Mestská hromadná doprava

* Bohunice kampus, začátek stavby: 2012, prodloužení 900-1400 metrů, cena asi 900 milionů korun, ze zastávky Osová, nové zastávky Jihlavská, Nemocnice Bohunice
* Sever Lesné, začátek stavby: 2013, prodloužení o 2,4 kilometru, cena 589 milionů korun, ze smyčky Štefánikova čtvrť, nové zastávky Marie Majerové, Heleny Malířové, Arbesova, Blažkova, Brechtova
* Kamechy, začátek stavby: 2014, cena 400 milionů korun, ze smyčky Ečerova na sídliště Kamechy, čtyři zastávky
* Bosonohy, začátek stavby: 2020, prodloužení o asi 1,9 kilometru, cena 800-900 milionů, ze smyčky Starý Lískovec, nové zastávky Chironova, Petra Křivky, smyčka Skalní
* Líšeň, začátek stavby: 2020 prodloužení o 2,7 kilometru, cena 365 milionů korun, ze smyčky Stránská skála, nové zastávky Nad Stránskou skálou, Pod oříšky
* Řečkovice, začátek stavby: 2020, prodloužení minimálně o 600 metrů, cena asi 300 milionů korun, ze smyčky Řečkovice k resturaci Na Špici a dále ke kasárnám
* Severojižní diametr (vlak) začátek stavby: 2030, zastávky Novoměstská, Tylova, Technologický park, Královopolská, Tererova, Šumavská, Konečného náměstí, Moravské náměstí, Masarykova, Hlavní nádraží, Česká

(Sedmička)

Šofér trolejbusu na linke č.5 Nádraží-Kolonáda v Mariánskych Lázniach vyriešil nie každodennú situáciu.V bezproblémovej jazde mu bránil nabúraný autobus,ktorý prevážal Nemcov.

http://www.bratislavskenoviny.sk/ (26.5.2010, 9:33)
Dodávateľa bezkontaktných čipových kariet pre Bratislavskú integrovanú dopravu (BID) chce mesto získať prostredníctvom verejnej súťaže.
Súťaž sa týka technologického riadiaceho zariadenia v podobe palubného počítača
a samotného označovača jednorazových cestovných lístkov s čítačkou bezkontaktných čipových kariet. Predpokladaná hodnota zákazky je vyše 5,19 milióna eur bez DPH.
Lehota na predkladanie ponúk alebo žiadostí o účasť je 11. jún 2010. Mestské zastupiteľstvo už schválilo návrh cenníka cestovných lístkov BID. Občania si budú môcť vybrať, či chcú cestovať len v Bratislave, v regióne, prípadne či chcú cestovanie
kombinovať.
(rob)

Vlak metra se přiřítil do stanice Kobylisy. V kolejišti byla zřejmě duševně nemocná žena. Co zažívají strojvůdci, kterým skočí před soupravu sebevrah?

Celý článek: http://www.sedmicka.cz/mlada-boleslav/clanek?id=170402

V dopravním uzlu mají přibýt nové tabule hned čtyři. „Budou stát více než půldruhého milionu. Předpokládáme, že většinu nám dá Evropská unie,„ upřesnil Žára.
Podobné informační panely zatím fungují na nádraží v Králově Poli, na Staré osadě, na hlavním nádraží, na zastávce autobusu a vlaku Lesná, v Chrlicích a na zastávce u zoologické zahrady. Ty v České se ovšem budou od ostatních lišit. „Plánujeme je jako oboustranné, aby na ně lidé viděli odevšad. Dáme je zhruba do třetiny délky ostrůvků tři metry nad zem,„ uvedl autor budoucí podoby zastávky Česká, architekt Ivan Wahla.
Lidé jsou z nové zprávy nadšeni. Těší je, že panely vyrostou právě na České. „Pohled na jízdní řády a jejich porovnání s časem na hodinkách se právě tam většinou dost liší. Nikdy nevím, jestli tramvaj už jela, nebo má jen zpoždění,„ postěžovala si Brňanka Zuzana Mazálková. Většinou prý přebíhá mezi zastávkami, to když neplánovaně přijede tramvaj z Mendlova náměstí dříve než ze Žabovřesk.
Podobné problémy řeší i Jiří Novák. „Když jedete směrem, do kterého odjíždí tramvaje ze dvou ostrůvků, je to někdy sprint,„ podotkl.
Nové tabule pomohou hlavně důchodcům. „V jízdních řádech se těžko vyznají. Ale ocením je i já. Na hlavním nádraží řády už nesleduji, řídím se jen podle tabulí,„ řekla Brňanka Lenka Priklová.
Podobnou službu už společnost Kordis nabízí také v mobilu a na internetové adrese www.idsjmk.cz/plan. „Lidem stačí zvolit zastávku a stránky zobrazí pět nejbližších odjezdů,„ nabídl mluvčí společnosti Havlík.

(Brněnský deník)

Odjezdy tramvají ukáží lidem světelné panely přesněji než jízdní řády. Na zastávce Česká příští rok vyrostou čtyři nové.
Nevíte prosím vás, jestli už jela třináctka? Podle řádu měla jet před minutou, ale třeba nabrala zpoždění. Podobné otázky mají ze zastávky Česká zmizet. Radní včera rozhodli, že jeden z největších uzlů brněnské hromadné dopravy vybaví informačními panely.
Novinka má začít fungovat příští rok, stejně jako opravená zastávka v centru Brna. „Umístění panelů samozřejmě koordinujeme s opravami Joštovy ulice,„ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Připomněl, že právě kvůli rozsáhlé rekonstrukci se Joštova ulice zavře už za necelé dva týdny.
Podle mluvčího společnosti Kordis, která má na starosti dopravu v kraji a bude panely provozovat, mají světelné tabule jednu velkou výhodu: ukazují reálný čas příjezdu spoje. „Neřídí se podle jízdních řádů, ale podle informací, které tramvaje pošlou z předchozí zastávky. V devětadevadesáti procentech případů tak ukazují dobu příjezdu přesně,„ uvedl mluvčí Kordisu Květoslav Havlík. Nepřesnost podle něj nastane jen tehdy, když se tramvaj zdrží cestou od předchozí zastávky. Nové panely mají být spolehlivější než ty, které na několika místech v Brně už fungují. „Data do nich bude přenášet pevná internetová linka. Ty ostatní jsou závislé na mobilním připojení a při přetížení linek mohou vypadávat,„ vysvětlil Havlík.

Co na tom, že se podnik potýká se 790milionovou ztrátou, zdražuje jízdné, krátí spoje a prodlužuje intervaly mezi nimi? Zaměstnanci si pod křídly odborů stále žijí jako ve vatičce. Podle auditora Transit Agency’s COO jsou totiž největším výdajem newyorské Metropolitan Transportation Authority (MTA) náklady za práci přesčas. Celých 560 milionů dolarů tak padá do bezedné černé díry, aniž by někomu přinášely užitek. „Proti odměňování pracovníků, kteří vykonali důležitou práci navíc, nic nenamítám,„ uvedl provozní ředitel MTA Charles Monheim.
„Zneužívat systém však nelze,„ zdůraznil. Pomocí přesčasů si třeba zaměstnanci zvyšovali důchod, jehož výpočet se odvíjí od čtyř nejlépe placených let.
Pracovník s ročním výdělkem dvacet tisíc dolarů si tak díky přesčasům přišel až na 72 tisíc za rok. Stačilo požádat kolegu, aby se hodil marod. Samozřejmě recipročně, tedy za něj zase zaskočit. Za nemoc pobírají zaměstnanci plat v plné výši, a to i bez průkazné neschopenky. Za zdroj navyšování penzí sloužilo také čerpání náhradního volna. Stačí například přidělit řidiči metra jinou soupravu než tu, se kterou jel den předtím. A vůbec nevadí, že mu nárok na odpočinek zajišťuje zákon starý sto let, kdy musel mašinfíra do parní lokomotivy naházet hromady uhlí. Volno dostane třeba i autobusák, jemuž se změní trasa. Měl by ji přece řádně nastudovat. Newyorčané pochopitelně zuří. Veřejnou dopravu platí ze svých daní a omezování spojů jim znepříjemňuje život. A vedení MTA? Kromě plné hlavy starostí, jak snížit onu 790milionovou ztrátu, má ještě z ostudy kabát. Za enormní práce přesčas údajně zaplatilo, jako by zaměstnávalo dalších sedm tisíc lidí na plný úvazek. Na veřejnosti už dokonce koluje žebříček přičinlivých „top ten stachanovců„ s rekordními výdělky.

(E15)

Na trať mezi zastávkami Nádraží Holešovice a Ke Stírce v Praze se po výluce opět vrátily tramvaje. Po mostě přes Vltavu přezdívaném "Rámusák" však nyní jezdí pouze po jedné koleji. Most je po dvou měsících prací výše proti proudu Vltavy a vede přes něj jednokolejná provizorní trať, po které se bude jezdit příští dva roky do otevření nového Trojského mostu. Potom se také definitivně uzavře třicetiletá historie dočasného tramvajového mostu.

Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/90598-pres-ramusak-opet-jezdi-tramvaje-ale-jen-jednokolejne/

Pro znalce je to legenda mezi pražskými mosty. Staronové provizorium přes Vltavu v pražské Troji posloužilo nejprve jako náhrada mostu Barikádníků během výstavby nového. Poté neplánovaně most posloužil ještě jednou. Nahradil tramvajovou lávku z roku 1977 mezi Trojou a Holešovicemi. Od dneška ho projedete už jen po jediné koleji. Definitivně skončí v září 2012.

Celý článek: http://technet.idnes.cz/tunel-blanka-zrusi-ramusak-jediny-tramvajovy-most-pres-vltavu-pvv-/tec_reportaze.asp?c=A100518_195756_tec_reportaze_rja

Obratisko ...

- aspon je to planovane podla http://www.uzemneplany.sk/upn/bratislava-nove-mesto-mestska-cast/uzemny-plan-zony-podhorsky-pas/cistopis/vykres/sirsie-vztahy . Povodne obratisko pred zzast. Ba-Vin. padne za obet novej krizovatke a prelozke elinovych kolaji.

http://www.bratislavskenoviny.sk/ (19.5.2010, 9:25)
Električkový tunel pod Bratislavským hradom, ktorý rekonštruujú od minulého roka, by mali po niekoľkomesačnej výluke slávnostne otvoriť 5. júna 2010. Obnova tunela vraj postupuje podľa stanoveného harmonogramu.
Dopravný podnik, ktorý je investorom stavby, očakáva podľa informácie predsedu predstavenstva Branislava Záhradníka, dokončenie všetkých hlavných prác
v tuneli do konca mája. Predpokladaný termín slávnostného sprístupnenia je sobota
5. júna 2010. “Chceli by sme v tuneli urobiť deň otvorených dverí, aby ľudia mohli vidieť, ako sa rekonštrukcia skončila,” uviedol. Predpokladá, že kolaudácia by sa mala uskutočniť v priebehu júna a okamžite po nej dopravca obnoví prerušenú električkovú dopravu.
Rekonštrukcia tunela sa začala na prelome apríla a mája 2009. Obnovuje sa aj úniková chodba smerom na Palisády, v tuneli vznikne nový bezpečnostný systém a budú ho monitorovať kamery . Okrem kamerového systému pribudne nové osvetlenie, moderný signalizačný systém a nová vzduchotechnika. Tunel by mal byť zároveň zabezpečený proti zatekaniu. Otvorenie tunela prinesie aj možnosť zvýšenia rýchlosti električkových súprav. Náklady na rekonštrukciu tunela dosiahnu približne 8,3 milióna eur.
(rob)

Liberec je posledním z někdejší desítky míst, kde jsou v provozu tramvaje na úzkém rozchodu 1 000 mm. S přestavbou meziměstské trati do Jablonce nad Nisou, plánovanou v horizontu deseti let, zřejmě úzkorozchodné tramvaje z naší země zcela vymizí. Tento fakt si uvědomuje skupina nadšenců soustředěná v občanském sdružení Boveraclub, jehož náplní je záchrana starých tramvají využívajících právě metrový rozchod.
Několik let se v hlavách nadšenců rodila myšlenka vybudovat vlastní muzeum, až se podařilo navázat spolupráci se Statutárním městem Liberec. To v současnosti řeší i problém revitalizace areálu někdejšího výstaviště. Jeho část by mohla sloužit jako Centrum historie tramvajové dopravy. Mezi projekty zařazenými do Integrovaného plánu rozvoje města Liberece získal plán Centra historie druhé nejlepší umístění.

(Železničář)

Pokud již využíváte služeb městské hromadné dopravy v Plzni nebo o tom uvažujete, máte další možnost, jak pohodlně a moderně cestovat. Stačí mít u sebe speciální mobilní telefon podporující technologii NFC a potřebný kredit. Mobil tak kromě svých běžných funkcí zastane také roli elektronické peněženky Plzeňské karty. Město Plzeň, respektive společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP), jsou díky spolupráci s firmou Telefónica O2 na světové špičce v zavádění technologie NFC (Near Field Communication - bezkontaktní komunikace).

Celá zpráva: http://www.eprofil.cz/?p=2826

Z tohoto důvodu město rozložilo prodlužování tratí do několika let. Vše totiž závisí na penězích. U některých míst proto magistrát počítá stále s autobusy i trolejbusy. Například ve Starém Lískovci. Tam magistrát plánuje velký přestupní terminál, kde se bude potkávat městská hromadná doprava s regionálními vlaky. „V současné době vystupují tisícovky lidí, hlavně studentů, až na hlavním nádraží. Odtamtud musejí jet do univerzitního kampusu v Bohunicích. Díky terminálu ve Starém Lískovci hned přestoupí, a nezaplaví tak hromadnou dopravu v centru,„ uvedl vedoucí magistrátního odboru dopravy Vladimír Bielko.
K terminálu má podle plánů zajíždět prodloužená trolejbusová linka. „V současnosti se trolejbusy točí v zastávce Osová a jedou zase zpátky. Po stavbě terminálu se točna zruší a trolejbusy budou pokračovat dál až k němu,„ vysvětlil změnu starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. Díky tomu se lidé dostanou od vlaku k zastávce Osová, odkud novou tramvají zamíří ke kampusu.
Prodloužení čeká ještě další dvě trolejbusové trati. V Líšni se podle plánů města prodlouží trolejbusové linky ze zastávky Novolíšeňská až na Jírovu. „Trolejbusy teď zastavují u čtyřproudové silnice. Lidé tak musejí při přestupu tuto nebezpečnou silnici přecházet. Prodloužení trati tak bezpochyby zvýší jejich bezpečnost,„ podotkl předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý. Poslední změna má zlepšit dostupnost sídliště v Bystrci. Trolejbusová linka 30 bude zajíždět až k přestupnímu uzlu Zoologická zahrada.

Plánované linky:
Tramvaj do Bohunic ke kampusu
Tramvaj do Bosonoh
Tramvaj na Lesnou
Tramvaj a trolejbus do Líšně
Trolejbus do Starého Lískovce
Trolejbus do Bystrce

(Brněnský deník)

Prodloužení tramvajových tratí v Brně se dočkají i okrajové části města, které zatím spoléhají na autobusy a trolejbusy. Nejdřív však za šest let, spíš ještě později.

Bosonohy, Bohunice, Lesná nebo Líšeň. Lidé z některých brněnských městských částí a čtvrtí netrpělivě čekají, až se jim mezi domy zalesknou nové tramvajové koleje. Protažení stávajících linek i do okrajových částí Brna plánuje město v následujících deseti letech. Zatím připravuje projekty. A shání peníze.
Nejzásadnější prodloužení čeká tramvaj v Bohunicích – má vést k univerzitnímu kampusu. „Ze zastávky Osová bude pokračovat přes Mikuláškovo náměstí, kde se schová pod zem, až ke kampusu,„ popsal plán bohunický starosta Robert Kotzian.
Příprava prodloužení podle něj vázne hlavně kvůli nevyřešenému zakončení trati. „Ve hře jsou tři varianty. Dvě smyčky a jedno úvraťové zakončení. Vliv na budoucí polohu smyčky má mimo jiné chystaná multifunkční hala,„ upozornil Kotzian s tím, že tramvaj pojede ke kampusu přibližně za šest let.
O čtyři roky déle si počkají obyvatelé Bosonoh. „Nějaký ten rok ještě příprava potrvá. Zatím ani nevíme, jaká linka tam povede. Pravděpodobně to bude jedna z těch, které teď končí ve smyčce Starý Lískovec,„ podotkl bosonožský starosta Miroslav Sojka.
Deset let si podle všeho musejí na tramvajové spojení počkat i lidé ze vzdálenějších částí Lesné. A z okolí Stránské skály, kam vede historická trať nevyužívaná od šedesátých let.
Výhodou tramvají oproti trolejbusům a autobusům je hlavně vyšší rychlost a kapacita. „Tramvaje dokážou najednou převézt mnohem více lidí než jiné dopravní prostředky. Navíc v mnoha místech nejsou závislé na provozu individuální dopravy, takže oproti autobusům a trolejbusům jsou někdy mnohem rychlejší,„ zdůraznila přednosti tramvajové dopravy mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová. Nevýhodou tramvají jsou naopak vyšší náklady na pořízení vozů i na přípravu trasy.

Jak by fungovaly, respektive nefungovaly turnikety v pražském metru? To se rozhodly před stanicemi metra demonstrativně předvádět čtyři pražské organizace. S papírovou imitací turniketů si ráno stoupla skupina lidí před vchod do metra na Andělu. S sebou měli i petiční archy.

Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/odpurci-turniketu-si-slepili-papirovou-imitaci-a-ukazali-proc-do-metra-nepatri-gcr-/praha.asp?c=A100520_144301_praha_bar

Možnost uhrazení jízného prostřednictvím mobilu, který funguje jako elektronická peněženka, představily ve středu Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) a Telefónica O2. Placení mobilem v MHD je prý evropský unikát.

Celá zpráva: http://DigiWeb.iHNed.cz/c1-43649150-v-plzni-bude-mozne-v-mhd-bezkontaktne-platit-mobilem

Která jezdila rychleji, no která?„ předhánějí se kluci v dohadování, která z tramvají byla ve své době královnou pražských kolejí. „A opravdu první tramvaje táhli koně? A proč se v téhle sedělo jako v metru? A tahle zelená vypadá jak šlehačkový dort…,„ vydechnou ve chvíli, kdy prochází kolem elegantního secesního modelu motorového vozu z roku 1900.
Už od pokladny děti obdivují koněspřežnou tramvaj, lidově zvanou koňka, která vyjela do ulic Prahy už v roce 1875. Neméně zajímavým může být pro ně zjištění, že jejich babičky a dědečci jezdili v tramvajích, do kterých se nastupovalo a vystupovalo z nich leckdy i za jízdy. A nefalšovaný kloubový autobus Ikarus z roku 1988 zas vrátí do dětství jejich rodiče, kteří v onom „kloubu„ prožili natlačeni na spolucestující nejednu cestu do školy.
Podobně i trolejbusy, vozy prvního metra, staré modely autobusů, dokonce i servisní vozy na opravu trolejí a kolejí děti zaručeně nadchnou. Určitě aspoň tolik jako pobíhání a schovávání se v dlouhých uličkách mezi tramvajovými vozy a modely dávných zastávek. Vozy tramvají a ostatních prostředků MHD jsou pečlivě udržované, až se lesknou. Je jen škoda, že jsou všechny opatřené pletivem a že aspoň v některém z nich si děti na vlastní kůži nemůžou vyzkoušet, jak se v nich jezdilo.
Expozice, která shrnuje historii městské hromadné dopravy, je sice vyčerpávající, ale dost těžkopádná a dětem téměř nepřístupná. Poutavé jsou modely letenské i petřínské lanové dráhy, ale přece jen by provedení celé expozice určitě osvěžila ruka nápaditého výtvarníka, a dostala by tak šanci probudit se do 21. století. Auta, vlaky, autobusy a tramvaje totiž baví téměř každého kluka, tak proč jim je nepředstavit aspoň o trochu zábavnější formou? Zábavní průvodci nebo kvízy už dneska bývají u podobných institucí celkem běžné.
Muzeum městské hromadné dopravy v Praze se nachází v Patočkově ulici, na rozhraní Hradčan a zahradní, architektonickými perlami poseté čtvrti Ořechovka. Navíc se sem dá docela dobře dopravit na kole. Návštěva vozovny vám zabere zhruba hodinu, a pokud nepospícháte k nedělnímu obědu, je dobré spojit návštěvu muzea s procházkou nebo cyklistickou projížďkou okolím.

(IN magazín)

V Poděbradské ulici v Praze 14, kde tramvaje končí v Lehovci, před několika týdny skončila rekonstrukce trati. Dopravní podnik (DP) zde použil nový typ kolejnic bez žlábků, tedy v podstatě takové, po nichž jezdí vlaky. Jak Deníku potvrdil Jan Šurovský, vedoucí jednotky Dopravní cesta tramvaje, výsledky jsou zatím výborné.

* Rekonstrukce byla provedena v úseku Kbelská – Lehovec, kromě obnovy trati se měla také snížit hlučnost tramvají, stalo se tak?
- Hluk na Poděbradské v noci poklesl až o 4,8 decibelu, z 58 na 54 decibelů. To je velmi dobré. S dalším provozem lze ještě očekávat zlepšení. To, co jsme si od rekonstrukce slibovali my, ale zejména vedení Prahy 14 a obyvatelé žijící poblíž trati, se podařilo. (Pozn. redaktor Deníku se byl na místě o hlučnosti přesvědčit a i na poslech laika je slyšet, že je provoz tišší.)
* Znamená to, že je tento úsek nejtišší v celé Praze?
- Tak tomu bezpochyby je.
* Budete tedy využívat kolejnice bez žlábků i na dalších místech metropole?
- Samozřejmě s tím počítáme, nejnověji bychom je chtěli využít při rekonstrukci v Plzeňské, ale jen na části tratě. Koleje bez žlábků lze totiž využít jen v místech, kde nejsou zároveň s vozovkou, přesto je v Praze takových míst více a do budoucna bychom tento typ kolejnic chtěli využívat i v dalších lokalitách.
* Na Poděbradské je trať vysypána drobnějším kamením, někomu se to možná nemusí líbit?
- To je pravda, ale na druhou stranu,námto v případě nějaké poruchy umožní trať mnohemrychleji a hlavně levněji opravit, protože se ihned dostaneme přímo k pražcům, nemusíme například odstraňovat betonové panely. Navíc je možné trať zatravnit, ale to už je spíše věc jednotlivých městských částí, které by to musely financovat a pak také hradit údržbu.
* Jak je to s opotřebením těchto kolejí, nemají kratší životnost?
- Určitě ne, naopak podle dosavadních měření a sledování tramvaje v kolejnicích sedí dobře a míra opotřebení by měla být menší.
* Odboráři nicméně tuto změnu kritizovali a někteří požadovali zastavení projektu bezžlábkových kolejnic.
- To je pravda, na druhou stranu věřím, že samotný provoz na nové kolejnici je přesvědčí, že je to cesta správným směrem. S projektem jsou spojené i další úpravy kol tramvají, což zajistí potřebnou bezpečnost provozu, na niž upozorňovali.

(Pražský deník)