Otázky + odpovede

K tým prechdovým odporom.. sa smejete, ale minulú zimu som ostal takmer neschopný na to, že som preberal odstavený peršing po hustej chumelici, na šmýkadle zberača som mal no nech 2 cm mokrého snehu. Nebol to ani ľad, iba obyčajný mokrý ťažký sneh.
Stačilo to na to, aby nezindikovalo napätie, nenabilo filter... nula voltov!
Neostávalo mi iné ako cvičiť zberačom hore dolu hore dolu, až sa to pri nejakom 20. pokuse za zdatného trápenia pomocného kompresora oklepalo, zablyslo sa, sneh sa odtopil a voltmeter konečne ukázal napätie.. aj to na niekoľkokrát.. najprv 0,5, potom 2 a napokon 3 kV.

Asi by to šváclo....

Ondro: Ta ochrana malým napětím SELV a PELV, stanovené výše bezpečného napětí podle druhu prostředí, jsou zde: http://elektrika.cz/data/clanky/ochranne-opatreni-ochrana-malym-napetim-selv-a-pelv/view

Páni diskutéři, co myslíte, že by se stalo, kdyby byla fáre trafáku připojená na napětí (= zdvižený sběrač) a vy stáli na zemi či na uzeměné části, např. ve skříni lokomotivi a odpojili si ten druhý, ukostřený konec trafa?

Vo svojich uvahach ste celkom zabudli na to, ze trakcny prud z najposlednejsieho useku daleko od meniarne tecie celu tu trasu spat cez kolajnice.
Pokial tecie este aj inokade, tak je to zle.

U 15kV napajania (OBB, DBAG, SBB....) byva vedene pozdlz trate aj zemne lano. U systemu s autotransformatormi je snaha, aby cez kolajnice tiekol spatny prud len v useku medzi 2 autotransformatormi a nie cely napajany usek cez kolajnice. (Ofotska draha Kiruna - Narvik, trat SBB z Gubiasco do Luino,
trate LGV vo Francuzsku). Takze ak najdete 2x15kV alebo 2x25kV - je to vybavene autotransformatormi.

Kolajnica je "pracovny" vodic.
V pripade, ze je prerusena, moze na tom preruseni vzniknut ubytok kludne aj niekolko 100V. Zavisi od roznych okolnosti. Na to, ze je na zemi (nie v zemi), sa neda spolahnut.

Prudove chranice su standardne v domacnosti na 30mA. Ucinky takeho prudu uz su zivotu nebezpecne. Ak ma clovek mokre ruky, rata sa, ze telo ma odpor asi 1kOhm. Na to, aby cez neho tieklo 30mA staci napatie 30V.
Preco sa robi ochrana malym napatim? V mokrych priestoroch do 24V, inak asi 50V?

Takze potriast moze a u slabsich jedincov a tazsie nasledky moze mat relativne nizke napatie. Osobne ma pri elektrochemickych pokusoch potriaslo vlacikove trafo, ktore davalo naprazdno cca 20V.

Takze, ak sa meni kus kolajnice, je nutno prepojit tie 2 useky, aby trakcne prudy do meniarne tiekli tade, kade maju a nikomu neublizili.
Aj ked sa vyluci a ukolajni medzistanicny usek troleja, cas prudu zo susedneho useku (kde nie je vyluka), tecie cez kolajnice a moze sposobit problemy.

Apropos, je neziaduce, aby spatny prud tiekol cez zem. Jednak kvoli korozivnym ucinkom, jednak kvoli stratam, aj kvoli ruseniu inych elektrickych zariadeni.

Kamarát odpojil "zem" ( vodič PEN ktorého sa normálne môžeš chytiť) v rozvádzači, ale ked nechtiac prepojil odpojené konce vlastným telom, tak ho to skoro stálo život
To byl s vodpuštěním pitomec, protože to "N" znamená, že je to i pracovní vodič. A když odpojíte pracovní vodič, tak se vám na rozpojeném místě vobjeví co, Jasánek? Tak se vám na rozpojeném místě objeví plné napětí.
(PEN vodiče se samozřejmě dotýkat můžete, právě proto, že je spojený se zemí. Když ho ale rozpojíte, tak ta část před rozpojením se zemí už spojená není, a tak se není možné jí dotýkat - zvlášť v případě, že to není "jen" vodič PE, ale vodič PEN. To je jinými slovy řečeno totéž, co v předchozím odstavci).

Na druhú stranu komu sú potrebné KO, keď je koľaj vylúčená, lebo sa mení koľajnica?

Prepac, to mi uslo. To prepojenie lomu treba hlavne kvoli KO.

Aby sa obvod neuzatvoril cez niekoho. Kamarát odpojil "zem" ( vodič PEN ktorého sa normálne môžeš chytiť) v rozvádzači, ale ked nechtiac prepojil odpojené konce vlastným telom, tak ho to skoro stálo život

Aby si elektrika nehladala cestu menšieho odporu pomimo kolajníc.
To je jasné, nám to ale vysvetľovali aj s ohľadom na BOZP...

Cmelak - ukoľajnenie je niečo iné.

Cmelak: tratovak píše o niečom inom.

Tratovak, lebo vtedy vam tam nestoji lokomotiva a nespoji trolej zo zemou. V troleji, aj ked je odpojena, mozu byt hocico - naindikovane, prepojene s masinou s dvomi zberacmi atd, preto trolej treba zemnit kvoli bezpecnosti. ( pozri sa hore na akych izolatoroch je ten drot.)

tratovak: Aby si elektrika nehladala cestu menšieho odporu pomimo kolajníc. Napríklad cez súbežné potrubia. Potom vynikajú tzv. bludné prúdy a spôsobujú koróziu kovových konštrukcii okolo tratí. Vďaka tomu že kolaje ležia defakto v zemi, tak sa robia opatrenia ( prepojky ) , aby tie kolaje boli lepší vodič ako zem.

Tak prečo, keď my ideme lom umelo vytvoriť musíme najprv dané miesto preklenúť lanom?

Esteraz.
Take "spoje" ako je lom kolajnic su milliony na trati - nedobre pritiahnute skrutky na spojkach, izolacne styky atd. kolajnice su "kontinualne spojene so zemou" a masina stoji dost pevne na zemi (tj na kolajniciach) a tlaci ich k zemi, rozhodne pevnejsie ( väcsou vahou) ako clovek vedla nej.

Boli casy - hlavne v krajinach kde "zajtra znamena vcera", ze elektricky pripoj bol len jeden drot, ak niekto potreboval uzavriat okruh ( rozsvietit ziarovku) druhy drot namotal na zelezny kolik a zatlkol do zeme.

Vravím - ako som kúpil, tak predávam... Išlo o to, že si vtipálkovia chceli vystreliť, takže si dali záležať, aby ten rušeň "stál vo vzduchu" a nedošlo im, čo sposobia...
----------
Ale na iné som si spomenul. V prípadoch, keď meníme koľajnicu a nie je napäťová výluka, tak aby niekoho nekoplo musíme dať najskor náhradné vodivé prepojenie tej koľajnice. Ak je ale čistý lom, nemože niekoho, kto by "stíral rosu na kolejích" a prekročil ho, poriadne zatriasť?

Tratovak si dost vedla.
Aj 3000 V ti preskoci cez 5-6 mm hrubu izolaciu a kolajnice su po celej dlzke akosi spojene zo zemou, aj ked su na pryzovych podlozkach a vzájomne izolovane ( nie od zeme!). Naviac lokomotiva má niekolko kolies, takze je celkom vylucene, aby stala tak vo vzduchu medzi kolajnicami a trolejom....
Z tohto hladiska trolejbus je omnoho nebezpecnejsi, stoji na gumenych kolesach a je na palube cca 700V ( najmenej 350 V voci zemi) a nepamätam sa, ze by niekto dostal uz uraz. Este ruske trolejbusy mali urcite problemy so zvodmi a triasli pri nástupe, ale ruski inzinieri problem jednoducho vyriesili, zavesili na podvozok retaze, co trojebus tahal po zemi a tym vyrovnali potenciál.

Jo ono se jedná o podložky pod kolejnicí??? Hm, v tom příkadě si proud najde cestu přes člověka už jakmile na ni šlápne... Nebo jakmile by chmátnul na madla u dveří do mašiny, aby na ni vylezl...

Možno si zo mňa niekto robil srandu, ale práve preto, že všetko je so všetkým pospájané...

Ak koľajnica nebola dostatočne od zeme odizolovaná, čo na nejakej 56. staničnej koľaji nemusela byť, prečo by si elektrika nemohla nájsť cestu cez človeka?

peršing: Sice nám Tratovak neprozradil, jestli to bylo na 3000V nebo 25 000V, ale když si představím, že mašina stála na nějakých pryžových podložkáchm co měla pod koly, tedy mezi koly a kolejnicí, které ještě k tomu svými 10t na každém kolečku zmačkla do tloušťky 0,1mm, tak při zdvižení sběrače to akorát hezky zasmrdělo a podložky odtekly do kanálu. A jestli nějakej pán při zdviženém sběrači šel spojovat drátem mašinu s kolejí, tak to nebyl mašinfíra ale vůl, protože by ani naudělal zkoušky na elektriku. Howg.