Tipy na cesty - všeobecne

Bájné incké město Machu Picchu tvoří pozůstatky chrámů,paláců a teras. Leží v nadmořské výšce 2400 metrů a dostat se k němu lze dvěma způsoby:čtyřdenním pěším pochodem po incké stezce,anebo vlakem,který je-de z Cuzca,někdejšího centra incké říše,do Aquas Calientes,vesnice ležící osm kilometrů pod Machu Picchu.
Vlak jede z Cuzca téměř čtyři hodiny. Cestou míjí plantáže kukuřice nebo brambor,kterých se v Peru pěstuje neuvěřitelných dva tisíce druhů. Během devadesáti kilometrů musí překonat velký výškový rozdíl,,ovšem směrem dolů. Zatímco Cuzco leží v nadmořské výšce 3400 metrů,vlakové nádraží pod Machu Picchu je pouhých 2000 metrů nad mořem.„Všechny vlaky v Jižní Americe sjíždějí do údolí a kaňonů díky speciálnímu přepínacímu systému,„vysvětluje Gary,jeden z vlakových stevardů.„Klesají tak,že jedou chvíli dopředu a chvíli couvají a v mezičase vždy přepínají na jiný podvozek podle toho,,jestli se potřebují dostat nahoru,anebo dolů.„
Posledních čtyři sta metrů mezi nádražím a Machu Picchu se dá překonat pěšky nebo autobusem,který pak zastaví přímo před branami místa,jehož historii nikdo přesně nezná.
Incké stavby ležely dlouho bez povšimnutí ukryty v horách,než je v roce 1911 objevil Američan Hiram Bingham. Jeho prvenství však bývá často zpochybňováno. Existují záznamy o tom,že před ním už Machu Picchu objevil Němec Augusto Berns,který byl hle-dačem pokladů. Berns podle dostupných informací Machu Picchu prozkoumal a odvezl část inckých pokladů do Německa. Později dělali něco podobného i místní lidé,kteří se snažili prodat předměty nalezené v ruinách turistům.
Podle archeologů byly incké stavby postaveny zřejmě kolem roku 1450,kdy se říše Inků rozšiřovala a podrobovala si okolní indiánské národy. Zhruba o sto let později bylo ovšem město údajně znovu opuštěno. Dodnes nikdo přesně neví,k čemu vlastně sloužilo.„Teorií je několik,„vysvětluje Carlos, který po této nejslavnějšší incké památce dlouhá léta provádí.„Někteří lidé si myslí,že šlo o město. K této teorii se přikláněl i Hiram Birgham. Odborníci dnes ovšem říkají,že Machu Picchu bylo pravděpodobně poutním místem. Existují také teorie,podle kterých šlo o místo,v němž žily vyvolené ženy. Jiní zase tvrdí,že šlo o sídlo aristokracie,konkrétně králů a královen. Kdo ví. Žádné písemné záznamy nemáme - v předkolumbovských časech místní obyvatelé ještě nepoužívali písmo,„říká Carlos.
Dnes zbyly z Machu Picchu jen úchvatné ruiny postavené z přesně opracovaných kamenů bez použití jakéhokoliv pojiva. Neporušeny zůstaly už více než pět set let.

(Týdeník Rozhlas)

V tejto téme som Vám dal tipy na výlety vlakom-navštívili sme Šumavu s 2.najdlhším železnič.tunelom pod Špičákom,severočeskú transverzálnu dráhu v úseku Česká Lípa-Liberec,kde sa nachádza fotografmi vyhľadávaný žel.viadukt u zastávky Novina a tiež moderné HV ZSSK prezývané Barónka po trati TEŽ nás doviezlo k zast.Popradské Pleso / výlet k symbolickému cintorínu / A takto symbolicky pred Vianocami Vás pozvem do svojho prechodného bydliska-do Velkých Přílep.Niektorí členovia vlaky.net-railfun,janciP boli týmto tichým miestom za rušnou Prahou milo prekvapení.Prajem všetkým pohodový advent a radostné Vianoce.

Vianočná Praha:Ak si nájdete aspoň 2 dni voľna,skúste vycestovať do stovežatej Prahy.Ja som dnes po príchode z Popradu navštívil Námestie Republiky,pár metrov od Masarykova nádr.,kde už začali Vianočné trhy,a to ešte nebola 1.adventná nedeľa.Varené víno stojí 30 Kč,je tu aj stánok so syrmi z Tatier.

Jedna z najkrajších železničných tratí spája Českú Lípu a Liberec,v JŘ SŽDC má číslo 086,viadukt u Noviny je v rekonštrukcii,po trati premávajú rýchliky z Ústí n.L.do Liberca.2 páry sú vedené HV radu 843,5 párov ťahajú brejlovce DKV Č.Třebová-PJ Liberec.Na poslednej fotke je prekrásny kostol v Hejniciach,blízko sú Lázně Libverda,trať 038

I v sychravých listopadových dnech lze objevovat krásy blízkého okolí. Jednou z možností, jak aktivně strávit víkendové volno, je výlet do nedalekého, téměř dvoutisícového městečka Oybin, které se nachází na českoněmecké hranici v srdci Žitavských hor. I přes svůj úřední statut pouhé obce patří místo k turistickým perlám jihovýchodního Saska.
Přestože se Oybin nachází nedaleko české obce Krompach, nejvýhodnějším a pro turisty též nejlákavějším způsobem, jak se lze do obce dostat, představuje úzkokolejná železnice. Ta začíná v Žitavě a jezdí na ní historické vlakové soupravy tažené parní lokomotivou, která upomíná na dávné časy železnice. V zimním období vlak na svoji pouť krásnou přírodou Žitavských hor vyráží čtyřikrát denně v intervalu dvou hodin. Jízda do Oybinu, který je zároveň cílovou zastávkou vlaku, trvá zhruba 45 minut.
Po výstupu z vlaku uvítá návštěvníky malebná obec, která kvůli své specifické údolní poloze a přírodním krásám v okolí disponuje výjimečně čistým ovzduším, a má proto statut léčebného místa. Historie obce je úzce spjata s místním starobylým hradem, o němž lze nalézt zmínky v historických pramenech již z konce 13. století. Dnes hrad, který v průběhu staletí prošel několika přestavbami, patří spolu s klášterem k nejoblíbenějším turistickým cílům, které Oybin nabízí. Obě památky jsou otevřeny také v zimním období a za nepatrné vstupné v jejich zdech můžete strávit třeba celý den. Ti, kteří si v Oybinu spíše hodlají zregenerovat své zdraví, mají možnost načerpat životní energii při výletech do okolní nádherné přírody, v níž se nachází například průzračné čisté olbersdorfské jezero či pozoruhodné červené pískovcové skály ve tvaru kalichu. Při jasném počasí poskytují vrcholky okolních hor překrásný výhled na české Krkonoše, Lužické i Jizerské hory, včetně Ještědu. Přes jeden z těchto vrcholků, nesoucím jméno Hochwald (čes.: Hvozd), lze přejít hranice zpět do České republiky. Druhou možností na zpáteční cestu je vydat se do Žitavy. Na této trase můžete navštívit také další malebná lázeňská střediska Jonsdrof a Waltersdorf.

VLAKOVÁ SPOJENÍ NA OYBIN

Liberec - Žitava (odjezd z hlavního nádraží v Liberci ) 8.28, 9.02, 10.23 Zittau - Oybin včetně cen naleznete na: http://www.soeg-zittau.de/cms/ Další informace o městě naleznete na internetových stránkách http://oybin.com/

(Liberecký deník)

Akorát, že na úzkorozchodce je v listopadu právě výluka...

Draha redakce :) chci se zeptat zda by byl zájem z řad vaších členu o akci kterou pořadam a to předběžne na 1.5.2010 a to vlakem s opavy do kobeřic projeti vlečky Gipstrend předněžne odjezd 7:15 . Potřebuji zjistit kolik lidi by mělo zajem protože se pojede strojem 810 ale z duvodu ne moc velké kapacity by se jelo něčím jiným proto se chci dotazat kolik lidiček by mělo zajem viz zde maps.google.cz

Děkuji Pavel Strouhal

Nádherné miesto kde sa dajú stráviť prázdniny alebo pár dní voľna je Oravská lesná železnička.... [url=http://www.muzeum.sk/default.php?obj=pamiatka&ix=olz]oficiálna stránka[/url]

Tip na výlet po krásnych miestach severného Slovenska:Až do 31.12.je sprístupnený symbolický cintorín pri Popradskom plese v Tatrách,od 1.1.2010 do 15.6.bude uzavretý.Výborné spojenie vlakom,zast.Popradské pleso na TEŽ je na znamenie.

Fotené z balkóna Orea hotel Horizont,2.fotka z bavorskej strany Šumavy.Cestovné na DB je drahé,napr.7 minútová jazda vlakom stojí 2 eurá.

Relaxujte v tichom prostredí Šumavy:Do Plzne premáva z Prahy rýchlik každú hodinu,ďalej do Klatov je dvojhodinový takt vlakov Zr resp.R.V Klatovách navštívte katakomby,kde uvidíte 32 mumifikovaných tiel.No a potom z okna vlaku si vychutnáte ihličnaté lesy Šumavy.Pred žst.Špičák je druhý najdlhší železničný tunel na ČD.Od žst.po 10 min prechádzky sa dostanete k dolnej stanici sedačkovej lanovky na Pancíř.Vystúpte však na medzistanici Hofmanky,odkiaľ už uvidíte welness hotel Horizont,patriaci do celoštátnej siete hotelov Orea.Z balkónu máte pekný výhľad až do Nemecka,v suteréne hotela je bazén+sauny.7 km od žst.Špičák je hraničná stanica Železná Ruda-Alžbětín / Bayerisch Eisenstein.Motorové vlaky do bavorských lesov premávajú každú hodinu.

Na dalekou cestu po železnici přes nekonečnou ruskou Sibiř se vydáme s cestovatelem a fotografem Martinem Loewem v jeho celovečerní komponované diashow. Tu uvede v teplickém domě kultury ve středu 11.11. od 19.00 hodin, čímž otevře další ročník svých cestovatelských promítání, která již několik let pravidelně v DK Teplice připravuje.
Tentokrát Martin Loew přiváží unikátní a výpravný program s podtitulem “Největší vlakový výlet světa”, jež patří bezesporu k jeho nejzajímavějším pořadům.
Celý večer bude cestovatel tradičně provázet své barevné diapozitivy množstvím jedinečných hudebních ukázek a poutavým vyprávěním. V něm se s námi podělí o spoustu postřehů a veselých cestovatelských zážitků, jež jsou pro cestování po Rusku tak příznačné.
Veškeré podrobnosti o programu diashow najdete na www.promitani.cz.
“Během večera se přeneseme až na ruský dálný východ. A celou cestu pojedeme vlakem. Z Moskvy nejprve k Bajkalu - nejhlubšímu jezeru světa - a dále po neuvěřitelné Bajkalsko-amurské magistrále napříč celou Sibiří.
Uvidíme města, kde žijí stateční dobyvatelé této části světa, kteří sem přišli v 70. letech 20. století budovat svou vlast coby nadšení komsomolci. Podíváme se do divokého pohoří Kodar, jež krom úchvatné a čisté přírody liduprázdných velehor ukrývá i tajemství stalinských Gulagů. Nakonec nahlédneme i do ussurijské tajgy, jediného domova téměř vyhynulého tygra usssurijského. A seznámíme se zároveň se zvláštním životem na kolejích, který vedou cestující během nekonečných hodin strávených v transsibiřských rychlících.
Cesta z konečné na konečnou takového spoje totiž trvá právě rovný týden!”, prozrazuje z programu své diashow Martin Loew.

(Teplický deník)

Nedaleko bavorského Berchtesgadenu, vysoko v Alpách, leží Orlí hnízdo. Zde odpočíval Adolf Hitler.

Pokud se vydáme do Orlího hnízda vlakem, dojedeme až do cílové stanice Berchtesgaden. Odtud může cestovatel podle fyzické kondice vyrazit buď pěšky, nebo zvolit přepravu autobusem. Dostaneme se do místa zvaného Abfahrtsstelle-Kehlstein, kde se nachází velké parkoviště. Dále se vydáme asfaltovou cestou vzhůru po okružní sedlové cestě. Po silnici vystoupáme asi za čtvrt hodiny k usedlosti Ofner Boden, kde stojí jediný dům u autobusové zastávky, a zde vpravo vkročíme po vyšlapané cestě do lesa, kde brzy narazíme na asfaltovou křižovatku cest.

Výtah do Orlího hnízda

Na křižovatce se dáme prudce doleva směrem do svahu a asi po 200 metrech narazíme na první ukazatele, které nás dovedou údolím po výšlapu až pod vrchol před vstupní bránu do nitra skály, kde je výtah do Orlího hnízda. Cesta není náročná, orientačním bodem je stále částečně viditelná vrcholová chata se stožárem pro uchycení anténního systému.
Z nástupní stanice výtahu můžeme v sezóně po zaplacení vstupného pokračovat výtahem anebo pěšky po cestičce, která začíná u odjezdové cesty autobusu směrem dolů. Po deseti minutách výstupu jsme u chaty Orlí hnízdo a můžeme si vychutnat pohled směrem do Rakouska anebo na překrásné partie Alp.

Cesta s tunely

Po prohlídce panoramatických výhledů následuje zpáteční cesta, která nabízí dvě varianty. První je vrátit se po příchozí cestě, druhou, kterou lze využít mimo sezónu, je sejít po asfaltové cestě, kudy jezdí autobus. Má i několik tunelů a pěkných vyhlídkových míst, ale je také o něco delší.
V dolní partii před poslední serpentinou odbočíme vpravo do lesa a zkratkou po pěti stech metrech vstoupíme na výchozí parkoviště pod pokladnou. K tomu není potřeba ani jedno euro a zážitek je k nezaplacení. V sezóně, která trvá od května do října, se dá cesta výstupu a sestupu kombinovat pěšky a autobusem.

VÝLET NENÍ DRAHÝ

Cesta na Orlí hnízdo je pro cestovatele nenáročná a bez velkých finančních výdajů. Do zmíněné oblasti se lze snadno dostat vlakem. Stačí použít německou jízdenku FIP nebo jinou zvýhodněnou jízdenku. Jde například o jízdní doklad Bayern-Ticket či jeho obdobu platící pouze o víkendech, tedy Schönes-WochenendeTicket.
Více praktických informací naleznete na stránkách www.luko2.com.

(Železničář)

Lidský život je příliš krátký na to, aby člověk mohl poznat všechny krásy třeba bývalého Československa. No schválně – byli jste někdy v Medzilaborcích?

Dostal jsem se tam až na stará kolena na pozvání slovenských lesníků na otevření nové lesnické naučné stezky Kamjana. Vede od miniskanzenu u železniční zastávky Medzilaborce město lesnatým úbočím hřebene Kamjana a po loukách s krásnými výhledy na Laboreckou vrchovinu a vesničky v jejích dolinách na pověstmi opředený Čertův kámen.
Na zastávce Medzilaborce město končí vnitrostátní motorové osobní vlaky z Humenného. Před lety pokračovaly ještě do vesniček Vydraň a Palota ke hranicím s Polskem, stejně tak končíval v Medzilaborcích snad nejdelší vnitrostátní železniční spoj z Prahy – rychlík Laborec. Nyní jezdí pouze noční rychlík 442/443 Šírava do Humenného.

Nejkrásnější

V půli července se u miniskanzenu v Medzilaborcích, což je soubor lidových staveb Laborecka ve zmenšeném měřítku, sešlo přes dvě stě zájemců o první vycházku naučnou lesnickou stezkou. Stezku vybudovaly Lesy Slovenské republiky s městem Medzilaborce. Proč se hora a stezka jmenují Kamjana? V překladu z rusínského jazyka to znamená Kamenná. Stezka je rozdělena na dva úseky – kratší měří 2196 m, vede stále lesem a má 5 zastavení, delší měří 3346 m, má o dvě zastavení víc a poskytuje nádherné výhledy z horských luk na hřebeny Laborecké vrchoviny s vesničkami v dolinách.
Nejkrásnější výhled je z Čertova kamene v závěru stezky. Jedna z legend hovoří, že jej odkudsi přineslo na malíčcích 12 čertů. Chtěli jím zničit chrám v blízkém Monastyru. Na kopci je zastihla půlnoc. Dole v Krásném Brodě zazpívali kohouti, čerti ztratili moc a kámen pustili na vrchol kopce, kde leží dodnes. Jen otisky prstů na něm zůstaly. V nedávné době vytesal do kamene lidový umělec tvář čerta. Pod Čertovým kamenem se vine železniční trať, občas po ní projede motoráček do Medzilaborců. Z ptačí perspektivy je vidět i na humenské

Jedlina i Andy Warhol

Milovníci panenské přírody se mohou vydat na severovýchod od Medzilaborců nad obec Palota. Zde se na svahu nad Palotským rozprostírá na 157 hektarech Státní přírodní rezervace Palotská jedlina. Vznikla v roce 1982 kvůli záchraně původně rozlehlých jedlových lesů. Jejich mizení v oblasti Paloty od konce 19. století poté, co byla v roce 1874 dokončena železnice. Rezervací nevede turistická stezka, je možno do ní nahlédnout od Paloty. Zde vládne Když se nabažíte lesního putování a výhledů, přehršli kultury a historie vám nabídne nedaleko medzilaborecké zastávky umístěné moderní muzeum světoznámého grafika pop-artu, rodem Rusína, Andyho Warhola, poutní areál v Monastyru či unikátní pravoslavná ”cerkev” v Medzilaborcích.

Letos uplynulo deset let od znovuobnovení osobní dopravy přes Lupkowský tunel. V historii tohoto významného karpatského tunelu na tzv. První uhersko-haličské dráze, spojující kdysi strategické oblasti Uher a Haliče – Budapešť se Lvovem přes Košice a Przemysl, byl významný rok 1999. Po více než 50 letech vyjel 27. června opět na tuto horskou trať osobní vlak a spojil nyní dvě turisticky významné oblasti.
Tunel i trať byly dány do provozu 30. května 1874. Přesně 416 metrů dlouhý Lupkowský tunel leží v nadmořské výšce 640 m, z jeho celkové délky se 234 metrů nachází na Slovensku ve stoupání 22 promile. Motoráček vyjíždí o prázdninách v pátek, sobotu a neděli z Medzilaborců v 8.08 a 16.32 h a hned se vrací zpět. Po této trati projížděl za první světové války spisovatel Jaroslav Hašek i jeho literární hrdina Švejk. V Humenném se údajně Švejk osvěžoval na nádraží u pumpy, slovenští kolegové si jej uctili postavením sochy v životní velikosti na prvním nástupišti.
Z Lupkowa se můžete dostat na zprovozněnou bývalou lesní železnici Cisna, polskou drážku, která podobně jako některé bývalé slovenské lesní úzkorozchodné dráhy slouží rekreačnímu provozu.
Jeden ze slovenských kamarádů si vzpomněl, že když působil v Lesním záv