Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Lanovky v rakúskom Innsbrucku:Pozemná lanovka začína v stanici Congress v nadm.výške 560m,pri budove konferenčného centra a divadla,pokračuje do stanice Lowenhaus,moderným mostom prekoná rieku Inn,v tuneli prebieha križovanie s druhou súpravou a stúpaním sa dostaneme k stanici Alpenzoo a konečnej stanici pozemnej lanovky na Hungerburg /860m/.Tu prestúpime na kabínkovú lanovku,ktorá nás vyvezie na Seegrube /1905m/.Ďalšou lanovkou sa dostaneme na vrchol Hafelekar /2256m/.Na každom z 3 úsekov je interval 15 minút,pozemná lanovka premáva od 7.00 do 19.30,kabínka na 3.úseku od 9.00 do 17.00.Spiatočný lístok Congress-Hafelekar 24,5 Eur.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/301764/
Na kabínkovej lanovke z T.Lomnice na Skalnaté Pleso je aj v októbri možné využiť výhodnú zľavu.Ak máte so sebou prospekt o tzv.Medvedích dňoch v dolnej časti je kupón,ten odovzdáte v pokladni lanovky a dostanete spiatočný lístok za cenu jednosmerného,teda cesta hore a dole stojí 240 Sk.inak na www.joj.sk ,kriminoviny 10.10.2008 je adrenalínový zážitok,keď lanovke zafúkal vietor. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300609/
Veřejný provoz lanové dráhy Liberec - Horní Hanychov - Ještěd bude z důvodu pravidelných revizí a oprav zastaven od 3. do 16. listopadu tohoto roku. Lanovka se tak připraví na další zimní sezónu.
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Byla vybudována na náklady tehdejších ČSD známou chrudimskou firmou František Wiesner. Zahájení stavby bylo dne 15. června 1932 a dokončená lanovka byla uvedena do provozu 27. června 1933.
V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. Rekonstrukci provedla firma Transporta Chrudim a provoz rekonstruované lanovky byl zahájen 31. prosince 1975. V dlouholetém provozu nedošlo k žádné velké závadě a ani k ohrožení bezpečnosti cestujících. Lanová dráha je v provozu každý den mimo pondělí od 9 do 19 hodin vždy v pravidelných intervalech dle jízdního řádu (trať číslo 900). Od 1. února 2007 je lanovka v provozu již od 8 hodin (mimo pondělí).
V pondělí jezdí lanovka od 14 do 19 hodin. Při větším zájmu se konají další mimořádné jízdy, dovolují-li to provozní podmínky a je-li za každou mimořádnou jízdu zaplaceno jízdné nejméně za třicet osob. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách není lanová dráha v provozu. O odstavení lanové dráhy z provozu pro technickou údržbu nebo pro silný vítr a mráz jsou cestující vždy včas informováni. Bližší informace obdržíte na telefonním čísle 485 104 287.
(Benešovský deník)
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Byla vybudována na náklady tehdejších ČSD známou chrudimskou firmou František Wiesner. Zahájení stavby bylo dne 15. června 1932 a dokončená lanovka byla uvedena do provozu 27. června 1933.
V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. Rekonstrukci provedla firma Transporta Chrudim a provoz rekonstruované lanovky byl zahájen 31. prosince 1975. V dlouholetém provozu nedošlo k žádné velké závadě a ani k ohrožení bezpečnosti cestujících. Lanová dráha je v provozu každý den mimo pondělí od 9 do 19 hodin vždy v pravidelných intervalech dle jízdního řádu (trať číslo 900). Od 1. února 2007 je lanovka v provozu již od 8 hodin (mimo pondělí).
V pondělí jezdí lanovka od 14 do 19 hodin. Při větším zájmu se konají další mimořádné jízdy, dovolují-li to provozní podmínky a je-li za každou mimořádnou jízdu zaplaceno jízdné nejméně za třicet osob. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách není lanová dráha v provozu. O odstavení lanové dráhy z provozu pro technickou údržbu nebo pro silný vítr a mráz jsou cestující vždy včas informováni. Bližší informace obdržíte na telefonním čísle 485 104 287.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/299390/
na hodinu na lanovke v Rila planina :
Bulharský premiér uviazol v lanovke
17. septembra 2008 19:16
Bulharský premiér Sergej Stanišev a ďalší predstavitelia vlády v stredu asi na hodinu uviazli v lanovke, ktorá sa pokazila počas slávnostného otvorenia nového lyžiarskeho strediska. Informoval o tom bulharský štátny rozhlas. Incident si nevyžiadal žiadne zranenia, predstavitelia však museli čakať na vyslobodenie z preplnených kabínok vo výške približne 30 metrov nad terénom.
Podľa spravodajcu rozhlasu, ktorý spravodajsky pokrýval otvorenie strediska, sa kabínky po zastavení pohonu pomaly šmýkali dozadu, pričom do seba narazili. Zatiaľ nie je známe, či pasažierov vyslobodzovali zo stojacej lanovky, alebo sa ich podarilo dopraviť do stanice. Predstaviteľ Staniševovho úradu udalosť odmietol komentovať.
Nové stredisko Kartala sa nachádza v pohorí Rila, približne sto kilometrov južne od Sofie. Výstavba vyvolala protesty ochranárov, podľa ktorých spôsobí "nenapraviteľné škody" na miestnych lesoch a faune.
SITA
pravda.sk
Bulharský premiér uviazol v lanovke
17. septembra 2008 19:16
Bulharský premiér Sergej Stanišev a ďalší predstavitelia vlády v stredu asi na hodinu uviazli v lanovke, ktorá sa pokazila počas slávnostného otvorenia nového lyžiarskeho strediska. Informoval o tom bulharský štátny rozhlas. Incident si nevyžiadal žiadne zranenia, predstavitelia však museli čakať na vyslobodenie z preplnených kabínok vo výške približne 30 metrov nad terénom.
Podľa spravodajcu rozhlasu, ktorý spravodajsky pokrýval otvorenie strediska, sa kabínky po zastavení pohonu pomaly šmýkali dozadu, pričom do seba narazili. Zatiaľ nie je známe, či pasažierov vyslobodzovali zo stojacej lanovky, alebo sa ich podarilo dopraviť do stanice. Predstaviteľ Staniševovho úradu udalosť odmietol komentovať.
Nové stredisko Kartala sa nachádza v pohorí Rila, približne sto kilometrov južne od Sofie. Výstavba vyvolala protesty ochranárov, podľa ktorých spôsobí "nenapraviteľné škody" na miestnych lesoch a faune.
SITA
pravda.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293700/
Ústecký krajský úřad zrušil rozhodnutí stavebního odboru ústeckého magistrátu o umístění stavby lanovky z centra Ústí nad Labem k výletnímu zámečku Větruše. Vyplývá to z rozhodnutí, které kraj zveřejnil na svých internetových stránkách. Ústecký primátor Jan Kubata dnes ČTK řekl, že město, které bude investorem akce, chce v přípravě stavby pokračovat.
Krajský úřad, který se rozhodnutím stavebního odboru zabýval kvůli odvolání několika lidí bydlících nedaleko trasy plánované lanovky, ho zrušil proto, že město nedoložilo vlastnická nebo jiná práva k několika pozemkům. Lidé, kterým se stavba lanovky nelíbí, si stěžovali hlavně na to, že by snížila cenu jejich nemovitostí, zamezila jim stavět nebo narušila jejich soukromí. Většinu jejich námitek krajský úřad odmítl nebo je odkázal na stavební řízení.
Kubata tvrdí, že jestli bylo rozhodnutí zrušeno kvůli nějakým dokumentům, město je dodá a bude v přípravách stavby lanovky pokračovat. "Dnes jsme například na radě města kvůli stavbě lanovky schvalovali věcná břemena. Než stavba začne, všechny problémy vyřešíme," prohlásil. Dodal, že radnice s lidmi, kterým se záměr nelíbí, intenzivně jedná.
Ústí nad Labem chce se se stavbou začít příští rok, podle Kubaty záleží na tom, jak pokročí stavba obchodního centra Fórum, kde bude nástupní stanice lanovky a sanace svahů pod zámečkem Větruše. Ty se utrhly loni v létě. Svah zajišťuje Správa železniční dopravní cesty, protože velká část pozemků vede nad trasou dráhy. Práce začaly v červenci. Město počítá s tím, že peníze na lanovku získá z evropských fondů.
Zámeček Větruše postavil před 111 lety ústecký turistický spolek. Do druhé světové války byl jedním z center ústeckého společenského života. Před rokem 1989 patřil státnímu podniku Restaurace a jídelny. Poté jej stát prodal, ale majitelé se o něj nestarali. Zámečku, který v roce 2000 při požáru přišel o střechu věže, hrozilo zřícení. Nakonec kvůli dluhům posledního majitele dal finanční úřad Větruši do dražby, kde ji město koupilo a poté opravilo. Město do pondělí přijímá přihlášky do výběrového řízení na investora, který k zámečku přistaví hotelové křídlo.
(Zpravodajství ČTK)
Krajský úřad, který se rozhodnutím stavebního odboru zabýval kvůli odvolání několika lidí bydlících nedaleko trasy plánované lanovky, ho zrušil proto, že město nedoložilo vlastnická nebo jiná práva k několika pozemkům. Lidé, kterým se stavba lanovky nelíbí, si stěžovali hlavně na to, že by snížila cenu jejich nemovitostí, zamezila jim stavět nebo narušila jejich soukromí. Většinu jejich námitek krajský úřad odmítl nebo je odkázal na stavební řízení.
Kubata tvrdí, že jestli bylo rozhodnutí zrušeno kvůli nějakým dokumentům, město je dodá a bude v přípravách stavby lanovky pokračovat. "Dnes jsme například na radě města kvůli stavbě lanovky schvalovali věcná břemena. Než stavba začne, všechny problémy vyřešíme," prohlásil. Dodal, že radnice s lidmi, kterým se záměr nelíbí, intenzivně jedná.
Ústí nad Labem chce se se stavbou začít příští rok, podle Kubaty záleží na tom, jak pokročí stavba obchodního centra Fórum, kde bude nástupní stanice lanovky a sanace svahů pod zámečkem Větruše. Ty se utrhly loni v létě. Svah zajišťuje Správa železniční dopravní cesty, protože velká část pozemků vede nad trasou dráhy. Práce začaly v červenci. Město počítá s tím, že peníze na lanovku získá z evropských fondů.
Zámeček Větruše postavil před 111 lety ústecký turistický spolek. Do druhé světové války byl jedním z center ústeckého společenského života. Před rokem 1989 patřil státnímu podniku Restaurace a jídelny. Poté jej stát prodal, ale majitelé se o něj nestarali. Zámečku, který v roce 2000 při požáru přišel o střechu věže, hrozilo zřícení. Nakonec kvůli dluhům posledního majitele dal finanční úřad Větruši do dražby, kde ji město koupilo a poté opravilo. Město do pondělí přijímá přihlášky do výběrového řízení na investora, který k zámečku přistaví hotelové křídlo.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290812/
Radnice v Peci pod Sněžkou získala stavební povolení pro výstavbu nové lanovky na nejvyšší českou horu Sněžku. Dráha má nahradit 59 let starou lanovku.
Jak pro ČTK uvedl pecký starosta Alan Tomáššek,zahájení výstavby teď již záleží jen na tom,zda se radnici podaří získat dotaci na lanovku z fondů Evropské unie. Investice by měla přijít na asi 420 milionů korun.»Získáním pravomocného stavebního povolení padla poslední úřední překážka stavby lanovky,«prohlásil Tomášek. Stavební povolení vydal Drážní úřad Praha. O dotaci z fondů EU,která by měla uhradit až 85 procent nákladů,hodlá radnice požádat do konce roku. Pokud by šlo vše hladce,mohla by stavba nové lanovky začít v roce 2009 či 2010.
O podobě lanovky se mezi ochránci přírody a radnicí v Peci pod Sněžkou diskutovalo od roku 1990. Zlom nastal až vloni,kdy se obě strany dohodly na tom,že lanovka povede až na vrchol,ale hodinová kapacita zůstane 250 cestujících. Nová lanovka bude mít místo dosavadních otevřených sedaček pro dva pasažéry komfortnější čtyřmístné kabinky. Nástup na lanovku bude přístupnější,protože dolní stanice se posune blíž k parkovišti k chatě Lesovna. Mezistanice na Růžové hoře a horní stanice na Sněžce zůstanou na svých místech. Stavbaři budou muset splnit řadu přísných podmínek,protože budou stavět v první,nejpřísněji chráněné,zóně parku. Například beton k patkám stožárů budou muset dopravovat pouze vrtulníkem a staré stožáry budou muset rozebrat jen ručními nástroji. Suť do údolí budou také svážet vrtulníkem.
(Haló noviny)
Jak pro ČTK uvedl pecký starosta Alan Tomáššek,zahájení výstavby teď již záleží jen na tom,zda se radnici podaří získat dotaci na lanovku z fondů Evropské unie. Investice by měla přijít na asi 420 milionů korun.»Získáním pravomocného stavebního povolení padla poslední úřední překážka stavby lanovky,«prohlásil Tomášek. Stavební povolení vydal Drážní úřad Praha. O dotaci z fondů EU,která by měla uhradit až 85 procent nákladů,hodlá radnice požádat do konce roku. Pokud by šlo vše hladce,mohla by stavba nové lanovky začít v roce 2009 či 2010.
O podobě lanovky se mezi ochránci přírody a radnicí v Peci pod Sněžkou diskutovalo od roku 1990. Zlom nastal až vloni,kdy se obě strany dohodly na tom,že lanovka povede až na vrchol,ale hodinová kapacita zůstane 250 cestujících. Nová lanovka bude mít místo dosavadních otevřených sedaček pro dva pasažéry komfortnější čtyřmístné kabinky. Nástup na lanovku bude přístupnější,protože dolní stanice se posune blíž k parkovišti k chatě Lesovna. Mezistanice na Růžové hoře a horní stanice na Sněžce zůstanou na svých místech. Stavbaři budou muset splnit řadu přísných podmínek,protože budou stavět v první,nejpřísněji chráněné,zóně parku. Například beton k patkám stožárů budou muset dopravovat pouze vrtulníkem a staré stožáry budou muset rozebrat jen ručními nástroji. Suť do údolí budou také svážet vrtulníkem.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287638/
Historie lanovky ve Svatém Petru sahá do čtyřicátých let minulého století. V tomto období bylo v Čechách rozestavěno několik drah. Jako první, v květnu 1947, byla dokončena právě tato, na Pláň. Délkou 1050 metrů předstihla i tehdejší Pustevny, ale byla postavena podle stejného vzoru. Tedy jako jednosedačková, se sedačkami pevně uchycenými na laně. Od roku 1953 ji provozovaly Československé dráhy, od roku 1958 ČSTV. V letech 1963/4 prošla modernizací a byla prodloužena na 1350 metrů. Druhá rekonstrukce, na dvousedačku Poma, přišla v roce 1987. V této podobě však nevydržela dlouho a o pět let později došlo k přestavbě na výkonnou čtyřsedačkovou lanovku Doppelmayr. První toho druhu u nás. Protože původní Poma byla v dobrém stavu, došlo k jejímu přemístění o 100 metrů vedle jako Pláň II. Současná 1579 metrů dlouhá dráha se 16 podpěrami dokáže na 113 sedačkách přepravit 2400 lidí za hodinu. Doba jízdy je 5,5 minuty, dolní stanice leží v 748, horní v 1185 metrech nad mořem.
V létě je lanovka v provozu denně od 8 do 18 hodin, vyjma poledne vždy v půlhodinových intervalech. Dospělá zpáteční jízdenka stojí 120, děti zaplatí 80 korun.
Pláně jsou nejen vhodným místem k turistickým výletům, ale lanovka je též oblíbená mezi příznivci horských kol. K dispozici je zde totiž téměř 3 kilometry dlouhá sjezdová trať s převýšením 450 metrů. Zčásti vede po modré sjezdovce a zčásti okrajem lesa. Start je na rozjezdové věži u horní stanice. Jednodenní permanentka stojí 300 korun. Novinkou letošní sezony je otevření Stump Trailu, asi 500 metrů dlouhého singlu, od horní stanice Hromovky. Na své si zde přijdou začátečníci i pokročilí jezdci. Napojit se lze ze stávající sjezdové trati, stejně tak do ní trail opět ústí, a jízda pokračuje do Svatého Petru.
(Krkonošský deník)
V létě je lanovka v provozu denně od 8 do 18 hodin, vyjma poledne vždy v půlhodinových intervalech. Dospělá zpáteční jízdenka stojí 120, děti zaplatí 80 korun.
Pláně jsou nejen vhodným místem k turistickým výletům, ale lanovka je též oblíbená mezi příznivci horských kol. K dispozici je zde totiž téměř 3 kilometry dlouhá sjezdová trať s převýšením 450 metrů. Zčásti vede po modré sjezdovce a zčásti okrajem lesa. Start je na rozjezdové věži u horní stanice. Jednodenní permanentka stojí 300 korun. Novinkou letošní sezony je otevření Stump Trailu, asi 500 metrů dlouhého singlu, od horní stanice Hromovky. Na své si zde přijdou začátečníci i pokročilí jezdci. Napojit se lze ze stávající sjezdové trati, stejně tak do ní trail opět ústí, a jízda pokračuje do Svatého Petru.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284014/
V roce 1906 byl postaven horský hotel na Ještědu a roku 1928 byla plánována výstavba lanovky. Výstavba chrudimskou firmou Wiesner byla zahájena 15. 6. 1932, i přes obtíže trvala nedlouho a už rok a dvanáct dní poté, 27. 6. 1933, se dvě kabiny lanovky poprvé rozjely k 1010 m vysokému vrcholku nad Libercem.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_28lano.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_28lano.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/280036/
Město Krupka projevilo zájem o koupi lanovky, kterou stávající soukromý majitel hodlá prodat. O tomto faktu jsme už informovali.
Proslýchá se také po městě, že zájemců o lanovku v Krupce je více. Město Krupka ale dostalo přednost. Teď se čeká na jeho vyjádření, zda ano nebo ne. Také se objevují mezi lidmi informace, že lanovka už nemá jezdit. Na současný stav jsme se zeptali starosty Krupky Milana Puchara. „V tuto chvíli není žádný nový stav. Probíhá sezóna a provozovatelem zatím zůstává současný majitel. Zda lanovku město koupí se snad definitivně rozhodne na konci léta,„ uvedl Puchar.
O nejdelší lanovku v České republice mají zájem i jiní kupci. Přesnou nabídku kupní ceny nechce proto město zveřejňovat. „Kvůli případným spekulacím ze strany dalších možných kupců jsme se dohodli na informačním embargu,„ říká Puchar. Majitel Vladimír Šťastný se v médiích vyjádřil, že mu nejde o co nejvyšší výdělek. Má prý finančně mnohem zajímavější návrhy, než které nabízí právě město. „Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ vyjádřil se v médiích k důvodům prodeje podnikatel Vladimír Šťastný.
Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal. Lanovka ročně převeze zhruba až 50 000 lidí.
(Děčínský deník)
Proslýchá se také po městě, že zájemců o lanovku v Krupce je více. Město Krupka ale dostalo přednost. Teď se čeká na jeho vyjádření, zda ano nebo ne. Také se objevují mezi lidmi informace, že lanovka už nemá jezdit. Na současný stav jsme se zeptali starosty Krupky Milana Puchara. „V tuto chvíli není žádný nový stav. Probíhá sezóna a provozovatelem zatím zůstává současný majitel. Zda lanovku město koupí se snad definitivně rozhodne na konci léta,„ uvedl Puchar.
O nejdelší lanovku v České republice mají zájem i jiní kupci. Přesnou nabídku kupní ceny nechce proto město zveřejňovat. „Kvůli případným spekulacím ze strany dalších možných kupců jsme se dohodli na informačním embargu,„ říká Puchar. Majitel Vladimír Šťastný se v médiích vyjádřil, že mu nejde o co nejvyšší výdělek. Má prý finančně mnohem zajímavější návrhy, než které nabízí právě město. „Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ vyjádřil se v médiích k důvodům prodeje podnikatel Vladimír Šťastný.
Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal. Lanovka ročně převeze zhruba až 50 000 lidí.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279556/
Již 75 let dnes uplyne od doby, kdy začal provoz na lanové dráze na Ještěd. Při příležitosti tohoto výročí čeká návštěvníky bohatý program. Atraktivní bude zejména ukázka záchrany cestujících z kabiny lanovky „uvízlé„ vysoko nad okolním terénem.
„V rámci výročního dne zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd jsou pro veřejnost připraveny například exkurze do strojovny, pamětní jízdenky, pohlednice, výroční plakát či otisk příležitostného razítka,„ uvedl přednosta lanové dráhy Pavel Vursta.
Lanovka vedoucí z Horního Hanychova na okraji Liberce na 1 012 metrů vysoký vrchol Ještědu je poslední lanovou drahou v majetku Českých drah a je také jedinou svého druhu v České republice.
Jedná se o kyvadlovou dvoukabinovou dráhu, která byla vybudována v letech 1932 až 1933 na objednávku tehdejší státní železniční společnosti ČSD.
V letech 1971 až 1975 lanovku komplexně zrekonstruovala česká společnost Transporta Chrudim.
Lanová dráha ročně přepraví přes čtvrt milionu cestujících. V loňském roce to bylo přesně 291 174 osob.
Dolní stanice lanové dráhy v Horním Hanychově je v provozu v pravidelných intervalech v pondělí od 14 do 19 hodin a od úterý do neděle od 8 do 19 hodin. V lanovce je možná také přeprava jízdních kol.
Jízdní řád lanové dráhy naleznete na internetové adrese www.cd.cz/jr pod číslem trati 900.
(Jablonecký deník)
„V rámci výročního dne zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd jsou pro veřejnost připraveny například exkurze do strojovny, pamětní jízdenky, pohlednice, výroční plakát či otisk příležitostného razítka,„ uvedl přednosta lanové dráhy Pavel Vursta.
Lanovka vedoucí z Horního Hanychova na okraji Liberce na 1 012 metrů vysoký vrchol Ještědu je poslední lanovou drahou v majetku Českých drah a je také jedinou svého druhu v České republice.
Jedná se o kyvadlovou dvoukabinovou dráhu, která byla vybudována v letech 1932 až 1933 na objednávku tehdejší státní železniční společnosti ČSD.
V letech 1971 až 1975 lanovku komplexně zrekonstruovala česká společnost Transporta Chrudim.
Lanová dráha ročně přepraví přes čtvrt milionu cestujících. V loňském roce to bylo přesně 291 174 osob.
Dolní stanice lanové dráhy v Horním Hanychově je v provozu v pravidelných intervalech v pondělí od 14 do 19 hodin a od úterý do neděle od 8 do 19 hodin. V lanovce je možná také přeprava jízdních kol.
Jízdní řád lanové dráhy naleznete na internetové adrese www.cd.cz/jr pod číslem trati 900.
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275001/
Poslední lanová dráha v majetku Českých drah oslaví v pátek 27. června 2008 již 75 let svého provozu. Při této příležitosti je připraven bohatý program pro návštěvníky dráhy. Atraktivní bude zejména ukázka záchrany cestujících z kabiny lanovky „uvízlé“ vysoko nad okolním terénem.
„V rámci výročního dne zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd jsou pro veřejnost připraveny například exkurze do strojovny, pamětní jízdenky, pohlednice, výroční plakát či otisk příležitostného razítka,“ uvedl přednosta lanové dráhy Pavel Vursta.
Celá tisková zpráva:
www.ceskedrahy.cz
„V rámci výročního dne zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd jsou pro veřejnost připraveny například exkurze do strojovny, pamětní jízdenky, pohlednice, výroční plakát či otisk příležitostného razítka,“ uvedl přednosta lanové dráhy Pavel Vursta.
Celá tisková zpráva:
www.ceskedrahy.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/274701/
dostalo povolenie na prevádzkovanie člnkovania pre turistov na Štrbskom plese. Po 32 rokoch.
http://spravy.pravda.sk/na-strbske-pleso-sa-po-rokoch-vratia-clnky-fim-/sk_regiony.asp?k=96005&c=A080616_160028_sk_zaujima_p29
http://spravy.pravda.sk/na-strbske-pleso-sa-po-rokoch-vratia-clnky-fim-/sk_regiony.asp?k=96005&c=A080616_160028_sk_zaujima_p29
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/272600/
majú na leto investičné akcie :
http://dnes.atlas.sk/slovensko/201821/tatranske-lanove-drahy-planuju-nove-investicie
http://dnes.atlas.sk/slovensko/201821/tatranske-lanove-drahy-planuju-nove-investicie
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270025/
Město Krupka na Teplicku stále jedná o koupi lanovky na Komáří vížku. Její současný majitel již nemá zájem lanovku provozovat, a proto ji nabídl k odprodeji přednostně městu. Podle starosty Krupky Milana Puchara by se měla kupní smlouva uzavřít nejpozději do konce prázdnin.
Město má o lanovku vážný zájem a stále jedná s majitelem o ceně a detailech koupě. O nejdelší lanovku v České republice měli zájem i ostatní kupci. Přesnou nabídku kupní ceny nechce proto město zveřejňovat. "Kvůli možným spekulacím ze strany dalších možných kupců jsme se dohodli na informačním embargu," řekl Puchar. Majitel si nechal vyhotovit znalecký posudek a předal ho zástupcům města. Na společném jednání je potom seznámil i se současným stavem a ekonomikou provozu celé lanové dráhy a navrhl podmínky, za jakých by lanovou dráhu odprodal. Souhlasný záměr lanovou dráhu koupit ve svém usnesení vyjádřilo už dříve i zastupitelstvo města.
Svůj posudek na lanovku si nechalo vyhotovit i město, její stav konzultovalo i s odborníky a revizory lanových drah. "Lanovka je v pořádku, minulý měsíc se na ní uskutečnila pravidelná revize, po které zahájila opět provoz," řekl Puchar. Město si od nákupu lanovky slibuje hlavně další rozvoj turistického ruchu v Krupce a okolí. Delší lanovka bez mezistanice neexistuje nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě.
Sedačková visutá lanovka vede z Krupky - Bohosudova na vrchol Komáří vížka ve východní části Krušných hor do nadmořské výšky 808 metrů nad mořem. Provoz 2348 metrů dlouhé lanovky s převýšením 480 metrů byl zahájen 25. května 1952. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli.
Dvousedačková lanovka ročně přepraví zhruba 50.000 turistů na vrchol Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází hotel s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí lze z terasy dohlédnout na vrcholky Krkonoš a vidět je celé České středohoří. V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál, sjezdovky se třemi vleky a upravené běžecké tratě. Obliba lanovky stoupá i u cyklistů, kteří se nechají vyvézt a přes hřebeny podél česko-německých hranic sjíždějí zpět do údolí Labe.
(Zpravodajství ČTK)
Město má o lanovku vážný zájem a stále jedná s majitelem o ceně a detailech koupě. O nejdelší lanovku v České republice měli zájem i ostatní kupci. Přesnou nabídku kupní ceny nechce proto město zveřejňovat. "Kvůli možným spekulacím ze strany dalších možných kupců jsme se dohodli na informačním embargu," řekl Puchar. Majitel si nechal vyhotovit znalecký posudek a předal ho zástupcům města. Na společném jednání je potom seznámil i se současným stavem a ekonomikou provozu celé lanové dráhy a navrhl podmínky, za jakých by lanovou dráhu odprodal. Souhlasný záměr lanovou dráhu koupit ve svém usnesení vyjádřilo už dříve i zastupitelstvo města.
Svůj posudek na lanovku si nechalo vyhotovit i město, její stav konzultovalo i s odborníky a revizory lanových drah. "Lanovka je v pořádku, minulý měsíc se na ní uskutečnila pravidelná revize, po které zahájila opět provoz," řekl Puchar. Město si od nákupu lanovky slibuje hlavně další rozvoj turistického ruchu v Krupce a okolí. Delší lanovka bez mezistanice neexistuje nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě.
Sedačková visutá lanovka vede z Krupky - Bohosudova na vrchol Komáří vížka ve východní části Krušných hor do nadmořské výšky 808 metrů nad mořem. Provoz 2348 metrů dlouhé lanovky s převýšením 480 metrů byl zahájen 25. května 1952. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli.
Dvousedačková lanovka ročně přepraví zhruba 50.000 turistů na vrchol Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází hotel s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí lze z terasy dohlédnout na vrcholky Krkonoš a vidět je celé České středohoří. V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál, sjezdovky se třemi vleky a upravené běžecké tratě. Obliba lanovky stoupá i u cyklistů, kteří se nechají vyvézt a přes hřebeny podél česko-německých hranic sjíždějí zpět do údolí Labe.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267786/
Reynolds KORANTENG; moderátor
--------------------
Neštěstí, při kterém se v březnu zřítily z lanovky dvě děti, má pokračování. Jejich otec se dozvěděl, že podle Drážní inspekce může za neštěstí především on sám. Není tak vyloučeno, že obsluha lanovky vyjde bez trestu.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Zhruba takhle se neštěstí odehrálo. Po nekonečných šedesáti metrech si obsluha za vydatného křiku svědků všimla, že z lanovky visí šestiletý chlapec, lanovku proto zastavila a ihned pustila pozpátku. To už ale nebylo nic platné, malý Jakub se zřítil dolů a strhl s sebou i dvanáctiletou Kristýnku.
Roman ČIHÁK; otec zraněných dětí /TN, 9. 3. 2008/
--------------------
Se zasekly lyžema do sebe a křičeli jsme, aby se to vyplo. V tom momentě ve venkovním prostoru nikdo nebyl.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Březnové neštěstí začala v Aldrově ihned vyšetřovat policie, do dnešního dne ještě nikoho neobvinila.
Soňa ŠÍDOVÁ; mluvčí Policie ČR Semily
--------------------
To vyšetřování je těsně před koncem s tím, že se vlastně čeká na výsledek Drážní inspekce.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
A právě její názor panu Čihákovi vyrazil dech. Fakt, že obsluha lanovky evidentně zareagovala pozdě, protože zřejmě nebyla tam, kde jí bylo potřeba, není až takový průšvih, jak se může logicky zdát.
Zdeněk NEUSAR; mluvčí Drážní inspekce
--------------------
Je stanovené, že tam ta obsluha musí být. Ale není přesně řečeno, kde konkrétně musí být. Takže podle stávajících právních předpisů zřejmě se obsluha nedopustila nějakého pochybení.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Naopak popel na hlavu si má podle Drážní inspekce sypat na hlavu pan Čihák.
Zdeněk NEUSAR; mluvčí Drážní inspekce
--------------------
Podle našeho dosavadního šetření měl ten otec na sedačce sedět uprostřed a děti na krajích, což se nestalo. Otec v každém případě pochybil.
Roman ČIHÁK; otec zraněných dětí
--------------------
V případě, že bude případ odloženej nebo bude vina hozená vlastně jakoby na mě, tak by sem určitě se poradil s právníkem.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Drážní inspekce vyšetřování neštěstí ještě neukončila. Zda-li na obsluze lanovky ve finále ulpí spoluvina či nikoliv, bude jisté až za několik týdnů.
(TV Nova)
--------------------
Neštěstí, při kterém se v březnu zřítily z lanovky dvě děti, má pokračování. Jejich otec se dozvěděl, že podle Drážní inspekce může za neštěstí především on sám. Není tak vyloučeno, že obsluha lanovky vyjde bez trestu.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Zhruba takhle se neštěstí odehrálo. Po nekonečných šedesáti metrech si obsluha za vydatného křiku svědků všimla, že z lanovky visí šestiletý chlapec, lanovku proto zastavila a ihned pustila pozpátku. To už ale nebylo nic platné, malý Jakub se zřítil dolů a strhl s sebou i dvanáctiletou Kristýnku.
Roman ČIHÁK; otec zraněných dětí /TN, 9. 3. 2008/
--------------------
Se zasekly lyžema do sebe a křičeli jsme, aby se to vyplo. V tom momentě ve venkovním prostoru nikdo nebyl.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Březnové neštěstí začala v Aldrově ihned vyšetřovat policie, do dnešního dne ještě nikoho neobvinila.
Soňa ŠÍDOVÁ; mluvčí Policie ČR Semily
--------------------
To vyšetřování je těsně před koncem s tím, že se vlastně čeká na výsledek Drážní inspekce.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
A právě její názor panu Čihákovi vyrazil dech. Fakt, že obsluha lanovky evidentně zareagovala pozdě, protože zřejmě nebyla tam, kde jí bylo potřeba, není až takový průšvih, jak se může logicky zdát.
Zdeněk NEUSAR; mluvčí Drážní inspekce
--------------------
Je stanovené, že tam ta obsluha musí být. Ale není přesně řečeno, kde konkrétně musí být. Takže podle stávajících právních předpisů zřejmě se obsluha nedopustila nějakého pochybení.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Naopak popel na hlavu si má podle Drážní inspekce sypat na hlavu pan Čihák.
Zdeněk NEUSAR; mluvčí Drážní inspekce
--------------------
Podle našeho dosavadního šetření měl ten otec na sedačce sedět uprostřed a děti na krajích, což se nestalo. Otec v každém případě pochybil.
Roman ČIHÁK; otec zraněných dětí
--------------------
V případě, že bude případ odloženej nebo bude vina hozená vlastně jakoby na mě, tak by sem určitě se poradil s právníkem.
Markéta HOLATOVÁ; redaktorka
--------------------
Drážní inspekce vyšetřování neštěstí ještě neukončila. Zda-li na obsluze lanovky ve finále ulpí spoluvina či nikoliv, bude jisté až za několik týdnů.
(TV Nova)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264496/
Původní kabinová lanovka na Černou horu v Krkonoších přestala jezdit už téměř před třiceti lety. Přesto si ji lidé mohou od května znovu prohlédnout. I když "jen" v podobě pětimetrového modelu ve vestibulu dolní stanice dnešního Černohorského expresu v Janských Lázních, který je nejmodernější kabinovou lanovou dráhou u nás.
„Staré lanovky byla škoda. Klidně se mohla nechat jako technická rarita vedle té nové. Ale když už je pryč, tak ji chci lidem připomenout alespoň ve zmenšené podobě,„ říká autor modelu Martin Maloch, který v janskolázeňském skiareálu několik let obsluhoval vleky.
Dnes se v krkonošském lyžařském středisku věnuje soukromému podnikání jako elektrikář.
„Už když jsem byl malý kluk, líbily se mi vláčky. Kdysi jsem si dal dohromady vlastní kolejiště a před časem mě napadlo, že bych mohl zkušenosti využít při stavbě modelu staré lanovky,„ líčí dvaačtyřicetiletý horal.
Od pamětníků si opatřil fotografie a pustil se do oživování původního zařízení, které se poprvé rozjelo v roce 1928. Na víc než tři kilometry dlouhou trať z náměstí v Janských Lázních na vrchol Černé hory až do roku 1980 vyjížděly proti sobě dvě kabiny, každá pro 30 osob. Jízda staré lanovky trvala 15 minut, za hodinu přepravila 120 cestujících. Dopravní lana neslo devět podpěr.
Na modelu je sloupů méně „Kdybych chtěl ve zvoleném měřítku do modelu umístit všechny sloupy, musel by být dlouhý osmnáct metrů. Pro takové monstrum by se těžko hledalo vhodné místo. Proto jsem dráhu zkrátil na třetinu,„ vysvětluje Maloch.
Model původní lanovky na Černou horu tak tvoří dolní stanice i s částí sousedního lázeňského domu, tři podpěry a výstupní objekt s trafostanicí a kioskem. Stavby jsou zhotoveny především ze dřeva a z papíru, sloupy jsou sletovány z materiálnu používaného při výrobě plošných spojů.
Výroba si vyžádala asi tisíc hodin „Všechno jsem dělal po částech doma v dílně. Potom jsem jednotlivé díly přenesl do dolní stanice lanovky a přímo na místě zkompletoval. Na výrobě modelu jsem strávil asi tisíc hodin,„ popisuje modelář. Výsledek ale stojí za to. Model totiž není jen zmenšenou statickou kopií staré lanovky. Kabinky se po vhození drobné mince dají do pohybu a přihlížejícím živě připomenou dobu, kdy na Černou horu jezdila nejstarší kabinová lanová dráha ve střední Evropě.
(Mladá fronta DNES)
„Staré lanovky byla škoda. Klidně se mohla nechat jako technická rarita vedle té nové. Ale když už je pryč, tak ji chci lidem připomenout alespoň ve zmenšené podobě,„ říká autor modelu Martin Maloch, který v janskolázeňském skiareálu několik let obsluhoval vleky.
Dnes se v krkonošském lyžařském středisku věnuje soukromému podnikání jako elektrikář.
„Už když jsem byl malý kluk, líbily se mi vláčky. Kdysi jsem si dal dohromady vlastní kolejiště a před časem mě napadlo, že bych mohl zkušenosti využít při stavbě modelu staré lanovky,„ líčí dvaačtyřicetiletý horal.
Od pamětníků si opatřil fotografie a pustil se do oživování původního zařízení, které se poprvé rozjelo v roce 1928. Na víc než tři kilometry dlouhou trať z náměstí v Janských Lázních na vrchol Černé hory až do roku 1980 vyjížděly proti sobě dvě kabiny, každá pro 30 osob. Jízda staré lanovky trvala 15 minut, za hodinu přepravila 120 cestujících. Dopravní lana neslo devět podpěr.
Na modelu je sloupů méně „Kdybych chtěl ve zvoleném měřítku do modelu umístit všechny sloupy, musel by být dlouhý osmnáct metrů. Pro takové monstrum by se těžko hledalo vhodné místo. Proto jsem dráhu zkrátil na třetinu,„ vysvětluje Maloch.
Model původní lanovky na Černou horu tak tvoří dolní stanice i s částí sousedního lázeňského domu, tři podpěry a výstupní objekt s trafostanicí a kioskem. Stavby jsou zhotoveny především ze dřeva a z papíru, sloupy jsou sletovány z materiálnu používaného při výrobě plošných spojů.
Výroba si vyžádala asi tisíc hodin „Všechno jsem dělal po částech doma v dílně. Potom jsem jednotlivé díly přenesl do dolní stanice lanovky a přímo na místě zkompletoval. Na výrobě modelu jsem strávil asi tisíc hodin,„ popisuje modelář. Výsledek ale stojí za to. Model totiž není jen zmenšenou statickou kopií staré lanovky. Kabinky se po vhození drobné mince dají do pohybu a přihlížejícím živě připomenou dobu, kdy na Černou horu jezdila nejstarší kabinová lanová dráha ve střední Evropě.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263805/
Společnost Snowhill zahájí ve čtvrtek 1. května na Ještědu letní provoz čtyřsedačkové lanové dráhy na Skalku. Jezdit bude až do půlky října od pátku do neděle a o svátcích. Během letních prázdnin pak bude v provozu denně, řekla dnes ČTK Helena Čeřovská ze společnosti Snowhill."Jezdit budeme od 08:30 do 18:00 hodin v půlhodinových intervalech," dodala. Cena jízdenky se od loňska nezměnila, dospělí platí 60 korun a děti, senioři a postižení 40 korun. Malé děti do určité výšky bude Snowhill přepravovat zdarma, pro rodiny je připraveno rodinné jízdné. Zdarma bude i přeprava jízdních kol.
Lanovku na Skalku využívají pěší turisté i cyklisté. "Pro návštěvníky jsme připravili řadu aktivit, sjezdy na kolech, návštěvu nového bikeparku nebo dětského parku," dodala Čeřovská. Lidé najdou pod Ještědem také půjčovny kol, mycí linky pro kola, servis a občerstvení. Těšit se mohou také na čtyřkolky, terénní koloběžky a hole pro nordic walking. Vloni v létě přepravil Snowhill na Ještěd asi 50.000 lidí, přes zimu využilo vleky a lanovky třikrát více lidí.
Čtyřsedačková lanovka na Skalku je dlouhá 1430 metrů a převýšení 351 metrů zdolá za pět a půl minuty. Za hodinu přepraví 2400 osob. Její dolní stanice je nejen v bezprostřední blízkosti parkoviště, ale také konečné stanice tramvaje. To usnadní přístup turistům, kteří přicestují městskou dopravou. K Černému vrchu, kam dřív jezdila lanovka, se pak dostanou pohodlně po hřebeni. Navíc se jim přitom otevře krásný výhled do kraje.
Společnost Snowhill převzala lanovku před dvěma lety do pronájmu na 25 let. Na Ještěd se turisté dostanou i kabinovou lanovkou Českých drah.
(Zpravodajství ČTK)
Lanovku na Skalku využívají pěší turisté i cyklisté. "Pro návštěvníky jsme připravili řadu aktivit, sjezdy na kolech, návštěvu nového bikeparku nebo dětského parku," dodala Čeřovská. Lidé najdou pod Ještědem také půjčovny kol, mycí linky pro kola, servis a občerstvení. Těšit se mohou také na čtyřkolky, terénní koloběžky a hole pro nordic walking. Vloni v létě přepravil Snowhill na Ještěd asi 50.000 lidí, přes zimu využilo vleky a lanovky třikrát více lidí.
Čtyřsedačková lanovka na Skalku je dlouhá 1430 metrů a převýšení 351 metrů zdolá za pět a půl minuty. Za hodinu přepraví 2400 osob. Její dolní stanice je nejen v bezprostřední blízkosti parkoviště, ale také konečné stanice tramvaje. To usnadní přístup turistům, kteří přicestují městskou dopravou. K Černému vrchu, kam dřív jezdila lanovka, se pak dostanou pohodlně po hřebeni. Navíc se jim přitom otevře krásný výhled do kraje.
Společnost Snowhill převzala lanovku před dvěma lety do pronájmu na 25 let. Na Ještěd se turisté dostanou i kabinovou lanovkou Českých drah.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261466/
První cestující se nahoru vyvezou na 1. máje
Po 18 letech bylo ve čtvrtek a pátek vyměněno lano na sedačkové lanovce na Javorový vrch.
Práce ve strmém svahu hory se ujala rodinná firma Josefa Košťála z Jánských Lázní v Krkonoších. Dělníci nejdříve rozřezali staré lano, napojili na něj nové a natáhli na stožáry. Poslední operací bylo spletení konců lana do sebe aby vznikla uzavřená smyčka.
Délka zápletu se v souladu s technickými předpisy musí rovnat 1300 násobku průměru lana. Protože lano na oldřichovické lanovce má průměr 28 mm, záplet musel být dlouhý 36,4 m.
Náročné splétání se dělalo ručně. Práce byla provedena tak kvalitně, že jenom odborník je schopen poznat místo, kde byly oba konce lana spojeny.
Lano pod Javorovým vrchem je dlouhé přes 2600 m a bylo vyrobeno v Bohumíně. Je spleteno z 72 ocelových drátů zapletených do 6 pramenů, každý tedy má 12 drátů. Uvnitř lana je silonová duše, která drží správnou tlouštku a jeho tvar. Duše ve starším lanu byla z konopí.
„V pondělí se dovnitř lana podívá rentgen. Tato defektoskopická kontrola může odhalit prasklé dráty, nebo jiné skryté vady. To se však dělá jen pro jistotu, lano by mělo být v pořádku. Ani ve starém laně by rentgen nenašel prasklé dráty. Lano jsme měnili kvůli opotřebení povrchu a častečné změně kruhového tvaru„, vysvětluje Josef Košťál.
„Čas výměny lana jsme využili k údržbě všech 120 sedaček, které byly po dobu práce pochopitelně sundány dolů,“ doplnila informaci Vanda Ostružiarová a Horizontu prozradila, že první cestující po přestávce lanovka přivítá na 1. máje.
Lanovka jezdí přes 50 let, za hodinu přepraví 364 lidí
* Výstavba lanovky na Javorový vrch začala v roce 1955, dílo Transporty Chrudim je v provozu od roku 1957, tedy půl století.
* Přesné označení typu dopravního zařízení zvláštního druhu je „osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jedmomístných sedaček (S-1)“.
* Lanovku táhne její levá větev.
* Pohon je umístěn v dolní stanici, v ní je rovněž lano napínáno.
* Za hodinu lanovka přepraví 364 cestujících, původně jen 324.
* Šikmá délka je 1310 m, vodorovná délka 1280 m.
* Dolní stanice stojí v nadmořské výšce 424 m, horní stanice ve výšce 886 m n.m., převýšení tedy je 462 m.
* Výkon hlavního pohonu je 62,5 kW. Maximální dopravní rychlost 2,25 m/s, původně 2 m/s.
* Jízda trvá 9,7 min., nebo-li 582 vteřiny.
* Časový interval sedaček je 10 s.
* Vzdálenost sedaček je 22 m.
* V oběhu je 120 sedaček.
* Počet stožárů je 27 + jedna lanová podpěra.
* Poslední rekonstrukce se konala v roce 1997 - byly vyměněny kladkové baterie a všehny sedačky, do Oldřichovic byly převezeny ze zrušené lanovky Turecká - Križná na pomezí Nízkých Tater a Velké Fatry.
* Lanovku dříve provozovaly Československé dráhy, respektive České dráhy, od 1. června 1996 je majetkem soukromé společnosti.
* Jednotlivá jízda stojí 35 Kč (děti a důchodci 25 Kč), zpáteční jízda 60 Kč (40 Kč).
* Doporučujeme web: www.lanovky.unas.cz/javorovy.htm * nebo www.javorovy-vrch.cz
(Horizont)
Po 18 letech bylo ve čtvrtek a pátek vyměněno lano na sedačkové lanovce na Javorový vrch.
Práce ve strmém svahu hory se ujala rodinná firma Josefa Košťála z Jánských Lázní v Krkonoších. Dělníci nejdříve rozřezali staré lano, napojili na něj nové a natáhli na stožáry. Poslední operací bylo spletení konců lana do sebe aby vznikla uzavřená smyčka.
Délka zápletu se v souladu s technickými předpisy musí rovnat 1300 násobku průměru lana. Protože lano na oldřichovické lanovce má průměr 28 mm, záplet musel být dlouhý 36,4 m.
Náročné splétání se dělalo ručně. Práce byla provedena tak kvalitně, že jenom odborník je schopen poznat místo, kde byly oba konce lana spojeny.
Lano pod Javorovým vrchem je dlouhé přes 2600 m a bylo vyrobeno v Bohumíně. Je spleteno z 72 ocelových drátů zapletených do 6 pramenů, každý tedy má 12 drátů. Uvnitř lana je silonová duše, která drží správnou tlouštku a jeho tvar. Duše ve starším lanu byla z konopí.
„V pondělí se dovnitř lana podívá rentgen. Tato defektoskopická kontrola může odhalit prasklé dráty, nebo jiné skryté vady. To se však dělá jen pro jistotu, lano by mělo být v pořádku. Ani ve starém laně by rentgen nenašel prasklé dráty. Lano jsme měnili kvůli opotřebení povrchu a častečné změně kruhového tvaru„, vysvětluje Josef Košťál.
„Čas výměny lana jsme využili k údržbě všech 120 sedaček, které byly po dobu práce pochopitelně sundány dolů,“ doplnila informaci Vanda Ostružiarová a Horizontu prozradila, že první cestující po přestávce lanovka přivítá na 1. máje.
Lanovka jezdí přes 50 let, za hodinu přepraví 364 lidí
* Výstavba lanovky na Javorový vrch začala v roce 1955, dílo Transporty Chrudim je v provozu od roku 1957, tedy půl století.
* Přesné označení typu dopravního zařízení zvláštního druhu je „osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jedmomístných sedaček (S-1)“.
* Lanovku táhne její levá větev.
* Pohon je umístěn v dolní stanici, v ní je rovněž lano napínáno.
* Za hodinu lanovka přepraví 364 cestujících, původně jen 324.
* Šikmá délka je 1310 m, vodorovná délka 1280 m.
* Dolní stanice stojí v nadmořské výšce 424 m, horní stanice ve výšce 886 m n.m., převýšení tedy je 462 m.
* Výkon hlavního pohonu je 62,5 kW. Maximální dopravní rychlost 2,25 m/s, původně 2 m/s.
* Jízda trvá 9,7 min., nebo-li 582 vteřiny.
* Časový interval sedaček je 10 s.
* Vzdálenost sedaček je 22 m.
* V oběhu je 120 sedaček.
* Počet stožárů je 27 + jedna lanová podpěra.
* Poslední rekonstrukce se konala v roce 1997 - byly vyměněny kladkové baterie a všehny sedačky, do Oldřichovic byly převezeny ze zrušené lanovky Turecká - Križná na pomezí Nízkých Tater a Velké Fatry.
* Lanovku dříve provozovaly Československé dráhy, respektive České dráhy, od 1. června 1996 je majetkem soukromé společnosti.
* Jednotlivá jízda stojí 35 Kč (děti a důchodci 25 Kč), zpáteční jízda 60 Kč (40 Kč).
* Doporučujeme web: www.lanovky.unas.cz/javorovy.htm * nebo www.javorovy-vrch.cz
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260280/
Zraněním zaměstnance pražské lanové dráhy na Petřín skončila rvačka, která se odehrála v úterý večer ve vagónu lanovky ve Strahovské ulici. Trojice mužů nechtěla opustit kabinu a začala tlouci do oken. Po upozornění pracovnice lanovky ji jeden z mužů napadl.
„Na pomoc kolegyni přispěchali další dva zaměstnanci, se kterými se jeden z útočníků začal prát. Přitom jednoho z nich praštil loktem do hlavy a způsobil mu poranění,“ řekla mluvčí pražských strážníků Radka Bredlerová.
Přivolaní strážníci agresivního muže zadrželi. Dechová zkouška u muže zjistila 1,92 promile alkoholu v dechu. „Zraněného pracovníka lanovky ošetřili přivolaní záchranáři a převezli ho do nemocnice,“ doplnila mluvčí.
Strážníci na místo přivolali hlídku policistů, kteří se zadrženého muže převzali.
(Novinky)
„Na pomoc kolegyni přispěchali další dva zaměstnanci, se kterými se jeden z útočníků začal prát. Přitom jednoho z nich praštil loktem do hlavy a způsobil mu poranění,“ řekla mluvčí pražských strážníků Radka Bredlerová.
Přivolaní strážníci agresivního muže zadrželi. Dechová zkouška u muže zjistila 1,92 promile alkoholu v dechu. „Zraněného pracovníka lanovky ošetřili přivolaní záchranáři a převezli ho do nemocnice,“ doplnila mluvčí.
Strážníci na místo přivolali hlídku policistů, kteří se zadrženého muže převzali.
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259986/
Kabinová lanovka na Ještěd od pondělí nejezdí. Revizoři zahájili její pravidelnou kontrolu po zimní sezoně. Oprava potrvá do pátku 25. dubna. Během revize se musí prověřit elektrozařízení a pevnost lan. Preventivní jarní revize vycházejí zhruba na 400 tisíc korun. Zatímco běžné kontroly se provádějí dvakrát ročně, lana se mění jen jednou za deset až 15 let. Naposledy se vyměňovala v roce 2006. Kabinová lanovka v Liberci patří Českým drahám. Město jí chtělo získat, ale železničáři se jí odmítli vzdát. Ostatní lanovky a vleky na Ještědu patří Sportovnímu areálu Ještěd, který vlastní město. Provozovatelem areálu je soukromá společnost Snowhill. Kabinová lanovka na Ještěd funguje již dlouhých čtyřiasedmdesát let. Zahájení stavby bylo dne 15. 6. 1932 a dokončená lanovka poprvé vyvezla cestující 27. 6. 1933. V letech 1971 až 1975 prošla zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. V dlouholetém provozu nedošlo k žádné velké závadě, a ani k ohrožení bezpečnosti cestujících.
(Liberecký deník)
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258468/
