši 54 korun za vlakokilometr, zatímco Arriva bude dostávat o desítky korun více. Kraj tak proti úhradě Českým drahám bude platit podstatně více, to je neoddiskutovatelný fakt, a České dráhy velmi silně poškozuje proti Arrivě,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Poškození podle něj vzniklo už v minulosti, kdy kraj ztrátu nehradil a dráhy kvůli tomu nemohly nakoupit nové vlaky.
Liberecký kraj kritiku odmítá. Společnost Arriva se podle mluvčího Jiřího Langera přihlásila do výběrového řízení na trať z Liberce do Varnsdorfu a Rybniště jako jediná. Hodnotící komise pak její nabídku shledala cenově a kvalitativně velmi výhodnou.
„Porovnáme-li totiž například nákladovou cenu, kterou vykazují České dráhy Libereckému kraji se svými 30 let starými motoráčky, s nákladovou cenou Arrivy s moderními jednotkami Desiro, vychází Arriva překvapivě levněji,„ sdělil Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy.
Nárůst úhrady prokazatelné ztráty nebude podle představitelů kraje tak dramatický, jak České dráhy uvádějí. „Ve skutečnosti to tak zlé nebude, protože nové kvalitní jednotky přilákají více cestujících a tržby budou zřejmě ještě vyšší a s tím související prokazatelná ztráta nižší,„ vysvětlil Jiří Langer. Výhodou podle něj také bude, že v budoucnu bude trasu obsluhovat jeden dopravce a nebude již docházet ke stavu, kdy německý dopravce obsluhuje německé zastávky a český na nich nemůže zastavovat, a naopak.
České dráhy však trvají na svém. „Stávající podmínky jsou v rámci podmínek EU silně diskriminační a neumožňují nám dostatečně investovat do nových vlaků. Kdyby kraj hradil své závazky dle zákona, už dávno moderní vlaky v regionu jezdily,„ podotkl Petr Šťáhlavský.
(Českolipský deník)
Nevýhoda zvoleného řešení bude v tom, že postihne cestující, kteří nebudou využívat dopravy jen po oné trase či v rámci kraje.
Doslova mediální přestřelka se v uplynulých týdnech strhla mezi Libereckým krajem a Českými drahami. A jedním z hlavních motivů sporu byl fakt, že od roku 2010 budou na jedné z tratí Libereckého kraje jezdit osobní vlaky, které nebudou provozovat České dráhy. Na železniční trať mezi Libercem a Varnsdorfem vyjedou vozy britské dopravní společnosti Arriva.
České dráhy se cítí oproti Arrivě znevýhodněny. Tvrdí, že nadnárodní společnost bude oproti drahám dostávat o poznání vyšší úhradu prokazatelné ztráty.
„Dostáváme úhradu jen ve výši 54 korun za vlakokilometr, zatímco Arriva bude dostávat o desítky korun více. Kraj tak proti úhradě Českým drahám bude platit podstatně více, to je neoddiskutovatelný fakt, a České dráhy velmi silně poškozuje proti Arrivě,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Poškození podle něj vzniklo už v minulosti, kdy kraj ztrátu nehradil a dráhy kvůli tomu nemohly nakoupit nové vlaky.
Liberecký kraj kritiku odmítá. Společnost Arriva se podle mluvčího Jiřího Langera přihlásila do výběrového řízení na trať z Liberce do Varnsdorfu a Rybniště jako jediná. Hodnotící komise pak její nabídku shledala cenově a kvalitativně velmi výhodnou.
„Porovnáme-li totiž například nákladovou cenu, kterou vykazují České dráhy Libereckému kraji se svými 30 let starými motoráčky, s nákladovou cenou Arrivy s moderními jednotkami Desiro, vychází Arriva překvapivě levněji,„ sdělil Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy.
Nárůst úhrady prokazatelné ztráty nebude podle představitelů kraje tak dramatický, jak České dráhy uvádějí. „Ve skutečnosti to tak zlé nebude, protože nové kvalitní jednotky přilákají více cestujících a tržby budou zřejmě ještě vyšší a s tím související prokazatelná ztráta nižší,„ vysvětlil Jiří Langer. Výhodou podle něj také bude, že v budoucnu bude trasu obsluhovat jeden dopravce a nebude již docházet ke stavu, kdy německý dopravce obsluhuje německé zastávky a český na nich nemůže zastavovat, a naopak.
České dráhy však trvají na svém. „Stávající podmínky jsou v rámci podmínek EU silně diskriminační a neumožňují nám dostatečně investovat do nových vlaků. Kdyby kraj hradil své závazky dle zákona, už dávno moderní vlaky v regionu jezdily,„ podotkl Petr Šťáhlavský.
(Českolipský deník)
Nevýhoda zvoleného řešení bude v tom, že postihne cestující, kteří nebudou využívat dopravy jen po oné trase či v rámci kraje.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341123/
Na Vysočině bude možná od letošního července zrušeno téměř čtyřicet vlakových spojů. Tyto vlaky jsou málo využívané, a proto kraj nechce platit jejich ztráty, řekl hejtmanův náměstek Libor Joukl. Navrhované změny jízdního řádu jsou nyní projednávány se starosty obcí, kterých by se rušení dotklo. Podle Českých drah (ČD) by vyškrtnutí těchto spojů poškodilo návaznost vlaků.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50474-na-vysocine-planuji-zrusit-ctyri-desitky-vlakovych-spoju/
Kraj Vysočina je (nejen) z hlediska dopravní obslužnosti dost nešťastný. Vzhledem k tomu, že vznikl z kusu Moravy a kusu Čech, má jeho obyvatelstvo přirozený spád úplně někam jinam, než je jeho centrum. Podobně je na tom, i když v menší míře, kraj Pardubický.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50474-na-vysocine-planuji-zrusit-ctyri-desitky-vlakovych-spoju/
Kraj Vysočina je (nejen) z hlediska dopravní obslužnosti dost nešťastný. Vzhledem k tomu, že vznikl z kusu Moravy a kusu Čech, má jeho obyvatelstvo přirozený spád úplně někam jinam, než je jeho centrum. Podobně je na tom, i když v menší míře, kraj Pardubický.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/341122/
Integrovaný dopravní systém v Královéhradeckém kraji (IREDO) se v září rozšíří do dalších oblastí. S jednou přestupní jízdenkou by potom měli autobusem a vlakem nově jezdit cestující z Novoměstska, Dobrušska, Jaroměřska, Novobydžovska, Jičínska, Krkonoš a Podkrkonoší. Zásadní změnu by mělo rozšíření IDS přinést zejména do autobusové dopravy, která bude jezdit v tzv. taktu, tedy s pravidelnými intervaly po celý den. Kraj si od rozšíření integrované dopravy slibuje až 20milionovou každoroční úsporu na provozu autobusů.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50347-kralovehradecky-ids-se-v-zari-rozsiri/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/50347-kralovehradecky-ids-se-v-zari-rozsiri/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/340864/
(Železničář)