ŽST Poprad-Tatry
Dnešná železničná stanica Poprad-Tatry leží v km 199,390 dvojkoľajnej trate Košice – Žilina. Súčasnú trať 180 tvorí bývalá Košicko-Bohumínska železnica, ktorá sa do Popradu dostala v roku 1871. Postupne sa do vtedajšej železničnej stanice Poprád-Felka v roku 1889 pripojila Miestna železnica v údolí Popradu a neskôr, v roku 1908, aj Tatranská elektrická železnica, vtedy ešte pod pôvodným názvom Smokovecká vicinálna elektrická železnica.
Roky ubiehali, názov stanice sa cestovným poriadkom 1948/49 zmenil do dnešnej podoby. Podstatne častejšie sa však menili názvy a prevádzkovatelia a majitelia zaústených tratí.
Ďalšími medzníkmi v živote popradskej stanice bol rok 1950, keď sa bývalá KBŽ zdvojkoľajnila a príslušne sa rozšírilo koľajisko a rok 1956, keď nám šíny zatrolejovali jednosmernou pavučinou s napätím 3000 V.
Novodobú históriu píše i rok 1977, keď sa položil základný kameň novej výpravnej budovy a sľubne vyzerajúcej kompletnej rekonštrukcii koľajiska, prednádražia i budúceho kontajnerového prekladiska. V roku 1982 definitívne zmizla zo sveta historická výpravná budova. Vlečúcu sa prestavbu definitívne zastavil rok 1989 spojený s politickými zmenami a tak okrem budovy postavenej v „socialistickej“ kvalite ostalo všetko po starom. Čo horšie, koľajisko a zabezpečovacie zariadenie ostalo v „prechodnom“ stave, vynútenom stavbou novej výpravnej budovy. Situácia sa teda pre dopravu ešte zhoršila. 15 rokov sa rozprávalo, špekulovalo, kreslili sa štúdie ale nedialo sa nič. Nakoniec motyka vystrelila a v rokoch 2006 až 2007 prebehla komplexná rekonštrukcia koľajiska, spojená s výstavbou ostrovných nástupíšť, podchodu a výstavbou nového staničného zabezpečovacieho zariadenia. Tým sa pre popradskú stanicu skončila 30-ročná éra dočasných a prechodných riešení.
Všetkým zmenám dúfam nie je koniec a v rokoch 2009 až 2010 napravíme (ak sa to ešte dá a nebude treba začať od znova na zelenej lúke) hrubé chyby minulosti spáchané na samotnej budove a tých, ktorí ju najviac využívajú – cestujúcich a zamestnancoch.
Uspořádání stránky jako takové není zrovna moje (ale MAYOva) parketa. Jen jsem nabyl zkušeností, že každá inovace sebou přinesla problémy trvající zhruba do inovace příští. Možné individuální rozdělení tématiky aktualit a reportáží i v současné podobě skrývá horní lišta stránky.
K tomu počtu příspěvků mohu konstatovat, že jejich množství není zdaleka tak enormní, aby mez těch tří aktualit za den byla limitující. Spíš naopak. Snažíme se mít zásobu pravidelných ranních novinek na nejméně týden dopředu (což je někdy problém). U seriálů, které dostaneme najednou celé, je třeba jejich dílům stanovit nějaký minimální odstup. Stejně tak není příliš vhodné řadit bezprostředně za sebou příspěvky tématicky příbuzné.
Když dorazí něco aktuálního, zveřejní se to zpravidla ihned. Ostatní je jen a jen na dohodě autora s příslušným editorem.
Z pohledu návštěvníka stránek vypadá vše kolem zveřejňování novinek velice jednoduše, ale opak je pravdou. Zvlášť když jsou podklady nepříliš dobře připravené, autory požadovaná uspořádání složitá, galerie rozsáhlé. Navíc kromě mne všichni editoři mají pochopitelně také plno jiných povinností a čas pro svou práci tady často těžko hledají.
A tím v této diskusi s touto problematikou končím a na další příspěvky na toto téma tady reagovat nebudu.
A pokud jde o ty cestovatelské "romány" (či jiné články netýkající se zrovna žst. Poprad-Tatry) - tisíc lidí, tisíc chutí, říká se. Proto se snažíme o pestrost.
Máš pravdu Zbyňku, boli tam fotky z decembra, ale aj z 5.februára .... Holt reportáž monitorujúca stavbu za posledné 4 mesiace by len z "únorovými" fotkami asi nebola to pravé...
Autor mi ji neposlal, tak ji dělal (a udělal) někdo jiný.
Já chápu, že každý pachatel příspěvku jej chce vidět na hlavní stránce teď hned, ale tak to prostě nechodí. A když pošle někdo něco s datem posledních snímků z poloviny prosince minulého roku začátkem února, tak to za horkou aktualitu, která by měla přednost před příspěvky jinými, editor zjevně nepovažoval.
http://dnes.atlas.sk/slovensko/regiony/629723/rekonstrukcia-zeleznicnej-stanice-sa-predlzi
áno vchody možno stavať VCB, teda 40 km/hod "do rovna", odchod samozrejme len podľa autobloku, zelená, žltá. Tam už si treba vypomôcť, ak treba, "krkolomnou" spojkou. Posledné dve koľaje za nástupišťom - ak myslíš tretie, tak platí odpoveď od dansza.
362.001,
budem tlmočiť v doprave... .
Poprad nedodržal el. medzičas 20 min, oni vtedy mali 15 ( ! ). Išli 3 vlaky do kopca, za nimi 2 Os a oproti 1 R . Štrba priškrtila 1. vlak u vchodu, a potom sa to stalo, privaril sa zberač, vyhodila meniareň a 90 min všetko stálo, kým osekali ten zvar. Nakoniec súdruhovia inžinieri upravili aj z PP ten interval na 20 min.
je v PP od Vydrníka. Ale vo Svite, keď sme zastavili ťažký vlak s 2 rakaňami, aj tie mali čo robiť a rozbeh mnohokrát trval aj 20 min. S rizikom roztrhnutia vlaku, prípadne vypálenia meniarne .
V PP to má na starosti pán panelový výpr. A aj dodržiavanie elektrických následných intervalov.
Úplne najlepšie by bolo, ak by dispečer organizoval dopravu tak, že netreba nikde vlak zastavovať ani ho umelo spomaľovať.
A zbytočne nevybočovať ľahšie nákladné vlaky pred rýchlikmi.
ad 1.otazka - JOHnZ
ad 2.otazka - kolaje su manipulacne, da sa postavit len posun
Práve v tejto chvíli sa v odbavovacej hale rekonštruuje pôvodná úschovňa batožín. Bude fungovať v pôvodnom rozsahu. O zavedení skrinkového (trezorového) systému sa neuvažuje.