Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458543/
Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) instaloval ve stanici metra Karlovo náměstí nový informační systém, který má cestujícím usnadnit orientaci. Systém, který používá více piktogramů a označuje čísly jednotlivé východy, dnes představili zástupci podniku, Pražské informační služby a Národní rady osob se zdravotním postižením.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-meni-informacni-system-ve-stanicich-metra/479019
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-meni-informacni-system-ve-stanicich-metra/479019
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458429/
Technický popis
Tramvaj T2 je celoelektrický čtyřnápravový vůz, který vychází z licenčního typu T1, resp. z typu PCC, který byl vyráběn ve 30. letech v USA. Původní vozy T2 se vyznačovaly rozdělením interiéru na dvě části a to na rozsáhlý, tzv. neplacený prostor mezi prvními a druhými dveřmi a část s koženkovými sedačkami v uspořádání 2 + 1 mezi středními a zadními dveřmi. Na zadní plošině se umístěna trojsedačka. Před středními dveřmi se nacházelo místo pro průvodčího. Prostor řidiče od oddílu pro cestující oddělovala nízká stěna. Na čele, tvořeném čtyřmi okny, z nichž krajní byly odklápěcí, se nacházel velký čelní transparent, dávající tramvaji jakoby zamračený vzhled, a jeden čelní reflektor s ozdobnou lištou. Na bocích se nacházela stahovací okna, plenty v dolní části původně zakrývaly i podvozky, kvůli obtížnému přístupu k podvozkům se v nich později dělaly výřezy. Osvětlení vozu bylo žárovkové, vytápění odpadním teplem ze zrychlovače. To bylo naprosto neúčinné a po celou dobu provozu nedořešené. Během provozu došlo u vozů k několika úpravám. Při první generální opravě došlo především ke změně interiéru, kdy byly sedačky v uspořádání 1 + 1 umístěny po celé délce vozu, při druhé došlo k výměně původní výzbroje za typ TR37 a náhradě žárovkového osvětlení zářivkovým podle vozů T3 a k montáži dvou světlometů místo jednoho na čele vozu. „Té dvojky„ dodané v polovině 90. let z Ostravy prošly obdobnou generálkou na typ T2R roku 1985.
Byly taktéž upraveny pro provoz se spojenými záděmi, tzv. PX zapojení, čímž lze z vozů sestavit obousměrnou soupravu, což bylo v Liberci během výluk několikrát využito. Pro muzejní účely se počítá se zachováním jednoho ze tří původních vozů T2R, které se v liberecké vozovně dosud nacházejí.
(Liberecký deník)
Tramvaj T2 je celoelektrický čtyřnápravový vůz, který vychází z licenčního typu T1, resp. z typu PCC, který byl vyráběn ve 30. letech v USA. Původní vozy T2 se vyznačovaly rozdělením interiéru na dvě části a to na rozsáhlý, tzv. neplacený prostor mezi prvními a druhými dveřmi a část s koženkovými sedačkami v uspořádání 2 + 1 mezi středními a zadními dveřmi. Na zadní plošině se umístěna trojsedačka. Před středními dveřmi se nacházelo místo pro průvodčího. Prostor řidiče od oddílu pro cestující oddělovala nízká stěna. Na čele, tvořeném čtyřmi okny, z nichž krajní byly odklápěcí, se nacházel velký čelní transparent, dávající tramvaji jakoby zamračený vzhled, a jeden čelní reflektor s ozdobnou lištou. Na bocích se nacházela stahovací okna, plenty v dolní části původně zakrývaly i podvozky, kvůli obtížnému přístupu k podvozkům se v nich později dělaly výřezy. Osvětlení vozu bylo žárovkové, vytápění odpadním teplem ze zrychlovače. To bylo naprosto neúčinné a po celou dobu provozu nedořešené. Během provozu došlo u vozů k několika úpravám. Při první generální opravě došlo především ke změně interiéru, kdy byly sedačky v uspořádání 1 + 1 umístěny po celé délce vozu, při druhé došlo k výměně původní výzbroje za typ TR37 a náhradě žárovkového osvětlení zářivkovým podle vozů T3 a k montáži dvou světlometů místo jednoho na čele vozu. „Té dvojky„ dodané v polovině 90. let z Ostravy prošly obdobnou generálkou na typ T2R roku 1985.
Byly taktéž upraveny pro provoz se spojenými záděmi, tzv. PX zapojení, čímž lze z vozů sestavit obousměrnou soupravu, což bylo v Liberci během výluk několikrát využito. Pro muzejní účely se počítá se zachováním jednoho ze tří původních vozů T2R, které se v liberecké vozovně dosud nacházejí.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458055/
Vozy T2, jejichž první dva prototypy se na kolejích objevily v roce 1955, vycházely sice z předchozího typu T1, přinesly však několik zlepšení, mimo jiné větší obsaditelnost danou většími rozměry.
Počítalo se s nimi také v provozu na rozchodu 1000 mm, a proto byl druhý prototyp T2 pražského ev. čísla 6002 v roce 1956 vybaven prototypovými úzkorozchodnými podvozky a poté v první polovině roku následujícího zkoušen právě na meziměstské trati z Liberce do Jablonec. Po úspěšných zkouškách v Liberci a následně v Bratislavě byla na konci roku 1959 zahájena sériová výroba. První tři nové vozy ev. č. 10 až 12, u nichž došlo ke značnému technickému pokroku (ale i problémům, jako byla vyšší hmotnost či vyšší proudové odběry), dorazily na počátku roku 1960.
Nejprve byly nasazovány na trať do Jablonce, po slavnostním uvedení do provozu dne 1. května zahájily provoz na městské trati v Liberci. Na konci téhož roku i roku následujícího dorazilo z ČKD Smíchov ještě jedenáct vozů (ev. č.13 – 23). Další „té dvojky„ se do Liberce dostaly ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem (1965 5 vozů, 1970/71 4 vozy), takže jejich počet dosáhl 23 vozů. Vletech 1968 – 72 podstoupily vozy první generální opravu v DP Brno a v letech 1976 – 84 druhou z důvodu nedostatku nových tramvají. Zajímavým vozem byla T2 ev. č. 10, která obdržela po nehodě v roce 1968 čelo z typu T3. Pro svojí atypičnost a neoblíbenost byla jako první vůz řady T v roce 1979 přeřazena mezi pracovní vozy. Rušení „té dvojek„ začalo v roce 1983 po dodávce první nové série tramvají typu T3SU, poslední „té dvojky„ dojezdily 23. dubna 1988. Tři vozy přešly mezi služební, přičemž poslední původní vůz ev. č. 32 (ex 7), přestože se uvažovalo o jeho zachování, byl zlikvidován až v roce 2001.
V letech 1995 a 1996 došlo k nečekanému návratu osmi tramvají T2R, zakoupených v DP Ostrava jako náhrada za vozy T3, které tou dobou začaly procházet modernizacemi ve Škodě Plzeň a PARS Šumperk. Přestože se počítalo s jejich provozem po dobu jen cca 5 let, dočkaly se dva vozy modernizace a tak jsou jako poslední vozy svého typu v ČR v provozu dodnes.
Počítalo se s nimi také v provozu na rozchodu 1000 mm, a proto byl druhý prototyp T2 pražského ev. čísla 6002 v roce 1956 vybaven prototypovými úzkorozchodnými podvozky a poté v první polovině roku následujícího zkoušen právě na meziměstské trati z Liberce do Jablonec. Po úspěšných zkouškách v Liberci a následně v Bratislavě byla na konci roku 1959 zahájena sériová výroba. První tři nové vozy ev. č. 10 až 12, u nichž došlo ke značnému technickému pokroku (ale i problémům, jako byla vyšší hmotnost či vyšší proudové odběry), dorazily na počátku roku 1960.
Nejprve byly nasazovány na trať do Jablonce, po slavnostním uvedení do provozu dne 1. května zahájily provoz na městské trati v Liberci. Na konci téhož roku i roku následujícího dorazilo z ČKD Smíchov ještě jedenáct vozů (ev. č.13 – 23). Další „té dvojky„ se do Liberce dostaly ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem (1965 5 vozů, 1970/71 4 vozy), takže jejich počet dosáhl 23 vozů. Vletech 1968 – 72 podstoupily vozy první generální opravu v DP Brno a v letech 1976 – 84 druhou z důvodu nedostatku nových tramvají. Zajímavým vozem byla T2 ev. č. 10, která obdržela po nehodě v roce 1968 čelo z typu T3. Pro svojí atypičnost a neoblíbenost byla jako první vůz řady T v roce 1979 přeřazena mezi pracovní vozy. Rušení „té dvojek„ začalo v roce 1983 po dodávce první nové série tramvají typu T3SU, poslední „té dvojky„ dojezdily 23. dubna 1988. Tři vozy přešly mezi služební, přičemž poslední původní vůz ev. č. 32 (ex 7), přestože se uvažovalo o jeho zachování, byl zlikvidován až v roce 2001.
V letech 1995 a 1996 došlo k nečekanému návratu osmi tramvají T2R, zakoupených v DP Ostrava jako náhrada za vozy T3, které tou dobou začaly procházet modernizacemi ve Škodě Plzeň a PARS Šumperk. Přestože se počítalo s jejich provozem po dobu jen cca 5 let, dočkaly se dva vozy modernizace a tak jsou jako poslední vozy svého typu v ČR v provozu dodnes.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458054/
Jak to vidí bulvár:
Místo metra či mnohaproudé silnice chce magistrát k novému terminálu na ruzyňském letišti natáhnout tramvajové koleje. Na drahé projekty, jako je stavba tunelů nebo rychlodrah, totiž nejsou peníze. A spojení mezi letištěm a centrem je naprosto nedostačující.
I když se už s prodloužením metra linky A z Dejvic začalo, počítá se zatím pouze se čtyřmi stanicemi k motolské nemocnici. Další čtyři k letištnímu terminálu by měly být hotové nejdřív za patnáct let. Navíc ministerstvo dopravy zastavilo dotace, takže ani rychlostní silnice se do Ruzyně stavět nebude.
Členové dopravního výboru pražského zastupitelstva tak začali mluvit o prodloužení tramvajové trati až na letiště. „Dopravní podnik by měl spočítat, zda by se to přece jen nevyplatilo, když v nejbližších letech nepovede do Ruzyně rychlodráha ani metro,„ řekl místopředseda výboru Karel Březina.
(Blesk)
Místo metra či mnohaproudé silnice chce magistrát k novému terminálu na ruzyňském letišti natáhnout tramvajové koleje. Na drahé projekty, jako je stavba tunelů nebo rychlodrah, totiž nejsou peníze. A spojení mezi letištěm a centrem je naprosto nedostačující.
I když se už s prodloužením metra linky A z Dejvic začalo, počítá se zatím pouze se čtyřmi stanicemi k motolské nemocnici. Další čtyři k letištnímu terminálu by měly být hotové nejdřív za patnáct let. Navíc ministerstvo dopravy zastavilo dotace, takže ani rychlostní silnice se do Ruzyně stavět nebude.
Členové dopravního výboru pražského zastupitelstva tak začali mluvit o prodloužení tramvajové trati až na letiště. „Dopravní podnik by měl spočítat, zda by se to přece jen nevyplatilo, když v nejbližších letech nepovede do Ruzyně rychlodráha ani metro,„ řekl místopředseda výboru Karel Březina.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458050/
Občanská iniciativa Pražané a Pražanky za MHD začala sbírat podpisy pod petici proti umístění turniketů v pražském metru, dnes se o to snažila před stanicí Holešovice. Iniciativa tvrdí, že turnikety zhorší pohodlí a kvalitu cestování. V Holešovicích dnes skupinka deseti lidí postavila papírový turniket a předváděla zájemcům, jak bude brzdit provoz při vstupu do metra.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/obcanska-iniciativa-sbira-podpisy-proti-turniketum-v-metru/477974
Kdo má u nás díru v , tak vymýšlí petice.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/obcanska-iniciativa-sbira-podpisy-proti-turniketum-v-metru/477974
Kdo má u nás díru v , tak vymýšlí petice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457902/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457543/
Hlavní město hledá cestu, jak vyřešit, aby se ještě nejméně 10 let nemuseli cestující na pražské ruzyňské letiště kodrcat přecpanými autobusy nebo jezdit drahými taxíky.
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-43500960-do-ruzyne-tramvaji-praha-resi-jak-na-letiste-bez-metra-i-rychlodrahy
To je tak, když se někdo několik let hádá, zda rychlodráhu nebo metro, pak chce oboje - a nakonec není nic.
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-43500960-do-ruzyne-tramvaji-praha-resi-jak-na-letiste-bez-metra-i-rychlodrahy
To je tak, když se někdo několik let hádá, zda rychlodráhu nebo metro, pak chce oboje - a nakonec není nic.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457419/
Pražské metro spouští protiteroristická opatření, na nichž technici pilně pracovali zhruba pět let. Jde o zařízení, které z pražské podzemky učiní možná nejlépe chráněnou podzemní dráhu na světě.
Cestující i pracovníky metra má chránit před teroristy supermoderní zařízení, které nemá ve světě obdoby - dokáže díky čidlům v tunelech rozpoznat sebemenší únik nebezpečných chemických látek, okamžitě vyhodnotit jejich koncentraci a možné nebezpečí a během zlomku vteřiny varovat ostrahu metra a policii.
Čidla jsou prý velmi citlivá. Nebezpečnou látku vyhodnotí hned, laboratoři by to trvalo dlouhé hodiny. Navíc umějí počítat i s prouděním vzduchu v tunelech, které je odlišné od proudění na povrchu. Svou citlivostí a spolehlivostí čidla udivují prý i odborníky z USA, kde podobným zařízením tamní podzemní dráhy vybavují.
Ihned po úniku nebezpečných látek naskočí pracovníkům řídícího střediska na počítačích programy, které jim pomohou zvládnout případnou krizi.
„Například se aktivují varovná hlášení pro cestující, soupravy budou stanicemi projíždět nebo všechny eskalátory pojedou jen směrem na povrch,„ popsal před časem ředitel odboru krizového řízení magistrátu Petr Beran. Podrobnosti však nechce magistrát zveřejňovat - bojí se zneužití.
„Žijeme v době, v jaké žijeme, a lidé musí mít jistotu, že jsou v bezpečí,„ řekl náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS) s tím, že od 1. června má systém za desítkymilionů začít plně fungovat.
(Mladá fronta DNES)
Cestující i pracovníky metra má chránit před teroristy supermoderní zařízení, které nemá ve světě obdoby - dokáže díky čidlům v tunelech rozpoznat sebemenší únik nebezpečných chemických látek, okamžitě vyhodnotit jejich koncentraci a možné nebezpečí a během zlomku vteřiny varovat ostrahu metra a policii.
Čidla jsou prý velmi citlivá. Nebezpečnou látku vyhodnotí hned, laboratoři by to trvalo dlouhé hodiny. Navíc umějí počítat i s prouděním vzduchu v tunelech, které je odlišné od proudění na povrchu. Svou citlivostí a spolehlivostí čidla udivují prý i odborníky z USA, kde podobným zařízením tamní podzemní dráhy vybavují.
Ihned po úniku nebezpečných látek naskočí pracovníkům řídícího střediska na počítačích programy, které jim pomohou zvládnout případnou krizi.
„Například se aktivují varovná hlášení pro cestující, soupravy budou stanicemi projíždět nebo všechny eskalátory pojedou jen směrem na povrch,„ popsal před časem ředitel odboru krizového řízení magistrátu Petr Beran. Podrobnosti však nechce magistrát zveřejňovat - bojí se zneužití.
„Žijeme v době, v jaké žijeme, a lidé musí mít jistotu, že jsou v bezpečí,„ řekl náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS) s tím, že od 1. června má systém za desítkymilionů začít plně fungovat.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457187/
Pražský Dopravní podnik naplánoval na letní měsíce rekordní počet výluk. Čtyři měsíce nebudou tramvaje jezdit do Řep, od zbytku sítě zůstanou čtvrt roku odříznuté Dejvice, opravovat se bude i trať na Národní třídě.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-lete-zmeni-trasy-temer-vsechny-prazske-tramvaje-fso-/praha.asp?c=A100511_1382801_praha_itu
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-lete-zmeni-trasy-temer-vsechny-prazske-tramvaje-fso-/praha.asp?c=A100511_1382801_praha_itu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457056/
Zahájení provozu Jihlavské karty – elektronické karty, která nahrazuje klasické jízdenky v jihlavské MHD a v budoucnu má sloužit i k placení ve všech zařízeních města, provází problémy. Oficiálně začala karta fungovat 1. května, pět automatů rozmístěných po městě, v nichž se má karta dobíjet, jsou ale kvůli technickým problémům zatím nefunkční. Lidé jsou tak nuceni kartu aktivovat pouze v předprodeji jízdenek dopravního podniku ve vestibulu jihlavské radnice, kde se během minulého týdne tvořily dlouhé fronty nespokojených cestujících.
„Samoobslužné zóny – automaty – jsou bohužel dosud mimo provoz. Během posledních 10 dnů jsme se je snažili od dodavatele čtyřikrát převzít, ale pokaždé se objevily závady, které brání nasazení těchto zařízení do ostrého provozu. Cestujícím se za komplikace omlouváme,„ vzkázal ředitel Dopravního podniku města Jihlavy (DPMJ) Josef Vilím. Dodavatelská firma podle něj slíbila, že poslední dvě drobnější závady odstraní do úterý 11. května, kdy má automaty předat do užívání. Podle Vilíma chce firma na dodavateli uplatnit smluvní pokutu za zpoždění. Celý systém totiž měl začít fungovat už na sklonku loňského roku.
Samoobslužné automaty nabídnou funkci dobíjení elektronické peněženky a nákupu časového jízdného. Platit bude možno hotovými penězi nebo bankovní kartou. „Nyní jejich služby nahrazuje náš předprodej. Kvůli velkému náporu majitelů karet jsme prodloužili provozní dobu v pracovní dny do 18 h a otevřeno je také v sobotu, kdy by si lidé mohli zřídit elektronickou peněženku bez front,„ upozornil Vilím s tím, že minulou sobotu byl zájem minimální a předprodeje využilo pouze 27 lidí.
Po Jihlavě je instalováno celkem pět automatů pro dobíjení Jihlavské karty – dva jsou v centru v horní a dolní části Masarykova náměstí, dva na sídlištích Březinky a Horní Kosov a poslední automat na hlavním vlakovém nádraží. Zájem o elektronickou Jihlavskou kartu podle Vilíma předčil očekávání.
Kartu si koupilo už více než 15 tisíc lidí pro účely časové jízdenky a více než 2500, kteří chtějí platit jízdné formou elektronické peněženky.
Systém elektronického jízdného podle něj funguje ve všech vozech MHD od 1. května bez problémů a umožňuje přesný výpočet ceny jízdného v závislosti na počtu ujetých stanic. „Drobné reklamace byly, ale nyní systém už funguje, jak má, a neokrádá ani lidi, ani nás,„ dodal Vilím.
(Právo)
„Samoobslužné zóny – automaty – jsou bohužel dosud mimo provoz. Během posledních 10 dnů jsme se je snažili od dodavatele čtyřikrát převzít, ale pokaždé se objevily závady, které brání nasazení těchto zařízení do ostrého provozu. Cestujícím se za komplikace omlouváme,„ vzkázal ředitel Dopravního podniku města Jihlavy (DPMJ) Josef Vilím. Dodavatelská firma podle něj slíbila, že poslední dvě drobnější závady odstraní do úterý 11. května, kdy má automaty předat do užívání. Podle Vilíma chce firma na dodavateli uplatnit smluvní pokutu za zpoždění. Celý systém totiž měl začít fungovat už na sklonku loňského roku.
Samoobslužné automaty nabídnou funkci dobíjení elektronické peněženky a nákupu časového jízdného. Platit bude možno hotovými penězi nebo bankovní kartou. „Nyní jejich služby nahrazuje náš předprodej. Kvůli velkému náporu majitelů karet jsme prodloužili provozní dobu v pracovní dny do 18 h a otevřeno je také v sobotu, kdy by si lidé mohli zřídit elektronickou peněženku bez front,„ upozornil Vilím s tím, že minulou sobotu byl zájem minimální a předprodeje využilo pouze 27 lidí.
Po Jihlavě je instalováno celkem pět automatů pro dobíjení Jihlavské karty – dva jsou v centru v horní a dolní části Masarykova náměstí, dva na sídlištích Březinky a Horní Kosov a poslední automat na hlavním vlakovém nádraží. Zájem o elektronickou Jihlavskou kartu podle Vilíma předčil očekávání.
Kartu si koupilo už více než 15 tisíc lidí pro účely časové jízdenky a více než 2500, kteří chtějí platit jízdné formou elektronické peněženky.
Systém elektronického jízdného podle něj funguje ve všech vozech MHD od 1. května bez problémů a umožňuje přesný výpočet ceny jízdného v závislosti na počtu ujetých stanic. „Drobné reklamace byly, ale nyní systém už funguje, jak má, a neokrádá ani lidi, ani nás,„ dodal Vilím.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456822/
Kvůli ekonomické krizi kraj finančně nepodpořil Dopravní podnik města Mostu a Litvínova
Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova se nevzdává a stále po Ústeckém kraji požaduje finanční podporu na provoz tramvají mezi oběma městy. Dopravce s krajem řeší problém s penězi každoročně. Vloni dopravní podnik od kraje získal dvacet milionů a předloni deset milionů korun. Letos ale Ústecký kraj smlouvu s místním dopravcem neuzavřel. Ročně se přitom tramvajovou dráhou přepraví čtrnáct až šestnáct milionů cestujících.
„Rada Ústeckého kraje si je vědoma možných následků nepřispěním kraje na provoz tramvajových linek mezi městy Most a Litvínov. Vzhledem k rozpočtové situaci kraje vyvolané ekonomickou krizí nemůže být o případném přidělení příspěvku a jeho výši znovu jednáno dříve než po posouzení hospodaření kraje v pololetí tohoto roku,„ napsal dopravci Jindřich Fraňek, vedoucí krajského odboru dopravy a silničního hospodářství.
Požadavek dopravního podniku podpořili starostové obou měst i Hospodářská a sociální rada Mostecka. Na jejím včerejším jednání prezentoval ředitel dopravního podniku Milan Dundr další možný postup.
„Vyvíjíme tlak od října loňského roku, máme několik usnesení rad, že nejsou peníze. Počkáme tedy na vyhodnocení prvního pololetí a znovu s krajem zahájíme jednání,„ uvedl Milan Dundr, který stále věří, že se dopravní podnik s krajem na finanční podpoře dohodne. Podle ředitele Milana Dundra může dopravní podnik ze zákona získat až 42,5 milionu korun. To je přesně vypočítáno délkou trati. Včera ale Dundr na jednání uvedl že kraj nepřihlíží, jaká je to vzdálenost, ale jak krajská rada nebo zastupitelstvo přihlédne k důležitosti této dráhy a uvolní finance. „Je to nárok, není na to právo, já jsem spíše apeloval na to vést jednání, že drážní doprava plní jistý charakter, podporu zaměstnanosti, spojení Mostecka a Litvínovska a horských oblastí,„ vysvětlil Dundr.
Ústecký kraj ale na konci loňského roku podepsal smlouvu na deset let s Českými drahami. „S Českými drahami uzavřeli smlouvu všechny kraje. Ve smlouvě jsou vyjmenované spoje, na kterých se již kraj s ČD domluvil,„ uvedl Zdeněk Rytíř z odboru kanceláře hejtmanky
Dopravní podnik každoročně finančně podporují i města. Most letos na ztrátové linky vyčlenil 82 milionů korun, sousední Litvínov pak 40 milionů korun. Dopravce přitom požadoval více.
Podle poslance Petra Červenky města na to, aby mohla dát dopravnímu podniku více peněz, nemají.
„Ale souvisí to také s politikou, pokud někdo jezdí zadarmo, tak tam peníze chybí,„ uvedl Petr Červenka.
(Mostecký deník)
Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova se nevzdává a stále po Ústeckém kraji požaduje finanční podporu na provoz tramvají mezi oběma městy. Dopravce s krajem řeší problém s penězi každoročně. Vloni dopravní podnik od kraje získal dvacet milionů a předloni deset milionů korun. Letos ale Ústecký kraj smlouvu s místním dopravcem neuzavřel. Ročně se přitom tramvajovou dráhou přepraví čtrnáct až šestnáct milionů cestujících.
„Rada Ústeckého kraje si je vědoma možných následků nepřispěním kraje na provoz tramvajových linek mezi městy Most a Litvínov. Vzhledem k rozpočtové situaci kraje vyvolané ekonomickou krizí nemůže být o případném přidělení příspěvku a jeho výši znovu jednáno dříve než po posouzení hospodaření kraje v pololetí tohoto roku,„ napsal dopravci Jindřich Fraňek, vedoucí krajského odboru dopravy a silničního hospodářství.
Požadavek dopravního podniku podpořili starostové obou měst i Hospodářská a sociální rada Mostecka. Na jejím včerejším jednání prezentoval ředitel dopravního podniku Milan Dundr další možný postup.
„Vyvíjíme tlak od října loňského roku, máme několik usnesení rad, že nejsou peníze. Počkáme tedy na vyhodnocení prvního pololetí a znovu s krajem zahájíme jednání,„ uvedl Milan Dundr, který stále věří, že se dopravní podnik s krajem na finanční podpoře dohodne. Podle ředitele Milana Dundra může dopravní podnik ze zákona získat až 42,5 milionu korun. To je přesně vypočítáno délkou trati. Včera ale Dundr na jednání uvedl že kraj nepřihlíží, jaká je to vzdálenost, ale jak krajská rada nebo zastupitelstvo přihlédne k důležitosti této dráhy a uvolní finance. „Je to nárok, není na to právo, já jsem spíše apeloval na to vést jednání, že drážní doprava plní jistý charakter, podporu zaměstnanosti, spojení Mostecka a Litvínovska a horských oblastí,„ vysvětlil Dundr.
Ústecký kraj ale na konci loňského roku podepsal smlouvu na deset let s Českými drahami. „S Českými drahami uzavřeli smlouvu všechny kraje. Ve smlouvě jsou vyjmenované spoje, na kterých se již kraj s ČD domluvil,„ uvedl Zdeněk Rytíř z odboru kanceláře hejtmanky
Dopravní podnik každoročně finančně podporují i města. Most letos na ztrátové linky vyčlenil 82 milionů korun, sousední Litvínov pak 40 milionů korun. Dopravce přitom požadoval více.
Podle poslance Petra Červenky města na to, aby mohla dát dopravnímu podniku více peněz, nemají.
„Ale souvisí to také s politikou, pokud někdo jezdí zadarmo, tak tam peníze chybí,„ uvedl Petr Červenka.
(Mostecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456821/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456677/
V pondělí 3. května to bylo na den šedesát let, co v Pardubicích poprvé vyjely autobusy městské hromadné dopravy.
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek?id=162492
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek?id=162492
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456560/
Pokus o privatizaci části služeb spojených s provozem londýnského města skončil neúspěchem. Informovala o tom v neděli agentura Reuters.Společnost Transport for London řízená konzervativním starostou Londýna Borisem Johnsonem...
Celá zpráva: http://zpravy.kurzy.cz/224432-londyn-koupil-zpet-firmu-zodpovednou-za-udrzbu-metra/
Celá zpráva: http://zpravy.kurzy.cz/224432-londyn-koupil-zpet-firmu-zodpovednou-za-udrzbu-metra/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456559/
Škoda začala vyvíjet nové vozy metra. Vagony by měly být z lehkých laminátových materiálů a postupně nahradit staré vozy sovětské výroby s ocelovou konstrukcí, které více než deset let postupně rekonstruuje právě plzeňská Škoda. Vývojáři odkazují na projekt metra R1, jehož prototypy vyrobila v 60. letech ČKD Tatra Smíchov pro vznikající pražské metro, ale nakonec tyto vagony nebyly sériově vyráběny a v pražském podzemí se objevily vlaky vycházející z osvědčených souprav E jezdící v mnoha ruských městech.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/89144-objevi-se-nove-laminatove-metro/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/89144-objevi-se-nove-laminatove-metro/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456558/
Kolem osmé hodiny ráno se v Plzni srazily dvě tramvaje na nejdůležitější zastávce ve městě. Záchranáři ošetřili tři zraněné, nikoho nemuseli převážet do nemocnice. Pravděpodobnou příčinou je podle policie mikrospánek. Nehodu musela MHD objíždět.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-centru-plzne-se-srazily-tramvaje-ridic-jedne-zrejme-usnul-pq7-/krimi.asp?c=A100510_091102_krimi_hv
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-centru-plzne-se-srazily-tramvaje-ridic-jedne-zrejme-usnul-pq7-/krimi.asp?c=A100510_091102_krimi_hv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456474/
Stavební přípravy začaly v roce 2007, zřízen byl například i 180metrový most přes kanály Tronchetto a Santa Chiara. Celkové náklady dosáhly více než 16 mil. eur. Italské Benátky jsou podle agentury APA již pátým místem na světě, kde se tento typ dopravního spojení používá. Zřízeno bylo také v americkém Las Vegas a na letištích v britském Birminghamu, kanadském Torontu a mexické metropoli.
(Logistika)