Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Dopravní spojení z Prostějova do Prahy není zrovna idylka. Je pravda, že denně jede v průměru osmnáct autobusových a dvacet vlakových spojení, ale vždy musíte alespoň jedenkrát přestupovat, což není zrovna příjemné a pohodlné.
Vlaková spojení obstarávají České dráhy. Nejčastějším přestupním místem na cestě do Prahy je Olomouc, odtud už cesta probíhá hladce. Cestující si může vybrat, jakým typem vlaku pojede. InterCity jsou vlaky vyšší kvality určeny hlavně na dálkovou vnitrostátní dopravu cestujících a slouží jako spojení významných hospodářských, kulturních a turistických center. Jsou velmi podobné vlakům EuroCity zajišťující vlaková spojení v rámci evropské mezinárodní železniční sítě a musí splňovat určitá daná kritéria. Z Prostějova do Prahy jede i Expres. Ten má menší počet zastávek, zaplatíte asi stejnou cenu jak za rychlík. Ceny v jednotlivých kategoriích narůstají až o sto procent ze základní ceny. Výhodné jsou skupinové, studentské, důchodové nebo zákaznické slevy. Ale nejen ceny, ale i délka cesty se odvíjí od kvality vlaku, kterou zvolíte. Nejrychlejší je pendolíno, tedy SC, který dráhu urazí i za dvě a půl hodiny, kdežto rychlík nebo expres mohou jet tři až čtyři hodiny. Autobusová spojení z Prostějova do Prahy zajišťují firmy FTL, ČSAD nebo TourBus. Spojení do hlavního města je průměrně osmnáctkrát za den. Většinou stačí jeden přestup a to v Olomouci nebo v Brně a cesta trvá čtyři až pět hodin. „Jezdím pravidelně trasu z Prostějova do Prahy a není mi moc jasné, proč společnost Student Agency nenasměruje alespoň dva spoje denně do Prostějova, když jezdí z Brna do Prahy kolem třiceti spojů každý den,„ stěžuje si námi oslovený cestující.
(Prostějovský večerník)
Je to hnus, a nedivím se, že Českým drahám ubývají zákazníci, a proto musí České dráhy zdražovat, aby měli přednostové a vyšší management na výplaty a drahá služební vozidla, protože ač mají volné jízdenky na vlak, tak oni si přeci do té špíny nesednou! A proč já? Za tak drahé jízdné a rychlíkový příplatek se vezu přes 100 km daleko v pastoušce na kolečkách? Každý se cpe do Evropské unie, ale železnice nééé... Ta jen hledí špinavá a odrbaná, dírou v plotě, jak se žije a jezdí železnicí v Evropské unii.
(Mostecký deník)
Dnešní lidé v důchodovém věku byli kdysi také mladí a také chtěli někam jezdit. Ale protože neměli zdaleka takové možnosti, jaké mají dnešní mladí, postavili si alespoň okolo řeky Sázavy malé dřevěné chaty. Do nich potom v každém volném čase odjížděli s rodinami nebo přáteli za sluníčkem, vodou a krásnou přírodou. A protože i auto bylo spíš luxus, než samozřejmost, hojně využívali právě zmiňovaný Posázavský Pacifik. Čas uběhl jako voda a ti stejní lidé stále jezdí na stejná místa a pořád vlakem. Dost možná i stejnými vagony motoráku, jako za starých časů. Jen s jedním rozdílem. Zatím co v mládí pro ně nastoupit do vlaku, jehož schůdky začínaly ve výšce stehem dospělého člověka, nebyl žádný problém, teď s přibývajícími léty to problém je. A mnohdy neřešitelný. Při dotazu na bílé lince Českých drah v Praze (telefon na železniční zastávce v Týnci nad Sázavou je neexistující a v Čerčanech ho celý den nikdo nezvedal), operátorka na dotaz, zda je vlak vybaven nějakou nástupní plošinou či jinak upraven pro snadnější nástup starých nebo tělesně postižených lidí, jednoznačně odpověděla - NE. Na druhou otázku, jak se mají tedy do vlaku dostat, nejprve zvažovala tu možnost, že schůdky nejsou zase tak vysoké, aby je méně pohyblivý člověk nezvládl (asi nikdy nejela motorákem) a nebo ať požádají o pomoc spolucestující nebo obsluhu vlaku.
Takže, pokud zrovna pojede motorák a ne patrák, na vlakové zastávce bude jediným cestujícím právě člověk, který potřebuje pomoc a obsluha vlaku nebude vstřícná… Nezbývá asi nic jiného, než se posadit na lavičku, čekat a doufat, že s příštím vlakem přijede i štěstí.
(Benešovský deník)
Bez míst k sezení
Například jsem nikde v hale nenašla žádné místo na sezení, nebo se přesunula veřejná WC (ovšem jejich zápach vás z dálky upozorní na nové umístění). Co jsem ale zaznamenala, je zmenšení prostoru a větší nepřehlednost. Hodně lidí má problém se zorientovat, kde je třeba vchod do metra. Ale na čem se shodneme všichni, je nevhodné přesunutí přepážek do „podzemí„.
Nejdříve však musíte ČD centrum hledat, a když už ho najdete, vyděsí vás ty fronty. Skutečně se odbavení zpomalilo. Před dvěma týdny jsem stála frontu s kamarádkou, která si chtěla koupit lístek do Polska, kam jela na stáž. Čekaly jsme 45 minut! Otevřené ale byly jen dvě přepážky ze čtyř. Neexistuje expresní přepážka, takže pokud pospícháte na vlak, nepočítejte s tím, že si stihnete zakoupit jízdenku před odjezdem. A nyní k tomu, co zabírá veškeré místo.
Samé obchody. Opět jsme se shodli, že je to zbytečně velké množství luxusních a především drahých obchodů. Pokud jsou pro turisty, tak se tam neuživí, protože průměrný český cestující, který tvoří 85 procent všech cestujících, do nich vážně nezavítá.
Ceny jako na letišti
Ve stáncích s jídlem se začínají ceny pohybovat na úrovni cen na letišti. Nic pro obyčejné smrtelníky. Oceňuji proto knihkupectví Luxor. Pokud čekáte na vlak a nemáte si kam sednout, můžete si jít prohlédnout knihy.
Abych však nebyla jen negativní a pesimistická, zatím se udržuje čistota a celkový design není až tak špatný. A bezdomovci se zatím ve velké vlně nevrátili, stejně tak jako holubi.
O autorovi| Veronika Raubicová, Praha 8
(Pražský deník)
http://www.stv.sk/relacieaz/dvojka/tempo/
STV2 20091009/16:40
Ďalšia časť (predpoklad):
5.11.2009/16:55 h, 1. repríza 7.11.2009/21:15 h, 2. repríza 8.11.2009/07:00 h.
http://www.youtube.com/watch?v=ul0wCTygnjM
http://www.youtube.com/view_play_list?p=A61F71DB15889AAF - takmer všetky časti od 2005/10 .
http://video.markiza.sk/archiv-tv-markiza/televizne-noviny/33331 - reportaz # 4.
Celá zpráva: http://byznys.lidovky.cz/desitkam-lidi-v-praze-ujely-vlaky-draham-zamrzly-infotabule-pla-/ln-doprava.asp?c=A091002_135317_ln-doprava_nev
Záchodky, na nichž „ve stanici nelze„, jsou stále součástí drtivé většiny tuzemských vlaků. Potvrzuje to analýza, kterou na žádost LN poskytly České dráhy. Podle ní například z motorových a přípojných vozů, které slouží převážně v regionální dopravě, má uzavřené WC jen třináct procent. „České dráhy ale pokračují v rekonstrukcích a například jednotky Regionova již mají systém uzavřený. Do dvou let by jich měla být v této podobě pětina,„ sdělila mluvčí drah Kateřina Šubová.
Nevábný obsah na kolejích neřeší ani hygienici. „Nepamatuji si, že bychom se něčím podobným zabývali,„ přiznává Hana Pokorná z brněnské krajské hygienické stanice. A problémem se nezabývá ani Správa železniční dopravní cesty, která spravuje většinu tuzemských tratí. Ta by teoreticky mohla ke zlepšení vlakových záchodů tlačit dopravce změnou poplatků, které za možnost použít státní koleje platí. „V současné době neexistuje žádná sleva ani tarif, které by zohledňovaly použití uzavřených toalet vagonů,„ sdělil Pavel Halla ze SŽDC. A dodal, že podobný požadavek ani žádný dopravce nevznesl, a oni o něm proto neuvažují.
České dráhy, které provozují většinu železničních spojů, přiznávají, že za otevřené záchodky ani nikdy žádnou sankci nedostaly. „Snažíme se situaci zlepšovat o vlastní vůli,„ zdůrazňuje Šubová. Podle ní je nejlepší stav u elektrických jednotek, k nimž patří známé „pantografy„, ale i nové soupravy jako CityElefant nebo Pendolino. „Nyní je tam podíl takzvaných vakuových WC přibližně třetinový, do dvou let se dostaneme na čtyřicet procent,„ sdělila. Naopak klasické železniční osobní vagony jsou na tom špatně: z celkového počtu 2251 jich záchodky, jejichž obsah nekončí na kolejích, má jen 124. Do dvou let by dráhy podíl chtěly více než zdvojnásobit, mimo jiné nákupem nových vozů.
Vypouštění obsahu vlakových záchodů je také vypouštěním splašků do volné přírody. Odhady, kolik moči, exkrementů a dalších látek takto unikne, nikdo nevyčíslil - může se jednat o desítky až stovky tun ročně. Přesto ani ekologové s tím problém nemají, a to ani v nejpřísněji chráněných částech republiky, kde jinak přísně hlídají každou stavbu zejména s ohledem na řešení likvidace splašků. „Problém otevřených systémů WC ve vlacích jsme neřešili,„ sdělil stručně Josef Zollpriestr z oddělení ochrany ekosystémů Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Cestující, které LN oslovily na trati mezi Brnem a Českou Třebovou, se shodují, že uzavřené záchody jsou lepší. „Když nic jiného, znamená to úpravu místnosti se záchody,„ svěřil se LN muž, který pravidelně cestuje mezi Brnem a Blanskem. Všichni navíc připomínají, že stav záchodků ve stanicích je často ještě horší, takže je už léta nepoužili.
(Lidové noviny)
Take dobre nakupy chcem aj ja.....nieco si objednam a cast sumy nezaplatim...a nech si to predajca vykryva z coho chce
On je ten J.X.D. sice šprýmař, ale dramatik též. Jako by se nemohlo stát, že do nějakého dopravního omezení navíc zasáhne další nepravidelnost. Proti tomu nejsou imunní ani zajisté jinak příkladné železnice západní.
http://reflex.cz/Clanek37720.html
http://tv.sms.cz/televize/spektrum/20091016/1170071350?porad_stav=opakovani
http://www.spektrumtv.cz/Details.aspx?Section=Radar&SeriesId=374 .