Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Pro nepříznivou situaci, ovlivněnou nedostatkem financí a také probíhající rekonstrukcí tramvajové vozovny, která se projevila mimo jiné nedostatkem prostoru v areálu, došlo v roce 1993 k zastavení prací na voze a faktickému rozpadu spolku. K jeho opětovnému založení, nyní již s názvem Boveraclub, došlo až po pěti letech, kdy v roce 1998 DP města Ústí nad Labem projevil zájem u příležitosti 100. výročí místní MHD v roce následujícím vystavit původem ústeckou „Boveru„ v centru Ústí. Kromě původních členů se přidali další nadšenci, takže spolek již měl cca 20 členů. Nejprve byla „Bovera„ opravena do vystavovatelného stavu a nově nalakována.
Zájem o vůz přesvědčil členy o dokončení opravy vozu do provozního stavu, takže po návratu z Ústí byla zahájena oprava elektrické výzbroje a podvozku. Snaha členů spolku byla korunována dne 25. září 1999, kdy se „Bovera„ rozjela poprvé po opravě vlastní silou a následně za rok, 19. září 2000, kdy obdržela průkaz způsobilosti a mohla začít vozit své nové cestující.
Prakticky ihned po dokončení „Bovery„ se spolek začal poohlížet po dalším voze. Vhodným adeptem byl jablonecký motorový vůz 6MT ev. č. 117 umístěný v Technickém muzeu v Brně, a proto již 20. března 2001 dorazil zpět do Liberce a byly na něm zahájeny renovační práce trvající 9 let.
Mezitím stihli členové spolku provést v roce 2004 větší opravu „Bovery„ spočívající hlavně v opravě pojezdu a obnově vnějšího i vnitřního laku. Je nutné zdůraznit, že veškeré práce na vozech se odehrávají jen v sobotu odpoledne mezi 13 až 19 hodinou, podle možností jednotlivých členů.
Dne 20. ledna 2005 byl Boveraclub úředně zaregistrován, čímž došlo k přeměně na občanské sdružení. Ke konci roku 2009 měl Boveraclub celkem 43 členů, z nichž se na renovaci tramvají podílí cca 10 členů. Sobotní brigády bývají zastoupeny v počtu tří až sedmi lidí. Kromě renovace typických představitelů tramvajové dopravy, tj. samotných vozidel, se členové Boveraclubu podílejí na záchraně, mapování či dokumentace předmětů s tramvajovou dopravou související, jako jsou např. růžice pro trolej na budovách, hektometrovníky, směrové a informační cedule, vraky vozidel, zastávkové sloupky, dokumenty, fotografie a písemnosti, unikátní tramvajová posuvna nebo modely jednotlivých vozů.
Chcete se připojit k záchraně unikátních historických tramvají? Přivítáme kohokoliv. Stačí nás navštívit každou sobotu od 13 hodin v areálu tramvajové vozovny.
(Liberecký deník)
Zájem o vůz přesvědčil členy o dokončení opravy vozu do provozního stavu, takže po návratu z Ústí byla zahájena oprava elektrické výzbroje a podvozku. Snaha členů spolku byla korunována dne 25. září 1999, kdy se „Bovera„ rozjela poprvé po opravě vlastní silou a následně za rok, 19. září 2000, kdy obdržela průkaz způsobilosti a mohla začít vozit své nové cestující.
Prakticky ihned po dokončení „Bovery„ se spolek začal poohlížet po dalším voze. Vhodným adeptem byl jablonecký motorový vůz 6MT ev. č. 117 umístěný v Technickém muzeu v Brně, a proto již 20. března 2001 dorazil zpět do Liberce a byly na něm zahájeny renovační práce trvající 9 let.
Mezitím stihli členové spolku provést v roce 2004 větší opravu „Bovery„ spočívající hlavně v opravě pojezdu a obnově vnějšího i vnitřního laku. Je nutné zdůraznit, že veškeré práce na vozech se odehrávají jen v sobotu odpoledne mezi 13 až 19 hodinou, podle možností jednotlivých členů.
Dne 20. ledna 2005 byl Boveraclub úředně zaregistrován, čímž došlo k přeměně na občanské sdružení. Ke konci roku 2009 měl Boveraclub celkem 43 členů, z nichž se na renovaci tramvají podílí cca 10 členů. Sobotní brigády bývají zastoupeny v počtu tří až sedmi lidí. Kromě renovace typických představitelů tramvajové dopravy, tj. samotných vozidel, se členové Boveraclubu podílejí na záchraně, mapování či dokumentace předmětů s tramvajovou dopravou související, jako jsou např. růžice pro trolej na budovách, hektometrovníky, směrové a informační cedule, vraky vozidel, zastávkové sloupky, dokumenty, fotografie a písemnosti, unikátní tramvajová posuvna nebo modely jednotlivých vozů.
Chcete se připojit k záchraně unikátních historických tramvají? Přivítáme kohokoliv. Stačí nás navštívit každou sobotu od 13 hodin v areálu tramvajové vozovny.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450533/
Historie dnešního občanského sdružení Boveraclub se začala nesměle psát na počátku roku 1987, kdy vznikl jeho předchůdce Kroužek přátel městské dopravy, který si vzal za cíl uspořádat oslavy 90 let libereckého tramvajového provozu, který byl tehdy z důvodu nezájmu na pokraji likvidace.
Ačkoli byla další cesta spolku chvílemi dosti strastiplná, podařilo se nakonec ustanovit fungující a plnohodnotné sdružení, které spojuje fandy tramvajové dopravy různého věku i profesí a jehož členové se různou měrou podílejí na renovaci tramvajových vozidel i artefaktů s tramvajovou dopravou související.
Nabízí se otázka, co (nejen) na tramvajové dopravě některé lidi tak uchvacuje. Nutno říci, že tramvaje jsou nejstarší formou moderní městské dopravy, která tak začala nahrazovat do té doby jediný způsob hromadné dopravy v podobě drožek a fiakrů, tedy kočárů tažených koňmi.
Provozy vznikající na přelomu 19. a 20.století tak kromě vyřešení dopravy mezi vzdálenými body města (často centrum a železniční nádraží) často zdůrazňovaly prestiž onoho města.
I dnes působí významněji město s elektrickou pouliční dopravou (tramvaj, trolejbus) než bez ní, bez ohledu na skutečný místní provoz.
Dalším významným aspektem jsou samotné vozy, které se do poloviny 20. století odlišovaly město od města. V neposlední řadě je to samozřejmě ekologičnost provozu a také asi i poměrně značná složitost celého systému, vyžadujícího kromě samotných vozů také soubor nezbytných, souvisejících staveb jako jsou kolejiště a napájecí systém. Proto jsou tramvaje středem pozornosti již od počátku svého vzniku.
V lednu 1987 byl v Liberci založen Kroužek přátel městské dopravy, jehož zakládajícími členy byly např. student Tomáš Krebs, dnes již bohužel zesnulý Gisbert Jäkl, který v 70. a 80. letech pracoval v DP jako průvodčí a později i jako řidič tramvaje, Jaroslav Kahoun nebo budoucí výpravčí Jindřich Berounský.
Kroužek, který měl nakonec deset členů, začal s renovací tramvajového vozu č. 78 „Bovera„, sloužícího v té době jako kolejový brus.
(Liberecký deník)
Ačkoli byla další cesta spolku chvílemi dosti strastiplná, podařilo se nakonec ustanovit fungující a plnohodnotné sdružení, které spojuje fandy tramvajové dopravy různého věku i profesí a jehož členové se různou měrou podílejí na renovaci tramvajových vozidel i artefaktů s tramvajovou dopravou související.
Nabízí se otázka, co (nejen) na tramvajové dopravě některé lidi tak uchvacuje. Nutno říci, že tramvaje jsou nejstarší formou moderní městské dopravy, která tak začala nahrazovat do té doby jediný způsob hromadné dopravy v podobě drožek a fiakrů, tedy kočárů tažených koňmi.
Provozy vznikající na přelomu 19. a 20.století tak kromě vyřešení dopravy mezi vzdálenými body města (často centrum a železniční nádraží) často zdůrazňovaly prestiž onoho města.
I dnes působí významněji město s elektrickou pouliční dopravou (tramvaj, trolejbus) než bez ní, bez ohledu na skutečný místní provoz.
Dalším významným aspektem jsou samotné vozy, které se do poloviny 20. století odlišovaly město od města. V neposlední řadě je to samozřejmě ekologičnost provozu a také asi i poměrně značná složitost celého systému, vyžadujícího kromě samotných vozů také soubor nezbytných, souvisejících staveb jako jsou kolejiště a napájecí systém. Proto jsou tramvaje středem pozornosti již od počátku svého vzniku.
V lednu 1987 byl v Liberci založen Kroužek přátel městské dopravy, jehož zakládajícími členy byly např. student Tomáš Krebs, dnes již bohužel zesnulý Gisbert Jäkl, který v 70. a 80. letech pracoval v DP jako průvodčí a později i jako řidič tramvaje, Jaroslav Kahoun nebo budoucí výpravčí Jindřich Berounský.
Kroužek, který měl nakonec deset členů, začal s renovací tramvajového vozu č. 78 „Bovera„, sloužícího v té době jako kolejový brus.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450532/
Nové vozy v rámci projektu přijdou na zhruba 490 milionů korun. Čtyřicet procent nákladů, tedy 230 milionů korun, pokryjí dotace z Evropské unie. Vozy budou také komfortnější a ekologicky šetrnější. „Že se vozový park obměňuje, je poznat. A to i tak, že je vidět i více vozíčkářů na zastávkách,„ reagoval předseda Ostravské organizace vozíčkářů Tomáš Dvořák. Podle něj je množství spojů, kde jezdí nízkopodlažní spoje, uspokojivý. „Pořád je ale problém se zastávkami. Člověk musí stále přemýšlet, na které zastávce může vystoupit s vozíkem a kde by to byl problém. Pro ty, kteří necestují pravidelně, by pomohlo i označení bezbariérových a dalších vhodných zastávek nějakým symbolem v jízdním řádu. Stejně jako jsou značeny spoje, kde jezdí nízkopodlažní vozy,„ popsal Dvořák.
Velice nepříjemné je pro vozíčkáře například přestupování na Svinovských mostech. „V těch místech, kde jsou výtahy, není zrovna bezpečno,„ konstatoval Dvořák. Chátrající svinovské plato totiž přitahuje bezdomovce a kapesní zloděje. Tento problém by se měl přitom v dohledné době vyřešit, protože Svinovské mosty čeká velká rekonstrukce.
Evropské peníze by chtěl dopravní podnik získat i na obměnu autobusů. „Očekáváme, že v letošním roce bude Regionální radou vyhlášen obdobný program týkající se autobusové dopravy, a proto již nyní intenzivně připravujeme podklady pro tento autobusový projekt, který nám umožní obnovit také autobusový park,„ uzavřel Kořínek.
(Moravskoslezský deník)
Velice nepříjemné je pro vozíčkáře například přestupování na Svinovských mostech. „V těch místech, kde jsou výtahy, není zrovna bezpečno,„ konstatoval Dvořák. Chátrající svinovské plato totiž přitahuje bezdomovce a kapesní zloděje. Tento problém by se měl přitom v dohledné době vyřešit, protože Svinovské mosty čeká velká rekonstrukce.
Evropské peníze by chtěl dopravní podnik získat i na obměnu autobusů. „Očekáváme, že v letošním roce bude Regionální radou vyhlášen obdobný program týkající se autobusové dopravy, a proto již nyní intenzivně připravujeme podklady pro tento autobusový projekt, který nám umožní obnovit také autobusový park,„ uzavřel Kořínek.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450531/
Podmínky pro tělesně postižené či maminky s kočárky v ostravské městské dopravě se zlepšují. Počet nízkopodlažních vozů se za posledních deset let zesedminásobil.
Tento týden dorazily do Ostravy tři nové nízkopodlažní trolejbusy. Jde o první „várku„ vozidel, která Dopravní podnik Ostrava pořídil díky projektu Renovace vozového parku drážních vozidel. Do roku 2013, kdy se bude tento projekt realizovat, bude ostravský dopravní podnik přebírat nové vozy ještě několikrát. „V těchto letech dopravní podnik renovuje svůj vozový park pořízením sedmi dvanáctimetrových trolejbusů, tří osmnáctimetrových trolejbusů a čtyřiadvaceti tramvajových vozů,„ upřesnil ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek. „Všech třicet čtyři drážních vozidel bude nízkopodlažních. Mimo jiné nám to umožní provozovat také větší množství zaručených bezbariérových spojů,„ slíbil Kořínek.
Nové vozy už jen nízkopodlažní
V posledních letech přitom dopravní podnik nakupuje pouze nízkopodlažní tramvaje, autobusy a trolejbusy a postupně jimi nahrazuje běžné vozy, které už dosluhují. Zatímco v roce 2000 jezdilo po Ostravě pouze 34 nízkopodlažních vozů, ani ne pět procent z celkového počtu, dnes už je jich přes dvě stě, tedy každý třetí.
„Nákup prvních nízkopodlažních vozů se datuje někdy k roku 1996. Největší podíl nyní mají v trolejbusové dopravě, a to padesát procent,„ konstatoval mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.
(Moravskoslezský deník)
Tento týden dorazily do Ostravy tři nové nízkopodlažní trolejbusy. Jde o první „várku„ vozidel, která Dopravní podnik Ostrava pořídil díky projektu Renovace vozového parku drážních vozidel. Do roku 2013, kdy se bude tento projekt realizovat, bude ostravský dopravní podnik přebírat nové vozy ještě několikrát. „V těchto letech dopravní podnik renovuje svůj vozový park pořízením sedmi dvanáctimetrových trolejbusů, tří osmnáctimetrových trolejbusů a čtyřiadvaceti tramvajových vozů,„ upřesnil ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek. „Všech třicet čtyři drážních vozidel bude nízkopodlažních. Mimo jiné nám to umožní provozovat také větší množství zaručených bezbariérových spojů,„ slíbil Kořínek.
Nové vozy už jen nízkopodlažní
V posledních letech přitom dopravní podnik nakupuje pouze nízkopodlažní tramvaje, autobusy a trolejbusy a postupně jimi nahrazuje běžné vozy, které už dosluhují. Zatímco v roce 2000 jezdilo po Ostravě pouze 34 nízkopodlažních vozů, ani ne pět procent z celkového počtu, dnes už je jich přes dvě stě, tedy každý třetí.
„Nákup prvních nízkopodlažních vozů se datuje někdy k roku 1996. Největší podíl nyní mají v trolejbusové dopravě, a to padesát procent,„ konstatoval mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/450530/
Mezi Litvínovem a areálem podniku Unipetrol RPA nebudou jezdit o víkendech 10. až 11. dubna a 24. až 25. dubna tramvaje. Důvodem jsou práce na výměně části trolejového vedení a výhybek v kolejišti...
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/v-litvinove-nebudou-jezdit-dva-vikendy-tramvaje/461007
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/v-litvinove-nebudou-jezdit-dva-vikendy-tramvaje/461007
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449768/
Předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku byl dnes zvolen zastupitel Karel Březina (ČSSD). O post se ucházel také radní pro dopravu a bývalý předseda představenstva Radovan Šteiner (ODS). Členové rady ale v tajné volbě zvolili Březinu, řekl člen rady a pražský zastupitel Tomáš Homola. Březina dostal podle informací ČTK ve volbě pět hlasů, Šteiner čtyři.
Celá zpráva: http://www.e15.cz/domaci/udalosti/predsedou-dozorci-rady-prazskeho-dopravniho-podniku-bude-brezina
Celá zpráva: http://www.e15.cz/domaci/udalosti/predsedou-dozorci-rady-prazskeho-dopravniho-podniku-bude-brezina
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449406/
Bludné elektrické proudy jsou po vyšetřování expertů nejpravděpodobnější příčinou incidentu, který před týdnem vyřadil z provozu na tři hodiny v centru Plzně tramvaje a trolejbusy. Ty způsobily požár napájecích kabelů pro městskou dopravu. Podle odborníků se podobný kolaps může kdykoli zopakovat.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/experti-v-plzni-zastavily-trolejbusy-bludne-elektricke-proudy-pw3-/krimi.asp?c=A100407_185808_krimi_cen
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/experti-v-plzni-zastavily-trolejbusy-bludne-elektricke-proudy-pw3-/krimi.asp?c=A100407_185808_krimi_cen
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449360/
Společnost Google začlenila do svých map veřejnou dopravu v Brně, město se tak zařadilo mezi světová města jako New York, Moskva nebo Brusel. Uživatelé mohou na mapách vyhledávat časy odjezdů a trasy všech tramvají, autobusů a trolejbusů v Brně, aniž by znali jména a polohy zastávek, řekl dnes novinářům Jaroslav Bengl ze společnosti Google. V Česku je na Mapách Google zatím MHD v Pardubicích a autobusové spoje dopravce Student Agency. Další města budou následovat.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/google-do-svych-map-zaclenil-verejnou-dopravu-v-brne/459688
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/google-do-svych-map-zaclenil-verejnou-dopravu-v-brne/459688
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449157/
Na podzim téhož roku byl vůz při Dni otevřených dveří ve vozovně poprvé představen veřejnosti. Podruhé, již v novém červenobílém laku, byl téměř měsíc umístěn na nám. Dr. E. Beneše u příležitosti 110. výročí liberecké MHD. Komplikovanou částí byla oprava elektrické výzbroje sestávající z okruhu na 600Vz troleje a 24 V z baterie. Do vozu musely být položeny nové kabely, původní srážecí odpor ze 600 na 24 V byl nahrazen současným měničem, pro který se muselo ve voze najít místo, a také musely být vyrobeny zcela nové jízdní a brzdové odpory. To vše se provádělo vždy v sobotu odpoledne v počtu tří až sedmi lidí. V současné době zbývá zhotovit a namontovat střešní odpory a vůz může podstoupit jízdní zkoušky. Pokud je úspěšně absolvuje, čemuž všichni členové věří, zařadí se tak po bok své starší provozní kolegyně Bovery.
Technický popis
Skříň vozu měla jednoduchou kostru ze slabých úhelníků, která nevykazovala přílišnou pevnost, což byl jednak důsledek šetření nedostatkovým materiálem, jednak předpokládaná krátká životnost vozů, která nakonec dosáhla i 20 let. Zevnitř byla skříň obložena dřevem, překližkou a dřevovláknitými deskami, střecha byla provedena z latí, pokrytých impregnovaným plátnem. Skříň měla poměrně elegantní tvary dané zaoblením čel. Plošiny byly zcela uzavřené, vchody zakrývaly dvoukřídlé teleskopické dveře. Prostor řidiče oddělovala skládací stěna opatřená přenosným sedátkem. Na čelech se nacházely transparenty se sklopnými směrovými tabulemi. V oddíle pro cestující se nacházela na každé straně čtyři okna, z nichž krajní byla spouštěcí, pod nimi byly umístěny podélné dřevěné lavice.
Elektrická výzbroj, jak již bylo řečeno, byla tvořena dvěma napěťovými okruhy a to na 600 V a 24 V. Vysokonapěťový okruh sestával z kontrolérů Škoda s 22 jízdními a 10 brzdovými stupni, dvěma motory typu GBM 430, každý o výkonu 60 kW, a odpory. Vozy byly vybaveny elektrodynamickou, ruční a elektromagnetickou kolejnicovou brzdou, napájenou buď přímo z troleje, nebo z baterie nízkonapěťového okruhu. Nízkonapěťový okruh dále sloužil k vnějšímu osvětlení, signalizaci bzučáků, pohonu stěračů a nouzovému osvětlení. Vysokonapěťový okruh zajišťoval vnitřní osvětlení vozu samozkratovacími žárovkami zapojenými do série a vytápění stanoviště řidiče topnými tělesy a rozmrazovači čelních oken. Oddíl pro cestující byl vytápěn odporovými tělesy umístěnými pod lavicemi a napájeným brzdovým proudem. V létě byl brzdový proud mařen v odporech, umístěných na dřevěných lávkách na střeše. Na nich byl umístěn i pantograf.
Základní rozměry: délka přes spřáhla 11 000 mm, šířka 2 200 mm, výška 3 150 mm, rozvor 3 200 mm, hmotnost 13 000 kg, max. rychlost 40 km/hod. Chcete se připojit k záchraně unikátních historických tramvají? Přivítáme kohokoliv. Stačí nás navštívit každou sobotu od 13 hodin v areálu tramvajové vozovny. Boveraclub .
(Českolipský deník)
Technický popis
Skříň vozu měla jednoduchou kostru ze slabých úhelníků, která nevykazovala přílišnou pevnost, což byl jednak důsledek šetření nedostatkovým materiálem, jednak předpokládaná krátká životnost vozů, která nakonec dosáhla i 20 let. Zevnitř byla skříň obložena dřevem, překližkou a dřevovláknitými deskami, střecha byla provedena z latí, pokrytých impregnovaným plátnem. Skříň měla poměrně elegantní tvary dané zaoblením čel. Plošiny byly zcela uzavřené, vchody zakrývaly dvoukřídlé teleskopické dveře. Prostor řidiče oddělovala skládací stěna opatřená přenosným sedátkem. Na čelech se nacházely transparenty se sklopnými směrovými tabulemi. V oddíle pro cestující se nacházela na každé straně čtyři okna, z nichž krajní byla spouštěcí, pod nimi byly umístěny podélné dřevěné lavice.
Elektrická výzbroj, jak již bylo řečeno, byla tvořena dvěma napěťovými okruhy a to na 600 V a 24 V. Vysokonapěťový okruh sestával z kontrolérů Škoda s 22 jízdními a 10 brzdovými stupni, dvěma motory typu GBM 430, každý o výkonu 60 kW, a odpory. Vozy byly vybaveny elektrodynamickou, ruční a elektromagnetickou kolejnicovou brzdou, napájenou buď přímo z troleje, nebo z baterie nízkonapěťového okruhu. Nízkonapěťový okruh dále sloužil k vnějšímu osvětlení, signalizaci bzučáků, pohonu stěračů a nouzovému osvětlení. Vysokonapěťový okruh zajišťoval vnitřní osvětlení vozu samozkratovacími žárovkami zapojenými do série a vytápění stanoviště řidiče topnými tělesy a rozmrazovači čelních oken. Oddíl pro cestující byl vytápěn odporovými tělesy umístěnými pod lavicemi a napájeným brzdovým proudem. V létě byl brzdový proud mařen v odporech, umístěných na dřevěných lávkách na střeše. Na nich byl umístěn i pantograf.
Základní rozměry: délka přes spřáhla 11 000 mm, šířka 2 200 mm, výška 3 150 mm, rozvor 3 200 mm, hmotnost 13 000 kg, max. rychlost 40 km/hod. Chcete se připojit k záchraně unikátních historických tramvají? Přivítáme kohokoliv. Stačí nás navštívit každou sobotu od 13 hodin v areálu tramvajové vozovny. Boveraclub .
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448836/
Historická tramvaj vždy přitahuje pozornost lidí počínaje fandy a konče lidmi, pro které je tramvaj pouze něco, čím se mohou dostat z jednoho místa na druhé. Málokdo již ale ví, jakou mnohdy strastiplnou cestu musel vůz absolvovat, aby mohl opět aspoň výjimečně sloužit svému účelu. Stěží by se tak stalo bez obětavé pomoci několika nadšenců, kteří tráví volný čas jeho rekonstrukcí, při níž se často objevují téměř neřešitelné technické potíže.
Město Liberec je posledním městem v ČR, které dosud provozuje tramvaje o rozchodu 1000 mm. Tento rozchod byl původně používán v osmi českých a moravských městech, a proto vznikla myšlenka zřídit v Liberci funkční muzeum tramvajových vozů jezdících právě na tomto rozchodu. Nejnovějším přírůstkem, se kterým se budete moci setkávat v libereckých ulicích, je motorový vůz 6MT ev. č. 117 původem z Jablonce nad Nisou, jehož důkladná rekonstrukce se právě chýlí k závěru.
Provoz a oprava
Vůz z roku 1953 pochází ze série 60 vozů, vyrobených v letech 1952 – 53 ve vagónce v České Lípě pro severočeská města Most, Ústí n. L., Teplice, Liberec a Jablonec n. N. a pro Bratislavu. Náš vůz byl dodán na podzim roku 1953 do Jablonce nad Nisou, kde jezdil pod číslem 117 do roku 1957, kdy byl předán do liberecké provozovny tehdy společného dopravního podniku obou sousedních měst. Přestože byl při srážce s vlakem na křížení s vlečkou do pivovaru u vratislavické lékárny značně poškozen, byla provedena jeho oprava a po roce se opět vrátil do provozu. V osobní dopravě jezdil postupně pod čísly 47 a 7 až do roku 1971, kdy byl přeřazen mezi pracovní s číslem 106. Takto sloužil bez dalších úprav dopravnímu podniku do roku 1979, kdy byl i přes svůj poněkud horší technický stav předán do Technického muzea v Brně. Zde setrval v nezměněné podobě s oběma nabouranými čely dalších dvacet let. Dne 20. března 2001 byl převezen zpět do Liberce, kde na něm členové Boveraclubu, kterým byl vůz od TM Brno dlouhodobě pronajat, zahájili náročnou opravu spočívající zprvu v demontáži vozu až na holou kostru. Rámy obou čel musely být postaveny znova, chybějící či špatné součástky „emtéčka„ byly získány z jiných vraků nebo na burzách, popřípadě musely být vyrobeny nové. Z dřevěného obložení a latí, které tvoří lavice pro cestující, byl odstraněn původní lak, poté se dřevěné části mořily na odstíny určitých druhů dřev (dub tmavý, dub světlý, mahagon) a znovu lakovaly. V roce 2004 byl opraven u externí firmy podvozek.
(Českolipský deník)
Město Liberec je posledním městem v ČR, které dosud provozuje tramvaje o rozchodu 1000 mm. Tento rozchod byl původně používán v osmi českých a moravských městech, a proto vznikla myšlenka zřídit v Liberci funkční muzeum tramvajových vozů jezdících právě na tomto rozchodu. Nejnovějším přírůstkem, se kterým se budete moci setkávat v libereckých ulicích, je motorový vůz 6MT ev. č. 117 původem z Jablonce nad Nisou, jehož důkladná rekonstrukce se právě chýlí k závěru.
Provoz a oprava
Vůz z roku 1953 pochází ze série 60 vozů, vyrobených v letech 1952 – 53 ve vagónce v České Lípě pro severočeská města Most, Ústí n. L., Teplice, Liberec a Jablonec n. N. a pro Bratislavu. Náš vůz byl dodán na podzim roku 1953 do Jablonce nad Nisou, kde jezdil pod číslem 117 do roku 1957, kdy byl předán do liberecké provozovny tehdy společného dopravního podniku obou sousedních měst. Přestože byl při srážce s vlakem na křížení s vlečkou do pivovaru u vratislavické lékárny značně poškozen, byla provedena jeho oprava a po roce se opět vrátil do provozu. V osobní dopravě jezdil postupně pod čísly 47 a 7 až do roku 1971, kdy byl přeřazen mezi pracovní s číslem 106. Takto sloužil bez dalších úprav dopravnímu podniku do roku 1979, kdy byl i přes svůj poněkud horší technický stav předán do Technického muzea v Brně. Zde setrval v nezměněné podobě s oběma nabouranými čely dalších dvacet let. Dne 20. března 2001 byl převezen zpět do Liberce, kde na něm členové Boveraclubu, kterým byl vůz od TM Brno dlouhodobě pronajat, zahájili náročnou opravu spočívající zprvu v demontáži vozu až na holou kostru. Rámy obou čel musely být postaveny znova, chybějící či špatné součástky „emtéčka„ byly získány z jiných vraků nebo na burzách, popřípadě musely být vyrobeny nové. Z dřevěného obložení a latí, které tvoří lavice pro cestující, byl odstraněn původní lak, poté se dřevěné části mořily na odstíny určitých druhů dřev (dub tmavý, dub světlý, mahagon) a znovu lakovaly. V roce 2004 byl opraven u externí firmy podvozek.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448834/
Dopravní podnik v Pardubicích oslaví 60 let od svého založení. Den otevřených dveří připravil na 24. dubna. Návštěvníci si prohlédnou nová vozidla i zázemí firmy. Odpoledne pak vyjedou do města na přehlídkovou jízdu trolejbusy a autobusy.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-pardubic-slavi-60-let-lide-se-podivaji-do-zazemi/459145
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/dopravni-podnik-pardubic-slavi-60-let-lide-se-podivaji-do-zazemi/459145
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448821/
Třináctiletou Zuzanu přistihli v autobuse s propadlým kuponem. Občanku dívka ještě nemá, proto ji revizorka odvedla kvůli prokázání totožnosti na policii. "Dcera tam brečela, byla z toho špatná," stěžuje si na postup otec černé pasažérky. Revizorka ale postupovala podle předpisů, zákon nerozlišuje věk pasažérů.
Celý článek: http://zpravy.idnes.cz/predpisy-pro-revizory-deti-nesetri-mohou-skoncit-v-placi-na-policii-1gz-/praha.asp?c=A100331_173713_praha_lpo
Celý článek: http://zpravy.idnes.cz/predpisy-pro-revizory-deti-nesetri-mohou-skoncit-v-placi-na-policii-1gz-/praha.asp?c=A100331_173713_praha_lpo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448523/
Zranitelnost systémů podzemní dopravy je relativně vysoká. Sebevražedný útok v moskevském metru, který si vyžádal zatím 39 mrtvých, tuto skutečnost jenom podtrhl. Teroristkám nezabránily v odpálení ani kamerové systémy, které jsou v metru nainstalovány.
Celý článek: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/metro-neni-nikdy-mozne-chranit-na-sto-procent_163917.html
Celý článek: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/metro-neni-nikdy-mozne-chranit-na-sto-procent_163917.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447739/
Metro v Moskvě se stalo už mnohokrát místem, kde udeřili teroristé. A údajně pod ním vede ještě jedna trasa - určená jen KGB.
Celý článek: http://tn.nova.cz/magazin/historie/technika/moskevske-metro-300-kilometru-hruzy-i-krasy.html
Celý článek: http://tn.nova.cz/magazin/historie/technika/moskevske-metro-300-kilometru-hruzy-i-krasy.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447738/
Vůz, který jedna z atentátnic vyhodila do povětří ve stanici Lubjanka, patřil do speciální soupravy podzemní dráhy, která sice vozí běžně pasažéry, ale jako jediná v Moskvě má jméno – Rudý šíp (Krasnaja strela). Napsal to server Life.ru.
Nátěr vagónů v kombinaci žluté a rudé, nápis na bocích a dobové fotografie i plakáty umístěné v interiérech vagónů připomínají vůbec první sovětský rychlík, jeho vznik a zajímavosti kolem jeho fungování.
Rudý šíp na trase moskevského metra jezdí od 9. října 2006 – objevil se přesně 75 let poté, co mezi Moskvou a Leningradem poprvé projel legendární stejno -jmenný expres. Ten byl tehdy nejrychlejším vlakem spojujícím obě sovětská města.
(Právo)
Nátěr vagónů v kombinaci žluté a rudé, nápis na bocích a dobové fotografie i plakáty umístěné v interiérech vagónů připomínají vůbec první sovětský rychlík, jeho vznik a zajímavosti kolem jeho fungování.
Rudý šíp na trase moskevského metra jezdí od 9. října 2006 – objevil se přesně 75 let poté, co mezi Moskvou a Leningradem poprvé projel legendární stejno -jmenný expres. Ten byl tehdy nejrychlejším vlakem spojujícím obě sovětská města.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447737/
Metro je častým cílem útoků teroristů. Důvod je zřejmý: sílu explozí tam znásobuje uzavřený prostor.
Přehled: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/prehled-teroristicke-utoky-na-metro-jsou-caste.html
Přehled: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/prehled-teroristicke-utoky-na-metro-jsou-caste.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447735/
Jedna nová nízkopodlažní tramvaj přijde kasu Dopravního podniku na 60 milionů korun, nový autobus pak stojí necelých 5 milionů. A nyní si představte, že kdyby jen v metru všichni cestující platili jízdenky a nejezdili na černo, mohl by dopravce každý rok koupit šestadvacet tramvají nebo 312 autobusů.
Tolik peněz podle odhadů vedení firmy uniká z tržeb kvůli cestujícím, kteří vyrazí metrem bez jízdenky. Dohromady to činí přes 1,5 miliardy ročně. A na tyto peníze chce dopravce dosáhnout tím, že vybuduje v podzemce turnikety.
Nyní běží výběrové řízení na firmu, která zařízení do stanic dodá, smlouvu chce podnik uzavřít na podzim. Vybudování bran, které se před cestujícím otevřou jen v případě, že bude mít platnou jízdenku nebo čipovou kartu Opencard s nahraným kuponem, přijde odhadem až na 3miliardy.
Podle revizorů ale dopravce přestřelil v odhadu černých pasažérů. Management se domnívá, že jízdenku v metru nemá každý desátý člověk. Revizoři míní, že jde o každého dvacátého. To by do kasy firmy přineslo už „jen„ 780 milionů a návratnost investice do bran by se výrazně protáhla.
Turnikety projde mezi 40 a 60 lidmi zaminutu. To ovšem v případě, že nikdo z nich nebude v tašce lovit jízdenku a blokovat tím ostatní. Kritici upozorňují na fakt, že by třeba při hokejových zápasech nebo koncertech brány nestíhaly a tvořily by se tlačenice. Brány by se v mimořádných případech nechávaly otevřené.
(Mladá fronta DNES)
Tolik peněz podle odhadů vedení firmy uniká z tržeb kvůli cestujícím, kteří vyrazí metrem bez jízdenky. Dohromady to činí přes 1,5 miliardy ročně. A na tyto peníze chce dopravce dosáhnout tím, že vybuduje v podzemce turnikety.
Nyní běží výběrové řízení na firmu, která zařízení do stanic dodá, smlouvu chce podnik uzavřít na podzim. Vybudování bran, které se před cestujícím otevřou jen v případě, že bude mít platnou jízdenku nebo čipovou kartu Opencard s nahraným kuponem, přijde odhadem až na 3miliardy.
Podle revizorů ale dopravce přestřelil v odhadu černých pasažérů. Management se domnívá, že jízdenku v metru nemá každý desátý člověk. Revizoři míní, že jde o každého dvacátého. To by do kasy firmy přineslo už „jen„ 780 milionů a návratnost investice do bran by se výrazně protáhla.
Turnikety projde mezi 40 a 60 lidmi zaminutu. To ovšem v případě, že nikdo z nich nebude v tašce lovit jízdenku a blokovat tím ostatní. Kritici upozorňují na fakt, že by třeba při hokejových zápasech nebo koncertech brány nestíhaly a tvořily by se tlačenice. Brány by se v mimořádných případech nechávaly otevřené.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447733/
Telekomunikační operátoři Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone uzavřeli smlouvu s pražským dopravním podnikem o pokrytí tří nejnovějších stanic trasy metra C mobilním signálem.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/mobilni-operatori-pokryli-signalem-nove-stanice-prazskeho-metra/457519
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/mobilni-operatori-pokryli-signalem-nove-stanice-prazskeho-metra/457519
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447633/
Ještě před týdnem byl David Vodrážka "pouhým" prvním místopředsedou ODS. Po pádu Mirka Topolánka se de facto posunul na stranickém žebříčku a v pondělí se navíc stal klíčovou postavou v pražském Dopravním podniku. V čele představenstva hodlá bojovat za efektivní financování a zbavení pražské MHD přezdívky "socka".
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/vodrazka-prazskou-mhd-zbavim-nazvu-socka-metro-pojede-i-po-pulnoci-1d8-/domaci.asp?c=A100329_161941_domaci_vel
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/vodrazka-prazskou-mhd-zbavim-nazvu-socka-metro-pojede-i-po-pulnoci-1d8-/domaci.asp?c=A100329_161941_domaci_vel
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447000/
Před vlakovým nádražím zastavuje tramvaj, pasažéři nastupují a souprava přes kamenný most míří do centra. Připadá vám to jako aprílový vtip? Ne tak docela. Právě v Trutnově totiž mohly jezdit tramvaje. Tedy v případě, že by se za první republiky povedlo uvést v život projekt na zavedení elektrifikované tramvajové dopravy.
Plán z roku 1922 a technický popis projektu, datovaný o rok dříve, nedávno náhodně objevili trutnovští archiváři. Zatímco papírový nákres v měřítku 1 : 2880 o rozměrech 1 x 1,6 metru našli už v loňském roce, šestistránkový německy psaný text vyšel na světlo před několika týdny. Ředitel trutnovského archivu Roman Reil k tomu dodává: „Plán byl součástí fondu okresního úřadu do roku 1945, který momentálně celý předěláváme. Technický popis u toho ale nebyl. Na ten jsem náhodou narazil v písemnostech firmy Faltis, když jsem připravoval březnovou přednášku o trutnovském průmyslu. Bylo jasné, že to patří k sobě.„
Doprava lidí i zboží
Přestože projekt, jehož autorem je inženýr A. Lederer a pod kterým je podepsán i tehdejší starosta, zůstal pouze na papíře, přináší zajímavé svědectví o uvažování na začátku 20. let minulého století. Lederer počítal s propojením Dolního Starého Města, centra Trutnova a v té době samostatné obce Poříčí. Cílovou skupinou tak bylo okolo 20 tisíc lidí. „Důležité je, že tramvaje neměly sloužit jenom pro lidi, ale také pro nákladní dopravu mezi firmami,„ upozorňuje Reil.
Za první republiky byl Trutnov průmyslovým městem, prim zde hráli hlavně textilní podnikatelé. Kromě 12 zastávek proto v nákresu figurují odbočky ke všem významným továrnám. Vozový park měly vedle 5 devítitunových osobních motorových vozů a 4 vozů pro osobní přepravu tvořit také 2 nákladní vagóny. Zdrojem energie by byla poříčská elektrárna. V plánu je proto zakresleno 5 trafostanic. Generátor a vozovnu chtěli postavit v Polské ulici, zhruba v místech, kde dnes stojí prodejna Lidl.
(Krkonošský deník)