Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Kabiny lanové dráhy od Koliby k hotelu Krakonoš zahájí provoz v sobotu. V dubnu bude jezdit lanovka jen o víkendech od 9.30 do 16.45 hodin. Od května do září pak i ve všední dny kromě pondělků.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153961/
O lanovku na Hostýn lidé příliš nestojí. Vyplývá to z čerstvých výsledků ankety, kterou v lednu o zamýšlené stavbě vyhlásily radnice Bystřice pod Hostýnem a Chvalčova ve svých obecních zpravodajích.
Celkem by pro lanovku zvedlo ruku 199 lidí, proti by podle ankety bylo v obou obcích celkem 235 hlasujících. V Bystřici však lehce převládli příznivci lanovky.
Odpůrci se hlasitěji ozvali ve Chvalčově, na jehož katastru má lanovka vyrůst.
„Neděláme z toho žádný závěr, prostě jsme chtěli zjistit názory občanů a dát jim možnost vyjádřit se. Nevím, jestli to je objektivní, hlasovali totiž nejspíš hlavně ti, co mají vyhraněný názor,“ komentuje výsledky ankety místostarostka Chvalčova Jiřina Hurtová. Sociologové také varují, že na anketu odpovídají pouze lidé, kteří na ni odpovědět chtějí. Tím se ale vypovídací hodnota výzkumu značně omezuje. Anketa o lanovce byla anonymní a v obou obcích stejná. Měla čtyři otázky. V devítitisícové Bystřici odpovědělo celkem 120 lidí. V nedalekém Chvalčově s pouhými sedmnácti sty obyvateli však plných 315 občanů.
Mezi poznámkami, které lidé mohli k anketě připojit, se v Bystřici vůbec nejčastěji ze všech objevila prosba zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Inu „tiché poutní místo“ - ještě že je to v uvozovkách...
Celkem by pro lanovku zvedlo ruku 199 lidí, proti by podle ankety bylo v obou obcích celkem 235 hlasujících. V Bystřici však lehce převládli příznivci lanovky.
Odpůrci se hlasitěji ozvali ve Chvalčově, na jehož katastru má lanovka vyrůst.
„Neděláme z toho žádný závěr, prostě jsme chtěli zjistit názory občanů a dát jim možnost vyjádřit se. Nevím, jestli to je objektivní, hlasovali totiž nejspíš hlavně ti, co mají vyhraněný názor,“ komentuje výsledky ankety místostarostka Chvalčova Jiřina Hurtová. Sociologové také varují, že na anketu odpovídají pouze lidé, kteří na ni odpovědět chtějí. Tím se ale vypovídací hodnota výzkumu značně omezuje. Anketa o lanovce byla anonymní a v obou obcích stejná. Měla čtyři otázky. V devítitisícové Bystřici odpovědělo celkem 120 lidí. V nedalekém Chvalčově s pouhými sedmnácti sty obyvateli však plných 315 občanů.
Mezi poznámkami, které lidé mohli k anketě připojit, se v Bystřici vůbec nejčastěji ze všech objevila prosba zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Inu „tiché poutní místo“ - ještě že je to v uvozovkách...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153229/
Veřejný provoz lanové dráhy Liberec-Horní Hanychov - Ještěd bude z důvodu pravidelných revizí a oprav zastaven od 16. do 27. dubna 2007. Lanovka se tak připraví na další letní sezónu.
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Provoz zde zajišťovaly již od jejího vzniku Československé státní dráhy, nyní České dráhy.
Více podrobností o dráze naleznete zde:
http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=25913
(Aktualita ČD)
Lanová dráha na Ještěd byla vybudována již v roce 1932 a po několika rekonstrukcích slouží cestujícím dodnes. Provoz zde zajišťovaly již od jejího vzniku Československé státní dráhy, nyní České dráhy.
Více podrobností o dráze naleznete zde:
http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=25913
(Aktualita ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/151830/
Uplynulá zima byla pro provozovatele lyžařských areálů tak nevýdělečná, že mnozí z nich uvažují, jak se napříště podobnému prodělku vyhnout. Jediným řešením je přizpůsobit zimní lyžařské areály a jejich vybavení letnímu nebo celoročnímu provozu a využít zájmu návštěvníků hor o různé, stále se rodící druhy adrenalinových sportů.
Provozovatele lyžařského areálu v Bílé přiměla nedávná zima uvažovat o letním provozu nové čtyřsedačkové lanovky, která spustila letos svůj provoz. Přestože provozovatelé při zahájení tvrdili, že zatím neuvažují o letním provozu lanovky, nyní hodlají požádat státní úřady o povolení.
„Zima nás k tomu trochu přinutila a chtěli bychom o letní provoz letos požádat,“ řekl šéf vlekařů Jaroslav Vrzgula. Uvedl, že provozovatelé areálu Ski Vítkovice Bílá také zvažují, že na sjezdovky pustí kola a koloběžky. „A naším záměrem je vybudovat v Bílé i bobovou dráhu. Byli bychom rádi, kdybychom ji mohli začít stavět už příští rok,“ řekl vlekař Jaroslav Vrzgula. Od letošního června chtějí otevřít takzvaný bike park na sjezdovce také provozovatelé lyžařského areálu MorávkaSviňorky.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Provozovatele lyžařského areálu v Bílé přiměla nedávná zima uvažovat o letním provozu nové čtyřsedačkové lanovky, která spustila letos svůj provoz. Přestože provozovatelé při zahájení tvrdili, že zatím neuvažují o letním provozu lanovky, nyní hodlají požádat státní úřady o povolení.
„Zima nás k tomu trochu přinutila a chtěli bychom o letní provoz letos požádat,“ řekl šéf vlekařů Jaroslav Vrzgula. Uvedl, že provozovatelé areálu Ski Vítkovice Bílá také zvažují, že na sjezdovky pustí kola a koloběžky. „A naším záměrem je vybudovat v Bílé i bobovou dráhu. Byli bychom rádi, kdybychom ji mohli začít stavět už příští rok,“ řekl vlekař Jaroslav Vrzgula. Od letošního června chtějí otevřít takzvaný bike park na sjezdovce také provozovatelé lyžařského areálu MorávkaSviňorky.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/151554/
Extrémně teplá zima přiměla provozovatele lyžařského areálu myslet na letní využití
Také provozovatele zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjejícího lyžařského areálu v Mostech u Jablunkova na FrýdeckoMístecku znepokojila letošní teplá zima.
Fakt, že letos noční teploty málokdy klesly pod šest a půl stupně záporné stupnice teploměru, přiměl vedení společnosti Technické služby k tomu, že se chce už v příštích měsících mnohem více zaměřit na celoroční využití areálu.
„Chceme, aby nám zima nediktovala a aby nás podobná zima, jaká právě skončila, neohrožovala. Abychom mohli v klidu pokrýt ztráty z takových zim výdělkem areálu nejen v létě, ale i na jaře a na podzim,“ řekl šéf společnosti Alois Martynek.
Proto se společnost hodlá soustředit na takzvaný letní program areálu a to ve větší míře, než dosud zamýšlela. V rámci tohoto zaměření by měl areál začít budovat další, v pořadí už druhou bobovou dráhu. Druhá dráha má podle něj povýšit areál v Mostech u Jablunkova na jeden z nejatraktivnějších v zemi.
Provozovatelé areálu chtějí rovněž začít letos žádat Evropskou unii i o dotaci na čtyřsedačkovou lanovku. Už letos ale hodlají majitelé areálu rozšířit už fungující atrakce, přidat na dvacet překážek dvěma ze tří drah lanového centra, umožnit bike crossové sjezdy na sjezdovce v létě, vylepšit trampolínové centrum a vybudovat další adrenalinové atrakce. Zástupci německé firmy v minulých dnech navrhli trasu druhé bobové dráhy, která bude oproti první pozemní. Lidé na bobech se budou podobně jako například v Krkonoších nebo na Lipně řítit volně v korytu. Rozšířené lanové centrum a další atrakce chtějí Technické služby otevřít už v květnu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Také provozovatele zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjejícího lyžařského areálu v Mostech u Jablunkova na FrýdeckoMístecku znepokojila letošní teplá zima.
Fakt, že letos noční teploty málokdy klesly pod šest a půl stupně záporné stupnice teploměru, přiměl vedení společnosti Technické služby k tomu, že se chce už v příštích měsících mnohem více zaměřit na celoroční využití areálu.
„Chceme, aby nám zima nediktovala a aby nás podobná zima, jaká právě skončila, neohrožovala. Abychom mohli v klidu pokrýt ztráty z takových zim výdělkem areálu nejen v létě, ale i na jaře a na podzim,“ řekl šéf společnosti Alois Martynek.
Proto se společnost hodlá soustředit na takzvaný letní program areálu a to ve větší míře, než dosud zamýšlela. V rámci tohoto zaměření by měl areál začít budovat další, v pořadí už druhou bobovou dráhu. Druhá dráha má podle něj povýšit areál v Mostech u Jablunkova na jeden z nejatraktivnějších v zemi.
Provozovatelé areálu chtějí rovněž začít letos žádat Evropskou unii i o dotaci na čtyřsedačkovou lanovku. Už letos ale hodlají majitelé areálu rozšířit už fungující atrakce, přidat na dvacet překážek dvěma ze tří drah lanového centra, umožnit bike crossové sjezdy na sjezdovce v létě, vylepšit trampolínové centrum a vybudovat další adrenalinové atrakce. Zástupci německé firmy v minulých dnech navrhli trasu druhé bobové dráhy, která bude oproti první pozemní. Lidé na bobech se budou podobně jako například v Krkonoších nebo na Lipně řítit volně v korytu. Rozšířené lanové centrum a další atrakce chtějí Technické služby otevřít už v květnu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/151553/
Další sedačková lanovka možná vyroste ještě do konce desetiletí v západočeské části Šumavy. O výstavbě šest set metrů dlouhé dráhy uvažuje soukromá firma ARC-H Hradec Králové, která provozuje osvětlený a uměle zasněžovaný lyžařský areál nad nádražím v Železné Rudě.
Zatím je hotová studie k posouzení vlivů této stavby na životní prostředí. Podle ní by měla čtyřsedadlová sedačka nahradit současný lyžařský vlek Tatrapoma. Kapacita by se měla zvýšit z 900 až na 2400 osob za hodinu, studie však počítá jen se zhruba padesátiprocentní vytížeností.
Materiál nepředpokládá zvýšení počtu návštěvníků tamní sjezdovky, která patří mezi lehčí šumavské svahy, nová lanovka by jim však měla poskytovat větší komfort.
Spodní i horní stanice mají odpovídat současnému vleku - ten začíná nedaleko železničního nádraží a končí na hřebeni o sto metrů výše. Studie nevylučuje ani letní provoz lanovky.
Investor zatím příliš sdílný nebyl. „Je to zatím hodně syrové. Jsme ve fázi příprav a chceme požádat o územní rozhodnutí,“ řekl Právu jednatel zmíněné firmy Ladislav Zísler.
Starosta Železné Rudy Michal Šnebergr (ODS) by novou lanovku uvítal. „Každý podobný projekt je pro oblast přínosem. V tomto případě je navíc pozitivní to, že má dráha začínat u nádraží, od něhož by se turisté nebo lyžaři mohli pohodlně dostat na hřeben a pak pokračovat dál na Belveder nebo na Pancíř,“ uvedl starosta.
V této části Šumavy jsou zatím sedačkové lanovky jen dvě - moderní, která začala před několika lety jezdit na Špičák, a více než třicet let stará na vrchol Pancíře. Ta patří městu Železná Ruda, které ji chce zásadním způsobem inovovat.
Dvousedačkovou dráhu by měla ve spodní části do mezistanice Hofmanky nahradit kabinková lanovka, v horním úseku zůstanou sedačky.
„Tento týden kvůli tomu chceme požádat o územní rozhodnutí,“ sdělil Šnebergr. „Do konce roku bychom mohli získat stavební povolení a pak se pokusíme požádat o dotace,“ dodal starosta. Náklady by se měly pohybovat ve stovkách miliónů korun.
(Právo)
Zatím je hotová studie k posouzení vlivů této stavby na životní prostředí. Podle ní by měla čtyřsedadlová sedačka nahradit současný lyžařský vlek Tatrapoma. Kapacita by se měla zvýšit z 900 až na 2400 osob za hodinu, studie však počítá jen se zhruba padesátiprocentní vytížeností.
Materiál nepředpokládá zvýšení počtu návštěvníků tamní sjezdovky, která patří mezi lehčí šumavské svahy, nová lanovka by jim však měla poskytovat větší komfort.
Spodní i horní stanice mají odpovídat současnému vleku - ten začíná nedaleko železničního nádraží a končí na hřebeni o sto metrů výše. Studie nevylučuje ani letní provoz lanovky.
Investor zatím příliš sdílný nebyl. „Je to zatím hodně syrové. Jsme ve fázi příprav a chceme požádat o územní rozhodnutí,“ řekl Právu jednatel zmíněné firmy Ladislav Zísler.
Starosta Železné Rudy Michal Šnebergr (ODS) by novou lanovku uvítal. „Každý podobný projekt je pro oblast přínosem. V tomto případě je navíc pozitivní to, že má dráha začínat u nádraží, od něhož by se turisté nebo lyžaři mohli pohodlně dostat na hřeben a pak pokračovat dál na Belveder nebo na Pancíř,“ uvedl starosta.
V této části Šumavy jsou zatím sedačkové lanovky jen dvě - moderní, která začala před několika lety jezdit na Špičák, a více než třicet let stará na vrchol Pancíře. Ta patří městu Železná Ruda, které ji chce zásadním způsobem inovovat.
Dvousedačkovou dráhu by měla ve spodní části do mezistanice Hofmanky nahradit kabinková lanovka, v horním úseku zůstanou sedačky.
„Tento týden kvůli tomu chceme požádat o územní rozhodnutí,“ sdělil Šnebergr. „Do konce roku bychom mohli získat stavební povolení a pak se pokusíme požádat o dotace,“ dodal starosta. Náklady by se měly pohybovat ve stovkách miliónů korun.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/148941/
Unikátní lanová dráha vedená celá v tunelu z Divadelního náměstí k lázeňskému sanatoriu Imperial v Karlových Varech oslaví v květnu výročí sta let od zahájení provozu.
„Chystáme na 19. května skromné oslavy sta let od otevření lanovky na Imperial,“ uvedl předseda Rozvojového dopravního svazu Pavel Bohánek, podle kterého bude o víkendu v rámci slavností jezdit dva dny lanovka zdarma. V rámci dne otevřených dveří budou moci zájemci nahlédnout také do strojovny lanovky a dalšího jejího technického zázemí.
Na oslavy získal svaz finance z Evropské unie v rámci projektu nazvaného S Egronetem za památkami. „Celkové náklady na projekt dosahují 110 tisíc korun, ale 82 tisíc jsme získali z dotací Unie,“ uvedl Bohánek, podle kterého hlavním centrem slavností bude dolní nádraží v Karlových Varech.
„Odtud budou vypraveny mimořádné vlakové spoje do Lokte, Haunštejna a Bečova, kde se budou vydávat staré kartonové jízdenky. S majiteli hradů v cílových místech vlakových spojů jednáme o slevách na vstupném,“ řekl Bohánek, podle kterého spojení s lanovkou bude z dolního nádraží zajišťovat historická linka. „Půjčíme si k tomu historický městský autobus RTO z Mostu, který bude zdarma jezdit mezi lanovkou a dolním nádražím,“ uvedl Bohánek.
(Právo)
„Chystáme na 19. května skromné oslavy sta let od otevření lanovky na Imperial,“ uvedl předseda Rozvojového dopravního svazu Pavel Bohánek, podle kterého bude o víkendu v rámci slavností jezdit dva dny lanovka zdarma. V rámci dne otevřených dveří budou moci zájemci nahlédnout také do strojovny lanovky a dalšího jejího technického zázemí.
Na oslavy získal svaz finance z Evropské unie v rámci projektu nazvaného S Egronetem za památkami. „Celkové náklady na projekt dosahují 110 tisíc korun, ale 82 tisíc jsme získali z dotací Unie,“ uvedl Bohánek, podle kterého hlavním centrem slavností bude dolní nádraží v Karlových Varech.
„Odtud budou vypraveny mimořádné vlakové spoje do Lokte, Haunštejna a Bečova, kde se budou vydávat staré kartonové jízdenky. S majiteli hradů v cílových místech vlakových spojů jednáme o slevách na vstupném,“ řekl Bohánek, podle kterého spojení s lanovkou bude z dolního nádraží zajišťovat historická linka. „Půjčíme si k tomu historický městský autobus RTO z Mostu, který bude zdarma jezdit mezi lanovkou a dolním nádražím,“ uvedl Bohánek.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/147767/
O víkendu od 10.30 do 15.30 hodin je pro veřejnost otevřená hvězdárna na Kleti. Návštěvníci se dozvědí více o výzkumu na této observatoři a mohou si prohlédnout výstavy Do vzdáleného vesmíru, Galerie komet a Svět planetek. K jízdě na vrchol lze využít služeb lanové dráhy. Až do 9. dubna jezdí lanovka z Krásetína vždy o víkendech od 9 do 16 hodin každou celou hodinu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/147727/
Poslední překážka pro výstavbu nové osmimístné kabinové lanovky až na vrchol Sněžky včera padla. Radnice v Peci pod Sněžkou se dohodla s Krkonošským národním parkem na maximální přepravní kapacitě nové lanové dráhy.
„Pec pod Sněžkou přistoupila na variantu s kapacitou 250 přepravených osob za hodinu, což byl poslední sporný bod, který bránil uzavření dohody mezi správou národního parku a peckou radnicí. Po mnoha letech různých diskusí kolem Sněžky se tedy zdá, že všechny strany konečně našly kompromisní řešení,“ uvedl mluvčí správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
„Vyšší přepravní kapacitu jsme dosud požadovali především proto, abychom měli dostatečné finanční zdroje na splácení úvěru za novou lanovku. Protože se nyní objevila možnost získat na stavbu dotaci z fondů Evropské unie, nebudeme pod takovým ekonomickým tlakem a můžeme přistoupit na maximální počet přepravených osob požadovaný správci parku,“ vysvětlil starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek.
Důležitou roli při dosažení vzájemné dohody sehrál i loňský souhlas pecké radnice s přemístěním připravovaného lyžařského areálu z Růžohorek na Vlašský vrch, které významně sníží nezbytné odlesňování.
Náhradní lyžařský areál za Růžohorky by měl plynule navazovat na horní stanici vleků na sjezdovce Javor v dnešním peckém skiareálu, kde by začínala nová sjezdovka. Od ní by další nové dopravní zařízení vyvezlo lyžaře na Vlašský vrch, odkud by sjeli přes Hlušiny až k chatě Barrandov na začátku Velké Úpy.
„V této chvíli už v otázce nové lanovky až na vrchol Sněžky mezi námi a správou národního parku neexistují žádné rozpory. Čekají nás už pouze jednání o technických detailech stavby,“ sdělil Tomášek.
Příští rok chce pecká radnice získat všechna povolení a v roce 2009 novou kabinovou lanovku na Sněžku za bezmála 400 milionů korun postavit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Pec pod Sněžkou přistoupila na variantu s kapacitou 250 přepravených osob za hodinu, což byl poslední sporný bod, který bránil uzavření dohody mezi správou národního parku a peckou radnicí. Po mnoha letech různých diskusí kolem Sněžky se tedy zdá, že všechny strany konečně našly kompromisní řešení,“ uvedl mluvčí správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
„Vyšší přepravní kapacitu jsme dosud požadovali především proto, abychom měli dostatečné finanční zdroje na splácení úvěru za novou lanovku. Protože se nyní objevila možnost získat na stavbu dotaci z fondů Evropské unie, nebudeme pod takovým ekonomickým tlakem a můžeme přistoupit na maximální počet přepravených osob požadovaný správci parku,“ vysvětlil starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek.
Důležitou roli při dosažení vzájemné dohody sehrál i loňský souhlas pecké radnice s přemístěním připravovaného lyžařského areálu z Růžohorek na Vlašský vrch, které významně sníží nezbytné odlesňování.
Náhradní lyžařský areál za Růžohorky by měl plynule navazovat na horní stanici vleků na sjezdovce Javor v dnešním peckém skiareálu, kde by začínala nová sjezdovka. Od ní by další nové dopravní zařízení vyvezlo lyžaře na Vlašský vrch, odkud by sjeli přes Hlušiny až k chatě Barrandov na začátku Velké Úpy.
„V této chvíli už v otázce nové lanovky až na vrchol Sněžky mezi námi a správou národního parku neexistují žádné rozpory. Čekají nás už pouze jednání o technických detailech stavby,“ sdělil Tomášek.
Příští rok chce pecká radnice získat všechna povolení a v roce 2009 novou kabinovou lanovku na Sněžku za bezmála 400 milionů korun postavit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/147038/
Návštěvníci Petřína budou muset téměř tři týdny stoupat na pražský vrch pěšky. Lanová dráha je od včerejška kvůli pravidelné revizi mimo provoz. Pražané a turisté budou moci dráhu opět využívat od soboty 31. března. Odborníci kontrolují lanovku vždy na jaře a na podzim. Při revizích se zkoumá spolehlivost brzdných a navíjecích lan a strojního a elektrického zařízení. Kontrolovány jsou také všechny vozy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146752/
St. Smokovec - Hrebienok : zaujímavý článok v čas. Život 7/2007, 
http://lesk.zoznam.sk/cl/11125/141480/Lanovka-do-srotu
http://lesk.zoznam.sk/cl/11125/141480/Lanovka-do-srotu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146497/
Ředitelství Praha Sever píše na ministerstvo dne 9. 12. 1926: Firma Glasssandwerke und Kaolinschlämmerei GmbH v Zálezlech vystavěla koncem roku 1925 a začátkem 1926 lanovou dráhu z továrního nádvoří ke kolejím státních drah v km 506,4/6, která má sloužit přepravě kaolínu a písku ze závodu firmy ke dráze a na zpáteční cestě dopravě uhlí z dráhy. Na pozemku železničním leží pouze vykládací stanice, ke které zřídila firma vlečnou kolej, připojenou v km 506,4 do běžné trati a obsluhovanou ze stanice Zálezly. V návrhu na stavbu lanové dráhy na pozemku železničním, které nám firma zaslala 30. 11. 1925, vyskytly se některé závady, které byla nucena opravit a doplnit statický výpočet, což stalo se teprve po delší době, po několika urgencích. V příloze předkládáme 2 soupravy detailního návrhu lanovky a žádáme o schválení.
Celý článek i s mapkou je na
http://www.drahari.info/index.php?option=com_content&task=view&id=1986&Itemid=2
Celý článek i s mapkou je na
http://www.drahari.info/index.php?option=com_content&task=view&id=1986&Itemid=2
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/144469/
V Bystřici pod Hostýnem a ve Chvalčově mají anketu ke stavbě lanovky na Svatý Hostýn. Výsledky budou známy už v březnu. Převáží-li občanské ANO, obě radnice se dostanou do problému, který samy nejsou s to vyřešit.
Jde samozřejmě o peníze. Nejdražší varianta počítá s náklady přes sto milionů korun. Kde je vzít, to přesně neví nikdo. Když úředníci v podobných případech neví kudy kam, vyřešení shodí na eurofondy. A jak myslíte, že se pořadatelé ankety včera zachovali?
Možná si v Bystřici a Chvalčově jen zkouší, jaké to bude, až jednou lidem předloží ke schválení skutečně naléhavý problém, který ovlivní život na obou stranách kopce.
Teď zní slova cestovatele Tronečky o smyslu sedačkové lanovky jako svatá pravda.
Tronečka řekl, že Hostýnské vrchy byly přece vyhlášeny přírodním parkem proto, aby byly ušetřeny podobných stavebních zvrhlostí a zůstaly tichou zónou pro pěší turistiku.
O autorovi| Jaroslav Chudara, vedoucí redakce
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Jde samozřejmě o peníze. Nejdražší varianta počítá s náklady přes sto milionů korun. Kde je vzít, to přesně neví nikdo. Když úředníci v podobných případech neví kudy kam, vyřešení shodí na eurofondy. A jak myslíte, že se pořadatelé ankety včera zachovali?
Možná si v Bystřici a Chvalčově jen zkouší, jaké to bude, až jednou lidem předloží ke schválení skutečně naléhavý problém, který ovlivní život na obou stranách kopce.
Teď zní slova cestovatele Tronečky o smyslu sedačkové lanovky jako svatá pravda.
Tronečka řekl, že Hostýnské vrchy byly přece vyhlášeny přírodním parkem proto, aby byly ušetřeny podobných stavebních zvrhlostí a zůstaly tichou zónou pro pěší turistiku.
O autorovi| Jaroslav Chudara, vedoucí redakce
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/141200/
Lanovka na Hostýn, která je stále jen pouhým nápadem v hlavách starostů obcí, už přesto budí rozruch. V Bystřici pod Hostýnem a ve Chvalčově o ní radnice vyhlásily ankety, které vyhodnotí v březnu. Na stránkách místních tiskovin si začali zostra vyměňovat názory zastánci i odpůrci stavby.
Vedení obou radnic je lanovce nakloněno, podle starostů Zdeňka Pánka a Antonína Stodůlky může totiž pomoci s rozvojem turistického ruchu a vytvoří - ať už sama nebo zprostředkovaně - pracovní místa. „Taky si myslím, že by byla šetrnější k přírodě než autobusy,“ řekl například starosta Pánek.
Nahoře na kopci se ale myšlenka na lanovku vůbec nezamlouvá Matici svatohostýnské, respektive Olomouckému Arcibiskupství, kterému pozemky na Hostýně patří. „Je to něco, co nelze skloubit s poutním místem. Představa, že se po Hostýně prohánějí sněžné skútry a v sousedství hřbitova se nasazují snowboardy a lyže, je pro mě dost děsivá,“ cituje předsedu Matice svatohostýnské Aleše Dufka Katolický týdeník.
Možných variant lanovky je podle týdeníku víc. Ta nejdražší počítá s celoročním provozem a měla by stát přes sto milionů korun. Chvalčov stojí spíš o skromnější variantu, kterou chce zaplatit z evropských fondů.
Za autora myšlenky na lanovku se označuje Jakub Juračka, ředitel společnosti Klub lyžařů, provozovatel skiareálu na Trojáku a místopředseda Místní akční skupiny Podhostýnska. Jeho zmínka o lanovce vedle atraktivní sjezdovky s umělým zasněžováním v loňském vydání bystřického Zpravodaje popíchla k ostré reakci chvalčovského přírodovědce a cestovatele Jiřího Tronečka.
Podobné projekty jsou podle něj lukrativní „především pro následné majitele a provozovatele skiparků. Pro místní obyvatele to přináší především zátěž v podobě zvýšené dopravy, produkce odpadů a všeho, co přináší shromažďování velkého množství lidí na malé ploše,“ píše Troneček.
Podle něj pak místní politici pouze před volbami vzali argumenty lyžařské lobby za své.
Plánovaná stavba přitom podle ochránce bude „brutálním a nevratným zásahem do přírodního prostředí Hostýnských vrchů“. Ty byly podle Tronečka prohlášeny přírodním parkem právě proto, aby byly ušetřeny podobných „stavebních zvrhlostí“ a zůstaly tichou zónou pro individuální turistiku. V okolních lesích je navíc ptačí rezervace NATURA 2000 či genová základna bukových porostů.
Radnice ve Chvalčově, na jehož katastru by měla lanovka stát, věc vyhroceně nevidí. „Zatím není dohoda s Arcibiskupstvím. Dokud od nich nebo od Matice nezískáme pozitivní stanovisko, nebudeme pracovat ani na studii,“ tvrdí místostarostka Chvalčova Jiřina Hurtová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Vedení obou radnic je lanovce nakloněno, podle starostů Zdeňka Pánka a Antonína Stodůlky může totiž pomoci s rozvojem turistického ruchu a vytvoří - ať už sama nebo zprostředkovaně - pracovní místa. „Taky si myslím, že by byla šetrnější k přírodě než autobusy,“ řekl například starosta Pánek.
Nahoře na kopci se ale myšlenka na lanovku vůbec nezamlouvá Matici svatohostýnské, respektive Olomouckému Arcibiskupství, kterému pozemky na Hostýně patří. „Je to něco, co nelze skloubit s poutním místem. Představa, že se po Hostýně prohánějí sněžné skútry a v sousedství hřbitova se nasazují snowboardy a lyže, je pro mě dost děsivá,“ cituje předsedu Matice svatohostýnské Aleše Dufka Katolický týdeník.
Možných variant lanovky je podle týdeníku víc. Ta nejdražší počítá s celoročním provozem a měla by stát přes sto milionů korun. Chvalčov stojí spíš o skromnější variantu, kterou chce zaplatit z evropských fondů.
Za autora myšlenky na lanovku se označuje Jakub Juračka, ředitel společnosti Klub lyžařů, provozovatel skiareálu na Trojáku a místopředseda Místní akční skupiny Podhostýnska. Jeho zmínka o lanovce vedle atraktivní sjezdovky s umělým zasněžováním v loňském vydání bystřického Zpravodaje popíchla k ostré reakci chvalčovského přírodovědce a cestovatele Jiřího Tronečka.
Podobné projekty jsou podle něj lukrativní „především pro následné majitele a provozovatele skiparků. Pro místní obyvatele to přináší především zátěž v podobě zvýšené dopravy, produkce odpadů a všeho, co přináší shromažďování velkého množství lidí na malé ploše,“ píše Troneček.
Podle něj pak místní politici pouze před volbami vzali argumenty lyžařské lobby za své.
Plánovaná stavba přitom podle ochránce bude „brutálním a nevratným zásahem do přírodního prostředí Hostýnských vrchů“. Ty byly podle Tronečka prohlášeny přírodním parkem právě proto, aby byly ušetřeny podobných „stavebních zvrhlostí“ a zůstaly tichou zónou pro individuální turistiku. V okolních lesích je navíc ptačí rezervace NATURA 2000 či genová základna bukových porostů.
Radnice ve Chvalčově, na jehož katastru by měla lanovka stát, věc vyhroceně nevidí. „Zatím není dohoda s Arcibiskupstvím. Dokud od nich nebo od Matice nezískáme pozitivní stanovisko, nebudeme pracovat ani na studii,“ tvrdí místostarostka Chvalčova Jiřina Hurtová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/141199/
Téměř kilometr dlouhá čtyřsedačková lanovka bude součástí nového lyžařského areálu
Krušné hory - Lyžaři budou mít v Krušných horách na vybranou, kam pojedou z kopce Bleiberg. Zatím odtud vedou sjezdovky jen na Bublavu. V plánu je nový areál za 120 milionů korun. Téměř kilometr dlouhá čtyřsedačková lanovka a dva vleky vyvezou až 3800 lyžařů za hodinu na Bleiberg ze Stříbrné. Těmto největším plánům v Krušných horách minulý pátek požehnal stavební úřad v Kraslicích, lesníci a další účastníci místního šetření.
„Rozšíření areálů připravuje i Boží Dar, Neklid a Hamry. Pokud vím, náš nový lyžařský a sportovně rekreační areál Stříbrná - Bleiberg je největším aktuálním projektem v celých Krušných horách a jsme s ním nejdál,“ uvedl za investora spolumajitel skiareálu Bublava Jiří Lhota. Jak říká, při důležitém místním šetření šlo o hodně. V závěrečné fázi územního řízení ale neměli připomínky ochranáři přírody, pracovníci Povodí Ohře a další lidé. Ještě v pátek mohli v závěrečném kole příprav přijít s námitkami například soukromí majitelé pozemků. „Nestalo se,“ sdělil spokojeně Lhota.
Lanovka už za rok?
Se zahájením prací počítá investor příští rok. Už v zimní sezoně 2008 -2009 by mohla jezdit čtyřsedačková lanovka. Stavbu chce investor, plzeňská firma ARC leasing, ukončit v roce 2009. Pokud se nepodaří získat dotace z Evropské unie, může to být i o čtyři roky později. Němci dostali v Klingentahlu a okolí peníze na skokanský můstek, sedačkové lanovky a zasněžování přes půl miliardy korun. A Češi téměř nic. Proto majitelé skiareálu Bublava doufají, že se síly recipročně vyrovnají. A peněz bude zapotřebí. Kvůli teplé zimě totiž mají provozovatelé areálu ztrátu několik milionů korun.
Pokud vše vyjde podle plánu, tak investor slibuje, že se lyžaři mají na co těšit. „Červená sjezdovka ve tvaru esíčka má střední obtížnost. Profilově ale bude nádherná, protože lyžaři budou jezdit střídavě na loukách a v lese,“ řekl Lhota. Skiareál počítá i s malou, 340 metrů dlouhou sjezdovkou a dvěma vleky. Umělý sníh bude chrlit sedm děl. Řidičům má sloužit 207 míst na sezonních parkovištích. Na dva vleky zatím není vydáno územní povolení. Podle Lhoty je ale nejdůležitější, že lanovka, sjezdovky, bufet a WC jsou po pátku schválené.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Krušné hory - Lyžaři budou mít v Krušných horách na vybranou, kam pojedou z kopce Bleiberg. Zatím odtud vedou sjezdovky jen na Bublavu. V plánu je nový areál za 120 milionů korun. Téměř kilometr dlouhá čtyřsedačková lanovka a dva vleky vyvezou až 3800 lyžařů za hodinu na Bleiberg ze Stříbrné. Těmto největším plánům v Krušných horách minulý pátek požehnal stavební úřad v Kraslicích, lesníci a další účastníci místního šetření.
„Rozšíření areálů připravuje i Boží Dar, Neklid a Hamry. Pokud vím, náš nový lyžařský a sportovně rekreační areál Stříbrná - Bleiberg je největším aktuálním projektem v celých Krušných horách a jsme s ním nejdál,“ uvedl za investora spolumajitel skiareálu Bublava Jiří Lhota. Jak říká, při důležitém místním šetření šlo o hodně. V závěrečné fázi územního řízení ale neměli připomínky ochranáři přírody, pracovníci Povodí Ohře a další lidé. Ještě v pátek mohli v závěrečném kole příprav přijít s námitkami například soukromí majitelé pozemků. „Nestalo se,“ sdělil spokojeně Lhota.
Lanovka už za rok?
Se zahájením prací počítá investor příští rok. Už v zimní sezoně 2008 -2009 by mohla jezdit čtyřsedačková lanovka. Stavbu chce investor, plzeňská firma ARC leasing, ukončit v roce 2009. Pokud se nepodaří získat dotace z Evropské unie, může to být i o čtyři roky později. Němci dostali v Klingentahlu a okolí peníze na skokanský můstek, sedačkové lanovky a zasněžování přes půl miliardy korun. A Češi téměř nic. Proto majitelé skiareálu Bublava doufají, že se síly recipročně vyrovnají. A peněz bude zapotřebí. Kvůli teplé zimě totiž mají provozovatelé areálu ztrátu několik milionů korun.
Pokud vše vyjde podle plánu, tak investor slibuje, že se lyžaři mají na co těšit. „Červená sjezdovka ve tvaru esíčka má střední obtížnost. Profilově ale bude nádherná, protože lyžaři budou jezdit střídavě na loukách a v lese,“ řekl Lhota. Skiareál počítá i s malou, 340 metrů dlouhou sjezdovkou a dvěma vleky. Umělý sníh bude chrlit sedm děl. Řidičům má sloužit 207 míst na sezonních parkovištích. Na dva vleky zatím není vydáno územní povolení. Podle Lhoty je ale nejdůležitější, že lanovka, sjezdovky, bufet a WC jsou po pátku schválené.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/139867/
Obecně myšlenku lanovky na Hostýn podporuji. Ve městě právě na toto téma probíhá anketa. Myslím si, že by lanovka nejen Chvalčovu, ale i regionu pomohla zvlášť v turistickém ruchu. Samozřejmě exponovanými oblastmi Hostýnských vrchů jsou Rajnochovice a Rusava, ale Bystřice je myslím si stále hodně podceňovaná. Je pravda, že zatím tu chybí odpovídající ubytovací zařízení, ale právě lanovka by mohla někoho přimět začít v tomto směru podnikat. Taky si myslím, že by byla šetrnější k přírodě než autobusy.
O autorovi| Zdeněk Pánek, starosta Bystřice pod Hostýnem
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
O autorovi| Zdeněk Pánek, starosta Bystřice pod Hostýnem
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/134775/
Tisíce lyžařů si první letošní sněhový víkend nenechaly ujít a většina nelituje. Zatímco například na přeplněné Ramzové v Jeseníkách stáli lidé ve frontě na vlek někdy až dvacet minut, na Bílé bylo sice taky přeplněno, ale lyžaři dlouho čekat nemuseli. Pomohla především letošní novinka - čtyřmístná sedačková lanovka, která nahradila původní vlek a dokáže vyvézt na kopec až 2400 lidí za hodinu.
„Raději bych šla na kotvu nebo pomu. Z lanovky mám strach. Nevím, jak mám nastoupit a pak vystoupit,“ strachovala se dvacetiletá Eva Lhotská z Ostravy, když přijela v sobotu odpoledne s rodiči na Bílou. Ale už po první zkušenosti obrátila. „Lanovka je super! Viděla jsem lidi před sebou, jak si stoupli na pojízdný pás a počkali, až jim lanovka přijede pod zadek. Když si někdo zapomněl dát zábranu, spustil se alarm a obsluha ho hned upozornila. Na lanovce jsem si odpočinula nahoře vysedla jednoduše - udělala jsem na lyžích asi dva kroky a sjela z kopce,“ líčila nadšeně dívka. Pochvalovala si i to, že rodina neměla žádný problém s parkováním blízko pokladny severního svahu, nemusela stát žádné fronty v bufetu ani na toaletách a na lanovku nečekala déle než pět minut.
„Jediný problém je v tom, že povrch sjezdovek ještě není moc dobře upravený. Nahoře je kamení a led, dole tráva, takže si člověk musí pořád dávat pozor. A uprostřed sjezdovek člověk nevidí na krok, protože mu sněhová děla chrlí sníh přímo do obličeje. Doufám, že příště už bude víc sněhu,“ dodala Lhotská.
Nástup zimy a rozjezd vleků potěšil i Marcela Quisberta z Prahy a jeho 130 kolegů z firmy, která pořádala na Bílé tradiční sportovní hry včetně večerních lyžařských závodů pro své zaměstnance. „Bývá nás víc. Letos se hodně lidí odhlásilo z obav, že nebude sníh. Udělali chybu,“ řekl muž.
Spokojená byla i Světlana Bukovjanová z Havířova, který si přijela na Bílou zalyžovat s početnou rodinou. Protože sněžilo a její syn zapomněl doma lyžařské brýle, chtěla mu koupit na místě nové a podařilo se jí to.
Služby místního servisu, úschovny a prodejny lyžařského vybavení v jednom ocenila i řada dalších návštěvníků, kteří si tam dávali do úschovy batohy i lyže, půjčovali si lyžařskou výzbroj nebo snowboardy, nechávali si na počkání opravovat utržené přezky snowboardů či jiné závady nebo nakupovali, co jim scházelo. Zaměstnanci servisu, manželé Pánkovi tak byli celý den v jednom kole. „Snažíme se lidem ve všem vyhovět,“ řekla Alžběta Pánková. Vedoucí lyžařského areálu SKI Vítkovice Bílá Jaroslav Vrzgula připustil, že povrch sjezdovek nebyl o víkendu ještě ideální. „To byl také důvod, proč jsme nechali sněžná děla zapnutá, i když lidé lyžovali. V dobré sezoně to neděláme, ale zatím nám nic jiného nezbývá,“ uvedl s tím, že nová lanovka se nadmíru osvědčila.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
„Raději bych šla na kotvu nebo pomu. Z lanovky mám strach. Nevím, jak mám nastoupit a pak vystoupit,“ strachovala se dvacetiletá Eva Lhotská z Ostravy, když přijela v sobotu odpoledne s rodiči na Bílou. Ale už po první zkušenosti obrátila. „Lanovka je super! Viděla jsem lidi před sebou, jak si stoupli na pojízdný pás a počkali, až jim lanovka přijede pod zadek. Když si někdo zapomněl dát zábranu, spustil se alarm a obsluha ho hned upozornila. Na lanovce jsem si odpočinula nahoře vysedla jednoduše - udělala jsem na lyžích asi dva kroky a sjela z kopce,“ líčila nadšeně dívka. Pochvalovala si i to, že rodina neměla žádný problém s parkováním blízko pokladny severního svahu, nemusela stát žádné fronty v bufetu ani na toaletách a na lanovku nečekala déle než pět minut.
„Jediný problém je v tom, že povrch sjezdovek ještě není moc dobře upravený. Nahoře je kamení a led, dole tráva, takže si člověk musí pořád dávat pozor. A uprostřed sjezdovek člověk nevidí na krok, protože mu sněhová děla chrlí sníh přímo do obličeje. Doufám, že příště už bude víc sněhu,“ dodala Lhotská.
Nástup zimy a rozjezd vleků potěšil i Marcela Quisberta z Prahy a jeho 130 kolegů z firmy, která pořádala na Bílé tradiční sportovní hry včetně večerních lyžařských závodů pro své zaměstnance. „Bývá nás víc. Letos se hodně lidí odhlásilo z obav, že nebude sníh. Udělali chybu,“ řekl muž.
Spokojená byla i Světlana Bukovjanová z Havířova, který si přijela na Bílou zalyžovat s početnou rodinou. Protože sněžilo a její syn zapomněl doma lyžařské brýle, chtěla mu koupit na místě nové a podařilo se jí to.
Služby místního servisu, úschovny a prodejny lyžařského vybavení v jednom ocenila i řada dalších návštěvníků, kteří si tam dávali do úschovy batohy i lyže, půjčovali si lyžařskou výzbroj nebo snowboardy, nechávali si na počkání opravovat utržené přezky snowboardů či jiné závady nebo nakupovali, co jim scházelo. Zaměstnanci servisu, manželé Pánkovi tak byli celý den v jednom kole. „Snažíme se lidem ve všem vyhovět,“ řekla Alžběta Pánková. Vedoucí lyžařského areálu SKI Vítkovice Bílá Jaroslav Vrzgula připustil, že povrch sjezdovek nebyl o víkendu ještě ideální. „To byl také důvod, proč jsme nechali sněžná děla zapnutá, i když lidé lyžovali. V dobré sezoně to neděláme, ale zatím nám nic jiného nezbývá,“ uvedl s tím, že nová lanovka se nadmíru osvědčila.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/133292/
Lázeňské město Karlovy Vary nabízí obyvatelům a lázeňským hostům nový panoramatický výhled. Lázeňská ulice i její okolí je vidět z nového výtahu v Zámecké věži, jehož kabina je částečně prosklená.
Předchůdce nynějšího výtahu sloužil lidem v nejstarším památkově chráněném objektu Karlových Varů už za Rakouska - Uherska. „Prvního července roku 1910 požádali obyvatelé Zámeckého vrchu městskou radu o zřízení výtahu z bývalé Mlýnské ulice na Zámecký vrch,“ řekl bývalý kronikář Karlových Varů Vladislav Jáchymovský. O půl roku později karlovarští zastupitelé pověřili Všeobecnou elektrárenskou společnost Union stavbou výtahu. Lidem začal sloužit 25. června 1911 a tehdejší městskou pokladnu přišel na 12 615 korun.
Karlovarská stavební firma modernizovala výtah a jeho šachtu při částečné obnově Zámecké věže. Ta stojí na zříceninách strážního hradu z roku 1736. Oprava výtahu, kterou si objednal magistrát, stála 13,6 milionu korun. O sedmdesát devět dnů nesplnili stavbaři původní termín. „Důvodem byly požadavky památkářů i změny projektu,“ vysvětlil náměstek primátorky Tomáš Hybner.
I naši předkové měli se stavbou problémy. Městská kronika uvádí, že zastupitelstvo v květnu 1911 ostře kritizovalo zpoždění při stavebních pracích. Ty měly skončit už v dubnu, protože v hlavní lázeňské sezoně se v Karlových Varech stavět nesmělo.
Největší změny doznala výstupní stanice výtahu, který uveze 16 osob. Vzniklo zde informační centrum pro návštěvníky města. Na červen plánuje v Zámecké věži pražská Galerie U Bílého jednorožce otevření výstavních prostor s díly Alfonse Muchy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)