Lanovky
Lanovka je také dráha a její vozy či sedačky jsou drážní vozidla - ať jde o lanovku pozemní, podzemní nebo visutou. A o těch všech se tady může psát a diskutovat.
Doprava lanovou drahou k hotelu Imperial se může časem změnit
Unikátní pozemní, a současně také podzemní, lanovka Imperial v Karlových Varech, která oslavila sté výročí existence, bude jednou cestující přepravovat bez obsluhy. V západní Evropě, třeba v německém Baden-Badenu, už takové samoobslužné lanovky jsou. „Současná česká legislativa ovšem tuto úpravu neumožňuje,“ řekl ředitel Dopravního podniku Karlovy Vary Pavel Bohánek.
Při jízdě trvající 58 vteřin po trati dlouhé 127 metrů, která je celá ukrytá v podzemním tunelu, zatím musí asistovat průvodčí. O provoz lanovky se pak ve dvousměnném provozu stará 12 lidí. Podle Bohánka by přitom stačilo, aby se lanovka obsluhovala jako výtah. V něm si také cestující poradí sami. „Ušetřili bychom tak nemalé mzdové náklady. Navíc by nebyl nutný jízdní řád. Lanovka by prostě jezdila tak, jak zrovna lidé potřebují. Momentálně jezdíme ve zhruba dvanácti- až dvacetiminutových intervalech,“ uvedl ředitel. Lanovka Imperial, která spojuje karlovarské Divadelní náměstí a horní stanici poblíž sanatoria Imperial nazývanou kdysi Helenenhof, je součástí systému karlovarské městské hromadné dopravy. Ročně absolvuje asi 25 000 jízd a přepraví na 300 000 cestujících. Dopravní podnik její provoz ročně dotuje čtyřmi miliony korun. Tento technický unikát, jehož vagony zdolávají stoupání 49 stupňů s převýšením 54 metrů, měl ovšem namále. V roce 1980 byl provoz zastaven kvůli špatnému technickému stavu.
„Lanovka Imperial byla po opravě uvedena do provozu až v roce 1987. Tehdy byla vybavena i novými vagony, které slouží dosud. Je naprosto spolehlivá a slouží bez problémů. Poslední ze zásadnějších úprav byla modernizace dolního nástupního prostoru. Jinak si celé zařízení vystačí s běžnou údržbou a větší pravidelnou roční odstávkou, kdy se technologie podrobně kontroluje. Většinou se tak děje v lednu, kdy je nejmenší provoz,“ poznamenal Bohánek. Karlovy Vary se mohou pochlubit ještě jednou pozemní lanovkou, která vozí lidi po trase dlouhé zhruba 437 metrů ze Staré louky k rozhledně a výletní restauraci Diana.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Unikátní pozemní, a současně také podzemní, lanovka Imperial v Karlových Varech, která oslavila sté výročí existence, bude jednou cestující přepravovat bez obsluhy. V západní Evropě, třeba v německém Baden-Badenu, už takové samoobslužné lanovky jsou. „Současná česká legislativa ovšem tuto úpravu neumožňuje,“ řekl ředitel Dopravního podniku Karlovy Vary Pavel Bohánek.
Při jízdě trvající 58 vteřin po trati dlouhé 127 metrů, která je celá ukrytá v podzemním tunelu, zatím musí asistovat průvodčí. O provoz lanovky se pak ve dvousměnném provozu stará 12 lidí. Podle Bohánka by přitom stačilo, aby se lanovka obsluhovala jako výtah. V něm si také cestující poradí sami. „Ušetřili bychom tak nemalé mzdové náklady. Navíc by nebyl nutný jízdní řád. Lanovka by prostě jezdila tak, jak zrovna lidé potřebují. Momentálně jezdíme ve zhruba dvanácti- až dvacetiminutových intervalech,“ uvedl ředitel. Lanovka Imperial, která spojuje karlovarské Divadelní náměstí a horní stanici poblíž sanatoria Imperial nazývanou kdysi Helenenhof, je součástí systému karlovarské městské hromadné dopravy. Ročně absolvuje asi 25 000 jízd a přepraví na 300 000 cestujících. Dopravní podnik její provoz ročně dotuje čtyřmi miliony korun. Tento technický unikát, jehož vagony zdolávají stoupání 49 stupňů s převýšením 54 metrů, měl ovšem namále. V roce 1980 byl provoz zastaven kvůli špatnému technickému stavu.
„Lanovka Imperial byla po opravě uvedena do provozu až v roce 1987. Tehdy byla vybavena i novými vagony, které slouží dosud. Je naprosto spolehlivá a slouží bez problémů. Poslední ze zásadnějších úprav byla modernizace dolního nástupního prostoru. Jinak si celé zařízení vystačí s běžnou údržbou a větší pravidelnou roční odstávkou, kdy se technologie podrobně kontroluje. Většinou se tak děje v lednu, kdy je nejmenší provoz,“ poznamenal Bohánek. Karlovy Vary se mohou pochlubit ještě jednou pozemní lanovkou, která vozí lidi po trase dlouhé zhruba 437 metrů ze Staré louky k rozhledně a výletní restauraci Diana.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167970/
Klub lyžařů a starostové chtějí vydělávat, Matice svatohostýnská připomíná duchovní význam oblasti
Nemůžeme se dohodnout, je to střet různých světonázorů, doznávají hlavní aktéři debaty o projektu lanovky na Hostýn -Klub lyžařů a Matice svatohostýnská. Proti sobě tak stojí zájem o ekonomický rozvoj regionu a důraz na zachování duchovní podstaty hory. Protestují ale i ochránci přírody.
Novou kapitolu této debaty začal psát autor myšlenky na lanovku Jakub Juračka po zveřejnění výsledků ankety v Bystřici pod Hostýnem a Chvalčově.
Letos v dubnu se v ní vyslovilo 235 respondentů spíše proti lanovce, 199 pak bylo spíše pro. Odpůrci si nejčastěji přáli zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“.
Vedení města Bystřice pod Hostýnem i obce Chvalčov, na jejímž katastru Hostýn leží, si lanovku naopak přejí. Matice svatohostýnská ale lanovku odmítá.
Juračka proto navrhl kompromis. „V první fázi postavme lanovku. Názorně se tak ukáže, že obavy z davů lidí, kteří by narušili podstatu tamního klidového místa, byly liché. V druhé fázi pak postavme i sjezdovku,“ dodává ředitel společnosti Klub lyžařů a místopředseda Místní akční skupiny Podhostýnska. Proč musí vést lanovka zrovna na Hostýn, kde se setkává s takovým odporem, a ne na nějaký kopec v okolí?
„Podívejte se na to opačně. Kolik je v Evropě poutních míst a kolik jich nemá lanovku? Jenom Hostýn,“ tvrdí Juračka. Také tento jeho poslední návrh však Matice odmítla.
Jde tedy o střet ideologií? „My nepopíráme, že to děláme z ekonomického zájmu. Oni tvrdí, že je ekonomický zájem nezajímá. Chápu, že si chce Matice vrchol Hostýna ochránit. Nemůže ale přece donekonečna blokovat rozvoj regionu,“ je přesvědčen Juračka.
To, že jádro sporu leží v různých přístupech ke světu, nepopírá ani předseda Matice Aleš Dufek.
„Je to přesně tak. Jsem v tomhle ale velmi opatrný. Jakmile se to totiž dostane do této roviny, řekne se: Jo, to jsou ti katolíci, co zase brání pokroku,“ obává se Dufek. „Proto raději používáme racionální argumenty a ty ideologické si necháváme pro sebe,“ dodává.
Lanovka na Hostýn by podle Dufka vedla ke komercionalizaci poutního místa, a to by byla škoda.
„Proč kopírovat špatné vzory? Nechme na Hostýně to dobré, tedy jakési mystično. A to, co je špatné, tedy pozlátko a komerční hnus, tam nedávejme,“ navrhuje předseda Matice svatohostýnské.
Samotný duchovní rozměr Hostýna přitom podle Dufka sahá až do časů pohanských.
„Ta hora byla po dva tisíce let duchovním centrem Moravy. Magickým prostorem zřejmě ale byla už i pro Kelty a jejich druidy. Do novin a televize se ale tyhle argumenty velmi těžko vysvětlují,“ přiznává Dufek. Proti lanovce Matice svatohostýnská namítá, že by se nevyplatila. Následná sjezdovka by pak poškodila tamní unikátní ekosystém. V tom s Maticí souhlasí i ochránci přírody v čele s Jiřím Tronečkem.
Plánovaná stavba by podle Tronečka byla „brutálním a nevratným zásahem do přírodního prostředí Hostýnských vrchů“. Ty byly podle něj prohlášeny přírodním parkem právě proto, aby byly ušetřeny podobných „stavebních zvrhlostí“ a zůstaly tichou zónou pro individuální turistiku.
V okolních lesích je navíc ptačí rezervace NATURA 2000 či genová základna bukových porostů.
Na lanovku by se mělo nasedat v místě staré pily v chvalčovské lokalitě Říka. Končit by měla 150 metrů pod vrcholem Hostýna. Část peněz na její stavbu chtějí zastánci lanovky sehnat z evropských fondů.
***
Lanovka a Hostýn? Měla by začínat v Chvalčově, končit by měla 150 metrů pod vrcholem Hostýna. Lanovku odmítá Matice svatohostýnská a ochránci přírody. Prosazují ji Klub lyžařů a starostové Bystřice pod Hostýnem a Chvalčova.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Nemůžeme se dohodnout, je to střet různých světonázorů, doznávají hlavní aktéři debaty o projektu lanovky na Hostýn -Klub lyžařů a Matice svatohostýnská. Proti sobě tak stojí zájem o ekonomický rozvoj regionu a důraz na zachování duchovní podstaty hory. Protestují ale i ochránci přírody.
Novou kapitolu této debaty začal psát autor myšlenky na lanovku Jakub Juračka po zveřejnění výsledků ankety v Bystřici pod Hostýnem a Chvalčově.
Letos v dubnu se v ní vyslovilo 235 respondentů spíše proti lanovce, 199 pak bylo spíše pro. Odpůrci si nejčastěji přáli zachovat na Hostýně „tiché poutní místo“.
Vedení města Bystřice pod Hostýnem i obce Chvalčov, na jejímž katastru Hostýn leží, si lanovku naopak přejí. Matice svatohostýnská ale lanovku odmítá.
Juračka proto navrhl kompromis. „V první fázi postavme lanovku. Názorně se tak ukáže, že obavy z davů lidí, kteří by narušili podstatu tamního klidového místa, byly liché. V druhé fázi pak postavme i sjezdovku,“ dodává ředitel společnosti Klub lyžařů a místopředseda Místní akční skupiny Podhostýnska. Proč musí vést lanovka zrovna na Hostýn, kde se setkává s takovým odporem, a ne na nějaký kopec v okolí?
„Podívejte se na to opačně. Kolik je v Evropě poutních míst a kolik jich nemá lanovku? Jenom Hostýn,“ tvrdí Juračka. Také tento jeho poslední návrh však Matice odmítla.
Jde tedy o střet ideologií? „My nepopíráme, že to děláme z ekonomického zájmu. Oni tvrdí, že je ekonomický zájem nezajímá. Chápu, že si chce Matice vrchol Hostýna ochránit. Nemůže ale přece donekonečna blokovat rozvoj regionu,“ je přesvědčen Juračka.
To, že jádro sporu leží v různých přístupech ke světu, nepopírá ani předseda Matice Aleš Dufek.
„Je to přesně tak. Jsem v tomhle ale velmi opatrný. Jakmile se to totiž dostane do této roviny, řekne se: Jo, to jsou ti katolíci, co zase brání pokroku,“ obává se Dufek. „Proto raději používáme racionální argumenty a ty ideologické si necháváme pro sebe,“ dodává.
Lanovka na Hostýn by podle Dufka vedla ke komercionalizaci poutního místa, a to by byla škoda.
„Proč kopírovat špatné vzory? Nechme na Hostýně to dobré, tedy jakési mystično. A to, co je špatné, tedy pozlátko a komerční hnus, tam nedávejme,“ navrhuje předseda Matice svatohostýnské.
Samotný duchovní rozměr Hostýna přitom podle Dufka sahá až do časů pohanských.
„Ta hora byla po dva tisíce let duchovním centrem Moravy. Magickým prostorem zřejmě ale byla už i pro Kelty a jejich druidy. Do novin a televize se ale tyhle argumenty velmi těžko vysvětlují,“ přiznává Dufek. Proti lanovce Matice svatohostýnská namítá, že by se nevyplatila. Následná sjezdovka by pak poškodila tamní unikátní ekosystém. V tom s Maticí souhlasí i ochránci přírody v čele s Jiřím Tronečkem.
Plánovaná stavba by podle Tronečka byla „brutálním a nevratným zásahem do přírodního prostředí Hostýnských vrchů“. Ty byly podle něj prohlášeny přírodním parkem právě proto, aby byly ušetřeny podobných „stavebních zvrhlostí“ a zůstaly tichou zónou pro individuální turistiku.
V okolních lesích je navíc ptačí rezervace NATURA 2000 či genová základna bukových porostů.
Na lanovku by se mělo nasedat v místě staré pily v chvalčovské lokalitě Říka. Končit by měla 150 metrů pod vrcholem Hostýna. Část peněz na její stavbu chtějí zastánci lanovky sehnat z evropských fondů.
***
Lanovka a Hostýn? Měla by začínat v Chvalčově, končit by měla 150 metrů pod vrcholem Hostýna. Lanovku odmítá Matice svatohostýnská a ochránci přírody. Prosazují ji Klub lyžařů a starostové Bystřice pod Hostýnem a Chvalčova.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167681/
Na Sněžce vyroste Česká poštovna
Celý víkend vozila lanovka na Sněžku kromě turistů i díly dřevěné konstrukce nové poštovny, která začne od zítřka vyrůstat na místě zbourané České boudy. Pokud bude stavbařům přát počasí, měl by moderní objekt ze dřeva a skla přivítat první hosty o Svatovavřinecké pouti začátkem srpna.
„Na Sněžce už máme tři čtvrtiny materiálu. V pondělí ještě budeme vynášet díly od horní stanice lanovky na staveniště, v úterý začneme s montáží,“ informoval Pavel Klimeš, jehož firma poštovnu postaví.
Stavbaři zkoušeli rozloženou poštovnu na Sněžku vyvážet už od začátku května, ale nepřálo jim počasí. Proto museli část materiálu dočasně uskladnit na mezistanici lanovky na Růžové hoře.
„V uplynulých dnech se počasí výrazně zlepšilo, takže přeprava lanovkou už byla bez problémů. V pohodě je i skloubení nákladní přepravy s běžným turistickým provozem. Nejdřív vyjedou na Sněžku všichni cestující a potom lanovka jede o něco déle a přepravuje díly poštovny,“ vysvětlil Klimeš.
Moderně pojatý objekt nové České poštovny podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana se bude vrcholu hory dotýkat jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část jeho podlahy se bude vznášet nad povrchem. Originální dřevěná konstrukce bude mít plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné žaluzie, jejichž otevíráním a zavíráním bude možno dát objektu podobu moderní stavby či obyčejné dřevěné boudy.
„Do týdne by mohl stát první díl nosné konstrukce o velikosti pětiny celé stavby. Poštovna se nebude stavět od země jako klasická stavba, ale podélně jako tunel,“ sdělil Klimeš. Na smontovanou základní kostru dělníci připevní rámy obvodového pláště a do nich vsadí skla. Nakonec se na objekt pověsí venkovní okenice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Celý víkend vozila lanovka na Sněžku kromě turistů i díly dřevěné konstrukce nové poštovny, která začne od zítřka vyrůstat na místě zbourané České boudy. Pokud bude stavbařům přát počasí, měl by moderní objekt ze dřeva a skla přivítat první hosty o Svatovavřinecké pouti začátkem srpna.
„Na Sněžce už máme tři čtvrtiny materiálu. V pondělí ještě budeme vynášet díly od horní stanice lanovky na staveniště, v úterý začneme s montáží,“ informoval Pavel Klimeš, jehož firma poštovnu postaví.
Stavbaři zkoušeli rozloženou poštovnu na Sněžku vyvážet už od začátku května, ale nepřálo jim počasí. Proto museli část materiálu dočasně uskladnit na mezistanici lanovky na Růžové hoře.
„V uplynulých dnech se počasí výrazně zlepšilo, takže přeprava lanovkou už byla bez problémů. V pohodě je i skloubení nákladní přepravy s běžným turistickým provozem. Nejdřív vyjedou na Sněžku všichni cestující a potom lanovka jede o něco déle a přepravuje díly poštovny,“ vysvětlil Klimeš.
Moderně pojatý objekt nové České poštovny podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana se bude vrcholu hory dotýkat jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část jeho podlahy se bude vznášet nad povrchem. Originální dřevěná konstrukce bude mít plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné žaluzie, jejichž otevíráním a zavíráním bude možno dát objektu podobu moderní stavby či obyčejné dřevěné boudy.
„Do týdne by mohl stát první díl nosné konstrukce o velikosti pětiny celé stavby. Poštovna se nebude stavět od země jako klasická stavba, ale podélně jako tunel,“ sdělil Klimeš. Na smontovanou základní kostru dělníci připevní rámy obvodového pláště a do nich vsadí skla. Nakonec se na objekt pověsí venkovní okenice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167679/
Obce chtějí obří areál. Ochranáři jsou zásadně proti
Sjezdovky, lanovky, nové penziony, welnessy, ale i trasy na kola, nebo pro kolečkové brusle. To všechno by rády postavily obce z Frýdlantska na největším kopci Jizerských hor Smrku a pod ním. Svou podporu jim nyní vyslovil i Liberecký kraj.
„I když jde jen o morální podporu, je to pro nás nesmírně důležité, protože se nám bude hned jinak jednat,“ raduje se jeden z hlavních iniciátorů záměru, starosta Lázní Libverda Jan Pospíšil. „Teď budeme usilovat o to, abychom záměr prosadili do našeho územního plánu.“
Podle náměstka libereckého hejtmana Karla Dolejšího chce kraj podpořit při žádostech o peníze z evropských fondů. „Chceme ale, aby byl areál využívaný celoročně,“ uvedl Dolejší. „Pro tuto zaostalou oblast kraje je to jediná šance na rozvoj.“ S nápadem využít svahy Smrku k lyžování, zaplnit volné postele v Lázních Libverda, vyvézt běžkaře na náhorní plošinu Jizerských hor a pomoci zaměstnat lidi v celé oblasti, přišly už před více než třemi lety lety Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Frýdlant, které se spojily do Svazu obcí Smrk. Nápad ale od počátku narazil na tvrdý odpor ochranářů.
„Je to pro mě zklamání,“ komentoval nynější postoj kraje šéf Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek. „Záměr není obsažen v žádném z dokumentů strategického rozvoje, takže nevím na základě čeho takhle kraj rozhodl.“
Podle něj se ale zamítavý postoj ochranářů nemění. „Původní návrh je pro nás naprosto nepřijatelný, žádný nový nikdo nepředložil,“ doplnil Hušek.
Podle studie by na 1124 metrů vysokém Smrku mohly vzniknout čtyři sjezdovky, čtyři sedačkové lanovky, a v okolí parkoviště se stovkami míst. Předběžně se počítá se dvěma variantami - podle první by výstavba lanovek přišla na 351 milionů korun, podle varianty druhé na 384 milionů. K oběma je ale potřeba přičíst 80 milionů na rozvody technického zasněžování a 55 milionů na výstavbu retenční nádrže na vodu. Zaměstnání by tu našlo na dvě stě padesát lidí.
Podle ochranářů by se měly vykácet desítky hektarů lesa, který se sotva vzpamatoval z kůrovcové kalamity 80. let minulého století. „Navíc by se do horských partií Jizerek dostaly davy cyklistů, sjezdařů i běžkařů. A hned na opačné straně kopce jsou přísně chráněné partie rašelinišť kolem Jizerky. I ta by mohla vzít za své,“ upřesnil již dříve Hušek.
Lesníci jsou ale smířlivější. „Pokud kraj záměr oficiálně podpořil, jsme ochotní jednat,“ říká šéf Inspektorátu Lesů České republiky Ludvík Řičář. „Neznamená to ale, že jsme automaticky pro. Vyžádáme si další dokumenty a budeme se snažit, aby dopady na lesy byly co nejmenší.“
Podle studie by na Smrku mohly vzniknout čtyři sjezdovky, čtyři sedačkové lanovky, a v okolí parkoviště se stovkami míst.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Sjezdovky, lanovky, nové penziony, welnessy, ale i trasy na kola, nebo pro kolečkové brusle. To všechno by rády postavily obce z Frýdlantska na největším kopci Jizerských hor Smrku a pod ním. Svou podporu jim nyní vyslovil i Liberecký kraj.
„I když jde jen o morální podporu, je to pro nás nesmírně důležité, protože se nám bude hned jinak jednat,“ raduje se jeden z hlavních iniciátorů záměru, starosta Lázní Libverda Jan Pospíšil. „Teď budeme usilovat o to, abychom záměr prosadili do našeho územního plánu.“
Podle náměstka libereckého hejtmana Karla Dolejšího chce kraj podpořit při žádostech o peníze z evropských fondů. „Chceme ale, aby byl areál využívaný celoročně,“ uvedl Dolejší. „Pro tuto zaostalou oblast kraje je to jediná šance na rozvoj.“ S nápadem využít svahy Smrku k lyžování, zaplnit volné postele v Lázních Libverda, vyvézt běžkaře na náhorní plošinu Jizerských hor a pomoci zaměstnat lidi v celé oblasti, přišly už před více než třemi lety lety Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Frýdlant, které se spojily do Svazu obcí Smrk. Nápad ale od počátku narazil na tvrdý odpor ochranářů.
„Je to pro mě zklamání,“ komentoval nynější postoj kraje šéf Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek. „Záměr není obsažen v žádném z dokumentů strategického rozvoje, takže nevím na základě čeho takhle kraj rozhodl.“
Podle něj se ale zamítavý postoj ochranářů nemění. „Původní návrh je pro nás naprosto nepřijatelný, žádný nový nikdo nepředložil,“ doplnil Hušek.
Podle studie by na 1124 metrů vysokém Smrku mohly vzniknout čtyři sjezdovky, čtyři sedačkové lanovky, a v okolí parkoviště se stovkami míst. Předběžně se počítá se dvěma variantami - podle první by výstavba lanovek přišla na 351 milionů korun, podle varianty druhé na 384 milionů. K oběma je ale potřeba přičíst 80 milionů na rozvody technického zasněžování a 55 milionů na výstavbu retenční nádrže na vodu. Zaměstnání by tu našlo na dvě stě padesát lidí.
Podle ochranářů by se měly vykácet desítky hektarů lesa, který se sotva vzpamatoval z kůrovcové kalamity 80. let minulého století. „Navíc by se do horských partií Jizerek dostaly davy cyklistů, sjezdařů i běžkařů. A hned na opačné straně kopce jsou přísně chráněné partie rašelinišť kolem Jizerky. I ta by mohla vzít za své,“ upřesnil již dříve Hušek.
Lesníci jsou ale smířlivější. „Pokud kraj záměr oficiálně podpořil, jsme ochotní jednat,“ říká šéf Inspektorátu Lesů České republiky Ludvík Řičář. „Neznamená to ale, že jsme automaticky pro. Vyžádáme si další dokumenty a budeme se snažit, aby dopady na lesy byly co nejmenší.“
Podle studie by na Smrku mohly vzniknout čtyři sjezdovky, čtyři sedačkové lanovky, a v okolí parkoviště se stovkami míst.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166539/
Karlovy Vary - Doba Zlatého věku lázní s sebou přinášela okolo roku 1900 nové dopravní možnosti, a tak se na karlovarské výšiny začaly stavět lanové dráhy. Vřídelní město dle plánů mělo mít nejvíce lanových drah v Českých zemích. Dnes jsou v provoz dv lanovky ze čtyř.
Celý rozsáhlý pohled do historie najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=111&r=mfkarl&c=743411
Celý rozsáhlý pohled do historie najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=111&r=mfkarl&c=743411
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165621/
Stoleté výročí letos má v Karlových Varech i další lanovka. Už v roce 1907 totiž naši předkové uvažovali o vybudování kolejí na návrší u Tří křížů. Nedokončená lanovka však nikdy nejezdila. Myšlenku před dvěma lety oprášil náměstek primátorky Tomáš Hybner. Stál tehdy v lázeňském centru města na Zámecké věži a máchl rukou směrem ke Třem křížům.
„Tam bude v roce 2013 jezdit z Vřídelní ulice lanovka“, prohlásil tehdy náměstek.
Většina lidí, která jeho odvážné proroctví slyšela, si pobaveně pomyslela něco o populistických slibech politiků. Vždyť odhadované náklady na dokončení prací jsou čtvrt miliardy korun. První půlmilion je však v rozpočtu Karlových Varů na tento rok.
„V tuto chvíli připravujeme výběrové řízení na zpracování studie proveditelnosti. Potřebných pět set tisíc korun schválili zastupitelé,“ řekl náměstek primátorky Tomáš Hybner. Studie podle něj počítá nejen s obnovením betonového koryta,ale i s novým záchytným parkovištěm na mezistanici v ulici Na Vyhlídce. Studie má řešit i výstupní stanici na Třech křížích a další využití oblíbeného výletního místa, odkud je rozhled na město. „Předpokládáme, že architekti přijdou s vizí a nápady, co by mělo na Třech křížích vedle stanice ještě být,“ vysvětlil náměstek.
Plány na lanovku nepovažuje za žádný předvolební výkřik. Naposledy jednal o zajištění evropských dotací na stavbu při zahájení lázeňské sezony v Karlových Varech s europoslancem Liborem Roučkem.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
„Tam bude v roce 2013 jezdit z Vřídelní ulice lanovka“, prohlásil tehdy náměstek.
Většina lidí, která jeho odvážné proroctví slyšela, si pobaveně pomyslela něco o populistických slibech politiků. Vždyť odhadované náklady na dokončení prací jsou čtvrt miliardy korun. První půlmilion je však v rozpočtu Karlových Varů na tento rok.
„V tuto chvíli připravujeme výběrové řízení na zpracování studie proveditelnosti. Potřebných pět set tisíc korun schválili zastupitelé,“ řekl náměstek primátorky Tomáš Hybner. Studie podle něj počítá nejen s obnovením betonového koryta,ale i s novým záchytným parkovištěm na mezistanici v ulici Na Vyhlídce. Studie má řešit i výstupní stanici na Třech křížích a další využití oblíbeného výletního místa, odkud je rozhled na město. „Předpokládáme, že architekti přijdou s vizí a nápady, co by mělo na Třech křížích vedle stanice ještě být,“ vysvětlil náměstek.
Plány na lanovku nepovažuje za žádný předvolební výkřik. Naposledy jednal o zajištění evropských dotací na stavbu při zahájení lázeňské sezony v Karlových Varech s europoslancem Liborem Roučkem.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165619/
KARLOVY VARY - MĚSTO LANOVEK Nejstarší lanová dráha se v Karlových Varech vydala do strmého kopce 10. května 1907. Už celé století vozí k lázeňskému sanatoriu Imperial jeho pacienty i další hosty světoznámých lázní. V sobotu se dočká lanovka oslav.
Nejstarší lanová dráha v Karlových Varech slaví stoleté jubileum. Poprvé se rozjela 10. května 1907. Zájemci, kteří přijdou v sobotu od devíti do osmnácti hodin na den otevřených dveří, se zdarma svezou tunelem z Divadelního náměstí k sanatoriu Imperial a zpět.
„Všichni cestující navíc dostanou pamětní jízdenku. Každou hodinu pořádáme prohlídku strojovny a zázemí lanovky,“ řekl ředitel Dopravního podniku Pavel Bohánek. Pro návštěvníky je připravený výklad. Další atrakcí je mimořádná historická autobusová linka. Povede z terminálu na Dolním nádraží k oběma stanicím lanovky. Autobusy budou jezdit každou hodinu. Jízdné se v nich neplatí.
Pořadatelé dne otevřených dveří připravili pro zájemce i nejnovější bulletin o historii lanovky.
Krátká, ale strmá
Nejstarší karlovarská lanovka má dosud nepřekonané prvenství. Kolejiště je sice jen 127 metrů dlouhé. Zato překonává výškový rozdíl 54 metrů. Tak velké stoupání dosud žádná česká lanovka nepřekonala. Lanovka k Imperialu denně sveze přibližně tisícovku pasažérů. Na sebe si nevydělá. Proto ji musí Dopravní podnik Karlovy Vary částečně dotovat ze systému městské hromadné dopravy.
„Lanovku začaly v roce 1907 provozovat Karlovarské elektrické dráhy Westbury,“ upozornil Pavel Bohánek.
Zdarma po památkách
Ten je i předsedou občanského sdružení Rozvojového dopravního svazu v Karlových Varech. Svaz za podpory Karlovarského kraje i Evropské unie zve veřejnost v sobotu 19. května také na výstavu nejmodernějšího vozového parku. Své autobusy ukážou lidem na dopravním terminálu v Karlových Varech od 9 do 15 hodin všechny společnosti.
Dolní nádraží je druhým centrem, v němž se slaví sto let od dokončení první karlovarské lanovky. Pořadatelé pamatují i na prodej upomínkových předmětů a možnost občerstvení. Výstava je součástí akce S EgroNetem za památkami Karlovarského kraje.
„Největší atrakcí dne bude bezplatná doprava historickými či moderními vozidly za vybranými památkami v regionu,“ upozornil Pavel Bohánek.
Každý cestující dostane zdarma speciálně vydanou jízdenku. V minulosti tyto kartičky používaly Českoskoslovenské dráhy. Majitel jízdenky může jet z Dolního nádraží tam a zpět do Lokte, Bečova, na Horní hrad a k lanovkám.
„Neváhejte, vezměte všechny své přátele, rodinu, děti a přijďte si užít krásný den ve společnosti historických a moderních vozidel a poznat základní pilíře historie v našem kraji,“ zve návštěvníky Pavel Bohánek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Nejstarší lanová dráha v Karlových Varech slaví stoleté jubileum. Poprvé se rozjela 10. května 1907. Zájemci, kteří přijdou v sobotu od devíti do osmnácti hodin na den otevřených dveří, se zdarma svezou tunelem z Divadelního náměstí k sanatoriu Imperial a zpět.
„Všichni cestující navíc dostanou pamětní jízdenku. Každou hodinu pořádáme prohlídku strojovny a zázemí lanovky,“ řekl ředitel Dopravního podniku Pavel Bohánek. Pro návštěvníky je připravený výklad. Další atrakcí je mimořádná historická autobusová linka. Povede z terminálu na Dolním nádraží k oběma stanicím lanovky. Autobusy budou jezdit každou hodinu. Jízdné se v nich neplatí.
Pořadatelé dne otevřených dveří připravili pro zájemce i nejnovější bulletin o historii lanovky.
Krátká, ale strmá
Nejstarší karlovarská lanovka má dosud nepřekonané prvenství. Kolejiště je sice jen 127 metrů dlouhé. Zato překonává výškový rozdíl 54 metrů. Tak velké stoupání dosud žádná česká lanovka nepřekonala. Lanovka k Imperialu denně sveze přibližně tisícovku pasažérů. Na sebe si nevydělá. Proto ji musí Dopravní podnik Karlovy Vary částečně dotovat ze systému městské hromadné dopravy.
„Lanovku začaly v roce 1907 provozovat Karlovarské elektrické dráhy Westbury,“ upozornil Pavel Bohánek.
Zdarma po památkách
Ten je i předsedou občanského sdružení Rozvojového dopravního svazu v Karlových Varech. Svaz za podpory Karlovarského kraje i Evropské unie zve veřejnost v sobotu 19. května také na výstavu nejmodernějšího vozového parku. Své autobusy ukážou lidem na dopravním terminálu v Karlových Varech od 9 do 15 hodin všechny společnosti.
Dolní nádraží je druhým centrem, v němž se slaví sto let od dokončení první karlovarské lanovky. Pořadatelé pamatují i na prodej upomínkových předmětů a možnost občerstvení. Výstava je součástí akce S EgroNetem za památkami Karlovarského kraje.
„Největší atrakcí dne bude bezplatná doprava historickými či moderními vozidly za vybranými památkami v regionu,“ upozornil Pavel Bohánek.
Každý cestující dostane zdarma speciálně vydanou jízdenku. V minulosti tyto kartičky používaly Českoskoslovenské dráhy. Majitel jízdenky může jet z Dolního nádraží tam a zpět do Lokte, Bečova, na Horní hrad a k lanovkám.
„Neváhejte, vezměte všechny své přátele, rodinu, děti a přijďte si užít krásný den ve společnosti historických a moderních vozidel a poznat základní pilíře historie v našem kraji,“ zve návštěvníky Pavel Bohánek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165618/
Společnost Snowhill zahájila na Ještědu letní provoz čtyřsedačkové lanové dráhy na Skalku. V provozu bude od pátku do neděle a o svátcích. „Je to jediná sedačková lanovka, která bude v létě mimo kabinové lanovky Českých drah vozit turisty na Ještěd,“ řekl Jakub Čeřovský ze společnosti Snowhill, jenž liberecký sportovní areál provozuje.
„Jezdit budeme od 8.30 do 18.00 hodin v půlhodinových intervalech,“ dodal ředitel Snowhillu Daniel Svrček. Cena jízdenky je 60 korun pro dospělého a 40 korun pro děti vyšší než metr. Malé děti a kola bude přepravovat zdarma. Lanovku na Skalku využijí pěší turisté i cyklisté. Do předloňska jezdila v létě lanovka na Černý vrch, vloni se ale lidé museli bez ní obejít, protože ji Snowhill spolu s celým areálem přestavoval.
Modernizace centra přišla na 300 milionů korun
Modernizace zimního centra přišla na zhruba 300 milionů korun, vyrostlo tam pět vleků a tři sedačkové lanovky. Skalka je poslední a nejdůležitější z nich, nahradila starý kotvový vlek.
Její výstavba skončila v prosinci a přes zimu se kvůli špatným sněhovým podmínkám rozjela jen párkrát. Čtyřsedačková lanovka na Skalku je dlouhá 1430 metrů a převýšení 351 metrů zdolá za pět a půl minuty. Její dolní stanice se nachází nejen v bezprostřední blízkosti parkoviště, ale také konečné stanice tramvaje. To výrazně usnadní přístup turistům, kteří přicestují městskou hromadnou dopravou. „K Černému vrchu se pak dostanou pohodlně po hřebeni, navíc se jim přitom otevře krásný výhled do kraje,“ podotkl Čeřovský.
Společnost Snowhill má areál v pronájmu od loňska na 25 let. Letos počítá s rozšiřování sjezdovek a výstavbou nového parkoviště pro 1000 aut.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
„Jezdit budeme od 8.30 do 18.00 hodin v půlhodinových intervalech,“ dodal ředitel Snowhillu Daniel Svrček. Cena jízdenky je 60 korun pro dospělého a 40 korun pro děti vyšší než metr. Malé děti a kola bude přepravovat zdarma. Lanovku na Skalku využijí pěší turisté i cyklisté. Do předloňska jezdila v létě lanovka na Černý vrch, vloni se ale lidé museli bez ní obejít, protože ji Snowhill spolu s celým areálem přestavoval.
Modernizace centra přišla na 300 milionů korun
Modernizace zimního centra přišla na zhruba 300 milionů korun, vyrostlo tam pět vleků a tři sedačkové lanovky. Skalka je poslední a nejdůležitější z nich, nahradila starý kotvový vlek.
Její výstavba skončila v prosinci a přes zimu se kvůli špatným sněhovým podmínkám rozjela jen párkrát. Čtyřsedačková lanovka na Skalku je dlouhá 1430 metrů a převýšení 351 metrů zdolá za pět a půl minuty. Její dolní stanice se nachází nejen v bezprostřední blízkosti parkoviště, ale také konečné stanice tramvaje. To výrazně usnadní přístup turistům, kteří přicestují městskou hromadnou dopravou. „K Černému vrchu se pak dostanou pohodlně po hřebeni, navíc se jim přitom otevře krásný výhled do kraje,“ podotkl Čeřovský.
Společnost Snowhill má areál v pronájmu od loňska na 25 let. Letos počítá s rozšiřování sjezdovek a výstavbou nového parkoviště pro 1000 aut.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165615/
Při sjezdu na laně si muž zlomil nohu
Jen pár desítek lidí si v sobotu ve Ski areálu v Mostech u Jablunkova na Frýdecko-Místecku vyzkoušelo adrenalinovou atrakci - sjezd na bezmála čtvrt kilometru dlouhém laně. Zhruba po půl hodině od uvedení zcela nové letní atrakce do provozu ji museli provozovatelé zastavit, protože jeden z návštěvníků, 39letý muž z Českého Těšína, si při dojezdu do dolní stanice zlomil nohu.
Záchranná služba zraněného převezla do Nemocnice v Třinci na Sosně. "Muž je u nás hospitalizován a jeho zdravotní stav si vyžaduje chirurgický zákrok," řekla Právu mluvčí nemocnice Lanka Franková, ale k typu zranění se odmítla vyjádřit.
"Je nám to moc líto, ale bohužel u sportů obecně, a hlavně u adrenalinových, se něco takového může stát. Zájemci jsou předem podrobně poučeni o bezpečnostních pravidlech, o tom, že musí brzdit a jakým způsobem atd., a podepisují prohlášení, že tuto adrenalinovou činnost budou vykonávat na vlastní nebezpečí a riziko. Muž, který se zranil, řekl, že to neubrzdil. Podle našich informací si zlomil levou nohu nad kotníkem," řekla Právu mluvčí areálu Dorota Havlíková."Během dva týdny trvajících bezpečnostních a zátěžových zkoušek byly uskutečněny stovky jízd a nikomu se nic nestalo," uvedl Alois Martynek, ředitel tamních Technických služeb, které areál provozují. Podle Havlíkové vliv by neměla mít ani hmotnost zraněného muže, který údajně váží 102 kilogramy.
Při zátěžových zkouškách jezdili i muži, kteří váží přes 120 kilo, a bylo to zcela bez problémů," dodala. "Provoz atrakce jsme přesto ihned zastavili, v pondělí budeme kontaktovat firmu, která nám to instalovala, aby znovu udělala zkoušky bezpečnosti a dojezdové rychlosti. Věřím ale, že všechno bude v pořádku a že další víkend budeme moci atrakci znovu spustit," řekl Martynek.
(Novinky.cz)
Jen pár desítek lidí si v sobotu ve Ski areálu v Mostech u Jablunkova na Frýdecko-Místecku vyzkoušelo adrenalinovou atrakci - sjezd na bezmála čtvrt kilometru dlouhém laně. Zhruba po půl hodině od uvedení zcela nové letní atrakce do provozu ji museli provozovatelé zastavit, protože jeden z návštěvníků, 39letý muž z Českého Těšína, si při dojezdu do dolní stanice zlomil nohu.
Záchranná služba zraněného převezla do Nemocnice v Třinci na Sosně. "Muž je u nás hospitalizován a jeho zdravotní stav si vyžaduje chirurgický zákrok," řekla Právu mluvčí nemocnice Lanka Franková, ale k typu zranění se odmítla vyjádřit.
"Je nám to moc líto, ale bohužel u sportů obecně, a hlavně u adrenalinových, se něco takového může stát. Zájemci jsou předem podrobně poučeni o bezpečnostních pravidlech, o tom, že musí brzdit a jakým způsobem atd., a podepisují prohlášení, že tuto adrenalinovou činnost budou vykonávat na vlastní nebezpečí a riziko. Muž, který se zranil, řekl, že to neubrzdil. Podle našich informací si zlomil levou nohu nad kotníkem," řekla Právu mluvčí areálu Dorota Havlíková."Během dva týdny trvajících bezpečnostních a zátěžových zkoušek byly uskutečněny stovky jízd a nikomu se nic nestalo," uvedl Alois Martynek, ředitel tamních Technických služeb, které areál provozují. Podle Havlíkové vliv by neměla mít ani hmotnost zraněného muže, který údajně váží 102 kilogramy.
Při zátěžových zkouškách jezdili i muži, kteří váží přes 120 kilo, a bylo to zcela bez problémů," dodala. "Provoz atrakce jsme přesto ihned zastavili, v pondělí budeme kontaktovat firmu, která nám to instalovala, aby znovu udělala zkoušky bezpečnosti a dojezdové rychlosti. Věřím ale, že všechno bude v pořádku a že další víkend budeme moci atrakci znovu spustit," řekl Martynek.
(Novinky.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165183/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164715/
Zlatým věkem Karlových Varů bývá nazývána poslední třetina 19. století, kdy tyto už tehdy světoznámé lázně zažívaly obrovský příval lázeňských hostů a s tím související stavební boom. Po roce 1900 však již bylo stísněné údolí města teplých pramenů zcela zastavěno, a tak přišla na řadu okolní návrší. Náročné kopcovité svahy si ale žádaly modernější způsob dopravy než koňské hotelové omnibusy. Řešením se staly pozemní lanovky, z nichž první byla otevřena právě před sto lety, 10. května 1907.
Za její výstavbou stál podnikatelský nápad úspěšného bankéře Alfréda Schwalba, který se rozhodl na vyvýšené planině zvané Na čihadle nad Heleniným dvorem postavit velký hotel. Stavební parcela, kterou koupil za 400.000 korun, však nebyla s městem spojena žádnou komunikací. Pro dopravu lidí, ale i pro přepravu materiálu a techniky pro výstavbu hotelu Imperial rozhodl Schwalb vystavět silnici a dvě lanovky.
Aby nemusel skupovat další pozemky a asanovat řadu domů, naplánoval lanovku celou v tunelu. Městská rada projekt podpořila, protože navíc nenarušoval romantický vzhled návrší nedaleko Vřídla. Projektu se ujal známý švýcarský stavitel Emil Strub, další odborníci přijeli z Itálie a v prosinci 1905 byla na Divadelním náměstí zahájena výstavba. Tunel skalním masivem byl současně ražen i shora od silnice nad Nebozízkem. Celá trasa, dlouhá 117 metrů, byla jednokolejná s výhybnou uprostřed a provoz zajišťovaly dva dřevěné vozy s otevřenými plošinami (lanovka fungovala jen v létě).
Karlovy Vary se tak staly teprve druhým městem v českých zemích s pozemní lanovkou. Prvenství získala v roce 1891 Praha lanovkami na Petřín a na Letnou, které obě fungovaly na principu vodní převahy - do jednoho vagonu se nahoře načerpala voda, která se dole vypustila poté, co byl díky ní druhý vagon vytažen nahoru. Trojice lanovek vybudovaných v Karlových Varech v letech 1906 až 1912 byla poháněna elektricky.
Jen pár dní před otevřením hotelu Imperial byla v červnu 1912 uvedena do provozu druhá lanovka k této dominantě Karlových Varů. Měřila 126 metrů, pozoruhodný byl ale její maximální sklon, jenž dosahoval rekordních 570 promile. Tato povrchová lanovka, jež vedla ze Slovenské ulice, přežila sice obě světové války, ale v roce 1959 byla pro špatný technický stav zrušena.
Druhá dodnes fungující lanovka byla v Karlových Varech otevřena v srpnu 1912, kdy poprvé vyvezla návštěvníky od hotelu Pupp na výšinu Diana. Svými 437 metry byla nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku a její využití výrazně vzrostlo po květnu 1914, kdy byla na Dianě dokončena rozhledna.
Tunelová lanovka k hotelu Imperial jezdila v nezměněné podobě až do roku 1955, kdy její majitel Dopravní podnik města Karlovy Vary rozhodl o její rekonstrukci. Do roku 1957 bylo zcela vyměněno strojní zařízení, ale vozy zůstaly původní až do roku 1961, kdy byla jejich dřevěná skříň nahrazena celokovovou. Další celkovou opravou prošla lanovka v polovině 80. let.
V současné době plánují Karlovy Vary obnovení pozemní lanovky na vrch Tři kříže, jejíž výstavbu přerušila a nakonec odložila na neurčito první světová válka a o jejíž dokončení se město již několikrát neúspěšně pokoušelo. Loni radní oznámili, že mají připravenou předběžnou studii nákladů, a nyní hledají způsob, jak oněch 190 milionů korun získat.
(Autor: ČTK)
Mapka karlovarských lanovek:
http://i3.cn.cz/1178629112_kvary-lanovky.jpg
Za její výstavbou stál podnikatelský nápad úspěšného bankéře Alfréda Schwalba, který se rozhodl na vyvýšené planině zvané Na čihadle nad Heleniným dvorem postavit velký hotel. Stavební parcela, kterou koupil za 400.000 korun, však nebyla s městem spojena žádnou komunikací. Pro dopravu lidí, ale i pro přepravu materiálu a techniky pro výstavbu hotelu Imperial rozhodl Schwalb vystavět silnici a dvě lanovky.
Aby nemusel skupovat další pozemky a asanovat řadu domů, naplánoval lanovku celou v tunelu. Městská rada projekt podpořila, protože navíc nenarušoval romantický vzhled návrší nedaleko Vřídla. Projektu se ujal známý švýcarský stavitel Emil Strub, další odborníci přijeli z Itálie a v prosinci 1905 byla na Divadelním náměstí zahájena výstavba. Tunel skalním masivem byl současně ražen i shora od silnice nad Nebozízkem. Celá trasa, dlouhá 117 metrů, byla jednokolejná s výhybnou uprostřed a provoz zajišťovaly dva dřevěné vozy s otevřenými plošinami (lanovka fungovala jen v létě).
Karlovy Vary se tak staly teprve druhým městem v českých zemích s pozemní lanovkou. Prvenství získala v roce 1891 Praha lanovkami na Petřín a na Letnou, které obě fungovaly na principu vodní převahy - do jednoho vagonu se nahoře načerpala voda, která se dole vypustila poté, co byl díky ní druhý vagon vytažen nahoru. Trojice lanovek vybudovaných v Karlových Varech v letech 1906 až 1912 byla poháněna elektricky.
Jen pár dní před otevřením hotelu Imperial byla v červnu 1912 uvedena do provozu druhá lanovka k této dominantě Karlových Varů. Měřila 126 metrů, pozoruhodný byl ale její maximální sklon, jenž dosahoval rekordních 570 promile. Tato povrchová lanovka, jež vedla ze Slovenské ulice, přežila sice obě světové války, ale v roce 1959 byla pro špatný technický stav zrušena.
Druhá dodnes fungující lanovka byla v Karlových Varech otevřena v srpnu 1912, kdy poprvé vyvezla návštěvníky od hotelu Pupp na výšinu Diana. Svými 437 metry byla nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku a její využití výrazně vzrostlo po květnu 1914, kdy byla na Dianě dokončena rozhledna.
Tunelová lanovka k hotelu Imperial jezdila v nezměněné podobě až do roku 1955, kdy její majitel Dopravní podnik města Karlovy Vary rozhodl o její rekonstrukci. Do roku 1957 bylo zcela vyměněno strojní zařízení, ale vozy zůstaly původní až do roku 1961, kdy byla jejich dřevěná skříň nahrazena celokovovou. Další celkovou opravou prošla lanovka v polovině 80. let.
V současné době plánují Karlovy Vary obnovení pozemní lanovky na vrch Tři kříže, jejíž výstavbu přerušila a nakonec odložila na neurčito první světová válka a o jejíž dokončení se město již několikrát neúspěšně pokoušelo. Loni radní oznámili, že mají připravenou předběžnou studii nákladů, a nyní hledají způsob, jak oněch 190 milionů korun získat.
(Autor: ČTK)
Mapka karlovarských lanovek:
http://i3.cn.cz/1178629112_kvary-lanovky.jpg
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164714/
Radnice v Peci pod Sněžkou, která minulý týden představila projekt nové lanovky na Sněžku, spěchá s přípravnými pracemi. Do konce roku by chtěla získat stavební povolení na dráhu za 350 až 400 milionů korun.
„Získání stavebního povolení je svázáno s žádostí o dotace. Máme tedy nejvyšší čas. Stavba nové lanovky je pro naše město alfou a omegou dalšího rozvoje,“ řekl starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Pec počítá s tím, že většinu finančních prostředků získá z evropských fondů. Možnost čerpání peněz z těchto zdrojů přispěla k dohodě mezi dosud neústupnými stranami - Pece pod Sněžkou a Správy Krkonošského národního parku.
„Stavbě lanovky v původní trase až na vrchol jsme se nikdy nebránili, ale problémem byla limitující přepravní kapacita 250 lidí za hodinu, kterou prosazovala správa národního parku. Pokud bychom novou dráhu financovali sami, bylo by třeba hledat činnost, která by nám umožnila vyšší tržby. To byla sjezdovka z Růžohorek. Když se nyní objevila možnost dotace z Evropské unie, na podmínky správy národního parku jsme přistoupili,“ řekl starosta Pece. Stavět se má začít v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Získání stavebního povolení je svázáno s žádostí o dotace. Máme tedy nejvyšší čas. Stavba nové lanovky je pro naše město alfou a omegou dalšího rozvoje,“ řekl starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Pec počítá s tím, že většinu finančních prostředků získá z evropských fondů. Možnost čerpání peněz z těchto zdrojů přispěla k dohodě mezi dosud neústupnými stranami - Pece pod Sněžkou a Správy Krkonošského národního parku.
„Stavbě lanovky v původní trase až na vrchol jsme se nikdy nebránili, ale problémem byla limitující přepravní kapacita 250 lidí za hodinu, kterou prosazovala správa národního parku. Pokud bychom novou dráhu financovali sami, bylo by třeba hledat činnost, která by nám umožnila vyšší tržby. To byla sjezdovka z Růžohorek. Když se nyní objevila možnost dotace z Evropské unie, na podmínky správy národního parku jsme přistoupili,“ řekl starosta Pece. Stavět se má začít v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164491/
Při přípravě stavby nové lanovky na Sněžku padl návrh, aby se nynější dolní stanice dráhy přeměnila na muzeum. Jsem všemi deseti pro. Co jiného by si zasloužilo pomník než nejstarší lanovka v Evropě? Krkonoše by se mohly pyšnit i dalším primátem: dvacet let trvajícím sporem o stavbu nové dráhy. Ale právě díky tomu se stařičká lanovka dožije úctyhodné šedesátky. Neústupný postoj státní ochrany přírody se v budoucnu může ukázat jako vizionářský. Až kvůli globálnímu oteplování z Krkonoš nadobro zmizí sníh, nebudou hory zbytečně hyzdit desítky nových lanovek a vleků.
O autorovi| Vladimír Bílek, vedoucí redaktor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
O autorovi| Vladimír Bílek, vedoucí redaktor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164490/
JAKÁ BUDE? Architekti a studenti architektury nedávno v Peci pod Sněžkou představili své návrhy podoby nové lanovky na vrchol nejvyšší české hory. O konečné podobě se rozhodne již brzy.
Na vrchol Sněžky nemusíte pěšky. V duchu tohoto billboardového hesla se nesl nedávný seminář o lanovce na Sněžku, kde zástupci Pece pod Sněžkou a společnosti Lanová dráha Sněžka poprvé představili projekt nové lanovky, která by měla turisty dovést až na vrchol nejvyšší české hory.
Rozsáhlý článek najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=108&r=mfvychodcech&c=741039
Na vrchol Sněžky nemusíte pěšky. V duchu tohoto billboardového hesla se nesl nedávný seminář o lanovce na Sněžku, kde zástupci Pece pod Sněžkou a společnosti Lanová dráha Sněžka poprvé představili projekt nové lanovky, která by měla turisty dovést až na vrchol nejvyšší české hory.
Rozsáhlý článek najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=108&r=mfvychodcech&c=741039
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164489/
Po šedesáti letech by mohla vést na vrchol nejvyšší české hory nová lanovka. Společnost Lanová dráha Sněžka spolu s radnicí v Peci pod Sněžkou včera představily studii, jak by nové zařízení mohlo vypadat. Nahradilo by nynější lanovku, která je nejstarší svého druhu v Evropě.
Pecká radnice předpokládá, že výstavba v původní trase lanovky začne v roce 2009 a bude stát 350 až 400 milionů korun. „Na financování chceme využít až 85 procent evropských peněz, které mohou rozdělovat regiony,“ řekl pecký starosta Alan Tomášek.
Významnou změnou oproti původní lanovce bude posunutí dolní stanice až k chtě Lesovna, kde končí místní silnice. Navržené tvary stanic vypadají jako zprohýbané tubusy.
O nové lanovce na nejvyšší vrchol Česka se mluví už bezmála 20 let. V roce 1987 byl k dispozici projekt nové kabinové lanovky. Konečná stanice na vrcholu měla tvar válce a lanovka měla přepravit 550 lidí za hodinu. Po roce 1989 se poprvé objevily názory, že připravovaná výstavba se musí znovu posoudit, zejména její vliv na přírodu. Letos se město i správa Krkonošského národního parku konečně dohodly, že nová lanovka povede až na vrchol, ale za hodinu může přepravit jen 250 lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Pecká radnice předpokládá, že výstavba v původní trase lanovky začne v roce 2009 a bude stát 350 až 400 milionů korun. „Na financování chceme využít až 85 procent evropských peněz, které mohou rozdělovat regiony,“ řekl pecký starosta Alan Tomášek.
Významnou změnou oproti původní lanovce bude posunutí dolní stanice až k chtě Lesovna, kde končí místní silnice. Navržené tvary stanic vypadají jako zprohýbané tubusy.
O nové lanovce na nejvyšší vrchol Česka se mluví už bezmála 20 let. V roce 1987 byl k dispozici projekt nové kabinové lanovky. Konečná stanice na vrcholu měla tvar válce a lanovka měla přepravit 550 lidí za hodinu. Po roce 1989 se poprvé objevily názory, že připravovaná výstavba se musí znovu posoudit, zejména její vliv na přírodu. Letos se město i správa Krkonošského národního parku konečně dohodly, že nová lanovka povede až na vrchol, ale za hodinu může přepravit jen 250 lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162637/
Kabinová lanovka na Ještěd od včerejška nejezdí. Revizoři zahájili její pravidelnou kontrolu po zimní sezoně. „Oprava potrvá 12 dní, od 28. dubna zahájí lanovka letní provoz,“ řekl přednosta ještědské lanovky Pavel Vursta. „Prověříme pevnost lan a elektrozařízení. Kabinu ani lana tentokrát nebudeme demontovat.“
Preventivní revize přijde asi na 400 tisíc korun. Zatímco běžné kontroly se provádějí dvakrát ročně, lana se mění jen jednou za deset až 15 let. Naposledy se vyměňovala v minulém roce.
Kabinová lanovka v Liberci patří Českým drahám. Město jí chtělo získat, ale železničáři se odmítli ji vzdát. Ostatní lanovky a vleky na Ještědu patří Sportovnímu areálu Ještěd, který vlastní město. Provozovatelem areálu je soukromá společnost Snowhill.
Kabinová lanovka na Ještěd funguje již 73 let. Odjezdová a cílová stanice lanovky jsou od sebe vzdáleny 1200 metrů. Lanovka je založena na kyvadlovém systému. Jedna kabina unese 35 lidí a dokáže vyvinout rychlost 36 kilometrů za hodinu. Na Ještěd jede lanovky čtyři minuty a za hodinu přepraví až 1050 pasažérů.
Velký náraz zažila o tento víkendu, kdy přepravila přes 4000 osob. Celkově přepravila lanovka přes 20 milionů lidí. Jízdné zůstane i po revizi stejné jako minulou sezonu, jedna jízda stojí 60 korun a zpáteční 100 korun. Děti do deseti let platí polovinu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Preventivní revize přijde asi na 400 tisíc korun. Zatímco běžné kontroly se provádějí dvakrát ročně, lana se mění jen jednou za deset až 15 let. Naposledy se vyměňovala v minulém roce.
Kabinová lanovka v Liberci patří Českým drahám. Město jí chtělo získat, ale železničáři se odmítli ji vzdát. Ostatní lanovky a vleky na Ještědu patří Sportovnímu areálu Ještěd, který vlastní město. Provozovatelem areálu je soukromá společnost Snowhill.
Kabinová lanovka na Ještěd funguje již 73 let. Odjezdová a cílová stanice lanovky jsou od sebe vzdáleny 1200 metrů. Lanovka je založena na kyvadlovém systému. Jedna kabina unese 35 lidí a dokáže vyvinout rychlost 36 kilometrů za hodinu. Na Ještěd jede lanovky čtyři minuty a za hodinu přepraví až 1050 pasažérů.
Velký náraz zažila o tento víkendu, kdy přepravila přes 4000 osob. Celkově přepravila lanovka přes 20 milionů lidí. Jízdné zůstane i po revizi stejné jako minulou sezonu, jedna jízda stojí 60 korun a zpáteční 100 korun. Děti do deseti let platí polovinu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/157372/
Ad. Zbyněk Lanová dráha na Sněžku opět jezdí
Czesi to mają dobrze
, Z Pol'skiej strony można tylko wyjechać lanovką na Kopę, a potem trzeba na piechotę iść prawie godzinę 
.Ale za to jakie widoki 
. Byłem tam w 2004 r. Karkonosze są piękne 
Pozdrawiam
Czesi to mają dobrze
, Z Pol'skiej strony można tylko wyjechać lanovką na Kopę, a potem trzeba na piechotę iść prawie godzinę .Ale za to jakie widoki . Byłem tam w 2004 r. Karkonosze są piękne Pozdrawiam
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/154434/
Lanová dráha na nejvyšší českou horu Sněžku včera ráno obnovila svůj provoz. Turisté budou mít možnost její služby využívat do 11. dubna. Poté se lanovka kvůli pravidelné jarní údržbě, která začala 26. března a skončí 27. dubna, opět uzavře.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/154428/
Lanovka to sice není...
Lázeňské město Karlovy Vary nabízí obyvatelům a lázeňským hostům nový panoramatický výhled. Lázeňská ulice i její okolí je vidět z nového výtahu v Zámecké věži, jehož kabina je částečně prosklená.
Předchůdce nynějšího výtahu sloužil lidem v nejstarším památkově chráněném objektu Karlových Varů už za Rakouska - Uherska. „Prvního července roku 1910 požádali obyvatelé Zámeckého vrchu městskou radu o zřízení výtahu z bývalé Mlýnské ulice na Zámecký vrch,“ řekl bývalý kronikář Karlových Varů Vladislav Jáchymovský. O půl roku později karlovarští zastupitelé pověřili Všeobecnou elektrárenskou společnost Union stavbou výtahu. Lidem začal sloužit 25. června 1911 a tehdejší městskou pokladnu přišel na 12 615 korun.
Karlovarská stavební firma modernizovala výtah a jeho šachtu při částečné obnově Zámecké věže. Ta stojí na zříceninách strážního hradu z roku 1736. Oprava výtahu, kterou si objednal magistrát, stála 13,6 milionu korun. O sedmdesát devět dnů nesplnili stavbaři původní termín. „Důvodem byly požadavky památkářů i změny projektu,“ vysvětlil náměstek primátorky Tomáš Hybner.
I naši předkové měli se stavbou problémy. Městská kronika uvádí, že zastupitelstvo v květnu 1911 ostře kritizovalo zpoždění při stavebních pracích. Ty měly skončit už v dubnu, protože v hlavní lázeňské sezoně se v Karlových Varech stavět nesmělo.
Největší změny doznala výstupní stanice výtahu, který uveze 16 osob. Vzniklo zde informační centrum pro návštěvníky města. Na červen plánuje v Zámecké věži pražská Galerie U Bílého jednorožce otevření výstavních prostor s díly Alfonse Muchy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Lázeňské město Karlovy Vary nabízí obyvatelům a lázeňským hostům nový panoramatický výhled. Lázeňská ulice i její okolí je vidět z nového výtahu v Zámecké věži, jehož kabina je částečně prosklená.
Předchůdce nynějšího výtahu sloužil lidem v nejstarším památkově chráněném objektu Karlových Varů už za Rakouska - Uherska. „Prvního července roku 1910 požádali obyvatelé Zámeckého vrchu městskou radu o zřízení výtahu z bývalé Mlýnské ulice na Zámecký vrch,“ řekl bývalý kronikář Karlových Varů Vladislav Jáchymovský. O půl roku později karlovarští zastupitelé pověřili Všeobecnou elektrárenskou společnost Union stavbou výtahu. Lidem začal sloužit 25. června 1911 a tehdejší městskou pokladnu přišel na 12 615 korun.
Karlovarská stavební firma modernizovala výtah a jeho šachtu při částečné obnově Zámecké věže. Ta stojí na zříceninách strážního hradu z roku 1736. Oprava výtahu, kterou si objednal magistrát, stála 13,6 milionu korun. O sedmdesát devět dnů nesplnili stavbaři původní termín. „Důvodem byly požadavky památkářů i změny projektu,“ vysvětlil náměstek primátorky Tomáš Hybner.
I naši předkové měli se stavbou problémy. Městská kronika uvádí, že zastupitelstvo v květnu 1911 ostře kritizovalo zpoždění při stavebních pracích. Ty měly skončit už v dubnu, protože v hlavní lázeňské sezoně se v Karlových Varech stavět nesmělo.
Největší změny doznala výstupní stanice výtahu, který uveze 16 osob. Vzniklo zde informační centrum pro návštěvníky města. Na červen plánuje v Zámecké věži pražská Galerie U Bílého jednorožce otevření výstavních prostor s díly Alfonse Muchy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153962/
Podle provozovatele lanovky, firmy Mayrhofner Bergbahnen se zřítila speciální vyprošťovací kabina, která je užívána při záchranných pracích nebo při opravách lanovky. V kabině tedy nebyli turisté, ale zaměstnanci lanovky, kteří právě nacvičovali záchrannou operaci.
Zřícení do zhruba 40metrové hloubky se událo kolem půl jedenácté dopoledne. Záchranné práce byly obtížné, protože kabina spadla do nepřístupného terénu asi 300 metrů nad dolní stanicí lanovky. Podílely se na nich tři vrtulníky, horská služba i alpská policie.
Havárie lanovek jsou v posledních letech v Rakousku poměrně časté. K nejhorší došlo v roce 2001 v oblasti Kaprunu, kde při požáru kolejové lanovky přišlo o život 155 lidí.
V září 2005 pak u Söldenu zasáhl jinou lanovku utržený kontejner s betonem, přepravovaný vrtulníkem, a zabil devět lidí a dalších šest zranil.
(Die Presse, Novinky, ČTK)