Kraje ČR a železnice
Vzhledem k tomu, že i v legislativě zakotvený rozhodující vliv krajů na železniční regionální dopravu i v praxi neustále roste, domnívám se, že je užitečné vytvořit zde příslušné diskusní téma (obdobně jako je to ve slovenské sekci diskusního fóra). Mohly by se zde objevovat vaše názory na postupně se množící a rozvíjející integrované dopravní systémy a záměry jednotlivých krajů v oblasti železniční dopravy.
ROPID zmanipuloval zkušební provoz autobusových linek.
Z porovnání jízdních řádů je zcelazřejmé, že ROPID zmanipuloval zkušební provoz autobusových linek, neboť jej nastavil v jízdních řádech tak, aby linka 382 jedoucí na Depo Hostivař musela mít od 14. 12. 2008 větší či menší zpoždění!!!
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/vase-zpravy/zmanipulovani-zkusebniho-provozu.html
Z porovnání jízdních řádů je zcelazřejmé, že ROPID zmanipuloval zkušební provoz autobusových linek, neboť jej nastavil v jízdních řádech tak, aby linka 382 jedoucí na Depo Hostivař musela mít od 14. 12. 2008 větší či menší zpoždění!!!
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/vase-zpravy/zmanipulovani-zkusebniho-provozu.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332507/
Další zpráva na obehrané téma: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=630543
Ne, že bych se ČD jednoznačně zastával, ale kdo nechce rok od roku víc?
Podle představ krajů ale běžným cestovatelům nakonec zbudou zase jen České dráhy a jejich dálkové spoje, protože železniční doprava se bude odehrávat od hranice kraje ke hranici.
Ne, že bych se ČD jednoznačně zastával, ale kdo nechce rok od roku víc?
Podle představ krajů ale běžným cestovatelům nakonec zbudou zase jen České dráhy a jejich dálkové spoje, protože železniční doprava se bude odehrávat od hranice kraje ke hranici.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332493/
A to o dost. V níže uvedeném článku zmíněné stanovisko ČD, které jsme včera dostali, mj. uvádí:
Porovnání cen dle dostupných dat:
- Vogtlanbahn bude tedy jezdit 107 tis. km za 12,257 mil. Kč, tedy za cca 114,50 Kč / vlkm;
- České dráhy v roce 2008 obdržely od kraje 410 mil. Kč na 7 229 tis. vlkm, tedy jezdily za 56,70 Kč (to je asi za 50 % toho, co se bude platit Vogtlanbahnu);
- na rok 2009 požadují České dráhy podle původní kalkulace 646 mil. Kč (vlivem snížení úhrady dopravní cest dojde ještě k úpravě kalkulace) na 7 241 tis. km, to je cca 89 Kč / vlkm.
Z uvedeného vyplývá, že půjde o cca 100 % zdražení proti úhradě ČD v roce 2008, a že jde o cenu o cca čtvrtinu až třetinu dražší, než je požadavek na úhradu prokazatelné ztráty ČD v roce 2009.
Sice to budou místo "orchestrionů" ČD Desira, ale stejně... Navíc zajisté bez tarifních výhod ČD, což sice nemusí zajímat místní občanstvo, ale jiné cestující, jedoucí ze vzdálenějších míst, určitě.
Porovnání cen dle dostupných dat:
- Vogtlanbahn bude tedy jezdit 107 tis. km za 12,257 mil. Kč, tedy za cca 114,50 Kč / vlkm;
- České dráhy v roce 2008 obdržely od kraje 410 mil. Kč na 7 229 tis. vlkm, tedy jezdily za 56,70 Kč (to je asi za 50 % toho, co se bude platit Vogtlanbahnu);
- na rok 2009 požadují České dráhy podle původní kalkulace 646 mil. Kč (vlivem snížení úhrady dopravní cest dojde ještě k úpravě kalkulace) na 7 241 tis. km, to je cca 89 Kč / vlkm.
Z uvedeného vyplývá, že půjde o cca 100 % zdražení proti úhradě ČD v roce 2008, a že jde o cenu o cca čtvrtinu až třetinu dražší, než je požadavek na úhradu prokazatelné ztráty ČD v roce 2009.
Sice to budou místo "orchestrionů" ČD Desira, ale stejně... Navíc zajisté bez tarifních výhod ČD, což sice nemusí zajímat místní občanstvo, ale jiné cestující, jedoucí ze vzdálenějších míst, určitě.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332317/
Ministerstvo dopravy a kraje zřídí společnou pracovní skupinu, která prověří hospodaření Českých drah v regionální dopravě. S hejtmany se dnes na tom dohodl ministr dopravy Petr Bendl. Kraje zároveň ústy předsedy asociace krajů Michala Haška pohrozily vypsáním soutěží na provoz lokálních tratí, pokud se s drahami na jejich financování nedohodnou.
Celý článek: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/md-a-kraje-proveri-ztratu-drah/362501
Celý článek: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/md-a-kraje-proveri-ztratu-drah/362501
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332315/
Na nedostatečné dopravní propojení Vysočiny, jižních Čech a Rakouska poukázali zástupci jihočeského sdružení Silva Nortica a rakouského spolku Waldviertel.
„Jediným veřejným dopravním prostředkem je vlakové spojení z Vídně přes Gmünd a České Velenice do Českých Budějovic,„ poznamenal za sdružení Silva Nortica Pavel Hložek.
Návštěvy Čechů v Rakousku a Rakušanů v Česku jsou podle něj možné pouze pomocí aut. „Tento fakt ale odporuje evropským cílům na ochranu životního prostředí, které mají být mimo jiné dosaženy redukcí automobilové dopravy,„ zmínil Hložek.
„Je nejvyšší čas, začít podporovat vybudování sítě prostředků veřejné dopravy a alternativních nabídek mobility, jako je třeba jízda na kole, sběrné taxi na zavolání nebo sběrné autobusy,„ doplnila za rakouskou stranu Helene Maria Mader.
V pondělí 23. března se bude konat první přeshraniční setkání na téma mobilita. „Tam budou nabídnuty informace o projektu a zároveň i první opatření ke zlepšení dopravní dosažitelnosti mezi regiony,„ zmínila Helene Maria Mader.
(Jihlavský deník)
„Jediným veřejným dopravním prostředkem je vlakové spojení z Vídně přes Gmünd a České Velenice do Českých Budějovic,„ poznamenal za sdružení Silva Nortica Pavel Hložek.
Návštěvy Čechů v Rakousku a Rakušanů v Česku jsou podle něj možné pouze pomocí aut. „Tento fakt ale odporuje evropským cílům na ochranu životního prostředí, které mají být mimo jiné dosaženy redukcí automobilové dopravy,„ zmínil Hložek.
„Je nejvyšší čas, začít podporovat vybudování sítě prostředků veřejné dopravy a alternativních nabídek mobility, jako je třeba jízda na kole, sběrné taxi na zavolání nebo sběrné autobusy,„ doplnila za rakouskou stranu Helene Maria Mader.
V pondělí 23. března se bude konat první přeshraniční setkání na téma mobilita. „Tam budou nabídnuty informace o projektu a zároveň i první opatření ke zlepšení dopravní dosažitelnosti mezi regiony,„ zmínila Helene Maria Mader.
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332250/
Dopravní spojení města s okolím není ideální. Město trochu doplácí na skutečnost, že se nachází na rozmezí hned tří krajů. Cestující narážejí hlavně na problémy s návazností spojů, zcela také chybí spoj v dopoledních hodinách, kterým by se lidé mohli vracet z nákupů či z příležitostných návštěv lékaře. Třemošnici nedělá čest ani současná podoba koncového železničního nádraží, do kterého České dráhy neinvestují. „Vlakové spojení ale musí být zachováno i do budoucna. Bez něj by došlo k odříznutí této části Železných hor od lékařské péče a možnosti napojení na hlavní železniční trať na Prahu,„ vysvětluje starosta Stanislav Peca.
(Chrudimský deník)
(Chrudimský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332249/
Spuštění Integrovaného dopravního systému IDOL v Libereckém kraji je odloženo až po ukončení Mistrovství světa v klasickém lyžování. Podle mediálních zpráv je spuštění naplánováno až po prvním dubnu. IDOL je prvním integrovaným dopravním systémem v ČR, který jako médium bude používat bezkontaktní čipovou kartu - opuscard.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331712/
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
České dráhy mají zájem jednat s kraji, konkrétně jde o návrh krajů vstoupit do společnosti určitým majetkovým podílem. To by mohlo přispět k řešení každoročních sporů kolem úhrady provozu regionálních vlaků. Zatímco dopravce mluví o prohlubující se ztrátě, kraje mají o požadovaných nákladech pochybnosti. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah Milana Matzenauera by právě majetkový podíl krajů mohl být jednou z cest.
Milan MATZENAUER, náměstek generálního ředitele Českých drah
--------------------
Pravda je ta, že pokud Českým drahá z pohledu jako ekonomické jednotky vzniká někde díra v hospodaření, tak je to především v té regionální osobní dopravě. Čili kdybych se na to díval s tím, že kraje jsou jedním z největších partnerů, pak bych viděl i logiku v tom, že mají zájem vidět, jak se s jejich penězma hospodaří. To znamená, ta myšlenka není špatná. Pochopitelně potřebuje trošku propracovat, abychom se dokázali podívat na to, v jaké proporci by to spoluvlastnictví mělo být.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
--------------------
České dráhy mají zájem jednat s kraji, konkrétně jde o návrh krajů vstoupit do společnosti určitým majetkovým podílem. To by mohlo přispět k řešení každoročních sporů kolem úhrady provozu regionálních vlaků. Zatímco dopravce mluví o prohlubující se ztrátě, kraje mají o požadovaných nákladech pochybnosti. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah Milana Matzenauera by právě majetkový podíl krajů mohl být jednou z cest.
Milan MATZENAUER, náměstek generálního ředitele Českých drah
--------------------
Pravda je ta, že pokud Českým drahá z pohledu jako ekonomické jednotky vzniká někde díra v hospodaření, tak je to především v té regionální osobní dopravě. Čili kdybych se na to díval s tím, že kraje jsou jedním z největších partnerů, pak bych viděl i logiku v tom, že mají zájem vidět, jak se s jejich penězma hospodaří. To znamená, ta myšlenka není špatná. Pochopitelně potřebuje trošku propracovat, abychom se dokázali podívat na to, v jaké proporci by to spoluvlastnictví mělo být.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331623/
Rada Ústeckého kraje rozhodla o budoucím dopravci na železnici v úseku Rybniště - Varnsdorf - Liberec. Vítěznou nabídku do výběrového řízení, které společně vypsaly Ústecký kraj, Liberecký kraj a saské sdružení Zweckverband Verkehrsverbund Oberlausitz Niederschlesien vyhrál jediný uchazeč – společnost Vogtlanbahn, GmbH člen skupiny Arriva. Nabídka splňovala všechna zadání a Rada Ústeckého kraje rozhodla o přidělení zakázky na provoz drážní dopravy na zmiňované trati. Radní se zavázali k úhradě prokazatelné ztráty z provozu v úseku jeho územního obvodu do výše 12, 257 milionů korun ročně.
(Ústecký deník)
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/330602/
Lidem, kteří cestují hromadnou dopravou přes západní část Brna, by se mělo snadněji dojíždět do jejich stanovišť. Radnice plánuje v městské části Starý Lískovec postavit nový uzel hromadné dopravy. Umožnil by přestupování mezi vlaky, autobusy a trolejbusy. Stavba uzlu přijde na 300 milionů korun. Investiční záměr dnes schválili městští radní, řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/45843-brno-chce-postavit-ve-starem-liskovci-novy-uzel-hromadne-dopravy/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/45843-brno-chce-postavit-ve-starem-liskovci-novy-uzel-hromadne-dopravy/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/330568/
Cestující integrovaného dopravního systému mají problém s lístky. Nekoupí je na vesnicích ani ve městech po uzavření pokladen.
Lidé, kteří se na vlaková nádraží dostanou pozdě večer, dají ve vlaku za jízdu víc peněz. Automaty, kde by si daly koupit jízdenky integrovaného dopravního systému, které umožní cestu vlakem i autobusem, na nástupištích nejsou. S nepořízenou končí i cestující na menších vesnicích a městech na Blanensku.
„Občas potřebuji zajet do Boskovic, ale na vlakové zastávce Blansko-město je pokladna zavřená dřív, než se dostanu z práce. Jízdenku IDS si tak koupit nemůžu. Lístek od Českých drah mě přijde dráž a pak ještě musím zaplatit za další jízdenku. Pokud mi do Boskovic jede ze Skalice jen autobus,„ postěžovala si Lenka Kučerová z Blanska.
Že bývá pokladna na vlakové zastávce Blansko-město v půl šesté večer zavřená, potvrdil blanenský výpravčí Pavel Müller. „Na hlavním nádraží zase zavírají halu před devátou večer, v neděli v deset. Automaty na jízdenky integrovaného dopravního systému v Blansku nemáme,„ sdělil Müller.
Výhody levnějších jízdenek, které propojují vlakovou i autobusovou dopravu, nevyužijí ani lidé z malých obcí. „Jsem z vesničky u Lysic. Abych se dostala do práce, musím kromě autobusu použít i auto. Využila bych univerzální jízdenky IDS, ale nejsou všude dostupné,„ nelíbí se Heleně Ševčíkové. Ta si je chtěla koupit v odpoledních hodinách na boskovickém vlakovém nádraží. Ujela kvůli tomu patnáct kilometrů. „Přesto to bylo zbytečné, v pokladně je neměli. Došly. Problém by podle mého vyřešily automaty v místech, která jsou od hlavních vlakových a autobusových nádraží vzdálená,„ dodala Ševčíková.
Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která má integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje na starosti, o problému s jízdenkami ví. „Pokud je pokladna v době slabého provozu zavřená, ve vlaku opravdu cestující IDS jízdenku nepořídí. Tu, kterou tam zakoupí, zase nepoužije při jízdě autobusem,„ sdělil Havlík. Štěstí mají pasažéři, kteří vstoupí nejdřív do autobusu. Tam jim řidič prodá lístek, který mohou použít i při jízdě vlakem.
Automaty na lístky IDS pracovníci Kordisu na Blanensku neplánují. „Jeden automat by přišel na dvě stě padesát tisíc korun. Jeho místo je pouze tam, kde se pohybuje víc než tisíc cestujících za den,„ vysvětlil Havlík. Blanenskými nádražími podle něj tolik lidí projde. „Přesto je to neporovnatelné s Brnem. Automaty na IDS jízdenky jsou pouze tam,„ uzavřel Havlík.
Ten doporučil lidem, kteří nestíhají navštívit pokladnu, aby si koupili univerzální jízdenku, kterou použijí víckrát. Pro lidi ve vesničkách ale dostupná není. „Jediná možnost je, aby nás kontaktovali majitelé restaurací nebo trafik. Nemáme s tím ale dobré zkušenosti,„ nastínil Havlík.
O jízdenky totiž nebyl v těchto podnicích příliš zájem. Eva Hejčová, majitelka hotelu v blízkosti blanenského nádraží, by tuto službu zavedla jen pro své hosty. „Moc by se mi nelíbilo, kdyby si sem lidé z ulice chodili kupovat lístky. Navíc bychom jim museli radit, znát jednotlivé druhy jízdenek a vědět, kam až s nimi lidé dojedou,„ míní Hejčová.
(Blanenský deník)
Lidé, kteří se na vlaková nádraží dostanou pozdě večer, dají ve vlaku za jízdu víc peněz. Automaty, kde by si daly koupit jízdenky integrovaného dopravního systému, které umožní cestu vlakem i autobusem, na nástupištích nejsou. S nepořízenou končí i cestující na menších vesnicích a městech na Blanensku.
„Občas potřebuji zajet do Boskovic, ale na vlakové zastávce Blansko-město je pokladna zavřená dřív, než se dostanu z práce. Jízdenku IDS si tak koupit nemůžu. Lístek od Českých drah mě přijde dráž a pak ještě musím zaplatit za další jízdenku. Pokud mi do Boskovic jede ze Skalice jen autobus,„ postěžovala si Lenka Kučerová z Blanska.
Že bývá pokladna na vlakové zastávce Blansko-město v půl šesté večer zavřená, potvrdil blanenský výpravčí Pavel Müller. „Na hlavním nádraží zase zavírají halu před devátou večer, v neděli v deset. Automaty na jízdenky integrovaného dopravního systému v Blansku nemáme,„ sdělil Müller.
Výhody levnějších jízdenek, které propojují vlakovou i autobusovou dopravu, nevyužijí ani lidé z malých obcí. „Jsem z vesničky u Lysic. Abych se dostala do práce, musím kromě autobusu použít i auto. Využila bych univerzální jízdenky IDS, ale nejsou všude dostupné,„ nelíbí se Heleně Ševčíkové. Ta si je chtěla koupit v odpoledních hodinách na boskovickém vlakovém nádraží. Ujela kvůli tomu patnáct kilometrů. „Přesto to bylo zbytečné, v pokladně je neměli. Došly. Problém by podle mého vyřešily automaty v místech, která jsou od hlavních vlakových a autobusových nádraží vzdálená,„ dodala Ševčíková.
Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která má integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje na starosti, o problému s jízdenkami ví. „Pokud je pokladna v době slabého provozu zavřená, ve vlaku opravdu cestující IDS jízdenku nepořídí. Tu, kterou tam zakoupí, zase nepoužije při jízdě autobusem,„ sdělil Havlík. Štěstí mají pasažéři, kteří vstoupí nejdřív do autobusu. Tam jim řidič prodá lístek, který mohou použít i při jízdě vlakem.
Automaty na lístky IDS pracovníci Kordisu na Blanensku neplánují. „Jeden automat by přišel na dvě stě padesát tisíc korun. Jeho místo je pouze tam, kde se pohybuje víc než tisíc cestujících za den,„ vysvětlil Havlík. Blanenskými nádražími podle něj tolik lidí projde. „Přesto je to neporovnatelné s Brnem. Automaty na IDS jízdenky jsou pouze tam,„ uzavřel Havlík.
Ten doporučil lidem, kteří nestíhají navštívit pokladnu, aby si koupili univerzální jízdenku, kterou použijí víckrát. Pro lidi ve vesničkách ale dostupná není. „Jediná možnost je, aby nás kontaktovali majitelé restaurací nebo trafik. Nemáme s tím ale dobré zkušenosti,„ nastínil Havlík.
O jízdenky totiž nebyl v těchto podnicích příliš zájem. Eva Hejčová, majitelka hotelu v blízkosti blanenského nádraží, by tuto službu zavedla jen pro své hosty. „Moc by se mi nelíbilo, kdyby si sem lidé z ulice chodili kupovat lístky. Navíc bychom jim museli radit, znát jednotlivé druhy jízdenek a vědět, kam až s nimi lidé dojedou,„ míní Hejčová.
(Blanenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/330000/
Univerzální jízdenka podraží o 48 %, lidem ze Slovácka vydrží ovšem i na cestu domů
Teprve od poloviny prosince mohou lidé z Veselska využívat výhod integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, kdy jim při cestování několika dopravními prostředky stačí jedna jízdenka. Sotva si tak obyvatelé z regionu stačili zvyknout na tarify, už přichází změna. Systém od dubna výrazně podraží. Univerzální jízdenka bude například stát o 56 korun více!
„Za zdražením jízdenek Integrovaného dopravního systému stojí především rozhodnutí Dopravního podniku města Brna, který se rozhodl od prvního dubna zvýšit ceny jednotlivých jízdenek v městské hromadné dopravě z desíti na čtrnáct, z patnácti na dvaadvacet a z jednadvaceti na čtyřiadvacet korun, což se samozřejmě muselo promítnout i do našich cen,„ vysvětlil jihomoravský krajský radní zodpovědný za dopravu Jaroslav Pospíšil.
Kraj se ovšem rozhodl lidem nabídnout i určitou kompenzaci. Zdražení využil k tomu, aby odstranil nedořešenost tzv. univerzální jízdenky pro lidi z Veselska.
Pokud jede nyní někdo například z Hroznové Lhoty do Brna, jedna univerzální jízdenka, která platí celý den, mu se svými dvaceti tarifními zónami nestačí. Musí si proto koupit ještě jednu jízdenku, ze které použije čtyři políčka a zbývajících šestnáct může pak využít při své další cestě. Ne každý toho však využil, a člověk tak musel za cestu ze zmíněné obce do Brna a zpět zaplatit dvakrát 94 korun, čili 188 korun, což výhodné příliš nebylo.
Pracovníci Kordisu, kteří systém obhospodařují, proto raději doporučovali jinou alternativu. „Pokud chce klient cestovat v rámci IDS pouze jednou za čas, je možné mu z Hroznové Lhoty doporučit tříhodinovou jízdenku s libovolným počtem polí, která stojí 65 korun. Za cestu do Brna a zpět tak klient nyní zaplatí 130 korun,„ uvedl Vojtěch Wicha, hlavní koordinátor systému.
Od dubna bude univerzální jízdenka stát 140 korun, bude však mít více polí. Lidem z Veselska tak postačí jak na cestu do Brna, tak i zpět, a zároveň umožní i cestování hromadnou dopravou v Brně. Jelikož současná tříhodinová jízdenka podraží o deset korun, ze 65 na 75 korun, bude univerzální jízdenka již výhodnější.
Integrovaný dopravní systém slouží k levnému cestování hromadnými dopravními prostředky v rámci Jihomoravského kraje. Jeho výhod mohou jako jediní ze Zlínského kraje využívat i obyvatelé Uherského Ostrohu, ale jen v případě, že z Ostrohu vyjedou autobusem. „Snažili jsem se i o dohodu také s Českými drahami, ale ty nám bohužel nevyšly vstříc,„ doplnil Wicha.
(Dobrý den s kurýrem)
Teprve od poloviny prosince mohou lidé z Veselska využívat výhod integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, kdy jim při cestování několika dopravními prostředky stačí jedna jízdenka. Sotva si tak obyvatelé z regionu stačili zvyknout na tarify, už přichází změna. Systém od dubna výrazně podraží. Univerzální jízdenka bude například stát o 56 korun více!
„Za zdražením jízdenek Integrovaného dopravního systému stojí především rozhodnutí Dopravního podniku města Brna, který se rozhodl od prvního dubna zvýšit ceny jednotlivých jízdenek v městské hromadné dopravě z desíti na čtrnáct, z patnácti na dvaadvacet a z jednadvaceti na čtyřiadvacet korun, což se samozřejmě muselo promítnout i do našich cen,„ vysvětlil jihomoravský krajský radní zodpovědný za dopravu Jaroslav Pospíšil.
Kraj se ovšem rozhodl lidem nabídnout i určitou kompenzaci. Zdražení využil k tomu, aby odstranil nedořešenost tzv. univerzální jízdenky pro lidi z Veselska.
Pokud jede nyní někdo například z Hroznové Lhoty do Brna, jedna univerzální jízdenka, která platí celý den, mu se svými dvaceti tarifními zónami nestačí. Musí si proto koupit ještě jednu jízdenku, ze které použije čtyři políčka a zbývajících šestnáct může pak využít při své další cestě. Ne každý toho však využil, a člověk tak musel za cestu ze zmíněné obce do Brna a zpět zaplatit dvakrát 94 korun, čili 188 korun, což výhodné příliš nebylo.
Pracovníci Kordisu, kteří systém obhospodařují, proto raději doporučovali jinou alternativu. „Pokud chce klient cestovat v rámci IDS pouze jednou za čas, je možné mu z Hroznové Lhoty doporučit tříhodinovou jízdenku s libovolným počtem polí, která stojí 65 korun. Za cestu do Brna a zpět tak klient nyní zaplatí 130 korun,„ uvedl Vojtěch Wicha, hlavní koordinátor systému.
Od dubna bude univerzální jízdenka stát 140 korun, bude však mít více polí. Lidem z Veselska tak postačí jak na cestu do Brna, tak i zpět, a zároveň umožní i cestování hromadnou dopravou v Brně. Jelikož současná tříhodinová jízdenka podraží o deset korun, ze 65 na 75 korun, bude univerzální jízdenka již výhodnější.
Integrovaný dopravní systém slouží k levnému cestování hromadnými dopravními prostředky v rámci Jihomoravského kraje. Jeho výhod mohou jako jediní ze Zlínského kraje využívat i obyvatelé Uherského Ostrohu, ale jen v případě, že z Ostrohu vyjedou autobusem. „Snažili jsem se i o dohodu také s Českými drahami, ale ty nám bohužel nevyšly vstříc,„ doplnil Wicha.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329863/
Pracovní skupina, složená mimo jiné ze zástupců jihomoravského krajského úřadu, koordinátora integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), statutárního města Brna, společnosti Kordis JMK a také akciové společnosti České dráhy, se sešla v Brně v pátek 6. února.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_6hbrno.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_6hbrno.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329159/
Aje to tady! Sotva do pohodlných kanceláří krajských úřadů zasedla nová garnitura nejvyšších úředníků, již slyšíme z nedávné minulosti tolik známé hrozby o zásadním rušení regionální železniční dopravy (a potažmo tedy i tratí) z důvodů nestoudných nákladů na tuto dopravní obslužnost a nahrazení této dopravy mnohem levnějšími autobusy.
Velmi rychle padly do zapomnění sliby o nutnosti odstranit rozdíl mezi bohatým centrem a nyní krizí nejvíce postiženou periferii kraje, kde právě dopravní obslužnost hraje zásadní roli.
Těch pár autobusů tento stále vzrůstající propad skutečně neodstraní.
Pokud tyto sliby nebyly jen předvolební agitace, pak řešením určitě není omezení a snížení kvality dopravní obslužnosti, ale právě opačný přístup.
Je samozřejmě chvályhodné, že v konkurenčním prostředí, kde zákazník by měl být pánem, tlačí kraj jako objednatel na dodavatele těchto služeb na rozumnou cenu.
Některá fakta by bylo dobré vzít v úvahu a nesoustředit se pouze na jediný parametr, kterým je cena.
Tak za prvé. Kraj jako objednatel dopravní obslužnosti je zodpovědný nejen za rozumné náklady této služby, ale také za kvalitu dopravní obslužnosti, tedy veřejně dostupnou mobilitu občanů ve svém kraji.
Kvalita, kterou může nabídnout dlouhodobě moderní regionální železnice, je s autobusovou dopravou nesrovnatelná. V případě radikálních omezení to může být velmi citelná a v řadě případů nevratná - uzavření trati - rána do dopravní obslužnosti kraje.
Je nutné si uvědomit, že dopravní obslužnost je jedním z mála aktivních nástrojů kraje v boji s důsledky krize a vzrůstající nezaměstnanosti.
Dostupnost pracovních příležitostí je nutné rozprostřít na mnohem větší území kraje , ale při zachování alespoň přiměřené časové dostupnosti.
Právě zde nabízí regionální železnice velkou příležitost.
Za druhé. Všechno něco stojí. Pokud budu tlačit pekaře, aby upekl housku za korunu, tak asi přes veškerou snahu a umění tato houska nebude poživatelná, protože za tuto cenu to prostě nejde, ať šetřím, jak chci.
Požadovat na dopravci, aby dlouhodobě svoji službu dotoval, je stejně nesmyslné jako chtít po pekaři, aby pekl housky pod náklady.
V případě takřka monopolních Českých drah je vcelku nesmyslné jim vyčítat, že nadále nedotují osobní dopravu ze zisků dopravy nákladní.
Nákladní doprava ČD Cargo je zcela jiný podnikatelský subjekt fungující v otevřeném konkurenčním prostředí a proto nemá sebemenší důvod dotovat ze svých zisků „veřejný zájem„, tedy dopravu osobní.
Pokud by mělo ČD Cargo nějakou „zlatou výjimku„ proti konkurenci (např. monopol ze zákona na dopravu ucelených nákladních vlaků) jako má třeba Česká pošta, tak můžeme participaci na veřejném zájmu požadovat.
Protože žádnou výjimku nemá, nelze na něm požadovat finanční podporu veřejného zájmu.
Suma sumárum, asi se budeme muset s narůstající cenou za regionální železniční dopravu do určité míry smířit a hledat zdroje, odkud její pravdivě vyčíslenou ztrátu uhradit.
Za situace, kdy vítězství krajské garnitury je spojeno s populistickým několikamilionovým závazkem rušení regulačních poplatků, to nebude věru snadné.
Jako občan si ale přeji, aby závazek jedné skupině občanů nebyl na úkor jiné skupině, jak se to může dít v případě omezení dopravní obslužnosti železniční dopravou a její náhrada možná levnější, ale mnohem méně kvalitní dopravou autobusovou. Tlačit na cenu a požadovat maximální efektivnost je správné.
Úspory na straně dominantního dopravce mohou jít jistě do řádů deseti, možná patnácti procent.
Snaha omezit železniční dopravu a tím v řadě případů nevratně uzavřít regionální tratě, které lze jistým způsobem považovat za bohatství kraje vytvořené našimi moudrými předky, je ze strany představitelů, kteří mají mít v prvé řadě na starosti veřejné blaho občanů kraje a i příštích generací, naprosto chybné rozhodnutí a vzorný příklad toho, čemu se v dějinách říká Pyrrhovo vítězství.
(Par
Velmi rychle padly do zapomnění sliby o nutnosti odstranit rozdíl mezi bohatým centrem a nyní krizí nejvíce postiženou periferii kraje, kde právě dopravní obslužnost hraje zásadní roli.
Těch pár autobusů tento stále vzrůstající propad skutečně neodstraní.
Pokud tyto sliby nebyly jen předvolební agitace, pak řešením určitě není omezení a snížení kvality dopravní obslužnosti, ale právě opačný přístup.
Je samozřejmě chvályhodné, že v konkurenčním prostředí, kde zákazník by měl být pánem, tlačí kraj jako objednatel na dodavatele těchto služeb na rozumnou cenu.
Některá fakta by bylo dobré vzít v úvahu a nesoustředit se pouze na jediný parametr, kterým je cena.
Tak za prvé. Kraj jako objednatel dopravní obslužnosti je zodpovědný nejen za rozumné náklady této služby, ale také za kvalitu dopravní obslužnosti, tedy veřejně dostupnou mobilitu občanů ve svém kraji.
Kvalita, kterou může nabídnout dlouhodobě moderní regionální železnice, je s autobusovou dopravou nesrovnatelná. V případě radikálních omezení to může být velmi citelná a v řadě případů nevratná - uzavření trati - rána do dopravní obslužnosti kraje.
Je nutné si uvědomit, že dopravní obslužnost je jedním z mála aktivních nástrojů kraje v boji s důsledky krize a vzrůstající nezaměstnanosti.
Dostupnost pracovních příležitostí je nutné rozprostřít na mnohem větší území kraje , ale při zachování alespoň přiměřené časové dostupnosti.
Právě zde nabízí regionální železnice velkou příležitost.
Za druhé. Všechno něco stojí. Pokud budu tlačit pekaře, aby upekl housku za korunu, tak asi přes veškerou snahu a umění tato houska nebude poživatelná, protože za tuto cenu to prostě nejde, ať šetřím, jak chci.
Požadovat na dopravci, aby dlouhodobě svoji službu dotoval, je stejně nesmyslné jako chtít po pekaři, aby pekl housky pod náklady.
V případě takřka monopolních Českých drah je vcelku nesmyslné jim vyčítat, že nadále nedotují osobní dopravu ze zisků dopravy nákladní.
Nákladní doprava ČD Cargo je zcela jiný podnikatelský subjekt fungující v otevřeném konkurenčním prostředí a proto nemá sebemenší důvod dotovat ze svých zisků „veřejný zájem„, tedy dopravu osobní.
Pokud by mělo ČD Cargo nějakou „zlatou výjimku„ proti konkurenci (např. monopol ze zákona na dopravu ucelených nákladních vlaků) jako má třeba Česká pošta, tak můžeme participaci na veřejném zájmu požadovat.
Protože žádnou výjimku nemá, nelze na něm požadovat finanční podporu veřejného zájmu.
Suma sumárum, asi se budeme muset s narůstající cenou za regionální železniční dopravu do určité míry smířit a hledat zdroje, odkud její pravdivě vyčíslenou ztrátu uhradit.
Za situace, kdy vítězství krajské garnitury je spojeno s populistickým několikamilionovým závazkem rušení regulačních poplatků, to nebude věru snadné.
Jako občan si ale přeji, aby závazek jedné skupině občanů nebyl na úkor jiné skupině, jak se to může dít v případě omezení dopravní obslužnosti železniční dopravou a její náhrada možná levnější, ale mnohem méně kvalitní dopravou autobusovou. Tlačit na cenu a požadovat maximální efektivnost je správné.
Úspory na straně dominantního dopravce mohou jít jistě do řádů deseti, možná patnácti procent.
Snaha omezit železniční dopravu a tím v řadě případů nevratně uzavřít regionální tratě, které lze jistým způsobem považovat za bohatství kraje vytvořené našimi moudrými předky, je ze strany představitelů, kteří mají mít v prvé řadě na starosti veřejné blaho občanů kraje a i příštích generací, naprosto chybné rozhodnutí a vzorný příklad toho, čemu se v dějinách říká Pyrrhovo vítězství.
(Par
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328850/
Žlutý nebo fialový vlak, hlavně už ne zelený, starý a neekonomický. Majitel Student Agency Radim Jančura už dlouho kritizuje monopol Českých drah na železnici a podniká další kroky k tomu, aby ho co nejdříve prolomil. I na jižní Moravě. Poté, co dráhy vyčíslily letošní ztrátu z provozu vlakových spojů v Jihomoravském kraji na 940 milionů korun, podnikatel tvrdí, že by mohl být významně levnější než monopolní dopravce. „Nové vlaky s nižšími dotacemi od kraje a mnohem více spojů ve špičkách,„ shrnuje v hlavních bodech svou nabídku pro kraj Jančura.
Jízdní řád by mohl podle něj být tak hustý, že by z brněnského nádraží vlakové spoje odjížděly každých patnáct minut. „To už je skoro jako metro. Můžete jít na vlak naslepo s vědomím, že za chvíli vám něco jede,„ zdůvodnil Jančura svou volbu názvu vlakového projektu, který zní Brněnské metro.
Pro uskutečnění svých velkých plánů už podnikatel našel silného spojence. Společnost RegioJet, se kterou chce na koleje vyjet, zakládá společně s největším soukromým dopravcem ve Francii, firmou Keolis. S tímto partnerem se chce na jaře hlásit do výběrového řízení na provoz drážní dopravy, které vypisuje Liberecký kraj.
V tom, zda Jančurovy žluté vlaky případně jiný soukromý dopravce na regionální tratě vyjedou, má rozhodující slovo právě krajský úřad. Vypsat výběrové řízení však podle radního Jaroslava Pospíšila není tak jednoduché, přestože Jančurova nabídka může na první pohled vypadat atraktivně. Proč by bylo vpuštění konkurence na trh tak složité, však Pospíšil nechtěl blíže komentovat. „O možnosti vypsat výběrové řízení na provoz drážní dopravy krajská rada ještě nediskutovala,„ řekl pouze. Podnikatel je přesto přesvědčen, že se kraj zachová „rozumně„ a výběrové řízení vypíše. „Čím později tendr vypíšou, tím déle budou platit za špatnou službu, která už teď není ani levná,„ útočí na České dráhy. Na koleje by moderní žluté vlaky nového dopravce byly podle něj schopny vyjet za čtyři roky. Podobaly by se Pendolinu a investice do jejich výroby se podle podnikatele může pohybovat od pěti do deseti miliard korun.
České dráhy se podle své regionální mluvčí Kateřiny Šubové na vypisování tendrů v železniční dopravě těší. „Konečně se ukáže, že naše náklady na provoz jsou reálné. A jsme přesvědčeni, že nabídky konkurenčních dopravců se od našich cen moc lišit nebudou,„ myslí si Šubová.
(Mladá fronta DNES)
Jízdní řád by mohl podle něj být tak hustý, že by z brněnského nádraží vlakové spoje odjížděly každých patnáct minut. „To už je skoro jako metro. Můžete jít na vlak naslepo s vědomím, že za chvíli vám něco jede,„ zdůvodnil Jančura svou volbu názvu vlakového projektu, který zní Brněnské metro.
Pro uskutečnění svých velkých plánů už podnikatel našel silného spojence. Společnost RegioJet, se kterou chce na koleje vyjet, zakládá společně s největším soukromým dopravcem ve Francii, firmou Keolis. S tímto partnerem se chce na jaře hlásit do výběrového řízení na provoz drážní dopravy, které vypisuje Liberecký kraj.
V tom, zda Jančurovy žluté vlaky případně jiný soukromý dopravce na regionální tratě vyjedou, má rozhodující slovo právě krajský úřad. Vypsat výběrové řízení však podle radního Jaroslava Pospíšila není tak jednoduché, přestože Jančurova nabídka může na první pohled vypadat atraktivně. Proč by bylo vpuštění konkurence na trh tak složité, však Pospíšil nechtěl blíže komentovat. „O možnosti vypsat výběrové řízení na provoz drážní dopravy krajská rada ještě nediskutovala,„ řekl pouze. Podnikatel je přesto přesvědčen, že se kraj zachová „rozumně„ a výběrové řízení vypíše. „Čím později tendr vypíšou, tím déle budou platit za špatnou službu, která už teď není ani levná,„ útočí na České dráhy. Na koleje by moderní žluté vlaky nového dopravce byly podle něj schopny vyjet za čtyři roky. Podobaly by se Pendolinu a investice do jejich výroby se podle podnikatele může pohybovat od pěti do deseti miliard korun.
České dráhy se podle své regionální mluvčí Kateřiny Šubové na vypisování tendrů v železniční dopravě těší. „Konečně se ukáže, že naše náklady na provoz jsou reálné. A jsme přesvědčeni, že nabídky konkurenčních dopravců se od našich cen moc lišit nebudou,„ myslí si Šubová.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328846/
Je sobota ráno, a vy si chcete s rodinou udělat výlet z Třebíče do Jihlavy. Vezmete si elektronickou čipovou kartu a nasednete do vlaku směr Jihlava. Na stejnou kartu se svezete v krajském městě trolejbusem do centra, z karty zaplatíte vstup do zoologické zahrady, do muzea, do Vodního ráje a zpět domů se dostanete například autobusem. To vše na jednu čipovou kartu, bez shánění jízdenek a čekání ve frontách.
Taková je vize krajského úřadu, který by v kraji rád zavedl integrovaný dopravní systém (IDS). To znamená propojení železničních, autobusových, městských spojů a úhradu cestovného z jedné jízdenky bez ohledu na dopravce. Také jednotlivé spoje by na sebe lépe navazovaly. Jako bonus by pak lidé mohli z elektronické čipové karty platit také vstupy do krajských institucí, například knihoven, galerií či divadla.
Nutná by byla také firma, která by to celé koordinovala a kterou by kraj platil. Koordinátor by byl schopen platby od obyvatel rozúčtovat mezi jednotlivé dopravce a poskytovatele služeb.
Běh na dlouhou trať Libor Joukl, náměstek hejtmana pro oblast dopravy, který projekt prosazuje, zároveň dodává, že zavedení IDS je během na dlouhou trať. Jednotlivé kroky by kraj dělal v etapách. „V tuto chvíli bych chtěl alespoň optimalizovat dopravu tak, abychom z krajského rozpočtu nemuseli vynakládat neúměrně vysoké částky na doplatky za ztrátové spoje. Ročně doplácíme 280 milionů na vlaky, 250 milionů na autobusy. Některé vlaky využijí třeba dva pasažéři. Potřebujeme sešmikat jednotlivé spoje a nahradit to jiným způsobem třeba tím, že se zoptimalizuje jízdní řád tak, aby nám nejely souběžně vlaky a autobusy ve stejný čas na jedno místo,„ připomněl Joukl.
Podle něj by tato úprava byla možná už s novým jízdním řádem platným od konce prosince 2009.
Co se týče propojení vlaků a autobusů a využití elektronické peněženky, tam je termín prý hodně spekulativní. Libor Joukl by si přál, aby IDS propojil alespoň pět satelitních měst kraje. „Byl bych rád, pokud by IDS fungoval aspoň na jejich úrovni. Kdyby se to podařilo provázat i mezi pěti městy, bylo by to jen dobře,„ řekl před časem.
Příjemnější cestování Spuštěním komplexního integrovaného dopravního systému by se lidem mělo zjednodušit a zlevnit cestování. „Vyplatilo by se to zejména cestujícím, kterým by se zjednodušilo odbavení. Na jeden cestovní doklad by mohli jezdit po celém kraji. Teď musí několikrát kupovat jízdenky. Je to něco, co by mělo přitáhnout cestující do veřejné dopravy. Znamenalo by to zjednodušení odbavení a zpříjemnění cestování,„ není proti například Josef Vilím, ředitel Dopravního podniku města Jihlavy.
Problém se zavedením integrovaného dopravního systému by neměli ani jiní dopravci. „Určitě bychom to uvítali. Je to smysluplné. Obsluhujeme více krajů a pravdou je, že kraj Vysočina v tomto směru zaostává,„ řekla Kateřina Kratochvílová, předsedkyně představenstva největšího autobusové dopravce v kraji, společnosti Icom transport.
Největší úskalí vidí dopravci ve financování. „Nebylo by to za malý peníz,„ připomněl ředitel dopravního podniku.
Kolik by celý projekt stát, by záleželo na konečné podobě projektu. „Jestliže bychom měli i elektronickou peněženku, počáteční náklady by tam určitě byly. Nechci spekulovat o konkrétní částce. Domnívám se ale, že by z krajského rozpočtu nešlo o nic víc, protože optimalizací ztrátových spojů bychom ušetřili finance, kterými bychom platili koordinátora celé této dopravy,„ dodal Joukl.
(Mladá fronta DNES)
Taková je vize krajského úřadu, který by v kraji rád zavedl integrovaný dopravní systém (IDS). To znamená propojení železničních, autobusových, městských spojů a úhradu cestovného z jedné jízdenky bez ohledu na dopravce. Také jednotlivé spoje by na sebe lépe navazovaly. Jako bonus by pak lidé mohli z elektronické čipové karty platit také vstupy do krajských institucí, například knihoven, galerií či divadla.
Nutná by byla také firma, která by to celé koordinovala a kterou by kraj platil. Koordinátor by byl schopen platby od obyvatel rozúčtovat mezi jednotlivé dopravce a poskytovatele služeb.
Běh na dlouhou trať Libor Joukl, náměstek hejtmana pro oblast dopravy, který projekt prosazuje, zároveň dodává, že zavedení IDS je během na dlouhou trať. Jednotlivé kroky by kraj dělal v etapách. „V tuto chvíli bych chtěl alespoň optimalizovat dopravu tak, abychom z krajského rozpočtu nemuseli vynakládat neúměrně vysoké částky na doplatky za ztrátové spoje. Ročně doplácíme 280 milionů na vlaky, 250 milionů na autobusy. Některé vlaky využijí třeba dva pasažéři. Potřebujeme sešmikat jednotlivé spoje a nahradit to jiným způsobem třeba tím, že se zoptimalizuje jízdní řád tak, aby nám nejely souběžně vlaky a autobusy ve stejný čas na jedno místo,„ připomněl Joukl.
Podle něj by tato úprava byla možná už s novým jízdním řádem platným od konce prosince 2009.
Co se týče propojení vlaků a autobusů a využití elektronické peněženky, tam je termín prý hodně spekulativní. Libor Joukl by si přál, aby IDS propojil alespoň pět satelitních měst kraje. „Byl bych rád, pokud by IDS fungoval aspoň na jejich úrovni. Kdyby se to podařilo provázat i mezi pěti městy, bylo by to jen dobře,„ řekl před časem.
Příjemnější cestování Spuštěním komplexního integrovaného dopravního systému by se lidem mělo zjednodušit a zlevnit cestování. „Vyplatilo by se to zejména cestujícím, kterým by se zjednodušilo odbavení. Na jeden cestovní doklad by mohli jezdit po celém kraji. Teď musí několikrát kupovat jízdenky. Je to něco, co by mělo přitáhnout cestující do veřejné dopravy. Znamenalo by to zjednodušení odbavení a zpříjemnění cestování,„ není proti například Josef Vilím, ředitel Dopravního podniku města Jihlavy.
Problém se zavedením integrovaného dopravního systému by neměli ani jiní dopravci. „Určitě bychom to uvítali. Je to smysluplné. Obsluhujeme více krajů a pravdou je, že kraj Vysočina v tomto směru zaostává,„ řekla Kateřina Kratochvílová, předsedkyně představenstva největšího autobusové dopravce v kraji, společnosti Icom transport.
Největší úskalí vidí dopravci ve financování. „Nebylo by to za malý peníz,„ připomněl ředitel dopravního podniku.
Kolik by celý projekt stát, by záleželo na konečné podobě projektu. „Jestliže bychom měli i elektronickou peněženku, počáteční náklady by tam určitě byly. Nechci spekulovat o konkrétní částce. Domnívám se ale, že by z krajského rozpočtu nešlo o nic víc, protože optimalizací ztrátových spojů bychom ušetřili finance, kterými bychom platili koordinátora celé této dopravy,„ dodal Joukl.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328548/
Každodenní cesta do práce by už pro lidi nemusela začínat špinavým vlakovým peronem, skřípějícími zelenými vagony a starými a páchnoucími sedačkami ve vlaku. Majitel Student Agency Radim Jančura totiž vyzval na souboj regionální dopravu Českých drah (ČD) a s některými kraji jedná o vypsání výběrového řízení na nové příměstské vlaky, které chce se svou novou firmou RegioJet vyhrát.
Jančura zatím jedná s pěti kraji. Jedním z nich je i Jihomoravský kraj. „Začali jsme o našich plánech mluvit se společností Kordis, která zajišťuje regionální dopravní systém na jižní Moravě. Zatím se jim to, co nabízíme, líbí,„ uvedl Jančura. Zástupci Kordisu zatím nechtějí s poukazem na to, že jednání jsou na úplném začátku, věc komentovat.
RegioJet nyní připravuje především návrh pro Liberecký kraj, který už výběrové řízení na regionální vlakovou dopravu jako první vypsal. „Chceme tam ukázat, že máme opravdu krajům co přinést,„ zdůraznil Jančura. Se kterými dalšími kromě Jihomoravského a Libereckého kraje jedná, však nechce prozradit. „Do měsíce chceme ale oslovit všechny v republice,„ připustil.
Plán nových vlaků na jižní Moravě nese pracovní název Brněnské metro. RegioJet totiž plánuje, že by po vzniku nového brněnského nádraží jezdily vlaky po všech trasách co patnáct minut.
„My budeme ve špičkách jezdit ve dvou spojených soupravách, které se mohou kdykoli samy rozpojit a vlak tak pojede daleko kratší,„ popisuje výhody Jančura. I přesto, že budou vlaky zcela nové, je firma RegioJet podle Jančury schopná kraji zajistit levnější vlakovou dopravu než České dráhy až o 13 procent. České dráhy jsou na konkurenci připravené. „Pohybujeme se v tržním prostředí a vnik konkurence je přirozený. Pokud kraje vypíší výběrové řízení, postavíme se k nim čelem a co nejlíp se na ně připravíme,„ podotkla mluvčí ČDKateřina Šubová.
„Poté co začaly dráhy požadovat po krajích i dvojnásobné dotace, přišly některé naštvané kraje za námi samy,„ upozornil Jančura.
Podle ekonomů prospěje otevření trhu regionální dopravy hlavně cestujícím. „Pokud má někdo monopol, o své zákazníky se starat nemusí. Zlepšuje se pomalu nebo vůbec. Teď budou muset zvýšit kvalitu i České dráhy,„ podotknul analytik ze společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
(Boleslavský deník)
Jančura zatím jedná s pěti kraji. Jedním z nich je i Jihomoravský kraj. „Začali jsme o našich plánech mluvit se společností Kordis, která zajišťuje regionální dopravní systém na jižní Moravě. Zatím se jim to, co nabízíme, líbí,„ uvedl Jančura. Zástupci Kordisu zatím nechtějí s poukazem na to, že jednání jsou na úplném začátku, věc komentovat.
RegioJet nyní připravuje především návrh pro Liberecký kraj, který už výběrové řízení na regionální vlakovou dopravu jako první vypsal. „Chceme tam ukázat, že máme opravdu krajům co přinést,„ zdůraznil Jančura. Se kterými dalšími kromě Jihomoravského a Libereckého kraje jedná, však nechce prozradit. „Do měsíce chceme ale oslovit všechny v republice,„ připustil.
Plán nových vlaků na jižní Moravě nese pracovní název Brněnské metro. RegioJet totiž plánuje, že by po vzniku nového brněnského nádraží jezdily vlaky po všech trasách co patnáct minut.
„My budeme ve špičkách jezdit ve dvou spojených soupravách, které se mohou kdykoli samy rozpojit a vlak tak pojede daleko kratší,„ popisuje výhody Jančura. I přesto, že budou vlaky zcela nové, je firma RegioJet podle Jančury schopná kraji zajistit levnější vlakovou dopravu než České dráhy až o 13 procent. České dráhy jsou na konkurenci připravené. „Pohybujeme se v tržním prostředí a vnik konkurence je přirozený. Pokud kraje vypíší výběrové řízení, postavíme se k nim čelem a co nejlíp se na ně připravíme,„ podotkla mluvčí ČDKateřina Šubová.
„Poté co začaly dráhy požadovat po krajích i dvojnásobné dotace, přišly některé naštvané kraje za námi samy,„ upozornil Jančura.
Podle ekonomů prospěje otevření trhu regionální dopravy hlavně cestujícím. „Pokud má někdo monopol, o své zákazníky se starat nemusí. Zlepšuje se pomalu nebo vůbec. Teď budou muset zvýšit kvalitu i České dráhy,„ podotknul analytik ze společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328540/
„Nová vozidla zlepší kulturu a bezpečnost cestování, zkrátí jízdní dobu, přispějí ke zlepšení životního prostředí a přilákají nové cestující,„ tvrdí Miroslav Fabian
Ke zkvalitnění osobní dopravy na železnici potřebuje Moravskoslezský kraj několik desítek nových osobních moderních vlakových souprav. Ty by mohly na železničních tratích na severovýchodě republiky začít jezdit do deseti let. Vyplývá to ze studie, kterou nechalo ve spolupráci s hejtmanstvím zpracovat Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.
Studie o možnostech nasazení nových kolejových vozidel na vybraných tratích v kraji počítá s tím, že do roku 2013 by bylo potřeba nasadit třináct nových dvoupodlažních vlakových souprav typu CityElefant, které zatím jezdí v kraji jen tři, dále deset jednopodlažních elektrických souprav a čtyři jednopodlažní dieselové soupravy. Dalších více než dvacet moderních vlakových souprav by pak mohlo začít jezdit po tratích v regionu mezi roky 2014 až 2018. Na nákup padesátky nových souprav bude podle studie potřeba asi osm miliard korun. „Studie řeší ekonomickou návratnost investice a je zpracována s ohledem na silné a důležité přepravní proudy,„ upřesnil generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. Podle něj nová vozidla zlepší kulturu a bezpečnost cestování, zkrátí jízdní dobu, přispějí ke zlepšení životního prostředí a v neposlední řadě přilákají nové cestující. „V současné době máme 1,6 miliardy korun na nákup deseti nových moderních souprav, z nichž čtyři dvoupodlažní začnou jezdit na trase Opava - Ostrava -Český Těšín a šest jednopodlažních na trasách letiště Mošnov - Havířov a FrýdekMístek - Český Těšín,„ doplnil ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Ostrava Miroslav Klich.
Náměstek hejtmana pro dopravu Miroslav Novák uvedl, že možnosti kraje zajistit finanční prostředky na nákup nových vlakových souprav z regionálního operačního programu jsou omezené. „Budeme ale požadovat po Českých drahách a ministerstvu dopravy, aby posílilo regionální železniční dopravu. Nepovažujeme za možné, aby ze šedesáti nových souprav, které České dráhy nakoupí, jich většina jezdila na tratích v Praze a jejím okolí,„ řekl Miroslav Novák.
(Moravskoslezský deník)
Ke zkvalitnění osobní dopravy na železnici potřebuje Moravskoslezský kraj několik desítek nových osobních moderních vlakových souprav. Ty by mohly na železničních tratích na severovýchodě republiky začít jezdit do deseti let. Vyplývá to ze studie, kterou nechalo ve spolupráci s hejtmanstvím zpracovat Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.
Studie o možnostech nasazení nových kolejových vozidel na vybraných tratích v kraji počítá s tím, že do roku 2013 by bylo potřeba nasadit třináct nových dvoupodlažních vlakových souprav typu CityElefant, které zatím jezdí v kraji jen tři, dále deset jednopodlažních elektrických souprav a čtyři jednopodlažní dieselové soupravy. Dalších více než dvacet moderních vlakových souprav by pak mohlo začít jezdit po tratích v regionu mezi roky 2014 až 2018. Na nákup padesátky nových souprav bude podle studie potřeba asi osm miliard korun. „Studie řeší ekonomickou návratnost investice a je zpracována s ohledem na silné a důležité přepravní proudy,„ upřesnil generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. Podle něj nová vozidla zlepší kulturu a bezpečnost cestování, zkrátí jízdní dobu, přispějí ke zlepšení životního prostředí a v neposlední řadě přilákají nové cestující. „V současné době máme 1,6 miliardy korun na nákup deseti nových moderních souprav, z nichž čtyři dvoupodlažní začnou jezdit na trase Opava - Ostrava -Český Těšín a šest jednopodlažních na trasách letiště Mošnov - Havířov a FrýdekMístek - Český Těšín,„ doplnil ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Ostrava Miroslav Klich.
Náměstek hejtmana pro dopravu Miroslav Novák uvedl, že možnosti kraje zajistit finanční prostředky na nákup nových vlakových souprav z regionálního operačního programu jsou omezené. „Budeme ale požadovat po Českých drahách a ministerstvu dopravy, aby posílilo regionální železniční dopravu. Nepovažujeme za možné, aby ze šedesáti nových souprav, které České dráhy nakoupí, jich většina jezdila na tratích v Praze a jejím okolí,„ řekl Miroslav Novák.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328129/
Není pochyb o tom, že veřejná doprava je ekologičtější než individuální automobilová, ale zároveň v sobě skrývá i jednu nevýhodu – téměř vždy je pohodlnější jet autem než využívat vlaky, tramvaje či autobusy. Aspekt menší pohodlnosti nelze eliminovat, a proto jedinou cestou, jak zvýšit využívání veřejné dopravy je cena, která musí být pro cestujícího zajímavá, a současně dostatečná frekventovanost dopravních prostředků. Aby bylo možné cenu snížit, bylo nutné vytvořit integrované dopravní systémy (IDS), které umožnily cestovat na jeden jízdní doklad autobusem, vlakem i tramvají současně. Na několika ilustrativních příkladech ukážeme cenovou výhodnost tohoto řešení, a to v porovnání s tarifem Českých drah (ČD).
Celý článek: http://www.finexpert.cz/default.aspx?article=24599