Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Jiná lanovka s několika konkávními úseky je Peak Tram v Hongkongu. Tam se sklon tratě několikrát mění tak moc, že jízda připomíná pouťovou atrakci:
http://en.wikipedia.org/wiki/Peak_Tram
http://en.wikipedia.org/wiki/Peak_Tram
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209631/
Jano: Ja som mal na mysli švajčiarsku Gelmerbahn, ale zasa v Rakúsku tiež existovala do roku 1995 takmer rovnako znejúca Golmerbahn nahradená kabínkovou lanovkou. Z rakúskych pozemných lanoviek asi najzaujímavejšie vyzerá Reisseckbahn v Korutánsku s výškovým rozdielom cez 1500 m rozdelená na 3 úseky s celkovou dĺžkou cca 3,6 km a nadväzujúcou adhéznou traťou s rozchodom 600 mm a dĺžkou 3,3 km pre osobnú dopravu a ďalšími odbočkami slúžiacimi len na dopravu materiálu pre potreby vodných elektrární. Keď som zhliadol fotky z tejto lanovko-železnice, hneď na mňa prišla chuť sa tam pozrieť - bohužiaľ osobná prevádzka na tohtoročnú sezónu skončila pred necelými dvomi týždňami a opäť začne až v máji. Celkom zaujímavo tu v porovnaní s lanovkou na Hrebienok vyzerá aj cena spiatočného cestovného 17,5 EUR - keď si vezmeme neporovnateľne väčší výškový rozdiel a dĺžku trate...
http://www.funimag.com/funimag13/reisseck02.htm
http://www.funimag.com/funimag13/reisseck02.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209576/
Jano: Myslíš niečo takéto: http://de.wikipedia.org/wiki/Gelmerbahn ? Tam mimochodom zjavne nie je rovnomerný sklon a podľa fotiek tam vyzerá byť aspoň na zobrazenom úseku aj konkávny výškový profil...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209533/
Veruze ja som sa touto pozemnou lanovkou este nikdy nezviezol. Cez Hrebienok som prechadzal uz velakrat, ale cesta zo Smokovca na Hrebienok je vzdy tou asi najlahcou a najrychlejsou castou celej tury, ze nie je motivacia lanovku pouzit. Zaujimave by bolo taku pozemnu lanovku postavit niekam v ozaj horskom terene. Ale to by asi nemohla byt lanovka pozemna. Predpokladam, ze klucova poziadavka na stavbu pozemnej lanovky je nekonkavny vyskovy profil trate a mozno aj rovnomerny sklon, alebo aspon sumerny vzhladom ku stredu trate.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209528/
Maťko:
veruže zlaté vajíčko. škoda toho. a keď (sme) to už aj predali, mohlo sa z investora vytiahnuť oveľa viac peňazí, myslím že by kľudne dal aj dvojnásobok...
tak či onak, lanovkám fandím, aby sa rozvíjali, tak isto aj celé tatry, pretože tatry potrebujú turistov a turisti potrebujú tatry. aby to tam trošku vyzeralo na úrovni. a aj tých 190 určite niekedy dám, ale zväčša budem chodiť pešo.
veruže zlaté vajíčko. škoda toho. a keď (sme) to už aj predali, mohlo sa z investora vytiahnuť oveľa viac peňazí, myslím že by kľudne dal aj dvojnásobok...
tak či onak, lanovkám fandím, aby sa rozvíjali, tak isto aj celé tatry, pretože tatry potrebujú turistov a turisti potrebujú tatry. aby to tam trošku vyzeralo na úrovni. a aj tých 190 určite niekedy dám, ale zväčša budem chodiť pešo.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209524/
Návštěvníci Petřína v Praze budou muset dva týdny na vrch stoupat pěšky. Lanová dráha je ode dneška kvůli pravidelné revizi mimo provoz. Pražané a turisté budou moci dráhu opět využívat od 29. října. Odborníci kontrolují lanovku vždy na jaře a na podzim. Při revizích zkoumají spolehlivost brzdných a navíjecích lan a strojního a elektrického zařízení. Kontrolují také všechny vozy. Vozy lanovky překonávají vzdálenost 510 metrů s převýšením 130 metrů. Ročně se lanovkou sveze asi 1,5 milionu lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207100/
Veřejný provoz lanové dráhy Liberec - Horní Hanychov - Ještěd bude z důvodu pravidelných revizí a oprav zastaven od 22. 10. do 24. 11. 2007. Lanovka se tak připraví na další zimní sezonu.
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Provoz zde zajišťovaly již od jejího vzniku Československé státní dráhy, nyní České dráhy.
Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Byla vybudována na náklady tehdejších ČSD známou chrudimskou firmou František Wiesner.
Zahájení stavby bylo dne 15. 6. 1932 a dokončená lanovka byla uvedena do provozu 27. 6. 1933. V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně.
Rekonstrukci provedla firma Transporta Chrudim a provoz rekonstruované lanovky byl zahájen 31. 12. 1975. V dlouholetém provozu nedošlo k žádné velké závadě a ani k ohrožení bezpečnosti cestujících. Obyčejné jízdné jednosměrné stojí pro dospělého 60 korun a zpáteční 100 korun, pro děti do 15 let pak 30/50 korun.
(Liberecký deník)
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Provoz zde zajišťovaly již od jejího vzniku Československé státní dráhy, nyní České dráhy.
Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Byla vybudována na náklady tehdejších ČSD známou chrudimskou firmou František Wiesner.
Zahájení stavby bylo dne 15. 6. 1932 a dokončená lanovka byla uvedena do provozu 27. 6. 1933. V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně.
Rekonstrukci provedla firma Transporta Chrudim a provoz rekonstruované lanovky byl zahájen 31. 12. 1975. V dlouholetém provozu nedošlo k žádné velké závadě a ani k ohrožení bezpečnosti cestujících. Obyčejné jízdné jednosměrné stojí pro dospělého 60 korun a zpáteční 100 korun, pro děti do 15 let pak 30/50 korun.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205317/
Este aby som upresnil, boli dva pary troleje, kazdy bol pre jeden vozen. V kazdom pare bol samozrejme jeden vodic telefon a druhy napajanie vozna.
foto: http://www.lanovky.sk/img.php3?id=844&w=533&h=710
foto: http://www.lanovky.sk/img.php3?id=844&w=533&h=710
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201013/
Sotva se správci Krkonošského národního parku po letech složitých jednání dohodli s radnicí v Peci pod Sněžkou na oboustranně přijatelné podobě nové lanovky na Sněžku, začíná se podobný problém klubat ve Špindlerově Mlýně.
Ochranářům se vůbec nelíbí plány místního Skiareálu na vybudování nových kabinových lanovek a sjezdovek na Pláních a naMedvědíně. „Záměr překračuje hranice méně chráněného území Špindlerova Mlýna a tvrdě zasahuje do národního parku. Čekají nás náročná jednání a domnívám se, že poprvé mohou skončit tím, že se s investorem nedohodneme,“ uvedl ředitel parku Jiří Novák.
Tři patra pro pět set aut
Z podkladů, které si nechal špindlerovský Skiareál zpracovat od trutnovského projekčního ateliéru Atip, vyplývá, že základem nového pojetí lyžování ve Špindlerově Mlýně se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska. Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.
Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Pláních a druhá na protějším Medvědíně. Z obou vrcholů povedou podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení umožní snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.
„Plánované řešení nebude přínosem jen pro lyžaře. Prospěje i městu, protože výrazně přispěje k dalšímu snížení dopravy v centru,“ uvedl místostarosta Špindlerova Mlýna Stanislav Řehoř.
Proto si špindlerovská radnice na žádost Skiareálu už nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Pokud se nevyskytnou nějaké nečekané problémy, měli by zastupitelé dokument příští rok schválit. „Současně pracujeme na úplně novém územním plánu. Výstavbu skiterminálu však řešíme změnou starého dokumentu. Především proto, aby to bylo rychleji hotové,“ upřesnil Řehoř.
Vedení Skiareálu se zatím ke svým plánům nechce blíže vyjadřovat. Projekt chtějí vlekaři představit veřejnosti v listopadu.
Vlekaři jsou skoupí na slovo zřejmě hlavně proto, že pět největších lyžařských středisek v Krkonoších už několik měsíců jedná se správci národního parku o koncepci dalšího rozvoje sjezdového lyžování. Dokument by měl nahradit chybějící generel sportovně-rekreačního využití Krkonoš a stanovit zásady rozvoje skiareálů do roku 2020, které uvedou do rovnováhy počet rekreačních lůžek, ochranu přírody a služby pro lyžaře. „Dokud nevydá správa parku stanovisko ke koncepci dalšího rozvoje sjezdového lyžování, nebudu k našemu záměru nic sdělovat. Jestliže se má něco začít stavět v roce 2010 nebo 2011, měsíc nehraje roli,“ sdělil ředitel Skiareálu Jiří Beran.
Opatrnost plyne zřejmě také z toho, že vlekaři plány nemohou uskutečnit bez dohody s orgány ochrany přírody. „Pokud se nedohodnou s námi, jednání přejdou na krajský úřad nebo až na ministerstvo životního prostředí.“ upozornil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)