Železnice v médiích

Právě teď jsem vyslechl ve Večerníku z Čech na ČT1 zajímavý příspěvek týkající se aktuálního požadavku vedení Libereckého kraje na České dráhy. Krajští zastupitelé by chtěli oživit osobní železniční (zejména rychlíkovou) dopravu mezi krajským městem a Prahou. Jde jim hlavně o její zrychlení. Odpověď představitele ČD zněla v podstatě v tom duchu, že by si to vyžádalo zlepšení infrastruktury, což není tč. v plánu, ani na to nejsou peníze. Kraj se domnívá, že když na železniční dopravu přispívá, tak by jeho obyvatelé také měli vidět pozitivní výsledky. Mottem příspěvku pak bylo vyzdvižení železniční dopravy jako perspektivní, ekologické a celospolečensky výhodnější, než je doprava automobilová.

Když jsem toto téma zakládal, tak jsem reagoval na převažující vyzvedávání negativních stránek železniční dopravy. Ale než takovéto pozitivní zvěsti, to snad raději žádné...  Jaksi mi to připomíná články z "epochy budování rozvinutého socialismu", které značná část členů tohoto klubu nemůže pamatovat. A oživení podobných novinářských praktik by snad i tu paniku u někoho vyvolat mohlo . 

Ako sme sa dozvedeli z najnovšieho vydania "Železničné ozveny" (január 2005, strana 5) novín pre zamestnancov Železničnej spoločnosti Slovensko, a. s. Bratislava a Železničnej spoločnosti Cargo Slovakia, a. s. Bratislava, ktoré vydáva Ústredie Železničnej spoločnosti Slovensko, už aj na slovenskej železničnej sieti jazdia vlaky IC a EC rýchlosťou 160 km/h.

Článok Nie je dôvod na paniku" začína autorka Ivana Brnčalová nasledovne: "Slovenské vlaky konkurujú svetovým len jedlom, dozvedeli sa svojho času čitatelia denníka Sme. K tomuto záveru dospela jeho redaktorka po hodinovom rozhovore na tému "kvalita európskych vlakov" s riaditeľom sekcie marketingu ZSSK Ing. Júliusom Slížom. To, čo sa v Nemecku nazýva ICE, vo Francúzsku TGV, v Španielsku Talgo, v Rusku Sokol u nás IC a EC. Perlou medzi vlakmi je nepochybne Orient Express. Porovnávať jeho vymoženosti s vybavením Slovenskej strely je tiež viac menej utópia. Možno treba záver článku, v ktorom označila redaktorka (rozumej v Sme, pozn. G.) naše vlaky konkurencieschopné a to len prípravou čerstvých jedál, brať s rezervou.

V ďalšej časti svojho článku v Železničných ozvenách porovnáva autorka kvalitu vlakov TGV a našich vlakov a na podporu názoru, že s našimi vlakmi to nie je až také zlé, cituje riaditeľa úseku obchodu ZSSK pána Ing. Pavla Gallu. ... "nedostatky sa prevažne vzťahujú na slovenskú "masovú" železničnú dopravu - rýchliky IC či EC sú na tom nepochybne lepšie, a to nielen rýchlosťou 160 km za hodinu, ktorá je takmer o polovicu vyššia ako u rýchlikov, ale aj tým, že vozne sú tu klimatizované, zväčša čisté a už na prvý pohľad ich interriér naznačuje, že cestujete v "lepšom"". 

"Aj keď naše vlaky vyššej kvality zaostávajú za technologickým symbolom Francúzska, nie je dôvod na paniku, že sme dobrí len v čerstvo uvarených jedlách", uzatvára autorka Ivabna Brnčalová svoj článok, ktorý zrejme vyšiel na objednávku ZSSK ako protiváha k "dezinformáciám", ktoré o našich vlakoch priniesol denník Sme. Škoda, že sme sa v článku nedozvedeli, kde jazdia naše vlaky rýchlosťou 160 km/h. Zrejme sa myslela Slovenská strela, ale tá dosahuje uvedenú rýchlosť len na tratiach SŽDC v Českej republike.

Za pozoruhodný možno považovať pojem slovenská "masová" železničná doprava.

Článok v oficiálnych novinách ZSSK a ZSSK Cargo vyvolá v informovanom čitateľovi prinajmenšom otázniky a možno blahosklonný úsmev, hoci panike iste neprepadne.

Dnes se objevila na stránkách iDnes zpráva o netradičním využití železnice:

"Galerie Leica, která loni přišla o výstavní prostory v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu, chystá výstavu fotografa Sebastiaa Salgada. Sto zvětšenin bude umístěno do vagonů Českých drah. Vlak bude jezdit po vybraných městech a nádraží se promění v galerii."

Ve zprávě jsou uvedeny další podrobnosti včetně výčtu železničních stanic, kde bude výstava k vidění. Viz: http://zpravy.idnes.cz/vytvarneum.asp?r=vytvarneum&c=A050131_125854_vytvarneum_gra

Ja to neobhajujem, božechráň! Len keď staviame drahšie diaľnice, prečo by sme nestavali drahšie aj trate

Milan> akoto ze ich staviame drahsie?

Problém je trochu inde. Tie výhovorky ŽSR sú podobné ako u diaľníc. Tiež ich staviame niekoľkonásobne drahšie ako okolité štáty, dokonca drahšie ako Švajčiari . Ale je potrebné z tej ceny za DC posúdiť, čo obsahuje a čo nie. Keďže je to absolútne neporovnateľné, ťažko to dať do takej tabuľky, ako to urobilo SME. Aj keď napriek tomu tie rozdiely sú úžasné. Zásadný problém - krajiny EÚ zväčša tam majú zohľadnené len prevádzkové náklady, my aj investície!

mirec: Dík za upresnenie

V tom článku sú úžasné aj výhovorky zo strany ŽSR - podľa nich je vraj modernizácia tratí u nás drahšia oproti iným krajinám kvôli terénu a ekologickým predpisom. Ja teda neviem - na zatiaľ modernizovaných úsekoch medzi BA a TT a ani na väčšine trasy BA-ZA žiadny extrémny terén nie je (preložka pri Šenkviciach je v porovnaní napríklad s preložkami horských tratí v Rakúsku - Arlbergbahn, Tauernbahn dosť o ničom). To som zvedavý, koľko bude stáť modernizácia v náročnejších úsekoch trate 180 (Strečno, Kraľovany, Ružín). A ekologické predpisy - to si snáď robia srandu, že by tie boli na Slovensku prísnejšie než v ostatných európskych krajinách?

V papierovom vydaní SME je uvedené, že sa jedná o nákladný vlak 1400 ton brutto. Ako zdroj sú tam uvedené Hospodárske noviny.

Nick: Písali v tej tlači, za aký vlak a na akej trati je tá cena? Lebo na ŽSR závisí cena za DC od kategórie trate, hmotnosti vlaku aj druhu vlaku (Os, náklad, Lv). Zaujímalo by ma totiž, či a do akej miery sú tie čísla porovnateľné.

A za chvíli další nehoda (idnes):

16:40 - Dvě srážky osobních aut s vlakem zablokovaly odpoledne železnici u Soběšína na Kutnohorsku a u Humpolce. První nehoda se obešla bez zranění. Při druhé byl lehce zraněn řidič.

A už je to tady zase (novinky.cz):

I když toto téma bylo založeno se specifickým zaměřením, může jistě posloužit i k prezentaci zajímavých článků o dění na železnici,  pro něž by bylo zbytečné zakládat téma samostatné. Dnes se objevila v Blesku zpráva, která další komentář asi nepotřebuje:

"Zloději kovů útočí na depa. Za kolos dostanou statisíce
Už se kradou i celé lokomotivy!
V Česku se krade všechno. Dokonce i celé lokomotivy! Památný výrok žáka Tučka "Šlajs ví o lokomotivě", určený sběrovému referentovi Hujerovi z filmu Marečku podejte mi pero, se tak stává realitou...
Že se tak skutečně děje, potvrdil Blesku tiskový mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. "Před časem jeden z našich strojvedoucích dokonce zapřáhl za svoji lokomotivu dvě staré odstavené lokomotivy a po kolejích je odtáhl přímo do kovošrotu. Myslím, že celá záležitost pak skončila u soudu," uvedl.
Podobný případ překazili teď policisté v Jihlavě. Ze zdejšího depa chtěli zloději odtáhnout vyřazenou lokomotivu a rozřezat ji autogenem. Depo teď proto namátkově kontrolují policisté.
Že se z jihlavského depa "sem tam něco ztratí", přiznal i jeden z tamních vedoucích pracovníků. "Mizí třeba i tunu těžká vyřazená soukolí z lokomotiv a vagónů," poznamenal lhostejně železničář. Na odstavných kolejích depa tu trávou zarůstá sedm lokomotiv. Může k nim kdokoliv.
Jeden z majitelů sběrny surovin odhadl, že celou sedmdesátitunovou lokomotivu by vykoupil za zhruba 200 000 korun.
Jiří Čada (22. 1. 2005)"

Je pravda, že ten článek neobsahuje nejrůznější podivná zdůvodnění, proč Pendolino jezdit nebude, ale jeho nebezpečnost spočívá v tom, že čtenáři, který nemá větší povědomí o železnici předkládá mnoho nepřesných údajů, které mohou vést (a zpravidla i vedou) k oněm - dnes tak oblíbeným - "senzacím" a nesmyslům šířených o Pendolinu a železnici obecně.
Jinak prosím, rádo se stalo.

ad bkp: Což sice nevyvrací mé tvrzení, že tato informace o "pendolinu" patří k těm realtivně lepším (protože neobsahuje třeba řadu jinak běžných podivných zdůvodnění, proč "nemohou jezdit" atp.), zato potvrzuje to Tvé, že novináři jsou schopni napsat o železnici jen ty blbosti, které jim někdo sdělí.

Jinak díky (bez ironie!) za vysvětlení věcí kolem možných úprav předpisů (bez ironie!).

Nejde o to, kdo je u zdroje, anebo kdo ne, já jsem narážel na to, že jsi tento článek uvedl jako příklad lepší "novinářské kuchyně", zatímco - z mého pohledu - je to šílený zmetek.

Nechám-li stranou ten překlep ("Kosourek"), tak legislativně se uvažuje o zmírnění norem ohledně ZZ (viz problém EMC), a může se uvažovat i o zmírnění norem tak, aby se nejvyšší TRAŤOVÁ rychlost (tedy NE rychlost Pendolin) se zvýšila (až na 200 km/h). Jedna z (vzájemně se doplňujících) možností je zvýšit nejvyšší hodnotu povoleného odstředivého zrychlení, tj. rychlost v obloucích o cca 10 km/h (např. v obloucíc u Velimi, či Moravské Nové Vsi - okolo 160, oblouk 150, nově tedy vše 160).
Další možností je povolit v (tuším, že se to jmenuje) v pátém rychlostním pásmu (161 - 200 km/h) existenci úrovňových křížení s jinými komunikacemi (přejezdů). Ta nyní smí být pouze na tratích provozovaných do 160 km/h.

No a o větě "Pendolina jsou totiž příliš drahá na to, aby z nich byl jen luxusní vnitrostátní rychlík." nemá, myslím, vůbec cenu diskutovat.

ad bkp: Taky nejsi u zdroje tvorby legislativních změn!  Je to skvělé, kdysi mezi námi (nebo spíš kolem nás) byli tací, kdož poroučeli větru dešti, teď budou jiní (nebo třeba i tíž) legislativně rovnat traťové oblouky!

No to je zase 'perla': "Náměstek ministra dopravy Vojtěch Kosourek v září oznámil, že na ministerstvu chystají legislativní změny, které by maximální povolenou rychlost zvýšily ze 160 na 200 km/hod. "Pendolina jsou totiž příliš drahá na to, aby z nich byl jen luxusní vnitrostátní rychlík," řekl Právu Kocourek. Podle ČD však profil tratě vyšší rychlost než 160 km/hod neumožňuje." - to bych nevymyslel ani po láhvi Portského.

Také něco relativně pozitivního z novinářské kuchyně:
Na stránce s "Ročenkou 2004" (http://www.novinky.cz/special/2004/vedaatechnikapendolino.html)
je poměrně solidní informace o "případu Pendolino", i když by v rubrice "Věda a technika" nemusel být zrovna pod titulkem "Luxus na Českých drahách se nekonal".

Zbyněk: Ale já jsem se snažil vysvětlit, že neexistuje žádná protiželezniční lobby (nepočítáme-li občasné protiželezniční výpady mluvčího Česmad Bohemia p. Felixe), ale pouze neschopnost železnice se propagovat. S tvrzením, že jsou pouhýmmi "opisovači" by většina novinářů nesouhlasila, ale skutečnost je poněkud jiná...