Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
- aspon je to planovane podla http://www.uzemneplany.sk/upn/bratislava-nove-mesto-mestska-cast/uzemny-plan-zony-podhorsky-pas/cistopis/vykres/sirsie-vztahy . Povodne obratisko pred zzast. Ba-Vin. padne za obet novej krizovatke a prelozke elinovych kolaji.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459408/
http://www.bratislavskenoviny.sk/ (19.5.2010, 9:25)
Električkový tunel pod Bratislavským hradom, ktorý rekonštruujú od minulého roka, by mali po niekoľkomesačnej výluke slávnostne otvoriť 5. júna 2010. Obnova tunela vraj postupuje podľa stanoveného harmonogramu.
Dopravný podnik, ktorý je investorom stavby, očakáva podľa informácie predsedu predstavenstva Branislava Záhradníka, dokončenie všetkých hlavných prác
v tuneli do konca mája. Predpokladaný termín slávnostného sprístupnenia je sobota
5. júna 2010. “Chceli by sme v tuneli urobiť deň otvorených dverí, aby ľudia mohli vidieť, ako sa rekonštrukcia skončila,” uviedol. Predpokladá, že kolaudácia by sa mala uskutočniť v priebehu júna a okamžite po nej dopravca obnoví prerušenú električkovú dopravu.
Rekonštrukcia tunela sa začala na prelome apríla a mája 2009. Obnovuje sa aj úniková chodba smerom na Palisády, v tuneli vznikne nový bezpečnostný systém a budú ho monitorovať kamery . Okrem kamerového systému pribudne nové osvetlenie, moderný signalizačný systém a nová vzduchotechnika. Tunel by mal byť zároveň zabezpečený proti zatekaniu. Otvorenie tunela prinesie aj možnosť zvýšenia rýchlosti električkových súprav. Náklady na rekonštrukciu tunela dosiahnu približne 8,3 milióna eur.
(rob)
Električkový tunel pod Bratislavským hradom, ktorý rekonštruujú od minulého roka, by mali po niekoľkomesačnej výluke slávnostne otvoriť 5. júna 2010. Obnova tunela vraj postupuje podľa stanoveného harmonogramu.
Dopravný podnik, ktorý je investorom stavby, očakáva podľa informácie predsedu predstavenstva Branislava Záhradníka, dokončenie všetkých hlavných prác
v tuneli do konca mája. Predpokladaný termín slávnostného sprístupnenia je sobota
5. júna 2010. “Chceli by sme v tuneli urobiť deň otvorených dverí, aby ľudia mohli vidieť, ako sa rekonštrukcia skončila,” uviedol. Predpokladá, že kolaudácia by sa mala uskutočniť v priebehu júna a okamžite po nej dopravca obnoví prerušenú električkovú dopravu.
Rekonštrukcia tunela sa začala na prelome apríla a mája 2009. Obnovuje sa aj úniková chodba smerom na Palisády, v tuneli vznikne nový bezpečnostný systém a budú ho monitorovať kamery . Okrem kamerového systému pribudne nové osvetlenie, moderný signalizačný systém a nová vzduchotechnika. Tunel by mal byť zároveň zabezpečený proti zatekaniu. Otvorenie tunela prinesie aj možnosť zvýšenia rýchlosti električkových súprav. Náklady na rekonštrukciu tunela dosiahnu približne 8,3 milióna eur.
(rob)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459359/
Liberec je posledním z někdejší desítky míst, kde jsou v provozu tramvaje na úzkém rozchodu 1 000 mm. S přestavbou meziměstské trati do Jablonce nad Nisou, plánovanou v horizontu deseti let, zřejmě úzkorozchodné tramvaje z naší země zcela vymizí. Tento fakt si uvědomuje skupina nadšenců soustředěná v občanském sdružení Boveraclub, jehož náplní je záchrana starých tramvají využívajících právě metrový rozchod.
Několik let se v hlavách nadšenců rodila myšlenka vybudovat vlastní muzeum, až se podařilo navázat spolupráci se Statutárním městem Liberec. To v současnosti řeší i problém revitalizace areálu někdejšího výstaviště. Jeho část by mohla sloužit jako Centrum historie tramvajové dopravy. Mezi projekty zařazenými do Integrovaného plánu rozvoje města Liberece získal plán Centra historie druhé nejlepší umístění.
(Železničář)
Několik let se v hlavách nadšenců rodila myšlenka vybudovat vlastní muzeum, až se podařilo navázat spolupráci se Statutárním městem Liberec. To v současnosti řeší i problém revitalizace areálu někdejšího výstaviště. Jeho část by mohla sloužit jako Centrum historie tramvajové dopravy. Mezi projekty zařazenými do Integrovaného plánu rozvoje města Liberece získal plán Centra historie druhé nejlepší umístění.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/459284/
Pokud již využíváte služeb městské hromadné dopravy v Plzni nebo o tom uvažujete, máte další možnost, jak pohodlně a moderně cestovat. Stačí mít u sebe speciální mobilní telefon podporující technologii NFC a potřebný kredit. Mobil tak kromě svých běžných funkcí zastane také roli elektronické peněženky Plzeňské karty. Město Plzeň, respektive společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP), jsou díky spolupráci s firmou Telefónica O2 na světové špičce v zavádění technologie NFC (Near Field Communication - bezkontaktní komunikace).
Celá zpráva: http://www.eprofil.cz/?p=2826
Celá zpráva: http://www.eprofil.cz/?p=2826
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458938/
Z tohoto důvodu město rozložilo prodlužování tratí do několika let. Vše totiž závisí na penězích. U některých míst proto magistrát počítá stále s autobusy i trolejbusy. Například ve Starém Lískovci. Tam magistrát plánuje velký přestupní terminál, kde se bude potkávat městská hromadná doprava s regionálními vlaky. „V současné době vystupují tisícovky lidí, hlavně studentů, až na hlavním nádraží. Odtamtud musejí jet do univerzitního kampusu v Bohunicích. Díky terminálu ve Starém Lískovci hned přestoupí, a nezaplaví tak hromadnou dopravu v centru,„ uvedl vedoucí magistrátního odboru dopravy Vladimír Bielko.
K terminálu má podle plánů zajíždět prodloužená trolejbusová linka. „V současnosti se trolejbusy točí v zastávce Osová a jedou zase zpátky. Po stavbě terminálu se točna zruší a trolejbusy budou pokračovat dál až k němu,„ vysvětlil změnu starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. Díky tomu se lidé dostanou od vlaku k zastávce Osová, odkud novou tramvají zamíří ke kampusu.
Prodloužení čeká ještě další dvě trolejbusové trati. V Líšni se podle plánů města prodlouží trolejbusové linky ze zastávky Novolíšeňská až na Jírovu. „Trolejbusy teď zastavují u čtyřproudové silnice. Lidé tak musejí při přestupu tuto nebezpečnou silnici přecházet. Prodloužení trati tak bezpochyby zvýší jejich bezpečnost,„ podotkl předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý. Poslední změna má zlepšit dostupnost sídliště v Bystrci. Trolejbusová linka 30 bude zajíždět až k přestupnímu uzlu Zoologická zahrada.
Plánované linky:
Tramvaj do Bohunic ke kampusu
Tramvaj do Bosonoh
Tramvaj na Lesnou
Tramvaj a trolejbus do Líšně
Trolejbus do Starého Lískovce
Trolejbus do Bystrce
(Brněnský deník)
K terminálu má podle plánů zajíždět prodloužená trolejbusová linka. „V současnosti se trolejbusy točí v zastávce Osová a jedou zase zpátky. Po stavbě terminálu se točna zruší a trolejbusy budou pokračovat dál až k němu,„ vysvětlil změnu starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. Díky tomu se lidé dostanou od vlaku k zastávce Osová, odkud novou tramvají zamíří ke kampusu.
Prodloužení čeká ještě další dvě trolejbusové trati. V Líšni se podle plánů města prodlouží trolejbusové linky ze zastávky Novolíšeňská až na Jírovu. „Trolejbusy teď zastavují u čtyřproudové silnice. Lidé tak musejí při přestupu tuto nebezpečnou silnici přecházet. Prodloužení trati tak bezpochyby zvýší jejich bezpečnost,„ podotkl předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý. Poslední změna má zlepšit dostupnost sídliště v Bystrci. Trolejbusová linka 30 bude zajíždět až k přestupnímu uzlu Zoologická zahrada.
Plánované linky:
Tramvaj do Bohunic ke kampusu
Tramvaj do Bosonoh
Tramvaj na Lesnou
Tramvaj a trolejbus do Líšně
Trolejbus do Starého Lískovce
Trolejbus do Bystrce
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458933/
Prodloužení tramvajových tratí v Brně se dočkají i okrajové části města, které zatím spoléhají na autobusy a trolejbusy. Nejdřív však za šest let, spíš ještě později.
Bosonohy, Bohunice, Lesná nebo Líšeň. Lidé z některých brněnských městských částí a čtvrtí netrpělivě čekají, až se jim mezi domy zalesknou nové tramvajové koleje. Protažení stávajících linek i do okrajových částí Brna plánuje město v následujících deseti letech. Zatím připravuje projekty. A shání peníze.
Nejzásadnější prodloužení čeká tramvaj v Bohunicích – má vést k univerzitnímu kampusu. „Ze zastávky Osová bude pokračovat přes Mikuláškovo náměstí, kde se schová pod zem, až ke kampusu,„ popsal plán bohunický starosta Robert Kotzian.
Příprava prodloužení podle něj vázne hlavně kvůli nevyřešenému zakončení trati. „Ve hře jsou tři varianty. Dvě smyčky a jedno úvraťové zakončení. Vliv na budoucí polohu smyčky má mimo jiné chystaná multifunkční hala,„ upozornil Kotzian s tím, že tramvaj pojede ke kampusu přibližně za šest let.
O čtyři roky déle si počkají obyvatelé Bosonoh. „Nějaký ten rok ještě příprava potrvá. Zatím ani nevíme, jaká linka tam povede. Pravděpodobně to bude jedna z těch, které teď končí ve smyčce Starý Lískovec,„ podotkl bosonožský starosta Miroslav Sojka.
Deset let si podle všeho musejí na tramvajové spojení počkat i lidé ze vzdálenějších částí Lesné. A z okolí Stránské skály, kam vede historická trať nevyužívaná od šedesátých let.
Výhodou tramvají oproti trolejbusům a autobusům je hlavně vyšší rychlost a kapacita. „Tramvaje dokážou najednou převézt mnohem více lidí než jiné dopravní prostředky. Navíc v mnoha místech nejsou závislé na provozu individuální dopravy, takže oproti autobusům a trolejbusům jsou někdy mnohem rychlejší,„ zdůraznila přednosti tramvajové dopravy mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová. Nevýhodou tramvají jsou naopak vyšší náklady na pořízení vozů i na přípravu trasy.
Bosonohy, Bohunice, Lesná nebo Líšeň. Lidé z některých brněnských městských částí a čtvrtí netrpělivě čekají, až se jim mezi domy zalesknou nové tramvajové koleje. Protažení stávajících linek i do okrajových částí Brna plánuje město v následujících deseti letech. Zatím připravuje projekty. A shání peníze.
Nejzásadnější prodloužení čeká tramvaj v Bohunicích – má vést k univerzitnímu kampusu. „Ze zastávky Osová bude pokračovat přes Mikuláškovo náměstí, kde se schová pod zem, až ke kampusu,„ popsal plán bohunický starosta Robert Kotzian.
Příprava prodloužení podle něj vázne hlavně kvůli nevyřešenému zakončení trati. „Ve hře jsou tři varianty. Dvě smyčky a jedno úvraťové zakončení. Vliv na budoucí polohu smyčky má mimo jiné chystaná multifunkční hala,„ upozornil Kotzian s tím, že tramvaj pojede ke kampusu přibližně za šest let.
O čtyři roky déle si počkají obyvatelé Bosonoh. „Nějaký ten rok ještě příprava potrvá. Zatím ani nevíme, jaká linka tam povede. Pravděpodobně to bude jedna z těch, které teď končí ve smyčce Starý Lískovec,„ podotkl bosonožský starosta Miroslav Sojka.
Deset let si podle všeho musejí na tramvajové spojení počkat i lidé ze vzdálenějších částí Lesné. A z okolí Stránské skály, kam vede historická trať nevyužívaná od šedesátých let.
Výhodou tramvají oproti trolejbusům a autobusům je hlavně vyšší rychlost a kapacita. „Tramvaje dokážou najednou převézt mnohem více lidí než jiné dopravní prostředky. Navíc v mnoha místech nejsou závislé na provozu individuální dopravy, takže oproti autobusům a trolejbusům jsou někdy mnohem rychlejší,„ zdůraznila přednosti tramvajové dopravy mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová. Nevýhodou tramvají jsou naopak vyšší náklady na pořízení vozů i na přípravu trasy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458932/
Jak by fungovaly, respektive nefungovaly turnikety v pražském metru? To se rozhodly před stanicemi metra demonstrativně předvádět čtyři pražské organizace. S papírovou imitací turniketů si ráno stoupla skupina lidí před vchod do metra na Andělu. S sebou měli i petiční archy.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/odpurci-turniketu-si-slepili-papirovou-imitaci-a-ukazali-proc-do-metra-nepatri-gcr-/praha.asp?c=A100520_144301_praha_bar
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/odpurci-turniketu-si-slepili-papirovou-imitaci-a-ukazali-proc-do-metra-nepatri-gcr-/praha.asp?c=A100520_144301_praha_bar
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458931/
Možnost uhrazení jízného prostřednictvím mobilu, který funguje jako elektronická peněženka, představily ve středu Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) a Telefónica O2. Placení mobilem v MHD je prý evropský unikát.
Celá zpráva: http://DigiWeb.iHNed.cz/c1-43649150-v-plzni-bude-mozne-v-mhd-bezkontaktne-platit-mobilem
Celá zpráva: http://DigiWeb.iHNed.cz/c1-43649150-v-plzni-bude-mozne-v-mhd-bezkontaktne-platit-mobilem
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458746/
Která jezdila rychleji, no která?„ předhánějí se kluci v dohadování, která z tramvají byla ve své době královnou pražských kolejí. „A opravdu první tramvaje táhli koně? A proč se v téhle sedělo jako v metru? A tahle zelená vypadá jak šlehačkový dort…,„ vydechnou ve chvíli, kdy prochází kolem elegantního secesního modelu motorového vozu z roku 1900.
Už od pokladny děti obdivují koněspřežnou tramvaj, lidově zvanou koňka, která vyjela do ulic Prahy už v roce 1875. Neméně zajímavým může být pro ně zjištění, že jejich babičky a dědečci jezdili v tramvajích, do kterých se nastupovalo a vystupovalo z nich leckdy i za jízdy. A nefalšovaný kloubový autobus Ikarus z roku 1988 zas vrátí do dětství jejich rodiče, kteří v onom „kloubu„ prožili natlačeni na spolucestující nejednu cestu do školy.
Podobně i trolejbusy, vozy prvního metra, staré modely autobusů, dokonce i servisní vozy na opravu trolejí a kolejí děti zaručeně nadchnou. Určitě aspoň tolik jako pobíhání a schovávání se v dlouhých uličkách mezi tramvajovými vozy a modely dávných zastávek. Vozy tramvají a ostatních prostředků MHD jsou pečlivě udržované, až se lesknou. Je jen škoda, že jsou všechny opatřené pletivem a že aspoň v některém z nich si děti na vlastní kůži nemůžou vyzkoušet, jak se v nich jezdilo.
Expozice, která shrnuje historii městské hromadné dopravy, je sice vyčerpávající, ale dost těžkopádná a dětem téměř nepřístupná. Poutavé jsou modely letenské i petřínské lanové dráhy, ale přece jen by provedení celé expozice určitě osvěžila ruka nápaditého výtvarníka, a dostala by tak šanci probudit se do 21. století. Auta, vlaky, autobusy a tramvaje totiž baví téměř každého kluka, tak proč jim je nepředstavit aspoň o trochu zábavnější formou? Zábavní průvodci nebo kvízy už dneska bývají u podobných institucí celkem běžné.
Muzeum městské hromadné dopravy v Praze se nachází v Patočkově ulici, na rozhraní Hradčan a zahradní, architektonickými perlami poseté čtvrti Ořechovka. Navíc se sem dá docela dobře dopravit na kole. Návštěva vozovny vám zabere zhruba hodinu, a pokud nepospícháte k nedělnímu obědu, je dobré spojit návštěvu muzea s procházkou nebo cyklistickou projížďkou okolím.
(IN magazín)
Už od pokladny děti obdivují koněspřežnou tramvaj, lidově zvanou koňka, která vyjela do ulic Prahy už v roce 1875. Neméně zajímavým může být pro ně zjištění, že jejich babičky a dědečci jezdili v tramvajích, do kterých se nastupovalo a vystupovalo z nich leckdy i za jízdy. A nefalšovaný kloubový autobus Ikarus z roku 1988 zas vrátí do dětství jejich rodiče, kteří v onom „kloubu„ prožili natlačeni na spolucestující nejednu cestu do školy.
Podobně i trolejbusy, vozy prvního metra, staré modely autobusů, dokonce i servisní vozy na opravu trolejí a kolejí děti zaručeně nadchnou. Určitě aspoň tolik jako pobíhání a schovávání se v dlouhých uličkách mezi tramvajovými vozy a modely dávných zastávek. Vozy tramvají a ostatních prostředků MHD jsou pečlivě udržované, až se lesknou. Je jen škoda, že jsou všechny opatřené pletivem a že aspoň v některém z nich si děti na vlastní kůži nemůžou vyzkoušet, jak se v nich jezdilo.
Expozice, která shrnuje historii městské hromadné dopravy, je sice vyčerpávající, ale dost těžkopádná a dětem téměř nepřístupná. Poutavé jsou modely letenské i petřínské lanové dráhy, ale přece jen by provedení celé expozice určitě osvěžila ruka nápaditého výtvarníka, a dostala by tak šanci probudit se do 21. století. Auta, vlaky, autobusy a tramvaje totiž baví téměř každého kluka, tak proč jim je nepředstavit aspoň o trochu zábavnější formou? Zábavní průvodci nebo kvízy už dneska bývají u podobných institucí celkem běžné.
Muzeum městské hromadné dopravy v Praze se nachází v Patočkově ulici, na rozhraní Hradčan a zahradní, architektonickými perlami poseté čtvrti Ořechovka. Navíc se sem dá docela dobře dopravit na kole. Návštěva vozovny vám zabere zhruba hodinu, a pokud nepospícháte k nedělnímu obědu, je dobré spojit návštěvu muzea s procházkou nebo cyklistickou projížďkou okolím.
(IN magazín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458745/
V Poděbradské ulici v Praze 14, kde tramvaje končí v Lehovci, před několika týdny skončila rekonstrukce trati. Dopravní podnik (DP) zde použil nový typ kolejnic bez žlábků, tedy v podstatě takové, po nichž jezdí vlaky. Jak Deníku potvrdil Jan Šurovský, vedoucí jednotky Dopravní cesta tramvaje, výsledky jsou zatím výborné.
* Rekonstrukce byla provedena v úseku Kbelská – Lehovec, kromě obnovy trati se měla také snížit hlučnost tramvají, stalo se tak?
- Hluk na Poděbradské v noci poklesl až o 4,8 decibelu, z 58 na 54 decibelů. To je velmi dobré. S dalším provozem lze ještě očekávat zlepšení. To, co jsme si od rekonstrukce slibovali my, ale zejména vedení Prahy 14 a obyvatelé žijící poblíž trati, se podařilo. (Pozn. redaktor Deníku se byl na místě o hlučnosti přesvědčit a i na poslech laika je slyšet, že je provoz tišší.)
* Znamená to, že je tento úsek nejtišší v celé Praze?
- Tak tomu bezpochyby je.
* Budete tedy využívat kolejnice bez žlábků i na dalších místech metropole?
- Samozřejmě s tím počítáme, nejnověji bychom je chtěli využít při rekonstrukci v Plzeňské, ale jen na části tratě. Koleje bez žlábků lze totiž využít jen v místech, kde nejsou zároveň s vozovkou, přesto je v Praze takových míst více a do budoucna bychom tento typ kolejnic chtěli využívat i v dalších lokalitách.
* Na Poděbradské je trať vysypána drobnějším kamením, někomu se to možná nemusí líbit?
- To je pravda, ale na druhou stranu,námto v případě nějaké poruchy umožní trať mnohemrychleji a hlavně levněji opravit, protože se ihned dostaneme přímo k pražcům, nemusíme například odstraňovat betonové panely. Navíc je možné trať zatravnit, ale to už je spíše věc jednotlivých městských částí, které by to musely financovat a pak také hradit údržbu.
* Jak je to s opotřebením těchto kolejí, nemají kratší životnost?
- Určitě ne, naopak podle dosavadních měření a sledování tramvaje v kolejnicích sedí dobře a míra opotřebení by měla být menší.
* Odboráři nicméně tuto změnu kritizovali a někteří požadovali zastavení projektu bezžlábkových kolejnic.
- To je pravda, na druhou stranu věřím, že samotný provoz na nové kolejnici je přesvědčí, že je to cesta správným směrem. S projektem jsou spojené i další úpravy kol tramvají, což zajistí potřebnou bezpečnost provozu, na niž upozorňovali.
(Pražský deník)
* Rekonstrukce byla provedena v úseku Kbelská – Lehovec, kromě obnovy trati se měla také snížit hlučnost tramvají, stalo se tak?
- Hluk na Poděbradské v noci poklesl až o 4,8 decibelu, z 58 na 54 decibelů. To je velmi dobré. S dalším provozem lze ještě očekávat zlepšení. To, co jsme si od rekonstrukce slibovali my, ale zejména vedení Prahy 14 a obyvatelé žijící poblíž trati, se podařilo. (Pozn. redaktor Deníku se byl na místě o hlučnosti přesvědčit a i na poslech laika je slyšet, že je provoz tišší.)
* Znamená to, že je tento úsek nejtišší v celé Praze?
- Tak tomu bezpochyby je.
* Budete tedy využívat kolejnice bez žlábků i na dalších místech metropole?
- Samozřejmě s tím počítáme, nejnověji bychom je chtěli využít při rekonstrukci v Plzeňské, ale jen na části tratě. Koleje bez žlábků lze totiž využít jen v místech, kde nejsou zároveň s vozovkou, přesto je v Praze takových míst více a do budoucna bychom tento typ kolejnic chtěli využívat i v dalších lokalitách.
* Na Poděbradské je trať vysypána drobnějším kamením, někomu se to možná nemusí líbit?
- To je pravda, ale na druhou stranu,námto v případě nějaké poruchy umožní trať mnohemrychleji a hlavně levněji opravit, protože se ihned dostaneme přímo k pražcům, nemusíme například odstraňovat betonové panely. Navíc je možné trať zatravnit, ale to už je spíše věc jednotlivých městských částí, které by to musely financovat a pak také hradit údržbu.
* Jak je to s opotřebením těchto kolejí, nemají kratší životnost?
- Určitě ne, naopak podle dosavadních měření a sledování tramvaje v kolejnicích sedí dobře a míra opotřebení by měla být menší.
* Odboráři nicméně tuto změnu kritizovali a někteří požadovali zastavení projektu bezžlábkových kolejnic.
- To je pravda, na druhou stranu věřím, že samotný provoz na nové kolejnici je přesvědčí, že je to cesta správným směrem. S projektem jsou spojené i další úpravy kol tramvají, což zajistí potřebnou bezpečnost provozu, na niž upozorňovali.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458744/
Nadzemní kolejová dráha nazvaná People Mover má usnadnit přístup do historického centra Benátek. Za hodinu může přepravit až 3000 pasažérů. Trasu v délce 857m z Tronchetta do Piazzale Roma překoná vlak za tři minuty. Mezi stanicemi dokáže stroj vyvinout rychlost asi 30 km/h. Do každého ze čtyř červených vozů se vejde 50 lidí. Jízdenka stojí euro. „People Mover je řešením dopravních problémů pro mnohá města,„ uvedl podle agentury APA mluvčí benátské městské správy.
Stavební přípravy začaly v roce 2007, zřízen byl například i 180metrový most přes kanály Tronchetto a Santa Chiara. Celkové náklady dosáhly více než 16 mil. eur. Italské Benátky jsou podle agentury APA již pátým místem na světě, kde se tento typ dopravního spojení používá. Zřízeno bylo také v americkém Las Vegas a na letištích v britském Birminghamu, kanadském Torontu a mexické metropoli.
(Logistika)
Stavební přípravy začaly v roce 2007, zřízen byl například i 180metrový most přes kanály Tronchetto a Santa Chiara. Celkové náklady dosáhly více než 16 mil. eur. Italské Benátky jsou podle agentury APA již pátým místem na světě, kde se tento typ dopravního spojení používá. Zřízeno bylo také v americkém Las Vegas a na letištích v britském Birminghamu, kanadském Torontu a mexické metropoli.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458735/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458543/
Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) instaloval ve stanici metra Karlovo náměstí nový informační systém, který má cestujícím usnadnit orientaci. Systém, který používá více piktogramů a označuje čísly jednotlivé východy, dnes představili zástupci podniku, Pražské informační služby a Národní rady osob se zdravotním postižením.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-meni-informacni-system-ve-stanicich-metra/479019
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-meni-informacni-system-ve-stanicich-metra/479019
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458429/
Technický popis
Tramvaj T2 je celoelektrický čtyřnápravový vůz, který vychází z licenčního typu T1, resp. z typu PCC, který byl vyráběn ve 30. letech v USA. Původní vozy T2 se vyznačovaly rozdělením interiéru na dvě části a to na rozsáhlý, tzv. neplacený prostor mezi prvními a druhými dveřmi a část s koženkovými sedačkami v uspořádání 2 + 1 mezi středními a zadními dveřmi. Na zadní plošině se umístěna trojsedačka. Před středními dveřmi se nacházelo místo pro průvodčího. Prostor řidiče od oddílu pro cestující oddělovala nízká stěna. Na čele, tvořeném čtyřmi okny, z nichž krajní byly odklápěcí, se nacházel velký čelní transparent, dávající tramvaji jakoby zamračený vzhled, a jeden čelní reflektor s ozdobnou lištou. Na bocích se nacházela stahovací okna, plenty v dolní části původně zakrývaly i podvozky, kvůli obtížnému přístupu k podvozkům se v nich později dělaly výřezy. Osvětlení vozu bylo žárovkové, vytápění odpadním teplem ze zrychlovače. To bylo naprosto neúčinné a po celou dobu provozu nedořešené. Během provozu došlo u vozů k několika úpravám. Při první generální opravě došlo především ke změně interiéru, kdy byly sedačky v uspořádání 1 + 1 umístěny po celé délce vozu, při druhé došlo k výměně původní výzbroje za typ TR37 a náhradě žárovkového osvětlení zářivkovým podle vozů T3 a k montáži dvou světlometů místo jednoho na čele vozu. „Té dvojky„ dodané v polovině 90. let z Ostravy prošly obdobnou generálkou na typ T2R roku 1985.
Byly taktéž upraveny pro provoz se spojenými záděmi, tzv. PX zapojení, čímž lze z vozů sestavit obousměrnou soupravu, což bylo v Liberci během výluk několikrát využito. Pro muzejní účely se počítá se zachováním jednoho ze tří původních vozů T2R, které se v liberecké vozovně dosud nacházejí.
(Liberecký deník)
Tramvaj T2 je celoelektrický čtyřnápravový vůz, který vychází z licenčního typu T1, resp. z typu PCC, který byl vyráběn ve 30. letech v USA. Původní vozy T2 se vyznačovaly rozdělením interiéru na dvě části a to na rozsáhlý, tzv. neplacený prostor mezi prvními a druhými dveřmi a část s koženkovými sedačkami v uspořádání 2 + 1 mezi středními a zadními dveřmi. Na zadní plošině se umístěna trojsedačka. Před středními dveřmi se nacházelo místo pro průvodčího. Prostor řidiče od oddílu pro cestující oddělovala nízká stěna. Na čele, tvořeném čtyřmi okny, z nichž krajní byly odklápěcí, se nacházel velký čelní transparent, dávající tramvaji jakoby zamračený vzhled, a jeden čelní reflektor s ozdobnou lištou. Na bocích se nacházela stahovací okna, plenty v dolní části původně zakrývaly i podvozky, kvůli obtížnému přístupu k podvozkům se v nich později dělaly výřezy. Osvětlení vozu bylo žárovkové, vytápění odpadním teplem ze zrychlovače. To bylo naprosto neúčinné a po celou dobu provozu nedořešené. Během provozu došlo u vozů k několika úpravám. Při první generální opravě došlo především ke změně interiéru, kdy byly sedačky v uspořádání 1 + 1 umístěny po celé délce vozu, při druhé došlo k výměně původní výzbroje za typ TR37 a náhradě žárovkového osvětlení zářivkovým podle vozů T3 a k montáži dvou světlometů místo jednoho na čele vozu. „Té dvojky„ dodané v polovině 90. let z Ostravy prošly obdobnou generálkou na typ T2R roku 1985.
Byly taktéž upraveny pro provoz se spojenými záděmi, tzv. PX zapojení, čímž lze z vozů sestavit obousměrnou soupravu, což bylo v Liberci během výluk několikrát využito. Pro muzejní účely se počítá se zachováním jednoho ze tří původních vozů T2R, které se v liberecké vozovně dosud nacházejí.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458055/
Vozy T2, jejichž první dva prototypy se na kolejích objevily v roce 1955, vycházely sice z předchozího typu T1, přinesly však několik zlepšení, mimo jiné větší obsaditelnost danou většími rozměry.
Počítalo se s nimi také v provozu na rozchodu 1000 mm, a proto byl druhý prototyp T2 pražského ev. čísla 6002 v roce 1956 vybaven prototypovými úzkorozchodnými podvozky a poté v první polovině roku následujícího zkoušen právě na meziměstské trati z Liberce do Jablonec. Po úspěšných zkouškách v Liberci a následně v Bratislavě byla na konci roku 1959 zahájena sériová výroba. První tři nové vozy ev. č. 10 až 12, u nichž došlo ke značnému technickému pokroku (ale i problémům, jako byla vyšší hmotnost či vyšší proudové odběry), dorazily na počátku roku 1960.
Nejprve byly nasazovány na trať do Jablonce, po slavnostním uvedení do provozu dne 1. května zahájily provoz na městské trati v Liberci. Na konci téhož roku i roku následujícího dorazilo z ČKD Smíchov ještě jedenáct vozů (ev. č.13 – 23). Další „té dvojky„ se do Liberce dostaly ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem (1965 5 vozů, 1970/71 4 vozy), takže jejich počet dosáhl 23 vozů. Vletech 1968 – 72 podstoupily vozy první generální opravu v DP Brno a v letech 1976 – 84 druhou z důvodu nedostatku nových tramvají. Zajímavým vozem byla T2 ev. č. 10, která obdržela po nehodě v roce 1968 čelo z typu T3. Pro svojí atypičnost a neoblíbenost byla jako první vůz řady T v roce 1979 přeřazena mezi pracovní vozy. Rušení „té dvojek„ začalo v roce 1983 po dodávce první nové série tramvají typu T3SU, poslední „té dvojky„ dojezdily 23. dubna 1988. Tři vozy přešly mezi služební, přičemž poslední původní vůz ev. č. 32 (ex 7), přestože se uvažovalo o jeho zachování, byl zlikvidován až v roce 2001.
V letech 1995 a 1996 došlo k nečekanému návratu osmi tramvají T2R, zakoupených v DP Ostrava jako náhrada za vozy T3, které tou dobou začaly procházet modernizacemi ve Škodě Plzeň a PARS Šumperk. Přestože se počítalo s jejich provozem po dobu jen cca 5 let, dočkaly se dva vozy modernizace a tak jsou jako poslední vozy svého typu v ČR v provozu dodnes.
Počítalo se s nimi také v provozu na rozchodu 1000 mm, a proto byl druhý prototyp T2 pražského ev. čísla 6002 v roce 1956 vybaven prototypovými úzkorozchodnými podvozky a poté v první polovině roku následujícího zkoušen právě na meziměstské trati z Liberce do Jablonec. Po úspěšných zkouškách v Liberci a následně v Bratislavě byla na konci roku 1959 zahájena sériová výroba. První tři nové vozy ev. č. 10 až 12, u nichž došlo ke značnému technickému pokroku (ale i problémům, jako byla vyšší hmotnost či vyšší proudové odběry), dorazily na počátku roku 1960.
Nejprve byly nasazovány na trať do Jablonce, po slavnostním uvedení do provozu dne 1. května zahájily provoz na městské trati v Liberci. Na konci téhož roku i roku následujícího dorazilo z ČKD Smíchov ještě jedenáct vozů (ev. č.13 – 23). Další „té dvojky„ se do Liberce dostaly ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem (1965 5 vozů, 1970/71 4 vozy), takže jejich počet dosáhl 23 vozů. Vletech 1968 – 72 podstoupily vozy první generální opravu v DP Brno a v letech 1976 – 84 druhou z důvodu nedostatku nových tramvají. Zajímavým vozem byla T2 ev. č. 10, která obdržela po nehodě v roce 1968 čelo z typu T3. Pro svojí atypičnost a neoblíbenost byla jako první vůz řady T v roce 1979 přeřazena mezi pracovní vozy. Rušení „té dvojek„ začalo v roce 1983 po dodávce první nové série tramvají typu T3SU, poslední „té dvojky„ dojezdily 23. dubna 1988. Tři vozy přešly mezi služební, přičemž poslední původní vůz ev. č. 32 (ex 7), přestože se uvažovalo o jeho zachování, byl zlikvidován až v roce 2001.
V letech 1995 a 1996 došlo k nečekanému návratu osmi tramvají T2R, zakoupených v DP Ostrava jako náhrada za vozy T3, které tou dobou začaly procházet modernizacemi ve Škodě Plzeň a PARS Šumperk. Přestože se počítalo s jejich provozem po dobu jen cca 5 let, dočkaly se dva vozy modernizace a tak jsou jako poslední vozy svého typu v ČR v provozu dodnes.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458054/
Jak to vidí bulvár:
Místo metra či mnohaproudé silnice chce magistrát k novému terminálu na ruzyňském letišti natáhnout tramvajové koleje. Na drahé projekty, jako je stavba tunelů nebo rychlodrah, totiž nejsou peníze. A spojení mezi letištěm a centrem je naprosto nedostačující.
I když se už s prodloužením metra linky A z Dejvic začalo, počítá se zatím pouze se čtyřmi stanicemi k motolské nemocnici. Další čtyři k letištnímu terminálu by měly být hotové nejdřív za patnáct let. Navíc ministerstvo dopravy zastavilo dotace, takže ani rychlostní silnice se do Ruzyně stavět nebude.
Členové dopravního výboru pražského zastupitelstva tak začali mluvit o prodloužení tramvajové trati až na letiště. „Dopravní podnik by měl spočítat, zda by se to přece jen nevyplatilo, když v nejbližších letech nepovede do Ruzyně rychlodráha ani metro,„ řekl místopředseda výboru Karel Březina.
(Blesk)
Místo metra či mnohaproudé silnice chce magistrát k novému terminálu na ruzyňském letišti natáhnout tramvajové koleje. Na drahé projekty, jako je stavba tunelů nebo rychlodrah, totiž nejsou peníze. A spojení mezi letištěm a centrem je naprosto nedostačující.
I když se už s prodloužením metra linky A z Dejvic začalo, počítá se zatím pouze se čtyřmi stanicemi k motolské nemocnici. Další čtyři k letištnímu terminálu by měly být hotové nejdřív za patnáct let. Navíc ministerstvo dopravy zastavilo dotace, takže ani rychlostní silnice se do Ruzyně stavět nebude.
Členové dopravního výboru pražského zastupitelstva tak začali mluvit o prodloužení tramvajové trati až na letiště. „Dopravní podnik by měl spočítat, zda by se to přece jen nevyplatilo, když v nejbližších letech nepovede do Ruzyně rychlodráha ani metro,„ řekl místopředseda výboru Karel Březina.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458050/
Občanská iniciativa Pražané a Pražanky za MHD začala sbírat podpisy pod petici proti umístění turniketů v pražském metru, dnes se o to snažila před stanicí Holešovice. Iniciativa tvrdí, že turnikety zhorší pohodlí a kvalitu cestování. V Holešovicích dnes skupinka deseti lidí postavila papírový turniket a předváděla zájemcům, jak bude brzdit provoz při vstupu do metra.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/obcanska-iniciativa-sbira-podpisy-proti-turniketum-v-metru/477974
Kdo má u nás díru v , tak vymýšlí petice.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/obcanska-iniciativa-sbira-podpisy-proti-turniketum-v-metru/477974
Kdo má u nás díru v , tak vymýšlí petice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457902/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457543/
Hlavní město hledá cestu, jak vyřešit, aby se ještě nejméně 10 let nemuseli cestující na pražské ruzyňské letiště kodrcat přecpanými autobusy nebo jezdit drahými taxíky.
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-43500960-do-ruzyne-tramvaji-praha-resi-jak-na-letiste-bez-metra-i-rychlodrahy
To je tak, když se někdo několik let hádá, zda rychlodráhu nebo metro, pak chce oboje - a nakonec není nic.
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-43500960-do-ruzyne-tramvaji-praha-resi-jak-na-letiste-bez-metra-i-rychlodrahy
To je tak, když se někdo několik let hádá, zda rychlodráhu nebo metro, pak chce oboje - a nakonec není nic.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/457419/