Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Přípravu výstavby nové lanovky na Sněžku za 350 až 400 milionů korun by už žádné větší komplikace ohrozit neměly. Vedení Pece pod Sněžkou a správy Krkonošského národního parku se po týdnech jednání dohodly na konečném vzhledu jednotlivých stanic.
„Konečné dohoda vypadá tak, že horní stanice na Sněžce a stanice na Růžohorkách zůstanou prakticky stejné, jen se opraví, ale nástupní stanice se posune k chatě Lesovna a bude zcela nová,“ řekl pecký starosta Alan Tomášek.
Město nyní shání potřebné dokumenty, aby mohlo získat stavební povolení. Investor předpokládá, že se mu podaří získat až 85 procent dotace z evropských fondů, rozhodovat se o tom bude v listopadu a prosinci.
Tubus na Sněžce nebude
Problémy nastaly v červnu, kdy projektanti předložili návrhy nových stanic, které vypadaly jako promáčklé tubusy. Byly zcela jiné, než původní stavby. Správci parku však trvali na třech podmínkách: musí se zachovat stejný půdorys, objem stavby a nynější vzhled. Kromě toho přepravní kapacita měla být stejná jako dosud, tedy 250 lidí za hodinu.
Jednání trvala celé léto. Nyní je zřejmé, že nový vzhled bude mít jen dolní stanice, která není v nejpřísněji chráněné zóně, ale bude stát vedle Lesovny nad parkovištěm U kapličky přímo v obci. Kabinky nebudou osmimístné, ale jen pro čtyři pasažéry. „Objekty na vrcholu Sněžky a na Růžové hoře se jen opraví. Když bude špatné okno, vymění se, když bude špatná konstrukce, opraví se. Horní stanice lanovky se opravovala průběžně, takže žádné velké zásahy nepotřebuje,“ uvedl starosta Pece.
Zcela nová bude nástupní stanice. Lidé ocení, že se přesune asi o půl kilometru blíž k centru. Bude stát kousek za chatou Lesovna u otočky místní komunikace.
„Tvarem bude připomínat nafouknutý válec rozšířený v místech nástupiště. Plášť bude kovový a částečně prosklený,“ řekl projektant David Kratochvíl. Novou lanovkou až na vrchol nejvyšší české hory by se lidé mohli svézt v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Konečné dohoda vypadá tak, že horní stanice na Sněžce a stanice na Růžohorkách zůstanou prakticky stejné, jen se opraví, ale nástupní stanice se posune k chatě Lesovna a bude zcela nová,“ řekl pecký starosta Alan Tomášek.
Město nyní shání potřebné dokumenty, aby mohlo získat stavební povolení. Investor předpokládá, že se mu podaří získat až 85 procent dotace z evropských fondů, rozhodovat se o tom bude v listopadu a prosinci.
Tubus na Sněžce nebude
Problémy nastaly v červnu, kdy projektanti předložili návrhy nových stanic, které vypadaly jako promáčklé tubusy. Byly zcela jiné, než původní stavby. Správci parku však trvali na třech podmínkách: musí se zachovat stejný půdorys, objem stavby a nynější vzhled. Kromě toho přepravní kapacita měla být stejná jako dosud, tedy 250 lidí za hodinu.
Jednání trvala celé léto. Nyní je zřejmé, že nový vzhled bude mít jen dolní stanice, která není v nejpřísněji chráněné zóně, ale bude stát vedle Lesovny nad parkovištěm U kapličky přímo v obci. Kabinky nebudou osmimístné, ale jen pro čtyři pasažéry. „Objekty na vrcholu Sněžky a na Růžové hoře se jen opraví. Když bude špatné okno, vymění se, když bude špatná konstrukce, opraví se. Horní stanice lanovky se opravovala průběžně, takže žádné velké zásahy nepotřebuje,“ uvedl starosta Pece.
Zcela nová bude nástupní stanice. Lidé ocení, že se přesune asi o půl kilometru blíž k centru. Bude stát kousek za chatou Lesovna u otočky místní komunikace.
„Tvarem bude připomínat nafouknutý válec rozšířený v místech nástupiště. Plášť bude kovový a částečně prosklený,“ řekl projektant David Kratochvíl. Novou lanovkou až na vrchol nejvyšší české hory by se lidé mohli svézt v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196516/
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) kvůli ochraně přírody zamítlo projekt výstavby lanovky pro lyžaře na vrch Hraničník na Šumavě. Uvedla to dnes Česká televize. Lanovku společně připravovalo přeshraniční sdružení starostů z Česka, Rakouska a Německa. O dalším postupu sdružení rozhodne na svém říjnovém jednání.
Necelé tři kilometry dlouhá dvousedadlová lanovka měla dopravovat lyžaře na hřeben, odkud by se dostali na rakouské svahy. "Lanovka není pro ministerstvo životního prostředí přijatelná," řekla televizi Jarmila Krebsová z tiskového odboru MŽP. Ministr Martin Bursík podle ČT navrhuje pro lyžaře rozšířit cestu směřující na nejbližší hraniční přechod Zadní Zvonková.
Zamítnutí projektu se nelíbí především radnici v Nové Peci na Prachaticku, kde měla lanovka začínat. Obec plánovala na zázemí pro přepravované turisty přebudovat bývalý areál pohraničníků. "To velice poškodilo obec Novou Pec, protože jsme předpokládali, že se bude rozvíjet," sdělila ČT starostka Zuzana Janátová.
Starostové lanovku plánovali několik let. Správci šumavského národního parku ale výstavbu rezolutně odmítali už od začátku. "Je to příliš cenné území. Tam by došlo skutečně k narušení krajiny," uvedl v televizi mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.
Podle hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka zatím nejde o definitivní konec. Lanovka nadále zůstává v připravovaném územním plánu. "Kraj stále tento záměr má mezi svými záměry," řekl ČT Zahradník.
(Autor: ČTK)
No nevím, zda není lanovka "ekologičtější" než silnice - zvlášť pro uvažovaný zimní provoz.
Necelé tři kilometry dlouhá dvousedadlová lanovka měla dopravovat lyžaře na hřeben, odkud by se dostali na rakouské svahy. "Lanovka není pro ministerstvo životního prostředí přijatelná," řekla televizi Jarmila Krebsová z tiskového odboru MŽP. Ministr Martin Bursík podle ČT navrhuje pro lyžaře rozšířit cestu směřující na nejbližší hraniční přechod Zadní Zvonková.
Zamítnutí projektu se nelíbí především radnici v Nové Peci na Prachaticku, kde měla lanovka začínat. Obec plánovala na zázemí pro přepravované turisty přebudovat bývalý areál pohraničníků. "To velice poškodilo obec Novou Pec, protože jsme předpokládali, že se bude rozvíjet," sdělila ČT starostka Zuzana Janátová.
Starostové lanovku plánovali několik let. Správci šumavského národního parku ale výstavbu rezolutně odmítali už od začátku. "Je to příliš cenné území. Tam by došlo skutečně k narušení krajiny," uvedl v televizi mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.
Podle hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka zatím nejde o definitivní konec. Lanovka nadále zůstává v připravovaném územním plánu. "Kraj stále tento záměr má mezi svými záměry," řekl ČT Zahradník.
(Autor: ČTK)
No nevím, zda není lanovka "ekologičtější" než silnice - zvlášť pro uvažovaný zimní provoz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195400/
Rekonštrukcia pozemnej lanovej dráhy na Hrebienok
Záleží nám na Vašej bezpečnosti a pohodlí!
Od 17. septembra 2007 do 14. decembra 2007 bude pozemná lanová dráha zo Starého Smokovca na Hrebienok z dôvodu rekonštrukcie mimo prevádzky.
Ďakujeme za pochopenie!
http://www.tldtatry.sk/index.cfm?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=1183
Záleží nám na Vašej bezpečnosti a pohodlí!
Od 17. septembra 2007 do 14. decembra 2007 bude pozemná lanová dráha zo Starého Smokovca na Hrebienok z dôvodu rekonštrukcie mimo prevádzky.
Ďakujeme za pochopenie!
http://www.tldtatry.sk/index.cfm?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=1183
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194541/
I severní Čechy nabízejí dost míst, kam stojí za to vyrazit na výlet. Můžete třeba vyrazit na nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v Česku a navštívit prohlídkovou štolu Starý Martin v Krupce, kde je i v parném létě teplota pouhých 8 stupňů.
Dvousedačkovou lanovku s celoročním provozem naleznete v Bohosudově a dopraví vás až na vrchol Komáří Vížky.
Nejprve se musíte dostat na vlakové nádraží Bohosudov-zastávka, odkud vede k lanovce cesta po modré značce.
Lanovka na Komárku, jak se vyhlídce říká, byla vybudována v roce 1952, je dlouhá 2348 metrů, doba jízdy je 15,5 minuty a za tu dobu překoná převýšení 482 metrů. Ročně převeze 50 tisíc lidí.
První jízda je v 9.30, další v 10.30 a pak vždy po hodině, poslední jede v 18.30 hodin.
Jízdné pro dospělé je 50 korun a zpáteční 100 korun, děti od 5 do 10 let platí čtyřicet korun a zpáteční 50 korun. Pokud povezete lanovkou kolo nebo kočárek, připravte si deset korun.
Vedle výstupní stanice je horský hotel s vyhlídkovou restaurací. Za dobrého počasí je odtud vidět České středohoří a vrcholky Krkonoš. Od restaurace vede žlutá značka (směr Dubí) po zpevněné cestě, po levé straně jsou ohrady s pasoucími se koňmi. Nabízí se tu opět krásné výhledy. Po dvou a půl kilometrech přijdete na rozcestí Pod Loupežníkem, trasa pokračuje dále po modré. Cesta ostře zatáčí doleva, mění se v lesní pěšinu a prudce klesá. Po dalších 4 kilometrech se objeví hrad a město Krupka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Dvousedačkovou lanovku s celoročním provozem naleznete v Bohosudově a dopraví vás až na vrchol Komáří Vížky.
Nejprve se musíte dostat na vlakové nádraží Bohosudov-zastávka, odkud vede k lanovce cesta po modré značce.
Lanovka na Komárku, jak se vyhlídce říká, byla vybudována v roce 1952, je dlouhá 2348 metrů, doba jízdy je 15,5 minuty a za tu dobu překoná převýšení 482 metrů. Ročně převeze 50 tisíc lidí.
První jízda je v 9.30, další v 10.30 a pak vždy po hodině, poslední jede v 18.30 hodin.
Jízdné pro dospělé je 50 korun a zpáteční 100 korun, děti od 5 do 10 let platí čtyřicet korun a zpáteční 50 korun. Pokud povezete lanovkou kolo nebo kočárek, připravte si deset korun.
Vedle výstupní stanice je horský hotel s vyhlídkovou restaurací. Za dobrého počasí je odtud vidět České středohoří a vrcholky Krkonoš. Od restaurace vede žlutá značka (směr Dubí) po zpevněné cestě, po levé straně jsou ohrady s pasoucími se koňmi. Nabízí se tu opět krásné výhledy. Po dvou a půl kilometrech přijdete na rozcestí Pod Loupežníkem, trasa pokračuje dále po modré. Cesta ostře zatáčí doleva, mění se v lesní pěšinu a prudce klesá. Po dalších 4 kilometrech se objeví hrad a město Krupka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194131/
V Přemyslově testovali novou lanovku. Při zátěžové zkoušce se vozilo přes dvacet tisíc piv
Ačkoliv moderní lanovku v Přemyslově na Šumpersku si lidé užijí až na začátku nové zimní sezony, včera se na ní svezli už první „pasažéři“. Sudy piva.
22 400 půllitrů se totiž stalo součástí zátěžové zkoušky, která měla prověřit funkčnost lanovky.
„Sudy s pivem slouží k simulaci skutečného provozu. Je to nejideálnější způsob, jak lanovku otestovat. Sudy se na ní včera projely celkem padesátkrát,“ říká ředitel investorské firmy Desná Jaroslav Podzimek. Se sudy se totiž dobře manipuluje a všechny mají také stejnou hmotnost. Při včerejší akci odzkoušeli majitelé lanovky mimo jiné také její brzdy.
„K testování jsme použili celkem 224 sudů s pivem o celkové hmotnosti čtrnácti tun. Test lanovky jsme zahájili okolo osmé hodiny ranní a trval zhruba čtyři hodiny,“ popisuje zátěžovou zkoušku lanovky Podzimek. V České republice užívají správci lanovek sudů s pivem k testům zařízení poměrně rádi. Například Rakušané k podobným zkouškám volí umělohmotné kanystry nebo speciální vaky na vodu. „S pivem jsme testovali lanovku také například v Branné na Šumpersku zhruba před třemi roky,“ potvrzuje zájem o tyto služby mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.
Pivovar dodal pro zátěžovou prověrku v Přemyslově padesátilitrové pivní sudy vážící šedesát tři kilogramů. Nová čtyřsedačková lanovka v Přemyslově dokáže vyvézt 2400 lidí za hodinu a další vlek zvládne až 900 osob za hodinu. Milovníci nočního lyžování si také přijdou na své. Jedna ze čtyř sjezdovek bude totiž osvětlena. Cena za celodenní jízdné v novém lyžařském areálu není ještě známa. Dle slov Jaroslava Podzimka z firmy Desná by se ale měla pohybovat okolo pěti set korun. Podle starosty obce Loučná nad Desnou, jejíž součástí je právě osada Přemyslov, v lokalitě díky novému areálu neuvěřitelně stouply ceny za pozemky.
Nový areál v číslech:
- délka lanovky 750 metrů
- kapacita lanovky 2400 lidí/hodinu
- počet sjezdovek 4 (jedna osvětlená) (750 metrů pod lanovkou, 1250 metrů esovitého tvaru, 300 a 100 metrů pro děti)
Středisko se otevře na začátku letošní zimní sezony.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Ačkoliv moderní lanovku v Přemyslově na Šumpersku si lidé užijí až na začátku nové zimní sezony, včera se na ní svezli už první „pasažéři“. Sudy piva.
22 400 půllitrů se totiž stalo součástí zátěžové zkoušky, která měla prověřit funkčnost lanovky.
„Sudy s pivem slouží k simulaci skutečného provozu. Je to nejideálnější způsob, jak lanovku otestovat. Sudy se na ní včera projely celkem padesátkrát,“ říká ředitel investorské firmy Desná Jaroslav Podzimek. Se sudy se totiž dobře manipuluje a všechny mají také stejnou hmotnost. Při včerejší akci odzkoušeli majitelé lanovky mimo jiné také její brzdy.
„K testování jsme použili celkem 224 sudů s pivem o celkové hmotnosti čtrnácti tun. Test lanovky jsme zahájili okolo osmé hodiny ranní a trval zhruba čtyři hodiny,“ popisuje zátěžovou zkoušku lanovky Podzimek. V České republice užívají správci lanovek sudů s pivem k testům zařízení poměrně rádi. Například Rakušané k podobným zkouškám volí umělohmotné kanystry nebo speciální vaky na vodu. „S pivem jsme testovali lanovku také například v Branné na Šumpersku zhruba před třemi roky,“ potvrzuje zájem o tyto služby mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.
Pivovar dodal pro zátěžovou prověrku v Přemyslově padesátilitrové pivní sudy vážící šedesát tři kilogramů. Nová čtyřsedačková lanovka v Přemyslově dokáže vyvézt 2400 lidí za hodinu a další vlek zvládne až 900 osob za hodinu. Milovníci nočního lyžování si také přijdou na své. Jedna ze čtyř sjezdovek bude totiž osvětlena. Cena za celodenní jízdné v novém lyžařském areálu není ještě známa. Dle slov Jaroslava Podzimka z firmy Desná by se ale měla pohybovat okolo pěti set korun. Podle starosty obce Loučná nad Desnou, jejíž součástí je právě osada Přemyslov, v lokalitě díky novému areálu neuvěřitelně stouply ceny za pozemky.
Nový areál v číslech:
- délka lanovky 750 metrů
- kapacita lanovky 2400 lidí/hodinu
- počet sjezdovek 4 (jedna osvětlená) (750 metrů pod lanovkou, 1250 metrů esovitého tvaru, 300 a 100 metrů pro děti)
Středisko se otevře na začátku letošní zimní sezony.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194128/
Plány na výstavbu nových lanovek naráží na odpor ekologů. Ti jsou přesvědčeni, že Beskydy ani Javorníky nic podobného nepotřebují. „Tak výjimečná místa si to nezaslouží, hory by to jen devastovalo,“ říká vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.
* Proč si to myslíte?
Tak nádherné místo, jako je radhošťská kaple, nezaslouží, aby tam bylo výstupní stanoviště lanovky.
* Ale argument, že by sedačky přilákaly tisíce turistů, určitě nějaký relevantní základ má...
Pravděpodobně ano, ovšem lanovka na Radhošt postrádá logiku. Na Pustevnách se vybudovalo velké parkoviště za miliony korun, je tam veškeré zázemí. Turista, který by se lanovkou dostal na Radhošť a chtěl by se projít po hřebeni, stejně nemá prakticky jinou možnost, než zamířit k Pustevnám.
* Takže budete tomuto záměru bránit i nadále?
Lanovku na Radhošť prostě za dobré řešení nepovažujeme, takže to rozhodně nikomu nebudeme ulehčovat.
* Jaké jsou vaše další argumenty?
Způsobila by další devastaci Radhoště. S novými stavbami na vrcholu nemůžeme souhlasit. S nimi by souvisely výrazné zásahy do zeleně, kácení.
* A jaký je váš názor na případnou stavbu lanovky na hřeben Javorníků?
Už vloni jsme schválili modernizaci na sjezdovce Kohútka, kde by měla místo stávajících vleků vzniknout lanovka. K lanovce, která by měla vést až do údolí Vranča, nemáme na stole žádnou projektovou dokumentaci, takže se konkrétně vyjádřit nemůžeme. Měli bychom mít informace zhruba za měsíc.
* A vaše stanovisko bude jaké?
Pokud neuvidíme, s čím přijdou, je zbytečné cokoliv předjímat. Ale obecně mám opět pocit spíše negativní, protože by to opět přineslo velké zásahy do přírody. Na hřeben navíc byla postavena silnice za desítky miliony korun, takže další utrácení by asi nebylo úplně účelné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
* Proč si to myslíte?
Tak nádherné místo, jako je radhošťská kaple, nezaslouží, aby tam bylo výstupní stanoviště lanovky.
* Ale argument, že by sedačky přilákaly tisíce turistů, určitě nějaký relevantní základ má...
Pravděpodobně ano, ovšem lanovka na Radhošt postrádá logiku. Na Pustevnách se vybudovalo velké parkoviště za miliony korun, je tam veškeré zázemí. Turista, který by se lanovkou dostal na Radhošť a chtěl by se projít po hřebeni, stejně nemá prakticky jinou možnost, než zamířit k Pustevnám.
* Takže budete tomuto záměru bránit i nadále?
Lanovku na Radhošť prostě za dobré řešení nepovažujeme, takže to rozhodně nikomu nebudeme ulehčovat.
* Jaké jsou vaše další argumenty?
Způsobila by další devastaci Radhoště. S novými stavbami na vrcholu nemůžeme souhlasit. S nimi by souvisely výrazné zásahy do zeleně, kácení.
* A jaký je váš názor na případnou stavbu lanovky na hřeben Javorníků?
Už vloni jsme schválili modernizaci na sjezdovce Kohútka, kde by měla místo stávajících vleků vzniknout lanovka. K lanovce, která by měla vést až do údolí Vranča, nemáme na stole žádnou projektovou dokumentaci, takže se konkrétně vyjádřit nemůžeme. Měli bychom mít informace zhruba za měsíc.
* A vaše stanovisko bude jaké?
Pokud neuvidíme, s čím přijdou, je zbytečné cokoliv předjímat. Ale obecně mám opět pocit spíše negativní, protože by to opět přineslo velké zásahy do přírody. Na hřeben navíc byla postavena silnice za desítky miliony korun, takže další utrácení by asi nebylo úplně účelné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193662/
Spor o lanovku se sjezdovkou rozděluje také obyvatele Hostýnských vrchů.
Hlavními aktéry této debaty je Klub lyžařů v čele s autorem myšlenky Jakubem Juračkou a Matice svatohostýnská.
Proti sobě tak stojí zájem o ekonomický rozvoj regionu a důraz na zachování duchovní podstaty hory. Protestují ale i ochránci přírody.
Letos v dubnu se v anketě konané v Bystřici pod Hostýnem a Chvalčově vyslovilo 235 respondentů spíše proti lanovce, 199 pak bylo spíše pro. Odpůrci si nejčastěji přáli zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“. Vedení města Bystřice pod Hostýnem i obce Chvalčov, na jejímž katastru Hostýn leží, si lanovku naopak přejí.
Juračka proto navrhl nejprve postavit lanovku a pak se bavit o sjezdovce. Správce Hostýna, Matice svatohostýnská, to ale odmítá.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Hlavními aktéry této debaty je Klub lyžařů v čele s autorem myšlenky Jakubem Juračkou a Matice svatohostýnská.
Proti sobě tak stojí zájem o ekonomický rozvoj regionu a důraz na zachování duchovní podstaty hory. Protestují ale i ochránci přírody.
Letos v dubnu se v anketě konané v Bystřici pod Hostýnem a Chvalčově vyslovilo 235 respondentů spíše proti lanovce, 199 pak bylo spíše pro. Odpůrci si nejčastěji přáli zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“. Vedení města Bystřice pod Hostýnem i obce Chvalčov, na jejímž katastru Hostýn leží, si lanovku naopak přejí.
Juračka proto navrhl nejprve postavit lanovku a pak se bavit o sjezdovce. Správce Hostýna, Matice svatohostýnská, to ale odmítá.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193661/
TAHANICE O LANOVKY V BESKYDECH
Starostové i majitelé rekreačních areálů plánují nové lanovky na hřebeny Beskyd a Javorníků. Uvažují například o trase na Radhošť nebo na Kohútku. Naráží však na nesouhlas ochránců přírody a také na nedostatek peněz.
Budou turisty na hřebeny Beskyd a Javorníků vozit v budoucnu nové sedačkové lanovky? Obce, majitelé rekreačních areálů i sami turisté jsou rozhodně pro, ambiciózní plány však naráží na nesouhlas ochránců přírody a v některých případech i na obvyklý problém - nedostatek peněz.
Zatím jediná lanovka v Beskydech vede na Pustevny z obce Trojanovice na Novojičínsku. Využívána je v letní i zimní sezoně prakticky nepřetržitě, zájem turistů je velký. Denně převeze stovky lidí, o víkendech tisíce.
Z Dolní Bečvy na Radhošť
O stavbě lanovky už dlouhou dobu debatují v Dolní Bečvě, Rožnově pod Radhoštěm i Novém Hrozenkově, odkud by mohli turisté jezdit na hřeben Javorníků.
„Cesta na Radhošť by díky lanovce z údolí Dolní Rozpité v Dolní Bečvě mohla trvat pouhých dvacet minut,“ říká rožnovský podnikatel Petr Světlík. Plány na stavbu lanovky nejsou žádnou chimérou, o její stavbě se mluví už dvacet let, zhruba deset let figuruje tato stavba v územním plánu obce Dolní Bečva.
„O lanovku na Radhošť obec usiluje dvacet let. Naráželi jsme na to, že se ochranáři báli poškození přírody,“ uvedl už dříve starosta Dolní Bečvy PavelMana. Jeho zástupkyně Pavla Novosadová upřesnila, že obec projednává nový územní plán, ve kterém by stavba lanovky měla být zahrnuta. „Zatím je to ve fázi projednávání, nicméně zastupitelstvo se usneslo, že by lanovku chtělo v územním plánu mít,“ řekla Novosadová. „Nevidíme v lanovce možnost pracovních příležitostí nebo zisku pro obecní pokladnu, ale především další z možností, jak turistům usnadnit cestu na hřeben,“ poznamenal Mana.
Ekologům a ochráncům přírody se vidina nových lanovek ale příliš nezamlouvá. „Způsobila by další devastaci Radhoště. S novými stavbami na vrcholu nemůžeme souhlasit,“ poznamenal vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
Další lanovka, možná i dvě, by mohly v budoucnu vozit turisty na hřeben Javorníků. Nový Hrozenkov ve spolupráci s provozovatelem horské chaty Kohútka na hřebeni Javorníků oprašují myšlenku nové sedačkové lanovky na hřeben. Není vyloučeno, že budou postaveny hned dvě. Jedna z autobusové točny na hřeben a jedna místo současného lyžařského vleku.
Dosud musí turisté na hřeben v létě po svých nebo autem po nové silnici. „Rozhodně by tady lanovka měla smysl, byla by hodně využívaná,“ nepochybuje majitel rekreační chaty na hřebeni Pavel Vrážel.
Zatím je to jen sen
Provozovatel horské chaty Kohútka a současně i lyžařského areálu Josef Kocurek by se nové sedačkové lanovce rozhodně nebránil. „Obec s ní v budoucnu počítá. My bychom rádi ale ještě dříve udělali lanovku přímo na sjezdovce místo jednoho ze současných vleků a věříme, že přibližovací sedačkovou lanovku udělá obecní úřad,“ říká Josef Kocurek.
Bývalý starosta Nového Hrozenkova a současný poslanec sociální demokracie František Novosad upozornil, že výstavba sedačkové lanovky je lákavým snem, jehož naplnění si ale vyžádá miliony korun.
„Lanovka je sice v územním plánu obce, ale jde o dlouhodobou záležitost, kterou bychom rádi řešili také s pomocí fondů Evropské unie,“ řekl Novosad.
O výstavbu lanové dráhy usilují i členové Sportovních klubů Zlín, kteří v Javorníkách provozují některé turistické chaty. „Už delší dobu hledáme optimální variantu. Stojíme si ale na tom, že lanovka by měla vést až do údolí,“ uvedl už před časem Radek Dvořák z SK Zlín.
Obec se v loňském roce pokusila prosadit projekt lanovky do Velkého územního celku Zlínského kraje. „Přestože byla zařazena do prognózy, z Velkého územního celku nakonec vypadla,“ konstatoval mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Současně však nevyloučil, že by se tam v budoucnu mohla vrátit. „Probíhají jednání s ministerstvem životní
Starostové i majitelé rekreačních areálů plánují nové lanovky na hřebeny Beskyd a Javorníků. Uvažují například o trase na Radhošť nebo na Kohútku. Naráží však na nesouhlas ochránců přírody a také na nedostatek peněz.
Budou turisty na hřebeny Beskyd a Javorníků vozit v budoucnu nové sedačkové lanovky? Obce, majitelé rekreačních areálů i sami turisté jsou rozhodně pro, ambiciózní plány však naráží na nesouhlas ochránců přírody a v některých případech i na obvyklý problém - nedostatek peněz.
Zatím jediná lanovka v Beskydech vede na Pustevny z obce Trojanovice na Novojičínsku. Využívána je v letní i zimní sezoně prakticky nepřetržitě, zájem turistů je velký. Denně převeze stovky lidí, o víkendech tisíce.
Z Dolní Bečvy na Radhošť
O stavbě lanovky už dlouhou dobu debatují v Dolní Bečvě, Rožnově pod Radhoštěm i Novém Hrozenkově, odkud by mohli turisté jezdit na hřeben Javorníků.
„Cesta na Radhošť by díky lanovce z údolí Dolní Rozpité v Dolní Bečvě mohla trvat pouhých dvacet minut,“ říká rožnovský podnikatel Petr Světlík. Plány na stavbu lanovky nejsou žádnou chimérou, o její stavbě se mluví už dvacet let, zhruba deset let figuruje tato stavba v územním plánu obce Dolní Bečva.
„O lanovku na Radhošť obec usiluje dvacet let. Naráželi jsme na to, že se ochranáři báli poškození přírody,“ uvedl už dříve starosta Dolní Bečvy PavelMana. Jeho zástupkyně Pavla Novosadová upřesnila, že obec projednává nový územní plán, ve kterém by stavba lanovky měla být zahrnuta. „Zatím je to ve fázi projednávání, nicméně zastupitelstvo se usneslo, že by lanovku chtělo v územním plánu mít,“ řekla Novosadová. „Nevidíme v lanovce možnost pracovních příležitostí nebo zisku pro obecní pokladnu, ale především další z možností, jak turistům usnadnit cestu na hřeben,“ poznamenal Mana.
Ekologům a ochráncům přírody se vidina nových lanovek ale příliš nezamlouvá. „Způsobila by další devastaci Radhoště. S novými stavbami na vrcholu nemůžeme souhlasit,“ poznamenal vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
Další lanovka, možná i dvě, by mohly v budoucnu vozit turisty na hřeben Javorníků. Nový Hrozenkov ve spolupráci s provozovatelem horské chaty Kohútka na hřebeni Javorníků oprašují myšlenku nové sedačkové lanovky na hřeben. Není vyloučeno, že budou postaveny hned dvě. Jedna z autobusové točny na hřeben a jedna místo současného lyžařského vleku.
Dosud musí turisté na hřeben v létě po svých nebo autem po nové silnici. „Rozhodně by tady lanovka měla smysl, byla by hodně využívaná,“ nepochybuje majitel rekreační chaty na hřebeni Pavel Vrážel.
Zatím je to jen sen
Provozovatel horské chaty Kohútka a současně i lyžařského areálu Josef Kocurek by se nové sedačkové lanovce rozhodně nebránil. „Obec s ní v budoucnu počítá. My bychom rádi ale ještě dříve udělali lanovku přímo na sjezdovce místo jednoho ze současných vleků a věříme, že přibližovací sedačkovou lanovku udělá obecní úřad,“ říká Josef Kocurek.
Bývalý starosta Nového Hrozenkova a současný poslanec sociální demokracie František Novosad upozornil, že výstavba sedačkové lanovky je lákavým snem, jehož naplnění si ale vyžádá miliony korun.
„Lanovka je sice v územním plánu obce, ale jde o dlouhodobou záležitost, kterou bychom rádi řešili také s pomocí fondů Evropské unie,“ řekl Novosad.
O výstavbu lanové dráhy usilují i členové Sportovních klubů Zlín, kteří v Javorníkách provozují některé turistické chaty. „Už delší dobu hledáme optimální variantu. Stojíme si ale na tom, že lanovka by měla vést až do údolí,“ uvedl už před časem Radek Dvořák z SK Zlín.
Obec se v loňském roce pokusila prosadit projekt lanovky do Velkého územního celku Zlínského kraje. „Přestože byla zařazena do prognózy, z Velkého územního celku nakonec vypadla,“ konstatoval mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Současně však nevyloučil, že by se tam v budoucnu mohla vrátit. „Probíhají jednání s ministerstvem životní
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193660/
V Praze fungují tři lanové dráhy - jedna vozí návštěvníky zoo, druhá pomáhá zdolat Petřín a třetí vede na Mrázovku
Lanovou dráhu většinou lidé využívají při zájezdech do hor. To aby se pohodlně dostali na nedostupné horské štíty a lyžařské svahy.
Přitom lanovky fungují i mnohem blíž, dokonce přímo v centru Prahy. V hlavním městě jsou celkem tři a zvlášť v době turistické sezony se pod jejich dolními stanicemi vinou dlouhé fronty zájemců o komfortní jízdu na vrchol.
Tak třeba v zoologické zahradě už před padesáti lety přemýšleli, jak usnadnit návštěvníkům přístup do horní části zoo.
Stavba sedačkové lanovky však nakonec začala až v roce 1970 a první návštěvníci se s ní svezli o sedm let později. Po roce však musel být její provoz zastaven a opraveny technické nedostatky. Nanovo se tak sedačky rozjely v roce 1981, kdy se provozovatelem lanovky stal Dopravní podnik. Za třicet let existence přepravila lanovka už více než čtyři a půl milionu cestujících.
Bude se v zoo jezdit zdarma?
V srpnu 2002 však zasáhla i lanovku ničivá povodeň. Voda tehdy zaplavila dolní část zahrady včetně stanice lanové dráhy. Jakmile zaměstnanci zoo odstranili nánosy bahna, začali opravovat i lanovou dráhu.
Znovu se na ní lidé povozili v roce 2003. Třeba za letošní rok už 105 metrů dlouhá lanová dráha přepravila 180 tisíc cestujících.
I proto má pražská zoologická zahrada s lanovkou plno plánů. „Chtěli bychom získat lanovku od Dopravního podniku a provést některé změny - otevřeli bychom ji návštěvníkům i mimo sezonu a prodloužili otvírací dobu,“ uvedl mluvčí zoo Vít Kahle a dodal, že zahrada počítá i s tím, že by se v budoucnosti mohli všichni návštěvníci svézt zdarma.
Vzhůru na Petřín
Mnohem známější a také starší pražská lanovka je ta petřínská. Je jen o pár měsíců mladší než už neexistující nejstarší lanovka, která vedla na Letnou a která by loni oslavila 115. narozeniny.
Petřínskou lanovku postavili při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, aby vozila cestující k jednomu z největších lákadel výstavy - na petřínskou rozhlednu.
Celou historií petřínské lanovky se však táhnou problémy s jejím fungováním. Nejprve přerušila její provoz první světová válka, v šedesátých letech zase sesuv nestabilního podmáčeného petřínského svahu poničil část kolejí.
Lanovka začala opět jezdit až při československé spartakiádě v roce 1985. Menší odstávky, kdy dělníci opravují a kontrolují její technický stav či věčně se sesouvající petřínský svah, však přerušují provoz pravidelně každý rok.
Lanovka vede od barokního domu na Újezdě, ve kterém je umístěna spodní stanice, průlomem v Hladové zdi až na Petřín.
Tady končí funkcionalistickou horní stanicí ze 30. let. Má jednu zastávku u restaurace Nebozízek, kde se také vyhýbají dvě proti sobě jedoucí soupravy. Délka lanové dráhy je 510 metrů.
Lanovka přepravila letos už 1 399 646 cestujících. Zajímavé je určitě také to, že největší provoz je na lanovce pravidelně na 1. máje, kdy míří kroky zamilovaných Pražanů k soše Karla Hynka Máchy. Letos jich bylo dohromady 13 723.
Lanovka pro hotelové hosty
Nejmladší a veřejnosti téměř neznámá lanovka vozí hosty mezi dvěma objekty smíchovského hotelu Mövenpick. Hotel totiž tvoří komplex dvou samostatných budov. V dolní části se nachází většina pokojů, v horní, která je na vrchu Mrázovka, najdete restauraci s krásným výhledem na Prahu.
Dráha dlouhá 156 metrů má jedinou kabinu pro 12 lidí. Trať vede po zemi, je tu však i úsek, kde vzduchem překonává jednu ze stezek v úbočí kopce.
Pražské lanovky:
Petřínská lanovka
Kde jezdí: z Újezdu na Petřín
Odkdy je v provozu: od 25. července 1891
Jízdné: 20 Kč dospělí, 10 Kč děti
Kdy jezdí: denně od 9.00 do 23.30 hodin
Délka lanovky: 510 metrů
Lanovka v zoo
Kde jezdí: mezi dolní a horní částí zoo
Odkdy je v provozu: od roku 1977
Jízdné: 15 Kč
Kdy jezdí: od dubna do října
Lanovou dráhu většinou lidé využívají při zájezdech do hor. To aby se pohodlně dostali na nedostupné horské štíty a lyžařské svahy.
Přitom lanovky fungují i mnohem blíž, dokonce přímo v centru Prahy. V hlavním městě jsou celkem tři a zvlášť v době turistické sezony se pod jejich dolními stanicemi vinou dlouhé fronty zájemců o komfortní jízdu na vrchol.
Tak třeba v zoologické zahradě už před padesáti lety přemýšleli, jak usnadnit návštěvníkům přístup do horní části zoo.
Stavba sedačkové lanovky však nakonec začala až v roce 1970 a první návštěvníci se s ní svezli o sedm let později. Po roce však musel být její provoz zastaven a opraveny technické nedostatky. Nanovo se tak sedačky rozjely v roce 1981, kdy se provozovatelem lanovky stal Dopravní podnik. Za třicet let existence přepravila lanovka už více než čtyři a půl milionu cestujících.
Bude se v zoo jezdit zdarma?
V srpnu 2002 však zasáhla i lanovku ničivá povodeň. Voda tehdy zaplavila dolní část zahrady včetně stanice lanové dráhy. Jakmile zaměstnanci zoo odstranili nánosy bahna, začali opravovat i lanovou dráhu.
Znovu se na ní lidé povozili v roce 2003. Třeba za letošní rok už 105 metrů dlouhá lanová dráha přepravila 180 tisíc cestujících.
I proto má pražská zoologická zahrada s lanovkou plno plánů. „Chtěli bychom získat lanovku od Dopravního podniku a provést některé změny - otevřeli bychom ji návštěvníkům i mimo sezonu a prodloužili otvírací dobu,“ uvedl mluvčí zoo Vít Kahle a dodal, že zahrada počítá i s tím, že by se v budoucnosti mohli všichni návštěvníci svézt zdarma.
Vzhůru na Petřín
Mnohem známější a také starší pražská lanovka je ta petřínská. Je jen o pár měsíců mladší než už neexistující nejstarší lanovka, která vedla na Letnou a která by loni oslavila 115. narozeniny.
Petřínskou lanovku postavili při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, aby vozila cestující k jednomu z největších lákadel výstavy - na petřínskou rozhlednu.
Celou historií petřínské lanovky se však táhnou problémy s jejím fungováním. Nejprve přerušila její provoz první světová válka, v šedesátých letech zase sesuv nestabilního podmáčeného petřínského svahu poničil část kolejí.
Lanovka začala opět jezdit až při československé spartakiádě v roce 1985. Menší odstávky, kdy dělníci opravují a kontrolují její technický stav či věčně se sesouvající petřínský svah, však přerušují provoz pravidelně každý rok.
Lanovka vede od barokního domu na Újezdě, ve kterém je umístěna spodní stanice, průlomem v Hladové zdi až na Petřín.
Tady končí funkcionalistickou horní stanicí ze 30. let. Má jednu zastávku u restaurace Nebozízek, kde se také vyhýbají dvě proti sobě jedoucí soupravy. Délka lanové dráhy je 510 metrů.
Lanovka přepravila letos už 1 399 646 cestujících. Zajímavé je určitě také to, že největší provoz je na lanovce pravidelně na 1. máje, kdy míří kroky zamilovaných Pražanů k soše Karla Hynka Máchy. Letos jich bylo dohromady 13 723.
Lanovka pro hotelové hosty
Nejmladší a veřejnosti téměř neznámá lanovka vozí hosty mezi dvěma objekty smíchovského hotelu Mövenpick. Hotel totiž tvoří komplex dvou samostatných budov. V dolní části se nachází většina pokojů, v horní, která je na vrchu Mrázovka, najdete restauraci s krásným výhledem na Prahu.
Dráha dlouhá 156 metrů má jedinou kabinu pro 12 lidí. Trať vede po zemi, je tu však i úsek, kde vzduchem překonává jednu ze stezek v úbočí kopce.
Pražské lanovky:
Petřínská lanovka
Kde jezdí: z Újezdu na Petřín
Odkdy je v provozu: od 25. července 1891
Jízdné: 20 Kč dospělí, 10 Kč děti
Kdy jezdí: denně od 9.00 do 23.30 hodin
Délka lanovky: 510 metrů
Lanovka v zoo
Kde jezdí: mezi dolní a horní částí zoo
Odkdy je v provozu: od roku 1977
Jízdné: 15 Kč
Kdy jezdí: od dubna do října
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193658/
12. Unikát
(16.08.2007; Žurnál; č. 23/2007, s. 28‑31; Kubínyi Peter)
Lanovku na Chvatimech vyhlásila berlínske medzinárodné múzeun za technickú pamiatku hodnú ochrany, a predsa jej hrozí, že skončí v šrote.
Muži nestarnú, iba slabnú, vzdychne si Štefan Mráz, keď s paličkou dôjde k chate Bernardín. "Už to cítim aj ja, mám osemdesiatosem rokov. Vlani mi lekár zakázal lyžovať. Nuž čo už, za tých osemdesiat rokov som si zalyžoval jedna radosť. Začínal som, keď som mal päť rokov, lyže mi otec vyrobil zo sudových ohnutých brvien," spomína. "Ja som tu druhý najstarší," pridá sa inžinier Július Starke. "Aj ja mám dva roky po osemdesiatke," povie a obaja sa pozrú na inžiniera Vojtecha Vichra so spýtavým pohľadom. Ten sa nespokojne pohniezdi na drevenej lavici a konštatuje, že on má naozaj iba sedemdesiatosem rokov, akoby to bola hanba vysloviť. Kým však začnú rozprávať o tom, čo sa na tomto kopci udialo pred päťdesiatimi rokmi, všetci traja žiadajú chatára Roberta Hauera, aby priniesol Gábora Ťatliaka. Bez neho by sa tu necítili dobre. A tak sa čoskoro konča stola zjaví aj veľký portrét muža, ktorý bol otcom myšlienky vystavať na tomto kopci lanovku.
Chvatimech. Čudný názov. Vraj pochádza z ruštiny a pamätá sa na časy, keď tu železnú rudu ťažili muži z východu. Chvatit mešók, stačí vrece. Ako to mysleli, to sa už asi nikdy nedozvieme. Žiadna dedina rovnakého mena, iba pod kopcom prastará železničná stanica, ktorá svojím názvom vyvedie z miery každú pokladníčku, u ktorej si kupujete lístok na vlak, ale v lete tu dokonca stoja rýchliky smerujúce do Brezna a ďalej. Jedinú minútu. Kto vystúpi, neobanuje. Pred očami má strmý kopec, keď naň vylezie, Nízke Tatry má ako na dlani. Konečná stanica lanovky, horská chata, od ktorej cestička vedie ďalej rovno do Riti. Ďalší prazvláštny názov miestneho kopca, nájdete ho aj na mapách, a domáci vám radi povedia, že v jeho strede je kaplnka so svätým Antonkom. To len tak mimochodom, pretože naši traja páni práve rozoberajú ťažký pôrod Ajše, chatárovej dvojročnej bernardínky. Deväť mláďat, z nich prežili len tri a takmer prišla o život aj Ajša, lebo dva dni nosila v sebe posledné mŕtve mláďa. Ale nakoniec sa vynoria iné spomienky, ktoré zatienia všetky ostatné. Lanovka. Páni priniesli albumy so starými fotografiami, pretekajú sa, kto ku ktorej povie komentár, občas sa pohádajú, z ktorých majstrovstiev ten obrázok je, aby fotografiu nakoniec obrátili a uvideli nápis: Majstrovstvá Slovenska v zjazdovom lyžovaní, rok 1953. Vtedy sa to vlastne celé začalo. V časoch, keď ešte platilo, že koľko vyšliapeš hore, toľko sa na lyžiach spustíš dole.
"Prišiel s tým Gábor Ťatliak. Oravec, čo sa bol priženil do Podbrezovej. Jeho strýko mal chatu na Rysoch, tá neskôr zhorela. Pracoval v piesockých strojárňach, a tak ako veľa tunajších starých mládencov, ku ktorým sme vtedy patrili aj my, aj on sa chodieval lyžovať na kopec Bendička nad Podbrezovou," rozpráva Július Starke. "Boli to povojnové roky, tešili sme sa, že sme prežili, nevedeli sme sa nasýtiť života. Žili sme veľmi spoločensky. Krásne časy," povie Štefan Mráz. A Vojtech Vichr dodá, že na Chvatimechu si šli oči vyočiť, vedeli, že by tam boli ideálne podmienky na lyžiarske zjazdy, kým si Gábor Ťatliak nezranil nohu. Musel zostať doma, len tak nečinne sedieť nedokázal, a tak začal na papier načrtávať myšlienku budúcej lanovky.
Nejaké lanovky už, samozrejme, na Slovensku boli. Vo výstavbe bola Vrátna aj Jasná, budovala sa lanovka zo Srdiečka na Chopok, kde Gábor Ťatliak pracoval ako technický poradca. Všetky však mali spoločného menovateľa, automatizovaný mechanizmus VONROLL, určený pre veľký počet návštevníkov. Štyristopäťdesiat až šesťsto ľudí za hodinu. Bolo jasné, že takýto prepych si na malom kopci nad Valaskou nemôže dovoliť ani socialistický štát. A preto začali konať inak.
"Rozhodlo nekonečné nadšenie," hovorí Štefan Mráz. "Nemali sme nič a chceli sme lanovku," dodá Vojtech Vichr. "A našiel sa
(16.08.2007; Žurnál; č. 23/2007, s. 28‑31; Kubínyi Peter)
Lanovku na Chvatimech vyhlásila berlínske medzinárodné múzeun za technickú pamiatku hodnú ochrany, a predsa jej hrozí, že skončí v šrote.
Muži nestarnú, iba slabnú, vzdychne si Štefan Mráz, keď s paličkou dôjde k chate Bernardín. "Už to cítim aj ja, mám osemdesiatosem rokov. Vlani mi lekár zakázal lyžovať. Nuž čo už, za tých osemdesiat rokov som si zalyžoval jedna radosť. Začínal som, keď som mal päť rokov, lyže mi otec vyrobil zo sudových ohnutých brvien," spomína. "Ja som tu druhý najstarší," pridá sa inžinier Július Starke. "Aj ja mám dva roky po osemdesiatke," povie a obaja sa pozrú na inžiniera Vojtecha Vichra so spýtavým pohľadom. Ten sa nespokojne pohniezdi na drevenej lavici a konštatuje, že on má naozaj iba sedemdesiatosem rokov, akoby to bola hanba vysloviť. Kým však začnú rozprávať o tom, čo sa na tomto kopci udialo pred päťdesiatimi rokmi, všetci traja žiadajú chatára Roberta Hauera, aby priniesol Gábora Ťatliaka. Bez neho by sa tu necítili dobre. A tak sa čoskoro konča stola zjaví aj veľký portrét muža, ktorý bol otcom myšlienky vystavať na tomto kopci lanovku.
Chvatimech. Čudný názov. Vraj pochádza z ruštiny a pamätá sa na časy, keď tu železnú rudu ťažili muži z východu. Chvatit mešók, stačí vrece. Ako to mysleli, to sa už asi nikdy nedozvieme. Žiadna dedina rovnakého mena, iba pod kopcom prastará železničná stanica, ktorá svojím názvom vyvedie z miery každú pokladníčku, u ktorej si kupujete lístok na vlak, ale v lete tu dokonca stoja rýchliky smerujúce do Brezna a ďalej. Jedinú minútu. Kto vystúpi, neobanuje. Pred očami má strmý kopec, keď naň vylezie, Nízke Tatry má ako na dlani. Konečná stanica lanovky, horská chata, od ktorej cestička vedie ďalej rovno do Riti. Ďalší prazvláštny názov miestneho kopca, nájdete ho aj na mapách, a domáci vám radi povedia, že v jeho strede je kaplnka so svätým Antonkom. To len tak mimochodom, pretože naši traja páni práve rozoberajú ťažký pôrod Ajše, chatárovej dvojročnej bernardínky. Deväť mláďat, z nich prežili len tri a takmer prišla o život aj Ajša, lebo dva dni nosila v sebe posledné mŕtve mláďa. Ale nakoniec sa vynoria iné spomienky, ktoré zatienia všetky ostatné. Lanovka. Páni priniesli albumy so starými fotografiami, pretekajú sa, kto ku ktorej povie komentár, občas sa pohádajú, z ktorých majstrovstiev ten obrázok je, aby fotografiu nakoniec obrátili a uvideli nápis: Majstrovstvá Slovenska v zjazdovom lyžovaní, rok 1953. Vtedy sa to vlastne celé začalo. V časoch, keď ešte platilo, že koľko vyšliapeš hore, toľko sa na lyžiach spustíš dole.
"Prišiel s tým Gábor Ťatliak. Oravec, čo sa bol priženil do Podbrezovej. Jeho strýko mal chatu na Rysoch, tá neskôr zhorela. Pracoval v piesockých strojárňach, a tak ako veľa tunajších starých mládencov, ku ktorým sme vtedy patrili aj my, aj on sa chodieval lyžovať na kopec Bendička nad Podbrezovou," rozpráva Július Starke. "Boli to povojnové roky, tešili sme sa, že sme prežili, nevedeli sme sa nasýtiť života. Žili sme veľmi spoločensky. Krásne časy," povie Štefan Mráz. A Vojtech Vichr dodá, že na Chvatimechu si šli oči vyočiť, vedeli, že by tam boli ideálne podmienky na lyžiarske zjazdy, kým si Gábor Ťatliak nezranil nohu. Musel zostať doma, len tak nečinne sedieť nedokázal, a tak začal na papier načrtávať myšlienku budúcej lanovky.
Nejaké lanovky už, samozrejme, na Slovensku boli. Vo výstavbe bola Vrátna aj Jasná, budovala sa lanovka zo Srdiečka na Chopok, kde Gábor Ťatliak pracoval ako technický poradca. Všetky však mali spoločného menovateľa, automatizovaný mechanizmus VONROLL, určený pre veľký počet návštevníkov. Štyristopäťdesiat až šesťsto ľudí za hodinu. Bolo jasné, že takýto prepych si na malom kopci nad Valaskou nemôže dovoliť ani socialistický štát. A preto začali konať inak.
"Rozhodlo nekonečné nadšenie," hovorí Štefan Mráz. "Nemali sme nič a chceli sme lanovku," dodá Vojtech Vichr. "A našiel sa
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193173/
Horští záchranáři včera dopoledne sundavali ze sedačkové lanovky na Zadově šest turistů. Ti zůstali uprostřed cesty v okamžiku, kdy přestalo zařízení fungovat. Nikomu se nic nestalo a záchranáři je spustili dolů pomocí lan zhruba z osmimetrové výšky.
Turisté uvízli na čtyřsedačce zhruba v polovině 735 metrů dlouhé trasy na vrchol kopce Kobyla.
„Nechtěli jsme je na lanovce nechat čekat třeba několik hodin, než bychom nahradili elektrosoučástku, která byla rozbitá, novou, a proto jsme zavolali záchranáře,“ vysvětlil referent Lyžařského areálu na Zadově Petr Vondraš.
Lanovka nyní v létě převeze na kopec za den v průměru od 20 do 60 turistů. Včera byla mimo provoz kvůli závadě celý den, dnes už ale znovu jezdí.
„Záchranná akce na lanovce byla celkem snadná. Trvala od půl jedenácté do tři čtvrtě na jednu. Tři záchranáři museli z lanovky kromě šestice turistů dostat i dvě jízdní kola, které si přepravovali s sebou,“ řekl náčelník Horské služby na Šumavě František Stupka.
Nikdo nebyl při poruše lanovky zraněn a nevznikla ani žádná škoda. Porucha na elektrické součástce -relé - byla podle provozovatelů vleku, který má přepravní kapacitu až dva tisíce turistů za hodinu, jen malou provozní závadou.
Lanovku, která vystřídala 30 let starý vlek, začali na Zadově stavět loni. Stála 50 milionů korun a prvně fungovala uplynulou zimu. Nyní premiérově vozí turisty i v létě. Včerejší závada je jediná, kterou měla.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Turisté uvízli na čtyřsedačce zhruba v polovině 735 metrů dlouhé trasy na vrchol kopce Kobyla.
„Nechtěli jsme je na lanovce nechat čekat třeba několik hodin, než bychom nahradili elektrosoučástku, která byla rozbitá, novou, a proto jsme zavolali záchranáře,“ vysvětlil referent Lyžařského areálu na Zadově Petr Vondraš.
Lanovka nyní v létě převeze na kopec za den v průměru od 20 do 60 turistů. Včera byla mimo provoz kvůli závadě celý den, dnes už ale znovu jezdí.
„Záchranná akce na lanovce byla celkem snadná. Trvala od půl jedenácté do tři čtvrtě na jednu. Tři záchranáři museli z lanovky kromě šestice turistů dostat i dvě jízdní kola, které si přepravovali s sebou,“ řekl náčelník Horské služby na Šumavě František Stupka.
Nikdo nebyl při poruše lanovky zraněn a nevznikla ani žádná škoda. Porucha na elektrické součástce -relé - byla podle provozovatelů vleku, který má přepravní kapacitu až dva tisíce turistů za hodinu, jen malou provozní závadou.
Lanovku, která vystřídala 30 let starý vlek, začali na Zadově stavět loni. Stála 50 milionů korun a prvně fungovala uplynulou zimu. Nyní premiérově vozí turisty i v létě. Včerejší závada je jediná, kterou měla.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/191859/
Je to síce na kolajách ale patrí medzi Lanovky .
Video je z 21.7.07 ale až teraz sa mi podarilo stiahnuť z mobilu.
a už od polky septemvra bude patriť medzi historické vídea
http://www.youtube.com/watch?v=eBRLBimHXEA
Video je z 21.7.07 ale až teraz sa mi podarilo stiahnuť z mobilu.
a už od polky septemvra bude patriť medzi historické vídea
http://www.youtube.com/watch?v=eBRLBimHXEA
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/191463/
POHODLNĚ I NA TEN NEJVYŠŠÍ KOPEC
Lanovky v Krkonoších neslouží jen lyžařům, i v létě je v nejvyšších českých horách v provozu osm drah, které vyvážejí turisty i cyklisty na hřebeny. U horních stanic lanovek začínají turistické cesty i naučné stezky.
Obsáhlý přehled najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=178&r=mfseverocech&c=794251
Lanovky v Krkonoších neslouží jen lyžařům, i v létě je v nejvyšších českých horách v provozu osm drah, které vyvážejí turisty i cyklisty na hřebeny. U horních stanic lanovek začínají turistické cesty i naučné stezky.
Obsáhlý přehled najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=178&r=mfseverocech&c=794251
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/189381/
Nová čtyřsedačková lanovka v lyžařském areálu na Neklidu poblíž Božího Daru začne sportovce vozit v zimě roku 2010. Lanová dráha ponese oficiální název Klement - Neklid. Nebude to ale zdaleka jediná lanovka, kterou provozovatelé skiareálů v Krušných horách do blízké budoucnosti plánují.
„Nová čtyřsedačková lanová dráha bude dlouhá necelých tisíc metrů,“ řekli fuknkcionáři TJ Jáchymov, kteří lanovku plánují postavit.
Její převýšení bude dvě stě třicet sedm metrů. Za hodinu bude schopna přepravit dva tisíce čtyři sta osob. „Povede souběžně se stávajícím vlekem na Neklidu. Začít stavět by se mělo příští rok v dubnu, konec je naplánovaný na březen roku 2010,“ dodali funkcionáři z Jáchymova. S jáchymovskou radnicí byla v kontaktu před loňskými komunálními volbami i společnost Snowhill. Ta chtěla v okolí Klínovce postavit nové vleky a kilometry nových sjezdových tratí.
Nové vedení Jáchymova ale přestalo s lidmi ze Snowhillu komunikovat. Snowhill přitom má zaplatit 800 tisíc korun za poškození lesa na Ještědu v Libereckém kraji. Firma porušila zákon o ochraně přírody tím, že bez potřebných povolení loni od srpna do listopadu při stavbě vleku Pláně-Skalka a lanovky Skalka vykácela stromy na ploše 12 300 metrů čtverečních.
Snowhill ale podle svého právního zástupce Josefa Pelecha pochybení odmítá.
Velký lyžařský areál připravuje postavit na nedaleké Ryžovně vedení Božího Daru. „Vzniknou zde sjezdovky pro začátečníky a sáňkařský svah. Užijí si zde hlavně rodiny s dětmi, a to i ze zahraničí,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
Boží Dar plánuje postavit také snowboardový areál. „Zdaleka si v budoucnu nevystačíme s tím, že by lidé jezdili na lyžích z kopce dolů a pak zase nahoru,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
„Mladá generace se soustřeďuje na snowboarding, skikros, skiakrobacii. K tomu by měl sloužit nový snowboardový areál,“ pokračoval starosta.
Změny čekají i lyžařský areál na severní straně Klínovce. Ty zásadně zlepší komfort lyžařů a snowboardistů. Nová lanovka k nejvyššímu vrcholu Krušných hor, která se před časem rozjela, může být ve srovnání s dalšími plány jen dílčí změnou k lepšímu.
„Do budoucna chceme nabídnout další, čtyřsedačkovou lanovku. Povede od spodní části Miniareálu až pod vrchol Klínovce, a to vlevo podél sjezdovky U Zabitýho. Přemostíme silnici do Loučné,“ upřesnil spolumajitel Skiareálu Klínovec Bohumil Kolman.
V miniareálu pod silnicí do Loučné pak ještě přibude starší dvousedačková lanovka. Nový vlek se časem objeví i pod nástupem na kotvu u sjezdovky Přemostěná.
Vedení Horní Blatné pomáhá v určení priorit do budoucna studie nazvaná Strategie rozvoje regionu Hornoblatensko. „V létě je návštěvnost Horní Blatné díky rozsáhlé síti cyklostezek velká. Je ovšem nutné návštěvníkům hor vycházet stále vstříc i v zimních měsících. Proto počítáme s výstavbou sjezdové tratě. Provozovat by ji měl soukromník a na své by si zde přišli zejména malí lyžaři,“ uvedl starosta Horní Blatné Robert Petro.
Rájem pro lyžaře, bobisty a sáňkaře se má stát hora Plešivec u Abertam. Kvůli rozvoji této části Krušných hor vzniklo Sdružení pro sportovní využití Plešivce.
„Sjezdovky by měly vést z Plešivce do Abertam, Pstruží a Lípy,“ řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
Plešivec by se mohl přeměnit na turistické a sportovní centrum za čtyři až pět roků. Do té doby by měla jezdit na Plešivec třísedačková lanovka.
Těšit se na moderní sedačkovou lanovku a sjezdovou trať mohou i sportovci na Bublavě a Stříbrné. Nová, nejmodernější čtyřsedačková lanovka, povede ze Stříbrné až na Bublavu. Zde by končila na Bleibergu. „Z vrchu Bleiberg budou sjíždět motokáry a nahoru je vytáhne také nová lanovka,“ řekl spolumajitel skiareálu Jiří Lhota.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
„Nová čtyřsedačková lanová dráha bude dlouhá necelých tisíc metrů,“ řekli fuknkcionáři TJ Jáchymov, kteří lanovku plánují postavit.
Její převýšení bude dvě stě třicet sedm metrů. Za hodinu bude schopna přepravit dva tisíce čtyři sta osob. „Povede souběžně se stávajícím vlekem na Neklidu. Začít stavět by se mělo příští rok v dubnu, konec je naplánovaný na březen roku 2010,“ dodali funkcionáři z Jáchymova. S jáchymovskou radnicí byla v kontaktu před loňskými komunálními volbami i společnost Snowhill. Ta chtěla v okolí Klínovce postavit nové vleky a kilometry nových sjezdových tratí.
Nové vedení Jáchymova ale přestalo s lidmi ze Snowhillu komunikovat. Snowhill přitom má zaplatit 800 tisíc korun za poškození lesa na Ještědu v Libereckém kraji. Firma porušila zákon o ochraně přírody tím, že bez potřebných povolení loni od srpna do listopadu při stavbě vleku Pláně-Skalka a lanovky Skalka vykácela stromy na ploše 12 300 metrů čtverečních.
Snowhill ale podle svého právního zástupce Josefa Pelecha pochybení odmítá.
Velký lyžařský areál připravuje postavit na nedaleké Ryžovně vedení Božího Daru. „Vzniknou zde sjezdovky pro začátečníky a sáňkařský svah. Užijí si zde hlavně rodiny s dětmi, a to i ze zahraničí,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
Boží Dar plánuje postavit také snowboardový areál. „Zdaleka si v budoucnu nevystačíme s tím, že by lidé jezdili na lyžích z kopce dolů a pak zase nahoru,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.
„Mladá generace se soustřeďuje na snowboarding, skikros, skiakrobacii. K tomu by měl sloužit nový snowboardový areál,“ pokračoval starosta.
Změny čekají i lyžařský areál na severní straně Klínovce. Ty zásadně zlepší komfort lyžařů a snowboardistů. Nová lanovka k nejvyššímu vrcholu Krušných hor, která se před časem rozjela, může být ve srovnání s dalšími plány jen dílčí změnou k lepšímu.
„Do budoucna chceme nabídnout další, čtyřsedačkovou lanovku. Povede od spodní části Miniareálu až pod vrchol Klínovce, a to vlevo podél sjezdovky U Zabitýho. Přemostíme silnici do Loučné,“ upřesnil spolumajitel Skiareálu Klínovec Bohumil Kolman.
V miniareálu pod silnicí do Loučné pak ještě přibude starší dvousedačková lanovka. Nový vlek se časem objeví i pod nástupem na kotvu u sjezdovky Přemostěná.
Vedení Horní Blatné pomáhá v určení priorit do budoucna studie nazvaná Strategie rozvoje regionu Hornoblatensko. „V létě je návštěvnost Horní Blatné díky rozsáhlé síti cyklostezek velká. Je ovšem nutné návštěvníkům hor vycházet stále vstříc i v zimních měsících. Proto počítáme s výstavbou sjezdové tratě. Provozovat by ji měl soukromník a na své by si zde přišli zejména malí lyžaři,“ uvedl starosta Horní Blatné Robert Petro.
Rájem pro lyžaře, bobisty a sáňkaře se má stát hora Plešivec u Abertam. Kvůli rozvoji této části Krušných hor vzniklo Sdružení pro sportovní využití Plešivce.
„Sjezdovky by měly vést z Plešivce do Abertam, Pstruží a Lípy,“ řekl starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
Plešivec by se mohl přeměnit na turistické a sportovní centrum za čtyři až pět roků. Do té doby by měla jezdit na Plešivec třísedačková lanovka.
Těšit se na moderní sedačkovou lanovku a sjezdovou trať mohou i sportovci na Bublavě a Stříbrné. Nová, nejmodernější čtyřsedačková lanovka, povede ze Stříbrné až na Bublavu. Zde by končila na Bleibergu. „Z vrchu Bleiberg budou sjíždět motokáry a nahoru je vytáhne také nová lanovka,“ řekl spolumajitel skiareálu Jiří Lhota.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186871/
Rozloučení s pozemní lanovkou Na jaře letošního roku proběhla odbornými i veřejnými médii zpráva, že pozemní lanovka ze Starého Smokovce na Hrebienok půjde do starého železa a místo ní bude zbudována nová, moderní, rychlejší a s vyšší přepravní kapacitou. To bylo signálem a impulsem zároveň pro uspořádání malé rozlučkové výpravy do Vysokých Tater, za účelem zdokumentování této lanovky, která je jedním ze symbolů tatranské dopravy. Mačky, pohorky, lana a hůlky na „Nordic walking“ zůstaly doma a jejich místo v batohu vystřídaly foťáky, kamera, jízdní řády a deníček na poznámky. Kromě dokumentování jsme se chtěli oddávat i fotografování TEŽ a OŽ (Tatranské elektrické železnice a Ozubnicová železnice), ale lanovka byla hlavním cílem.
http://www.zelpage.cz/clanky/rozlouceni-s-pozemni-lanovkou
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184954/
Zatouží-li návštěvníci Znojma zhlédnout pohodlně a bez námahy lákadla tohoto historického města, využijí k tomu nejčastěji turistického vláčku. Letos se navíc mohou povozit i loďkami po řece Dyji, kde přímo pod historickým centrem funguje půjčovna lodí.
K těmto atrakcím má v budoucnu přibýt další, neméně lákavá - současná radnice totiž plánuje ve Znojmě zbudovat skutečnou lanovou dráhu.
Vést by měla od řeky Dyje na znojemský hrad, tedy v prudkém kopci vedle Karolininých sadů. „Rádi bychom, kdyby se to podařilo. V tuto chvíli je to ale pouze myšlenka,“ komentoval občanskodemokratický starosta města Petr Nezveda. Případnou cenu lanovky si netroufl odhadnout. Právě jeho strana přišla s odvážným nápadem už před komunálními volbami. Nyní je už vize lanovky zařazena i v novém návrhu strategického plánu rozvoje města na příštích osm let.
Významnost: nízká
Plán má být předložen zastupitelstvu ke schválení do konce roku. Návrh s řadou projektů si mohou zájemci pročíst na internetových stránkách Znojma či na radničním odboru rozvoje. Podle dokumentu má být Znojmo do osmi let turistickým centrem nejen jižní Moravy, ale i pro Dolní Rakousko.
A podobné atrakce, jako je lanovka, takové vizi mohou podle radních pomoci. „Mohlo by to přispět obecně k turistickému ruchu, ale zejména k oživení hradu,“ podotkl Nezveda s tím, že myšlenka zatím nemá žádný konkrétnější tvar. I proto je podle něj v plánu ohodnocena významnost aktivity jako „nízká“.
Desítky metrů dlouhou lanovku si radní představují jako kabinkovou. Její začátek plánují pod hráz znojemské přehrady, v blízkosti hospody U Obří hlavy. Tam totiž město nedávno koupilo pozemek od Povodí Moravy. Končit by pak měla na prostranství vedle takzvaného hradního domku poblíž historické rotundy, či přímo na hradním nádvoří.
„Je samozřejmě potřeba probrat s památkáři, zda je to technicky realizovatelné. Myslím, že se tím můžeme začít zabývat a zjistit prvotní údaje, s čím bychom se případně potýkali,“ dodal znojemský starosta.
I Brno si myslí na lanovku
Kromě Znojma na lanovku pomýšlí i krajské město. Takovou představu spojení jižní části města s výstavištěm a bohunickým kampusem, který bude po dostavbě využívat 15 tisíc lidí, přiblížil na začátku roku brněnský primátor Roman Onderka. „Líbil by se mi nějaký nestandardní styl dopravy. Mohla by to být například lanovka, aby toto spojení bylo zajímavé i pro turisty,“ popsal v únoru svou vizi.
Na jihu Moravy funguje lanová dráha zatím jen v Moravském krasu. Poprvé spojila Punkevní jeskyně s vyhlídkou do propasti Macocha v roce 1995. Je jednou z nejníže položených a se svými 250 metry zároveň nejkratších lanovek v zemi. Po deseti letech svého fungování přepravila 1,6 milionu lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)