Otázky + odpovede

Celé tajemství udržení rovnováhy na bicyklu tkví v tom, že osa řídítek je v rámu uchycena šikmo.
maxipes: Celé tajomstvo rovnováhy na bicykli tkvie v tom, že riadítka sú - riaditeľné. Takže pri naklonení sa na tú istú stranu máličko zatočíš riadítka a tým dostaneš bicykel pod svoje ťažisko (resp. výslednicu tvojej tiažovej sily a odstredivej sily). Sklon vidlice len pomáha bicyklu udržiavať priamy smer, nie primárne jazdcovu rovnováhu.
Co to tu melete o nízkých kmitočtech, že země má přirozený kmitočet 8 Hz? Vždyť takto nízké kmitočty jsou destruktivní a vražedné, nejsilnější účinky má 7 Hz.
maxipes: to platí o zvuku - infrazvuku. Zvuk je mechanické vlnenie (sa šíri len v látkovom prostredí, rýchlosťou zvuku atď....) To, o čom "mlel" Janek, je elektromagnetické vlnenie, (šíriace sa aj vo vákuu, rýchlosťou svetla ...). Schumannova rezonancia má naozaj základnú frekvenciu 7,83 Hz.
https://ru.wikipedia.org/?oldid=87654179
Pôvodne 7,83Hz, a v 2014 odmerali až 16,5Hz, a vraj tohto roku až 33Hz,
janek: To sú +- harmonické kmitočty základnej frekvencie, ktoré sú prítomné stále, takže môžeš kľudne spávať. Aj základná frekvencia kolíše, prečo, ti bude jasné už zo schémy alebo vzorca (kolíše šírka vlnovodu medzi zemou a ionosférou aj jeho fyzikálne vlastnosti). Mimochodom intenzita Schumanovej rezonancie je rádovo nižšia než ostatné emg vlnenia, ktoré k nám prenikajú z vesmíru, nižšia než elektromagnetický smog z rozvodných sietí elektriny, takže môžeš spávať ešte kľudnejšie.

Ondro: Účinky nízkých kmitočtů přece není žádná konspirační teorie, šířená internetem. Ty jsou známé a prokázané už řadu desetiletí.

maxipes: Tot vidis, ako je clovek nachylny na kadejaku konspiraciu.
Ja si z toho robim akurat .

Pozri kolko ludi dokaze pit zieravinu v presvedceni, ze ich vylieci z... (dopln co uznas za vhodne). Mam susedu, ktora zije v presvedceni, ze na syna preniesla pri porode tazke kovy. Asi si struhala na ranajky olovo....
Nevysvetlis, nepresvedcis, citala na internete a uverila..... Vyhana tazke kovy tazkou dietou...

Co to tu melete o nízkých kmitočtech, že země má přirozený kmitočet 8 Hz? Vždyť takto nízké kmitočty jsou destruktivní a vražedné, nejsilnější účinky má 7 Hz. Rozrušuje materiál včetně cihlových a betonových zdí, narušuje tělesné orgány. Při nižší intenzitě lidi zachvátí panika, mají dojem, že se hroutí zdi a padá strop, vyšší intenzita potrhá cévy a tím zabíjí. Působení větru na mořské vlny může vyvolat takovýto nízký kmitočet a šílení námořníci zanechají vše na lodi a naskáčou do moře, takže se pak najde neporušená loď se vším vybavením ale bez posádky - bludný holanďan.
Pochopitelně, že to nemusí být přesně tšch 7 Hz ale celá oblast srovnatelných kmitočtů podle Gaussovy křivky.

Je možné, že legenda o troubách v Jerichu má reálný kořen, že dobyvatelé tehdy znali účinky neslyšitelných nízkých kmitočtů a uměli vyrobit sedmihertzové píšťasly, pomocí nichž buď narušili hradby Jericha nebo alespoň v obráncích vyvolali paniku a dojem, že se zdi hroutí.

Kdyby tedy Země takto kmitala tímto kmitočtem, tak všechno na svém povrchu zničí.

Ondro,
no, sú už zastaralé.
Pôvodne 7,83Hz, a v 2014 odmerali až 16,5Hz, a vraj špička bola 31.januára tohto roku až 33Hz, a vraj má veľký podiel na ľudskom správaní. Schumannova rezonancia sa to volá, a zároveň je to rezonancia nášho mozgu v stave alfa. Našiel som nejaké články, len neviem, nakoľko sú hodnoverné (konšpiračné teórie, scientológia, parapsychológia).
Ale,
dokážem si to pripustiť, vďaka extrémnej aktivite počasia a globálneho otepľovania, ale však som priamy dôkaz ešte nenašiel. Škoda, že tie články sú hlavne v angličtine.

janek74: To si kde vzal take cisla?

Frekvencia zeme podo mnou je vsak momentalne velmi premenliva, rozhodne vsak nie je prijemna. Po stole mi poskakuju monitory a klavesnica s mysou.
Musim si davat pozor, aby som nenakreslil roztrasenu stanicu.
Zatial sa iba bura, som zvedavy, co to bude, ked budu zatlkat piloty do zeme.

S tou trefou - fyziku mi onehda pred 30 rokmi prednasal isty pan profesor Krempasky. Mozno ho dakto videl aj v telezizii. On, ked uz videl, ze toho mame plny chrup, mal take filozoficke vsuvky. Aj jeho ucebnica mala v sebe rozne filozoficke uvahy o fyzike a ludskej spolocnosti. Malo to nieco do seba.
V podstate som mal stastie na ucitelov a profesorov, co sa prirodnych vied tyka.
Na svojich mladsich kolegoch vsak badam, ze uz taky rozhlad nemaju...

Ondro,
tá ekonomika je trefa do čierneho!!!

A takmer nikto si to neuvedomuje (vidím, že Ty a ja sme výnimky...), že zákony fyziky (hmoty, energie) platia všade.
Tak, ako energia nevzniká, nezaniká, atď... aj svetové bohatstvo len tak nevzniká. Čím viac dotlačených bankoviek, tým väčšia amplitúda sínusovky, čím častejšie poskytnuté úvery z "nuly", tým väčšia frekvencia krízových rozkmitov.
Dnes žijeme v dobe častej ekonomickej krízy, s čím ďalej, tým väčším dopadom na ľudstvo.

Ak sa nevrátime k miernym výkyvom okolo ekvilibra, s ustálenou frekvenciou, bude zle!

Vedel si o tom, že prirodzená životná frekvencia Zeme sa zvýšila z ~8Hz na ~11Hz ? Potom, ze prečo ľudia si nikde nenachádzajú kľud.

janek74: No ta "lenivost" je len to, ze kazde teleso sa snazi zaujat poziciu s najnizsou energiou. Ci je to dvojkolesie alebo kus tehly.... Alebo bicykel s bicyklistom, ktory sa uporne snazi pracovat proti tomuto principu.

Ten pohyb po sinuse ale nie je dany tou uvadzanou "lenivostou", ale tym, ze koleso je kuzelovite a tym padom obvodova rychlost pri okolesniku je vacsie ako pri kraji kolesa. A kedze su tie kuzele orientovane proti sebe, tak ma dvojkolesie tendenciu vystredit sa, aby obvodova rychlost bola vpravo i vlavo rovnaka.
Kedze priroda nadrzuje skrytym vadam, kolajnice nie su idealne rovne, koleso nie je idealne kuzelovite, vyskytuju sa sily, ktore to dvojkolesie z vystredenej polohy vytlacaju. A dvojkolesie sa opat snazi vystredit, sem-tam prekmitne za idealny stred a cele sa to deje v opacnom smere.... A je z toho krivka.

A to som neuvazoval priecne sily v oblukoch ci sposobene inymi faktormi.

Ale ta sinusovka (alebo krivka jej podobna) sprevadza nas zivot vsade.
Len moderni ekonomovia a financnici ziju v scestnej predstave stale rastucej ekonomiky. Aj pre tu platia prirodne zakony, len si to nechcu pripustit a tym vyrobia este vacsiu krizu...

O tom, že to mírné vychylování kolo potřebuje k udržení balancu, se přesvědčíme vlastní hubou, když na polní cestě při jízdě s kopce zajedeme do koleje, vyjeté jiným kolem. Bicykl nemůže balancovat a končí to letem přes řídítka a přistáním na ústech.

maxipes, Ondro,
chlapi, veľmi dobrá poznámka o železničnom dvojkolesí. Totiž sú to dve kuželové plochy, ktoré bežia po dvoch naklonených rovinách, a vďaka "lenivosti" sa snaží ťažisko zaujať tú najbližšiu polohu k Zemskému stredu, a pritom sa "hmýri" počas pohybu.
A teraz sa pozrime na kormidlo bicykla, respektíve na prednú VIDLICU a jej ZAKRIVENIE...

Tie gyroskopy su len jedna z mala veci, ktore ma teraz napadli.
V skolach nas ucia matematiku, fyziku, chemiu a co ja viem, ake vedy este, ale len maloktory ucitel trebars tu fyziku aplikuje na taku beznu vec, ako je bicykel.
A je to potom na skodu veci, lebo z tych prirodnych vied robime strasiakov uplne zbytocne a to, co by deti mohlo zaujat a pritiahnut k uceniu, absentuje.
Ta Komenskeho myslienka - skola hrou.

Casto to vidam aj v tychto diskusiach. Je to tak, tak nas to ucili a tak to ma byt. Ale obcas pozorujem, ze pochopenie principu absentuje. A argumentuje sa tisicimi detailami, ktore su kdesi v dajakych tabulkach, predpisoch a o principe nevypovedaju nic.

Inac dakujem za debatu na temu brzdiace %.

maxipes: Tak veru, kolesa su gyroskopy, teda za jazdy prakticky tlmia tie kmity a tym pomahaju udrzovat rovnovahu.

Ani pohyb bicykla (motorky), ani zel. dvojkolesia nie je rovny, ale sinusovka.

Pri zlom tlmeni vsak moze dojst k rozkmitaniu a vtedy letime k zemi.
Staci riaditka vychylit viac, ako je potrebne.

Ondro: Celé tajemství udržení rovnováhy na bicyklu tkví v tom, že osa řídítek je v rámu uchycena šikmo. Když tedy se při jízdě nakloníme doleva (a my se skutečně při šlapání do pedálů střídavě vychylujeme doprava - doleva) tak se přední kolo samovolně stočí doleva, tím "dohoní" náklon celého bicyklu i jezdce, my reflexivně srovnáme řídítka do osy cesty, následuje vychýlení doprava... bicykl tak chvíli balancuje podle střední polohy (podobně jako železniční dvojkolí) než se ustálí v ose. Dokonce si takto můžeme chvíli dovolit pustit řídítka, narovnat se v sedle a řídit bicykl jen nakláněním těla.

K držení rovnováhy jednostopého vozidla přispívají i ta dvě kola o velkém průměru, která tvoří setrvačník, mající tendenci udržovat směr své osy.

Moment zotrvacnosti je dany usporiadanim hmoty okolo osi rotacie. Pre konkretne teleso je to konstanta. (Preto ma zotrvacnik co najviac hmoty na obvode, aby sa dosiahol velky moment zotrvacnosti.)

Rotacna energia rovna sa 1/2 * moment zotrvacnosti * uhlova rychlost ^2


Otazka: Preco udrzime rovnovahu na bicykli, kym sa hybeme?
K tejto otazke ma vedie momentalne hit vsetkych hrackarni - spinner.
(Princip identicky.)

janek74:
odporúčam Ti najprv si prečítať svoj príspevok pred odoslatím:
moment zotrvačnosti sa mení rozložením hmoty okolo osi rotácie, štvorcom od uhlovej rýchlosti sa mení energia.
Ale Ti prajem pekný deň.

Otázka hlavne na absolventov Katedry železničnej dopravy: ako správne citovať GVD v knižnej podobe?

Správně "Pomalejší" mašina má rychleji se točítí motory, teda vyšší celkovou kinetickou energii, tudíž zastaví na delší dráze, a tedy má menší b%

tiez to vidim na zmenu momentu na obvode kolies v zavislosti od tociek kotvy

...fčil mudrujte...

Má to niečo so zmenou prevodového pomeru, a tým rýchlosť otáčania sa kotvy motora, a tým zmena momentu zotrvačnosti? (ktorý mmchdm rastie štvorcom od uhlovej rýchlosti)

Jojo. Brzdicí váha je zdrojem mnoha podivností.
Představte si, že máme nějakou (elektrickou) lokomotivu. Jenom jí změníme převod mezi trakčním motorem a dvojkolím (162 -> 163.2 například - v původně zamýšleném příkladě 363 -> 362 byly ještě nějaké drobné změny, tak ať se v tom nemá důvod nikdo rejt), neuděláme nic jiného. A - čárymáryfuk - trochu (i když né moc) se nám změní její brzdicí váha!
(v praxi se to asi neřeší, ale teoreticky i reálně tam změna je).

Nu a fčíl mudrujte, ogaři .

Jinak nejednoznačnost těch b% vede k tomu, že se pomalu začíná udávat i skutečná brzdicí síla, zatím se to týká ruční brzdy.
A těch keců, co k tomu "z provozu" už je...