Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Další podrobnosti:
Lanovka s dvaadvaceti lyžaři narazila dopoledne do stanice ve vysokohorském středisku Sestriere na severu Itálie. Dvacet pasažérů se zranilo, téměř polovinu z nich rozvezli záchranáři do tří nemocnic. Lanovce zřejmě selhaly brzdy, přesnou příčinu nehody vyšetřuje policie.
Ačkoliv nehoda vypadala podle internetového vydání listu la Repubblica hrozivě, cestující vyvázli se zlomeninami a pohmožděninami. Nikdo ale nezemřel ani není v ohrožení života.
Počasí za havárii nemohlo. Bylo krásně, viditelnost byla dokonce výborná a nefoukal ani silný vítr.
Podle prvních předpokladů selhalo lanovce zařízení, které ji automaticky zpomaluje při příjezdu do stanice. Stroj totiž před budovou nezpomalil a narazil do zábran obklopujících betonovou zeď.
Policie prošetřuje havárii ve spolupráci s provozovatelem lanovky.
Lanovka na Pragelato od výrobce Poma Italia má celkem dvě kabiny, které uvezou až šedesát lidí.
(iDnes)
Lanovka s dvaadvaceti lyžaři narazila dopoledne do stanice ve vysokohorském středisku Sestriere na severu Itálie. Dvacet pasažérů se zranilo, téměř polovinu z nich rozvezli záchranáři do tří nemocnic. Lanovce zřejmě selhaly brzdy, přesnou příčinu nehody vyšetřuje policie.
Ačkoliv nehoda vypadala podle internetového vydání listu la Repubblica hrozivě, cestující vyvázli se zlomeninami a pohmožděninami. Nikdo ale nezemřel ani není v ohrožení života.
Počasí za havárii nemohlo. Bylo krásně, viditelnost byla dokonce výborná a nefoukal ani silný vítr.
Podle prvních předpokladů selhalo lanovce zařízení, které ji automaticky zpomaluje při příjezdu do stanice. Stroj totiž před budovou nezpomalil a narazil do zábran obklopujících betonovou zeď.
Policie prošetřuje havárii ve spolupráci s provozovatelem lanovky.
Lanovka na Pragelato od výrobce Poma Italia má celkem dvě kabiny, které uvezou až šedesát lidí.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251971/
Pri nehode lanovky sa zranilo 14 lyžiarov
(autor: SITA)
22. marca 2008 13:27
Najmenej štrnásť lyžiarov utrpelo zranenia vo vysokohorskom stredisku Sestriere na severe Talianska, keď kabína lanovky narazila do stanice. S odvolaním sa na taliansku políciu o tom informovala agentúra Reuters.
Niekoľko ľudí museli previezť do nemocnice, podľa lekárov však nikto neutrpel vážne zranenia.
K nehode došlo, keď sa kabína pri vjazde do stanice nezastavila a narazila v plnej rýchlosti s časťou nosnej konštrukcie. Príčiny zatiaľ nie sú jasné.
ČTK pravda.sk
(autor: SITA)
22. marca 2008 13:27
Najmenej štrnásť lyžiarov utrpelo zranenia vo vysokohorskom stredisku Sestriere na severe Talianska, keď kabína lanovky narazila do stanice. S odvolaním sa na taliansku políciu o tom informovala agentúra Reuters.
Niekoľko ľudí museli previezť do nemocnice, podľa lekárov však nikto neutrpel vážne zranenia.
K nehode došlo, keď sa kabína pri vjazde do stanice nezastavila a narazila v plnej rýchlosti s časťou nosnej konštrukcie. Príčiny zatiaľ nie sú jasné.
ČTK pravda.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251727/
O tomtéž trochu jinak:
Kabinová lanovka na Ještěd slaví letos tři čtvrtě století. Je poslední svého druhu v Česku
Když v roce 1933 oficiálně poprvé spouštěli lanovou dráhu na Ještěd, byla to prestižní událost. Akci organizovalo tehdejší ministerstvo železnic a do Liberce se sjeli vedle šéfů Českých drah, regionální politici, podnikatelé a zástupci firem, které se na výstavbě podílely.
„V úvodu odeslali telegram prezidentu republiky Masarykovi a ministrovi železnic a pak už se červená kabina vydala na svou první veřejnou cestu,„ poznamenal Pavel Vursta, který je už osmnáct let jejím přednostou. „Liberec tak získal ojedinělou atrakci, kterou je lanovka dodnes. A to i přes to, že slouží lidem už pětasedmdesátým rokem.„
Do Liberce jezdily kvůli lanovce davy lidí Do Liberce kvůli lanovce začaly mířit davy lidí. Platilo, že kdo přijel do Liberce a nebyl lanovkou na Ještědu, v Liberci jako by ani nebyl. „Dá se říct, že to platí dodnes, protože v průměru ročně přepravíme čtvrt milionu cestujících,„ říká Vursta. „Výhodou je, že se s námi mohou svést slečny v lodičkách i turisté s batůžky nebo lyžaři.„
První zmínka o záměru výstavby lanové dráhy na vrchol Ještědu spadá do roku 1924. Tehdy německá firma Balichert, podnikající v lanové dopravě, předložila projekt majiteli hotelu na Ještědu, jímž byl Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory. Po peripetiích s povoleními a výběrovými řízeními byla nakonec stavbou pověřena firma František Wiesner, dnes Transporta Chrudim. Stavbu ukončili stavitelé za dvanáct měsíců a dvanáct dnů. Náklady na stavbu byly šest a půl milionu korun a zařízení celé bylo dílem domácích firem. První lidi začala lanovka přepravovat v červnu 1933.
Trať ještědské lanovky začínala na stanici v Horním Hanychově a končila na plošince pod hotelem. Vodorovně měřila přes 1111 metrů, našikmo měřila o něco víc.
„Byla druhou kabinovou lanovkou v Československu, po lanovce z Janských Lázní na Černou horu v Krkonoších. Dnes je už ale jedinou, protože lanovka v Janských Lázních byla zrušená,„ poznamenal Vursta.
„Po obsazení Sudet Němci převzaly lanovku Německé říšské dráhy a pak ji na dva roky přebralo město Liberec. Po osvobození se stala zase součástí železnice a vrátili se sem původní zaměstnanci,„ vypráví Vursta. „Ti tady vůbec vydrželi obvykle dlouho. Za celou dobu trvání se tu vystřídali jen čtyři přednostové, to je průměrná služba na jednoho kolem dvaceti let.„
Vroce 1971 začaly dráhy s rekonstrukcí, která trvala až do roku 1975. „Z původního zařízení zbyla jen nepatrná část stavební konstrukce ve stanicích. Trať byla opravená jako dvoulanová,„ říká Vursta.
(Mladá fronta DNES)
Kabinová lanovka na Ještěd slaví letos tři čtvrtě století. Je poslední svého druhu v Česku
Když v roce 1933 oficiálně poprvé spouštěli lanovou dráhu na Ještěd, byla to prestižní událost. Akci organizovalo tehdejší ministerstvo železnic a do Liberce se sjeli vedle šéfů Českých drah, regionální politici, podnikatelé a zástupci firem, které se na výstavbě podílely.
„V úvodu odeslali telegram prezidentu republiky Masarykovi a ministrovi železnic a pak už se červená kabina vydala na svou první veřejnou cestu,„ poznamenal Pavel Vursta, který je už osmnáct let jejím přednostou. „Liberec tak získal ojedinělou atrakci, kterou je lanovka dodnes. A to i přes to, že slouží lidem už pětasedmdesátým rokem.„
Do Liberce jezdily kvůli lanovce davy lidí Do Liberce kvůli lanovce začaly mířit davy lidí. Platilo, že kdo přijel do Liberce a nebyl lanovkou na Ještědu, v Liberci jako by ani nebyl. „Dá se říct, že to platí dodnes, protože v průměru ročně přepravíme čtvrt milionu cestujících,„ říká Vursta. „Výhodou je, že se s námi mohou svést slečny v lodičkách i turisté s batůžky nebo lyžaři.„
První zmínka o záměru výstavby lanové dráhy na vrchol Ještědu spadá do roku 1924. Tehdy německá firma Balichert, podnikající v lanové dopravě, předložila projekt majiteli hotelu na Ještědu, jímž byl Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory. Po peripetiích s povoleními a výběrovými řízeními byla nakonec stavbou pověřena firma František Wiesner, dnes Transporta Chrudim. Stavbu ukončili stavitelé za dvanáct měsíců a dvanáct dnů. Náklady na stavbu byly šest a půl milionu korun a zařízení celé bylo dílem domácích firem. První lidi začala lanovka přepravovat v červnu 1933.
Trať ještědské lanovky začínala na stanici v Horním Hanychově a končila na plošince pod hotelem. Vodorovně měřila přes 1111 metrů, našikmo měřila o něco víc.
„Byla druhou kabinovou lanovkou v Československu, po lanovce z Janských Lázní na Černou horu v Krkonoších. Dnes je už ale jedinou, protože lanovka v Janských Lázních byla zrušená,„ poznamenal Vursta.
„Po obsazení Sudet Němci převzaly lanovku Německé říšské dráhy a pak ji na dva roky přebralo město Liberec. Po osvobození se stala zase součástí železnice a vrátili se sem původní zaměstnanci,„ vypráví Vursta. „Ti tady vůbec vydrželi obvykle dlouho. Za celou dobu trvání se tu vystřídali jen čtyři přednostové, to je průměrná služba na jednoho kolem dvaceti let.„
Vroce 1971 začaly dráhy s rekonstrukcí, která trvala až do roku 1975. „Z původního zařízení zbyla jen nepatrná část stavební konstrukce ve stanicích. Trať byla opravená jako dvoulanová,„ říká Vursta.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250354/
Ještědský hřeben tvořil hranice nejen panství Liberec a Český Dub, hranici někdejších okresů Liberec a Turnov (do roku 1960), ale i hranici národností. Především pak dopravní překážku na cestě z Liberce do Prahy. Do vnitrozemí. Stará původní zemská stezka obcházela hřeben Ještědu do Hodkovic. Odtud vedla po svazcích hřebene do Liberce. Ještěd stál v cestě lidem z Podještědí, kteří město zásobovali především masem a zemědělskými výrobky. A nebyla to vždy cesta lehká. Chodilo se lesními stezkami a pěšinami. Cestami pro stahování dřeva do vápenek v okolí Liberce.
Jedna z posledních byla zbořena až po 2. světové válce v Horním Růžodole. Lesní stezky byly rovněž cestami pašeráků z této oblasti, chodilo se přes Kryštofovo Údolí do saské Žitavy.
Teprve před 140 lety byla otevřena první regulérní silnice z Horního Hanychova do Hořeních Pasek vedoucí přes Ještěd. Stavba to byla velmi náročná. Stoupání bylo tak veliké, že vozkové povozů na této cestě museli najímat další pár koní.
20. století se stalo stoletím největších změn na Ještědu. Hned na jeho začátku se vrchol i hřeben Ještědu stal oblíbeným cílem sportovců, turistů, nedělních výletů celých rodin z blízkého i dalekého okolí. Roku 1906 byl na vrcholu postaven hotel a o několik let později i proslulá sáňkařská dráha.
A nyní k samotné lanovce na Ještěd. Celá léta majitel pozemků hrabě Clam-Gallas odmítal dát povolení k vybudování lanové dráhy. Podle původního projektu měla stát dolní stanice lanovky na konečné stanici tramvaje, ale nakonec byla dráha lanovky zkrácena. Měřila 1182,75 metrů a kabiny překonávaly rychlost pět metrů za sekundu, výškový rozdíl 400 metrů.
Stavbu prováděla známá chrudimská firma Wiesner (Transporta) v době nezaměstnanosti a ti, co na ní pracovali, si práce vážili a stavba tudíž šla kupředu velmi rychle. Zahájena byla 15. července 1932 a provoz na lanovce začal 27. července 1933. Lanovka je od samotného počátku, před 75 lety, majetkem ČSD, v současné době Českých drah. Pouze za druhé světové války patřila Liberci.
Na počátku 70. let minulého století byla přestavěna. Místo dvou železných podpěr byla postavena jedna a jízdní rychlost se o něco zvýšila. Cesta se zkrátila z pěti na čtyři minuty. Není snad návštěvníka naší oblasti, aby se nejel podívat na Ještěd.
(Liberecký deník)
Jedna z posledních byla zbořena až po 2. světové válce v Horním Růžodole. Lesní stezky byly rovněž cestami pašeráků z této oblasti, chodilo se přes Kryštofovo Údolí do saské Žitavy.
Teprve před 140 lety byla otevřena první regulérní silnice z Horního Hanychova do Hořeních Pasek vedoucí přes Ještěd. Stavba to byla velmi náročná. Stoupání bylo tak veliké, že vozkové povozů na této cestě museli najímat další pár koní.
20. století se stalo stoletím největších změn na Ještědu. Hned na jeho začátku se vrchol i hřeben Ještědu stal oblíbeným cílem sportovců, turistů, nedělních výletů celých rodin z blízkého i dalekého okolí. Roku 1906 byl na vrcholu postaven hotel a o několik let později i proslulá sáňkařská dráha.
A nyní k samotné lanovce na Ještěd. Celá léta majitel pozemků hrabě Clam-Gallas odmítal dát povolení k vybudování lanové dráhy. Podle původního projektu měla stát dolní stanice lanovky na konečné stanici tramvaje, ale nakonec byla dráha lanovky zkrácena. Měřila 1182,75 metrů a kabiny překonávaly rychlost pět metrů za sekundu, výškový rozdíl 400 metrů.
Stavbu prováděla známá chrudimská firma Wiesner (Transporta) v době nezaměstnanosti a ti, co na ní pracovali, si práce vážili a stavba tudíž šla kupředu velmi rychle. Zahájena byla 15. července 1932 a provoz na lanovce začal 27. července 1933. Lanovka je od samotného počátku, před 75 lety, majetkem ČSD, v současné době Českých drah. Pouze za druhé světové války patřila Liberci.
Na počátku 70. let minulého století byla přestavěna. Místo dvou železných podpěr byla postavena jedna a jízdní rychlost se o něco zvýšila. Cesta se zkrátila z pěti na čtyři minuty. Není snad návštěvníka naší oblasti, aby se nejel podívat na Ještěd.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247292/
Dvakrát za poslední dva týdny spadly děti ze sedačkové lanovky a zranily se. Osmiletá dívka se v únoru zřítila z lanovky na Černé hoře a předevčírem spadli z pěti metrů sourozenci v krkonošských Vítkovicích. Obě nehody mají zřejmě stejnou příčinu.
Dětem se nepodařilo do sedačky správně nasednout a navíc seděly na místě, které pro ně není bezpečné."Při obou nehodách nebyly respektovány piktogramy nařizující, že děti mají sedět na kraji sedačky a že je nutné sklopit zábranu," říká Zdeněk Neusar z Drážní inspekce, která kontroluje i provoz lanovek.
Kdo pády dětí zavinil, zatím vyšetřuje i policie. "Částečná vina bude zřejmě na dospělých lidech, kteří s dětmi jeli," dodává Neusar. Dítě má podle příkazových cedulí na sedačce sedět na kraji, kde se může držet boční tyče.
Těžko však lze v obou případech vyčítat rodičům, že nestáhli zábranu dolů. Měli plné ruce svých dětí klouzajících ze sedačky."Chlapci se nepodařilo pořádně nasednout a lanovka opustila nástupní prostor. Otec se snažil syna na sedačce udržet, po šedesáti metrech se chlapec zřítil dolů. Při pádu strhl i sestru," vysvětlila mluvčí semilské policie Soňa Šídová nehodu, při níž se před dvěma dny zranil šestiletý chlapec a jeho dvanáctiletá sestra.
Problém je právě v nezdařeném nasednutí dětí na lanovku. "Podle platné normy musí obsluha umožnit bezpečné nastoupení," vysvětluje Neusar. Těžko však říct, co to vlastně znamená. Když vidí vlekař dítě, měl by zpomalit chod lanovky, ale udělat to nemusí.
A oči by měl spustit ze sedačky až poté, co všichni bezpečně nasedli. Jenže to zase nestíhá. Na Černé hoře u Janských Lázní, kde spadla osmiletá dívka, dokonce stojí obsluha tak, že nastupujícím lidem vidí celou dobu jen záda.
Ve středisku Aldrov ve Vítkovicích jezdily děti i včera na lanovce, z níž se den předtím zřítil chlapec a jeho sestra, uprostřed sedačky. "Upozorňujeme je, ale každého zvlášť to nejde. A zpomalit lanovku kvůli každému dítěti taky není možné,"“ řekl šéf vlekařů Dalibor Veselý."Je možné, že po došetření obou případů vydáme bezpečnostní doporučení, které podmínky provozu upraví," říká mluvčí Drážní inspekce Neusar. Všechny tři zraněné děti jsou dosud v nemocnicích, úrazy však nejspíš zůstanou bez následků.
(iDnes)
Dětem se nepodařilo do sedačky správně nasednout a navíc seděly na místě, které pro ně není bezpečné."Při obou nehodách nebyly respektovány piktogramy nařizující, že děti mají sedět na kraji sedačky a že je nutné sklopit zábranu," říká Zdeněk Neusar z Drážní inspekce, která kontroluje i provoz lanovek.
Kdo pády dětí zavinil, zatím vyšetřuje i policie. "Částečná vina bude zřejmě na dospělých lidech, kteří s dětmi jeli," dodává Neusar. Dítě má podle příkazových cedulí na sedačce sedět na kraji, kde se může držet boční tyče.
Těžko však lze v obou případech vyčítat rodičům, že nestáhli zábranu dolů. Měli plné ruce svých dětí klouzajících ze sedačky."Chlapci se nepodařilo pořádně nasednout a lanovka opustila nástupní prostor. Otec se snažil syna na sedačce udržet, po šedesáti metrech se chlapec zřítil dolů. Při pádu strhl i sestru," vysvětlila mluvčí semilské policie Soňa Šídová nehodu, při níž se před dvěma dny zranil šestiletý chlapec a jeho dvanáctiletá sestra.
Problém je právě v nezdařeném nasednutí dětí na lanovku. "Podle platné normy musí obsluha umožnit bezpečné nastoupení," vysvětluje Neusar. Těžko však říct, co to vlastně znamená. Když vidí vlekař dítě, měl by zpomalit chod lanovky, ale udělat to nemusí.
A oči by měl spustit ze sedačky až poté, co všichni bezpečně nasedli. Jenže to zase nestíhá. Na Černé hoře u Janských Lázní, kde spadla osmiletá dívka, dokonce stojí obsluha tak, že nastupujícím lidem vidí celou dobu jen záda.
Ve středisku Aldrov ve Vítkovicích jezdily děti i včera na lanovce, z níž se den předtím zřítil chlapec a jeho sestra, uprostřed sedačky. "Upozorňujeme je, ale každého zvlášť to nejde. A zpomalit lanovku kvůli každému dítěti taky není možné,"“ řekl šéf vlekařů Dalibor Veselý."Je možné, že po došetření obou případů vydáme bezpečnostní doporučení, které podmínky provozu upraví," říká mluvčí Drážní inspekce Neusar. Všechny tři zraněné děti jsou dosud v nemocnicích, úrazy však nejspíš zůstanou bez následků.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247263/
Dvě děti spadly odpoledne ze sedačkové lanovky Prezidentský expres ve skiareálu Aldrov ve Vítkovicích v Krkonoších. Jejich zranění jsou vážná. Z místa děti transportoval do nemocnic vrtulník.
Děti spadly kousek od prvního sloupu čtyřsedačky z výšky asi čtyř metrů. Jednalo se o šestiletého chlapce a dvanáctiletou dívku. "Na lanovce byly děti se svým otcem," uvedl starosta Vítkovic Milan Rychtr.
Obě děti si zřejmě poranily páteř. "Dívku vrtulník dopravil do nemocnice v Hradci Králové, chlapce s podezřením na poranění bederní páteře do pražského Motola," řekla iDNES.cz mluvčí liberecké záchranné služby Kristina Fejfarová."V liberecké nemocnici mají rozbitý přístroj spinální CT," vysvětlila chlapcův převoz do Prahy Fejfarová.
Lékaři hradecké fakultní nemocnice měli u dvanáctileté dívky podezření na vážná poranění páteře, hlavy a nohy. Ta se naštěstí nepotvrdila a dívka je mimo ohrožení života na oddělení dětské chirurgie, uvedla ČTK.
Podobný případ se odehrál 19. února, kdy asi osmiletá lyžařka spadla ze sedačkové lanovky Protěž v lyžařském areálu Černá hora v Janských Lázních na Trutnovsku. Dívku převezl vrtulník záchranářů s vážným poraněním břicha do hradecké fakultní nemocnice.
(iDnes)
Děti spadly kousek od prvního sloupu čtyřsedačky z výšky asi čtyř metrů. Jednalo se o šestiletého chlapce a dvanáctiletou dívku. "Na lanovce byly děti se svým otcem," uvedl starosta Vítkovic Milan Rychtr.
Obě děti si zřejmě poranily páteř. "Dívku vrtulník dopravil do nemocnice v Hradci Králové, chlapce s podezřením na poranění bederní páteře do pražského Motola," řekla iDNES.cz mluvčí liberecké záchranné služby Kristina Fejfarová."V liberecké nemocnici mají rozbitý přístroj spinální CT," vysvětlila chlapcův převoz do Prahy Fejfarová.
Lékaři hradecké fakultní nemocnice měli u dvanáctileté dívky podezření na vážná poranění páteře, hlavy a nohy. Ta se naštěstí nepotvrdila a dívka je mimo ohrožení života na oddělení dětské chirurgie, uvedla ČTK.
Podobný případ se odehrál 19. února, kdy asi osmiletá lyžařka spadla ze sedačkové lanovky Protěž v lyžařském areálu Černá hora v Janských Lázních na Trutnovsku. Dívku převezl vrtulník záchranářů s vážným poraněním břicha do hradecké fakultní nemocnice.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246834/
Je to dohadování o ceně. Město Krupka projevilo zájem o koupi lanovky, kterou stávající soukromý majitel hodlá prodat.
Proslýchá se, že zájemců o lanovku v Krupce je více. Město Krupka dostalo přednost. Teď se čeká na jeho vyjádření, zda ano nebo ne. V případě města Krupky je prý nějvětší záruka, že bude provoz lanovky zachován.
„Zastupitelstvo řeklo, že ten záměr koupit lanovku platí. Takže v současné době jednáme o ceně, za jakou by to šlo odkoupit,„ říká starosta Krupky Milan Puchar. Současný stav sedačkového výtahu z Bohosudova na Komárku podle něj vypadá velmi uspokojivě. Takže by město nemuselo hned vydávat velké investice. „Přesto jsme ale požádali odborníky, aby prohlédli i jednotlivé stožáry, jestli jsou v pořádku, a tak dále,„ podotýká Milan Puchar.
Rozhodnout by se mělo do konce března. Je to ale dohoda o ceně. Pokud se to nepodaří, budou obě strany jednat dál, jak uvedl starosta.
Téměř dva a půl kilometru dlouhou lanovku na Komáří vížku se rozhodl prodat její současný majitel. Ze zákona ji nejdříve nabídl právě městu Krupka.
„Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ vyjádřil se v médiích podnikatel Vladimír Šťastný.
Lanovka je v provozu už déle než padesát let, zdolává převýšení skoro pět set metrů a funguje celoročně. Radnice chce koupí lanovky hlavně zvýšit cestovní ruch ve městě a okolí.
Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů.
Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Lanovka ročně převeze zhruba 40 000 až 50 000 lidí.
(Mostecký deník)
Proslýchá se, že zájemců o lanovku v Krupce je více. Město Krupka dostalo přednost. Teď se čeká na jeho vyjádření, zda ano nebo ne. V případě města Krupky je prý nějvětší záruka, že bude provoz lanovky zachován.
„Zastupitelstvo řeklo, že ten záměr koupit lanovku platí. Takže v současné době jednáme o ceně, za jakou by to šlo odkoupit,„ říká starosta Krupky Milan Puchar. Současný stav sedačkového výtahu z Bohosudova na Komárku podle něj vypadá velmi uspokojivě. Takže by město nemuselo hned vydávat velké investice. „Přesto jsme ale požádali odborníky, aby prohlédli i jednotlivé stožáry, jestli jsou v pořádku, a tak dále,„ podotýká Milan Puchar.
Rozhodnout by se mělo do konce března. Je to ale dohoda o ceně. Pokud se to nepodaří, budou obě strany jednat dál, jak uvedl starosta.
Téměř dva a půl kilometru dlouhou lanovku na Komáří vížku se rozhodl prodat její současný majitel. Ze zákona ji nejdříve nabídl právě městu Krupka.
„Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ vyjádřil se v médiích podnikatel Vladimír Šťastný.
Lanovka je v provozu už déle než padesát let, zdolává převýšení skoro pět set metrů a funguje celoročně. Radnice chce koupí lanovky hlavně zvýšit cestovní ruch ve městě a okolí.
Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů.
Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Lanovka ročně převeze zhruba 40 000 až 50 000 lidí.
(Mostecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243653/
Jízda na čtyřsedačkové lanovce Protěž v krkonošských Janských v Lázních se mohla stát v úterý osudná zhruba osmileté školačce. Dívka z Čech, kterou transportoval vrtulník se zraněním břicha do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, doposud nezjištěných příčin spadla z přibližně šestimetrové výšky ze sedačky.
Okolnosti případu, především zda k pádu došlo při vystupování, kdy mnozí pasažéři často předčasně zdvihají zábrany, odmítl šéf janskolázeňských vlekařů komentovat. "Došlo k tomu během jízdy. Bližší informace podávat nebudeme, jelikož okolnosti případu teprve zjišťujeme. Případ začala šetřit policie," konstatoval šéf společnosti Mega Plus Petr Janské Lázně Hynek.
Pád dívky údajně zčásti zbrzdila dospělá spolucestující, která školačku chvíli držela za ruce. "Zatím nelze nic potvrdit. Vyšetřování je skutečně na začátku," podotkl trutnovský policejní mluvčí Udo Ertner.
Lanovky patří mezi nejbezpečnější dopravní prostředky, pokud ovšem cestující dodržují přepravní řád. Pád z lanovky s vážnými zdravotními následky vlekaři v Krkonoších snad nepamatují.
Protěž spojující Janské Lázně z úbočím Černé hory patří mezi moderní lanové dráhy. Provoz zahájila roku 2003. "Technickou závadu mohu předem vyloučit," podotkl Hynek.
(iDnes)
Okolnosti případu, především zda k pádu došlo při vystupování, kdy mnozí pasažéři často předčasně zdvihají zábrany, odmítl šéf janskolázeňských vlekařů komentovat. "Došlo k tomu během jízdy. Bližší informace podávat nebudeme, jelikož okolnosti případu teprve zjišťujeme. Případ začala šetřit policie," konstatoval šéf společnosti Mega Plus Petr Janské Lázně Hynek.
Pád dívky údajně zčásti zbrzdila dospělá spolucestující, která školačku chvíli držela za ruce. "Zatím nelze nic potvrdit. Vyšetřování je skutečně na začátku," podotkl trutnovský policejní mluvčí Udo Ertner.
Lanovky patří mezi nejbezpečnější dopravní prostředky, pokud ovšem cestující dodržují přepravní řád. Pád z lanovky s vážnými zdravotními následky vlekaři v Krkonoších snad nepamatují.
Protěž spojující Janské Lázně z úbočím Černé hory patří mezi moderní lanové dráhy. Provoz zahájila roku 2003. "Technickou závadu mohu předem vyloučit," podotkl Hynek.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242947/
Dvousedadlovou lanovou dráhu z Bohosudova na Komáří vížku hodlá letos od soukromého majitele koupit město Krupka na Teplicku.
Současný vlastník nechce už lanovku nadále provozovat, a tak se ji rozhodl prodat. „Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ řekl Právu podnikatel Vladimír Šťastný, jenž v souladu se zákonem učinil nabídku přednostně městu.
Krupští zastupitelé následně záměr na odkoupení lanovky posvětili. „Nyní se dohadujeme o ceně,„ sdělil Právu tajemník radnice František Růžička.
Posudek, který nechal vypracovat vlastník lanovky, hodnotí samotnou dráhu plus přilehlé nemovitosti na zhruba 10 miliónů korun. Vedení města ale odhadní cenu zpochybňuje. Domnívá se, že konečná částka by měla být nižší. „Zejména dráha nedosa -huje podle nás hodnoty vyčíslené v expertize,„ poznamenal Růžička. Město proto nechalo zpracovat konkurenční znalecký posudek včetně zhodnocení současného technického stavu obou stanic, technologie i samotné dráhy. „Po vyhodnocení nového posudku se k jednání o kupní ceně vrátíme,„ uvedl tajemník.
Majitel říká, že mu nejde o co nejvyšší výdělek. Má prý finančně mnohem zajímavější návrhy, než které nabízí město. „Jde mi hlavně o to, aby provoz lanovky zůstal zachován, což město zaručuje. Radnice má na rozdíl od soukromníka možnost dosáhnout na peníze z Evropské unie v případě nutných i plánovaných investic,„ připomněl Šťastný a dodal, že lanovka prošla v uplynulém obdobím důkladnou údržbou. „Bez větších problémů může fungovat dalších nejméně dvacet let.„
Na to sází vedení radnice. Když nebude muset do dráhy investovat, peníze vložené do nákupu lanovky se městu časem vrátí. „V žádném případě se nejedná o prodělečný podnik,„ zdůraznil Růžička, podle kterého si ale město od nákupu lanovky slibuje hlavně další rozvoj turistického ruchu v Krupce a okolí. Jedná se totiž o unikátní exemplář, neboť delší lanovka bez mezistanice neexistuje nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě.
Téměř dva a půl kilometru dlouhou lanovou dráhu na Komáří vížku, jejíž horní stanice se nachází v nadmořské výšce 808 metrů, vlastnily do roku 1996 České dráhy.
Poté ji Fond národního majetku prodal soukromému subjektu. Lanovka převeze podle dostupných statistik ročně 40 až 50 tisíc lidí.
(Právo)
Současný vlastník nechce už lanovku nadále provozovat, a tak se ji rozhodl prodat. „Je to časově náročné a já mám i jiné aktivity,„ řekl Právu podnikatel Vladimír Šťastný, jenž v souladu se zákonem učinil nabídku přednostně městu.
Krupští zastupitelé následně záměr na odkoupení lanovky posvětili. „Nyní se dohadujeme o ceně,„ sdělil Právu tajemník radnice František Růžička.
Posudek, který nechal vypracovat vlastník lanovky, hodnotí samotnou dráhu plus přilehlé nemovitosti na zhruba 10 miliónů korun. Vedení města ale odhadní cenu zpochybňuje. Domnívá se, že konečná částka by měla být nižší. „Zejména dráha nedosa -huje podle nás hodnoty vyčíslené v expertize,„ poznamenal Růžička. Město proto nechalo zpracovat konkurenční znalecký posudek včetně zhodnocení současného technického stavu obou stanic, technologie i samotné dráhy. „Po vyhodnocení nového posudku se k jednání o kupní ceně vrátíme,„ uvedl tajemník.
Majitel říká, že mu nejde o co nejvyšší výdělek. Má prý finančně mnohem zajímavější návrhy, než které nabízí město. „Jde mi hlavně o to, aby provoz lanovky zůstal zachován, což město zaručuje. Radnice má na rozdíl od soukromníka možnost dosáhnout na peníze z Evropské unie v případě nutných i plánovaných investic,„ připomněl Šťastný a dodal, že lanovka prošla v uplynulém obdobím důkladnou údržbou. „Bez větších problémů může fungovat dalších nejméně dvacet let.„
Na to sází vedení radnice. Když nebude muset do dráhy investovat, peníze vložené do nákupu lanovky se městu časem vrátí. „V žádném případě se nejedná o prodělečný podnik,„ zdůraznil Růžička, podle kterého si ale město od nákupu lanovky slibuje hlavně další rozvoj turistického ruchu v Krupce a okolí. Jedná se totiž o unikátní exemplář, neboť delší lanovka bez mezistanice neexistuje nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě.
Téměř dva a půl kilometru dlouhou lanovou dráhu na Komáří vížku, jejíž horní stanice se nachází v nadmořské výšce 808 metrů, vlastnily do roku 1996 České dráhy.
Poté ji Fond národního majetku prodal soukromému subjektu. Lanovka převeze podle dostupných statistik ročně 40 až 50 tisíc lidí.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239778/
Obyvatelé města Krupky si možná budou moci brzo říci, jdeme se dneska svézt naší domácí lanovkou. Město totiž uvažuje o koupi lanové dráhy z Bohosudova na Komárku. Sedačkový výtah je totiž na prodej.
Podle starosty Milana Puchara je situace takováto: „Majitel již nemá zájem lanovku provozovat a proto ji přednostně, v souladu se zákonem, nabídl městu k odkoupení. Seznámil nás se současným ekonomickým provozem a navrhl podmínky k prodeji.„
O tom, za kolik je lanovka na prodej, se v Krupce spekuluje. Cena se pohybuje v hrubém odhadu okolo deseti milionů korun. Město si chce nechat vypracovat svůj vlastní odborný posudek. „Včetně zhodnocení současného technického stavu obou stanic, technologie i samotné dráhy. Chceme znát také rozvahu budoucích nutných investic,„ informoval na stránkách města v internetu Milan Puchar.
„V této záležitosti se už také jednalo v zastupitelstvu města. To ve svém usnesení vyjádřilo souhlasný záměr lanovou dráhu odkoupit. Základní návrh kupní ceny nelze z pochopitelných důvodů nyní zveřejnit, ale je možno uvést, že ta se v tuto chvíli pohybuje hrubým odhadem na hranici deseti milionů korun,„ uvedl Milan Puchar. Dvousedačková „lanovka na Komárku„ s celoročním provozem vás dopraví z města Krupky na vrchol Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází horský hotel Komáří vížka s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde spatříte České středohoří.
V letním období jsou zde ideální podmínky pro turistiku, vyjížďky na koních, cykloturistiku a paragliding.
V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál a upravené běžecké tratě. Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Ročně převeze zhruba 40 000 až 50 000 lidí. V červnu roku 2006 zastavila lanovou dráhu porucha. Bylo nutné vyměnit hlavní poháněcí kolo ve strojírně. Hasiči museli evakuovat z lanovky cestující, kteří uvízli na sedačkách. Nejobtížnější to bylo nad roklí. Každý rok prochází lanová dráha revizemi, které zaručují bezpečný provoz. Jak včera řekl Milan Puchar, starosta Krupky, koupě lanovky do majetku města by podpořila další rozvoj turistického ruchu ve městě a okolí, včetně provázanosti s navštěvovanou přeshraniční hornickou stezkou. Lanovka je vyhledávanou atrakcí i pro německé turisty.
(Českolipský deník)
Podle starosty Milana Puchara je situace takováto: „Majitel již nemá zájem lanovku provozovat a proto ji přednostně, v souladu se zákonem, nabídl městu k odkoupení. Seznámil nás se současným ekonomickým provozem a navrhl podmínky k prodeji.„
O tom, za kolik je lanovka na prodej, se v Krupce spekuluje. Cena se pohybuje v hrubém odhadu okolo deseti milionů korun. Město si chce nechat vypracovat svůj vlastní odborný posudek. „Včetně zhodnocení současného technického stavu obou stanic, technologie i samotné dráhy. Chceme znát také rozvahu budoucích nutných investic,„ informoval na stránkách města v internetu Milan Puchar.
„V této záležitosti se už také jednalo v zastupitelstvu města. To ve svém usnesení vyjádřilo souhlasný záměr lanovou dráhu odkoupit. Základní návrh kupní ceny nelze z pochopitelných důvodů nyní zveřejnit, ale je možno uvést, že ta se v tuto chvíli pohybuje hrubým odhadem na hranici deseti milionů korun,„ uvedl Milan Puchar. Dvousedačková „lanovka na Komárku„ s celoročním provozem vás dopraví z města Krupky na vrchol Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází horský hotel Komáří vížka s vyhlídkovou restaurací. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde spatříte České středohoří.
V letním období jsou zde ideální podmínky pro turistiku, vyjížďky na koních, cykloturistiku a paragliding.
V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál a upravené běžecké tratě. Lanovka na Komáří vížku je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 808 metrů. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Ročně převeze zhruba 40 000 až 50 000 lidí. V červnu roku 2006 zastavila lanovou dráhu porucha. Bylo nutné vyměnit hlavní poháněcí kolo ve strojírně. Hasiči museli evakuovat z lanovky cestující, kteří uvízli na sedačkách. Nejobtížnější to bylo nad roklí. Každý rok prochází lanová dráha revizemi, které zaručují bezpečný provoz. Jak včera řekl Milan Puchar, starosta Krupky, koupě lanovky do majetku města by podpořila další rozvoj turistického ruchu ve městě a okolí, včetně provázanosti s navštěvovanou přeshraniční hornickou stezkou. Lanovka je vyhledávanou atrakcí i pro německé turisty.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238731/
Provozovatelé kupují i zařízení z Alp, musí ale splnit stejné předpisy jako nový výrobek
Lanovky v Jeseníkách šlo ještě donedávna spočítat na prstech jedné ruky. Teď zažívá netradiční dopravní prostředek v nejvyšších moravskoslezských horách svůj rozkvět. A to dokonce takový, že někteří provozovatelé kupují původní lanovky z Alp, kde sice sloužily krátce, ale svou kapacitou již nestačily.
„Bráno číselně, v Jeseníkách nyní najdeme osm lanovek, z nichž šest je nových. A z nich tři původně sloužily jinde,„ popsal LN Radim Polcer, který připravuje internetové stránky o lanovkách www.lanovky.unas.cz. Výhoda je jednoznačná. „Nová lanovka může stát podle náročnosti více než šedesát milionů korun. Starší, která pochopitelně splňuje všechny bezpečnostní požadavky, má cenu výrazně nižší,„ podotkl.
Také náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera zdůraznil, že fakt, že se na lanovkách vozili už lyžaři v Alpách, nemá na jejich chod vliv. „I na dovezenou lanovku se díváme jako na novou. Musí splnit všechny podmínky a zkoušky jako nová,„ řekl včera LN.
Podle Polcera v současné době například vzniká plán v pořadí druhé výměny známé lanovky z Ramzové na Čerňavu za dráhu pocházející z italské Corvary. „Měla by to být čtyřsedačka s odpojitelnými sedačkami, tedy další zlepšení pro uživatele,„ popsal.
Lanovka u lyžařů vítězí, je totiž pohodlnější Možnost pohodlně se usadit, ulevit znaveným nohám a užívat si pohledu na zasněžené stráně láká stále více českých a moravských milovníků zimních sportů. Pokochat se přírodou ze sedačky moderní lanové dráhy mohou lyžaři například ve střediscích Bohemaland ve Zlatých Horách a Ski centrum Přemyslov u Loučné nad Desnou. „Lanovka je pro lyžaře určitě pohodlnější než vlek. Někteří návštěvníci k nám jezdí vyloženě kvůli ní. Lidé si na pohodlné lyžování zvykli v zahraničí. Například do Alp tento trend dorazil před osmi či deseti lety, k nám zhruba před čtyřmi lety,„ uvedl zástupce areálu Přemyslov Jaroslav Podzimek.
Jako jeden z prvních v Jeseníkách investoval do pohodlného lyžování majitel areálu Proskil v Branné Rostislav Procházka. Lanovku si pořídil před čtyřmi lety. „Určitě je to trendová záležitost. Naše kopečky se Alpám nikdy nemohou vyrovnat, tak se je alespoň snažíme dohnat, co se služeb týče. Někteří lyžaři ale nadále dávají přednost vlekům a na lanovku nesednou ze strachu. Je jich ale minimum,„ usmál se Procházka.
Majitel nového lyžařského areálu Bohemaland Jiří Pavlík naopak do stavby vleků vůbec neinvestoval, protože je považuje za neperspektivní. „Nemělo by to smysl. Lyžaři požadují větší komfort, vlečení na laně je již přežitou záležitostí,„ podotkl Pavlík.
Do nákupu moderních lanových drah se chystají investovat i další lyžařské areály. Sedačky by měly zřejmě příští rok vozit lyžaře například ve vyhlášeném jesenickém středisku Červenohorské sedlo. Podle plánů, které dali dohromady právě fandové lanovek, by příští sezonu měly v Jeseníkách začít fungovat čtyři lanovky, z toho jedna „přestěhovaná„. Plány provozovatelů sportovních areálů jsou ještě větší. Pro další roky mluví o desítce nových lanovek, zhruba stejně by jich mělo vyrůst i v sousedních Beskydech. Velká část je sice už nyní předurčená převážně pro zimní provoz, provozovatelé jsou však v případě zájmu připraveni je nabídnout i turistům v létě.
(Lidové noviny)
Lanovky v Jeseníkách šlo ještě donedávna spočítat na prstech jedné ruky. Teď zažívá netradiční dopravní prostředek v nejvyšších moravskoslezských horách svůj rozkvět. A to dokonce takový, že někteří provozovatelé kupují původní lanovky z Alp, kde sice sloužily krátce, ale svou kapacitou již nestačily.
„Bráno číselně, v Jeseníkách nyní najdeme osm lanovek, z nichž šest je nových. A z nich tři původně sloužily jinde,„ popsal LN Radim Polcer, který připravuje internetové stránky o lanovkách www.lanovky.unas.cz. Výhoda je jednoznačná. „Nová lanovka může stát podle náročnosti více než šedesát milionů korun. Starší, která pochopitelně splňuje všechny bezpečnostní požadavky, má cenu výrazně nižší,„ podotkl.
Také náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera zdůraznil, že fakt, že se na lanovkách vozili už lyžaři v Alpách, nemá na jejich chod vliv. „I na dovezenou lanovku se díváme jako na novou. Musí splnit všechny podmínky a zkoušky jako nová,„ řekl včera LN.
Podle Polcera v současné době například vzniká plán v pořadí druhé výměny známé lanovky z Ramzové na Čerňavu za dráhu pocházející z italské Corvary. „Měla by to být čtyřsedačka s odpojitelnými sedačkami, tedy další zlepšení pro uživatele,„ popsal.
Lanovka u lyžařů vítězí, je totiž pohodlnější Možnost pohodlně se usadit, ulevit znaveným nohám a užívat si pohledu na zasněžené stráně láká stále více českých a moravských milovníků zimních sportů. Pokochat se přírodou ze sedačky moderní lanové dráhy mohou lyžaři například ve střediscích Bohemaland ve Zlatých Horách a Ski centrum Přemyslov u Loučné nad Desnou. „Lanovka je pro lyžaře určitě pohodlnější než vlek. Někteří návštěvníci k nám jezdí vyloženě kvůli ní. Lidé si na pohodlné lyžování zvykli v zahraničí. Například do Alp tento trend dorazil před osmi či deseti lety, k nám zhruba před čtyřmi lety,„ uvedl zástupce areálu Přemyslov Jaroslav Podzimek.
Jako jeden z prvních v Jeseníkách investoval do pohodlného lyžování majitel areálu Proskil v Branné Rostislav Procházka. Lanovku si pořídil před čtyřmi lety. „Určitě je to trendová záležitost. Naše kopečky se Alpám nikdy nemohou vyrovnat, tak se je alespoň snažíme dohnat, co se služeb týče. Někteří lyžaři ale nadále dávají přednost vlekům a na lanovku nesednou ze strachu. Je jich ale minimum,„ usmál se Procházka.
Majitel nového lyžařského areálu Bohemaland Jiří Pavlík naopak do stavby vleků vůbec neinvestoval, protože je považuje za neperspektivní. „Nemělo by to smysl. Lyžaři požadují větší komfort, vlečení na laně je již přežitou záležitostí,„ podotkl Pavlík.
Do nákupu moderních lanových drah se chystají investovat i další lyžařské areály. Sedačky by měly zřejmě příští rok vozit lyžaře například ve vyhlášeném jesenickém středisku Červenohorské sedlo. Podle plánů, které dali dohromady právě fandové lanovek, by příští sezonu měly v Jeseníkách začít fungovat čtyři lanovky, z toho jedna „přestěhovaná„. Plány provozovatelů sportovních areálů jsou ještě větší. Pro další roky mluví o desítce nových lanovek, zhruba stejně by jich mělo vyrůst i v sousedních Beskydech. Velká část je sice už nyní předurčená převážně pro zimní provoz, provozovatelé jsou však v případě zájmu připraveni je nabídnout i turistům v létě.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238477/
Pozeral som na tie ceny parada ten spiatočny za tolko penazi by sa v Liberci na ješted odvizla hore aj dole asi pet člena rodina ,parada 
treba všetko rozpredat a potom tie ceny pojdu určite dole 
treba všetko rozpredat a potom tie ceny pojdu určite dole
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236765/
Karoséria odolala nárazom hrubej fľaše sektu a museli ju ručne otvoriť
Ešte sú lanovky nové a už ich chcú rozoberať
Ešte sú lanovky nové a už ich chcú rozoberať
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236369/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236365/
No kurník... čo pozerám von oknom, tak to dnes večer ešte asi v Tatrách zo 3 stromy padnú (z tých piatich, čo tám ostali...) 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235738/
Oblíbený zimní cíl lyžařů z Brna -Červenohorské sedlo v Jeseníkách - se stane ještě atraktivnějším. Už příští rok by mohli sjíždět zbrusu novou sjezdovku. Časem se na vršek dostat v nové čtyřsedačkové lanovce a na okraje sjezdovek přibudou sněžná děla. „Areál se už nemůže spoléhat na přírodní sníh,“ přiznal Jiří Hanák ze Ski klubu Šumperk, který areál provozuje. Tento víkend třeba kvůli nedostatku sněhu pojedou jen dva vleky z osmi.
Potřebná je podle něj i lanovka, která by nejen zvýšila kapacitu lyžařů, ale i jejich pohodlí. „Chceme ji vybudovat nejpozději příští rok, je to naše existenční záležitost. Areály všude kolem nás už ji mají, nic jiného nám ani nezbývá,“ podotkl Hanák.
Investice do modernizace areálu se odhaduje v desítkách milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Potřebná je podle něj i lanovka, která by nejen zvýšila kapacitu lyžařů, ale i jejich pohodlí. „Chceme ji vybudovat nejpozději příští rok, je to naše existenční záležitost. Areály všude kolem nás už ji mají, nic jiného nám ani nezbývá,“ podotkl Hanák.
Investice do modernizace areálu se odhaduje v desítkách milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235735/
No však ma išlo dnes v Poprade z bicykla odfúknuť, aj teraz duje jak šialené...
Inak nič nezvyčajné. Stačí, že dole čo i len trochu fúka a už lanovka viac stojí ako ide...
Kým stojí, dobre je, horšie bolo, keď pred pár rokmi na podpere č.15 silný poryv odfúkol dopravné lano za plnej prevádzky z kladiek a 5 kabín caplo dole.
Ale nedá mi ešte k linknutému článku:
Pôvodné vozne pozemnej lanovky doslúžili po 37. rokoch prevádzky v polovici septembra 2007. Nové, ktoré sú komfortnejšie, ekologickejšie a rýchlejšie, začali slúžiť cestujúcej verejnosti na prahu Vianoc 22. decembra
Prepytujem, ale hovorkyňa TLD povedala na jeseň túto sprostosť a bude sa to teraz do zblbnutia premieľať, ani'ž by sa niekto zamyslel na tým, čo už môže byť na vozňoch ekologickejšie ako ekologické alebo neekologické...
Keby aspoň ten pohon, OK, tiež blbosť jak straky, ale bral by som.
Aspoň vidieť, aké je pre každého slovko ekológia bezvýznamné klišé...
Inak nič nezvyčajné. Stačí, že dole čo i len trochu fúka a už lanovka viac stojí ako ide...
Kým stojí, dobre je, horšie bolo, keď pred pár rokmi na podpere č.15 silný poryv odfúkol dopravné lano za plnej prevádzky z kladiek a 5 kabín caplo dole.
Ale nedá mi ešte k linknutému článku:
Pôvodné vozne pozemnej lanovky doslúžili po 37. rokoch prevádzky v polovici septembra 2007. Nové, ktoré sú komfortnejšie, ekologickejšie a rýchlejšie, začali slúžiť cestujúcej verejnosti na prahu Vianoc 22. decembra
Prepytujem, ale hovorkyňa TLD povedala na jeseň túto sprostosť a bude sa to teraz do zblbnutia premieľať, ani'ž by sa niekto zamyslel na tým, čo už môže byť na vozňoch ekologickejšie ako ekologické alebo neekologické...
Keby aspoň ten pohon, OK, tiež blbosť jak straky, ale bral by som.
Aspoň vidieť, aké je pre každého slovko ekológia bezvýznamné klišé...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235713/
zastavili premávku. SHMÚ vydal na dnes a zajtra výstrahu 2. stupňa .
http://dnes.atlas.sk/z-domova/165469/v-tatrach-nepremavaju-lanovky
http://dnes.atlas.sk/z-domova/165469/v-tatrach-nepremavaju-lanovky
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235710/
(Liberecký deník)