Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Úsek Doubí u Tábora–Tábor je první částí modernizace trati mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem v Jihočeském kraji a zároveň součástí IV. tranzitního železničního koridoru (TŽK) Děčín–Praha– České Budějovice–Horní Dvořiště, na který dále navazuje koridorová trať přes rakouský Linec do Slovinska a dále na jih Evropy.
Cílem modernizace je zdvoukolejnění traťového úseku, dosažení co nejvyšší traťové rychlosti a zlepšení i dalších parametrů trati. Po dokončení modernizace se rovněž zvýší komfort cestujících ve velmi frekventovaném úseku příměstské dopravy v aglomeraci Planá nad Lužnicí–Sezimovo Ústí–Tábor, kde vznikne i zcela nová zastávka „Čápův Dvůr“ v kilometru 79,208.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, a zhotovitelem „Sdružení Doubí–Tábor“, jehož členy jsou akciové společnosti OHL ŽS, Subterra a Viamont DSP. Projektovou dokumentaci vypracoval SUDOP Praha, a. s. Přeložky inženýrských sítí v oblasti Černých mostů provede táborská společnost DAICH, s. r. o.
Po první nepřetržité výluce, která proběhla na konci března, byla 5. 5. 2007 zahájena další nepřetržitá výluka, jež si vyžádala náhradní autobusovou přepravu. Úskalí a specifika této výluky jsou o to náročnější, že se jedná hlavně o vyjmutí tzv. Černých mostů na budějovickém zhlaví v Táboře. Již před zahájením výluky došlo v Táboře ke změně organizace silniční dopravy, jelikož oblast Černých mostů je nejzatíženější silniční dopravní tepna v centru Tábora.
Stavební práce započaly v pondělí 16. dubna 2007 v 8 hodin, kdy došlo k částečnému omezení provozu v ulicích Budějovická, Soběslavská a Chýnovská z důvodu odstavení stávajícího vodovodního řadu. Úplná uzavírka ulice Budějovické byla zahájena 19. dubna, kdy již musely být zahájeny práce na vlastních přeložkách vodovodu a kanalizace, které jsou ve své stávající poloze v kolizi s nově navrženou konstrukcí železničního mostu.
Rozsah práce a nutnost dodržet veškeré bezpečnostní předpisy bohužel neumožňují realizovat stavbu bez vyloučení veškeré dopravy. Zhotovitel však vyšel vstříc požadavkům města Tábor a umožnil alespoň omezený průchod pěších staveništěm s výjimkou dnů od 5. 5. do 14. 5. 2007, kdy bude probíhat výluka železniční dopravy a začnou velmi intenzivní stavební práce na vlastní nosné konstrukci Černých mostů.
Podle plánu bude po skončení železniční výluky ukončena i silniční uzavírka a 15. května 2007 bude obnoven provoz vozidel ve dvou jízdních pruzích o celkové šířce 7 metrů a zároveň bude fungovat jednostranný krytý omezený průchod pro pěší v šířce 1,5 metru.
V současné době je harmonogram stavebních prací dodržován do posledního detailu a i obyvatelé Tábora přijali rekonstrukci velmi tolerantně. Celkový výsledek po dostavbě úseku Tábor– Doubí u Tábora bude pozitivem jak pro železniční koridor, tak i pro obyvatele v blízkosti železnice. Tábor a oblast Černých mostů jsou toho jednoznačným důkazem.
(Železničář 20/2007)
K zahájení první části rekonstrukce železniční stanice Benešov u Prahy uspořádala SŽDC, s. o., spolu s dalšími institucemi a firmami 9. května v Benešově tiskovou konferenci.
Stavba je součástí optimalizace 24 kilometrů dlouhého úseku Benešov u Prahy–Strančice. Stavba Optimalizace trati Benešov u Prahy–Strančice je druhou stavbou na IV. tranzitním železničním koridoru Děčín–Praha–České Budějovice–Horní Dvořiště. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, a zhotovitelem sdružení firem Koridor IV., Benešov–Strančice: Skanska DS, a. s. (50 %), SSŽ, a. s., (35%) a Metrostav, a. s. (15 %).
Rozsáhlejší článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_20bene.htm
Nicméně jsme se odchýlili od tématu, tak se k němu šikovně navrátím. Hradec tedy není zatím propojen s Prahou úplnou dálnicí (což je mi šumák) a není a nebude tu ani koridor. To by také až tak nevadilo, stačilo by (jak jsem vyčetl v ŽM) pomocí přestavby zabezpečovacího zařízení zvýšit traťovou rychlost - traťové poměry i stav trati by tomu nebránily. Už teď ucpaná spojnice gumokolní nahrává dopravě železniční. rychlík každou hodinu - co si přát víc? Dokonce vídávám nastupovat do onoho spoje i místního ex-primátora a současného europoslance.
http://www.naturfoto.cz/obojzivelnici.html
No, čolci už také zabili plno lidí. Aspoň (podle vyjádření zástupců obcí na "silnici smrti") tím, že obdobně blokovali potřebnou výstavbu dálnice Hradec Králové - Praha. Čolci holt blokují kdeco...
http://www.naturfoto.cz/colek-obecny-fotografie-1144.html
Tak právě dohlásaly První zprávy TV Prima.
tratovak: Ale ktora? Tratova, ci dialnicna?
matus: Mysleu som si. Cez Nitru prosim. Ale nech uz popri tom urobia daco aj s tratou 140, ved taka jazda sa da prezit iba s 2 promile v krvi....
A čo hovoríš, ešte väčšia somarina sa mi zdá, že to nejde cez NR a to by bolo naj asi z LV, aby sme ich neukrivdili, potom by nadávali už iba ŠURANY a spol. ale nejaký Levičan a Slatina by im ostali.