Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
ad kmotr:
Já jsem se shodou okolností při zmíněné akci dostal ve vlaku do řeči s jedním železničářem, kerý dotyčného znal ještě v dobách "normalizace" jako řadového zaměstnance drah - a nevzpomínal na něj nejlépe. Nicméně nechejme to na naší "sedmé velmoci", ta ho propere 
.
vcera jsem se nahodou dival na CT2 na porad Ta nase povaha ceska a dost jsem se bavil. bylo to zajimave, i kdyz ne cele o zeleznici ale hlavne o sluzbach poskytovanych v zeleznicnich stanicich. slo vetsinou o nadrazni restaurace nevabneho vzhledu a o socialnich zarizeni radeji ani nemluvit. jednine, co bylo pochvaleno, bych ja osobne nechvalil. vlakove cety nekterych domovskych stanic vystupuji silne arogantne. mam spatne zkusenosti treba s Brnaky. v tomto poradu vlakove cety ale chvalili. treba dochazi ke zmenam.
chvili po pul desate vecerni zacal na CT1 porad Reporteri CT, kde prvni prispevek byl venovan panu Duskovi. nas zeleznicni odborovy boss si nechal ve dvou kancelarich namontovat kamerovy system, ktery zaznamenava deni. nevim, zda by se nekomu libilo, kdyz jej nataci treba pri prevlakani. zajimalo by mne, jakou duveru muze potom takovy clovek mit.
ad kmotr:
Do spekulací o trase bych se ani nepouštěl, kdybych nebyl inspirován našimi slovenskými kolegy, kteří se obdobných úvah nebojí... Za daného stavu věcí by asi bylo výhodnější jezdit přes Havlíčkův Brod do Kutné Hory, kam už stejně lokomotivy 372 ČD a 180 DB zajíždějí. Ale než se o celé věci rozhodne, než se vybuduje zázemí, než se vytvoří "legislativní rámec" atd. - tak lokomotivní park ČD může vypadat jinak. No, ČD ... - proč by dopravcem nemohl být někdo jiný? 
.
Aj keď sa v žiadnom prípade nepovažujem za eurooptimistu, musím povedať, že s takým počtom blbostí na jednom mieste som sa už dlho nestretol.
"najdôležitejší bude isto ten o udržaní tisícok prebytočných pracovných miest" - čo to má preboha spoločné s odškodnením cestujúcich?
"Argumenty železničiarov, že najčastejšou príčinou meškania sú colné prieťahy na hraniciach" - aké colné prieťahy, veď colné kontroly v EÚ neexistujú, v Schengene ani pasové kontroly. A medzinárodných vlakov zo štátov mimo EÚ je minimum.
"štrajkujúcim francúzskym a rakúskym železničiarom" - kedy naposledy štrajkovali rakúski železničiari? V čase vyjdenia toho článku určite nie.
"Prázdne nočné vlaky, prezamestnanosť a zabezpečovanie neekonomických spojov z vyľudnených oblastí sú asi hlavné príčiny stratovej prevádzky" - čo tým chcel básnik povedať? Tratí v riedko osídlených oblastiach s udržiavanou osobnou dopravou je na Slovensku minimum a 4 nočné vlaky, čo tu jazdia, asi hlavnou príčinou stratovosti nebudú.
"preto sa v prípade prijatia tejto smernice dá očakávať skôr zvýšenie cestovného" - o koľko percent by sa zvýšili náklady dopravcov pri prípadných sankciách? 0,25 alebo dokonca 0,5% ?
"Keď piloti, tak aj rušňovodiči" - v koľkých prípadoch je za meškanie letu/vlaku zodpovedný pilot/rušňovodič?
Ak by mali mať tzv. euroskeptici rovnakú úroveň zmýšľania a argumentácie ako autor toho článku, radšej si ani nechcem predstaviť, ako by to vyzeralo, keby sa dostali k moci oni - nezmyselné smernice EÚ by boli oproti ich nápadom asi šuviks...
Na začiatok uvádzame hodnotnú úvahu komisárky pre dopravu Loyoly de Palacio: "Ľudia využívajú na osobnú prepravu železnicu čoraz menej. Dráhy čelia silnej konkurencii lacných leteckých prepravcov a automobilovej dopravy a tento boj prehrávajú. Zákazníci potrebujú povzbudiť." K akému kroku sa všemocná únia rozhodne na základe tejto úvahy? Návrh je hotový, v marci ho bude prejednávať Európsky parlament - únia chce trestať meškanie vlakov.
Ešte nevychladol nový predpis pokutujúci meškanie aeroliniek (viď články Naučia sa aerolinky kontrolovať počasie? a Vyššie kompenzácie cestujúcim za zrušené lety?) a iniciatívna komisárka de Palaciová sa ako "viditeľná ruka únie" pustila do nového sektoru – železníc. Tentokrát však asi nie s primárnym cieľom ochrániť zákazníkov, ale prostredníctvom spokojných zákazníkov zvýšiť záujem o tento druh prepravy, čo je ináč jednou z priorít jej komisariátu. "Dôvodov" na podporu železníc je nespočetne, najznámejší je asi ten o ekologických dopadoch, ale najdôležitejší bude isto ten o udržaní tisícok prebytočných pracovných miest.
Podľa nového návrhu by napríklad vznikol pri dvojhodinovom meškaní medzinárodného spoja nárok na vrátenie plnej ceny. Argumenty železničiarov, že najčastejšou príčinou meškania sú colné prieťahy na hraniciach, ktoré nemôžu ovplyvniť, komisia nepočúva. Na ilustráciu uvádzame európsky priemer plnenia cestovného poriadku, ktorý dosahuje zhruba 90%. Budú pokuty motivovať železničiarov k vyšším výkonom a pritiahnu tým viac zákazníkov? Ťažko, ale situáciu v ostatných krajinách únie nepoznáme, takže držíme komisárke a štrajkujúcim francúzskym a rakúskym železničiarom palce.
Aký môže mať nová smernica dopad na služby poskytované slovenskými železničiarmi?
Osobná železničná doprava je na Slovensku dlhodobo stratová. Prázdne nočné vlaky, prezamestnanosť a zabezpečovanie neekonomických spojov z vyľudnených oblastí sú asi hlavné príčiny stratovej prevádzky. Zvýši sa počet cestujúcich v týchto spojoch, ktoré obyčajne nemeškajú alebo len krátko? Určite nie. Navyše každá spoločnosť započítava možné sankcie do svojho hospodárenia, preto sa v prípade prijatia tejto smernice dá očakávať skôr zvýšenie cestovného.
Komisia však na podobné argumenty nepočúva, platí magická formulka: Európska únia ma jednotný trh a všetci dopravci musia mať rovnaké podmienky na podnikanie. Keď piloti, tak aj rušňovodiči, keď harmonizovať, tak poriadne.
Dnes elektronická média informují o železnici především v souvislosti se sněhovou nadílkou - např. o problémech v Německu i na Slovensku. Ale také o jedné události tragické:
V Černé Hoře přišel o život strojvůdce nákladního vlaku, který narazil do laviny sněhu. Náraz strhl lokomotivu a čtyři vagony vlaku do rokle, informovala dnes místní média. Neštěstí se stalo v úterý severně od metropole Podgorici. S těžkými zraněními vyvázl spolujezdec strojvůdce.
(lidovky.centrum.cz)
Jedna z těch pozitivních zpráv - a snad i odpověď na neustále šířené (i železničními zaměstnanci) pověsti o zrušení trati:
Slavnostní předávání cen českého turistického průmyslu CZECHTOURISM PRIZE 2004 se uskuteční v rámci veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2005 v Praze 18. února. Cenu bude společně se zástupci odborné poroty předávat generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Záštitu nad druhým ročníkem soutěže převzal ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek.
Ceny jsou rozděleny do pěti kategorií. Železničářům i fandům železniční dopravy jistě udělá radost, že nominaci do třetí kategorie Cena za kreativní motivační nástroj k návštěvě regionu získaly, kromě Karlovarského kraje začleněného do systému Regio za projekt Card Fichtelgebirge/Westböhmische beder a Sdružení Český ráj za projekt Zahájení turistické sezony v Českém ráji, také České dráhy a Olpas Moravia Krnov za zatraktivnění provozu na úzkokolejné trati na Osoblažsku.
(Železničář 7/2005)
A pro oživení snímky z (bohužel) nepříliš úspěšného premiérového dne U 46.002 13.11.2004:
Zo stránky http://levice.sk
"Infraštruktúra - doprava
Mesto Levice je napojené na hlavné železničné trate Slovenska a priamo na pozemku je železničná vlečka, ktorá je napojená na hlavnú stanicu v Leviciach. Odtiaľ je možná priama preprava do Bratislavy, Trnavy, Zvolena, Banskej Bystrice, Košíc, Vrútok, Martina, atď. Ďalej je možnosť priameho železničného spojenia s Maďarskom, Českou republikou, Ukrajinou, Poľskom".
???
Jesenný projekt Ranného rýchlika zimu neprežil
Menej nároční čitatelia tlače v najväčších mestách Česka, Poľska a Maďarska sa môžu každý deň dostať zadarmo k farebnému denníku, v ktorom nájdu čerstvé a stručné správy z diania v politike, kultúre, športe či ekonomike. Rovnako ako státisíce Európanov z celého kontinentu. Kolportéri s niekoľkotisícovými balíkmi novín každé ráno čakajú na najfrekventovanejších uzloch alebo jednoducho kladú stovky kusov do vozňov metra a mestskej hromadnej dopravy. Hoci napríklad v Prahe oslávia takéto noviny tento rok už svoje ôsme výročie, Slovensko skúsenosť s denníkom, ktorého jediné príjmy by pochádzali z inzercie, zatiaľ nemalo.
Zmenu tohto stavu ohlásila pred pol rokom spoločnosť Ranný rýchlik, s.r.o., Bratislava, ktorá vznikla v auguste minulého roka. Po tom, ako ohlásila svoj zámer vydávať najprv v hlavnom meste a neskôr aj v ďalších lokalitách Slovenska spravodajský denník zadarmo, pustila sa do prípravných prác. Na prelome leta a jesene začala cez internetovú inzerciu hľadať grafikov, no najmä kolportérov. Na post šéfredaktora povolali dvaja spoločníci Stanislav Brečka a Eliška Šimlovičová niekdajšieho šéfredaktora Nového Času a neskôr vedúceho vydania denníka Národná obroda Ladislava Začku.
Prvé číslo Ranného rýchlika sa v uliciach najväčšieho mesta objavilo v polovici novembra. Miestami, kde ho rozdávali, boli zástavky mestskej hromadnej dopravy či železničné a autobusové stanice. So súhlasom rozdávať denník priamo vo vlakových súpravách sa spoločnosť obrátila aj na Železničnú spoločnosť, a.s. Na odplatu prepravcovi ponúkla inzertné miesto priamo na stranách denníka. Proti rozdávaniu denníka vo vozňoch zástupcovia železníc nenamietali, na využitie možnosti inzerovať v netradičnom denníku si však zobrali čas na rozmyslenie.
O denník bol podľa agentúrnych správ záujem. Na to, aby sa rozobralo šesťdesiattisíc výtlačkov, ktoré sa začali rozdávať ráno o šiestej, nebolo treba čakať viac ako hodinu, informovala na jeseň TASR. Zámerom vydavateľa bolo spravodajsky pokryť najzávažnejšie spravodajské témy vo forme, ktorá by bola prijateľná pre čitateľov „v pohybe“, pokračovala agentúrna správa.
Základnou podmienkou vydávania takéhoto denníka mala byť možnosť rýchlej a jednoduchej inzercie. Ako kontaktné miesto pre inzerentov slúžili dve reklamné kancelárie v centre Bratislavy. Riadkovú inzerciu sľúbil vydavateľ prijímať aj telefonicky alebo faxom. Namiesto vedenia administratívy spojenej s predajom reklamy mali drobní inzerenti využívať audiotexové čísla. Pridanou hodnotou malo byť umiestnenie takýchto inzerátov aj na internetovú stránku spoločnosti v priebehu niekoľkých hodín.
Pôvodný zámer vydavateľa produkovať vlastné redakčné články a expandovať sa však nesplnil, práve naopak. Spravodajský denník zadarmo už niekoľko týždňov nevychádza. Obe obchodné kancelárie sú z technických príčin zatvorené a zastihnúť redakciu či majiteľov spoločnosti sa TRENDU nepodarilo. Ranný rýchlik sa roka 2005 nedožil.
Hradecké noviny dne 17.2.2005 píší o probíhající rekonstrukci hlavního nádraží v Hradci Králové mj. toto:
Do zlepšení stavu královéhradeckého hlavního nádraží letos z různých kapes poputuje dohromady 17 milionů korun.
Od minulého týdne už dělníci usilovně pracují v prostorách někdejší prodejny asijského textilu a navazujícího zázemí provozních zaměstnanců železniční stanice v jižní části haly nedaleko knihkupectví. Stavební dělníci tu připravují místnosti pro úschovnu zavazadel, kterou sem České dráhy nejpozději do konce března přemístí. Současná úschovna zavazadel a některé další okolní prostory se totiž v průběhu jarních měsíců promění v multifunkční obchod řetězce PONT, který podobná zařízení provozuje na mnoha nádražích v republice.
"Předpokládám, že otevřeme v polovině května," je přesvědčen Petr Vozanka, předseda dozorčí rady a. s. Jídelní a lůžkové vozy (JLV), která stavbu financuje. Náklady na zřízení obchodu dosáhnou podle Vozanky bezmála osmi milionů korun. Prodejna cestujícím po dokončení nabídne přibližně čtyři a půl tisíce položek zboží od potravin přes drogistické zboží až po dárky, květiny či drobné služby v podobě dobíjení mobilních telefonů...
Hradecká Správa dopravní cesty, která nádraží v krajském městě spravuje, na jarní měsíce plánuje dokončení vloni zahájené opravy prvního nástupiště. Povětrnostní podmínky v závěru loňského roku totiž nedovolily dodavatelské firmě dílo dokončit. Zbývá provést opravu jižní, západní a severní strany obvodového pláště odbavovací haly.
"Pravděpodobně v květnu se pustíme do opravy sociálního zařízení v hale, které modernizujeme a uzpůsobíme i pro tělesně postižené," seznámil nás s dalšími plány vrchní přednosta hradecké Správy dopravní cesty Petr Končický. Doplnil, že ve druhé polovině roku dojde i k výměně dlažby v nádražní hale. Tuto akci budou spolufinancovat Státní fond dopravní infrastruktury, České dráhy a město Hradec Králové. "Jsme rádi, že město má o nádraží zájem. Věříme, že spolupráce s vedením radnice bude pokračovat, například při výstavbě autobusového terminálu," uvedl Končický.
Uvedenými pracemi na delší dobu skončí rozsáhlé úpravy hradeckého nádraží, protože hala, podchody i nástupiště už budou v odpovídajícím stavu. V nejbližších letech půjdou peníze spíš do údržby. Výhledově ČD na hradeckém nádraží ještě plánují úpravu i zastřešení prodlouženého nástupiště a další rekonstrukce výhybek a zabezpečovacího zařízení.
Ad all: ČT 2 som včera sledoval aj ja. Nuž stále mám pocit, že ČD možu za všetko, aj za to, že JLV účtuje dvakrát, aj za "pajzle" na staniciach, aj za zožltnuté "komunistické" výtvory na stenách staníc... Čo tak sa pozrieť na nejaké autobusové nádraží (napr. Florenc v Prahe). Tiež je tam bezdomovcov plno, nie je sa poriadne a slušne kde najesť apod.
Opisovali vozne, v akom sú strašnom stave, ako vyzerajú toalety, ako sú súpravy pomaľované. Ale zabudli si odpovedať na otázku, kto to všetko sposobuje? Vždy som tvrdil, že cestujúci (teda poniektorí) sú prasce. To je asi moja odpoveď. Netvrdím, že dráhy za nič nemůžu, samozrejme, sú na vine aj ony, ak sa v depách kašle na čistenie, "předtápění" vozov... Ale chcel som tým povedať, že nie sú na vine len dráhy.
Veľa vecí sa na dráhe zmenilo, a bude aj naďalej meniť. Nikto však nemože očakávať, že to bude zo dňa na deň všetko! Spomeniem niektoré opravené stanice, ktorými často prechádzam: Praha-Libeň, Břeclav, pracuje sa na Ostrave-Svinove atď.